Generel. dopravy v klidu města Plzně. aktualizace návrh dokumentu. Útvar koncepce a rozvoje města Plzně. zóna placeného parkování

Transkript

1 Regulace v centru města zóna placeného parkování Záchyt na okraji centra systém parkovišť P + G Záchyt na vjezdech do města systém parkovišť P + R Obytná území preference rezidentů Významné cíle individuální řešení Požadavky na vybavení staveb pravidla pro aplikaci normy ČSN Ozelenění parkovišť jeden strom na pět parkovacích míst Generel dopravy v klidu města Plzně aktualizace 2012 Útvar koncepce a rozvoje města Plzně Březen 2012 návrh dokumentu

2

3 Generel dopravy v klidu města Plzně aktualizace 2012 Útvar koncepce a rozvoje města Plzně Ing. Irena Vostracká ředitelka Ing. František Zídek náměstek ředitelky Vedoucí úkolu Ing. Petr Raška Zpracoval Ing. Petr Raška, Ing. Kateřina Routová, Daniela Slepičková Grafické přílohy Ing. Kateřina Routová, Daniela Slepičková, Libuše Bíšková Spolupráce Ing. František Zídek a kolektiv pracovníků ÚKRMP Externí spolupráce a podklady Odbor dopravy Magistrátu města Plzně Správa veřejného statku města Plzně Parking Plzeň, s. r. o. Březen 2012

4 Obsah dokumentace Textová část 1. Informace o charakteru dokumentu a návrhu jeho aktualizace 2. Souhrnný popis systémového řešení 3. Organizace parkování v centru města 4. Záchytná parkoviště P+G 5. Záchytná parkoviště P+R 6. Významné cíle 7. Obytná území 8. Požadavky na počet parkovacích a odstavných míst při povolování staveb 9. Požadavky na stínění parkovacích ploch stromy 10. Závazné části Seznam obrázků v textu 1. Přehled změn základních prvků systémového řešení 2. Základní prvky systému dopravy v klidu 3. Vhodné lokality pro parkovací /garážové objekty v centrální oblasti 4. Lokality pro záchytná parkoviště P+G, blok U Trati - Na Belánce Nemocniční 5. Lokality pro záchytná parkoviště P+G, Kotkova 6. Lokality pro záchytná parkoviště P+G, Korandova 7. Lokality systémově významných parkovišť v kontaktu s centrální oblastí, Borská 8. Lokality systémově významných parkovišť v kontaktu s centrální oblastí, Domažlická - Vejprnická 9. Lokality systémově významných parkovišť v kontaktu s centrální oblastí, nám. Emila Škody 10. Schéma lokalit pro záchytná parkovišť P+R na železniční síti 11. Parkoviště pro nákladní automobily 12. Rozsah řešeného území pro obytné oblasti 13. Zákres zón pro určení koeficientu k p 14. Řešení ozelenění parkovacích míst v uličním prostoru 15. Řešení ozelenění parkoviště 16. Řešení ozelenění parkoviště Seznam tabulek v textu 1. Přehled změn základních prvků systémového řešení 2. Přehled lokalit pro parkoviště P+G 3. Přehled lokalit systémově významných parkovišť v kontaktu s centrální oblastí 4. Přehled lokalit pro parkoviště P+R 5. Počty parkovacích, odstavných a garážových míst ve sledovaných územích Seznam příloh 1. Celkové řešení 2. Centrum zóna placeného parkování 3. Záchytná parkoviště P+G 3.1 Lokalita 1, Lochotínská sjezd z rondelu 3.2 Lokalita 2, Parkoviště pod mostem Generála Pattona 4. Záchytná parkoviště P+R 4.1 Lokalita 1, Tachovská konečná linky č A Lokalita 1A, Plaská Okounová 4.2 Lokalita 2, Rokycanská Cvokařská 4.3 Lokalita 3, Světovar, Konečná linky č. 2 a Koterovská - Libušínská 4.4 Lokalita 4, Kasárna Slovany 4.5 Lokalita 5, Dobřanská - Kaplířova 4.6 Lokalita 6, Domažlická Nová Hospoda 4.7 Lokalita 7, Skvrňany konečná linky č Lokalita 8, Vinice - Na Chmelnicích 5. Obytná území přehledná situace 5.1 Obytná území, Plzeň Bory 5.2 Obytná území, Plzeň Slovany 5.3 Obytná území, Plzeň Doubravka 5.4 Obytná území, Plzeň Severní předměstí 5.5 Obytná území, Plzeň Skvrňany 6. Území s obtížnými podmínkami pro dostavby, přestavby a nástavby z hlediska dopravy v klidu 7. Pravidla pro aplikaci normy ČSN v městě Plzni

5 Informace o charakteru dokumentu a návrhu jeho aktualizace Základní principy Generel dopravy v klidu je pravidelně aktualizovanou územní studií vyjadřující koncepční záměry městské správy v oblasti řešení dopravy v klidu. Je schvalován Zastupitelstvem města Plzně a slouží jako podklad pro tvorbu územního plánu, pro plánování rozvoje systému dopravy v klidu a jako podklad pro činnost orgánů samosprávy. Obrázek 1: Přehled změn závazných prvků Generelu dopravy v klidu Koncepční záměry Generelu jsou postupně naplňovány. Vzhledem k dlouhodobým postupům je však potřebné do Generelu promítat nové trendy vývoje dopravy, změny územních a společenských podmínek i zkušenosti z již provedených realizací. Stav Generel dopravy v klidu schválila v roce 1997 Rada města Plzně (usnesení č. 356 ze dne ). V roce 2007 bylo Zastupitelstvem města schváleno jeho aktualizované znění (usnesení ZMP č. 363 ze dne a usnesení ZMP č. 566 ze dne ). Schválený Generel dopravy v klidu je postupně realizován. Praktické výsledky jeho naplňování jsou aktualizací zpětně promítnuty do jeho znění. Z hlediska naplňování schválené koncepce byly od poslední aktualizace realizovány tyto kroky: - byl založen organizátor dopravy v klidu, společnost Parking Plzeň, s.r.o. - byla zvýšena kontrola dodržování režimu zóny placeného parkování - byla rozšířena zóna placeného parkování - byl realizován parkovací objekt Rychtářka V reakci na výše uvedené skutečnosti došlo ke změnám ve fungování systému dopravy v klidu. - zvýšila se respektovanost zóny placeného parkování - snížila se poptávka po parkování na zpoplatněném území - byla navýšena kapacita systému P+G, regulace dopravy v klidu však není tak dostatečná, aby tato kapacita byla plně využívána Cíle aktualizace Cílem aktualizace Generelu dopravy je: - řešit negativní jevy spojené s přeléváním parkujících aut za hranici zpoplatněného území - rozsáhlejší regulací snížit zatížení centra automobilovou dopravou - snížit počet navrhovaných parkovišť P+G s ohledem na vyšší finanční nároky a související nižší zájem uživatelů - vytvořit lepší podmínky pro uplatnění záchytných parkovišť P+R - metodicky sjednotit stanovování požadavků na dopravu v klidu při povolování staveb - potvrdit požadavky na vybavování úrovňových parkovišť stínící zelení Návrh Aktualizované řešení Generelu dopravy v klidu obsahuje: - návrh rozšíření zóny placeného parkování - zredukování lokalit pro záchytná parkoviště P+G - rozšíření počtu parkovišť P+R - návrh parkovišť K+R - návrh řešení pro významné cíle - návrh pro obytné oblasti - pravidla pro aplikaci normy ČSN pravidla pro ozeleňování parkovišť LEGENDA P+G BEZE ZMĚN P+R BEZE ZMĚN P+G RUŠENÉ P+R RUŠENÉ P+G NOVÉ P+R NOVÉ P+R V KONTAKTU S CENTRÁLNÍ OBLASTÍ VYŘAZENÉ ZE SYTÉMU P+G/P+R ZÓNA PLACENÉHO STÁNÍ NÁVRH 2006 ZÓNA PLACENÉHO STÁNÍ ROZŠÍŘENÍ

6 Tabulka 1: Přehled závazných prvků včetně změn. Lokality Generel 2006 závazné prvky Aktualizace 2012 Poznámka Záchytná parkoviště P+G Lochotínská ulice - sjezd z rondelu Záchytné parkoviště P+G Záchytné parkoviště P+G Závazný prvek Pod mostem gen. Pattona Záchytné parkoviště P+G Záchytné parkoviště P+G Závazný prvek Rychtářka I Záchytné parkoviště P+G Parkoviště pro autobusy a parkoviště K+R Realizováno Rychtářka II Záchytné parkoviště P+G Záchytné parkoviště P+G Realizováno Sirková ulice Záchytné parkoviště P+G Vypuštěno pro nesouhlas vlastníka pozemku (PČR a BIS) Parkoviště u Hlavního nádraží Záchytné parkoviště P+G Parkoviště pro významné cíle Parkoviště pro potřeby nádraží Ulice U Trati (pod mostem Milénia) Záchytné parkoviště P+G Záchytné parkoviště P+G Realizováno Blok U Trati - Na Belánce - Nemocniční Záchytné parkoviště P+G Záchytné parkoviště P+G Závazný prvek Korandova ulice Záchytné parkoviště P+G Záchytné parkoviště P+G Závazný prvek Kotkova ulice Záchytné parkoviště P+G Nový závazný prvek Blok Kalikova Radčická - Přemyslova Záchytné parkoviště P+G Vypuštěno pro náročnost majetkového řešení Blok Pobřežní Jízdecká - Přemyslova Záchytné parkoviště P+G Realizováno pro obchodní zařízení (možná nástavba), dále nesledováno Ostatní parkoviště systémově významná pro centrální oblast Borská - 5. brána Záchytné parkoviště P+R Záchytné park. P+R v kontaktu s centrální oblastí Závazný prvek Náměstí Emila škody Záchytné parkoviště P+G Záchytné park. P+R v kontaktu s centrální oblastí Závazný prvek Domažlická - Vejprnická Záchytné parkoviště P+R Záchytné park. P +R v kontaktu s centrální oblastí Závazný prvek Vhodné lokality pro parkovací/garážové objekty v centrální oblasti Anglické nábřeží Záchytné parkoviště P+G pro historické jádro Lokalita vhodná pro parkovací/garážový objekt Ověřeno studií Sady Pětatřicátníků Záchytné parkoviště P+G pro historické jádro Lokalita vhodná pro parkovací/garážový objekt Součást regulačních podmínek pro budoucí zástavbu U Zvonu Záchytné parkoviště P+G pro historické jádro Vypuštěno, lokalita určena pro Západočeskou galérii Pobřežní Záchytné parkoviště P+G Lokalita vhodná pro parkovací/garážový objekt Realizace jako součást objektu divadla Záchytná parkoviště P+R Tachovská - konečná linky č Záchytné parkoviště P+R Nový závazný prvek Plaská - Okounová Záchytné parkoviště P+R Záchytné parkoviště P+R Závazný prvek Rokycanská - při točce trolejbusové linky č. 11 Záchytné parkoviště P+R Parkoviště pro významné cíle Vyřazeno ze skupiny P+R pro nízkou kvalitu MHD, parkoviště pro potřebu hřbitova Plaská u křižovatky se Studentskou Záchytné parkoviště P+R Vypuštěno, schválená změna územního plánu Rokycanská - Cvokařská Záchytné parkoviště P+R Záchytné parkoviště P+R Závazný prvek Světovar, konečná linky č. 2 a Koterovská - Libušínská Záchytné parkoviště P+R Záchytné parkoviště P+R Závazný prvek Kasárna Slovany Záchytné parkoviště P+R Nový závazný prvek Dobřanská - Kaplířova Záchytné parkoviště P+R Záchytné parkoviště P+R Závazný prvek Domažlická - Nová Hospoda Záchytné parkoviště P+R Záchytné parkoviště P+R Závazný prvek, v aktualizaci 2012 změna polohy parkoviště z důvodů majetkových vztahů Skvrňany - konečná linky č Záchytné parkoviště P+R Nový závazný prvek Vinice - Na Chmelnicích Záchytné parkoviště P+R Nový závazný prvek Odstavné plochy pro nákladní automobily Domažlická Parkoviště pro nákladní automobily (doporučené) Parkoviště pro nákladní automobily Nový závazný prvek Požadavky na dopravu v klidu při povolování staveb ravidla pro aplikaci normy Pravidla pro aplikaci normy Pravidla a zákres zón pro koeficient k p Nový závazný prvek Ozeleňování parkovišť Pravidla pro ozeleňování parkovišť Požadavek na ozeleňování parkovišť Pravidla pro ozeleňování parkovišť Závazný prvek

7 Souhrnný popis systémového řešení Základní principy Doprava v klidu, na rozdíl od liniových dopravních systémů (komunikační síť, síť MHD atd.) sama od sebe netvoří systém. Ovlivňovat dopravu v klidu a utvářet ji v ovladatelný systém je možné její organizací a cenovou regulací. Nejatraktivnější částí města je jeho centrum, které přitahuje největší poptávku. Poplatek za parkování udržuje v centru přiměřenou velikost poptávky a motivuje řidiče k využívání záchytných parkovišť nebo k volbě jiného způsobu dopravy do centra (viz Zásady rozvoje dopravního systému města Plzně). Nástrojem pro zajištění těchto funkcí je zóna placeného parkování. Protiváhou zóny placeného parkování jsou záchytná parkoviště P+G a P+R. Vytvářejí nabídku pro řidiče vytlačené cenovou regulací z centra města. Návrh Všechny tři základní prvky systému dopravy v klidu byly zachovány, jejich konkrétní návrh byl však aktualizován. Zóna placeného parkování byla rozšířena a její nové vymezení sleduje přirozené urbanistické předěly vymezující centrum města. Počet parkovišť P+G byl revidován s ohledem na investiční a provozní náročnost, která by se nepříznivě promítla do fungování celého systému. V návrhu systému byl posílen význam záchytných parkovišť P+R. Kritérii pro výběr lokalit byly přístupnost ze silniční sítě, vazba na MHD a možnosti majetkového řešení. Kromě těchto základních prvků systém dopravy v klidu doplňují parkoviště u významných regionálních cílů, parkoviště K+R a řešení pro obytné oblasti. Obrázek 2: Základní prvky systému dopravy v klidu Stav Systém dopravy v klidu se rozvíjí postupně. Všechny jeho základní prvky jsou již v systému zastoupeny, jejich rozsah je však velmi různorodý a celkově nedostatečný. Nejvíce se na organizaci dopravy v klidu podílí zóna placeného parkování, pokrývající nejexponovanější části centra. Její malý rozsah však podstatně nezměnil chování řidičů, kteří se při parkování orientují na nezpoplatněná území za její hranicí. Řidiči tak nejsou dostatečně motivováni k využívání záchytných parkovišť P+G a P+R. Pro systém záchytných parkovišť P+G byly realizovány objekty U Trati a Rychtářka, současně se v tomto systému uplatňují parkoviště sady Pětatřicátníků a Peklo. Systém záchytných parkovišť funguje jen částečně. Nejvytíženější je díky centrální poloze parkoviště sady Pětatřicátníků. Objekt U Trati je provozován mimo systém a funguje převážně jako garážový objekt. Systém záchytných parkovišť P+R je zatím zrealizován jen náznakově. Pro systém P+R bylo vybudováno jediné parkoviště, a to při křižovatce Rokycanská Cvokařská. Stavebně však splývá s parkovací plochou obchodního zařízení a je pro řidiče těžko identifikovatelné. Organizační zajištění systému vykonává městem založená a vlastněná společnost Parking Plzeň s.r.o. Náklady na finanční zajištění systému dopravy v klidu jsou hrazeny z rozpočtu města Plzně, výnosy systému jsou příjmy městského rozpočtu. Cíle systémového řešení Základním cílem je zajistit potřeby dopravní obsluhy města s ohledem na charakter jednotlivých území. Ve středu města je cílem snížit zatížení centra automobilovou dopravou, v územích s převahou bydlení je cílem přednostní naplňování potřeb rezidentů. Z hlediska organizačního zajištění je cílem provozovat systém dopravy v klidu pod dohledem města, tedy zachovat stávajícího organizátora dopravy v klidu. Z hlediska finančního zajištění je cílem sledovat takové formy rozvoje systému dopravy v klidu, které budou směřovat k finanční rovnováze systému, tj. vyrovnávání nákladů a výnosů systému. Návrh celkového řešení dopravy v klidu v městě Plzni je graficky dokumentován v příloze č. 1.

8 Organizace parkování v centru města Základní principy V centru města se koncentruje široké spektrum funkcí generujících vysokou poptávku po parkování. Prosté naplňování této poptávky by vyžadovalo velké prostorové nároky, vysoké finanční náklady a přineslo by přetížení území dynamickou dopravou. Řešením dopravy v klidu v centru města je její regulace. Při regulaci dopravy v klidu je nutné k jednotlivým uživatelským skupinám přistupovat diferencovaně. Nejvýznamnější pro zachování živého a atraktivního centra jsou rezidenti, které je nutné zvýhodnit před ostatními skupinami. Stav V centru města Plzně je v současnosti zřízena zóna placeného parkování, která řeší rovnováhu mezi poptávkou a nabídkou na zpoplatněném území. Zóna však pokrývá jen nejexponovanější část centra. Orientace řidičů na nezpoplatněné okrajové části centra se nepříznivě kombinuje se skutečností, že právě v okrajových částech centra je vyšší hustota obyvatel a tedy i větší nároky na počet míst ze strany rezidentů. Cíle Cílem organizace dopravy klidu v centru města je: - cenovou regulací vyrovnávat poptávku a nabídku - snížit zatížení centra automobilovou dopravou - přednostně zajišťovat naplnění potřeb rezidentů - vytvořit podmínky pro intenzivnější využívání parkovišť P+G a P+R. Návrh Zóna placeného parkování Návrh rozšiřuje zónu placeného parkování v centru města. Rozšíření regulace sníží zatížení centra cílovou dopravou a vytvoří předpoklady pro větší zapojení záchytných parkovišť P+G a P+R do systému dopravy v klidu. Z důvodu podpory funkce bydlení budou v zóně zvýhodněni rezidenti, a to nejen pomocí tarifu rezidentských karet, ale i vyhrazením parkovacích stání jen pro jejich potřeby. Navržené vymezení zóny využívá přirozené urbanistické předěly v území (průmyslové areály, plochy krajinné zeleně atd.) a eliminuje tak možnosti nežádoucího přetěžování území za hranicí zpoplatnění. Na území Bor a Slovan hranice zóny prochází zástavbou. Na kontaktním nezpoplatněném území bude nutné přijmout opatření pro ochranu rezidentů, například vyhrazení částí ulic nebo celých zón pouze pro rezidenty (obdobě jako v zóně placeného parkování). Urbanistické členění centra umožňuje zónu placeného parkování rozdělit na jednotlivé podoblasti, které je možné řešit samostatně. To vytváří vhodné podmínky pro etapový postup realizace. Návrh zóny placeného parkování je graficky dokumentován v příloze č. 2. Parkovací a garážové objekty v centrální oblasti V případě dostatečné poptávky je možné v centrální oblasti realizovat pro potřeby rezidentů, právnických osob nebo návštěvníků (vyžadujících vyšší komfort parkování) garážové a parkovací objekty. Možnosti realizace těchto objektů byly v některých lokalitách již ověřeny studiemi. Náměstí T. G. Masaryka - dvě lokality pro podzemní parkovací objekty s parkovou úpravou na terénu. Objekty jsou na sobě realizačně nezávislé. Pařížská ulice - možnost realizace nadzemního garážového a parkovacího objektu pro potřeby okolní zástavby. Anglické nábřeží - možnost realizace podzemního garážového a parkovacího objektu. Dopravní napojení z komunikace podél Kopeckého sadů. Husova ulice možnost realizace podzemního parkovacího objektu. Sady Pětatřicátníků - možnost realizace polyfunkčního objektu s podzemím parkovištěm dle zpracovaných regulačních podmínek. Pobřežní ulice - realizace podzemního parkovacího objektu v souvislosti se stavbou divadla (viz Kapitolu významné regionální cíle). Obrázek 3: Vhodné lokality pro parkovací/garážovací objekty v centrální oblasti

9 Záchytná parkoviště P+G Základní principy Parkoviště P+G tvoří záchytný systém kolem centrální oblasti. Jejich účelem je nabídnout řidičům parkování v docházkové vzdálenosti od centra. Záměrem je snížení zatížení centra parkujícími automobily. Stav Součástí systému parkovišť P+G jsou parkovací objekty Rychtářka a U Trati. Oba objekty se potýkají s nižším zájmem řidičů o nabízenou parkovací kapacitu. Na základě postupně realizovaných opatření v organizaci parkování a v informovanosti řidičů zájem o parkování v objektu Rychtářka postupně narůstá. Parkovací objekt U Trati je provozován privátním subjektem. Jeho nevýhodami je horší pěší dostupnost i nedostatečný naváděcí systém. Provozně je orientován převážně na garážování vozidel. Jeho provázanost na organizaci parkování v centru města je nízká. Cíle Cílem je vybudovat a efektivně provozovat systém záchytných parkovišť P+G po obvodu centrální oblasti a snížit tak míru zatížení centra parkujícími automobily. Podmínkou je rozvíjet regulaci parkování v centrální oblasti. Návrh Navržený systém parkovišť P+G se skládá z parkovišť a parkovacích objektů. Parkoviště a objekty jsou dopravně přístupné z vnitřního okruhu a navazujících dopravně významných ulic. Po obvodu centrální oblasti jsou rozloženy tak, aby vyvolávanou dopravou nezatěžovaly vnitřní komunikačn í síť centra a svou docházkovou vzdáleností pokrývaly střed města. 1. Lochotínská - sjezd z rondelu Plocha v majetku města, na části již dříve vybudováno záchytné parkoviště (následně využito pro potřeby provizorního obchodního zařízení). Napojení parkoviště na komunikační síť zlepší záměr Napojení Lochotínské z rondelu, který také částečně do parkoviště zasahuje. Možnost využití stávajícího parkoviště, v další etapě demolice provizorního objektu a realizace parkoviště v celé ploše. 2. Pod mostem gen. Pattona Pravý břeh: Prostor pod mostem v majetku města. Možnost realizace úrovňového parkoviště. Podmínkou je přestavba Tyršovy ulice v místě napojení. Levý břeh: Plocha částečně v majetku města. Návrh realizace úrovňového parkoviště. 3. Rychtářka Realizovaný parkovací objekt v majetku města s kapacitou 447 parkovacích míst 4. U Trati Realizovaný objekt o kapacitě cca 200 stání v objektu a cca 50 stání na terénu pod mostní estakádou. 5. Belánka Pozemek ve vlastnictví právnické osoby. Územním plánem chráněná plocha pro dopravu v klidu. Záměr výstavby polyfunkčního objektu s navýšenou parkovací kapacitou. Využití objektu se předpokládá smíšené, a to jak pro parkování (P+G), tak pro garážování (právnické osoby, rezidenti). 6. Korandova Pozemek ve vlastnictví právnické osoby s dobrou přístupností ze západní části vnitřního okruhu. Záměr výstavby polozapuštěného parkovacího objektu. Využití objektu se předpokládá smíšené, a to jak pro parkování (P+G), tak pro garážování (právnické osoby, rezidenti). 7. Kotkova ulice Vzhledem k postupným změnám v organizaci příměstské autobusové dopravy bude klesat intenzita provozu na centrálním autobusovém nádraží. Návrh využívá část stávající odstavné plochy pro autobusy přiléhající ke Kotkově ulici. Při změně uspořádání území s případnou dostavbou uličních front Skvrňanské a Kotkovy ulice bude plocha parkoviště přesunuta v rámci areálu nebo bude realizován polyfunkční objekt s navýšenou parkovací kapacitou. Záchytná parkoviště P+R v kontaktu s centrální oblastí. Jedná se o parkoviště ležící při okraji centra města. Jejich využití je smíšené, slouží jak pro aktivity v docházkové vzdálenosti, tak pro dojížďku do centra s využitím linek MHD. 8. Náměstí Emila Škody Stávající parkoviště na pozemku města. V rámci dostavby náměstí E. Škody je možné realizovat polyfunkční objekt s navýšenou parkovací kapacitou. Vazbu na centrum města zprostředkovávají trolejbusové a autobusové linky vedené Tylovou a Husovou ulicí a tramvajová trať v Přemyslově ulici. 9. Křižovatka Domažlická - Vejprnická Návrh záchytného parkoviště P+R na pozemku města v místě křížení s linkami MHD. Při zástavbě území je možné realizovat polyfunkční objekt s navýšenou parkovací kapacitou. 10. Borská - 5.brána Návrh záchytného parkoviště P+R na pozemku města v místě křížení významných ulic s linkami MHD. Při zástavbě území je možné realizovat polyfunkční objekt s navýšenou parkovací kapacitou. Tabulka 2: Přehled lokalit pro parkoviště P+G Lokalita Stavební řešení Vlastník 1. Lochotínská sjezd z rondelu parkoviště situační návrh MP 2. Pod mostem gen. Pattona parkoviště situační návrh MP, FO 3. Rychtářka nadzemní parkovací objekt realizováno MP 4. U Trati pakovací objekt pod komunikací realizováno MP 5. Belánka polyfunkční objekt s parkováním záměr PO 6. Korandova částečně zapuštěný parkovací objekt studie PO 7. Kotkova parkoviště, ve výhledu integrované do zástavby záměr MP Tabulka 3: Přehled lokalit pro záchytná parkoviště P+R v kontaktu s centrální oblastí Lokalita Stavební řešení Vlastník 8. Nám. Emila Škody parkoviště, ve výhledu integrované do zástavby stav MP 9. Vejprnická - Domažlická parkoviště, ve výhledu integrované do zástavby záměr MP 10. Borská 5. brána parkoviště, ve výhledu integrované do zástavby záměr MP Návrh systému parkovišť pro centrální oblast je graficky dokumentován v příloze 3, v přílohách 3/1 a 3/2 a v obrázcích v textu č. 4 9.

10 Obrázky 4, 5, 6: Lokality pro záchytná parkoviště P+G: 4. Belánka 5. Kotkova 6. Korandova Obrázky 7, 8, 9: Lokality pro záchytná parkoviště P+R v kontaktu s centrální oblastí. 8. Borská - 5. brána 8. Domažlická - Vejprnická 9. náměstí Emila Škody

11 Záchytná parkoviště P+R Základní principy Parkoviště P+R jsou vhodné pro města se silnou dojížďkou. Jejich účelem je nabídnout řidičům dojíždějících do města možnost zaparkovat na okraji města a pokračovat v cestě veřejnou dopravou. Stav Za prací do města dojíždí cca 27 tisíc lidí. Z toho každodenní dojížďka představuje cca 24 tisíc osob. Převážná část pohybu za prací se odehrává mezi Plzní a nejbližšími okresy. Z okresu Plzeň - sever dojíždí přibližně 11 tisíc osob, z okresu Plzeň - jih 9 tisíc osob, z okresu Rokycany 2 tisíce osob. Autem do Plzně dojíždí cca osob, což v celkové bilanci tvoří 21,2 %. (autobusem osob, tj. 25,9 %, vlakem osob tj. 23,4%). Velký podíl pracovních míst se nachází v centru města, a sem také významná část dojíždějících směřuje (Zdroj: Český statistický úřad, Sčítání lidu, bytů a domů 2001). I přes to, že systém organizace dopravy v klidu není ještě plně rozvinut, parkují již dnes někteří řidiči v okrajových částech města. Využívají k tomu přes den uvolněnou kapacitu v sídlištích nebo parkoviště u obchodních zařízení, vždy v polohách s dobrou dostupností na zastávky MHD. Tento jev bude mít narůstající tendenci závislou na rozsahu organizovaného parkování v centru města. Některá obchodní zařízení již přijala opatření na zamezení tohoto způsobu využívání jejich parkovacích ploch. Jediným parkovištěm P+R, které je dopravním značením avizováno na významné městské radiále, je parkoviště u křižovatky Rokycanská Cvokařská. Svoji funkci neplní a není ani řádně vyznačeno. Cíle Cílem je vytvořit funkční soubor záchytných parkovišť P+R, které se stanou významnou součástí systému dopravy v klidu a přispějí k snížení zatížení středu města parkujícími automobily. Systém parkovišť bude odpovídat silné dojížďce do města a využije potenciál kvalitní městské hromadné dopravy. Návrh Navržený systém parkovišť P+R se skládá ze skupiny úrovňových parkovišť situovaných do lokalit s kvalitní vazbou na MHD, dobře dostupných ze silniční sítě. Pro zajištění reálnosti a finanční únosnosti systému jsou parkoviště situována převážně na pozemcích města. Jedná se o parkoviště na terénu s nízkými investičními a provozní náklady. Uživatelská přívětivost systému P+R bude podpořena využitím informačních technologií. 1. Lokalita Tachovská - konečná linky č. 1 Parkoviště situované na městském pozemku na místě autobusového obratiště, které je v návrhu přesunuto do prostoru tramvajové točky. Parkoviště má velmi dobrou vazbou na tramvajové zastávky. Ze silnice I/27 je dosažitelné z přilehlé křižovatky Plaská Tachovská. 1.a Plaská - Okounová Parkoviště situované z větší části na pozemku právnické osoby, z menší části na pozemku města. Parkoviště má dobrou vazbu na tramvajové (směr centrum) a autobusové (okružní linka) zastávky MHD. Ze silnice I/27 je parkoviště dobře dosažitelné z přilehlé křižovatky Plaská Okounová. 2. Rokycanská - Cvokařská Návrh představuje rozšíření stávajícího parkoviště na pozemcích města v místě, kde se sjíždí několik linek MHD do společné trasy vedené do centra. Komfort přístupu na zastávky MHD je snížen podchodem pod komunikací. Ze silnice I/26 je parkoviště dobře dosažitelné z přilehlé křižovatky Rokycanská - Cvokařská. 3. Světovar Koterovská - konečná linky č. 2 Parkoviště situované na městském pozemku s velmi dobrou přístupností na tramvajové zastávky. Ze silnice I/20 je lokalita dobře přístupná prostřednictvím Koterovské ulice z křižovatky Koterovská Libušínská. Koterovská - Libušínská Parkoviště situované na pozemku právnické osoby a na pozemku státu. Komfort přístupnosti na zastávky MHD snížen nutností přecházet Koterovskou ulici. Ze silnice I/20 je lokalita dobře přístupná prostřednictvím Koterovské ulice z křižovatky Koterovská Libušínská. Část parkoviště při Libušínské ulici slouží jako dlouhodobá územní rezerva pro prodloužení tramvajové tratě k nádraží Koterov. 4. Kasárna Slovany Parkoviště navržené jako součást rozvojové plochy Kasárna Slovany. Lokalita v majetku fyzické osoby. V současné době je plocha parkoviště včetně sousední plochy pro obratiště MHD zapracována do územní studie, která je podkladem pro tvorbu navazujících územně plánovacích dokumentací. Ze silnice I/20 je lokalita dobře přístupná prostřednictvím Koterovské ulice. 5. Dobřanská - Kaplířova Parkoviště situované na pozemku tělovýchovné jednoty (přestěhování v přípravě). Funkčnost parkoviště je podmíněna prodloužením tramvajové trati k Západočeské univerzitě (v přípravě). V případě realizace tramvajové tratě bude mít parkoviště dobrou vazbu na tramvajové zastávky i na terminál příměstské dopravy. Ze silnice I/27 bude lokalita velmi dobře přístupná prostřednictvím Dobřanské ulice. 6. Domažlická - Nová hospoda Návrh představuje rozšíření stávajícího parkoviště na pozemky města a na pozemky fyzických osob. Parkoviště má zajištěnou vazbu na zastávky trolejbusových linek směřujících do centra po Domažlické nebo Folmavské ulici i na zastávky okružních autobusových linek. Ze silnice I/26 je lokalita velmi dobře přístupná prostřednictvím okružní křižovatky Domažlická - Folmavská. 7. Skvrňany - konečná linky č. 2 Parkoviště situované na městském pozemku v těsné vazbě na koncové obratiště tramvajové tratě. Parkoviště má velmi dobrou vazbou na tramvajové zastávky. Ze silnice II/605 je dosažitelné prostřednictvím městského okruhu a navazující komunikační sítě. V případě prodloužení tramvajové tratě ve spojitosti s navrženým areálem pro odstavování tramvají je možné záchytné parkoviště realizovat u městského okruhu (u křižovatky pro napojení sídliště Skvrňany). 8. Vinice - Na Chmelnicích Parkoviště situované na městském pozemku v koncové části ulice na Chmelnicích. Vazba na stávající autobusové linky, ve výhledu možnost zavedení nové trolejbusové nebo tramvajové trati. Ze silnice I/20 je parkoviště dosažitelné prostřednictvím městského okruhu a navazujících komunikací.

12 Tabulka 4: Přehled lokalit pro parkoviště P+R Obrázek 10: Schéma lokalit pro záchytná parkovišť P+R na železniční síti Lokalita Vazba na silnici Vazba na MHD (č. linky) Vlastník 1. Tachovská konečná l. č. 1 I/27 - od Žatce tramvaj (1) MP 1.a Plaská Okounová I/27 - od Žatce tramvaj (1) autobus (30) PO, MP 2. Rokycanská Cvokařská I/26 - od Prahy trolejbus (11, 13, 15, 16, 17) MP 3. Světovar I/20 - od Č. Budějovic tramvaj (2) MP, PO 4. Kasárna Slovany I/20 - od Č. Budějovic tramvaj - prodloužení (1) PO 5. Dobřanská Kaplířova I/27 - od Klatov tramvaj (1) PO (MP) 6. Domažlická Nová hospoda I/26 - od Domažlic trolejbus (12, 15, 17) MP, FO 7. Skvrňany konečná l. č. 2 II/605 - od Stříbra tramvaj (2) MP 8. Vinice - Na Chmelnicích I/20 od Karlových Varů autobus (25, 42, 56) výhledově trolejbus, tramvaj MP Návrh systému parkovišť P+R je graficky dokumentován v příloze 4 a v přílohách 4/1 až 4/8. Systém parkovišť P+R na železniční síti Město Plzeň má ve svém spádovém území rozvinutou železniční síť. Do města směřuje 6 železničních tratí a tento počet se dále navýší plánovaným rozdvojením trati na Domažlice (Plzeň Nýřany, Plzeň Domažlice). Obdobný potenciál se vytváří i realizací nové tratě na Prahu, pokud by trať od Radnic byla zaústěna po původní trati až do Plzně. Potenciál železničních tratí je možné využít v kombinaci s automobilovou dopravou. U stávajících zastávek se nachází nevyužívané manipulační plochy vhodné pro menší záchytná parkoviště, které mohou sloužit pro obce v okolí železniční dráhy. Rozvinutá železniční síť s možnostmi pro realizaci záchytných parkovišť představuje významný potenciál pro další vývoj příměstské dopravy. Systém kombinované automobilové a železniční dopravy je pro město výhodný, neboť významně sníží kapacitní nároky na systém dopravy v klidu. Potřebnou podmínkou je územní ochrana ploch pro záchytná parkoviště u jednotlivých železničních stanic a zastávek. Ze strany města je potřebné požadavek na systém kombinované dopravy s realizací záchytných parkovišť P+R na železnici uplatnit při tvorbě dopravně koncepčních dokumentů a při aktualizaci Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje. LEGENDA SLEDOVANÁ ŽELEZNIČNÍ SÍŤ ŽELEZNIČNÍ SÍŤ VYTIPOVANÉ LOKALITY PRO PARKOVIŠTĚ P+R S VAZBOU NA ŽELEZNIČNÍ DOPRAVU

13 Významné cíle Významné městské a regionální cíle vyžadují odpovídající zajištění dopravní obsluhy. Zajištění dopravy v klidu nelze ponechat na běžných podmínkách celoměstské organizace parkování. Nároky jednotlivých objektů je nutné posoudit a řešit individuálně, jak s ohledem na charakter objektu, tak na podmínky daného území. 1. Zoologická a botanická zahrada města Plzně Potřeby dopravy v klidu jsou řešeny parkovacími plochami v kontaktu s areálem včetně návrhové plochy mezi ulicemi Nad ZOO a Na Chmelnicích, předpokládá se však i využití záchytného parkoviště P+G Lochotínská sjezd z rondelu, které je v sezóně propojené se ZOO výletním vláčkem. 2. Fakultní nemocnice Lochotín Stávající velkokapacitní parkoviště nestačí potřebám areálu, předpoklad výstavby parkovacího objektu. 3. Fotbalový stadion Štruncovy sady Základní provozní potřeby zajištěny parkovištěm severně od stadionu. Pro návštěvníky je možné využít kapacitu parkovacího objektu Rychtářka. Ostatní potřeby nutno řešit docházkou z parkovišť v širším spádovém okolí. Pro dopravní obsluhu stadionu je nutné vyžívat i možností veřejné dopravy. 4. Hlavní nádraží Pro potřebu nádraží realizovat kapacitní parkoviště před průčelím nádražní budovy. 5. Bazén Slovany Stávající parkoviště je nedostatečné, předpoklad realizace parkovacího objektu 6. Zimní stadion Kapacita stávajícího parkoviště je nedostatečná. Do výhledu je nutné rezervovat plochu při západní části areálu pro patrový garážový objekt. Stávající parkoviště je současně využívané jako P+G/ P+R pro centrální oblast. Pro tuto funkci, mimo provozní potřebu stadionu, je možné jeho zpoplatnění. 7. Fakultní nemocnice Bory Potřeby dopravy v klidu je nutné řešit v rámci areálu. 8. Věznice Bory Dopravu v klidu včetně potřeb návštěvníků je nutné řešit v rámci pozemků Vězeňské služby České republiky. 9. Techmánia Pro dopravu v klidu vyžít parkoviště realizované v rámci areálu. 10. Centrální autobusové nádraží V blízkosti odbavovací haly zajistit cca 5 až 10 parkovacích stání v režimu K+R. 11. Divadlo Jízdecká Doprava v klidu je řešena současnou realizací parkovacího objektu v Pobřežní ulici, další možnosti nabídne případná realizace parkovacího objektu v sadech Pětatřicátníků. 12. Divadlo J. K. Tyla Pro obsluhu divadla využít parkoviště v Husově ulici, případně další parkoviště v docházkové vzdálenosti. 13. Divadlo Alfa Okolí divadla omezené možnosti řešení dopravy v klidu. Vhodná je podpora dopravní obsluhy divadla veřejnou dopravou (viz realizované akce vstupenka = jízdenka ). 14. Areál pivovarů Většina potřeb dopravy v klidu řešena uvnitř areálu. Vně areálu při ulici u Prazdroje se nachází parkoviště využívané též jako P+G/ P+R pro centrální oblast. Pro tuto funkci je možné jeho zpoplatnění. Parkoviště K+R V oblastech s převisem poptávky je u některých významných cílů účelné pro jejich dopravní obsluhu zajistit stání s krátkou dobou parkování (parkoviště K+R, Kiss and Ride, dej hubičku a jeď), umožňující vystoupení a nastoupení osob a vyložení a naložení nákladu (zavazadel). Stání v tomto dopravním režimu jsou vhodná tam, kde cestujícího na místo dováží jiná osoba. Tento způsob dopravy je typický pro autobusová a železniční nádraží, může být však využit i u významných společenských cílů (divadel, společenských sálů). Parkoviště K+R je navrženo zřídit u Hlavního nádraží, u připravovaného autobusového terminálu v Šumavské ulici, u Centrálního autobusového nádraží a u parkovací plochy autobusů na Rychtářce. Parkoviště pro nákladní automobily Významným cílem nákladní dopravy je oblast Domažlické ulice na Nové Hospodě, kde se nachází rozlehlé areály firem provozujících nákladní dopravu. Oblast je též dobře napojená na výrobní zónu Borská pole a průmyslovou zónu bývalého areálu Škoda. Stávající odstavné plochy při Domažlické je nutné i nadále územně chránit jako parkoviště pro nákladní automobily. Obrázek 11: Parkoviště pro nákladní automobily

14 Obytná území Základní principy Parkování a odstavování vozidel je neoddělitelnou součástí bydlení. V obytných oblastech je principem zajistit počet míst odpovídající poptávce. Regulaci je možné užít výjimečně, zejména tam, kde je bydlení promíseno s dalšími funkcemi. Stav V obytných oblastech jsou problémy dopravy určeny intenzitou zástavby. Nejproblémovějšími oblastmi v Plzni jsou velká sídliště a vícepodlažní bloková zástavba. Právě v blokové zástavbě, kde je velikost veřejného prostoru omezena, jsou dnes problémy nedostatku parkovacích a odstavných míst nejvyhrocenější. Pro konkrétní stanovení rozsahu problémových míst byly zpracovány dopravní průzkumy. Tabulka 5: Počty parkovacích, odstavných a garážových míst ve sledovaných územích Území s obtížnými podmínkami pro dostavby, přestavby a nástavby z hlediska dopravy v klidu V obytných územích jsou nekritičtější podmínky pro naplňování potřeb dopravy v klidu v lokalitách, kde se nacházejí vícepodlažní bytové objekty v tradičním blokovém uspořádání zástavby. Tyto kritické lokality vytvářejí obtížné podmínky pro naplňování potřeb dopravy v klidu, a to zejména u dostaveb, přestaveb a nástaveb. Území s obtížnými podmínkami pro dostavby, přestavby a nástavby z hlediska dopravy v klidu je graficky dokumentováno v příloze č. 6. Garáže Celkem Území Legální stání Nelegální stání Nelegální stání skupina 1 *) Skupina 2 **) 1. Bory Slovany Doubravka Košutka ***) Skvrňany ****) Poznámky: *) Vozidla zaparkovaná v rozporu s dopravními předpisy, legalizace těchto míst je možná změnou organizace dopravy nebo stavební úpravou **) Vozidla zaparkovaná v příkrém rozporu s dopravními předpisy ***) Na Severním předměstí proběhl průzkum v sídlišti Košutka, které bylo reprezentantem obdobných lokalit na Severním předměstí ***) Bez území rodinné zástavby jižně od Vejprnické ulice Cíle Cílem řešení dopravy v klidu v obytných oblastech je vyhledat možnosti pro navýšení kapacit dopravy v klidu tak, aby nabídka parkovacích míst byla v souladu s poptávkou. Návrh Na základě zpracovaných dopravních průzkumů byla řešená území rozdělena na části: - kde není nedostatek parkovacích míst, respektive tento nedostatek je lokální a lze jej v rámci okolního území řešit; - kde dochází k nedostatku parkovacích míst, jejich nedostatek je řešitelný realizací parkovacích a odstavných míst na terénu; - kde dochází k nedostatku parkovacích míst, jejich nedostatek je řešitelný realizací parkovacích a odstavných míst na terénu a realizací vícepodlažních garážových objektů. V územích s nedostatkem parkovacích míst, kde disproporce nejsou řešitelné pouze navýšením parkovacích míst na terénu, byly vytipovány lokality pro realizaci parkovacích objektů. Některé lokality jsou ověřeny studiemi, ostatní jsou náměty na prověření. Návrh řešení dopravy v klidu pro obytné oblasti je graficky dokumentován v přílohách 5/1 až 5/5. Obrázek 12: Rozsah řešeného území pro obytné oblasti přehledná situace

15 Požadavky na počet parkovacích míst při povolování staveb Základní principy Odstavná a parkovací místa jsou nedílnou součástí staveb. V rámci právního řádu vyplývá obecný požadavek na vybavování staveb parkovacími místy ze zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), respektive z navazujících vyhlášek 501/2006 Sb., (ve znění vyhlášek č. 269/2009 Sb., č. 22/2010 Sb. a č. 20/2011 Sb.) a 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby (ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb.). Postup pro určení potřebného počtu stání pro jednotlivé stavby je obsažen v ČSN Projektování místních komunikací. Norma při stanovení počtu stání zohledňuje velikost a funkci stavby, velikost obce (města) a další dopravní a urbanistické charakteristiky vyplývající z umístění stavby. U objektů pro bydlení je počet stání závislý jen na počtu a velikosti bytů a na stupni automobilizace. U všech ostatních staveb je počet stání závislý též na jejich poloze v urbanistické struktuře města. Norma do výpočtu zavádí parametr k p, který pro velikost města Plzně má hodnotu k p = 1,0 pro polohu na okraji souvislé zástavby, hodnotu k p = 0,6 pro polohu uvnitř zastavěného území a hodnotu k p = 0,25 pro polohu v centru města. Koeficient k p významně ovlivňuje výpočet parkovacích míst a je tak jedním z rozhodujících parametrů pro určení požadavku na kapacitu parkovacích ploch. Norma však nespecifikuje a specifikovat nemůže rozsah jednotlivých zón a jejich průmět do struktury města. Stav Vzhledem k tomu, že dosud neexistoval podklad vymezující na území města zóny pro jednotlivé hodnoty koeficientu k p, bylo vyjadřování dotčených orgánů nejednotné a komplikovalo investorům postup přípravy staveb. Na základě pořízené studie byla zpracována a s dotčenými orgány projednána Pravidla pro aplikaci normy ČSN v městě Plzni. Obrázek 13: Zákres zón pro určení koeficientu k p kp=1,0 kp=0,25 Cíle Cílem je stanovit pro město Plzeň jednotný postup při stanovování požadavků na počet parkovacích míst při povolování staveb a zajistit: - jednotný přístup všech složek vyjadřujících se v rámci své působnosti k řešení dopravy - jasné, předem čitelné podmínky pro investory - vhodné podmínky pro dopravní obsluhu území - naplnění cílů Zásad rozvoje dopravního systému města Plzně Návrh Pravidla pro aplikaci normy ČSN v městě Plzni 1. Zóny pro určení koeficientu k p jsou stanoveny zákresem do mapového podkladu. 2. V Zóně 0,25 je k p = 0,25, v Zóně 0,6 je k p = 0,6, v Zóně 1,0 je k p =1,0. 3. Mimo Zónu 0,25 se koeficient k p = 0,25 užije na území památkových rezervací Božkov, Koterov a Černice 4. Stanovení počtu parkovacích míst se provede dle příslušných ustanovení normy ČSN V podrobnějším měřítku je zákres zón pro koeficient k p graficky doložen v příloze č Vesnická památková rezervace Božkov 2. Vesnická památková rezervace Koterov 3. Vesnická památková rezervace Černice kp=0,6

16 Požadavky na ozelenění parkovišť Základní principy Stínění parkovacích ploch stromovou zelení je u nás i v jiných rozvinutých zemích již běžnou praxí. Ozelenění parkovacích ploch vzrostlými stromy: - vhodně upravuje mikroklima lokalit - stíněním aut vytváří komfortnější podmínky pro uživatele - zlepšuje jejich vhled a podporuje tak jejich zapojení do městského prostředí Obrázek15: Příklad řešení ozelenění parkovacích míst v uličním prostoru Stav V městě Plzni se při navrhování parkovišť dlouhodobě prosazuje a naplňuje požadavek na ozeleňování parkovišť stromovou zelení. Cíl Pokračovat v zavedené praxi ozeleňování ploch pro dopravu v klidu. Návrh Pravidla pro ozeleňování parkovišť 1. Součástí parkovacích ploch je jejich ozelenění stínící stromovou zelení. 2. Stromy mají být rozmístěny pravidelně tak, aby rovnoměrně stínily řešené parkovací plochy. 3. Stromy se vysazují v poměru jeden strom na pět parkovacích míst. Obrázek 14: Příklad řešení ozelenění parkoviště Obrázek 16: Příklad řešení ozelenění parkoviště

17 Závazné části Závaznými částmi generelu jsou: A. Návrhové plochy parkovišť pro systémové řešení dopravy v klidu Záchytná parkoviště P+G na obvodu centrální oblasti Lochotínská ulice, sjezd z rondelu Pod mostem gen. Pattona Rychtářka (realizováno) Ulice U Trati (realizováno) Blok U Trati - Na Belánce - Nemocniční Korandova ulice Kotkova ulice Parkoviště P+R v kontaktu s centrální oblastí Náměstí Emila Škody Domažlická - Vejprnická Borská - 5. Brána Záchytná parkoviště P+R Tachovská - konečná linky č. 1 Plaská - Okounová Rokycanská - Baumax Světovar, Koterovská - konečná linky č. 2 a Koterovská - Libušínská Kasárna Slovany Dobřanská - Kaplířova Domažlická - Nová Hospoda Skvrňany - konečná linky č. 2 Vinice - Na Chmelnicích Parkoviště pro nákladní automobily Odstavná plocha pro nákladní automobily při Domažlické ulici B. Pravidla pro aplikaci normy ČSN Text Pravidel pro aplikaci normy ČSN v městě Plzni se zákresem zón pro hodnoty koeficientu k p C. Pravidla pro ozeleňování parkovišť Text Pravidel pro ozeleňování parkovišť Zákres závazných prvků generelu je graficky dokumentován v příloze č. 1.

18

19

20

21

22

23

24

25

26

27

28

29

30

31

32

33

34

35

36

37

38

39

40

41 Útvar koncepce a rozvoje města Plzně Škroupova 5, Plzeň Ing. Petr Raška a kolektiv telefon: , fax: raskap@plzen.eu