MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Transkript

1 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO 2011 SIMONA MÜLLEROVÁ

2 Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat Vliv plemene skotu na výsledky užitkovosti v chovu bez tržní produkce mléka Bakalářská práce Vedoucí práce: prof. Ing. Gustav Chládek, CSc. Vypracovala: Simona Müllerová Brno 2011

3

4 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Vliv plemene skotu na výsledky užitkovosti v chovu bez tržní produkce mléka vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. dne. podpis bakaláře..

5 PODĚKOVÁNÍ Ráda bych touto cestou poděkovala především svým rodičům za jejich obrovskou podporu při studiu. Poděkování patří rovněž prof. Ing. Gustavu Chládkovi, CSc. a Ing. Petře Zejdové za odborné vedení, cenné rady a ochotnou spolupráci při zpracování této bakalářské práce. Za poskytnutí potřebných dat družstva Ekolife a vynaložený čas patří poděkování Ing. Ondřeji Hulcovi, Ing. Kláře Hulcové, Ing. Liboru Matyášovi a v neposlední řadě panu MVDr. Miroslavu Homolovi z VUCHS Rapotín.

6 ABSTRAKT Tato bakalářská práce je zaměřena především na posuzování vlivu plemene a různých kombinací křížení na dosahovanou úroveň užitkovosti. V práci jsou popsány základní charakteristiky chovu krav bez tržní produkce mléka, metody plemenitby, charakteristiky masných plemen skotu a jejich dělení. Práce se zabývá rovněž kontrolou užitkovosti a dědičnosti, odhadem plemenné hodnoty, užitkovými vlastnostmi skotu a vlivy, které na ni působí. Cílem práce bylo zhodnotit vliv plemene, pohlaví, měsíce narození a roku na růstové parametry kříženců plemene: limusin, české strakaté a aberdeen angus chovaných v družstvu Ekolife a porovnání zjištěných výsledků s hodnotami srovnatelných prací. KLÍČOVÁ SLOVA: chov krav bez tržní produkce mléka, masný skot, přírůstky hmotnosti, hmotnost ve 120, 210 a 365 dnech, plemeno limousin, užitkové vlastnosti skotu, růst, křížení ABSTRACT This thesis is focused mainly on the assessment of the impact of the breed and different combinations of crossing at the achieved level of performance. The work describes the essential characteristics of the rearing of suckler cows, the breeding methods, characteristics of the beef-cattle and their division. The work also deals with the control of performance and inheritance, the estimation of breeding values, the performance qualities and the influences, that have effect on them. The aim of this work was to assess the impact of the breed, sex and month and year of birth on the growth parameters of the crosses of the breeds: limusin, czech spotted and aberdeen angus bred in the agricultural cooperative Ekolife, and comparison of the results with the values obtained in comparable work. KEY WORDS: cows without commercial milk production, beef cattle, weight gain, weight at 120, 210 and 365 days, limousin breed, performance qualities, growth, crossing

7 OBSAH 1 ÚVOD CÍL PRÁCE LITERÁRNÍ PŘEHLED Výběr plemene Sezónnost v chovu masného skotu Čistokrevná plemenitba Křížení Masná plemena Vznik masných plemen skotu Dělení masných plemen skotu Chov a rozšíření masných plemen skotu v České republice Plemeno Limousine Šlechtění masných plemen skotu Užitkové vlastnosti skotu Mateřská užitkovost Samčí plodnost Masná užitkovost MATERIÁL A METODIKA VÝSLEDKY A DISKUZE Vliv pohlaví na dosahované hmotnosti Vliv dvoj a trojplemenného křížení Vliv roku narození Vliv měsíce narození ZÁVĚR PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM TABULEK PŘÍLOHY SEZNAM PŘÍLOH... 69

8 1 ÚVOD Skot je světově nejrozšířenějším druhem hospodářského zvířete. Jeho významnost spočívá v mnohostranné přínosnosti pro celý svět. Nejen, že má nezastupitelné místo ve výživě lidí, jeho význam nabývá skutečných rozměrů při tvorbě a ochraně životního prostředí a využití zemědělské půdy. Přispívá k přirozené údržbě krajiny a využití produkce trvalých travních porostů. Zejména pak chov krav bez tržní produkce mléka (BTPM) v horských a podhorských oblastech poskytuje určitý počet pracovních příležitostí a tím udržuje osídlení venkovské krajiny. Chov skotu se v ČR vyvíjí způsobem, který lze shrnout do tří aspektů- snižování početních stavů, zvyšování užitkovosti krav a diferenciace užitkových typů. Rok 1989 znamenal pro zemědělství v ČR řady změn. Velkým problémem se stala nadprodukce potravin, která stlačila ceny za mléko a jatečný skot pod hranici rentability. Vlivem této nadprodukce došlo ke snížení početních stavů skotu z počtu tis. ks (1989) na pouhých tis. ks (2009) a tím i k poklesu počtu DJ na ha TTP. Ke snižování početních stavů došlo také v závislosti na stoupající užitkovosti krav, kdy v roce 1989 byla průměrná roční dojivost krávy l za laktaci a v roce 2008 nesrovnatelných l. Výroba masa klesla z 1487 t žv. hm. (1989) na 944 t. žv. hm. (2008). Současně s tímto poklesem však stoupla plocha TTP z 828tis. ha (1989) na 980 tis. ha (2008). Tato skutečnost vyvolala nutnost přizpůsobit dosavadní způsob hospodaření požadavkům trhu a novým ekonomickým podmínkám v ČR. Bylo třeba zvážit, zda se i nadále vyplatí produkce mléka a masa skotem s dvoustrannou užitkovostí nebo bude ekonomicky výhodnější specializace na jednostranně užitková zvířata. V roce 1974 byly do České republiky dovezeny první jalovice plemene hereford. Intenzivnější dovozy započaly až v roce V současné době je na našem území chováno již 16 masných plemen skotu: charolais, limousine, blond d Aquitaine, gasconne, salers, piemontese, hereford, aberdeen angus, galloway, highland, masný simentál, belgické modré, shorthorn, texas longhorn, aubrac a parthenaise. Přesto že krávy chované v systému bez TPM představují jedinou kategorii skotu, jejíž početní stavy se od roku 1989 postupně zvyšují, nejsou jejich stávající počty ve vztahu k údržbě trvalých travních porostů dostatečné. Proto se zvyšování jejich početních stavů do budoucna jeví jako velmi nezbytné (Meixner, 2000). 7

9 2 CÍL PRÁCE Cílem práce Vliv plemene skotu na výsledky užitkovosti v chovu bez tržní produkce mléka bylo vytvořit ucelený přehled informací o vlivech, které značnou měrou ovlivňují výsledky užitkovosti v chovu, především vyhodnocení vlivu plemene, také pohlaví, roku a měsíce narození. Dále se zaměřit na jednotlivé parametry zevnějšku krav a růstovou schopnost telat prezentovanou jejich hmotností při narození a hmotností ve 120, 210 a 365 dnech věku. 8

10 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Chov krav bez tržní produkce mléka Vedle rozšířenějšího chovu dojených krav nachází na našem území stále větší uplatnění chov masného skotu resp. krav bez tržní produkce mléka (bez TPM). Tento systém chovu najde uplatnění zejména tam, kde produkce mléka převyšuje její poptávku, případně v oblastech méně vhodných pro chov dojeného skotu (Mikšík, Žižlavský, 2006). V podmínkách České republiky lze uvažovat o chovu krav bez TPM především v horských a podhorských oblastech s větším zastoupením trvalých travních porostů a s dostatečným množstvím srážek (minimálně 600 mm za rok a více). V nížinných oblastech lze uplatňovat chov krav bez TPM při využívání ploch s obtížným mechanickým obděláváním, popř. ploch s horšími půdními podmínkami. V tomto případě bude chov krav bez TPM tvořit obvykle doplněk stáda dojeného skotu (Golda et al., 1995). Chov krav bez TPM je systémem produkce jatečného skotu při hospodárném využití ustajovacích prostorů a nižší pracovní náročnosti, která činí % pracovní potřeby v porovnání s chovem dojených krav (Golda et al., 1995). Jelikož veškeré mléko, které matky vyprodukují je plně využito k výživě telat sáním, odpadají příjmy z tržní produkce mléka, které jsou na druhé straně částečně vyváženy menší náročností na investice, nižšími nároky na výživu především z hlediska spotřeby jadrných krmiv a maximálním využití pastevních porostů (Teslík, Dufka, 1995). Předpokladem ekonomicky úspěšného chovu krav bez TPM je respektování určitých technologických zásad vedoucích k dosažení hlavního cíle, kterým je získání zdravého odchovaného telete od každé krávy za rok. Předpokladem jeho dosažení je volba vhodného plemene, zajištění podmínek pro zimní ustájení zvířat a telení plemenic, dostatek krmení na zimu, vhodný a dostatečně velký pastevní areál, dobrý management celého chovu společně se zainteresovanými pracovníky. (Zahrádková et al., 2009) Výběr plemene Kráva chovaná v systému bez TPM se bere jako kráva masného plemene (kříženka masných plemen). Mezi plemena, která nelze podle legislativy unie při nárokování prémií uznat, jako krávy bez tržní produkce mléka patří v ČR plemena hoštýnské, 9

11 jersey, ayrshire a kříženky s mléčnými plemeny (ČSCHMS, 2010). Rozšířování chovu masných plemen skotu je limitováno vysokými pořizovacími náklady-především v případě importů (Golda et al., 1995). Pro tento způsob chovu je vhodné používat masných plemen skotu, či vyjimečně méně užitkových zvířat kombinovaného zaměření. Krávy těchto plemen se svými vlastnostmi hodí pro extenzivní nenáročný chov, dosahují požadované plodnosti a přesto že jejich produkce mléka je nižší, postačuje pro odchov telat (Mikšík, Žižlavský, 2006). Dle Zahrádkové et al., (2009) každé z u nás chovaných masných plemen vyniká v určité vlastnosti, proto nelze žádné z nich jednoznačně označit jako obecně nejlepší nebo nejhorší. Každý chovatel si musí před samotným výběrem plemene nejdříve ujasnit, kterému plemeni budou nejvíce vyhovovat konkrétní chovatelské podmínky a jakým způsobem bude chtít realizovat produkci daného stáda. Důležité je zvážit i vlastní odbytové možnosti. V zásadě je možno rozlišovat 4 druhy produkčních zaměření: 1) Produkce plemenného skotu, která je dle Goldy et al. (1995) většinou ekonomicky nejvhodnější formou chovu krav bez TPM. Od plemenných zvířat požadujeme dobrou masnou užitkovost potomstva, dobré jatečné zpeněžení a u matek dostatečnou mléčnost a dobré mateřské schopnosti (Veselá et al., 2009). Chovatel by si měl uvědomit, že produkce plemenných zvířat spolu nese i vyšší nároky na zajištění krmivové základny a na ošetřování zvířat. 2) Produkce zástavového skotu ve věku 8-10 měsíců a hmotnosti kg určeného pro další výkrm. Vhodná jsou především telata po otcích velkého tělesného rámce (charolais, blonde d aquitaine, aj.). Za rozhodující ukazatel je pro chovatele považován maximální růst telat v době do odstavu (Golda et al., 1995). 3) Produkce mladého jatečného skotu typu baby-beef Telata jsou odchovávána společně s matkou na patvě a po odstavu jsou poražena (při hmotnosti kg). Pro tyto účely je vhodné použít potomky po býcích ranějších plemen (aberdeen-angus, hereford), kteří již jako odstávčata dosahují potřebné jatečné zralosti (Golda et al., 1995). 4) Výkrm všech zvířat nepotřebných pro doplnění obratu stáda Chovatel, který bude svá telata dále vykrmovat s cílem budoucího, co možná nejlepšího zpeněžení na jatkách, bude zajímat především možnost výkrmu do vyšší porážkové hmotnosti, intenzita růstu a konverze živin ve výkrmu a stupeň zmasilosti a protučnělosti (Zahrádková et al., 2009). 10

12 3.1.2 Sezónnost v chovu masného skotu Mezi nejdůležitější časové úseky v chovu masného skotu patří především období zapouštění, telení plemenic a odstav telat. Je snahou zkrátit a soustředit tato období do tzv. turnusů zejména z důvodu zvýšené potřeby pracovní síly a organizace chovu (Mikšík, Žižlavský, 2006). Základním předpokladem úspěšně zvládnutého období telení a následného zapouštění s maximálním počtem zabřezlých plemenic, stejně jako odchovu a odstavu telat, je zodpovědná práce ošetřovatelů a zootechnického personálu, bez ní je nemožné dosáhnout rentability jakéhokoliv chovu (Zahrádková et al., 2009) Reprodukce ve stádech masného skotu O výsledcích reprodukce ve stádě rozhoduje především sám chovatel vytvořením vhodných chovatelských podmínek a správným řízením zapouštění, telení, odchovu i odstavu telat, neboť dědivost ukazatelů plodnosti je velmi nízká (h 2 = 0,01 až 0,2) (Dufka, 1995). Zařazení jalovic do reprodukce je ovlivněno pohlavní a chovatelskou dospělostí. U skotu se pohlavní dospělost dostavuje v sedmi až dvanácti měsících věku, přičemž její nástup ovlivňuje plemenná příslušnost, klimatické podmínky, výživa apod. Říje se opakuje v pravidelných intervalech 21 dnů (od 18 do 25 dnů), zpravidla celoročně, přičemž u masných plemen se v zimním období projevuje tzv. zimní anestrus (útlum cyklické aktivity). Aby mohla být zvířata poprvé použita k reprodukci, musí nejdříve dosáhnout tzv. chovatelské dospělosti. Jalovice by měly dosahovat požadované hmotnosti a věku, přičemž rozhodující je hmotnost zvířat (Zahrádková et al., 2009). Tato hmotnost se může u jednotlivých plemen lišit, avšak obecným předpokladem je dosažení přibližně dvou třetin (65-75 %) živé hmotnosti krav v dospělosti (Mikšík, Žižlavský, 2006). Dle Goldy et al. (1995) jsou do dalšího chovu vybírány především jalovičky s bezproblémovým průběhem porodu, klidným temperamentem, s nadprůměrnou hmotností při odstavu a od matek s dobrými mateřskými vlastnostmi. Rovněž býci používaní k reprodukci musí mít dokončen růst a plné zatížení je možné až po třetím roce jejich věku (Dufka, 1995). 11

13 Zapouštění Ve stádech masného skotu je dle Teslíka et al. (1995) nejvhodnějším termínem pro zapouštění, období od poloviny dubna do 20. června, trvající 60 až 65 dní. Vzhledem k tomu, že březost plemenice trvá v průměru 280 dní ( ), umožňuje zapouštění plemenic v tomto období rané sezonní telení od konce ledna do konce března. V délce březosti existují mezi jednotlivými plemeny určité rozdíly. Plemena menšího tělesného rámce mívají zpravidla březost kratší a naopak u plemen velkého tělesného rámce bývá březost delší (Pozdíšek et al., 2004). Zapouštění jalovic ve stádech masného skotu je vhodné naplánovat tak, aby se telily na počátku období telení, kdy není chovatel časově zaneprázdněn ostatními porody a může tak věnovat více péče telícím se jalovicím vzhledem k obtížnějším průběhům porodů a poporodním komplikacím. V případě komplikovaného porodu má plemenice více času na regeneraci a zvětšuje se pravděpodobnost zabřeznutí v dané sezóně (Zahrádková et al., 2009). Zabřeznutí až v závěru připouštěcího období se negativně projeví v užitkovosti v nadcházejícím roce. Telata se pak odstavují v nižším věku a dosahují nižší hmotnosti při odstavu. Opožděné zabřeznutí o jeden říjový cyklus (tedy 21 dní) znamená nižší hmotnost telete při odstavu-přibližně o 20 kg a při oddálení zabřeznutí až do závěru připouštěcího období pak o 40 kg a více. Z těchto důvodů se považuje u krav v chovu bez TPM za mimořádně důležité udržovat u matek optimální délku mezidobí a tedy schopnost pravidelného zabřezávání (Pozdíšek et al., 2004). U masného skotu se průměrná délka mezidobí pohybuje kolem 365 dnů. Je třeba si uvědomit, že i jeden porod krávy mimo období telení může znamenat její doživotní telení mimo sezónu. Nesmíme opomenout ani požadavek prvotelek na zvýšenou úroveň výživy v laktaci a následné březosti, která je velmi důležitá pro dokončení růstu a vývinu plemenice (Zahrádková et al., 2009). Nízká úroveň výživy v době březosti může zapříčinit nižší porodní hmotnost telat, pokles jejich životaschopnosti či zvýšení procenta telat mrtvě narozených (Zahrádková et al., 2003). Pokud plemenice v dané sezonně nezabřeznou a nejedná se o významné jedince, jako např. krávy s výborným původem, importované krávy, matky býků, krávy s velmi dobrým hodnocením zevnějšku apod. jejich další setrvání ve stádě se stává neekonomické. Tato zvířata se po odstavu telat vyřazují na jatky nebo se ještě před porážkou mohou dokrmit (Zahrádková et al., 2009). 12

14 V chovu krav bez TPM je možné zapouštění jalovic a krav provádět inseminací, nebo přirozenou plemenitbou (Mikšík, Žižlavský, 2006). Inseminaci není doporučováno využívat jako jedinou metodu plemenitby, jelikož není s to zabezpečit zabřeznutí stáda s takovou úspěšností jako plemenitba přirozená (Dufka, 1995). Umožňuje však rychlejší genetické zlepšení stáda. Inseminaci je proto nutné chápat spíše jako plemenářský prostředek pro zlepšování stáda a přirozenou plemenitbu jako opatření zajišťující jeho ekonomiku (Teslík et al., 1995). Při vhodné organizaci připouštěcího období se mohou úspěšně doplňovat. Pro intenzivnější rozmnožování kvalitních zvířat je možné využívat rovněž embryotransferu (Mikšík, Žižlavský, 2006) Telení plemenic Období telení krav rozhoduje o dosahované užitkovosti stáda, jelikož jediným ukazatelem užitkovosti je počet zdravě odchovaných telat a jejich hmotnost při odstavu. Mělo by se tak telení krav a hlavně jalovic věnovat maximální pozornost (Pozdíšek et al., 2004). Toto období má být dle Čopíka et al. (2007) co nejkratší a nemělo by trvat déle než 10 týdnů. Déle trvající období může mít za následek prodloužení neklidu ve stádě, zaostávání nejmladších telat v růstu (v důsledku jejich vytlačování při sání staršími telaty) a nevyrovnanost telat při jejich odstavu (Golda et al., 1995). Toto tvrzení více méně potvrzuje i Stádník et. al. (2009). Jako obecně platné uvádí, že období telení delší než dva měsíce má nepříznivý vliv na hmotnost telat při odstavu. Vedle celoročního (kontinuálního) telení mohou chovatelé využívat telení sezónní v několika časových variantách. A) Zimní telení Pastevnímu způsobu chovu lépe vyhovuje zimní telení (prosinec až březen). Při přechodu krav na pastvu dochází v již sestupné fázi laktace k její další stimulaci a tím i k prodloužení (Mikšík, Žižlavský, 2006). Výhodou zimního telení je ustájení krav v zimovišti s větším přehledem o telících se kusech. Zkrmování zimní krmné dávky zaručí přiměřenou produkci mléka na počátku laktace, kterou stačí tele spotřebovat, nedochází tak k zánětům mléčné žlázy z nadprodukce mléka. Na jaře při vyhánění stáda na pastvu jsou telata již schopna reagovat na zvýšenou produkci mléka a částečně i využívat pastevní porost (Zahrádková et al., 2009). 13

15 Golda et al. (1995) uvádí jednu z dalších výhod telení v zimním období a to, že není třeba dělit stádo během pobytu ve stáji. Dále se zmiňuje o nevhodnosti telení krav v prosinci v podmínkách ČR. Krávy přichází na pastvu v pozdějším stádiu laktace s výrazně nižší užitkovostí a odezva na zlepšené podmínky krmení je méně výrazná. Před vyhnáním na pastvu by měla telata dosahovat hmotnosti kg a při ukončení pastvy cca 300 kg (Golda et al., 1995). Tento poznatek potvrzuje i Mikšík s Žižlavským (2006), kteří uvádí rozmezí hmotnosti kg jako vhodné pro přesun mladého skotu do intenzivního stájového výkrmu. Zimní období telení je vhodné především k produkci těžkých výkrmových telat, označovaných jako baby-beef. (Golda et al., 1995). Důležitá je i návaznost tohoto systému telení na odchov plemenných býků, kdy do prvního nejpočetnějšího zastoupeného turnusu jsou zařazováni býčči narození v období listopad až březen (Zahrádková et al., 2009). B) Letní telení Posunutí telení na duben až červen se jeví v mnoha ohledech jako příznivé, přináší s sebou však i mnoho nedostatků (Teslík et al., 1995). Jedním z hlavních pozitiv může být zlepšení hygieny porodu na pastvě a tím snížení ztrát telat. Dále menší nároky na kvalitu a množství zimního krmení, úspora ustajovacích prostorů a menší nároky na stájovou hygienu, lepší zabřezávání krav díky zajištění jejich výživy na pastvě, možnost přikrmování telat jadrnými krmivy ve stáji již před jejich odstavem (Golda et al., 1995). Telení na sklonku jarního a počátku letního období s sebou ale může přinést, především při nízké úrovni výživy, i značně vyčerpaný organismus plemenice, což se později projeví horší životaschopností telete (Teslík et al., 1995). Dalším nedostatkem může být obtížnější dozor nad průběhem telení, který je důležitý především pro: - včasné poskytnutí pomoci při obtížných porodech a slabé životnosti telat - pro zabezpečení přijetí telete a včasného dodání mleziva teleti (Golda et al., 1995). U porodů na pastvině tak dochází k větším ztrátám telat (Teslík et al., 1995). Při přechodu na pastvinu dochází k horšímu využití vysoké mléčné produkce krav a následně i pastvy telaty, což jednoznačně směřuje k dosažení nižší hmotnosti telat při odstavu (Golda et al., 1995). Na konci pastevního období jsou telata mladší a jejich odstav je náročnější. Obtížnou se stává rovněž organizace připouštěcího období s využitím inseminace (Teslík et al., 1995). 14

16 Tuto alternativu lze uplatnit především v podnicích s nedostatkem objemných krmiv pro zimní období, popř. vyššími náklady na jejich produkci, s neuspokojivými podmínkami zimního ustájení a nedostatkem podestýlky (Golda et al., 1995). C) Podzimní telení Podzimní telení je dle Zemana (2006) nejméně rozšířené. Jedinou výhodou je prodej zástavových telat v době jejich relativního nedostatku Je náročné na kvalitu výživy krav, požadavky na ustájení a vyšší potřebu práce. D) Celoroční Podle Zahrádkové et al. (2009) je výhodou kontinuálního telení rovnoměrné rozložení prací v průběhu roku a možnost plynulé dodávky zvířat. Jako hlavní nevýhodu vidí vyšší potřebu práce a krmiv, zvýšené požadavky na ustájení a nižší využití pastvin telaty. Některé přednosti a nedostatky jednotlivých variant sezónního telení a telení kontinuálního jsou uvedeny v tabulce č. 1 v přílohách (Zahrádková et al., 2009) Odchov a odstav telat Telata v systému chovu krav bez TPM jsou chována společně s matkami až do odstavu (přibližně 7 až 8 měsíců), přičemž délka odchovu se odvíjí od termínu jejich narození, dosažení pohlavní dospělosti, ale i směru dalšího využití telete (Golda et al., 1995). Z poznatků etologického pozorování vyplývá, že nejpřirozenějším způsobem odchovu telat je právě již zmíněný odchov u vlastní matky. Tento systém není možné z ekonomických důvodů uplatňovat v chovu dojeného skotu. Díky pobytu telat s matkami na pastvě se vytváří návyk na příjem dostatečného množství porostu, zvláště jsou-li zvířata odchovávána na pastvině od raného věku. Takovýto návyk vede k rychlému a mohutnému vývinu předžaludků a celého trávicího ústrojí, což může být zajímavé především z hlediska ekonomiky chovu, protože umožňuje uhradit podstatnou část potřeby živin objemnými krmivy (Šubrt, 2001). Pastevní chov má i své další klady. Vytváří a udržuje pevné zdraví zvířat, pomáhá k utváření pevných končetin, korektního postoje, pevné kostry, posílení svalstva a vazů (Zahrádková, 1997). 15

17 Výživa telat je v první fázi odchovu zajišťována prostřednictvím produkce mléka matky. Po příchodu na pastvu se převažujícím krmivem telat stává pastevní porost, jehož kvalita podstatným způsobem ovlivňuje růst telat (Zahrádková et al., 2009). Kvalita pastevního porostu není dána pouze obsahem živin, ale i chutností píce, neboť pokud není pastevní píce pro zvířata lákavá, nejsou ji schopna přijmout ve velkém množství (Zahrádková, 1997). Z tohoto důvodu je na konci pastevního období, kdy dochází ke zhoršování pastevního porostu a klesá produkce mléka matek vlivem vyššího stupně březosti, vhodné zabezpečit přikrmování telat a to krmivy, která budou telatům podávána po odstavu (Zahrádková et al., 2009). Odstav telat je stresující záležitost jak pro telata, tak i krávy. Telata však snášejí odloučení od svých matek hůře. Stres způsobený odstavem u nich může vyvolat pokles příjmu krmiva a následně nižší přírůstky hmotnosti či vyšší náchylnost telat k onemocněním, zejména pak zápalům plic. Měl by proběhnout najednou, nejen z hlediska organizačního a nároků na pracovní sílu, ale i z důvodu přetrvávajícího neklidu při odděleném odstavu telat. Veškerá manipulace s telaty, veterinární a další zásahy (vakcinace, zdravotní zkoušky, kastrování, odrohování, aj.) by měli být prováděny ještě v době, kdy jsou telata společně s matkami (Zahrádková et al., 2009). Živá hmotnost telete při odstavu a jeho zdravotní stav jsou jedním z ukazatelů užitkovosti celého stáda. Dle Teslíka et al. (1995) je třeba volit nejvhodnější termín odstavu dle stavu pastevních porostů a klimatických podmínek. Převážně se jedná o období v závěru měsíce září a počátku října. V tomto období podstatně klesá průměrný denní přírůstek u telat. Zatímco od počátku pastevního období až do začátku měsíce září se přírůstek pohybuje kolem 1000 g, koncem měsíce a déle může dosahovat pouze úrovně g. Pozdější odstav je možný pouze za předpokladu možnosti přikrmování telat, hrozí však nebezpečí zapuštění nejstarších jaloviček pohlavně dospělými býčky (Teslík et al. (1995). Krávy mohou v důsledku odstavu telat přijímat méně krmiva, což dle Zahrádkové et al. (2009) není tak negativním projevem, neboť rychleji zaprahnou a udrží si optimální tělesnou kondici před otelením (Zahrádková et al., 2009). Kondice dosažená před otelením má vliv na samotný průběh porodu. Vyšší než optimální tělesná kondice v poslední třetině březosti vede ke zvyšování počtu komplikovaných porodů. Dobrá kondice krav při otelení má pozitivní vliv na nástup první říje po porodu (Zahrádková et al., 2003). Zároveň je vhodné nechat na sucho stojící matky dále na pastvě. Uspoří se 16

18 tím nákladnější zimní krmení a současně se předchází nežádoucímu ztučnění krav (Golda et al., 1995). 3.2 Metody plemenitby masných plemen skotu Plemenitbou rozumíme záměrné, cílevědomé připařování a rozmnožování hospodářských zvířat s cílem zlepšování tvarových a zejména užitkových vlastností. Páření jedinců uvnitř plemene označujeme jako plemenitbu čistokrevnou, pokud mezi sebou páříme jedince různých populací (plemen, linií, rodin), pak mluvíme o tzv. hybridizaci (křížení). V rámci těchto dvou variant rozeznáváme různé metody, které následně volíme podle produkčních záměrů (Teslík et al., 2000). Ve stádě krav bez TPM se systém připařování řídí produkčním zaměřením, tzn., že v čistokrevných stádech masných plemen je uplaťňována čistokrevná plemenitba, zatím co v ostatních produkčních stádech krav bez TPM nachází své uplatnění především užitkové křížení (Golda et al., 1995) Čistokrevná plemenitba Dle Šubrta a Hrouze (2009) je čistokrevná plemenitba základní metodou plemenitby, která zaručuje vyrovnanost a ustálenost morfologických i užitkových vlastností plemene, rodin, linií nebo kmenů. Základním předpokladem zlepšování genofondu populace je plemenný výběr, kterým je dosahováno vyrovnanosti populace a jejího postupného prošlechťování. Dle Přibyla (1997) jsou záměrně pářeni nejlepší matky a nejlepší otcové. Snahou je narození geniálních jedinců. Tito jedinci vzhledem k neustálému vývoji každé populace jsou však časem překonáni generací následnou, musí tak být určena i délka jejjich využití v plemenitbě Křížení V plemenitbě masných stád se používá užitkové a převodné křížení, lišící se svým cílem a tím i použitím ve stádech (Teslík, et al., 1995). 17

19 Užitkové křížení Užitkové křížení masných plemen skotu Užitkové křížení chovateli umožňuje rozvinout masný systém bez velkých nákladů během několika let. (Teslík et al., 1995). Aby se staly hybridizační programy perspektivními je nezbytné hodnocení užitkovosti masných plemen a jejich kříženců, díky kterému mohou být získány znalosti o genetických mechanismech, které se uplatňují při křížení rozdílných užitkových typů a plemen pro nalezení jejich ideálních kombinací (Zahrádková et al., 2009) Cílem je získání užitkového zvířete (křížením jedné nebo více populací), který se již dále nepoužívá v plemenitbě (Říha, Jakubec, 2002). Využívány jsou rodičovské populace specializované pro otcovskou a mateřskou pozici za účelem produkce finálního křížence při maximálním využití heterozního efektu (Zahrádková et al., 2009). Mateřská i otcovská plemena se vyznačují komplexem užitkových vlastností, ke kterým by se při výběru plemene mělo přihlížet. Mateřská plemena by se měla vyznačovat jak dobrou reprodukcí a mateřskými vlastnostmi, tak i dobrou přizpůsobivostí k daným podmínkám prostředí. U otcovských plemen je požadována zejména výborná zmasilost, vysoký podíl libového masa a vynikající průměrné přírůstky hmotnosti. Při výběru vhodného plemene pro tento způsob křížení by mělo být přihlédnuto ke specifickým vlastnostem jednotlivých plemen a možnostem podniku. Například z hlediska frekvence výskytu obtížných porodů může řada chovatelů upřednostňovat plemena limousine a aberdeen angus, u kterých vzhledem k nižším průměrným hmotnostem telat při narození nedochází k obtížným porodům tak často jako u masných plemen velkého tělesného rámce, např. charolais či blonde d aquitaine (Teslík et al., 2000) Užitkové křížení s dojenými stády Dvojplemenné užitkové křížení Jde o nejjednodušší typ užitkového křížení pouze se dvěma specializovanými rodičovskými populacemi (Říha, Jakubec, 2002). V pozici mateřského plemene jsou využívány plemenice mléčného nebo kombinovaného užitkového typu a v pozici otcovské býci téměř všech masných plemen (Teslík et al., 2000). V případě křížení dvou plemen mezi sebou získáme křížence (F1 generace), kteří díky heteroznímu efektu 18

20 poskytují obecně vyšší užitkovost než je průměrná užitkovost obou rodičovských plemen (Jakubec, 2001). Všichni jedinci vzniklí tímto křížením jsou vykrmeni a prodáni na jatka (Zahrádková et al., 2009). Jako příklad křížení pro produkci hovězího masa uvádí Říha a Jakubec (2002) křížení masných plemen (Charolais, Limousin a Simmental) s přebytečnými kravami mléčných plemen (Ayrshire, Jersey, Černostrakatý skot) a plemen s kombinovanou užitkovostí (Český strakatý skot) za účelem spojení dobré produkce mléka krav a zlepšené produkce masa hybridních telat. Tyto kříženky vykazují oproti plemenicím výchozích masných plemen vyšší mléčnost, což se příznivě odráží na hmotnosti telat (Teslík et al., 2000). Trojplemenné užitkové křížení Krávy plemene A jsou pářeny s plemeníky plemene B s cílem produkce hybridních F1 krav (BA- kříženky masných a dojených stád). Tyto krávy jsou následně pářeny s plemeníky třetího plemene C (masné plemeno). Plemenice F1 generace vnášejí do stáda požadovaný tělesný rámec, dobré mateřské vlastnosti a mléčnost (Zahrádková et al., 2009). U býků plemene C jsou zvýrazněny vlastnosti jako: vynikající osvalení, intenzita růstu, konverze krmiv a jatečná hodnota. (Říha, Jakubec, 2002). Konečný jatečný produkt má ¾ genů masného plemene. Oproti dvojplemennému křížení je dosahováno až o 50% nižšího heterozního efektu v závislosti na použitých plemenech (Zahrádková et al., 2009). Podle Goldy et al. (1995) je uplatněním trojplemenného křížení možné dosáhnout dobré přizpůsobivosti zvířat na různorodé produkční podmínky. Čtyřplemenné užitkové křížení Při čtyřplemenném užitkovém křížení jsou pářeny krávy F1 generace (AB) s plemeníky kříženci F1 generace (CD). Jejich potomek (býček i jalovička) je určen k výkrmu. Při čtyřplemenném užitkovém křížení se navíc využívá otcovského heterozního efektu. Zajištění tohoto systému je však organizačně velmi náročné (Říha, Jakubec, 2002) Převodné křížení Dle Teslíka et al. (2000) dochází při převodném křížení k postupnému nahrazení dědičného základu výchozí populace populací jinou. Jde sice o pomalou, zato 19

21 spolehlivou a lacinou metodu introdukce masného plemene. Využívány mohou být plemenice dojeného nebo kombinovaného plemene převedené do systému masných stád i kříženky s masnými plemeny. K další reprodukci stáda je používáno pouze plemeníků a spermatu zvoleného masného plemene, na které chovatel přechází (Teslík et al., 2000). Jakubec et al. in Teslík (2000) upozorňuje na možnost negativního vlivu podmínek prostředí, kdy nově vznikající plemeno není schopno se v nových podmínkách dostatečně rychle adaptovat, což může vést ke snížení plodnosti a užitkovosti. Za nové plemeno z převodného křížení se považuje jedinec druhé generace křížení s min. 75 % krve masného plemene. Vytvoření zcela čistokrevného stáda, kdy je většina plemenic zapsána do oddílu A plemenné knihy je však záležitostí pěti generací, což je pro chovatele prakticky celoživotní úkol (Teslík et al., 1995) Heterozní efekt Heterozní efekt lze charakterizovat jako převahu kříženců F1 generace v užitkovosti nad průměrnou užitkovost obou rodičovských plemen v procentech (Jakubec, 2001). V chovu masného skotu je heterozní efekt velice významný. Jeho celkový ekonomický přínos je odhadován až na 30% (Zahrádková et al., 2005) V důsledku heterozního efektu se dá u telat očekávat výrazné zlepšení zdravotního stavu (životaschopnosti), růstové schopnosti, využití živin krmiva a lepšího zařazení do tříd jakosti SEUROP (Zahrádková et al., 2009). Na výsledném projevu heterozního efektu (heteroze) se podílí jednak vlastní genotyp jedince (individuální či přímý heterozní efekt), genotyp jeho matky (maternální heterozní efekt) a nepatrně i genotyp otce (paternální heterozní efekt). Výše heterozního efektu závisí na genetické vzdálenosti mezi plemeny, na genetickém potenciálu výchozích rodičovských populací v konkrétních podmínkách prostředí a na samotném prostředí (Zahrádková et al., 2005). 3.3 Masná plemena Vznik masných plemen skotu Naprostá většina masných plemen skotu byla vyšlechtěna v Evropě. Především ve Velká Británii, Francii a Itálii odkud se postupně rozšířila do celého světa (Teslík et 20

22 al., 1995). Rozdílné přírodní, ekonomické a sociální podmínky v zemích, kde byl chov jednotlivých masných plemen započat, se staly rozhodujícím faktorem budoucí organizace chovu masného skotu. Mnohé zemědělce výhody extenzivního chovu masných plemen skotu, jako nízké nároky na výživu zvířat, ustájení, odchov telat společně s matkami, možnost extenzivního využívání rozsáhlých pastevních ploch a eliminace starostí s odbytem mléka komplikovaným řídkým osídlením obyvatelstva a velkou vzdáleností vlastních odbytišť vedly k orientaci na výrobu a export hovězího masa (Zahrádková et al., 2009) Dělení masných plemen skotu Dle masné užitkovosti Plemena britského typu se vyznačují menším až středním tělesným rámcem, výbornou pastevní schopností a raností dospívání, např. plemena hereford, aberdeen angus, masný simentál a charolais se běžně telí již ve dvou letech (Zahrádková et al., 2009). Jedinci tohoto typu nejsou vhodni k výkrmu do vyšší porážkové hmotnosti, neboť i přez rychlejší růst v počáteční fázi vývoje, bývá jejich růst dříve ukončen, což vede k dřívějšímu tučnění (ČSCHMS (1), 1991). Masná plemena vyšlechtěná na Evropském kontinentu, především v zemích jako Francie, Itálie či Belgie (např. charolais, limousin, belgické modrobílé) jsou převážně velkého tělesného rámce, s menší raností - krávy se obvykle telí až ve třech letech (Mikšík, Žižlavský, 2006). Vynikají vysokou intenzitou růstu a výborným osvalením. Uplatňovám je především výkrm do vyšších porážkových hmotností. JUT těchto zvířat jsou typická nízkým podílem tuku, což odpovídá požadavkům dnešních spotřebitelů upřednostňujících libové maso (Zahrádková et al., 2009) Dle tělesného rámce Plemena velkého tělesného rámce Do této kategorie jsou dle Goldy et al., (1995) řazena tato plemena: charolais, plavé akvitánské, limousine, belgické modro-bílé a masný simental. Plemena velkého tělesného rámce se vyznačují dobrou masnou užitkovostí, tzn. dobrými přírůstky hmotnosti, osvalením významných tělesných partií a vysokou výtěžností. Mezi 21

23 jednotlivými autory existují však v dělení plemen určité rozdíly, např. Teslík et al., (2000) i Vrchlabský, Golda (2001) do této kategorie dále řadí i rustikální plemeno salers a naopak plemeno limousine zařazují mezi plemena středního tělesného rámce. Tab. č. 1: Charakteristika masných plemen skotu velkého tělesného rámce (Golda et al., 1995) Mateřské a jiné vlastnosti Charolais Plavé Limousin Belgické Simental akvitínské bílo-modré Temperament a charakter Ranost Dlouhověkost Plodnost Průběh otelení Vitalita telat Mléčná užitkovost Osvalení Jemnost kostí a kůže Jatečná výtěžnost velmi dobrý, + dobrý, 0 průměrný, - méně uspokojivý, Plemena středního tělesného rámce Dle Goldy et al. (1995) mezi přednosti plemen salers, piemontese, hereford, aberdeen-angus patří především dobrá pastevní schopnost a nenáročnost na zimní krmení. Do této skupiny dle Teslíka et al. (2000) rovněž náleží i rustikální plemeno gasconne. 22

24 Tab. č. 2: Charakteristika masných plemen skotu středního tělesného rámce Upraveno dle Goldy et al. (1995) Mateřské a jiné vlastnosti Salers Piemontese Hereford Aberdeen-anqus Temperament a charakter Ranost Dlouhověkost Plodnost Průběh otelení Vitalita telat Mléčná užitkovost Osvalení Jemnost kostí a kůže Jatečná výtěžnost Plemena malého tělesného rámce (extenzivní plemena) Galloway a Skotský náhorní skot. Obě uvedená extenzivní masná plemena jsou vhodná pro celoroční odchov na pastvině díky své odolnosti vůči extrémním klimatickým podmínkám a mimořádné skromnosti. Vzhledem k nízkým nárokům na výživu a poměrně nízké masné užitkovosti nejsou vhodná pro intenzivní výkrm. Obě plemena mají poněkud pozdnější vývin. Nízká hmotnost telat po narození (v průměru 26 kg) umožňuje snadné telení krav i jalovic. Pro krávy těchto plemen je rovněž typická dobrá plodnost a dlouhověkost (Golda et al., 1995) V přílohách v tab. č. 2 jsou pro větší přehlednost uvedeny plemenné standardy masných plemen dle Pozdíška et al. (2004) Chov a rozšíření masných plemen skotu v České republice Chov skotu v České republice má staletou tradici. V minulosti byl kromě produkce mléka a hovězího masa běžně využíván i jako tažná síla. Šlechtěním především v poválečném období došlo k setření původních krajových rázů našeho strakatého skotu a ke křížení s dalšími plemeny (Teslík et al., 1995). 23

25 Za začátek chovu masných plemen skotu v České republice lze považovat rok 1974, kdy bylo dovezeno 800 jalovic bezrohého plemene hereford z Kanady (Jakubec (1), 2001). Podle Štráfeldy a Dufky (2001) jsme v roce 1990 měli genetickou konzervu toho, co Kanada chovala před 20 lety. Přesto plemeno hereford naučilo naše chovatele zootechniku masných systémů. V roce 1991 založilo třináct fandů tohoto systému chovu Český svaz chovatelů masného skotu dále (ČSCHMS), který sdružuje chovatele všech 16 masných plemen skotu v současné době chovaných na území ČR. Jedná se o plemena: charolais, limousine, blond d Aquitaine, gasconne, salers, piemontese, hereford, aberdeen angus, galloway, highland, masný simentál, belgické modré a od roku 2010 nově i shorthorn, texas longhorn, aubrac a parthenaise. Období přelomu 20. a 21. století je v ČR charakterizováno poklesem početních stavů skotu celkem a to až do roku K dalšímu poklesu nedošlo právě díky narůstání početních stavů krav bez TPM (Zahrádková et al., 2009). Tab. č. 3: Početní stavy skotu v ČR (tis. kusů) (Kvapilík et al. in Zahrádková et al. (2009), doplněno dle Ukazatel Skot celkem Krávy celkem Dojené krávy Krávy BTPM Jestliže v roce 2007 klesl počet dojených krav oproti roku 1996 o 302 tis. kusů, tak stavy krav bez TPM se za stejné časové období zvýšily takřka čtyřnásobně, tj. o 116 tis. kusů. V souvislosti se snižováním stavu skotu dochází rovněž k poklesu počtu porážených zvířat a produkce hovězího masa (Zahrádková et al., 2009). Tab. č. 4: Zapojení krav do KUMP podle ročníku uzávěrek (Upraveno dle Zahrádkové et al., 2009) Rok Početní stav

26 3.3.4 Plemeno Limousine Na podrobnější charakteristiku plemene limousine se zaměřím s přihlédnutím k záměrům této práce Historie plemene Limousine Plemeno pochází z jižní části Francie z oblasti Limousin a Marche, pro které je typické drsné podnebím a kamenitá půda (Anonym, 1997). První doložené zmínky o plemeni pochází z roku Plemenná kniha plemene limousin byla založena roku 1886 (Šeba, 2002). Až do první poloviny 20. století bylo plemeno využíváno k tahu. Vybírána byla zvířata velkého tělesného rámce s velmi dobře vyvinutou svalovinou a pevným postojem, která byla schopna velké zátěže. Tento výběr zajistil předpoklady pro vývoj typicky masného plemene, které je dnes druhým nejpočetnějším plemenem chovaným ve Francii (Pozdíšek et al., 2004). Jejich počet se ve Francii pohybuje okolo milionu kusů (Ježková, 2010) Historie a stav chovu limousina v ČR Za začátek chovu limousina v ČR považujeme rok 1990, kdy byly uskutečněny první nákupy čistokrevných zvířat z Maďarska. Další nákupy pocházely již převážně z Francie (Šeba, 2002). Velká zásoba inseminačních dávek importovaných mladých neprověřených býků pomohl počátkem devadesátých let rozšířění plemene, zároveň však způsobila díky neuspokojivým výsledkům v užitkovém křížení (vysoké ztráty telat po narození, nízká růstová schopnost) na vyselektovaných dojených kravách ztrátu zájmu mnoha chovatelů tohoto plemene. I přes tyto neuspokojivé výsledky zůstalo v chovech značné množství kříženek, které byly později využity v rámci převodného křížení. Kombinace vynikající masné užitkovosti limousinského plemene a inseminace prověřenými francouzskými býky bylo dosaženo výrazného zlepšení růstové schopnosti telat, a tak i opětovného nárůstu zájmu chovatelů o toto plemeno (Pozdíšek et al., 2004), (Šeba, 1999). 25

27 Tab. č. 5: Stavy krav plemene limousine v kontrole užitkovosti (Anonym, 2009) Upraveno dle Šeby (2002) Rok Počet chovů Krav celkem A-C D-F k Počet chovů s minimálně I plemenicí daného plemene A-C- Krávy s podílem 88%- 100% plemene limousine D-F- Krávy s podílem 50%- 87% plemene limousine Charakteristika plemene Limousine Harmonická zvířata klidné a vyrovnané povahy, červeného až plavého plášťového zbarvení se světlejším odstínem srsti okolo mulce, očí a na distálních koncích končetin. Plemeno limousine bylo chováno především v rohaté formě. V posledních letech se však díky změnám systému chovu a technologie ustájení z vazného na volné, šlechtí na bezrohost (ČSCHMS (2), 1991). Díky tvrdým přírodním podmínkám v zemi původu, dokáží jedinci tohoto plemene dobře zužitkovat objemnou píci, vynikají dobrou pastevní schopností a celkově nižšími nároky na výživu a krmení. Jedinci plemene limousine jsou středního až většího tělesného rámce s jemnou, ale pevnou kostrou (Golda et al., 1995). Plemeno limousin patří mezi pozdnější masná plemena, jalovice se zařazují do reprodukce později, zapouští se ve dvou a telí se ve třech letech. Cílem šlechtění je dosáhnout věku při prvním otelení do 40 měsíců a průměrného mezidobí dnů (Šeba, 2002). Krávy po třetím otelení dosahují průměrné hmotnosti 630 kg a dospělí plemenní býci 1000 kg. Krávy vykazují dobrou plodnost, výborné mateřské vlastnosti, mléčnost, zejména pak snadnost telení (Zahradníková et al., 2009). K dalším přednostem patří dlouhověkost, kdy nejsou vzácností krávy ve věku 17 až 18 let (Teslík et al., 1995). Býci jsou využívání ke křížení s ostatními plemeny především pro snížení rizika obtížných porodů (Teslík et al., 1995). Zástupci tohoto plemene mají vynikající výkrmové schopnosti, při shodné úrovni metabolizovatelné energie využívají k produkci masa až o 1/3 energie více než plemeno charole a fleckvieh (Vrchlabský, 26

28 Golda, 2001). Jatečná zvířata vykazují vysokou jatečnou výtěžnost (63 %) a vynikající kvalitu masa (Teslík et al., 2000). Maso je libové, jemné, šťavnaté, dobře vybarvené a křehké. V kategorii mladé hovězí takřka bez konkurence (Teslík et al., 1995). Příznivé výsledky masné užitkovosti jsou dosahovány i u kříženců. Plemeno je tedy vhodné do otcovské pozice v troj až čtyřplemenném křížení (Vrchlabský, Golda, 2001). Obr.č. 1: Býk plemene limousine Tab. č. 6: Cíle plemenného standardu (ČSCHMS (2), 1991) Kategorie Hmotnost ve věku (kg) 120 dnů 210 dnů 365 dnů Hmotnost (kg) Výška v kříži (cm) Býčci x 128 Jalovičky x 126 Prvotelky (do 40 měs) x x x Krávy (po 3. otel.) x x x Plem. býci (nad 3 roky) x x x Šlechtění masných plemen skotu Podmínky šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat upravuje v ČR zákon ČNR ze dne 21. května 1991 O šlechtění a plemenitbě hospodářských zvířat (Šubrt, Hrouz, 2009). Šlechtěním hospodářských zvířat rozumíme záměrné zlepšování genetického založení zvolených vlastností a znaků zvířat (Zahrádková et al., 2009). Podstatou šlechtění je dosahování genetiského zisku, který se kumuluje ve sledu generací a přetrvává do budoucna (Přibyl, 1997). 27

29 Dle Veselé et al.(2009) je cílem šlechtění zvířat získání jedinců, kteří chovateli zajistí nejvyšší hospodářský přínos. Toho lze dosáhnout cílenou selekcí zvířat tzn. výběrem nejvhodnějších samčích a samičích jedinců v populaci, kteří odpovídají předem stanovené šlechtitelskému cíli a jejich vzájemné páření (Šubrt, Hrouz, 2009). Teslík et al. (1995) definují cíl šlechtění masných plemen jako dosažení maximální produkce vysoce kvalitního masa na chovanou krávu, tzn. dosáhnout co nejvyššího počtu odchovaných telat s vysokou potencionální růstovou schopností a s co nejvyššími ukazateli jatečné hodnoty. Řízením šlechtitelské práce v chovu masného skotu v ČR je pověřen Český svaz chovatelů masného skotu (ČSCHMS), který provádí kontrolu užitkovosti ve stádech, zajišťuje kontrolu dědičnosti (výpočet plemenných hodnot), hodnocení zevnějšku zvířat, výběry mladých býků při jejich zařazování do plemenitby a vede plemenné knihy pro jednotlivá plemena masného skotu (ČSCHMS (3), 1991). Předpokladem dosažení očekávaných výsledků u plemenných i jatečných zvířat je využívání plemenic a plemeníků s nejvyšší rodokmenovou a plemennou hodnotou. Tyto hodnoty jsou výstupem hlavních úseků šlechtitelského programu. Především kontroly užitkovosti a kontroly dědičnosti (Teslík et al., 1995) Kontrola užitkovosti masných plemen skotu (KUMP) Prováděním kontroly užitkovosti pověřilo Mze ČR Český svaz chovatelů masného skotu (ČSCHMS). V České republice je prováděna KUMP dle Metodiky kontroly užitkovosti masných plemen schválené Mze ČR (ČSCHMS (4), 1991). Metodika KUMP je jednotná pro všechna masná plemena v ČR. Vlastní kontrolu užitkovosti provádí inspektoři působící v určitém regionu (Mikšík, Žižlavský, 2006). Po uzavření kontrolního roku ČSCHMS ve spolupráci s Českomoravskou společností chovatelů, a.s., (ČMSCH) zpracovává a vydává publikaci "Uzávěrky kontroly užitkovosti masných plemen skotu", která sumarizuje výsledky šlechtitelské práce jednotlivých plemen za kontrolní rok zahrnující období od do následujícího roku (ČSCHMS, 2008). Její význam pro plemenářskou práci zdůraznil náš významný zootechnik prof. Taufer svým známým výrokem: Bez kontroly užitkovosti není zušlechťovacích akcí, bez kontroly dědičnosti hyne každé kulturní plemeno. (Nakládal et al., 1958) 28

30 Kontrola užitkovosti masných plemen skotu poskytuje značné množství informací o jednotlivých plemenech a v rámci plemen o růstové schopnosti konkrétních jedinců (ČSCHMS (4), 1991). Máli být v populaci některá vlastnost zlepšována, musí pro ni být stanoven ukazatel, který je následně v populaci pravidelně měřen a hodnocen variačně statisticky. Proto kontrola užitkových vlastností je základem pro jejich šlechtění (Šeba in Kabrhel, 2006). Pro masná plemena je hlavní užitkovou vlastností masná užitkovost, a proto je kontrola užitkovosti zaměřena na ukazatele růstu, reprodukce a utváření zevnějšku (Mikšík, Žižlavský, 2006) Hodnocení užitkovosti krav a býků I. Hodnocení reprodukčních ukazatelů Dobrá reprodukce a plodnost je u všech masných plemen skotu rozhodujícím předpokladem ekonomiky chovu. Na jejích výsledcích se podílejí stejnou měrou obě pohlaví, tedy jak plemenice, tak plemeníci (Šeba, 2002). V KUMP sledujeme: a) Zapouštění krav a jalovic Ukazatelem úspěšnosti tohoto období je podíl porodů na stav plemenic před začátkem připouštěcího období po odečtení krav z chovu vyřazených např. z důvodu prodeje, úhynu či nutné porážky (Teslík et al., 1995). Býci v inseminaci jsou hodnoceni podle indexu plodnosti. Býci v přirozené plemenitbě pak dle počtu březích plemenic (Šeba, 2002). b) Hodnocení průběhu porodů Hodnocen není pouze počet porodů, důležité je sledovat i počet živě narozených telat a obtížnost porodů, hodnoceno od 1 (porod spontální bez pomoci chovatele) do 4 (porod velmi těžký za asistence veterináře, porod císařským řezem, porod s komplikacemi nebo s dlouhodobou léčbou v puerperiu) (Pozdíšek et al., 2004). c) Hodnocení hmotnosti telat při narození Hmotnost telat při narození se zjišťuje vážením do 24 hodin po narození nebo kvalifikovaným odhadem s přesností na + 2 kg (Pozdíšek et al., 2004). Hmotnost při narození je zjišťována chovatelem (Teslík et al., 1995). Z velké míry je ovlivňována úrovní výživy v posledních 2 až 3 měsících březosti a zdravotním stavem. Nezanedbatelný vliv mají i genetické vlivy (Pozdíšek et al., 2004). Porodní hmotnost má jistý vliv i na samotný průběh porodu. U plemen velkého tělesného rámce (např. 29

31 belgické modro-bílé) mohou být příčinou značně komplikovaných porodů (Teslík et al., 1995). d) Věk při prvním otelení a mezidobí U všech plemen by za celý chov neměla délka mezidobí přesahovat 365 dní (Teslík et al., 1995). Při hodnocení věku při prvním otelení je důležité vzít v úvahu, o jaké plemeno se jedná a z jaké oblasti chovu pochází, jelikož mezi plemeny existují značné rozdíly v rannosti dospívání (Pozdíšek et al., 2004). Požadavky na věk při prvním otelení jsou zařazeny do příloh (tab. č. 3). Při vlastním hodnocení reprodukčních ukazatelů je nutné vzít v úvahu i podíl vlivu plemeníka. Vzhledem k tomu, že ve většině případů jsou v přirozené plemenitbě používáni plemeníci neprověření kontrolou dědičnosti, musí chovatel tyto údaje srovnávat s průměrem populace a dlouhodobými výsledky vlastního chovu a při nepříznivých výsledcích ihned býky vyřadit. (Teslík et al., 1995). II. Hodnocení vlastní růstové schopnosti potomstva během odchovu u matky Přibližně do 4 měsíců (120 dní) věku telete rozhoduje o dosahovaném přírůstku zejména mléčnost matky (Teslík, et a1., 1995). Váha telete ve 120 dnech je výsledkem schopnosti využít mléko a přídavek krmiv pro svůj růst (Pozdíšek et al., 2004). Další vážení telat se provádí zpravidla ve věku 7 až 9 měsíců. Toto období je spojeno se snižující se produkcí mléka matek a zvýšením příjmu objemné píce telaty. Jednotlivé hmotnosti není třeba zjišťovat u každého jedince individuálně ve věku 120 a 210 dní. Postačí, aby bylo prováděno v intervalech: 90 až 150 dní a 180 až 240 dní. Pro prezentování výsledků kontroly užitkovosti masných plemen je prováděn přepočet na jednotný věk 120 a 210 dní. Při vážení v 210 dnech je u geneticky bezrohých plemen sledován navíc výskyt rohatých jedinců (Teslík, et a1., 1995). III. Hodnocení růstové schopnosti potomstva po odstavu Podle Teslíka et al. (1995) jsou jedinci váženi ve věkovém rozmezí 330 až 400 dní, ovšem Pozdíšek et al. (2004) uvádí rozpětí 380 až 400 dní. Zjištěné hodnoty jsou přepočítány na jednotný věk 365 dní (Teslík et al., 1995), (Pozdíšek et al., 2004). Toto období do jisté míry určuje věk při prvním připouštění. Pokud jalovice v tomto období nedosahuje odpovídající vývin, není vhodné ji zařazovat do reprodukce. U býků je pak hmotnost dosažená v 365 dnech jedním ze selekčních kritérií při výběru do plemenitby (Teslík et al., 1995). V některých případech může být doplněna hmotnost jalovic ve

32 dnech věku. Pro plemena, která jsou do reprodukce zařazována až ve druhém roce života, bývá zjišťována i hmotnost v 700 dnech věku Hodnocení zevnějšku Hodnocením zevnějšku by se měl vyjádřit fenotypový projev vlastní masné užitkovosti (Mikšík, Žižlavský, 2006). Dnes chápeme zevnějšek (exteriér) jako soubor vnějších morfologických tvarů hospodářských zvířat, které by měly vyhovovat účelu, pro který jsou zvířata chována, např. rozdíly ve stavbě těla dojeného a masného skotu. Exteriérové vlastnosti poukazují všeobecně na charakter užitkového směru (předpoklady k výkrmnosti, produkci mléka apod.), ale nelze podle nich určit absolutní výši produkce, například přírůstky hmotnosti, množství mléka apod., jelikož jsou do značné míry podmíněny prostředím, ve kterém zvířata žijí (Šubrt, Hrouz, 2009). Podle zevnějšku můžeme zjistit příslušnost k plemeni, posoudit konstituční typ, zdarvotní a výživný stav, rovněž vhodnost jedince k určité užitkovosti a v neposlední řadě hodnotit růst a vývin skotu (Řezáč, 1959). Hodnocení exteriéru všech věkových kategorií chovaných masných plemen skotu v ČR je prováděno dle "Metodika popisu a hodnocení zevnějšku masných plemen skotu". Každé plemeno je hodnoceno školeným bonitérem, kterého jmenuje příslušné uznané chovatelské sdružení. Hodnoceny jsou tyto znaky: tělesný rámec, kapacita těla, osvalení a užitkový typ. Jednotlivé znaky jsou bodově hodnoceny v rozpětí od 1 (minimální) do 10 (maximální) bodů. Vizuální posouzení zvířete je doplněno údaji získanými měřením s použitím měrné hole, měrného kružítka a páskové míry (ČSCHMS,2008). 1. Tělesný rámec- zahrnuje hodnocení výšky těla (v kříži), délky těla (od kohoutku po hrbol kosti sedací) a hmotnosti (vážením zvířete s přesností na 1kg). Body jsou uděleny pomocí přepočítávacích tabulek s ohledem na věk, pohlaví a plemeno. Maximální součet bodů za popisované znaky je 30 (Zahrádková et al., 2009). 2. Kapacita těla- zahrnuje vizuální hodnocení přední šířky hrudníku (posuzuje se šířka základny hrudníku při pohledu zepředu), hloubky hrudníku (za lopatkou) a zádě (hodnotí se délka a šířka). Délka jako vzdálenost spojnice hrbolu kosti kyčelní a kosti sedací a šířka jako vzdálenost kostí sedacích. Maximální součet bodů za popisované znaky je také 30 (Zahrádková et al., 2009). 31

33 3. Osvalení- je charakterizováno osvalením plece (klenutí a vývin osvalení plece zepředu a z boku), hřbetu (šířka a výraznost klenutí osvalení od kohoutku po bedra) a zádě (šířka, hloubka a klenutí při pohledu z boku a zezadu). Maximální součet bodů za popisované znaky je 30 (Zahrádková et al., 2009). 4. Užitkový typ- zahrnuje hodnocení celkové ušlechtilosti zvířete, harmonie tělesné stavby a pohlavního výrazu. Maximální součet bodů je 10 (ČSCHMS, 2008). Kromě těchto znaků jsou hodnoceny a evidovány také vady exteriéru, které jsou stanoveny šlechtitelským programem každého masného plemene. Je třeba posoudit jejich závažnost. Některé vady mohou být důvodem nezapsání zvířete do plemenné knihy, u býků pak nezařazení do plemenitby. Konečné hodnocení je vyjádřeno celkovým součtem získaných bodů za posuzované vlastnosti (maximální možný počet získaných bodů je 100) (Zahrádková et al., 2009). Výsledky popisu a hodnocení zevnějšku jsou součástí odhadu plemenné hodnoty. Dále jsou používány při sestavování připařovacích plánů, při základních výběrech plemenných býků či dalších příležitostech jako jsou výstavy zvířat apod. (ČSCHMS (4), 1991), (Zahrádková et al., 2009) Kontrola dědičnosti Kontrolu dědičnosti zajišťuje ČSCHMS podle metodiky testace plemenných býků masných plemen skotu (Suchan, Dvořák, 1997). Principem kontroly dědičnosti (KD) je zjišťování dosahované úrovně užitkových vlastností a stanovení plemenné hodnoty býků podle potomstva (Teslík et al., 1995). U býků do čistokrevné plemenitby je pozornost soustředěna na posouzení: snadnosti telení (přímý efekt) vlastní růstové schopnosti potomstva mateřských vlastností dcer otců (zejména snadnost telení, plodnost a mléčnost dcer býka) U býků pro užitkové křížení je kladen důraz na: snadnost telení (přímý efekt) zmasilost potomstva s následnou kontrolou výkrmnosti a jatečné hodnoty potomstva ve stanicích kontroly výkrmnosti a jatečné hodnoty (Suchan, Dvořák, 1997). 32

34 Dle Teslíka et al. (2000) nejvyšších plemenných hodnot pro hmotnosti ve 120, 210 a 365 dnech dosahují býci určení pro čistokrevnou plemenitbu a býci prověřeni na křížení dosahují oproti ostatním lehčí telata při narození. Testování se provádí na 50 % dojného a 50 % kombinované populace (Teslík et al., 1995). Odhad plemenné hodnoty je vypočítán pro přímý efekt-přenášený na potomstvo a maternální efekt-odhad užitkovosti dcer Odhad plemenné hodnoty Užitkovost daného zvířete je vždy výsledkem působení celé řady vlivů, jako jsou genetické schopnosti zvířete, chovatelské podmínky a náhodné nekontrolované působení prostředí, které nelze předvídat. Na celkové proměnlivosti užitkovosti mezi zvířaty se největší měrou podílí chovatel (úrovní výživy, podmínkami chovu a dalšími vlivy) a to z 60 až 80 %. Na náhodné nekontrolované prostředí připadá zhruba 30 % z celkové proměnlivosti a na genetické schopnosti zvířete pouze zbylých 10 %, přesto se dá ve šlechtění zvířat úspěšně využít. Je tedy jednoznačně patrné, že samotné výsledky kontroly užitkovosti jsou především ukazatelem chovatelské péče, a tak nemohou sloužit jako podklad pro selekci přímo (Veselá et al., 2009). Přesto je důležitým podkladem pro odhad genetického založení jedince, které je dokumentováno jeho plemenou hodnotou (ČSCHMS (1), 1991). Pod pojmem plemenná hodnota rozumíme odhad genetického založení jedince pro odchylku v užitkové vlastnosti od průměru vrstevníků chovaných ve stejných podmínkách (Zahrádková et al., 2009). Podle Herrmanna (2009) není pochyb o tom, že právě srovnání užitkových vlastností daného jedince s výsledky dosahovanými v celé populaci je jedinou cestou k zušlechťování stáda. Podkladem pro stanovení plemenné hodnoty je jednak naměřená vlastní užitkovost a dále užitkovost všech příbuzných jedinců (rodičů, sourozenců, potomků) (Šeba, 2001). V současné době je odhad plemenné hodnoty prováděn pomocí matematicko statistické metody animal model (individuální model jedince) (ČSCHMS (1), 1991). Tato metoda nejlépe zohledňuje působení chovatelského prostředí na užitkovost a veškeré příbuzenské vztahy mezi zvířaty (Přibyl, 1997). 33

35 Obecná rovnice tohoto modelu (Šubrt, Hrouz, 2009). Hodnocené zvíře= W 1 informace o rodičích + W 2 užitkovosti + W 3 informace o potomstvu (W jsou faktory/váhy různých zdrojů informací) informace o vlastní Kompletní vzorec je zařazen v přílohách (obrázek č. 4). V systému genetického hodnocení je v současné době hodnoceno 21 plemenných hodnot. V přílohách v tabulce č. 5 jsou uvedeny odhadnuté koeficienty dědivosti pro vlastnosti zahrnuté do odhadu plemenných hodnot v ČR. Pro šlechtění má v KUPM největší význam přímý efekt hmotnosti při odstavu (65-96 %), dále z % přírůstek v odchovnách a z 0-37 % maternální efekt pro hmotnost při odstavu (Veselá et al., 2009). Efekt přímý, maternální a trvalé prostředí Pro každého jedince jsou stanoveny plemenné hodnoty pro přímý genetický efekt (vlastní růstová schopnost)- dědí se na potomstvo a plemenné hodnoty pro maternální efekt (mléčnost matek)- dědí se na potomstvo (Šeba, 2001). Dle Veselé et al. (2009) je maternální efekt významný u vlastností spojených s reprodukcí a růstem. Vyjadřuje mateřské schopnosti matky a projevuje se lepším růstem telat od určitých matek. Maternální efekt nabývá velkého významu i při selekci plemeníků. Plemeník, i přestože sám nemá mléčnou užitkovost a nevyskytují se u něj mateřské vlastnosti, podědil polovinu genetického založení maternálního efektu po své matce. Tento maternální efekt se ale projeví až na dcerách daného plemeníka, které získají polovinu genetického založení maternálního efektu od svých matek a druhou polovinu od svého otce (Zahradková et al., 2009). U matek se známou užitkovostí telat je navíc stanovován vliv trvalého mateřského prostředí (Šeba, 2001). Jelikož celoživotní užitkovost krávy ovlivňuje chovatel, například způsobem odchovu jalovic a dalšími okolnostmi, nemůžeme od krávy očekávat poskytování takové užitkovosti, která je rovna její maximální genetické schopnosti. Tento efekt není tedy genetický, nedědí se tak na potomstvo (ČSCHMS (1), 1991). Na základě těchto údajů může chovatel řízenou reprodukcí velmi dobře zušlechťovat své stádo (Herrmann, 2009). Aby mohly být zjištěné plemenné hodnot chovatelem správné využity, musí být nejdříve jednoznačně stanoven šlechtitelský cíl, 34

36 tedy hlavní účel, pro který je plemeno chováno (produkce plemenných zvířat, produkce zástavu pro další výkrm apod.) (ČSCHMS (1), 1991). Dle Veselé et al. (2009) je například býk s vysokou plemennou hodnotou pro přímý efekt, ale špatnou plemennou hodnotou pro maternální efekt ideální pro chov orientující se na užitkové křížení a produkci jatečných telat. Naopak jeho využití v čistokrevném stádě pro produkci plemenných zvířat se jeví jako naprosto nevhodné. Ekonomická výhodnost chovu jednotlivých plemen však nezávisí pouze na těchto hodnocených užitkových vlastnostech, ale i na způsobu chovu a vhodnosti plemene do určitých podmínek (Šeba, 2001). 3.4 Užitkové vlastnosti skotu Mateřská užitkovost Mateřská užitkovost představuje zcela obecně schopnost krávy produkovat odstavené tele (Jakubec, Říha, 2002). Do mateřské užitkovosti zahrnujeme tyto vlastnosti: A) Počet nebo celkovou hmotnost odstavených mláďat na matku a rok včetně potřeby jalovic k doplnění stáda krav. Tato komplexní vlastnost zahrnuje: věk matek při prvním porodu (pohlavní ranost), dlouhověkost, reprodukční kapacitu během života (oplodnění a přežitelnost embryí), mezidobí, plodnost produkci mléka a životaschopnost telat (Jakubec, 2001). Za dobrou plodnost se považuje odchov 90 a více telat na 100 krav (Teslík et al., 1995). Produkce mléka matek má rozhodující vliv na dosahovanou hmotnost telete při odstavu. Zvýšená produkce mléka krávy zvyšuje hmotnost telete při odstavu. Na druhé straně příliš vysoká produkce mléka spojená s delším obdobím laktace, prodlužuje mezidobí a tím dochází k poklesu plodnosti (Jakubec, 2001). B) Adaptační schopnost krávy k daným podmínkám prostředí a schopnost krávy odchovat zdravé tele. Tato vlastnost zahrnuje: zužitkování krmných zdrojů, mobilizaci a obnovení tělesných rezerv se zohledněním zdroje krmiv během březosti, odchovu a sání telat, jakož i odolnost vůči nepříznivým podmínkám prostředí, tedy zcela obecně tvrdost a odolnost krávy (Říha et al., 2002). Dlouhodobější nedostatky ve výživě způsobují 35

37 poruchy pohlavního cyklu a snížení plodnosti. Naopak nadměrný přísun živin v krmné dávce může vést až k tukové degeneraci vaječníků (Prantl, 2008). Dle Mikšíka a Žižlavského in Prantl (2008) se nedostatečná výživa plemenic projeví tichou říjí, prodloužením doby involuce dělohy a embrionální mortalitou Samčí plodnost Samčí plodnost představuje vlastní oplozovací schopnost samce a částečné zajištění životaschopnosti embrya. Žádoucí je raná pohlavní dospělost, která zajistí krátký generační interval (Jakubec, Říha, 2002). U samců jsou dle Prantla (2008) projevem nedostatečné výživy změny ve složení semenné plazmy a objemu ejakulátu, naopak překrmování může způsobit až ztrátu sex libida Masná užitkovost Masná užitkovost je souhrnným pojmem pro vlastnosti růstu, výkrmnost, efektivní zužitkování krmiv, jatečnou hodnotu a kvalitu masa (Jakubec, 2001). Za kvalitu masa jsou zodpovědné vlastnosti jako křehkost, šťavnatost, vůně, chutnost a vaznost vody (Jakubec, Říha, 2002), (Jakubec, 2001). Pordukci kvalitního hověžího masa mohou zajistit jen zdravá zvířata vykrmená do jatečné zralosti, kdy je dosahováno optimálního zastoupení masa, kostí a tuku, ale i jakostních znaků masa (Teslík et al., 1995). Důležité je vystihnout optimální fázi růstu. Je nutné mít na paměti, že u skotu zpočátku převládá růst kostí, pak růst svalů a nakonec je ukládán tuk. Tohoto poznatku lze využít při určování optimální délky výkrmu jednotlivých kategorií skotu (Teslík et al., 1995). Dle Šubrta a Hrouze in Šímová (2006) má na ekonomickou efektivnost příznivý vliv potlačení tvorby tuku ve prospěch svaloviny. K dosažení optimálních znaků výkrmnosti a jatečné hodnoty je proto důležité respektovat biologické zákonitosti růstu a geneticky determinované rozdíly vývoje jednotlivých tkání (Teslík et al., 2000). Dle Teslíka et al. (1995) se výkrm do vyšších porážkových hmotností prodražuje, neboť přírůstek v pozdějším věku s vyšším podílem tuku je energeticky náročnější. Tato tvrzení dokládá tab. č. 7. Je tedy vhodné výkrm ukončit dříve než zvířata začnou 36

38 ukládat tuk (15-19 měsíců při hmotnosti kg) se zohledněním ranosti a velikosti tělesného rámce jednotlivých plemen. Tab. č. 7: Chemická skladba přírůstků býčků masných plemen v závislosti na věku (Čermák et al. in Šímová, 2006) Skladba přírůstku Věk v měsících do Voda (%) 63,3 46,7 46,3 35,5 Tuk (%) 12,8 34,2 34,8 53,1 Bílkoviny (%) 20,9 15,4 13,6 7,0 Energie v 1 kg přírůstku (MJ) 10,05 17,09 17,30 22,82 Monitorování růstu zvířat má tedy zootechnický i ekonomický význam, jelikož zvířata, která rychleji rostou, zároveň spotřebují na jednotku přírůstku méně živin (Stupka et al., 2009). Dle Zahrádkové et al. (2009) můžeme růst chápat jako dynamický proces probíhající po celý život jedince. V živočišné výrobě rozumíme růstem denní přírůstky, které mají úzký vztah k tvorbě masa. Nejčastěji je měřena růstová schopnost od narození do 210 dnů, 365, 400 a 500 dnů. Jelikož se na hmotnosti telete do 210 dnů velkou měrou podílí mateřské schopnosti lze za spolehlivější vyjádření růstu považovat hmotnost a přírůstky do 365, 400 a 500 dnů (Jakubec, Říha, 2002). Dle Stupky et al. (2009) představuje růst sled kvantitativních a kvalitativních změn ovlivněných jak faktory genetickými, tak i prostřeďovými (výživa, chovatelská péče, apod.). Masnou užitkovost můžeme také charakterizovat souhrnem ukazatelů výkrmnosti a jatečné hodnoty (Mikšík, Žižlavský, 2006) Výkrmnost a jatečná hodnota Výkrmnost je dědičně podmíněná schopnost zvířete přetvářet živiny krmiva na tělesné tkáně, z nichž ekonomicky nejdůležitější je svalovina (Teslík et al., 2000). Ukazateli výkrmnosti jsou průměrný denní přírůstek během výkrmu a spotřeba živin na 1 kg přírůstku (Mikšík, Žižlavský, 2006). Podle Stupky et al. (2009) je přírůstek živé 37

39 hmotnosti ukazatelem růstu a spotřeba krmiva na 1 kg přírůstku živé hmotnosti (konverze krmiva) vyjádřením efektivnosti využití krmiv. Jatečná hodnota je pak komplexem vlastností charakterizujících kvantitativně i kvalitativně jatečně opracované tělo, včetně nutričních a senzorických hodnot masa (Mikšík, Žižlavský, 2006). Kvalita masa je souborem hodnot fyzikální (ph, barva, vaznost atd.) a chemické (obsah sušiny, bílkovin, tuku, vazivové tkáně, atd.) analýzy, kterou lze doplnit senzorickým hodnocením (vůně, chuť, šťavnatost, textura) (Teslík et al., 2000). Jatečně upravené tělo je při zpeněžování hodnoceno dle 6 tříd zmasilosti SEUROP (S- vyjimečná zmasilost až P- slabá zmasilost) a 5 tříd protučnělosti (1-velmi slabá protučnělost až 5-velmi silná protučnělost) (Simeonovová et al., 2008) Význam jednotlivých faktorů ovlivňujících ukazatele masné užitkovosti Pokud se zaměříme na masnou užitkovost, je nutné vzít v úvahu všechny hospodářsky významné vlastnosti. Základním ukazatelem pro efektivní produkci hovězího masa nejsou pouze vlastnosti produkční, svou roli zde sehrávají i vlastnosti reprodukční a mateřské Vliv pohlaví a kastrace Dle Teslíka et al. (1995) má na výkrmové schopnosti a jatečné hodnotě větší vliv pohlaví a kastrace než použité plemeno. Vzhledem k tomu, že jalovice dosahují v dospělosti nižší tělesné hmotnosti a jejich schopnost ekonomického využití živin krmiva není tak vysoká jako u býků (díky dřívějšímu ukládání tuku), dosahují ve výkrmu oproti býkům nižší intenzity růstu a to o %. Při porovnání býků a kastrátů (volů) dosahují voli o 10 % nižší intenzity růstu. Maso jalovic a volů je v zemích jako Španělsko, Velká Británie či Francie ceněno pro svoji křehkost, šťavnatost a chutnost díky výššímu stupni ukládání vnitrosvalového tuku (mramorování). V ČR je tomu právě naopak. Požadováno je maso co nejlibovější, což potvrzují i údaje o klasifikaci SEUROP v letech , kdy počet poražených volů z celkového počtu poražených zvířat samčí populace dosahoval pouhých 0,5 % (Zahrádková et al., 2009). Z tohoto důvodu je třeba věnovat otázce ukončení výkrmu značnou pozornost. Rozhodující je spíše věk než hmotnost. U volů při živé hmotnosti 700 kg bývá 38

40 zjišťováno již nadměrné ukládání tuku. U jalovic dochází k výraznějšímu ukládání tuku hlavně po dosažení pohlavní dospělosti. Z tohoto důvodu je z hlediska jatečné hodnoty za optimální dobu výkrmu považován věk do 16 měsíců. U býků je nejmenší množství jatečně těžených lojů, podkožního tukt i vnitrosvalového tuku (Teslík et al., 1995). Dle Teslíka et al (1995) jsou při pozdější kastraci mezi voli a býky menší rozdíly než při kastraci rané. Polách et al. in Říha et al. (2002) ve svém výzkumu pastevního odchovu býků a volů došli k závěru, že při kastraci ve vyšším věku (cca 3 měsíce) jsou růstové a jatečné parametry volů srovnatelné s býky. Pro chovatele, kterým se nepodaří na konci pastevního období prodat všechny zástavové býčky, tak vzniká možnost tyto býčky vykastrovat a ponechat ve stádě ještě celé další pastevní období a po jeho ukončení zpeněžit na jatkách. Zcela odlišný názor zastává Mikšík a Žižlavský (2006), podle kterých je kastrace do 1 roku věku zvláště nepříznivá. Ve výzkumu Výskumného ústavu pro chov skotu Rapotín byla srovnávána intenzita růstu mezi kastráty, polokastráty a jalovičkami gallowayského plemene a jejich kříženců. Polokastráti gallowayského plemene rostli téměř stejně intenzivně jako čistokrevní býčci. Kastrace býčků s 50% podílem highlandského plemene způsobila pokles intenzity růstu pod úroveň jaloviček. Polokastrace tyto nevýhody nevykázala. Maso polokastrátů dosáhlo v porovnání s masem úplných kastrátů a býčků nejlepších výsledků (Seidenglanz, 1994). U býků a jalovic vykrmovaných při stejné výživě a ustájení byly prokázány rozdíly ve zmasilosti a protučnělosti systému SEUROP. Protučnělost jatečných těl narůstala s věkem při porážce u obou pohlaví. Stupeň protučnělosti byl vždy vyšší u jalovic. Zatímco nejlepší realizační cenu za 1 kg JUT v tomto případě zaznamenali býci poraženi v 18 měsících, jatečná těla jalovic poražených ve stejném věku vykázala cenu nejnižší (Zahrádková et al., 2009). Vliv pohlaví telete (odchylky od býčků - jedináčků) na růst a obtížnost telení (viz. přílohy-tab. č. 6). Rozdíly jsou značné. Jalovičky a jedinci z dvojčat mají snazší průběh porodu a jsou lehčí jak při narození, tak v průběhu celého růstu (ČSCHMS (1), 1991). 39

41 Vliv užitkového typu a plemene Podmínky prostředí a rozdílné požadavky chovatelů na dosahovanou užitkovost způsobily v chovech skotu značnou typovou rozmanitost mezi plemeny. Plemena skotu dělíme na 3 základní užitkové typy: mléčný, masný a kombinovaný. Dle Rooye in Zahradníková et al. (2009) se užitkové typy skotu od sebe liší, přičemž existuje negativní závislost mezi vysokou produkcí mléka a kvalitní produkcí masa. Kombinovaný užitkový typ skotu Od kombinovaného užitkového typu skotu byla v minulosti požadována trojstranná užitkovost, tedy produkce masa, mléka i využití v tahu. V dnešní době je tento užitkový typ spojením jak dobré mléčné užitkovosti s vysokým obsahem mléčných složek, tak i relativně vysoké růstové schopnosti zvířat, dobrého osvalení a kvality masa. Dle Pipka (1995) produkují plemena tohoto užitkového typu maso s nižším obsahem tuku a dosahují velmi dobré jatečné výtěžnosti. V našich podmínkách zastoupeno především českým strakatým skotem, který se stal základem mnoha chovů BTPM (Zahrádková et al., 2009). Mléčný užitkový typ Při šlechtění dojených plemen není kladen důraz na ukazatele masné užitkovosti. Krávy mléčného užitkového typu jsou náročnější na podmínky výživy a ustájení, proto se příliš nehodí do systému chovu BTPM (Zahrádková et al., 2009). Ve výkrmu dosahují nižší intenzity růstu při relativně vysoké spotřebě krmiv na jednotku přírůstku živé hmotnosti. Výkrmem do vyšších porážkových hmotností je dosahováno horší jakosti masa a při porážení v nižších hmotnostech, kdy je jakost ještě dobrá, se jeví jako neekonomické (Pipek, 1995). Při křížení s masnými plemeny nemůžeme u potomstva očekávat srovnatelné parametry výkrmnosti a úrovně osvalení jako v případě zapouštění krav českého strakatého plemene (Zahrádková et al., 2009). Masný užitkový typ Tento typ skotu je na našem území chován nejkratší dobu. Dle Mikšíka a Žižlavského (2006) se masný užitkový typ vyznačuje krátkou hlavou a krkem, hlubokým a širokým hrudníkem, širokým hřbetem a bedry, krátkými končetinami a dobrým osvalením těla. 40

42 Oproti kombinovanému a mléčnému typu vyniká příznivou konverzí živin, vysokou intenzitou růstu, osvalením, jatečnou výtěžností a vysokou kvalitou masa. Obecně lze říci, že všechna masná plemena jsou vhodná pro produkci masa. Pro výkrm jsou vhodná zvířata raná, klidného temperamentu s vhodnými šířkovými a hloubkovými rozměry trupu a zádě (Zahrádková et al., 2009). Pro podložení výše zmíněných tvrzení uvádím v přílohách (tabulka č. 7) rozdíly v masné užitkovosti u býků masného užitkového typu a býků mléčného užitkového typu. Zjištěná data dokladují rozdílné předpoklady jednotlivých plemen pro různé parametry masné užitkovosti (Zahrádková et al., 2009). V projektu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR byla v letech 1992 až 1998 zkoumána růstová schopnost osmi plemen masného skotu od narození do věku jednoho roku. Jednalo se o tato plmena: charolais, limousine, blond d Aquitaine, gasconne, salers, piemontese, hereford, aberdeen angus, masný simentál, simmental. Plemeno hereford dosahovalo ve všech ukazatelých hmotnosti a růstu nejnížší průměry s vyjimkou přírůstků od narození do 210 dnů. Telata piemontského plemene vykazovala při narození nejvyšší hmotnost. V ostatních hodnotách však byly zjištěné hodnoty velmi nízké. Středních hodnot u všech sledovaných růstových vlastností byly zjištěny u plemen aberdeen angus, český simentál a limousin. Nejvyšších hodnot ve všech ukazatelých dosáhlo plemeno blond d aquitaine mimo hmotnost při narození. U plemen charolais a simmental byly zaznamenány jen nepatrně niží hmotnosti (Jakubce (1), 2002). Pro zpřehlednění uvádím v přílohách (tabulka č. 8 a 9) zjištěné hmotnosti a přírůstky analyzovaných plemen. Další prací dokládající vliv plemene a užitkového typu je výkrmový experiment Teslíka et. al. (1), (1995). Porovnáváni byli býci kříženci po otcích plemene hereford (H), aberdeen angus (A) a matkách plemene české strakaté a čistokrevní býci plemene české strakaté (C). Denní přírůstek ve výkrmu činil 1249 (C), 1123 (A) a 1045 g (H). Prážková hmotnost: 562 (C), 534 (A) a 515 (H) kg. Věk při porážce: 513 (C), 532 (A) a 498 dnů (H). Býci skupina A byli lepší v jatečné výtěžnosti (59,2%) než C (57,7%) a H (57,5%). Významně vyšší (P<0,05) ukládání tuku bylo zjištěno u skupiny H (3,3%) ve srovnání s C (2,3%) a A (2,9%). U skupiny A byl zjištěn nejvyšší podíl masa I. jakosti- 81,4%, u skupiny C (80,4%) a skupiny H (80,6%). Býci plemene C měli výrazně vyšší (P<0,01) podíl kostí v jatečném těle (17,6%), H,A= 16,2%). Chemickou analýzou 41

43 vzorků masa býků C, H a A byly zjištěny nevýznamné rozdíly v obsahu sušiny (24,99, 25,46, 25,45%), obsahu tuku (2,80, 3,46,2,94%) a obsahu bílkovin (2,08, 2,05, 2,07%) Zieminski a Juszczak (1995) porovnávali výsledky výkrmnosti a jatečné hodnoty býků a jalovic (kříženců F1 matek plemene černostrakaté (N) a otců plemen piemontese (P) a charolais (v porovnání s čistokrevným černostrakatým skotem). Lepších výsledků bylo dosaženo u skupiny P x N. Kříženci F1 (P x N), a to býci i jalovice měli ve srovnání s kříženci charolais x N vyšší jatečnou hodnotu. Jatečná výtěžnost dosáhla u jalovic a býků (kříženců s piemontese) 55,23% a 56,39%, u jalovic a býků (čistokrevného černostrakatého skotu) 51,96 a 53,90% Při porovnání intenzity růstu u kontinentálních a extenzivních masných plemen byla prokázána vyšší intenzita růstu především u kontinentálních plemen, zatímco nižších hodnot bylo dosaženo u plemen extenzivních (highland, galloway). Je ale třeba vzít v úvahu, že intenzivní plemena bývají obvykle chována ve výrazně příznivějších produkčních podmínkách, kde krmná dávka obsahuje vyšší koncentraci živin. Proto zjištěné rozdíly nemohou být přičítány pouze schopnostem plemene, ale také obecným podmínkám chovu (Zahrádková et al., 2009). Porovnáním výsledků výkrmnosti a jatečné hodnoty býků plemen české strakaté (C100), charolais (CH100) a jejich kříženců (CH50 C50) vykrmovaných ve stejných podmínkách výživy a ustájení byla zjištěna nejvyšší intenzita růstu ve výkrmu a nejnižší spotřebu krmiva na kilogram přírůstku u kříženců. I jatečná výtěžnost byla u této skupiny vyšší než u býků obou plemen. Naopak býci charolais dosáhli nejpříznivější realizační ceny díky nejvyšší zmasilosti a nejnižšímu stupni protučnělosti SEUROP. Také ve složení JUT- především v podílu masa I. jakosti (masa z kýty, plece, roštěnce a svíčkové) a nízkém podílu tuku z jatečné půlky dominovali býci plemene charolais (Zahrádková et al., 2009). Dle Bartoně et al. (2002) při křížení plemenic českého strakatého skotu (C) a holštýnského skotu (N) s býky masných plemen budou výsledné produkční ukazatele poplatné použitému plemeni. Udává, že při křížení těchto plemenic s býky plemene Hereford lze očekávat jatečnou výtěžnost na úrovni 58 až 60 %, dobrého osvalení, maso dobré kvality s mírným mramorováním, příznivý podíl kostí (asi 16 %) v JUT, ale nižšího podílu masa první jakosti. Při porážkové hmotnosti nad 500 kg hrozí větší ukládání tuku. Obdobné výsledky jsou dosahovány při využití býků plemene Aberdeen-anqus. Při křížení s plemenem Charolais lze očekávat potomstvo velkého tělesného rámce, s hrubší kostrou, velmi dobře osvalené, vhodné především pro 42

44 intenzivní výkrm. Jatečná výtěžnost přesahující i 60 %. Při křížení s plemenem Limousin je dosahováno 60% jatečné výtěžnosti, velmi dobrého osvalení především kýty, příznivého podílu kostí v JUT, velmi dobré kvality masa a vysokého podílu masa I. jakosti. Dle Teslíka et al. (1995) jsou býci plemene Limousin s oblibou využíváni k zapouštění jalovic především kvůli nízkému výskytu obtížných porodů. Při křížení s plemenem Blonde d aquitaine je dosahováno jatečné výtěžnosti přes 60 % a masa dobré kvality s nízkým pobsahem tuku. Při křížení s plemenem Masný simental je k dobrému osvalení potomstva zapotřebí intenzivnější formy výkrmu. Při křížení s plemenem Belgické modro-bílé dosahují potomci středního až velkého tělesného rámce. Možný je výkrm i nad 600 kg při zachování velmi příznivé jatečné výtěžnosti (nad 65 %). Maso vykazuje dobrou kvalitu a nízkou tučnost. Při křížení plemenic C a N skotu s býky masných plemen je také nezbytné zvážit vhodnost kombinace křížení pro dané podmínky chovu a úroveň chovatelské péče (Bartoň et al., 2002) Vliv krmné techniky a sezónnosti ve výživě Dle Mikšíka a Žižlavského (2006) je výživa a krmná technika nejdůležitějším činitelem, ovlivňující rentabilitu výroby hovězího masa. Dle Simeonovové et al. (2008) je při adlibitním krmení dosahováno příliš brzy vysokého podílu tukových tkání v těle, naproti tomu při restringovaném (dávkovaném) krmení je růst zvířat omezen a tím je při stejné hmotnosti dosaženo vyššího podílu svaloviny. Dle Mikšíka (1994) ovlivňuje výsledky výkrmu i roční období. Za předpokladu zajištění dostatečného množství kvalitních krmiv je ve výkrmu dosahová lepších výsledků v zimním krmním období, kdy jsou krmné dávky plynulejší a bez náhlých přechodů. V letním krmném období při výkrmu zelenou pící mají nepříznivý vliv časté změny ve druhu a kvalitě píce. Provozně a ekonomicky výhodnější je celoroční konstantní typ výživy na bázi kukuřičné siláže, ve vyšších polohách i senáže resp. sena Vliv intenzity výživy a délky výkrmu Nezbytným předpokladem produkce jatečních zvířat požadované jakosti je výkrm při odpovídající výživě, která respektuje jejich nároky v každé růstové fázi (Teslík et al., 1995). 43

45 Dle Teslíka et al. (1995) je z hlediska jatečné hodnoty zvířete nejdůležitější období do jednoho roku stáří telete, kdy převažuje proteosyntéza a růst dlouhých kostí. Nedostatečný růst a vývin v průběhu tohoto období nebude již nikdy kompenzován. Pokud tedy vykrmovanému zvířeti neumožníme patřičnou realizaci genetického potenciálu v růstu do 1 roku, výsledkem bude menší, méně osvalené a značně protučnělé zvíře. Výhodné je tedy ukončit výkrm v období, kdy zvířata začínají ukládat tuk, tedy ve věku 15 až 19 měsíců při hmotnosti kg podle tělesného rámce a ranosti plemene (Teslík et al., 1995). Nedostatečná výživa zpomaluje celkový růst a vede k trvalému zhoršení užitkových vlastností (Řezáč, 1959). Naopak překrmování vede k nežádoucímu ztučnění a škodlivému působení na organismus zvířete. Úroveň výživy ovlivňuje nejvíce orgány a tělesné části, které mají nejintenzivnější růst, např. obvod hrudníku, délka trupu, mnohem méně výšku v kohoutku a v zádi, sílu kostry aj. (Řezáč, 1959). Potenciální růstová schopnost zvířat je zpravidla výrazně vyšší než skutečný přírůstek realizovaný v průběhu výkrmu. Proto je nutné, co nejefektivněji těchto potenciálních schopností využít a při minimálních nákladech dosáhnout vysoké jateční výtěžnosti a takové úrovně zmasilosti a protučnělosti JUT, která bude optimální z hlediska zpeněžení (Zahrádková et al., 2009). Chce-li chovatel vykrmovat do vyšší porážkové hmotnosti, je dle Teslíka et al. (1995) nutné po odstavu zvířata intenzivně vykrmovat. Pokud je po odstavu zvířatům poskytnuta pouze nízká úroveň výživy a jejich finalizace proběhne až na konci druhé pastevní periody, bude získáno maso tužší, s hrubšími svalovými vlákny a vyšším podílem vazivových tkání. Pro doložení tohoto tvrzení uvádím experiment Zahrádkové et al. (2009) zabývající se vlivem intenzity výživy a délky výkrmu na ukazatele jatečné hodnoty (viz. přílohy-tabulka č. 10). V experimentu byli býci plemene simentál rozděleni na dvě skupiny, ve kterých byli krmeni krmnou dávkou s nízkým nebo vysokým obsahem živin po dobu 100 a 138 dnů. Výsledky experimentu prokázaly, že vliv intenzity krmné dávky na ukazatele jatečné hodnoty byl výraznější než délka výkrmu. Býci s intenzivnější krmnou dávkou dosáhli vyšších denních přírůstků i hmotnosti JUT a lepšího zařazení do třídy zmasilosti a protučnělosti. U této skupiny býků byla prokázána i nižší (o %) spotřeba krmiva na tvorbu 1kg přírůstku (Zahrádková et al., 2009). 44

46 Vliv způsobu chovu (technologie) Ukazatele masné užitkovosti do jisté míry ovlivňuje i způsob jakým jsou zvířata chována. Zvířata chovaná na pastvě jsou zdravější a fyzicky odolnější, lépe odolávají i předporážkovým stresům. Maso těchto zvířat mívá tmavší barvu a je vodnatější. Správně prováděný stájový výkrm přináší lepší přírůstky i dobrou jakost masa na druhé straně nerespektování biologických nároků zvířat na teplotní podmínky, stájové mikroklima, hlučnost, maximální koncentraci zvířat aj. mohou vést ke zhoršení zdravotního stavu, snížení intenzity růstu a jakosti jatečných produktů (Simeonovová, 2008). Použitá technologie a způsob ustájení významně ovlivňují stupeň využití potenciální růstové schopnosti zvířat. Toto tvrzení potvrzuje i výzkum prováděný Výzkumným ústavem pro chov skotu Rapotín v 1992 až 1993 s kříženci highlandských a gallowayských býků s plemenice domácích plemen. Výzkum prokázal, že tradiční odchov působí na křížence s 50% podílem plemene highland depresivně, jalovičky dosahovaly v teletníku jen 60 % přírůstků svých vrstevnic domácích plemen. Kříženci s 50% podílem plemene galloway dosahovali stejných přírůstků se stejně chovanými vrstevníky. Ve 210 dnech měli méně zdravotních problémů než telata domácích plemen. Tento výsledek je důkazem neobyčejné univerzálnosti gallowayského skotu jak v extenzivních, tak i intenzivních podmínkách výživy, klimatu apod. Naopak telata highlandského skotu se ukázala jako naprosto nevhodná pro tradiční formy chovu (Seidenglanz, 1994). Při výkrmu je dle Šubrta a Hrouze (2009) důležité uplatňovat poznatky z etologických pozorování, zejména požadavky zvířat na velikost plochy kotce, pohybovou aktivitu, techniku a stájové zařízení, ošetřování, sestavování vykrmovaných skupin a zásady jejich případného doplňování Vliv zdravotního stavu Dobrý zdravotní stav zvířete je nezbytným předpokladem dostatečného příjmu krmiva, jeho využití a dosažení požadované růstové intenzity. Zhoršení zdravotního stavu má negativní vliv na příjem a využití krmiv, snižuje přírůstky a může vést k nutným porážkám až úhynům zvířat. Velký význam má rovněž prevence chorob a dodržování protinákazových veterinárních opatření (Šubrt, Hrouz, 2009). 45

47 Onemocněním zvířat dochází ke snížení efektivnosti produkce, jakosti a použitelnosti masa (Simeonovová et al., 2008) Vliv předporážkových manipulací se zvířaty Až do okamžiku porážky by měly být zachovány sociálně stabilizované skupiny zvířat. V těchto skupinách jsou pak snáze překonávány obtíže předporážkových manipulací a klesá riziko vzniku vad masa (DFD, PSE) (Simeonovová et al., 2008) Vliv věku matky Vliv věku matky na růst telat je uveden v přílohách (tabulka č. 11). Starší matky měly snazší porody a jejich telata rostla lépe a to po celé pozorované období 365 dnů. Rozdíl živé hmotnosti telat dosáhl v závislosti na věku matek 21 až 22 kg ve věku telat 210 a 365 dnů. Nejlepších výsledků dosahují matky ve věku pět až sedm let (ČSCHMS (1), 1991). Ve výzkumu Voříškové et al., 2002 byly u čistokrevného stáda anguského skotu chovaného v podhorské oblasti hodnoceny výsledky chovu za období deseti let ( ). Výzkum prokázal významně (PL 0,001) nižší živou hmotnost telat od prvotelek (ve 120 i ve 210 dnech věku), v porovnání s telaty narozenými při 2. až 8. porodu. Tato skutečnost může být zapříčiněna nižší mléčností prvotelek. Výzkum Nové et al. (2002), který posuzoval vliv pořadí otelení matek na růst telat do věku 210 dnů, prokázal statisticky významnou nejnižší živou hmotnost a průměrný denní přírůstek ve věku 120 a 210 dní rovněž u telat od prvotelek. Hmotnost telat stoupala do šestého otelení, poté se mírně snižovala. 46

48 4 MATERIÁL A METODIKA Výsledná data byla skompletována ze záznamů evidence původů vybraných jedinců družstva Ekolife a výsledků vážení poskytnutých Výzkumným ústavem pro chov skotu Rapotín. Z počáteční skupiny čítající 851 jedinců byli vybráni pouze kříženci s potřebnými parametry pro dané srovnání. 1. U kříženců plemen limousin a české strakaté (Y50 C50) bylo provedeno statistické vyhodnocení vlivu pohlaví na hmotnost při narození, hmotnost ve 120 a 210 dnech věku a přírůstky hmotnosti od narození do 120. a 210. dne. Celkem u 40 býčků a 76 jalovic. 2. Byl posouzen vliv dvou a tříplemenného křížení u kříženců plemen limousin a české strakaté - Y50 C50 (40 býčků a 76 jalovic) a kříženců plemen limousin, aberdeen angus a české strakaté - Y50 G25 C25 (19 býčků a 24 jalovic) na dosahovanou hmotnost při narození, hmotnost ve 120 dnech věku a přírůstek hmotnosti od narození do120. dne věku. 3. U kříženců Y50 T25 C25 byl posuzován vliv roku narození na hmotnost při narození, hmotnost ve 120 dnech věku a přírůstek hmotnosti od narození do120. dne věku, a to v letech 2003 (19 telat), 2004 (25 telat), 2005 (25 telat), 2007 (11 telat) a 2008 (22 telat). 4. U kříženců Y50 T25 C25 byl vyhodnocen vliv měsíce narození na hmotnost při narození, hmotnost ve 120 a 210 dnech, přírůstky hmotnosti od narození do 120. dne věku. Sledovaná skupina 102 telat byla rozdělena na dvě skupiny a to telata narozená od ledna do března (celkem 57 ks) a telata narozená od dubna do června (celkem 45 ks). Způsob výpočtu hmotností a přírůstků Hmotnost při narození je zjišťována kvalifikovaným odhadem chovatele či vážením do 24 hodin po narození telete. Vážení je prováděno 3krát v průběhu kontrolního roku. Zjišťované hmotnosti jsou hodnoceny v intervalech. Pro hmotnost ve věku 120 dní v intervalu dní, pro hmotnost ve 210 dnech v intervalu dní a pro hmotnost v 365 dnech v intervalu dní. Pro hodnocení vlastní užitkovosti se v KUMP používá přepočet hmotnosti na jednotný věk ve 120, 210 a 365 dnech (Prantl, 2008). 47

49 Přepočtená hmotnost na hmotnost ve 120 dnech: (hmotnost zjištěná v den vážení - hmotnost při narození) / (datum hodnoceného vážení - datum narození) * 120 Přepočtená hmotnost na hmotnost ve 210 dnech: (hmotnost zjištěná v den vážení - hmotnost při narození) / (datum hodnoceného vážení - datum narození) * 210 Přírůstek hmotnosti do 120 dnů: (hmotnost zjištěná v den vážení - hmotnost při narození) / (datum hodnoceného vážení - datum narození) Přírůstek hmotnosti do 210 dnů: (hmotnost zjištěná v den vážení - hmotnost při narození) / (datum hodnoceného vážení - datum narození) Charakteristika hospodářství Zemědělské družstvo Ekolife bylo založeno v roce 1992 privatizací státního statku v Orlickém Záhoří. Farma se nachází v nadmořské výšce 700 m, v podhůří Orlických hor na česko-polských hranicích. Chov byl založen na podkladě plemene české strakaté. V minulosti byli k užitkovému křížení používáni býci plemene masný simentál, charolais a aberdeen angus. V současné době je uplatňováno převodné křížení na plemeno limousine. Družstvo Ekolife hospodaří v systému ekologického zemědělství na 800 ha zemědělské půdy- z toho 500 ha pastvin. Dle Lampkina (1990) představuje hospodaření v tomto systému dodržování určitých zásad: především poskytnout všem zvířatům takové podmínky života, které jim umožní provádět všechny aspekty vrozeného chování, zachování genetické diverzity přírodních systémů, včetně ochrany rostlin a volně žijících zvířat, udržení či zvýšení dlouhodobé úrodnosti půd a produkci surovin vysoké kvality v dostatečném množství. V podniku je chováno 200 ks krav, 7 limousinských plemenných býků a 1 plemenný býk galowayský pro snížení výskytu obtížných porodů. Používaná je výhradně přirozená plemenitba. V současné době nejsou jalovičky prodávány, ale slouží výhradně k obnově stáda. Jedinci samčího pohlaví jsou po odstavu prodáváni do zahraničí, kde jsou vykrmeni a následně poraženi. Stádo je od května do listopadu chováno na pastvinách, od podzimu až do jara ve stájích s volným ustájením a výběhy. 48

50 5 VÝSLEDKY A DISKUZE 5.1 Vliv pohlaví na dosahované hmotnosti Při zjišťování růstu telat do 210 dnů věku byly zjištěny následující hodnoty: Býčci 50% kříženců plemene limousin a plemene české strakaté dosáhli průměrné hmotnosti při narození 37,6 kg, ve 120 dnech 124,9 kg a v 210 dnech 219,2 kg. Ve všech hodnocených parametrech dosáhli býčči vyšších hodnot než jalovičky, což svědčí o jejich lepší růstové schopnosti. U býčků narůstaly přírůstky lineárně s přibývajícím věkem. U jaloviček byl zjištěn trend opačný- lépe přirůstaly do 120 dne věku. Rovněž rozdíly v hmotnostech v závislosti na pohlaví se přibývajícím věkem významně zvyšovaly. Býčči a jalovičky se lišili v hmotnosti: při narození o 4,4 kg, ve 120 dnech věku o 2,3 kg, ve 210 dnech věku o 13,9 kg, v přírůstcích do 120. dne o 0,019 kg a v přírůstku do 210. dne o 0,066 kg. Tab. č. 8: Vliv pohlaví na dosahované hmotnosti Y50 C50 (Ekolife) Pohlaví Počet kusů Hmotnost (kg) Přírůstek (kg) Při narození Ve 120 dnech Ve 210 dnech Do120. dne Do 210. dne Býčci 40 37,6 124,9 219,2 1,041 1,044 Jalovičky 76 33,2 122,6 205,3 1,022 0,978 Jalovičky ,7 123,4 210,1 1,028 1,000 + býčci Rozdíl: (jalovičky - býčci) 4,4 2,3 13,9 0,019 0,066 Podobné trendy zaznamenali i Šubrt a Veselý (2003) ve výzkumu růstové charakteristiky telat piemontského skotu. U všech sledovaných ukazatelů růstu byly zjištěny významně vyšší hodnoty u býčků. Jejich průměrná hmotnost při narození byla za celé sledované období 40,4 kg. U jaloviček byla porodní hmotnost o 1,4 kg nižší. Rozdíl v hmotnosti ve 120 dnech věku se mezi pohlavím zvýšil 10krát, tedy o 14 kg. Rozdíly v hmotnostech se s přibývajícím věkem v závislosti na pohlaví dále významně zvyšovaly. Ve 210 dnech věku dosáhla 24 kg a v 365 dnech již 116 kg ve prospěch 49

51 býčků. Nejintenzivněji rostly jalovičky v období od narození do 120 dnů, nejnižších přírůstků dosahovaly v období dne. U býčků byl zaznamenán opačný trend vývoje růstových parametrů. V období od 210. do 365. dne byl průměrný denní přírůstek nejvyšší a opačně nejnižží intenzity růstu dosahovali v období od narození do 120 dnů věku. Ve výzkumné práci Stádníka et al. (2009) zabývající se růstovou schopností býků a jalovic plemene charolais byl vyhodnocen vliv pohlaví na dosahovanou průměrnou hmotnost při narození, ve 120, 210 a 365 dnech věku. I v této práci byly zjištěny statisticky významné rozdíly v živé hmotnosti ve prospěch býků (P < 0,0001). Při porovnání dosažených hmotností kříženců Y50 C50 z farmy Ekolife s jedinci z výzkumné práce Nové et al. (2002) byly zjištěny výrazné rozdíly. Jedinci z farmy Ekolife dosáhli nižších hmotností ve všech sledovaných obdobích a to jak v porovnání s jedinci čistokrevnými, tak i s kříženci, kteří by díky působení heterozního efektu měly převyšovat užitkovost jedinců čistokrevných. Kříženci z farmy Ekolife dosáhli o 4 kg nižší průměrné hmmotnosti při narození, o 81,3 kg nižší hmotnosti ve 120 dnech a o 71 kg nižší hmotnosti ve 210 dnech. Přírůstek hmotnosti do 120. dne byl pak nižší o g a přírůstek hmotnosti do 210. dne byl nižší o 153,7 g. Hlavními příčinami by mohla být nízká užitkovost matek telat, nedostatečná přizpůsobivost plemene daným přírodním a chovatelským podmínkám či nevhodnou organizací sezónních prací (doba telení, organizace pastevní sezóny, aj.) Tab. č. 9: Průměrná hmotnost při narození, ve věku 120 a 210 dní u býků a jalovic plemene limousin, kříženců C x Li za období Upraveno dle: Nové et al. (2002) Plemeno Hmotnost (kg) Přírůstek hmotnosti (g) Při narození 120 dní 210 dní Od narození do 120. dne Od narození do 210. dne Limousin 38,1 179,1 272,9 1174,3 1116,9 Kříženci Li x C 38,7 204,7 281,1 1382,2 1153,7 50

52 5.2 Vliv dvoj a trojplemenného křížení Pro srovnání těchto dvou specifických typů kříženců se mi bohužel nepodařilo nalézt srovnatelné výzkumné práce. Vyšší hmotnosti a přírůstky byly zjištěny u trojplemenných kříženců s 50 % plemene limousin, 25 % plemene aberdeen angus a 25 % plemene české strakaté v porovnání s dvojplemennými kříženci plemene limousin a české strakaté. U býků byly zaznamenány výraznější hmotnostní rozdíly narůstající s věkem zvířat. Tab. č. 10: Vliv dvou a tříplemenného křížení (Ekolife) Plemeno Počet kusů Hmotnost při narození (kg) Hmotnost ve 120 dnech (kg) Přírůstek do 120 dne (kg) Y50 G25 C25 býček ,3 1,178 jalovice 34,8 124,0 1,033 Býček 37,6 124,9 1,041 Y50 C50 jalovice 33,2 122,6 1,022 Rozdíl: dvoj a trojplemenný kříženec býček 3,0 16,4 0,137 jalovice 1,6 1,4 0,011 Křížením dvou plemen získáváme křížence F1 generace, kteří dle Zahrádkové (2005) poskytují díky heteroznímu efektu obecně vyšší užitkovost než je průměrná užitkovost obou rodičovských plemen (Zahrádková et al., 2005). Dle Jakubce (2001) se na výsledném heterozním efektu podílí vlastní genotyp jedince (individuální či přímý heterozní efekt), genotyp matky (maternální heterozní efekt), působící pomocí mateřských vlastností na tele a méně významný genotyp otce (paternální heterozní efekt). Dále tvrdí, že výše heterozního efektu je závislá rovněž na genetické vzdálenosti mezi plemeny, na genetickém potenciálu výchozích rodičovských populací v daných podmínkách prostředí a na samotném prostředí, přičemž vysokou úroveň heterozního efektu pro růst a ukazatele jatečné hodnoty se dají očekávat v podmínkách horšího prostředí, kde jsou důležitými součástmi produkčních systémů adaptabilita a fitnes. 51

53 Dle Zahrádkové (2005) se heterozní efekt velmi významně projevuje ve zdravotním stavu zvířat a užitkovosti krav a následně i telat. Dle Jakubce (2002) je trojplemenné užitkové křížení cestou k dalšímu zlepšení ekonomiky chovu. Domnívám se, že vyšší užitkovost u trojplemenných kříženců (Y50 G25 C25) může být zapříčiněna právě výše zmíněnými faktory, tedy větším genetickým potenciálem výchozích rodičovských populací či genetickou vzdáleností mezi plemeny (vyšším stupněm heterozygotnosti). Dle Zahrádkové et al. (2009) patří mezi přednosti plemene aberdeen angus (G) životaschopnost narozených telat, vynikající mateřské vlastnosti, výborná pastevní schopnost a odolnost vůči nepříznivým klimatickým podmínkám. I tyto vlastnosti by se tak mohli významně podílet na dosahovaných přírůstcích hmotnosti. Dle Goldy et al. (1995) lze trojplemenným křížením dosáhnout dobré přizpůsobivosti zvířat na různorodé produkční podmínky. Je tedy možné, že právě díky vhodnosti plemene (G) pro konkrétní podmínky chovu, bylo dosaženo lepších výsledků. Zjištěné hodnoty se od sebe neodlišují nikterak výrazně. Tento fakt přičítám velmi dobré mléčnosti českého strakatého skotu, jakožto předpokladu dosahování vysoké odstavové hmotnosti telat a vhodnosti tohoto plemene pro užitkové křížení s masnými plemeny skotu. 5.3 Vliv roku narození Tab. č. 11: Vliv roku narození u kříženců Y50 TC25 (Ekolife) Rok narození Počet kusů Hmotnost při narození (kg) Hmotnost ve 120 dnech (kg) Přírůstek do 120. dne (kg) ,3 119,7 0, ,8 120,1 1, ,6 133,6 1, ,8 132,5 1, ,4 158,0 1,316 Pro podrobnější analýzu vlivů působících na dosahované přírůstky v jednotlivých letech nebyla pro konkrétní skupinu kříženců vedena dostatečně podrobná evidence. 52

54 Tyto výsledky tedy nemají patřičnou vypovídací schopnost, nicméně vliv roku narození na dosahované průměrné hmotnosti potvrzují mnohé vědecké práce. Jako příklad uvádím výzkum Voříškové et al. (2002) v čistokrevném chovu plemene aberdeen angus z let Byly prokázány statisticky významné rozdíly mezi průměrnými hmotnostmi telat v jednotlivých letech. Při zjišťování růstu telat byla zjišťována průměrná hmotnost telat při narození, ve 120 dnech věku a ve 210 dnech věku. Nejnižší průměrnou hmotnost dosáhla telata narozená v roce Ve 120 dnech byla u těchto telat zjištěna statisticky významně nejnižší hmotnost ze všech sledovaných skupin. Tyto hodnoty byly způsobeny především skutečností, že telata narozená v roce 1993 pocházela od jalovic, které mají nižší mléčnost než starší krávy, což velmi ovlivnilo i hmotnost těchto telat ve 120 dnech věku. S hmotností při narození úzce souvisí obtížnost porodu i schopnost intenzivního růstu, která je dle Stádníka et al. (2009) lepší u telat s vyšší porodní hmotností. Toto tvrzení lze podložit výsledky již zmíněného výzkumu, kdy telata narozená v roce 2000 měla při narození hmotnost o 0,8 kg vyšší než zjištěný průměr všech sledovaných skupin a následně ve 120 a 210 dnech věku byly u této skupiny zjištěny nejvyšší průměrné hmotnosti. Dle výzkumu Šubrta a Veselého (2003) byl zhodnocen vliv roku na růstovou charakteristiku telat piemontského skotu. Na úroveň růstu mezi roky 1995 a 2000 měli významný vliv především klimatické podmínky v jednotlivých letech a zvyšující se zkušenosti chovatele s chovem tohoto plemene. Od prvního do posledního roku bylo zjištěno zvyšování průměrné hmotnosti telat při narození. V posledních dvou letech přesáhla porodní hmotnost 40 kg, což svědčí, vzhledem k sezonnosti telení v zimních měsících, o dobré zootechnické práci po dobu ustájení matek s narozenými telaty v zimovišti. Hmotnost jaloviček se v jednotlivých letech přibližovala k minimální hodnotě a hmotnost býčků maximální hodnotě, což svědčí také o vlivu pohlaví. Všechny tyto vlivy tak mohly způsobit i rozdíly v dosahovaných hmotnostech u kříženců chovaných na farmě Ekolife. 53

55 5.4 Vliv měsíce narození Tab. č. 12: Vliv měsíce narození na růst kříženců Y50 T25 C25 (Ekolife) Měsíc Počet Hmotnost při Hmotnost ve 120 Přírůstek do 120. narození kusů narození (kg) dnech (kg) dne (kg) I.-III ,1 138,9 1,157 IV.-VI ,6 125,3 1,044 Rozdíl 0,5 13,6 0,113 Při zjišťování vlivu měsíce narození na hmotnost při narození, ve 120 dnech věku a přírůstky do 120 dne byly zjištěny následující hodnoty: Telata narozená v lednu až březnu měla vyšší porodní hmotnost a hmotnost ve 120 dnech, tím pádem i přírůstky do 120. dne než telata narozená od dubna do června. Rozdíly v dosahovaných hmotnostech mezi měsíci leden až březen a duben až červen stoupaly v přímé závislosti na věku. Ve výzkumu Voříškové et al. (2002) prováděného v letech ( ) byl prokázán statisticky významný rozdíl (PL 0,01) vlivu měsíce narození pouze na hmotnost telat ve 120 dnech věku. Průměrné hmotnosti telat při narození se zvyšovali od ledna do dubna. Telata narozená v květnu měla už hmotnost nižší. Nejnižží hmotnosti při narození měla telata narozená v měsíci červnu. Ve 120 dnech věku měla nejvyšší hmotnost telata narozená v květnu a nejnižší průměrná hmotnost byla zjištěna u telat narozených v červnu, jelikož telata narozená v tomto měsíci začínají přijímat porost až v období jeho zhoršující se kvality, rovněž ani matky v tomto období nedisponují dostatečnou mléčností jako v případě kvalitní pastvy. Frelich et al. in Říha et al. (2002) uvádějí nejlepší růstovou schopnost u telat narozených v lednu až březnu. Hmotnosti dosažené ve 210 dnech věku byly u skupin poměrně vyrovnané a statisticky neprůkazné (viz. tab. č. 13). Tab. č. 13: Živá hmotnost telat rozdělených do skupin podle měsíce narození Upraveno dle (Říha et al., 2002) Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Průměrná Při narození 34,8 35,2 35,4 35,6 35,0 33,9 hmotnost Ve 120 dnech 165,4 157,8 160,3 157,3 182,1 159,5 Ve 210 dnech 266,4 261,2 266,7 258,

56 Dalším prací potvrzující vliv měsíce narození na hmotnost telat je výzkum růstu telat plemene galloway, aberdeen angus a kříženců gallowayských (G) a highlandských (H) prováděný v letech 1992 až 1993 v lokalitách Výzkumného ústavu pro chov skotu Rapotín. Současně s vlivem měsíce telení byla prokázána i kladná odezva křížení u býčků s 50% podílem plemene galloway, jak na porodní hmotnost, tak i na hmotnost ve 120 a 210 dnech věku, která byla vyšší než u čistokrevných jedinců plemene H a G. Nejvyšší intenzita růstu byla zjištěna u kříženců G 50 H, narozených na jaře. Telením v měsíci červenci a srpnu byl příznivý vliv křížení prakticky smazán. Nejméně příznivé výsledky byly zjištěny při časném zimním telení (v prosinci) vkombinaci se skromným zimním krmením. Nedostatečné zimní krmení vedlo k poklesu produkce mléka i denního přírůstku telat do 120 dnů věku. Přírůstek již nemohl být kompenzován ani dostatečnou mléčností krav v první fázi pastvy v květnu až červenci ve věku telat 120 až 210 dnů (Seidenglanz, 1994). Micinski et al. (2000) prokázali v chovu plemene limousine důležitost sezóny telení na porodní váhu. Podzim a zima se na rozdíl od léta, kdy došlo ke shoršení výsledků chovu, ukázaly jako nejvhodnější období pro telení. Rozdíl v hmotnosti telat narozených v létě a telat narozených na podzim či v zimě činil 24.9 kg pro 540 dní staré jalovice a 19,2 kg pro 450 dní staré býky. 55

57 6 ZÁVĚR V bakalářské práci byl vyhodnocován vliv pohlaví, dvoj a trojplemenného křížení, roku a měsíce narození na růstové parametry telat zemědělského družstva Ekolife. Při vyhodnocování vlivu pohlaví na růst telat byly ve všech hodnocených ukazatelích zjištěny vyšší hodnoty u býčků. Při vyhodnocování vlivu dvoj a trojplemenného křížení byly zjištěny vyšší hmotnosti a přírůstky u trojplemenných kříženců s 50 % plemene limousin, 25 % plemene aberdeen angus a 25 % plemene české strakaté v porovnání s dvojplemennými kříženci plemene limousin a české strakaté. U býků byly zaznamenány výraznější hmotnostní rozdíly narůstající s věkem zvířat. Tento výsledek by mohl být způsoben větším genetickým potenciálem rodičů trojplemenných kříženců, větší genetickou vzdáleností mezi plemeny (vyšším stupněm heterozygotnosti), která se následně příznivě projeví ve výši heterozního efektu, či vhodnou kombinací plemen pro dané chovatelské podmínky. Pro podrobnější analýzu vlivů působících na dosahované přírůstky v jednotlivých letech nebyla pro konkrétní skupinu kříženců z družstva Ekolife vedena dostatečně podrobná evidence. Nicméně je možné se domnívat, že rozdíly mezi jednotlivými roky mohly být způsobeny pořadím otelení matky, tzn., že u telat od prvotelek lze vlivem jejich nižší mléčnosti, očekávat horší intenzitu růstu. Na výsledcích se mohla podílet rovněž zkušenost chovatele či klimatické podmínky v daných letech. Při hodnocení vlivu měsíce narození byla u telat narozených od ledna do března zjištěna vyšší intenzita růstu než u telat narozených mezi měsíci duben až červen. Lepší přírůstky hmotnosti u telat narozených na přelomu zimy a jara byly pravděpodobně způsobeny schopností efektivněji reagovat na zvýšenou produkci mléka a pastevní porost. Chov krav bez tržní produkce mléka je relativně mladým, přesto rychle se rozvíjejícím odvětvím. V současné době nabývá na významu především jeho funkce mimoprodukční, zejména údržba krajiny. Jeho další rozvoj bude záviset především na ekonomické podpoře českého zemědělství a úrovni nákupních cen jatečného skotu. 56

58 7 PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY Anonym, 1997 (2002): The history of Limousin. Databáze online [cit ]. Dostupné na: Anonym, 2009: Katalog hospodářských zvířat. Veletrhy Brno, a.s., Brno, 137 s. Anonym, 2011: Vybrané ukazatele zemědělství v České republice. Databáze online [ ]. Dostupné na: Bartoň L., Teslík V., Zahrádková R., Bureš D., 2002: K orientaci na chov masného skotu. Agromagazín, 3 (5): Čopíka A., Zimmermann V., Vavrišínová K., burčo O., Janesová L., 2007: Extenzívna produkcia hovädzieho mäsa, Náš chov, 67 (10): ČSCHMS (1), 1991: Metoda odhadu plemenných hodnot u masných plemen skotu v ČR, Databáze online [cit ]. Dostupné na: ČSCHMS (2), 1991: Základní charakteristika plemene Limousine. Databáze online [cit ]. Dostupné na: ČSCHMS (3), 1991: Kdo jsme. Databáze online [cit ]. Dostupné na: ČSCHMS (4), 1991: Základní principy šlechtitelské práce. Databáze online [cit ]. Dostupné na: ČSCHMS, 2008: Masná plemena skotu, Farmář, 14 (4), ČSCHMS, 2010: Užitkovost masných plemen skotu, Zemědělský týdeník, 13 (34): 10. Dufka J., 1995: Reprodukce ve stádech masného skotu, 55 (6): 25. Golda J., Suchánek B., Kvapilík J., 1995: Chov krav bez tržní produkce mléka. Ústav zemědělských a potravinářských informací, Praha, 40 s. 57

59 Herrmanna H., 2009: Užitkovost masného skotu, Náš chov, 69 (4): Jakubec V, 2002: Porovnání růstu telat od narození do 365 dnů osmi plemen masného skotu v ČR. Agromagazín, 3 (5): Jakubec V. (1), 2001: Růst telat plemen masného skotu od narození do odstavu, Agromagazín, 2 (11): Jakubec V., 2001: Nové pohledy na šlechtění masných plemen skotu, Agromagazín, 2 (8): Jakubec V., Říha J V, 2002: Šlechtění masného skotu v extenzivních podmínkách, s In: Říha J. (ed.): Chov a šlechtění skotu pro konkurenceschopnou výrobu aobhospodařovíní drnového fondu, VÚCHS Rapotín, Rapotín, 208 s. Kabrhel V., 2006: Masná užitkovost a jakost masa krav masných plemen. Diplomová práce ( nepubl. ), MZLU v Brně, Brno, 62 s. Lampkin N., 1990: Organic farmin. Farming Press Books. United Kingdom, 701 s. Meixner F., 2000: Kontrola užitkovosti masných plemen skotu za rok Farmář, 15 (4): Micinski, J., Marsalek, M., Zednikova, J., Klupczynski, J., Nogalski, Z., 2000: Effect of parental bulls and season of calving on growth and development parameters of the offspring of the Limousine breed cattle. Databáze online [cit ]. Dostupné na: Mikšík J., 1994: Chov hospodářských zvířat I. VŠZ, Brno, 202 s. Mikšík, Žižlavský, 2006: Chov skotu (přednášky). Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Brno, 162 s. Nakládal J. (ed.), 1958: Soudobé poznatky v chovu skotu. Státní zemědělské nakladatelství v Praze, Praha, 245 s. Nová V., Vaněk D., Bukač V., 2002: Úroveň reprodukčních ukazatelů a růstová schopnost telat u vybraných masných plemen skotu, s In: Říha J. (ed.): Chov 58

60 a šlechtění skotu pro konkurenceschopnou výrobu a obhospodařovíní drnového fondu, VÚCHS Rapotín, Rapotín, 208 s. Pipek P., 1995: Technologie masa I. VŠCHT, Praha, 334 s. Polách P., Bjelka M., Pozdíšek J., Horáková E., Vacátko E., 2002: Pastva volů-možnost využití TTP, s In: Říha J. (ed.), Chov a šlechtění skotu pro konkurenceschopnou výrobu a obhospodařovíní drnového fondu. VÚCHS Rapotín, Rapotín, 208 s. Pozdíšek J., Kohoutek A., Bjelka M., Nerušil P., 2004, Využití TTP chovem skotu bez tržní produkce mléka. Ústav zemědělských a potravinářských informací, Praha, 103 s. Prantl L., 2008: Zootechnická analýza chovu masného stáda skotu. Bakalářská práce ( nepubl. ), MZLU v Brně, Brno, 45 s. Přibyl J., 1997: Šlechtění skotu a jeho vliv na jednotlivé chovy. Institut výchovy a vzdělávání Ministerstva zemědělství ČR, Praha, 36 s. Řezáč J., 1959: Základy plemenářské práce v chovu skotu. Státní zemědělské nakladatelství v Praze, Praha, 35 s. Říha J. (ed.), 2002: Chov a šlechtění skotu pro konkurenceschopnou výrobu a obhospodařovíní drnového fondu, VÚCHS Rapotín, Rapotín, 208 s. Simeonovová J., Ingr I., Gajdůšek S., 2008: Zpracování a zbožíznalství živočišných produktů. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Brno, 124 s. Stádník L., Ježková a., Bolečková J., Louda F., Benešová L., Matějů R., (2009): Růst charolaiských telat v závislosti na vybraných faktorech, Náš chov, 69 (5): Stupka R., Šprysl M., Čítek J.: Základy chovu prasat. Power Print, Praha, 180 s. Suchan V., Dvořák P., 1997: Chov skotu bez tržní produkce mléka v České republice, Nový venkov, 1 (12): Šeba K., 1999: Chov masného skotu v České republice, Farmář, 5 (3):

61 Šeba K., 2001: Plemenná hodnota pro růst u masných plemen skotu, Náš chov, 61 (6): Šeba K., 2002: Šlechtitelský program plemene limousine, Náš chov, 62 (7): Šímová A., 2006: Zhodnocení chovu masného skotu v podmínkách chovu krav bez tržní produkce za mléko. Diplomová práce ( nepubl. ), MZLU v Brně, Brno, 73 s. Štráfelda J., Dufka J., 2001: Deset let šlechtění masných plemen, Náš chov, 61 (10): 13. Šubrt J., 2001: Růstová intenzita odchovaných telat masného typu skotu v okolí Velkého Lopeníku, Agromagazín, 2 (1): Šubrt J., Hrouz J., 2009: Obecná zootechnika. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Brno, 205 s. Šubrt J., Veselý P., 2003: Zhodnocení vlivu roku a původu na růstovou charakteristiku telat piemontského plemene. Agromagazín, 3 (4): Teslík V. (1), Bartoň L., Řehák D., Volek J., 1995: Masná užitkovost býků kříženců splemeny hereford a aberdeen angus ve srovnání s černostrakatým skotem, s In: 46. Výročí shromáždění Evropské asociace pro živočišnou výrobu. Sborník abstraktů z září Výzkumný ústav živočišné výroby, Praha, 342 s. Teslík V. (ed.), 1995: Chov masných plemen skotu. Apros, Praha, 40 s. Teslík V. (ed.), 2000: Masný skot. Agrospoj, Praha, 197 s. Veselá Z., Přibyl J., Vostrý L., 2009: Šlechtění masného skotu, Farmář 15 (4): Voříšková J., Frelich J., Drahokoupilová L., 2002: Chov anguského skotu v marginálních podmínkách, s In: Říha J. (ed.): Chov a šlechtění skotu pro konkurenceschopnou výrobu a obhospodařovíní drnového fondu, VÚCHS Rapotín, Rapotín, 208 s. Vrchlabský J., Golda J., 2001: Masná plemena skotu chovaná v České republice, Maso, 12 (1):

62 Zahrádková R. (ed.), 2009, Masný skot od A do Z. Český svaz chovatelů masného skotu, Praha, 340 s. Zahrádková R., 1997: Pastva masného skotu, Farmář, 3 (2): Zahrádková R., Bartoň L., Teslík V., Bureš D., 2005: Křížení ve stádech masného skotu, Farmář, 11 (11): Zahrádková R., Bartoň Z., Bureš D., 2009: Zásady chovu krav bez tržní produkce mléka, Farmář, 15 (4): 3-7. Zahrádková R., Štípková M., Teslík V., Bartoň L., Bureš D., 2003: Tělesná kondice krav ve stádech masného skotu, Náš chov, 63 (4): Zeman L. et al., 2006: Výživa a krmení hospodářských zvířat. Profi Press, Praha, 360 s. Zieminski R., Juszczak J., 1995: Analýzy výkrmnosti a jatečné hodnoty býků a jalovickříženců F1 matek plemene černostrakaté a otců plemene piemontese, marchiana acharolais v porovnání s čistokrevným černostrakatým skotem, s In: 46. Výročí shromáždění Evropské asociace pro živočišnou výrobu. Sborník abstraktů z září Výzkumný ústav živočišné výroby, Praha, 342 s. 61

63 8 SEZNAM TABULEK Tab. č. 1: Charakteristika masných plemen skotu velkého tělesného rámce Tab. č. 2: Charakteristika masných plemen skotu středního tělesného rámce Tab. č. 3: Početní stavy skotu v ČR (tis. kusů) Tab. č. 4: Zapojení krav do KUMP podle ročníku uzávěrek Tab. č. 5: Stavy krav plemene limousine v kontrole užitkovosti Tab. č. 6: Cíle plemenného standardu Tab. č. 7: Chemická skladba přírůstků býčků masných plemen v závislosti na věku Tab. č. 8: Vliv pohlaví na dosahované hmotnosti Y50 C50 (Ekolife) Tab. č. 9: Průměrná hmotnost při narození, ve věku 120 a 210 dní u býků a jalovic plemene limousin, kříženců C x Li za období Tab. č. 10: Vliv dvou a tříplemenného křížení (Ekolife) Tab. č. 11: Vliv roku narození u kříženců Y50 TC25 (Ekolife) Tab. č. 12: Vliv měsíce narození na růst kříženců Y50 T25 C25 (Ekolife) Tab. č. 13: Živá hmotnost telat rozdělených do skupin podle měsíce narození 62

64 9 PŘÍLOHY Tab. č. 1: Systémy telení ve stádech krav BTPM Upraveno dle: (Zahrádkové et al., 2009) Období Přednosti Nedostatky Zimní, předjarní, jarní telení mimo pracovní špičku; maximální využití pastvy; vysoká produkce mléka a hmotnost telat; zvýšené požadavky na vybavení stáje (porody) a hygienu; možnost vyšších úhynů telat; větší potřeba práce odbyt všech telat po skončení pastvy Letní nízké ztráty telat, méně zdravotních potíží; pastevní odchov; nižší hmotnost odstavených telat nižší požadavky na stáj; lepší plodnost (zapouštění na pastvině) Podzimní prodej telat v době jejich relativního nedostatku větší potřeba objemných a konzervovaných krmiv Celoroční rovnoměrné rozložení prací v průběhu roku, plynulé dodávky zvířat vyšší potřeba práce a krmiv; požadavky na stáje; nižší využití pastvy telaty Zdroj: (Kvapilík et al. in Zahrádková et al., 2009) 63

65 Tab. č. 2: Plemenné standardy masných plemen (Pozdíšek et al., 2004) Plemeno Hmotnost telat v kg ve věku Narození 120 dní 210 dní 365 dní Býčci Jalovičky Býčci Jalovičky Býčci Jalovičky Býčci Jalovičky Výška v kříži v cm u krav po 3. otelení Výška v kříži v cm u býků v 5 letech Hmotnost krav po 3. otel. (kg) Hmotnost býků v 5 letech (kg) Galloway Highland Hereford Aberdeen anqus Gasconne Salers Masnsimentál Charolais Blondd Aquitaine Limoisine Belgickbílomodré Piemontese

66 Tab. č. 3: Požadavek na věk při prvním otelení (Zahrádková et al., 2009) Doplněno dle ČSCHMS Plemeno Věk při prvním otelení (měsíce) Aberdeen Angus Belgické modrobílé max. 36 Blonde d Aquitaine Galloway Gasconne max. 40 Hereford Highland Charolais max. 40 Limousine max. 40 Masný simentál Piemontese Salers max. 40 Aubrac max. 40 Parthenaise max. 40 Shorthorn max. 40 Texas longhorn max. 40 Y= SRO + PO + VEM + PHP + PHM + TP + HET + HEM + e Y- naměřené užitkovosti SRO- skupina vrstevníků PO- pohlaví telete VEM- věk matky telete PHP- plemenná hodnota pro přímý genetický efekt jedince PHM- plemenná hodnota pro maternální genetický efekt jedince TP- trvalé mateřské prostředí HET- heterózní efekt projevující se na telatech HEM- heterózní efekt projevující se na matkách e- působení náhodných nekontrolovaných činitelů na projev užitkovosti. Obrázek č. 4: Vzorec pro odhad plemenné hodnoty (Šeba, 2001) 64

67 Tab. č. 5: Koeficienty dědivosti vlastností zahrnutých do odhadu plemenných hodnot v České republice (2009) (Veselá et al., 2009) Vlastnost h 2 Obtížnost porodu, přímý efekt 0,15 Porodní hmotnost, přímý efekt 0,15 Hmotnost ve věku 120 dnů, přímý efekt 0,20 Hmotnost ve věku 210 dnů, přímý efekt 0,18 Hmotnost ve věku 365 dnů, přímý efekt 0,18 Obtížnost porodu, maternální efekt 0,10 Porodní hmotnost, maternální efekt 0,11 Hmotnost ve věku 120 dnů, maternální efekt 0,16 Hmotnost ve věku 210 dnů, maternální efekt 0,14 Hmotnost ve věku 365 dnů, maternální efekt 0,07 Přírůstek v odchovnách 0,30 Výška v kříži 0,72 Délka těla 0,39 Hmotnost 0,74 Přední šířka hrudníku 0,35 Hloubka hrudníku 0,37 Záď 0,52 Osvalení plece 0,48 Osvalení hřbetu 0,43 Osvalení zádě 0,44 Užitkový typ 0,44 Z hlediska velikosti koeficientu dědivosti můžeme vlastnosti rozdělit na nízkodědivé h 2 < 0,3, středně dědivé (0,3< h 2 < 0,5) a vysoce dědivé h 2 < 0,5. Tab. č. 6: Vliv pohlaví telete (odchylky od býčků-jedináčků) na růst telat (Šeba, 2001) Ukazatel Býčci jedináčci Býčci z dvojčat Jalovičky jedináčci Jalovičky z dvojčat Obtížnost telení (bodů) 0-0,05-0,06-0,07 Hmotnost při narození (kg) 0-7,30-2,80-8,27 Hmotnost ve věku 120 dnů(kg) 0-24,09-10,80-33,65 Hmotnost ve věku 210 dnů (kg) 0-29,06-19,25-44,06 Hmotnost ve věku 365 dnů (kg) 0-30,80-74,20-99,35 65

68 Tab. č. 7: Ukazatele výkrmnosti a jatečné hodnoty u býků vybraných plemen skotu (Albertí et al. in Zahrádková et al., 2009) AA CH HI HOLŠTÝN LI PI MS Věk při porážce (dny) 428,6 460,6 510,6 458,0 428,0 461,0 455,9 Porážková hmotnost (kg) 597,7 634,0 443,5 596,3 565,4 527,3 621,8 Průměrný denní přírůstek* (kg/den) 1,97 1,53 1,01 1,18 1,46 1,22 1,49 Hmotnost JUT (kg) 335,7 386,6 245,1 320,0 360,0 335,9 344,4 Jatečná výtěžnost (%) 56,2 61,0 55,2 55,7 63,7 63,7 55,5 Zmasilost JUT** 9,8 9,9 8,2 4,6 10,2 14,6 8,4 Protučnělost JUT*** 11,0 8,9 6,8 8,2 8,4 3,6 7,2 * od věku 7 měsíců do ukončení výkrmu,** (klasifikační stupnice 1-18, S+ =18, P- = 1, *** (klasifikační stupnice 1-15, 5+ = 15,1- = 1 Tab. č. 8: Průměry získané metodou nejmenších čtverců pro hmotnost Upraveno dle Jakubce (2002) Plemena Hmotnost (µ) narození 210 dnů 365 dnů ČS 33,26 234,08 375,78 Angus 29,22 241,42 379,50 B. ďaquitaine 35,09 275,08 424,38 Hereford 24,03 195,52 308,27 Charolais 35,79 271,98 415,59 Limousin 29,19 216,06 348,16 Piemontese 37,87 207,23 341,58 Simmental 28,29 260,72 418,50 Tab. č. 9: Průměry získané metodou nejmenších čtverců pro denní přírůstky Upraveno dle Jakubce (2002) Plemena Denní přírůstky (µ) Narození až 210 dnů Narození až 365 dnů 210 až 365 dnů ČS 0,956 0,938 0,914 Angus 1,010 0,960 0,891 B. ďaquitaine 1,143 1,094 1,028 Hereford 0,817 0,779 0,727 Charolais 1,125 1,041 0,926 Limousin 0,890 0,874 0,852 Piemontese 0,806 0,832 0,867 Simmental 1,107 1,069 1,018 66

69 Tab. č. 10: Vliv intenzity výživy a délky výkrmu na ukazatele jatečné hodnoty (Sami et al. in Zahrádková, 2009) Výkrm 100 dnů Výkrm 138 dnů Extenzivní Intenzivní Extenzivní Intenzivní Věk při zahájení experimentu (měsíce) Hmotnost na počátku experimentu (dny) 489,6 495,6 484,5 486,7 Porážková hmotnost (kg) 585,8 634,2 611,9 673,7 Spotřeba sušiny krmiva (kg/kg přírůstku) 7,65 6,91 8,28 7,00 Hmotnost JUT (kg) 323,6 358,4 350,9 384,8 Jatečná výtěžnost (%) 55,2 56,5 57,3 57,1 Zmasilost JUT* 3,11 3,44 3,41 4,00 Protučnělost JUT** 2,06 2,56 2,18 2,78 * (klasifikační stupnice 1-6, S = 6, P = 1 ** (klasifikační stupnice 1-5, 1 = nejnižší, 5 = nejvyšší) Tab. č. 11: Vliv věku matky (odchylky od tříletých matek) na růst telat (ČSCHMS (1), 1991) Ukazatel Tříleté a mladší Čtyřleté Pěti až sedmileté Osmileté a starší Obtížnost telení (bodů) 0-0,05-0,09-0,09 Hmotnost při narození (kg) 0 0,39 0,60 0,64 Hmotnost ve věku 120 dnů (kg) 0 9,28 16,24 13,63 Hmotnost ve věku 210 dnů (kg) 0 12,35 21,12 18,15 Hmotnost ve věku 365 dnů (kg) 0 13,05 21,76 16,89 67

70 Fotografie z družstva Ekolife Obrázek č. 2: Býci plemene Limousine Obrázek č. 3: Tele na pastvině Obrázek č. 4: Kráva na pastvině Obrázek č. 5: Telata na pastvině 68