ANALÝZA PROGRESIVNÍCH ODVĚTVÍ LIBERECKÉHO KRAJE

Transkript

1 ANALÝZA PROGRESIVNÍCH ODVĚTVÍ LIBERECKÉHO KRAJE MEPCO, s.r.o. ACCENDO Centrum pro vědu a výzkum, z.ú.

2 Analýza progresivních odvětví Libereckého kraje - analýza sekundárních statistických dat Aktivita je realizována v rámci projektu Smart akcelerátor Libereckého kraje, CZ /0.0 /0.0 /15_004/ z operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Zpracovatel MEPCO, s.r.o. Ing. Tomáš Sýkora, Mgr. Martin Guba a kol. Spálená 108/51, Praha 1, IČ: tel , mail: mepco@mepco.cz ACCENDO Centrum pro vědu a výzkum, z.ú. Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D., Ing. Ivana Foldynová, Ph.D. a kol. Švabinského 1749/19, Ostrava Moravská Ostrava, IČ: tel.: , web: accendo.cz, e -mail: info@accendo.cz Zpracováno k

3 Obsah Manažerské shrnutí... 5 Postavení a základní charakteristika Libereckého kraje... 5 Oborové domény specializace firem... 6 Aktivity výzkumu a vývoje v Libereckém kraji... 7 Základní postavení a význam výzkumných organizací v Libereckém kraji... 7 Aktuální problémy a doporučení pro zlepšení... 8 Úvod Analýzy sekundárních statistických dat v části A Ekonomický vývoj a postavení kraje se změřením na progresivní odvětví Základní makroekonomická analýza ekonomiky Libereckého kraje v porovnání s ČR Vývoj produktivity odvětví v Libereckém kraji v porovnání s ČR Lidské zdroje a jejich znalostní potenciál Vývoj progresivních odvětví a technických inovací Oborové domény specializace A/Doména: Výroba strojírenských technologií B/Doména: Optika, dekorativní a užitné sklo C/Doména: Pokročilé materiály na bázi textilních struktur D/Doména: Progresivní kovové a kompozitní materiály a technologie jejich zpracování E/Doména: Komponenty pro dopravní zařízení F/Doména: Pokročilé separační a sanační technologie G/Doména: Nanomateriály Znalostní intenzita a rozsah aktivit VaV v Libereckém kraji a v porovnání s kraji ČR Analýzy primárních dat v části A Metodika realizace terénního šetření ve firmách Vybrané výsledky realizace terénního šetření ve firmách Metodika realizace kulatých stolů Vybrané výsledky realizace kulatých stolů Optika, dekorativní a užitkové sklo Pokročilé separační a sanační technologie Progresivní kovové a kompozitní materiály a technologie jejich zpracování Nanomateriály Komponenty pro dopravní zařízení a technologie jejich zpracování (Automotive) Výroba strojírenských technologií Pokročilé technologie na bázi textilních struktur

4 3. Analýzy sekundárních statistických dat v části B (výzkumné organizace) Základní postavení a význam subjektů na výzkumné mapě ČR a v Evropě A/Doména: Výroba strojírenských technologií B/Doména: Optika, dekorativní a užitné sklo C/Doména: Pokročilé materiály na bázi textilních struktur D/Doména: Progresivní kovové a kompozitní materiály a technologie jejich zpracování E/Doména: Komponenty pro dopravní zařízení F/Doména: Pokročilé separační a sanační technologie G/Doména: Nanomateriály Převládající typ výzkumných výsledků (zaměření na základní výzkum nebo aplikace) Rozsah a tematické zaměření výzkumných aktivit a výzkumných programů Vize a strategické rozvojové priority jednotlivých organizací a klíčových výzkumných týmů Nejčastější uživatelé výsledků výzkumu jednotlivých výzkumných organizací Způsob nakládání s duševním vlastnictvím ve výzkumné organizaci vzhledem k jejich transferu do aplikační sféry Formy komercializace výsledků výzkumu, jejich preference, způsob organizace, bariéry a výhody jednotlivých typů komercializace Objem a způsoby spolupráce s aplikační sférou, nejčastější a nejvýznamnější partneři Postavení pracovišť v rámci daného typu organizace a z toho vyplývající autonomie v oblasti strategického řízení organizace a dopady na možnosti a aktivitu v oblasti spolupráce s aplikační sférou Analýzy primárních dat v části B (výzkumné organizace) Metodika realizace terénního šetření ve výzkumných organizacích Vybrané výsledky realizace terénního šetření ve výzkumných organizacích Metodika realizace kulatého stolu Vybrané výsledky realizace kulatého stolu Souhrnná SWOT analýza a doporučení Souhrnná SWOT analýza Doporučení vybraných nástrojů pro naplnění potřeb aktérů inovačního prostředí Seznam grafů a tabulek Přílohy

5 Manažerské shrnutí Postavení a základní charakteristika Libereckého kraje Liberecký kraj je z hlediska rozlohy a populační velikosti jedním z nejmenších krajů České republiky. Průmyslový charakter kraje byl ovlivňován vyšší koncentrací německého obyvatelstva v předválečném období, na nějž navazoval specifický hospodářský vývoj v severočeském pohraničí. I v současnosti Liberecký kraj má převážně průmyslový charakter. Vzhledem k výrazné restrukturalizaci tradičních průmyslových odvětví (textilní průmysl, sklářský průmysl) se Liberecký kraj řadí mezi kraje České republiky s nižším ekonomickým výkonem z hlediska makroekonomických ukazatelů. V roce 2015 regionální hrubý domácí produkt (HDP) Libereckého kraje tvoří 3,2 % podílu republikové HDP, v přepočtu na jednoho obyvatele dosahuje Liberecký kraj 3. nejhorší pozici mez kraji. Regionální hrubá přidaná hodnota (HPH) v Libereckém kraji vykazuje rostoucí trend a v roce 2015 dosáhla v běžných cenách objemu mil. Kč, což rovněž koresponduje s trendem České republiky. Liberecký kraj má v porovnání se strukturou HPH České republiky vyšší podíl sekundárního sektoru a naopak nižší podíl primární a terciární sféry. Zpracovatelský průmysl má v Libereckém kraji silné zastoupení, což jednak souvisí s dlouhodobou průmyslovou tradicí regionu, ale také s významnými investicemi zahraničních firem v předchozích letech (nárůst přímých zahraničních investic v Libereckém kraji v letech 2004/2014 je 136 %). Zpracovatelský průmysl se z hlediska odvětvové struktury podílí významnou měrou na struktuře HPH, v přepočtu HPH na jednoho zaměstnaného je však třetí nejnižší. V Libereckém kraji je dlouhodobě nízká míra investic, v roce 2015 je tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK) na obyvatele nejnižší v ČR. Tento proces má vliv na inovační potenciál. V budoucnu lze předpokládat snížení produktivity v Libereckém kraji a zaostávání za republikovým vývojem. Z hlediska prostorové struktury kraje jsou v kraji tři nejvýznamnější pracovní centra, a to Liberec ( prac. míst), Jablonec nad Nisou ( prac. míst) a Česká Lípa ( prac. míst). Ostatní města mají méně než 10 tis. pracovních míst. V těchto třech centrech v posledních deseti letech lze identifikovat rozdílné trendy. Dochází k rozvoji Liberce, kde v posledních letech vzrostl jak počet trvale zde žijících obyvatel, tak počet pracovních míst. Druhé nejvýznamnější centrum Jablonec nad Nisou se také rozvíjí, došlo k mírnému zvýšení koncentrace pracovních míst, které je doprovázeno mírný nárůstem počtu trvale žijících obyvatel. Oproti tomu v České Lípě je výraznější pokles koncentrace pracovních míst a rezidenční funkce. Tyto procesy ovlivňuje i rozmístění vysokoškolského obyvatelstva, které se z hlediska počtu i dynamiky změny nejvíce koncentruje do okolí Liberce. Od roku 1995 do roku 2013 došlo ke kontinuálnímu nárůstu podílu osob s vysokoškolským vzděláním v Libereckém kraji, ale po roce 2013 dochází k mírnému poklesu tohoto podílu. Dle klasifikace odvětví CZ-NACE pracovala většina zaměstnaných ve službách (52,5 %). Významný podíl má rovněž zpracovatelský průmysl, který se na celkové zaměstnanosti v Libereckém kraji podílel 37,4 % v roce 2016, což je ve srovnání s Českou republikou nadprůměrná hodnota. Celková zaměstnanost v průmyslových odvětvích (vč. stavebnictví) dosáhla 45,6 %. Jedná se tak o třetí nejvyšší hodnotu v mezikrajském srovnání v sekundární sféře. Z hlediska klasifikace zaměstnání CZ-ISCO došlo mezi lety 2006 a 2016 k největšímu nárůstu počtu zaměstnaných ve třídách: 5-Pracovníci ve službách a prodeji, 2-Specialisté a 3-Techničtí a odborní pracovníci Z hlediska inovačního potenciálu kraje je nárůst ve třídách 2 a 3 zcela zásadní. Vzhledem k průmyslovému charakteru kraje mají největší zastoupení podniky v rámci zpracovatelského průmyslu, především je to odvětví výroby motorových vozidel, které zaměstnává i nejvíce osob (v roce 2015 bylo zaměstnáno v odvětví výroby motorových vozidel 41,6 % všech pracovníků zpracovatelského průmyslu). 5

6 Objem tržeb z pohledu průmyslu dosáhl v roce 2015 v Libereckém kraji mil. Kč (běžné ceny), většina tržeb průmyslového charakteru v Libereckém kraji je v daném období realizována v rámci přímého vývozu. Oborové domény specializace firem V rámci Regionální přílohy Národní výzkumné a inovační strategie pro inteligentní specializaci pro území Libereckého kraje byly vymezeny níže uvedené znalostní domény: A/ Doména: Výroba strojírenských technologií - doména zahrnuje VaV, produkci a zavádění výrobních technologií a zařízení zaměřených na celou řadu oblastí výroby finálních produktů i komponentů. B/ Doména: Optika, dekorativní a užitné sklo - v kraji tradiční doména znalost výroby skla od fáze těžby a zpracování základní suroviny až po obrábění finálních výrobků ze skla pro velké spektrum použití. Staleté know-how opracování skleněných polotovarů je uplatňováno i na opracování přírodních i umělých drahých kamenů. C/ Doména: Pokročilé materiály na bázi textilních struktur - doména zaměřená na výzkum, vývoj, výrobu a nové technologie výroby pokročilých materiálů na bázi textilních struktur (předené, pletené, tkané textilní struktury, netkané textilie). Důležitou součástí jsou i nové procesy úprav textilních struktur a integrace netextilních prvků do textilního substrátu. D/ Doména: Progresivní kovové a kompozitní materiály a technologie jejich zpracování - široké spektrum znalostí a speciálních technologií spojených s vývojem, výrobou a zpracováním různých kovových i nekovových materiálů. Těžiště znalostí domény spočívá v systematickém vývoji složení materiálů, změny vlastností materiálů a jejich aplikaci pro různé obory. Součástí domény je i vývoj a aplikace zcela nových materiálů. Výstupem domény jsou materiály nových vlastností či nové efektivnější metody zpracování klasických materiálů. E/ Doména: Komponenty pro dopravní zařízení - doména využívající poznatky z celé řady oborů a uplatňující je při výzkumu, vývoji a výrobě komponentů pro výrobu dopravních prostředků. V minulosti v Libereckém kraji působili výrobci finálních produktů dopravních prostředků (RAF, LIAZ, Vagónka Česká Lípa). Dnes díky vysoké specializaci výroby a koncentraci prodejních kanálů se většina výrobců zaměřuje na produkci komponent pro finální výrobce. F/ Doména: Pokročilé separační a sanační technologie - průmyslový obor využívající především membránových procesů pro separaci určitých látek z kapalin a plynů a nových sanačních technologií k řešení ekologických problémů. - G/ Doména: Nanomateriály - Liberecký region je světovým lídrem ve vývoji průmyslové technologie pro výrobu nanovláken a souvisejících nanotechnologií. Na Technické univerzitě v Liberci (TUL) byl vyvinutý patentovaný postup průmyslové výroby nanovláken, který koupila a dále rozvinula společnost Elmarco s.r.o., která spolu s TUL výrobu a aplikaci nanovláken dále rozvíjí. S ohledem na 6

7 vysokou míru specializace a zároveň nezbytnou kooperaci se specializovanými pracovišti po celé republice je tato doména pouze na území Liberce poměrně úzce zaměřená, ale progresivně se vyvíjející. Aktivity výzkumu a vývoje v Libereckém kraji Výzkum a vývoj (VaV) představuje klíčový hybný prvek zvyšování produktivity, ekonomického růstu, zaměstnanosti, udržitelného rozvoje a sociální soudržnosti. V roce 2015 se v Libereckém kraji VaV zabývalo 120 pracovišť, počet zaměstnanců (přepočtených osob) působících ve VaV v Libereckém kraji od roku 2010 trvale roste a v roce 2016 činil osob. Z pohledu počtu zaměstnanců VaV je nejvýznamnější podnikatelský sektor, ve kterém v roce 2015 pracovalo 71,1 % z celkového přepočteného počtu zaměstnanců. Dalších 26,0 % osob bylo zaměstnáno v rámci vysokoškolského sektoru, na sektor vládní připadlo 2,9 % zaměstnanců. Na výzkum a vývoj se v Libereckém kraji v roce 2015 vynaložilo 2,5 mld. Kč. Většina finančních zdrojů pochází z podnikatelského sektoru (69,8 % v roce 2015), jedna čtvrtina pak z veřejných zdrojů z ČR. Výdaje na VaV se v roce 2015 na regionálním HDP Libereckého kraje podílely 1,71 %, což je v mezikrajském srovnání pátá nejvyšší hodnota. Z hlediska výsledků výzkumu a vývoje jsou regionální instituce aktivní především v podávání patentů. Počet udělených patentů lze považovat za základní ukazatel úspěšnosti vědy a výzkumu. V roce 2015 byly subjektům v Libereckém kraji uděleny celkem čtyři nové licence na patenty, Liberecký kraj se tak zařadil mezi jeden z osmi krajů, v nichž byly v roce 2015 udělovány nové licence na patenty. Z hlediska počtu platných licencí na užitné vzory bylo v Libereckém kraji v roce 2015 využíváno celkem 48 užitných vzorů, což byl třetí nejvyšší počet v rámci mezikrajského srovnání. V roce 2015 byly uděleny celkem čtyři nové licence na užitné vzory. Opačná je situace v případě licencí na poskytnutí know-how, kdy v roce 2015 neměly subjekty v Libereckém kraji žádnou platnou licenci na poskytnutí know-how spolu s Karlovarským krajem a krajem Vysočina. Obdobný stav v Libereckém kraji nastal i u licencí na průmyslové vzory a nové odrůdy rostlin a plemen zvířat, kdy nebyla udělena jediná licence. Základní postavení a význam výzkumných organizací v Libereckém kraji Infrastrukturu pro výzkum a vývoj zajišťují výzkumné organizace. V Libereckém kraji mělo sídlo v roce 2017 dle stanoviska Rady vlády pro vědu, výzkum a inovace celkem pět výzkumných organizací. Jedná se o organizace, které nejčastěji provádí základní a aplikovaný výzkum - MemBrain s.r.o. (Stráž pod Ralskem), Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou, Technická univerzita v Liberci, Krajská nemocnice Liberec, a.s. a VÚTS, a.s. (Liberec). Dále se v Libereckém kraji nachází TOPTEC - Regionální centrum optiky a optoelektronických systémů Ústavu fyziky plazmatu, v. v. i. (Turnov), regionální centra Ústavu experimentální botaniky AV ČR, v. v. i. (Pěnčín) a Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i. (Liberec) a jedna veřejná výzkumná organizace, Centrum pro výzkum energetického využití litosféry, v.v.i. (Liberec), které se zaměřuje na provádění aplikovaného výzkumu. Z hlediska počtu jsou výsledky výzkumu v Libereckém kraji nejčastěji reprezentovány v publikačních kategoriích, jejichž předkladatelem je ve většině případů Technická univerzita v Liberci (v roce 2015 bylo v Rejstříku informací o výsledcích evidováno 832 publikačních výsledků Technické univerzity v Liberci). Technická univerzita v Liberci je rovněž nejčastějším předkladatelem aplikovaných výsledků, do nichž spadají například užitné a průmyslové vzory, prototypy, certifikované metodiky nebo software (celkem 7

8 238 aplikovaných výsledků v roce 2015). Předkladateli výsledků byly v letech také organizace MemBrain s.r.o., Krajská nemocnice Liberec, a.s. a VÚTS, a.s. Z veřejných prostředků je v Libereckém kraji v nejvyšší míře podporován aplikovaný výzkum, který je ve většině případů financován Technologickou agenturou České republiky. Významný podíl má v Libereckém kraji základní výzkum a financování infrastruktury výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Mezi poskytovateli zdrojů financování projektů jsou nejčastěji Liberecký kraj, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Technologická agentura ČR. Mezi příjemci veřejné finanční podpory nebyly pouze výzkumné organizace, ale i jiní aktéři v oblasti výzkumu a vývoje. V letech se jednalo například o LASVIT s.r.o. (Nový Bor), LIGRANIT a.s. (Liberec) a SurfaceTreat a.s. (Turnov). Aktuální problémy a doporučení pro zlepšení Aktuálním problémem inovačního prostředí Libereckého kraje z hlediska firem je zejména akutní nedostatek zaměstnanců, který vychází mimo jiné ze strukturálních nedostatků v školském systému, bez dostatečné návaznosti na potřeby trhu a firem. Absentuje funkční ekosystém, který by dokázal účinně transformovat požadavky firem do nabídky škol a naopak účinně předat nabídku škol firmám. Problematika se týká jak středních škol, tak i škol vysokých. Z širšího pohledu je ale vhodné do ekosystému zahrnout i ostatní relevantní partnery výzkumné organizace, kraj, města, podpůrné organizace (CzechInvest, Hospodářská komora, inkubátor Lipo.ink), apod. Z výsledků terénního šetření plyne, že existuje potenciál např. pro zlepšení komunikace a poskytování informací ze strany kraje, nebo sdílení zkušeností a infrastruktury mezi organizacemi. Vytvořením soudržného a spolupracujícího ekosystému dokáže Liberecký kraj rychleji a kvalitněji reagovat na situaci a získá dobrou výchozí pozici pro realizaci dalších podpůrných nástrojů. Významným krokem by tak bylo navázání aktivní spolupráce zejména s firemním prostředím, výzkumnými organizacemi a středními a vysokými školami, a to i (kde je potřebné) mimo kraj. Vhodnou platformu pro facilitaci této spolupráce představuje koncept tzv. one stop shopu jednotného kontaktního místa (zejména prostřednictvím webové prezentace), kde by partneři se zájmem o informace a/nebo spolupráci získali přehlednou a rychlou formou informace například o jiných firmách v kraji s požadovaným zaměřením, kapacitě výzkumných organizací, nabídce a poptávce ohledně praxí, exkurzí a brigád v návaznosti na střední školy, možnosti realizace bakalářských, diplomových a doktorandských prací pro vysoké školy, nebo dalších informací ohledně možností dotační podpory, apod. Důležitým aspektem celého ekosystému bude vzájemná koordinace a rozdělení si kompetencí s pobočkou CzechInvest, Krajskou hospodářskou komorou a dalšími relevantními organizacemi. Výstupem aktivity by tak měla být průběžně aktualizovaná databáze kontaktů firem s inovačním potenciálem, databáze výzkumných organizací a jejich kompetencí, databáze středních a vysokých škol a databáze laboratoří a zkušeben na území kraje a mimo kraje. Součástí aktivity je i udržování pravidelného osobního kontaktu, přičemž doporučujeme využití aplikace pro řízení vztahů se zákazníky. Navazujícími nástroji jsou například vytvoření tzv. Atlasu firem- databáze popisující všechny relevantní firmy strukturovaná dle jejich zaměření, organizace networkingových akcí- kulatých stolů a adekvátní pravidelná komunikace své činnosti navenek (přes sociální sítě, Krajské listy, mediální výstupy, atd.). Další důležitou oblastí je přímá podpora firem, např. prostřednictvím úspěšných inovačních voucherů. Na základě výstupu z terénního šetření se zdá, že povědomí o tomto nástroji je relativně malé, a tak existuje 8

9 potenciál pro další propagaci. Firmy by ocenily i možnost tematického rozšíření voucherů například na oblasti právní podpory, zejména ve vztahu k licencím a patentům, tvorby přípravy projektových žádostí (např. do programu Horizon 2020 s inovačním potenciálem), nebo netechnických inovací (procesy, marketing, apod.). O dotace mají zájem zejména malé a střední podniky, častokrát ale nemají dostatečnou kapacitu adekvátně napsat projektovou žádost a projekt odřídit. V průběhu terénního šetření jsme se setkali s případy, kdy má firma dotaci již schválenou, ale nemá adekvátní kapacity na zajištění její administrace, což představuje další prostor pro využití voucherů na podporu administrace projektů. Další formou přímé podpory je finanční podpoření účasti na veletrzích a konferencích a podpora odborného vzdělávání resp. propagace možností, které již existují. Další důležitou oblastí je působení na systém a proces vzdělávání na školách zejména z hlediska podpory technického vzdělávání a motivace studovat v rámci technických oborů. Jednou z možností je organizace soutěže zaměřené na podnikatelské nápady, organizace burzy nápadů, apod. Dle rozhovorů z kulatých stolů existuje potenciál ze strany firem sponzorovat podobné akce. Dalším nástrojem je průběžná organizace exkurzí, dílen (např. ve spolupráci s IQlandia, TUL, Technickým muzeem, apod.). Z hlediska výzkumných organizací je akcentována zejména podpora spolupráce mezi aktéry inovačního prostředí (což řeší již zmiňovaný koncept one stop shop ). Jedním z příkladů je posílení spolupráce výzkumníků a firem například prostřednictvím vzájemných pravidelných setkání s cílem přinášet aplikace schopné řešení do praxe, a to v požadovaném čase a kvalitě. Dalším důležitým bodem je propagace výzkumných aktivit a kapacit (řeší inovační atlas firem a výzkumných organizací), prezentace sdílených laboratoří a zkušeben, networkingové a matchmakingové akce, nebo osvěta v oblasti technického vzdělávání. 9

10 Seznam zkratek ACC ARR CZEMP ČDDD ČR ČSÚ CPTT Cxl ČTPT GAČR HDP HPH ICT IGA LK MPO MŠMT NH p.b. RES SBC TAČR THFK TUL VaV VŠPS ZP Akademické koordinační středisko Euroregionu Nisa Agentura regionálního rozvoje Česká membránová platforma Čistý disponibilní důchod domácností Česká republika Český statistický úřad Centrum pro podporu transferu technologií Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Česká technologická platforma pro textil Grantová agentura České republiky Hrubý domácí produkt Hrubá přidaná hodnota Informační a komunikační technologie Interní grantová agentura (vztahuje se na Ministerstvo zdravotnictví) Liberecký kraj Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Národní hospodářství Procentní bod Registr ekonomických subjektů Student business club Technologická agentura České republiky Tvorba hrubého fixního kapitálu Technická univerzita v Liberci Výzkum a vývoj Výběrové šetření pracovních sil Zpracovatelský průmysl 10

11 Úvod Analýza progresivních odvětví Libereckého kraje - analýza sekundárních statistických dat je realizována v rámci projektu Smart akcelerátor Libereckého kraje, reg. č. CZ /0.0 /0.0 /15_004/ , který je financován z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. Cílem je zpracovat jeden ze zásadních analytických podkladů pro aktualizaci RIS3 LK připravovanou na rok Na analýzu sekundárních statistických dat navazuje primární výzkum. Přináší tak celkový pohled na posun inovačního prostředí, který nastal od aktualizace Regionální inovační strategie z roku Z hlediska obsahového zaměření se Analýza progresivních odvětví Libereckého kraje - analýza sekundárních dat skládá ze dvou částí, části A (oborové domény specializace) a části B (výzkumné organizace). V části A je identifikován význam odvětví v krajské ekonomice a jeho vývoj. Dále také mezikrajské srovnání a základní vyhodnocení stávajících domén specializace, postavení a význam odvětví v ekonomice Libereckého kraje. Součástí je rovněž zhodnocení produktivity odvětví a znalostní intenzity a rozsahu aktivit výzkumu a vývoje v Libereckém kraji. Část B obsahuje komplexní profil segmentu výzkumných organizací v oblasti přírodních a technických věd v Libereckém kraji. Cílem je zmapovat výzkumné kapacity v Libereckém kraji, a to především jejich konkrétní výzkumné zaměření, vize a strategické rozvojové priority jednotlivých výzkumných organizací, způsob nakládání s duševním vlastnictvím ve výzkumných organizacích, potenciál a dosavadní výsledky výzkumu a propojení výzkumu s komerčními aktivitami v podnikatelském sektoru v Libereckém kraji. Na základě aktuálního vývoje inovačního systému a jeho progresivních odvětví dojde k zpřesnění zaměření a případně počtu znalostních domén (progresivních odvětví) v Libereckém kraji v rámci aktualizované RIS3 LK. Analýza je založena na nejaktuálnějších dostupných statistických datech dostupných z veřejných databází, Českého statistického úřadu, Rejstříku veřejných výzkumných institucí, Rejstříku informací o výsledcích, Centrální evidence projektů a dalších. 11

12 ANALÝZY SEKUNDÁRNÍCH STATISTICKÝCH DAT V ČÁSTI A (OBOROVÉ DOMÉNY SPECIALIZACE) 12

13 1 Analýzy sekundárních statistických dat v části A 1.1 Ekonomický vývoj a postavení kraje se změřením na progresivní odvětví Základní makroekonomická analýza ekonomiky Libereckého kraje v porovnání s ČR Ekonomická výkonnost 1 Libereckého kraje od roku 2005 roste. Hrubý domácí produkt v kraji v roce 2015 dosáhl 147 mld. Kč, zvýšení HDP v kraji bylo každoročně zaznamenáno již od roku V porovnání s ostatními kraji se Liberecký kraj s nárůstem ve výši 5,2 % umístil na 4. nejvyšší příčce (2015). Z pohledu vývoje je zřetelný propad výkonnosti v roce 2009, který byl způsoben celosvětovou ekonomickou krizí, která se v Libereckém kraji výrazně promítla do útlumu výroby ve sklárnách a v podnicích vyrábějících díly pro automobilový průmysl. Od roku 2010 se opět příznivý vývoj regionálních makroekonomických ukazatelů obnovil. Regionální HDP Libereckého kraje tvoří 3,2% podíl na jeho republikové hodnotě. Od roku 2010 podíl kraje stagnuje na stejné hodnotě, v porovnání s rokem 1995 se ale snížil o 0,6 %. V porovnání s ostatními kraji byl příspěvek Libereckého kraje na republikový hrubý domácí produkt druhý nejnižší (Karlovarský kraj 1,9 %). HDP v přepočtu na jednoho obyvatele kraje v roce 2015 dosáhl Kč, tj. meziročně o 5,5 % více a v poměru k republikovému průměru ( Kč) představoval 77,6 %, což v mezikrajském srovnání znamenalo 3. nejhorší pozici. Graf 1.1: HDP na 1 obyvatele v Libereckém kraji a ČR v letech Zdroj: ČSÚ, Databáze regionálních účtů V rámci mezikrajského srovnání HDP na 1 obyvatele průměrnou republikovou hodnotu dvojnásobně převyšuje hl. m. Praha, ale tento rozdíl postupně snižuje. V Libereckém kraji od roku 2005 narostlo HDP z Kč na obyvatele na Kč v roce 2015, tj. o Kč. V porovnání s vývojem ostatních krajů tento narůst byl výrazně nižší, jelikož v roce 2015 Liberecký kraj dosahoval 77,6 % republikového průměru, tj. 12. pozice mezi 1 Výkonost kraje je měřena makroekonomickými ukazateli, které jsou sledované ČSÚ v regionálních účtech, které jsou, jsou regionální specifikací národních účtů. Používají stejnou koncepci a definice jako účty za národní hospodářství. Základním národohospodářským ukazatelem užívaným pro měření výkonnosti ekonomiky na daném území je HDP. Představuje souhrn hodnot přidaných zpracováním ve všech odvětvích považovaných v systému národního účetnictví za produktivní (tj. vč. služeb tržní i netržní povahy) a čistých daní z produktů (bez dotací). Analýza HDP na obyvatele vylučuje vliv absolutní velikosti populace, což usnadňuje srovnatelnost životní úrovně v regionálním, národním i mezinárodním měřítku. 13

14 kraji, předtím však v roce 2005 to bylo 83,5 %, čímž došlo od roku 2005 k výraznému propadu z 8. pozice mezi kraji na 12. pozici (viz tabulka níže). Tabulka 1.1: Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele podle kraje # Kraj HDP na 1 obyvatele v Kč Porovnání k ČR (ČR 100 %) Rozdíl Rozdíl 1 Hlavní město Praha ,5% 204,0% -9,5% 2 Jihomoravský kraj ,4% 98,4% 9,0% 3 Plzeňský kraj ,2% 93,6% -0,5% 4 Středočeský kraj ,2% 92,5% 0,3% 5 Zlínský kraj ,0% 88,2% 8,3% 6 Královéhradecký kraj ,3% 87,6% 1,2% 7 Jihočeský kraj ,3% 83,7% -6,5% 8 Moravskoslezský kraj ,9% 82,9% -1,0% 9 Kraj Vysočina ,1% 81,8% -0,3% 10 Pardubický kraj ,7% 80,8% -0,9% 11 Olomoucký kraj ,9% 78,6% 3,7% 12 Liberecký kraj ,5% 77,6% -5,9% 13 Ústecký kraj ,6% 77,4% -4,2% 14 Karlovarský kraj ,5% 67,4% -9,0% Česká republika ,0% 100,0% 0,0% Zdroj: ČSÚ, Databáze regionálních účtů Pozn.: Barevné šipky ve sloupci Rozdíl graficky indikují velikost změny ukazatele mezi roky 2005 a Metoda grafického zobrazení je použita v dalších tabulkách této analýzy. Pozitivním jevem v Libereckém kraji je vzestupný nárůst HDP od roku 2014 (měřeno meziročními přírůstky HDP ve stálých cenách 2 ), který dle odhadu by měl pokračovat i v následujících letech, jelikož vývoj v kraji výrazně kopíruje situaci v ČR. Meziroční zvýšení hrubého domácího produktu ve stálých cenách bylo zaznamenáno v roce 2014 ve všech krajích (s výjimkou Kraje Vysočina). V roce 2015 se Liberecký kraj umístil s nárůstem ve výši 5,2 % na 4. nejvyšší příčce v mezikrajském srovnání. 2 Pro porovnání vývoje výkonnosti krajů lze využit HDP na obyvatele ve stálých cenách, který je očištěn od vlivu inflace. 14

15 Graf 1.2: Meziroční růst/pokles HDP ve stálých cenách v Libereckém kraji a ČR Zdroj: ČSÚ, Databáze regionálních účtů Dochází k růstu produktivity práce 3 v Libereckém kraji. Produktivita dosáhla v roce 2015 hodnoty Kč na jednoho zaměstnaného, od roku 2008 se jedná o 13,6% nárůst. V porovnání s vývojem produktivity v ČR Liberecký kraj dosahuje 84,9 % republikového průměru, který je výrazně ovlivněn hl. m. Praha. Mezeru v produktivitě mezi republikovým průměrem a Libereckým krajem se zatím nedaří snižovat. Graf 1.3: HDP na 1 zaměstnaného v Libereckém kraji v letech Zdroj: ČSÚ, Databáze regionálních účtů Pro hodnocení inovačního potenciálu kraje je zásadní vývoj tvorby hrubého fixního kapitálu (THFK), tj. hodnota pořízení hmotných i nehmotných investic, tedy majetku, který bude využit pro další produktivní činnost. Investiční aktivita v Libereckém kraji poměrně výrazně kolísá. V roce 2015 její objem dosáhl mil. Kč. THFK na 1 obyvatele v LK je dlouhodobě pod průměrem ČR, v roce 2015 to bylo Kč (o Kč méně než je průměr na 1 obyvatele ČR), v porovnání s ostatními kraji je to nejhorší pozice v ČR. 3 Produktivitu práce, tj. přepočet regionálního hrubého domácího produktu na jednoho zaměstnaného (dle místa pracoviště včetně sebezaměstnaných). HDP na zaměstnanou osobu závisí na struktuře celkové zaměstnanosti a je ovlivňována velikostí pracovního úvazku. 15

16 Vývoj tvorbyfixního hrubého fixního kapitálu (THFK) nav 1Libereckém obyvatelekraji a ČR Graf 1.4: Vývoj tvorby hrubého kapitálu (THFK) na 1 obyvatele % Kč ČR Liberecký kraj THFK Libereckého kraje, průměr ČR = 100 % Zdroj: ČSÚ, Databáze regionálních účtů Vývoj produktivity odvětví v Libereckém kraji v porovnání s ČR Při dekompozici hrubého domácího produktu na jednotlivé skupiny odvětví se dle metodiky regionálních účtů využívá hrubá přidaná hodnota (HPH)4. V období s výjimkou roku 2009 vykazuje regionální hrubá přidaná hodnota v Libereckém kraji rostoucí trend, podobně jako vývoj v ČR. HPH v Libereckém kraji dosáhla v běžných cenách objemu mil. Kč v roce 2015 a z 50,2 % se nejvýrazněji na ní podílí odvětví služeb. Průmysl představoval 42,1 %, stavebnictví 5,8 % a primární sektor 2,0 % HPH. Graf 1.5: Odvětvová struktura HPH v Libereckém kraji a ČR v letech 2005 a 2015 Zdroj: ČSÚ, Databáze regionálních účtů Liberecký kraj má v porovnání se strukturou HPH ČR vyšší podíl sekundárního sektoru a naopak nižší podíl primární a terciární sféry. Při srovnání krajů byl podíl sekundárního sektoru na HPH v Libereckém kraji v roce 2015 čtvrtý nejvyšší (47,8 %). Naopak nejméně se odvětví průmyslu a stavebnictví podílelo na HPH v hl. m. Praha (15,0 %). V případě podílu terciárního sektoru se Liberecký kraj umístil ve středu krajů. 4 Hrubá přidaná hodnota (HPH) je čistým ukazatelem výkonnosti ekonomiky, jelikož na ni nemají vliv čisté daně z produktů. HPH představuje rozdíl mezi celkovou produkcí v základních cenách a mezispotřebou v kupních cenách a je dána součtem odvětvových hrubých přidaných hodnot, reflektuje tedy souhrnnou výkonnost odvětví. 16

17 MIL. KČ. MIL. KČ. Tempo růstu HPH charakterizuje výkonnost jednotlivých odvětví. Některá odvětví mají cyklický vývoj, tzn., podléhají významně cyklickému vývoji ekonomiky, v době konjunktury nastává jejich oživení a v době recese dochází k jejich útlumu. V průmyslu, těžbě a dobývání se projevuje závislost na ekonomickém cyklu, v roce 2009 se odvětví průmyslu, těžby a dobývání podílelo na HPH v menší míře oproti předchozímu období, následně lze sledovat opět zvyšování jeho podílu. Naopak některá odvětví v Libereckém kraji nejsou ekonomickým cyklem výrazně ovlivňována. Jedná se například o odvětví informační a komunikační činnosti, peněžnictví a pojišťovnictví a činnosti v oblasti nemovitostí. Graf 1.6: Vývoj přidané hodnoty ve skupinách odvětví v Libereckém kraji nad 10 mld. Kč B+C+D+E - Průmysl, těžba a dobývání (celkem) G+H+I - Obchod, doprava, ubytování a pohostinství L - Činnosti v oblasti nemovitostí C - z toho zpracovatelský průmysl O+P+Q - Veřejná správa a obrana, vzdělávání, zdravotní a sociální péče Zdroj: ČSÚ, Databáze regionálních účtů Pozn.. Hrubá přidaná hodnota nad 10 mld. Kč, alespoň v jednom roce v běžných cenách. Graf 1.7: HPH v běžných cenách v Libereckém kraji v letech pod 10 mld. Kč A - Zemědělství, lesnictví a rybářství J - Informační a komunikační činnosti M+N - Profesní, vědecké, technické a administrativní činnosti F - Stavebnictví K - Peněžnictví a pojišťovnictví R+S+T+U - Ostatní činnosti Zdroj: ČSÚ, Databáze regionálních účtů Nejvýznamnější segment z hlediska přínosů k tvorbě HDP Libereckého kraje je zpracovatelský průmysl (ZP), který je důležitým nositelem rozvoje technologií, znalostí a pracovních příležitostí. V průběhu ekonomické recese se to projevilo výrazným propadem produkce/efektivnosti u společností pod zahraniční kontrolou, zatímco domácí společnosti prošly krizovým obdobím s nižšími výkyvy. S rozvojem technologií a záměry hospodářské politiky se v činnostech ZP více objevují také aktivity, které mají charakter služeb (věda a výzkum, vzdělávání, obslužné a doplňkové činnosti), které se prolínají s odvětvím služeb, avšak statisticky je nelze 17

18 vyčlenit. Obecně však dominantním odvětvím ve ZP zůstává automobilový průmysl, který současně působí jako multiplikační faktor pro rozvoj dalších navazujících odvětví. Zpracovatelský průmysl se vyznačuje silným zastoupením v ekonomice Libereckého kraje. Souvisí to s dlouhodobou průmyslovou tradicí regionu, ale také s významnými investicemi zahraničních firem v předchozích letech. Naopak textilní průmysl v Libereckém kraji prošel v předešlých letech útlumem a přišel tak o své předchozí významné postavení. ZP se z hlediska odvětvové struktury podílí významnou měrou na struktuře HPH, v přepočtu HPH na jednoho zaměstnaného je však třetí nejnižší, a to za krajem Pardubickým a Karlovarským. Nejvyšší produktivita práce z hlediska HPH ve zpracovatelském průmyslu je v kraji Středočeském a hlavním městě Praha. Produktivita práce na zaměstnanou osobu mezi lety 2005 a 2015 vykazuje přírůstek ve všech krajích mimo hl. m. Praha. Tabulka 1.2: Produktivita ve zpracovatelském průmyslu podle krajů v letech 2005, 2015 # Kraj HPH na 1 zaměstnaného v Kč Porovnání k ČR (ČR 100 %) Rozdíl Rozdíl 1 Středočeský kraj ,8% 149,2% 29,4% 2 Hlavní město Praha ,8% 148,7% -72,1% 3 Zlínský kraj ,8% 105,5% 9,7% 4 Moravskoslezský kraj ,3% 102,5% -13,8% 5 Ústecký kraj ,3% 101,9% 0,6% 6 Královéhradecký kraj ,3% 97,3% 6,9% 7 Plzeňský kraj ,7% 96,1% 3,4% 8 Jihomoravský kraj ,6% 89,5% 2,9% 9 Kraj Vysočina ,8% 86,4% -4,4% 10 Olomoucký kraj ,4% 85,6% 3,2% 11 Jihočeský kraj ,0% 80,1% -3,0% 12 Liberecký kraj ,7% 80,1% -4,7% 13 Pardubický kraj ,8% 77,1% -2,7% 14 Karlovarský kraj ,5% 54,2% -16,2% Česká republika ,0% 100,0% 0,0% Zdroj: ČSÚ, Databáze regionálních účtů Pozn.: Produktivita práce ukazuje výkon na zaměstnanou osobu, tj., podíl HPH na počet zaměstnaných v odvětví v běžných cenách. 18

19 Tabulka 1.3: Produktivita v profesní, vědecké, technické a administrativní činnosti podle krajů v letech 2005, 2015 # Kraj HPH na 1 zaměstnaného v Kč Porovnání k ČR (ČR 100 %) Rozdíl Rozdíl 1 Hlavní město Praha ,9% 194,7% 14,8% 2 Jihomoravský kraj ,5% 86,5% 2,0% 3 Pardubický kraj ,2% 82,0% 1,7% 4 Plzeňský kraj ,2% 81,4% 2,2% 5 Zlínský kraj ,6% 80,2% 4,6% 6 Moravskoslezský kraj ,3% 77,8% 16,5% 7 Liberecký kraj ,9% 72,6% -4,3% 8 Jihočeský kraj ,6% 70,8% -7,8% 9 Kraj Vysočina ,9% 70,1% 9,2% 10 Olomoucký kraj ,8% 65,0% 7,2% 11 Královéhradecký kraj ,6% 61,4% -8,2% 12 Středočeský kraj ,8% 56,4% -9,4% 13 Ústecký kraj ,1% 53,1% -18,0% 14 Karlovarský kraj ,0% 40,7% -29,3% Česká republika ,0% 100,0% 0,0% Zdroj: ČSÚ, Databáze regionálních účtů Pozn.: Produktivita práce ukazuje výkon na zaměstnanou osobu, tj., podíl HPH na počet zaměstnaných v odvětví v běžných cenách. Odvětvová skupina M - Profesní, vědecké a technické činnosti spadá do progresivních odvětví. Tyto činnosti vyžadují vysokou míru vzdělání, školení a dávají uživatelům k dispozici odborné znalosti a zkušenosti. Tato skupina je spojena se sekcí N - Administrativní a podpůrné činnosti, která zahrnuje celou řadu činností, které podporují obecně obchodní činnosti. Obecně stav produktivity práce, který byl ve sledovaném odvětví nižší než růst celkové produkce, způsobil v předchozích letech zvýšení počtu zaměstnaných osob. V následujících letech je možné očekávat zvýšení počtu pracovních míst. Což však neznamená, že v budoucnu bude potřeba obsadit pouze tato nová pracovní místa, ale je potřeba rovněž zohlednit odchod stávajících pracovníků, především kvůli odchodu do důchodu. Toto odvětví tak nabývá na významu a oproti jiným odvětvím není výrazně ovlivňováno ekonomickým cyklem. Nejvyšší produktivita práce z hlediska HPH ve sledovaném odvětví je v hlavním městě Praze, v Libereckém kraji je sedmá nejvyšší v porovnání s ostatními kraji Lidské zdroje a jejich znalostní potenciál Produktivita odvětví a potenciál dalšího rozvoje je determinován kvalitou a množstvím lidských zdrojů v kraji. Z hlediska struktury pracovní síly je v kraji nejvíce zastoupen zpracovatelský průmysl, avšak jeho podíl na pracovní síle klesá, významně však roste produktivita tohoto sektoru (jak bylo uvedeno v předchozí kapitole) a tím i celková vyprodukovaná hodnota. Zpracovatelský průmysl v Libereckém kraji tvořil 5,5 % pracovní síly v ekonomice České republiky v roce 2016, přičemž celkově pracovní síla Libereckého kraje tvoří 4,1 %. Na druhou stranu roste počet osob v odvětví M - Profesní, vědecké a technické činnosti, nárůst za 10 let je o osob, ale v tomto odvětví nedosahuje kraj republikového průměru, který byl 4,9 % v roce

20 Tabulka 1.4: Struktura pracovní síly Libereckého kraje dle odvětví a její podíl na počtu pracovníků v ČR Liberecký kraj Podíl počtu pracovníků v LBK CZ - NACE Počet pracovníků Podíl na počtu pracovníku v ČR Rozdíl Rozdíl Rozdíl A Zemědělství, lesnictví a rybářství ,3% 2,0% -0,3% 2,6% 2,7% 0,2% B Těžba a dobývání ,7% 0,5% -0,2% 2,6% 2,7% 0,1% C Zpracovatelský průmysl ,2% 37,6% -4,6% 6,4% 5,5% -0,9% D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla ,9% 0,7% -0,2% 3,1% 2,9% -0,2% E Zásob. vodou; činnosti souvis. s odpady ,0% 0,8% -0,2% 3,9% 3,5% -0,4% F Stavebnictví ,4% 6,1% -2,3% 3,7% 3,3% -0,4% G Velkoobchod a maloob.; opr. mot. vozidel ,3% 10,6% 1,3% 3,1% 3,6% 0,6% H Doprava a skladování ,3% 5,3% 0,0% 3,3% 3,5% 0,2% I Ubytování, stravování a pohostinství ,0% 3,2% 0,2% 3,2% 3,7% 0,5% J Informační a komunikační činnosti ,2% 1,8% 0,6% 2,2% 2,6% 0,4% K Peněžnictví a pojišťovnictví ,8% 1,8% 0,0% 3,8% 3,1% -0,7% L Činnosti v oblasti nemovitostí ,5% 0,8% 0,3% 3,2% 4,5% 1,3% M Profesní, vědecké a technické činnosti ,8% 3,2% 0,4% 3,2% 2,7% -0,6% N Administrativní a podpůrné činnosti ,7% 2,2% 0,6% 2,9% 3,6% 0,7% O Veřejná správa a obrana; pov. soc. zabez ,7% 5,1% -0,5% 3,6% 3,2% -0,3% P Vzdělávání ,9% 6,5% 0,6% 4,1% 4,0% 0,0% Q Zdravotní a sociální péče ,8% 7,5% 2,7% 2,9% 4,3% 1,4% R Kulturní, zábavní a rekreační činnosti ,2% 2,2% 1,0% 3,0% 5,0% 2,0% S Ostatní činnosti ,4% 1,9% 0,6% 3,2% 4,6% 1,5% Celkem ,0% 100,0% 4,1% 4,1% 1,5% Zdroj: ČSÚ, Výběrové šetření pracovních sil Z hlediska prostorové struktury kraje jsou v kraji tři nejvýznamnější pracovní centra, a to Liberec ( prac. míst), Jablonec nad Nisou ( prac. míst) a Česká Lípa ( prac. míst). Ostatní města mají méně než 10 tis. pracovních míst. V těchto třech centrech v posledních deseti letech 5 lze identifikovat rozdílné trendy. Dochází k rozvoji Liberce, kde v posledních letech narostl jak počet trvale zde žijících obyvatel, tak počet pracovních míst 6. Druhé nejvýznamnější centrum Jablonec nad Nisou se také rozvíjí, došlo k mírnému zvýšení koncentrace pracovních míst, které je doprovázeno mírný nárůstem počtu trvale žijících obyvatel. Oproti tomu v České Lípě je výraznější pokles koncentrace pracovních míst a rezidenční funkce. Tyto procesy ovlivňuje i rozmístění vysokoškolského obyvatelstva (viz dále), které se z hlediska počtu i dynamiky změny nejvíce koncentruje do okolí Liberce. 5 Hruška, L. a kol. Specializované mapy ČR a krajů k dostupnosti veřejné správy v území, 2B.6 : Změna rezidenční a výrobní funkce v Libereckém kraji ( ) Dostupné z =Y2hudW09Mg%3d%3d 6 Zdroj: Česká statistických úřad, veřejná databáze,

21 Mapa 1.1: Koncentrace pracovních míst v Libereckém kraji k Zdroj: MVČR, Příloha k vyhlášce č. 276/2017 Sb. Pozn.: Názvy obcí/měst jsou zobrazeny u obcí/měst, které mají více než 2000 obyvatel. Míra podnikatelské aktivity vyjadřuje podíl ekonomických fyzických registrovaných subjektů na obyvatel v jednotlivých obcích. V rámci Libereckého kraje mělo nejvyšší míru podnikatelské aktivity v roce 2015 město Harrachov (363,8 ), což je způsobeno především nadprůměrnou úrovní podnikatelské aktivity v oblasti cestovního ruchu. Dále následovaly obce Jestřabí v Krkonoších (350,5 ), Bedřichov (346,0 ) a Slunečná (328,1 ). I tyto obce mají významnou rekreační funkci. Nejnižší míra podnikatelské aktivity byla ve městě Ralsko (121,5 ), vzhledem k problémům při hledání nového využití území bývalého vojenského prostoru Ralsko. A jak vyplývá z kartogramu také u některých obcí Frýdlantska, které je dlouhodobě hospodářsky slabou oblastí Libereckého kraje. 21

22 Mapa 1.2: Míra podnikatelské aktivity v Libereckém kraji v roce 2016 Zdroj: ČSÚ, Registr ekonomických subjektů (RES) Pozn.: Názvy obcí/měst jsou zobrazeny u obcí/měst, které mají více než 2000 obyvatel. Důležitou charakteristikou kvality lidských zdrojů je vzdělanostní struktura obyvatelstva, která ukazuje na využitelný potenciál pracovní síly pro rozvoj inovativních odvětví. Klesá zastoupení osob s nižším vzděláním vůči osobám s vyšším vzděláním. V roce 2000 uvedlo 27,0 % pracovní síly v Libereckém kraji základní nebo žádné vzdělání a oproti tomu vysokoškolské 6,7 %, v roce 2015 již bylo složení v poměru 16,5 % pracovní síly se základním či bez vzdělání a 13,3 % s vysokoškolským vzděláním. Nejvyšší podíl obyvatel s VŠ vzděláním v roce 2011 byl v oblasti Liberce, Jablonce nad Nisou a jejich okolí a dále směrem na jih k Turnovu. Tento vysoký podíl souvisí se snadnou dopravní dostupností Mladé Boleslavi a Prahy. Zvýšený podíl vysokoškoláků se také vyskytoval v oblasti okolí České Lípy a Nového Boru. V letech 2001 a 2011 vzrostl podíl obyvatel s VŠ vzděláním téměř ve všech obcích Libereckého kraje, nejvyšší nárůst koncentrace se projevuje v obcích v zázemí větších sídel (viz. kartogram 1.4), vázaných na snadnou dopravní dostupnost Mladé Boleslavi a Prahy. 22

23 Graf 1.8: Podíl obyvatel dle vzdělání na celkovém počtu obyvatel starších 15 let v Libereckém kraji v letech Zdroj: ČSÚ, Výběrové šetření pracovních sil Mapa 1.3: Podíl obyvatel s VŠ vzděláním na celkovém počtu obyvatel starších 15 let v Libereckém kraji v roce 2011 Zdroj: ČSÚ, SLDB Pozn.: Názvy jsou zobrazeny u obcí/měst s více než 2000 obyvateli. 23

24 Mapa 1.4: Změna podílu obyvatel s VŠ vzděláním v Libereckém kraji mezi roky 2001 a 2011 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001 a Názvy jsou zobrazeny u obcí/měst s více než 2000 obyvateli. Pozn.: Názvy jsou zobrazeny u obcí/měst s více než 2000 obyvateli. Vývoj kvalifikace pracovní síly v území a její znalostní potenciál lze posoudit podle klasifikace zaměstnání (ISCO). Zaměstnání jsou v jednotlivých třídách seskupena na základě podobnosti vykonávané práce a na základě podobnosti kvalifikace (souboru znalostí a dovedností), požadované k plnění úkolů a povinností v zaměstnání. Hlavní třídy jsou tedy postupně seřazeny podle úrovně a specializace znalostí a dovedností potřebných k výkonu určitého zaměstnání od nejnáročnějších (1. a 2. třída) k nejjednodušším zaměstnáním (9. třída). Z hlediska klasifikace zaměstnání CZ-ISCO došlo mezi lety 2006 a 2016 k největšímu nárůstu počtu zaměstnaných ve třídách: 5-Pracovníci ve službách a prodeji a 2-Specialisté. Třída 2 Specialisté se vyznačuje vysokou odbornou kvalifikací, spadají do ní vědečtí a odborní duševní pracovníci. Tento nárůst je doprovázen nárůstem třídy 3-Techničtí a odborní pracovníci, která je tvořena podtřídami: 31 Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech, 32 Techničtí pracovníci v oblasti biologie, zdravotničtí a zemědělští pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech, 33 Pedagogičtí pracovníci a 34 Jiní pomocní odborní pracovníci. Z hlediska inovačního potenciálu kraje jsou třídy 2 a 3 zcela zásadní, takže jejich příznivý vývoj je dobrým předpokladem pro rozvoj inovačního potenciálu v Libereckém kraji. 24

25 Tabulka 1.5: Zaměstnanost podle tříd klasifikace zaměstnání CZ-ISCO v Libereckém kraji v letech 2006 a 2016 CZ - ISCO Zdroj: ČSÚ, Výběrové šetření pracovních sil Liberecký kraj Podíl počtu pracovníků v LBK Počet pracovníků Podíl na počtu pracovníků v ČR Rozdíl Rozdíl Rozdíl 1 Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci ,0% 6,7% -0,3% 5,1% 5,2% 0,0% 2 Specialisté ,7% 12,3% 2,6% 3,4% 3,2% -0,2% 3 Techničtí a odborní pracovníci ,2% 16,5% 1,3% 3,4% 3,9% 0,5% 4 Úředníci ,9% 6,6% -1,3% 3,8% 2,9% -0,9% 5 Pracovníci ve službách a prodeji ,1% 15,1% 4,0% 3,0% 4,0% 1,0% 6 Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství ,1% 0,8% -0,3% 3,0% 2,5% -0,5% 7 Řemeslníci a opraváři ,2% 18,4% -4,8% 5,1% 4,4% -0,7% 8 Obsluha strojů a zařízení, montéři ,8% 17,2% -1,6% 5,2% 5,1% -0,1% 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci ,0% 6,4% 0,4% 4,2% 4,7% 0,5% Celkem ,0% 100,0% 4,1% 4,1% Z hlediska hlavních tříd klasifikace zaměstnání CZ-ISCO mají nejvyšší průměrné hrubé měsíční mzdy zákonodárci a řídící pracovníci ( Kč v roce 2015). V komparaci s průměrem Libereckého kraje ( Kč v roce 2015) pobírají nadprůměrné hrubé měsíční mzdy také specialisté a techničtí a odborní pracovníci. Další specifická skupina, která je zásadní pro rozvoj inovačního prostředí, jsou odborníci se znalostmi v informačních a komunikačních technologií (zkráceně ICT). V rámci srovnání krajů z hlediska počtu ICT odborníků se Liberecký kraj v roce 2015 umístil na 10. místě s meziročním nárůstem o 2,0 %. Dle dostupných údajů o průměrné hrubé měsíční mzdě se Liberecký kraj s hodnotou Kč řadí na mezi kraje s nižší mzdou, přičemž ženy pracující v ICT oblasti mají vyšší mzdu než muži, což je specifikum Libereckého kraje. Tabulka 1.6: ICT odborníci a jejich průměrné hrubé měsíční mzdy podle krajů v roce 2015 Počet Průměrná hrubá měsíční mzda (Kč) v roce 2015 # Kraje (tis. fyzických osob) ICT odborníci celkem specialisté technici Celkem muži ženy celkem celkem 1 Hl. m. Praha 45,0 43,3 45,0 48,6 44, Jihomoravský 19,4 22,2 24,3 25,1 22, Středočeský 19,4 19,3 20,7 22,2 22, Moravskoslezský 15,6 13,2 14,9 14,8 12, Ústecký 8,1 6,8 6,5 7,5 7, Jihočeský 6,9 6,4 4,1 5,1 6, Plzeňský 5,8 6,7 6,9 6,6 6, Pardubický 4,3 4,5 4,8 4,5 6, Královéhradecký 5,3 7,5 6,5 5,7 6, Liberecký 3,6 4,2 4,3 5,0 5, Zlínský 5,5 5,6 4,6 5,1 4, Vysočina 3,5 3,8 4,3 5,4 4, Olomoucký 4,0 5,9 4,7 4,1 4, Karlovarský. 1,2 1,0 0,7 1, Česká republika 148,1 150,5 152,4 160,4 155, Zdroj: ČSÚ-Statistická ročenka Libereckého kraje 2016 Pro celkový rozvoj inovačního potenciálu kraje je zásadní počítačová gramotnost obyvatel a používání informačních a komunikačních technologií v domácnostech, která za poslední dekádu výrazně roste. Osobním počítačem bylo v roce 2015 vybaveno 71,2 % domácností v kraji, tedy o 39,6 % více než tomu bylo před deseti lety. Vybavenost domácností internetem vzrostla ještě intenzivněji, o 47,4 % (na 71,2 %). V porovnání s průměrem ČR (vybavení PC 73,7 %, internet 73,8 %) používaly domácnosti v Libereckém kraji počítač i internet v menší míře. V rámci srovnání krajů se Liberecký kraj umístil ve vybavení PC na 3. nejnižší pozici a v připojení k internetu na 4. nejnižší pozici. 25

26 Tabulka 1.7: Použití informačních a komunikačních technologií v Libereckém kraji v letech osobní počítač 55,9 60,4 64,8 internet 54,1 59,0 64, Zm ěna ,5 95,6. 68,1 71,0. 68,1 78,1 74,1 75,4 7,3 internet v mobilu 16,9 25,8 32,9 38,7 21,8 internet k nakupování 28,3 31,7 33,7 40,0 11,7 internetové bankovnictví 36,0 39,9 42,9 47,0 11,0 sociální sítě 27,4 29,1 31,0 33,9 6,5 63,5 68,8 71,2 71,3 7,9 38,4 45,7 48,0 48,8 10,5 63,0 69,1 71,2 72,9 9,9 61,3 66,5 69,2 16,9 11,3 7,6 8,7-8,2 Jednotlivci používající (%) mobilní telefon Dom ácnosti vybavené (%) osobním počítačem 49,4 54,4 60,4 z toho přenosný přístupem k internetu 47,6 53,0 z toho vysokorychlostní připojení přes kabelovou TV 59,8 Zdroj: ČSÚ-Statistická ročenka Libereckého kraje Vývoj progresivních odvětví a technických inovací V roce 2015 na území LK sídlilo 104 průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci, které zaměstnávaly osob. Od roku 2010 klesá počet podniků, ale počet zaměstnanců narůstá, tzn., že dochází k růstu průměrné velikosti těchto průmyslových podniků, toto ukazuje na jejich určitou stabilizaci, jelikož větší podniky jsou ekonomicky silnější a mají potenciál pro rozvoj specializací. Stabilizace podnikatelského prostředí v letech 2014 a 2016 je potvrzena i analýzou vývoje počtu registrovaný ekonomických subjektů resp. procesy jejich vzniku a zániku (tabulka viz příloha). Průměrná velikost podniku Graf 1.9: Vývoj průměrné velikosti podniků se 100 a více zaměstnanci se sídlem v Libereckém kraji Průmysl celkem C Zpracovatelský průmysl Zdroj: ČSÚ-Statistické ročenky Libereckého kraje. V Libereckém kraji v letech 2010 až 2015 vzrostla zaměstnanost o 9,1 % ve zpracovatelském průmyslu na zaměstnanců v podnicích se 100 a více zaměstnanci. Nejvíce osob v roce 2015 bylo zaměstnáno v odvětví výroby motorových vozidel, podíl tohoto odvětví byl 41, 6 % pracovníků zpracovatelského průmyslu. Ve sledovaném období se ale nejvíce počet zaměstnanců navýšil v odvětví výroby strojů a zařízení jinde neuvedených (podíl zaměstnanosti v rámci zpracovatelského průmyslu v roce 2015 byl 12,2 %). 26

27 Graf 1.10: Průměrný evidenční počet zaměstnanců podle CZ-NACE a krajů v roce 2015 (fyzické osoby) Pozn.: podniky se 100 a více zaměstnanci se sídlem v kraji Zdroj: ČSÚ-Statistické ročenky Libereckého kraje. Objem tržeb z pohledu průmyslu dosáhl v roce 2015 v Libereckém kraji mil. Kč (běžné ceny), což bylo nejvíce za dané období a v porovnání s rokem 2010 byl vyšší o 35,1 %. Navíc se tržby od roku 2010 zvyšovaly nepřetržitě s výjimkou mírného poklesu v roce Roste exportní výkonosti kraje v průmyslu, jelikož v roce 2010 byl u průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci podíl tržeb z přímého vývozu 61,8 %, v roce 2016 již tento podíl tvoří 69,9 % (viz tab. v příloze). Graf 1.11: Tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy podle CZ-NACE a krajů v roce 2015 Pozn.: podniky se 100 a více zaměstnanci se sídlem v kraji Zdroj: ČSÚ-Statistické ročenky Libereckého kraje. Průměrná hrubá měsíční mzda v průmyslových podnicích Libereckého kraje se v roce 2015 přiblížila hranici Kč, kdy dosáhla na hodnotu Kč. Ve srovnání s hodnotou za předchozí rok se jedná o nominální mzdový nárůst ve výši 3,2 %. V rámci sledovaného období se pak mzda zvyšovala každoročně, od roku 2010 celkem o Kč. 27

28 Graf 1.12: Průměrná hrubá měsíční mzda podle CZ-NACE a krajů v roce 2015 Pozn.: podniky se 100 a více zaměstnanci se sídlem v kraji Zdroj: ČSÚ-Statistické ročenky Libereckého kraje. Progresivní odvětví dle vymezení CZ-NACE, která byla vybrána expertně zadavatelem, jsou uvedena v následující tabulce. V těchto odvětvích převládají podniky s 9 a méně zaměstnanci, pouze u odvětví 29 Výroba motorových vozidel, 58.2 Vydávání softwaru, 72.1 Výzkum, vývoj v oblasti přírodních a technických věd a 62 Činnosti v oblasti informačních technologií, převládají podniky s 10 a více zaměstnanci. Tabulka 1.8: Progresivní odvětví v Libereckém kraji včetně zastoupení podniků a jejich velikostní struktura Podniky Podíl podniků CZ - NACE s 10 a více s 9 a méně s 10 a více s 9 a méně Celkem zaměstnanci zaměstnanců zaměstnanci zaměstnanců 13 Výroba textilií ,8% 55,2% 14 Výroba oděvů ,0% 86,0% 20 Výroba chemických látek a chemických přípravků ,1% 76,9% 22 Výroba pryžových a plastových výrobků ,4% 58,6% 23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků ,9% 69,1% 24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů, slévárenství ,4% 67,6% 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení ,1% 69,9% 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístr. a zařízení ,7% 63,3% 27 Výroba elektrických zařízení ,7% 71,3% 28 Výroba strojů a zařízení ,4% 56,6% 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů ,2% 28,8% 30 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení ,7% 93,3% 32 Ostatní zpracovatelský průmysl ,8% 74,2% 32.1 Výroba klenotů, bižuterie a příbuzných výrobků ,0% 50,0% 32.5 Výroba lékařských a dentálních nástrojů a potřeb ,3% 66,7% 33.2 Instalace průmyslových strojů a zařízení ,0% 60,0% Činnosti související s odpadními vodami, 37 shromažďování, sběr a odstraňování odpadů, úprava odpadů k dalšímu využití ,5% 74,5% 58.2 Vydávání softwaru ,7% 33,3% 61 Telekomunikační činnost ,1% 88,9% 62 Činnosti v oblasti informačních technologií ,7% 48,3% 63 Informační činnosti ,5% 98,5% 72.1 Výzkum vývoj v oblasti přírodních a technických věd ,5% 38,5% 28

29 Zdroj: LBK, Specifikace předmětu veřejné zakázky Analýza progresivních odvětví Libereckého kraje, zpracování vlastní. Na základě prostorového rozmístění firem dle definovaných progresivních odvětví (viz mapa níže) v Libereckém kraji jsou patrná centra, kde dominují firmy působící v oblasti informačních technologií. Jedná se o města Liberec, Česká Lípa a Jablonec nad Nisou, ve kterém však mírně převažuje výroba bižuterie a příbuzných výrobků. V Turnově pak převažují firmy zaměřené na výrobu klenotů a příbuzných výrobků. Prostorové rozložení dle domén je uvedeno v následujících podkapitolách. Mapa 1.5: Prostorové rozmístění firem dle progresivních odvětví v Libereckém kraji v roce 2017 Zdroj: Bisnode - databáze MagnusWeb Rozvoj progresivních odvětví je úzce svázán se zaváděním technických inovací, které zahrnují inovace produktové 7 a procesní 8. Nejvyšší podíl technicky inovujících podniků, které zavedly současně produktovou a procesní inovaci, byl v letech v Olomouckém kraji (19,3 %), pro srovnání v Libereckém kraji 15,2 %. V předchozím sledovaném období byl nejvyšší podíl technicky inovujících podniků, které zavedly současně produktovou a procesní inovaci v Libereckém kraji (22,0 %). V letech byl ukazatel sledován v rámci NUTS 2 a region soudržnosti Severovýchod vykazoval nejvyšší podíl 17,0 %. Na základě statistického šetření se podíl podniků, které zavedly produktovou inovaci, zvyšuje. V Libereckém kraji byl v letech celkem 11,6 %, v letech to bylo 6,7 %, v letech 2008 až 2010 byl podíl 6,2 % a pro NUTS 2 Severovýchod v letech činil 4,3 %. Podniky se zavedenou procesní inovací měly 7 Produktová inovace představuje zavedení zboží nebo služeb nových nebo významně zlepšených s ohledem na jejich charakteristiky nebo zamýšlené užití. To zahrnuje významná zlepšení v technických specifikacích, komponentech a materiálech, software, uživatelské vstřícnosti nebo jiných funkčních charakteristikách. Na rozdíl od inovací procesu jsou přímo prodávané zákazníkům. 8 Procesní inovace představuje zavedení nové nebo významně zlepšené produkce (výrobních metod) anebo dodavatelských metod. To zahrnuje významné změny ve výrobní technice, zařízení nebo softwaru a distribučních systémech. Patří zde i snížení zátěže životního prostředí či bezpečnostních rizik. 29

30 v Libereckém kraji v letech podíl 6,8 %, v letech byl podíl 15,1 % (nejvyšší podíl v rámci ČR), v letech podíl 13,2 % (nejlepší výsledek v rámci mezikrajského srovnání) a u NUTS 2 Severovýchod dosáhl v letech celkem 14,1 % (nejvyšší podíl v rámci ČR). Graf 1.13: Podniky s technickou inovací dle krajů v období Pozn.: NACE B +C +D +E +G46+H +J +K +M71-73 Počet podniků s produktovou inovací = podniky pouze s produktovou inovací + podniky s produktovou a procesní inovací Počet podniků s procesní inovací = podniky pouze s procesní inovací + podniky s produktovou a procesní inovací Zdroj: Statistické šetření o inovačních aktivitách podniků TI 2014 V rámci komparativní analýzy krajů ČR byl podíl podniků s netechnickou inovací 9 v letech , které zavedly jak marketingovou, tak organizační inovaci, nejvyšší v hl. m. Praha (14,0 %), v Libereckém kraji byl třetí nejvyšší (11,5 %). V předchozích letech byl v Libereckém kraji tento podíl druhý nejvyšší 13,4 %, dále v letech činil 18,6 % a u NUTS 2 Severovýchod v letech byl 21,1 %. I přesto, že nelze bezpodmínečně srovnávat časový vývoj v rámci různých hledisek územního členění (úroveň kraje a regionu soudržnosti), lze konstatovat snižování podílu podniků se zavedenou marketingovou a organizační inovací v Libereckém kraji. Celkový podíl podniků s netechnickou inovací se od roku 2008 rovněž v Libereckém kraji snižuje (30,0 % v letech , 34,7 % v letech a 41,8 % v letech ). 9 Netechnické inovace jsou inovace marketingové a organizační. Marketingová inovace představuje zavedení nové marketingové metody obsahující významné změny v designu produktu nebo balení, umístění produktu, podpoře produktu či ocenění. Organizační inovace představuje zavedení nové organizační metody v podnikových obchodních praktikách, organizaci pracovního místa nebo externích vztazích s cílem zkvalitnit inovační kapacitu podniku či charakteristiky výkonnosti. 30

31 Graf 1.14: Podniky s netechnickou inovací dle krajů v období Pozn.: NACE B +C +D +E +G46+H +J +K +M Počet podniků s marketingovou inovací = podniky pouze s market. inovací + podniky s market. a organizační inovací Počet podniků s organizační inovací = podniky pouze s organizační inovací + podniky s market. a organizační inovací Zdroj: Statistické šetření o inovačních aktivitách podniků TI 2014 V roce 2014 investovaly podniky do zavádění inovací 10 produktů a procesů v Libereckém kraji mil. Kč, přičemž nejvyšší množství finančních prostředků připadalo na vnitropodnikový výzkum a vývoj (46,6 % celkových nákladů) a na pořízení strojů, zařízení a softwaru (45,6 %). V roce 2012 byly celkové náklady na technické inovace vyšší (3 931 mil. Kč), zejména z důvodu nákladů na pořízení jiných externích znalostí, například know-how (0,5 % v roce 2014 a 12,4 % v roce 2012). Nejvyšší náklady na technické inovace byly v Libereckém kraji v roce 2010 (3 995 mil. Kč). Nejvyšší náklady v roce 2010 byly na pořízení strojů, zařízení a softwaru (2 676 mil. Kč). Tabulka 1.9: Náklady na technické inovace v roce 2014 dle krajů (v mil. Kč) Nákup služeb Pořízení strojů, Vnitropodnikový Kraj Celkem výzkumu zařízení výzkum a vývoj a vývoje a softwaru Pořízení jiných externích znalostí Náklady na ostatní inovační činnosti Praha Středočeský Jihomoravský Moravskoslezský Pardubický Plzeňský Zlínský Vysočina Jihočeský Ústecký Liberecký Královéhradecký Olomoucký Karlovarský Pozn.: NACE B +C +D +E +G46+H +J +K +M71-73 Zdroj: Statistické šetření o inovačních aktivitách podniků TI 2014 Podniky inovující své produkty získávají převážnou většinu tržeb za prodej výrobků a služeb prostřednictvím neinovované produkce. V roce 2014 firmy utržily za inovované produkty mld. Kč, což představuje podíl 10 Náklady na technické inovace představují investice podniků do zavádění produktových a procesních inovací. Jedná se tedy o náklady přímo spjaté s vývojem inovovaného výrobku, služby nebo procesu. 31

32 30,6 % celkových tržeb produktově inovujících podniků. Pokud bychom uvedenou částku porovnali s celkovými tržbami všech podniků, tak by podíl dosáhl 14,6 %. Za výrobky a služby produktově inovující firmy nové na trhu utržily v průměru 14,8 % tržeb. V Libereckém kraji činil podíl tržeb za nové výrobky a služby na trhu 15,2 %, v roce 2012 to bylo 26,7 %, v roce 2010 celkem 33,0 % a v rámci NUTS 2 Severovýchod v roce 2008 činil podíl 19,6 %. Ve struktuře tržeb převažují ve všech krajích ČR tržby za nezměněné nebo málo modifikované produkty, což je především ovlivněno vyšším podílem malých a středních podniků na trhu. V Libereckém kraji činil v roce 2014 podíl tržeb za nezměněné nebo málo modifikované produkty na celkových tržbách za inovované produkty celkem 72,0 %, v roce 2012 celkem 62,2 %, v roce 2010 celkem 54,1% podíl a u NUTS 2 Severovýchod v roce 2008 celkem 62,2 %. Tabulka 1.10: Tržby za inovované produkty v roce 2014 dle krajů (v mil. Kč) Celkem Nové na trhu Nové pro podnik Nezměněné nebo málo modifikované Praha Středočeský Moravskoslezský Jihomoravský Zlínský Plzeňský Jihočeský Pardubický Ústecký Vysočina Liberecký Královéhradecký Olomoucký Karlovarský Pozn.: NACE B +C +D +E +G46+H +J +K +M71-73 Zdroj: Statistické šetření o inovačních aktivitách podniků TI 2014 Nejvyšší intenzitu 11 technických inovací v letech vykazoval Středočeský kraj, Liberecký kraj s 2,5% podílem vykazoval v rámci mezikrajského srovnání osmou nejvyšší intenzitu technických inovací, v letech byla intenzita technických inovací Libereckého kraje 3,1 %, což byl třetí nejlepší výsledek po Plzeňském (3,7 %) a Olomouckém kraji (3,4 %). Nejlepšího výsledku dosáhl Liberecký kraj v letech (4,1 %) spolu s Olomouckým krajem. Graf 1.15: Intenzita technických inovací v roce 2014 dle krajů 11 Intenzita inovací je definována jako podíl nákladů na technické inovace k tržbám podniků, které zavedly technickou inovaci. 32

33 Pozn.: Podíl nákladů na technické inovace na celkových tržbách podniků s technickou inovací Zdroj: Statistické šetření o inovačních aktivitách podniků TI 2014 Podniky spolupracující s jinými subjekty v rámci svých technických inovací měly v letech nejvyšší zastoupení v Královéhradeckém kraji, v Libereckém kraji byl třetí nejvyšší podíl spolupracujících podniků (34,2 %). Tento podíl se od roku 2008 rovněž snižuje. V letech činil podíl spolupracujících podniků v Libereckém kraji 37,5 % a v letech celkem 43,6 %. Graf 1.16: Spolupracující podniky (technické inovace) dle krajů v období Pozn.: NACE B +C +D +E +G46+H +J +K +M71-73 Zdroj: Statistické šetření o inovačních aktivitách podniků TI 2014 Podniky v Libereckém kraji byly příjemci veřejné podpory 12 v letech pouze ve 26,9 %, což byl třetí nejnižší podíl v rámci krajů ČR. V nejvyšší míře byla podpora poskytnuta od vlády ČR (16,9 % podniků) a z EU (13,4 % podniků). V letech získalo veřejnou podporu 26,4 % podniků v Libereckém kraji, nejvíce se jednalo o veřejnou podporu z EU (17,1 %). V letech bylo příjemcem veřejné podpory celkem 33,3 % podniků v Libereckém kraji, nejvíce podniků získalo veřejnou podporu z EU (26,4 %). Graf 1.17: Podniky (technické inovace), které obdržely veřejnou podporu dle krajů v období Veřejná podpora je poskytnuta prostřednictvím státních finančních prostředků, ale může jít také o službu, zvýhodněný úvěr, půjčku, daňové zvýhodnění a jiné. Veřejná podpora narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňuje určité podniky nebo odvětví výroby a pokud ovlivňuje obchod mezi členskými státy. 33

34 Pozn.: NACE B +C +D +E +G46+H +J +K +M71-73 Zdroj: Statistické šetření o inovačních aktivitách podniků TI 2014 Mezi progresivní odvětví patří informační a komunikační technologie (zkráceně ICT), které zahrnují technologie, systémy, aktivity a procesy umožňující vznik, elektronické zobrazování, zpracování, skladování a přenos informací a dat. S rozvojem ICT se objevuje pojem nová ekonomika. Tento pojem bývá chápán jako výsledek přechodu od industriální ekonomiky k ekonomice založené na rozvoji internetu a informačních a telekomunikačních technologiích obecně, ale také na nanotechnologiích a biotechnologiích. Ve srovnání s ostatními kraji z hlediska vývozu počítačových služeb a softwaru Liberecký kraj mezi roky 2011 a 2015 objem vývozu téměř zdvojnásobil, konkrétně o 53 mil. Kč. Celkově se však ve srovnání s ostatními kraji za rok 2015 umístil na 9. místě, a to jak v absolutních číslech, tak i přepočtu tržeb na jednoho zaměstnance (viz příloha). Tabulka 1.11: Vývoz počítačových služeb a softwaru podle krajů v roce 2015 # Kraj Celkem (v mil. Kč) Podle skupin počítačových služeb v roce Poradenství v oblasti počítačů Zpracování dat, hosting a související služby Údržba a opravy počítačů Počítačový software 1 Hl. m. Praha Jihomoravský Moravskoslezský Středočeský Plzeňský Olomoucký Jihočeský Vysočina Liberecký Ústecký Zlínský Pardubický Královéhradecký Karlovarský Česká republika Zdroj: ČSÚ-Statistické ročenky Libereckého kraje. 34

35 1.2 Oborové domény specializace V rámci Regionální přílohy Národní výzkumné a inovační strategie pro inteligentní specializaci pro území Libereckého kraje (dále RIS3 LK) 13 byly vymezeny níže uvedené znalostní domény: H/ Doména: Výroba strojírenských technologií I/ Doména: Optika, dekorativní a užitné sklo J/ Doména: Pokročilé materiály na bázi textilních struktur K/ Doména: Progresivní kovové a kompozitní materiály a technologie jejich zpracování L/ Doména: Komponenty pro dopravní zařízení M/ Doména: Pokročilé separační a sanační technologie N/ Doména: Nanomateriály Na základě analýzy dostupných sekundárních dat, byly vybrány nejvíce odpovídající oblasti/sekce klasifikace CZ-NACE (pokud taková data byly evidována) k dané znalostní doméně. Nelze však říci, že klasifikace CZ-NACE jednoznačně koresponduje s definovanými doménami. Jedná se však o nejnižší úroveň evidenci sekundárních dat pro toto porovnání A/Doména: Výroba strojírenských technologií Definice domény 14 Doména zahrnuje VaV, produkci a zavádění výrobních technologií a zařízení zaměřených na celou řadu oblastí výroby finálních produktů i komponentů. Zaměření domény 15 Doména zahrnuje výzkum, vývoj, konstrukce, inovace zařízení a vývoj a zavádění strojírenských technologií, především výrobních technologií, jak v oborech tradičních pro průmysl Libereckého kraje, tak v oborech pro Liberecký kraj jedinečných: automobilový, sklářský, textilní, membránové procesy, strojírenský, potravinářský, polygrafický a elektrotechnický průmysl a oblasti energetiky a medicíny. Typickými pro doménu jsou: obráběcí stroje, jednoúčelové stroje, stroje na výrobu nanovláken, 3D textilií, oblast diagnostických medicínských přístrojů, energetická zařízení, technologie zpracování polymerů a kompozitů pro výrobu lehkých dílů a konstrukcí, technologie výroby lehkých konstrukcí tvářením, obráběním a svařováním, technická diagnostika, servisní robotika, vibroizolační systémy, pohonné jednotky, technické vybavení budov apod. Související oddíly CZ-NACE s vazbou k doméně: CZ-NACE 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení - Oddíl zahrnuje výrobu spotřebitelské elektroniky, měřících, testovacích, navigačních a kontrolních zařízení, ozařovacích, elektromedicínských a elektroterapeutických zařízení, optické přístroje a zařízení, výrobu magnetických a optických médií. CZ-NACE 27 Výroba elektrických zařízení - Oddíl má kompletační charakter, jeho výrobky jsou určeny zejména k dalšímu využití ve zpracovatelském průmyslu, ve výrobě a rozvodu elektrické energie, v dopravě a ve spojích a ve spotřebitelské sféře (výroba elektrického osvětlení a elektrického zařízení pro domácnost). CZ-NACE 28 Výroba strojů a zařízení jinde neuvedená - Oddíl zahrnuje velmi širokou paletu zařízení, která mechanicky nebo tepelně působí na materiály nebo na materiálech provádí výrobní procesy 13 LK (2014) Krajská přílohy k národní RIS3 za kraj Liberecký. Liberce: Liberecký kraj. 14 LK (2014) Krajská příloha k národní RIS3 za kraj Liberecký. Liberec: Liberecký kraj. 15 LK (2014) Krajská příloha k národní RIS3 za kraj Liberecký. Liberec: Liberecký kraj. 35

36 (např. manipulaci, postřikování, vážení nebo balení), včetně výroby jejich mechanických komponentů, které produkují a využívají sílu. Patří sem také speciálně vyrobené díly na tyto stroje a zařízení. Do tohoto oddílu dále patří pevná, pohyblivá nebo ručně ovládaná zařízení bez ohledu na to, zda jsou určena pro průmysl, řemesla, stavebnictví, zemědělství nebo pro použití v domácnostech. Oddíl zahrnuje rovněž výrobu speciálních zařízení pro cestující nebo nákladní dopravu. Zhodnocení situace odvětví na úrovni ČR 16 CZ-NACE 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení Oddíl CZ-NACE 26 patří dlouhodobě mezi klíčové sektory české ekonomiky a je jedním z nejvýznamnějších a rozhodujících odvětví zpracovatelského průmyslu. Elektronika a elektrotechnika je subdodavatelem pro mnoho dalších oborů hospodářství, zejména automobilový průmysl a strojírenství. Oddíl zahrnuje pracovně náročné výroby i vysoce produktivní automatizované výroby. V oddíle převažují svým významem velké podniky, které tvoří 83 % tržeb, 65 % přidané hodnoty a 60 % zaměstnaných osob. Druhé nejvýznamnější jsou střední podniky s podíly 11 % tržeb, 22 % přidané hodnoty a 23 % zaměstnaných osob. Za celý rok 2016 dosáhl obrat tuzemského trhu elektroniky a spotřebičů částky 74,38 miliardy korun, což je o 2,2 % více než v roce Trendy v jednotlivých segmentech byly dlouhodobé. Roste prodej chytrých telefonů, telekomunikačních zařízení, velkých i malých domácích spotřebičů. Naopak loni klesal trh kancelářské techniky a fotoaparátů. Pouze k mírnému růstu došlo loni v případě spotřební elektroniky. CZ-NACE 27 Výroba elektrických zařízení Výroba elektrických zařízení patří historicky k důležitým odvětvím v rámci zpracovatelského průmyslu. Má velmi silné postavení v české ekonomice a široké spektrum výrobků. Komplementační charakter produkce elektrotechnického průmyslu vytváří předpoklady pro konkurenceschopnost dalších oborů zpracovatelského průmyslu a energetiky. Výrobky mají využití i v dopravě a spojích nebo ve spotřebitelské sféře. Tento oddíl je jedním z největších zaměstnavatelů v rámci zpracovatelského průmyslu. Pro oddíl jsou nejvýznamnější velké podniky, které tvoří tři čtvrtiny jeho tržeb, skoro 70 % přidané hodnoty a zaměstnávají skoro 60 % osob oddílu. Doplněk do 100 % zaujímají a shodný podíl na těchto ukazatelích vykazují střední podniky a součet malých a mikro podniků. Celkově se oddílu v roce 2016 dařilo. Podíl oddílu CZ-NACE 27 na tržbách celého zpracovatelského odvětví byl v roce 2016 stejný jako v předchozích letech, tj. ve výši 6,7 %, což znamená 5. místo na žebříčku podílu jednotlivých odvětví. Úroveň produktivity práce měl tento oddíl mírně pod průměrem zpracovatelského průmyslu a na počtu zaměstnanců se podílel přibližně 8,1 %. CZ-NACE 28 Výroba strojů a zařízení jinde neuvedená Tento oddíl se v roce 2015 podílel téměř 8 % na tržbách za vlastní výrobky a služby zpracovatelského průmyslu (ZP), čímž obsadil pomyslné třetí místo v rámci zpracovatelského průmyslu (za oddílem CZ-NACE 29 Výroba motorových vozidel a za oddílem CZ-NACE 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů). V oddílu je dominance velkých a středních podniků. Velké podniky tvořily 56 % tržeb, 52 % přidané hodnoty a 48 % zaměstnaných osob. Střední podniky měly podíly od 31 % po 36 %. Situace v Libereckém kraji 16 Zpracováno dle MPO (2017) Panorama zpracovatelského průmyslu ČR Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu. 36

37 Doména zahrnuje šíři znalostí a unikátních know-how, z nichž některé jsou typické a jedinečné pro Liberecký kraj. Z technologických celků je možné uvést: Technologie na výrobu nanovláken (Elmarco s.r.o.) Technologické celky (linky) pro různé procesy v automotive (Aktivit s.r.o.) Sklářské technologie (Sklopan a.s., Sklostroj s.r.o.) Textilní technologie (VÚTS a.s.) Potravinářská automatizace (MSV Systems s.r.o.) Laserové obrábění (Trumpf s.r.o.) Výrobní nástroje a prostředky (Modelárna Liaz s.r.o., Form CAD s.r.o.) Technologie budov (Atrea s.r.o., GEA a.s.) U oddílu 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení jsou údaje za Liberecký kraj jen do roku 2013, kdy ze 3 podniků se 100 a více zaměstnanci jeden podnik přestal splňovat podmínky šetření, a ČSÚ od roku 2013 tyto údaje považuje za individuální a již je nezveřejňuje. Produktivita tohoto odvětví byla v 2013 na 59,2 % průměrné produktivity průmyslu v Libereckém kraji. Oddíl 27 Výroba elektrických zařízení má v Libereckém kraji nejvyšší produktivitu ze všech analyzovaných oddílů a v roce 2016 dosahuje 190,6 % produktivity průmyslu, tzn., že na jednoho zaměstnance připadá tis. Kč. Tento oddíl se vyznačuje i nejvyšším růstem produktivity za 7 let, a to o 40 %. V rámci mezikrajského srovnání se jedná u Libereckého kraje o největší nárůst produktivity, na druhém místě se umístil kraj Vysočina a na 3 místě Moravskoslezský kraj. Rovněž dochází v Libereckém kraji k růstu zaměstnanosti v tomto oddíle ze pracovníku v roce 2010 na pracovníku v roce Rozvoj tohoto oddílu je podmíněn dostatkem kvalifikované pracovní síly v souvislosti s tzv. čtvrtou průmyslovou revolucí a je charakterizován vznikem nových pracovních míst a zánikem starých. V oddíle 27 méně kvalifikované profese budou postupně trhem vytlačovány profesemi požadujícími vysokoškolské vzdělání. V zemích, kde je elektrotechnický průmysl postaven na službách s vysokou přidanou hodnotou a na vývoji a výzkumu, tvoří vysokoškoláci % všech pracovních pozic v sektoru. Tento tlak na zvyšování kvalifikace zaměstnanců lze předpokládat i v Libereckém kraji a nedostatek této pracovní síly může byt limitem rozvoje. Další vývoj oddílů 26 až 28 závisí na vývoji ekonomiky celé Evropské unie (zejména však Německa), jelikož v rámci ČR do něj směřuje přes 30 % produkce. Oddíl 28 Výroba strojů a zařízení jinde neuvedená z hlediska produktivity obsadila v Libereckém kraji třetí místo, v roce 2016 dosahuje 107,3 % produktivity průmyslu, tzn., že na jednoho zaměstnance připadá tis. Kč., z hlediska vývoje absolutní hodnoty se jedná o mírný růst, ale v porovnání s vývojem v průmyslu v Libereckém kraji se jedná o mírný pokles. 37

38 Graf 1.18: Tržby na 1 zaměstnance z prodeje vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy podle CZ-NACE odpovídající znalostní doméně Výroba strojírenských technologií v Libereckém kraji Tis. Kč na 1 zam Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení 27 Výroba elektrických zařízení 28 Výroba strojů a zařízení jinde neuvedená Zdroj: ČSÚ-Statistické ročenky Libereckého kraje. Tabulka 1.12: Vývoj oddílů CZ-NACE odpovídající znalostní doméně Výroba strojírenských technologií v Libereckém kraji Odvětví/ukazatel Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení Tržby na 1 zam. (v tis. Kč) 1 670, , , ,3 i. d. i. d. i. d. Tržby na 1 zam. (100 % = Prumysl LK) 60,7% 54,0% 60,0% 59,2% i. d. i. d. i. d. Průměrná velikost podniku (počet zam.) 195,0 211,3 194,3 214,3 i. d. i. d. i. d i. d. i. d. i. d. Průměrný počet podniků Průměrný evidenční počet zaměstnanců (fyzické osoby) Tržby z prodeje (v mil. Kč) i. d. i. d. i. d i. d. i. d. i. d. Tržby na 1 zam. (v tis. Kč) 4 567, , , , , , ,5 Tržby na 1 zam. (100 % = Prumysl LK) 166,0% 188,2% 177,5% 179,5% 161,3% 170,6% 190,6% Průměrná velikost podniku (počet zam.) 285,2 305,5 309,7 279,6 250,4 253,6 264, Tržby z prodeje (v mil. Kč) Průměrná hrubá měsíční mzda (v Kč) Výroba strojů a zařízení jinde neuvedená Tržby na 1 zam. (v tis. Kč) 3 104,8 Tržby na 1 zam. (100 % = Prumysl LK) 112,8% ,5 108,1% 3 259,3 113,8% 3 771,2 121,2% 3 781,7 111,7% 3 909,2 113,7% 3 610,1 107,3% 346,8 359,2 342,2 339,0 317,1 327,3 312, Tržby z prodeje (v mil. Kč) Průměrná hrubá měsíční mzda (v Kč) Průměrná hrubá měsíční mzda (v Kč) 27 Výroba elektrických zařízení Průměrný počet podniků Průměrný evidenční počet zaměstnanců (fyzické osoby) Průměrná velikost podniku (počet zam.) Průměrný počet podniků Průměrný evidenční počet zaměstnanců (fyzické osoby) Pozn.: Podniky se 100 a více zaměstnanci se sídlem v kraji, Zkratka "i.d." nahrazuje individuální údaj, který nelze zveřejnit. Zdroj: ČSÚ- Statistické ročenky Libereckého kraje. 38

39 Tabulka 1.13: Tržby na 1 zaměstnance (v tis. Kč) z prodeje vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy podle CZ- NACE odpovídající znalostní doméně Výroba strojírenských technologií dle krajů. # Kraj 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení 27 Výroba elektrických zařízení 28 Výroba strojů a zařízení jinde neuvedená Rozdíl Rozdíl Rozdíl 1 Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj i.d Karlovarský kraj Ústecký kraj i.d Liberecký kraj i.d Královéhradecký kraj 772 i.d Pardubický kraj i.d Kraj Vysočina i.d Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Česká republika Pozn.: Podniky se 100 a více zaměstnanci se sídlem v kraji, Zkratka "i.d." nahrazuje individuální údaj, který nelze zveřejnit. Zdroj: ČSÚ- Statistické ročenky Libereckého kraje B/Doména: Optika, dekorativní a užitné sklo Definice domény 17 V kraji tradiční doména znalost výroby skla od fáze těžby a zpracování základní suroviny až po obrábění finálních výrobků ze skla pro velké spektrum použití. Staleté know-how opracování skleněných polotovarů je uplatňováno i na opracování přírodních i umělých drahých kamenů. Zaměření domény 18 Optika a zpracování dekorativního a užitného skla představuje oblast s vysokou přidanou hodnotou a vysokou mírou specializace. Činnost v oboru v kraji je možné přirovnat k činnosti klastru. Podniky se navzájem dobře znají a těží ze vzájemné spolupráce. Doména tak, jak je relativně úzce vymezená, se orientuje zejména na zpracování skla a dalších tzv. brittle (křehkých, tříštivých) materiálů. Součástí domény jsou i společnosti z oblasti přesné mechaniky a měřící techniky. Přesnost výroby, kterou je podmíněna konkurenceschopnost ve většině oblastí v doméně, je řádově vyšší než standardní přesnosti ve strojírenství a je podmíněna přesnými měřícími metodami a diagnostikou. Velké množství takových měřících a diagnostických přístrojů není možné nakupovat a je nutné je individuálně vyvíjet. Výroba skla pro užitkové účely je rozsáhlá výrobní oblast s velkou tradicí. Je základem komponentní základny pro kompletaci ve sklářském a bižuterním průmyslu. Vychází ze specializace výrobců a vzájemné kooperace při výrobě finálních výrobků. Související oddíly CZ-NACE s vazbou k doméně: CZ-NACE 23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Oddíl obsahuje především výrobu skla a skleněných výrobků, výrobu porcelánových a keramických výrobků, výrobu betonových, cementových a sádrových výrobků, řezání, tvarování a konečná úprava kamenů, výrobu brusiv a ostatních nekovových minerálních výrobků. CZ-NACE 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení - Oddíl zahrnuje výrobu spotřebitelské elektroniky, měřících, testovacích, navigačních a kontrolních zařízení, ozařovacích, 17 LK (2014) Krajská příloha k národní RIS3 za kraj Liberecký. Liberec: Liberecký kraj. 18 LK (2014) Krajská příloha k národní RIS3 za kraj Liberecký. Liberec: Liberecký kraj. 39

40 elektromedicínských a elektroterapeutických zařízení, optické přístroje a zařízení, výrobu magnetických a optických médií, tento oddíl je uveden i v doméně A/ Výroba strojírenských technologií. CZ-NACE 32 Ostatní zpracovatelský průmysl, kde je zahrnuta výroba klenotů, bižuterie a příbuzných výrobků, ale i výroba her a hraček, výroba lékařských a dentálních nástrojů a potřeb a další zpracovatelský průmysl jinde neuvedený. Zhodnocení situace odvětví na úrovni ČR 19 CZ-NACE 23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Sklářský průmysl a průmyslová výroba stavebních hmot mají v České republice dlouholetou tradici a poměrně vysokou úroveň. Vedle průmyslu skla a stavebních hmot oddíl zahrnuje škálu keramických, porcelánových výrobků. Hlavním vývozním artiklem zůstávají sklo, keramické a porcelánové zboží a vybraný sortiment výrobků betonové prefabrikace. Skupiny oddílu výroby stavebních hmot a plochého skla jsou závislé především na vývoji stavebnictví, resp. automobilového průmyslu, které mají zásadní vliv na jejich produkční charakteristiky. Pro oddíl jsou charakteristické velké podniky, které tvoří přibližně polovinu tržeb, přidané hodnoty a zaměstnaných osob oddílu. Střední podniky vytvářejí asi třetinu tržeb a přidané hodnoty a necelých 30 % zaměstnaných osob. U mikro podniků převažuje počet jednotek, ale podíly tržeb a přidané hodnoty nejsou významné. Největší podíl počtu mikro podniků na zaměstnanosti a ostatních produkčních charakteristikách dosahuje skupina 23.1 Výroba skla a skleněných výrobků, následovaná skupinou 23.6 Výroba betonových, cementových a sádrových výrobků. Z pohledu vývoje oddílu lze konstatovat, že výroba skla průběžně stoupá, v posledních letech v průměru asi o 5 % ročně. Objem tržeb se již dostal na úroveň před hospodářskou krizí - kolem 43 miliard korun, přičemž zhruba 80 % produkce jde na export. Další růst sklářství brzdí nedostatek lidí na pracovním trhu. Dominantními jsou výrobci plochého skla pro automobilový průmysl a stavebnictví. Tito výrobci také výrazně investují do rozšíření výroby. Do výroby stavebnin se promítl výrazně nepříznivý vývoj stavební produkce v loňském roce, kdy oproti předloňskému roku zaostala za očekáváním, a to zejména v inženýrském stavitelství v důsledku nepřipravenosti dopravních staveb. Podle výsledků za období 01-12/2016 stavební produkce meziročně klesla o 5,9 %, z toho v pozemním stavitelství o 0,8 % a v inženýrském stavitelství dvouciferně, a to o 15,9 %. CZ-NACE 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení Oddíl CZ-NACE 26 patří dlouhodobě mezi klíčové sektory české ekonomiky a je jedním z nejvýznamnějších a rozhodujících odvětví zpracovatelského průmyslu. Elektronika a elektrotechnika je subdodavatelem pro mnoho dalších oborů hospodářství, zejména automobilový průmysl a strojírenství. Oddíl zahrnuje pracovně náročné výroby i vysoce produktivní automatizované výroby. V oddíle převažují svým významem velké podniky, které tvoří 83 % tržeb, 65 % přidané hodnoty a 60 % zaměstnaných osob. Druhé nejvýznamnější jsou střední podniky s podíly: 11 % tržeb, 22 % přidané hodnoty a 23 % zaměstnaných osob. Za celý rok 2016 dosáhl obrat tuzemského trhu elektroniky a spotřebičů částky 74,38 miliardy korun, což je o 2,2 % více než v roce Trendy v jednotlivých segmentech byly dlouhodobé. Roste prodej chytrých telefonů, telekomunikačních zařízení, velkých i malých domácích spotřebičů. Loni klesal trh kancelářské techniky a fotoaparátů, v případě spotřební elektroniky došlo pouze k mírnému nárůstu. CZ-NACE 32 Ostatní zpracovatelský průmysl Oddíl CZ-NACE 32 zahrnuje celkem šest různorodých výrobních skupin, které se liší jak používanými vstupními surovinami, tak výrobními technologiemi i samotnými finálními produkty. Některé skupiny jsou materiálově náročné, závislé na vysoké manuální zručnosti a invenci designérů a samotných pracovníků. Řada z těchto 19 Zpracováno dle MPO (2017) Panorama zpracovatelského průmyslu ČR Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu. 40

41 skupin výrobků má dlouholetou tradici a značné mezinárodní renomé (např. výroba bižuterie, hudebních nástrojů, dřevěných hraček, výroba kancelářských potřeb atd.). Sortimentně velmi členitá skupina, která vedle bižuterie z obecných kovů, skla, dřeva, kůže, zahrnuje školní a kancelářské potřeby, kartáčnickou výrobu, zápalky, deštníky, slunečníky apod. V oddíle je mnoho mikro podniků (80 % jednotek), které se podílí na tržbách pouze 7 %, na přidané hodnotě 8 % a 20 % na zaměstnaných osobách. Nejvýznamnější jsou velké podniky, které se podílí na tržbách 47 %, na přidané hodnotě 42 % a 35 % na zaměstnaných osobách. O něco menší podíly (27 % až 32 %) zaujímají střední podniky. Oddíl ostatního zpracovatelského průmyslu je dodavatelem a odběratelem výrobků a služeb řady dalších oddílů zpracovatelského průmyslu, např. chemického a plastikářského, výroby základních kovů, zdravotní péče a dalších navazujících odvětví a služeb. V letech 2015 a 2016 oddíl tvořil hodnotu, tj. dosahoval kladného ekonomického zisku. Jeho meziroční růst byl mírně pozitivní. Důvodem byl pokles rizika a zlepšení zadluženosti. Situace v Libereckém kraji V regionu je přes 100 firem různé velikosti, mezi největší patří: Crytur s.r.o. Sklostroj s.r.o. Lucid s.r. o Preciosa a.s. Dioptra a.s. Ecoglass s.r.o. Docter Optics s.r.o. Konvex s.r.o. Turnex s.r.o. Benteler Maschienenbau s.r.o. Trevos a.s. Lasvit s.r.o. Elsklo s.r.o. PAS a.s. AG Plus s.r.o. Fabos s.r.o CoorsTek Advanced Materials s.r.o. Polpur s.r.o. Crystalex s.r.o. U oddílu 23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků je v Libereckém kraji velice nízká produktivita, resp. nízký podíl tržeb na 1 zaměstnance dosahuje jen 26,4 % produktivity průmyslu v Libereckém kraji. V roce 2016 je v tomto oddílu nejnižší hodnota tržeb na 1 zaměstnance v rámci všech krajů ČR., přičemž v Libereckém kraji došlo mezi roky 2010 a 2016 v tomto ukazateli k poklesu. Na druhou stranu je zde nárůst mezd, který může indikovat, že tento propad se může v dalších letech zastavit. Je nutné tento oddíl sledovat, jelikož je velice zranitelný. U oddílu 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení jsou údaje za Liberecký kraj jen do roku 2013, kdy ze 3 podniků se 100 a více zaměstnanci jeden podnik přestal splňovat podmínky šetření, a ČSÚ od roku 2013 tyto údaje považuje za individuální a již je nezveřejňuje. Produktivita tohoto odvětví byla v 2013 na 59,2% procent průměrné produktivity průmyslu v Libereckém kraji. Oddíl 32 Ostatního zpracovatelského průmyslu stagnuje. Od roku 2012 došlo k poklesu tržeb na 1 zaměstnance. Je zde velice nízká průměrná mzda, nejnižší ze všech oddílů v této doméně. V posledních letech klesá i počet zaměstnanců. Tento oddíl je tvořen nejmenším podniky v porovnání s předchozími oddíly, které průměrně mají 145 zaměstnanců. V tomto kontextu je nutno upozornit, že jsou analyzovány jen podniky se 100 a více zaměstnanci, které ČSÚ sleduje v rámci pravidelných výkazů. 41

42 Tis. Kč na 1 zam. Graf 1.19: Tržby na 1 zaměstnance z prodeje vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy podle CZ-NACE odpovídající znalostní doméně Optika, dekorativní a užitné sklo v Libereckém kraji Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení 32 Ostatní zpracovatelský průmysl Pozn.: Podniky se 100 a více zaměstnanci se sídlem v kraji, od roku 2014 jsou v oddílu 23 individuální údaje. Zdroj: ČSÚ-Statistická ročenka Libereckého kraje Tabulka 1.14: Vývoj oddílů CZ-NACE odpovídající znalostní doméně Optika, dekorativní a užitné sklo v Libereckém kraji Odvětví/ukazatel Výroba ostatních nekovových m inerálních výrobků Tržby na 1 zam. (v tis. Kč) 980,0 922, , , Tržby na 1 zam. (100 % = Prumysl LK) 35,6% 32,0% 35,9% 33,8% 31,2% 32,0% 26,4% Průměrná velikost podniku (počet zam.) 470,1 619,9 714,2 791,2 661,0 590,2 599, Průměrný počet podniků Průměrný evidenční počet zaměstnanců (fyzické osoby) Tržby z prodeje (v mil. Kč) Průměrná hrubá měsíční mzda (v Kč) Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení Tržby na 1 zam. (v tis. Kč) 1 670, , , ,3 i. d. i. d. i. d. Tržby na 1 zam. (100 % = Prumysl LK) 60,7% 54,0% 60,0% 59,2% i. d. i. d. i. d. Průměrná velikost podniku (počet zam.) 195,0 211,3 194,3 214,3 i. d. i. d. i. d i. d. i. d. i. d i. d. i. d. i. d i. d. i. d. i. d , , , , , , ,4 Tržby na 1 zam. (100 % = Prumysl LK) 37,0% 35,2% 39,7% 33,1% 32,4% 29,8% 30,8% Průměrná velikost podniku (počet zam.) 138,9 152,3 145,3 143,0 149,3 149,5 145, Průměrný počet podniků Průměrný evidenční počet zaměstnanců (fyzické osoby) Tržby z prodeje (v mil. Kč) Průměrná hrubá měsíční mzda (v Kč) 32 Ostatní zpracovatelský prům ysl Tržby na 1 zam. (v tis. Kč) Průměrný počet podniků Průměrný evidenční počet zaměstnanců (fyzické osoby) Tržby z prodeje (v mil. Kč) Průměrná hrubá měsíční mzda (v Kč) Pozn.: Podniky se 100 a více zaměstnanci se sídlem v kraji, Zkratka "i.d." nahrazuje individuální údaj, který nelze zveřejnit. Zdroj: ČSÚ - Statistické ročenky Libereckého kraje 42

43 Tabulka 1.15: Tržby na 1 zaměstnance (v tis. Kč) z prodeje vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy podle CZ- NACE odpovídající znalostní doméně Optika, dekorativní a užitné sklo dle krajů # Kraj 23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení 32 Ostatní zpracovatelský průmysl Rozdíl Rozdíl Rozdíl 1 Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj i.d Karlovarský kraj i.d Ústecký kraj i.d Liberecký kraj i.d Královéhradecký kraj i.d Pardubický kraj i.d i.d i.d. 10 Kraj Vysočina i.d. i.d i.d Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj i.d i.d. i.d. 14 Moravskoslezský kraj Česká republika Pozn.: Podniky se 100 a více zaměstnanci se sídlem v kraji, Zkratka "i.d." nahrazuje individuální údaj, který nelze zveřejnit. Zdroj: ČSÚ-Statistická ročenka Libereckého kraje C/Doména: Pokročilé materiály na bázi textilních struktur Definice domény 20 Doména zaměřená na výzkum, vývoj, výrobu a nové technologie výroby pokročilých materiálů na bázi textilních struktur (předené, pletené, tkané textilní struktury, netkané textilie). Důležitou součástí jsou i nové procesy úprav textilních struktur a integrace netextilních prvků do textilního substrátu. Zaměření domény 21 Severovýchodní část Čech (od Jizerských hor po Orlické hory) byla od konce 16. století pověstná textilní výrobou. Zlatý věk odvětví (konec 19. století) dnes připomínají velké opuštěné areály. Výroba oděvních textilií je dnes soustředěna mimo Evropu. Přesto v tomto regionu NUTS II Severovýchod zůstaly jak školy, tak výzkum a firmy vyrábějící především technické a funkční textilie a výrobci tkacích strojů. Jen úzká specializace je dnes jedinou možností pro uplatnění v praxi. Tato doména je v rámci NUTS II Severovýchod kompaktním celkem a je nutné ji takto posuzovat. V Libereckém kraji je odborné školství a výzkum, v Královéhradeckém a Pardubickém kraji působí většina producentů. Celkem tyto tři regiony představují 45,3 % textilní produkce ČR (měřeno velikosti tržeb v roce 2016), které vytváří 48,2 % zaměstnanců v rámci tohoto sektoru v ČR. Členění domény - Výroba textilních vláken - Výroba textilní příze - Výroba textilní konstrukce - Textilní úpravy - Konfekce textilních výrobků - Oděvnictví 20 LK (2014) Krajská příloha k národní RIS3 za kraj Liberecký. Liberec: Liberecký kraj. 21 LK (2014) Krajská příloha k národní RIS3 za kraj Liberecký. Liberec: Liberecký kraj. 43

44 Související oddíly CZ-NACE s vazbou k doméně: CZ-NACE 13 Výroba textilií Oddíl obsahuje úpravu a spřádání textilních vláken a příze, tkaní textilií, konečná úprava a Výroba ostatních textil CZ-NACE 14 Výroba oděvů Oddíl obsahuje výrobu oděvů, kožešinových výrobků a výrobu pletených a háčkovaných oděvů. Zhodnocení situace odvětví na úrovni ČR 22 CZ-NACE 13 Výroba textilií Výroba textilií se podle druhu zpracovávané suroviny dělí na výrobu bavlnářskou, hedvábnickou, lnářskou a vlnařskou. Výroba většiny textilních podniků má více technologických stupňů. Zahrnuje obory předení, tkaní, konečnou úpravu a výrobu ostatních textilií. Textilní průmysl patří k citlivým odvětvím, která na globálním trhu čelí velké konkurenci, zejména ze strany třetích zemí, přesto však je textilní průmysl ČR proexportně zaměřený. Pro oddíl jsou typické velké podniky, které tvoří přes 50 % tržeb, skoro 50 % přidané hodnoty a počtu zaměstnaných osob. Druhou nejvýznamnější skupinu tvoří střední podniky pokrývající zhruba třetinu tržeb, přidané hodnoty a zaměstnaných osob. Malé a především mikro podniky jsou nejpočetnější, ale z hlediska tržeb, přidané hodnoty tvoří mikro podniky asi 3 % až 4 %. Na počtu zaměstnaných osob se podílí mikro podniky zhruba 7 %. Z celkového pohledu lze říci, že se na ekonomických výsledcích výrazně projevují konkurenční vlivy dovozu ze zahraničí a odvětví zároveň podléhá módním trendům. To dokládá skutečnost, že meziroční pokles celkového počtu výrobních jednotek v roce 2016 byl 5,4 %. Oproti roku 2008 došlo v roce 2016 naopak k nárůstu počtu výrobních jednotek o cca 11,1 %. Výrobou textilií se v roce 2016 zabývalo celkem výrobních jednotek s průměrným evidenčním počtem zaměstnanců Mezi výrobními jednotkami výrazně převládají mikro podniky, malé výrobní společnosti, drobní podnikatelé a živnostníci. Jejich ekonomická úspěšnost a neúspěšnost má pak za následek kolísání počtu výrobních jednotek ve sledovaném období. CZ-NACE 14 Výroba oděvů Oděvní výroba je náročná na pracovní síly, s vysokým podílem ruční práce na výrobku. Pro výrobu oděvů je typická tvorba módních kolekcí podle ročních období a dle požadavků zákazníků. Převažuje výroba v malých sériích a stále více se uplatňuje zakázková konfekční výroba, včetně souvisejících služeb, jako jsou módní poradenství nebo úpravy oděvů. Oddíl je proexportně zaměřený, i když hodnota vývozu dosahuje cca 71 % hodnoty dovozu. Oddíl patří k méně významným z hlediska zabezpečení vnitřního trhu. V oddíle je mnoho mikro podniků, které zaujímají přes 80 % jednotek, třetinu zaměstnaných osob, ale pouze necelou pětinu tržeb a přidané hodnoty. V tržbách a přidané hodnotě jsou nejvýznamnější malé a střední podniky, které tvoří v těchto ukazatelích každý zvlášť asi jednu třetinu oddílu. Rostoucí ekonomika, investice do moderní výroby a také ochota lidí utrácet za české výrobky pomáhají tuzemským oděvním firmám. Rok 2016 byl úspěšný také pro firmy, které se zaměřují na pánskou módu, jako je například společnost Koutný, Prostějov nebo družstvo Vývoj v Třešti u Jihlavy. Řada oděvních firem dosáhla výsledků, které naposledy vykazovaly před sedmi lety. Přestože čeští výrobci oděvů přitahují stále více zákazníků, patří trh nadále zahraničním nadnárodním prodejním řetězcům, které se zaměřují zejména na tzv. fast fashion, tedy módu, která se snaží kopírovat trendy z přehlídkových mol a co možná nejrychleji a za nízkou cenu je dostat k lidem. České firmy mají, podle odhadů, maximálně 20% podíl na celkových prodejích. Jedním ze zásadních problémů oddílu je zhoršování věkové struktury zaměstnanců a negativní trend ve vzdělávání, 22 Zpracováno dle MPO (2017) Panorama zpracovatelského průmyslu ČR Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu. 44

45 Tis. Kč na 1 zam. zejména ve sféře technického vzdělání. Úbytek disponibilních pracovníků pociťuje řada společností v odvětví výroby oděvů již nyní a tato skutečnost bude stále naléhavější s pokračujícím ekonomickým růstem. Situace v Libereckém kraji Podniky působící v doméně na území Libereckého kraje: VÚTS a.s. (textilní strojírenství) Matějovský (ložní prádlo) Nanoprotex s.r.o. (oděvnictví, nanovlákna) Aries (zdravotní pomůcky) Celtima s.r.o. (stany, plachty) Direct Alpine s.r.o. (sportovní oděvy) Johnson Controls s.r.o. (textilie automotive) Hybler Textil s.r.o. (bytový textil Licolor a.s. (bytový textil) Zitex s.r.o. (netkané textilie) Naveta s.r.o. (textilní strojírenství) Elas s.r.o. (stuhy) CZ-NACE 13 Výroba textilií V oddílu výroba textilií patří Liberecký kraj k 3 regionům, kde je tento oddíl koncentrován nejvíce v ČR. Liberecký kraj se v roce 2016 podílel na celkové produkci ČR 10 %. V kraji dnes působí podniky, které vyrábějí především technické a funkční textilie, případně výrobci tkacích strojů. Nárůst zaměstnanosti v textilním průmyslu u podniků se 100 a více zaměstnanci (roste průměrná velikost podniku), která je doprovázena růstem produktivity, a to jak v absolutní hodnotě, tak i relativní hodnotě v porovnání s krajským průměrem v průmyslu. Produktivita textilního průmyslu v kraji se výrazně přiblížila k průměrné produktivitě průmyslu v kraji. Produktivita průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci v kraji je 100 %, Textilní průmysl (CZ- NACE 13) v roce 2010 dosahoval hodnoty 55,5 %, ale v roce2016 již dosáhl hodnoty 83,0 %. V krajském srovnání z hlediska tržeb na 1 zaměstnance se Liberecký kraj umístil na druhém místě za Jihomoravským krajem, ale v Libereckém kraji byl v letech 2010 až 2016 dosažen největší růst tohoto ukazatele mezi kraji ČR. CZ-NACE 14 Výroba oděvů Data k této oblasti nebyla ČSÚ za Liberecký kraj zveřejněna, jelikož se jedná o individuální údaje. Graf 1.20: Tržby na 1 zaměstnance z prodeje vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy podle CZ-NACE odpovídající znalostní doméně Pokročilé materiály na bázi textilních struktur v Libereckém kraji Zdroj: ČSÚ-Statistická ročenka Libereckého kraje Výroba textilií 45

46 Tabulka 1.16: Průměrný počet podniků podle CZ-NACE odpovídající znalostní doméně Pokročilé materiály na bázi textilních struktur v Libereckém kraji 13 Výroba textilií Odvětví/ukazatel Tržby na 1 zam. (v tis. Kč) 1 528, , , , Tržby na 1 zam. (100 % = Prumysl LK) 55,5% 59,6% 64,6% 74,2% 63,2% 78,6% 83,0% Průměrná velikost podniku (počet zam.) 138,4 142,6 141,4 153,3 157,9 178,1 188,3 Průměrný počet podniků Průměrný evidenční počet zaměstnanců (fyzické osoby) Tržby z prodeje (v mil. Kč) Průměrná hrubá měsíční mzda (v Kč) Pozn.: podniky se 100 a více zaměstnanci se sídlem v kraji. Zdroj: ČSÚ- Statistická ročenka Libereckého kraje Tabulka 1.17: Tržby na 1 zaměstnance (v tis. Kč) z prodeje vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy podle CZ- NACE odpovídající znalostní doméně Pokročilé materiály na bázi textilních struktur dle krajů # Kraj 13 Výroba textilií Rozdíl 1 Hlavní město Praha i.d. i.d. 2 Středočeský kraj Jihočeský kraj i.d Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina i.d. i.d. 11 Jihomoravský kraj Olomoucký kraj i.d. i.d. 13 Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Česká republika Pozn.: Podniky se 100 a více zaměstnanci se sídlem v kraji, Zkratka "i.d." nahrazuje individuální údaj, který nelze zveřejnit. Zdroj: ČSÚ-Statistické ročenky Libereckého kraje D/Doména: Progresivní kovové a kompozitní materiály a technologie jejich zpracování Definice domény 23 Široké spektrum znalostí a speciálních technologií spojených s vývojem, výrobou a zpracováním různých kovových i nekovových materiálů. Těžiště znalostí domény spočívá v systematickém vývoji složení materiálů, změny vlastností materiálů a jejich aplikaci pro různé obory. Součástí domény je i vývoj a aplikace zcela nových materiálů. Výstupem domény jsou materiály nových vlastností či nové efektivnější metody zpracování klasických materiálů. Zaměření domény Doména založená na mezioborovém přístupu, kombinující poznatky chemie, materiálového inženýrství, fyziky. Tyto poznatky spolu s dalšími technologickými specializacemi úzce spolupracují s celou řadou oborů s cílem nalézt buď řešení technických výzev pomocí nových materiálů (či jejich zpracování) nebo vyhledání aplikace 23 LK (2014) Krajská příloha k národní RIS3 za kraj Liberecký. Liberec: Liberecký kraj. 46

47 pro nové materiály (či jejich zpracování). V mnohém odborníci této domény navazují na tradici přesného lití v regionu. Specializace v oblasti nových materiálů lze členit podle použitých procesů, aplikací a použitých materiálů: 1/Zpracování plastů a kompozitů: - Vývoj, aplikace a technologie zpracování plastů, biopolymerů, kompozitů, nanokompozitů a mikrokompozitů a netradičních kompozitů 2/Tváření kovů - Zpracování vysokopevnostních kovových materiálů - Nové metody tváření kovových materiálů 3/Svařování - Metody a technologie svařování materiálů 4/Slévání - Metody lití kovů (gravitační, vysokotlaké, karuselové ) - Technologie přípravy manipulace forem - Slévání podle kovů a slitin - Snižování hmotnosti - Modelování mechanicko-fyzikálních vlastností materiálů, experimentální výzkum vlastností s akcentem na vývoj nových materiálů a struktur a následná aplikace Související oblasti/sekce CZ-NACE k doméně: CZ-NACE 22 Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba pryžových a plastových výrobků má široké rozmezí využití: na obalové materiály, ve stavebnictví, v automobilovém průmyslu nebo v elektrotechnickém průmyslu. CZ-NACE 24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství Do tohoto oddílu spadá především výroba železa, oceli, feroslitin, výroba ocelových trubek a dutých profilů, výroba a hutní zpracování neželezných kovů, slévárenství. CZ-NACE 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení - Oddíl zahrnuje výrobu čistě kovových výrobků z velice širokého sortimentu, které mají zpravidla statickou funkci, a také výrobu zbraní a střeliva. Zhodnocení situace odvětví na úrovni ČR 24 CZ-NACE 22 Výroba pryžových a plastových výrobků 24 Zpracováno dle MPO (2017) Panorama zpracovatelského průmyslu ČR Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu. 47

48 Plasty mají rovněž velké využití i po recyklaci. Jako recyklované plastové produkty se vyrábí například díly do automobilů, designový nábytek a bytové doplňky, textilie, boty a tašky, obalové materiály a řada dalších výrobků. Pryž je materiál, který je unikátní a nenahraditelný. Pryžové výrobky, jsou nezbytnou součástí pro výrobu produktů v ostatních sektorech zpracovatelského průmyslu. Pryž je materiál, který je pružný, trvanlivý a bezpečný i při nízkých teplotách. Právě díky svým vlastnostem, kdy vydrží velmi nízké i velmi vysoké teploty, se využívá například v kosmickém nebo leteckém průmyslu. Až kolem 60 % výrobků z pryže se použije na součástky do různých typů dopravních prostředků. Jedná se o odvětví s dominancí velkých a středních podniků. V tržbách oddílu zaujímají dlouhodobě velké podniky skoro dvě třetiny a střední podniky více než čtvrtinu. V přidané hodnotě je situace obdobná. V počtu zaměstnaných osob tvoří velké podniky polovinu a střední třetinu oddílu. Jde o jeden z nejvýkonnějších oddílů z hlediska efektivnosti. V letech 2015 a 2016 dosahoval vysokých kladných hodnot ekonomického zisku, i když jeho meziroční růst byl spíše malý. Produkční charakteristiky naznačují, že se jedná o jedno z nejstabilněji se vyvíjejících odvětví. Tržby zaznamenaly propad pouze v roce 2009 a jinak neustále rostly. Rostoucí trend od roku 2009 do roku 2016 vykazovala také přidaná hodnota, produktivita práce a průměrná mzda. Počet zaměstnaných osob po větším poklesu v roce 2009 zaznamenal ještě mírné poklesy v období 2012 a V ostatních letech počet zaměstnaných osob rostl a v roce 2016 dosáhl svého maxima. CZ-NACE 24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství České hutnictví, stejně jako evropské, prochází strukturálním vývojem, který nastal společně s vypuknutím celosvětové krize. Od roku 2013 však nastal obrat k růstu a i když se produkce oceli velmi pravděpodobně nevrátí na předkrizovou úroveň, výroba i spotřeba roste a měla by růst i nadále. Dodávky z hutnictví tvoří téměř z jedné třetiny vývoz, dvě třetiny pak směřují do mezispotřeby, kde hlavní odběratelé jsou uvnitř vlastního oddílu CZ-NACE 24, dále strojírenství CZ-NACE 28 a kovovýroba CZ-NACE 25. Z hlediska velikosti jsou nejvýznamnější velké podniky (tvoří až tři čtvrtiny oddílu) a střední podniky (tvoří až čtvrtinu oddílu). Hutnictví v ČR, stejně jako evropské, prochází strukturálním vývojem, který nastal společně s vypuknutím celosvětové krize. CZ-NACE 24 tvoří základ pro dodávky ostatním zpracovatelským odvětvím. Oddíl přinese ročně do veřejných rozpočtů cca 15 mld. Kč. Celosvětová recese se v oddíle hutnictví projevila největším propadem u přidané hodnoty a tržeb v roce Snížení zaměstnanosti a aktiv bylo pozvolnější. Slibné oživení v roce 2010 (kromě zaměstnanosti) kulminovalo u všech ukazatelů v roce 2011, avšak nedosáhlo úrovně roku Druhá vlna recese v roce 2012 byla mírnější a v tržbách pokračovala i v roce 2013, zatímco přidaná hodnota se obrátila k meziročnímu růstu, při stagnaci zaměstnanosti. V roce 2014 zaznamenaly růst už všechny ukazatele, přičemž u přidané hodnoty byl velmi výrazný. V roce 2015 nebyla dynamika v CZ-NACE 24 tak příznivá, když produkce meziročně v průměru klesla o 1 %. Příznivé relace mezi produktivitou práce a průměrnou mzdou v roce 2008 nebylo za celé sledované období dosaženo, nejblíže tomu bylo v roce Při stabilním meziročním nárůstu průměrné mzdy došlo v letech 2011 a 2014 k rychlejšímu růstu produktivity práce, která v následných letech poklesla, takže relace těchto ukazatelů byla v letech 2012 a 2015 nepříznivá. Vývoj oddílu není příznivý, jak je patrné na vybraných ukazatelích v období 2008 až Tržby, přidaná hodnota a počet zaměstnaných osob po prudkém propadu v roce 2009 se již zdaleka nedostaly na hodnotu v roce Nastaly období růstu i poklesu, ale oddíl neustále ztrácel svůj podíl na zpracovatelském průmyslu. Obdobný nevyrovnaný vývoj měla také produktivita práce, kdy ovšem v letech 2014 a 2015 dosáhla vyšší úrovně, než měla v roce Pouze vývoj průměrné mzdy má rostoucí trend. 48

49 CZ-NACE 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení Šíře výrobků a technologií, které jsou zahrnuty do tohoto oddílu, je extrémní. Přes různorodost výrobků oddílu CZ-NACE 25 je ale pro všechny výrobní skupiny v oddílu sjednocující charakteristikou skutečností, že původním materiálovým vstupem jsou tradiční kovové polotovary vyrobené v oddílu CZ-NACE 24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství. Při bližší analýze produkce jednotlivých výrobních podniků, zařazených do kovovýroby, je u mnohých podniků patrná snaha o další zvyšování přidané hodnoty svých výrobků tím, že se zabývají i navazující kompletací svých kovodělných výrobků do strojírenských zařízení a tyto podniky proto získávají v daleko větší míře charakter strojírenské výroby. Nejvýznamnější pro oddíl jsou střední podniky, jejichž podíl na tržbách, přidané hodnotě a počtu zaměstnaných osob oddílu přesahuje jednu třetinu. O něco menší podíl na oddíle mají velké podniky. Malé podniky tvoří přibližně 20 % oddílu. Tvorba ekonomického zisku se v roce 2016 stejně jako v roce 2015 zvýšila a dosahovala kladné hodnoty, tj. podniky oddílu tvořily hodnotu pro své majitele. Hlavní příčinou příznivého vývoje ekonomického zisku byl vývoj produktivity práce, která dále rostla. Situace v Libereckém kraji Podniky působící v doméně na území Libereckého kraje: Zpracování plastů a kompozitů: - Magna Exteriors & Interiors (Bohemia) s.r.o. Svařování: - Benteler s.r.o. - Bombardier a.s. Tváření: - Benteler s.r.o. - DENSO MANUFACTURING CZECH s.r.o. - GRUPO ANTOLIN - Matador Automotive Czech s.r.o. - DENSO MANUFACTURING CZECH s.r.o. - DENSO MANUFACTURING CZECH s.r.o. - Laird Technologies s.r.o. Slévání: - Komerční slévárna šedé a tvárné litiny s.r.o. - KSM Castings a.s. - DGS Druckguss Systeme s.r.o. - UNITHERM s.r.o. - BENEŠ a LÁT a.s. - Slévárna šedé litiny FEREX-ŽOS, s.r.o. - Slévárna hliníku s.r.o Nový Bor - AL-SOLID s.r.o. CZ-NACE 22 Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba pryžových a plastových výrobků má v Libereckém kraji do roku 2014 rostoucí produktivitu měřenou velikostí tržeb na 1 zaměstnance, dle které dochází ke stagnaci. V relativním vyjádření produktivita kolísá mezi 81 % až 92 % průměrné produktivity průmyslu. CZ-NACE 24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství Tento oddíl se vyznačuje nižší produktivitou než předchozí oddíl. Nevyšší podíl tržeb na 1 zaměstnance dosáhl tento oddíl v roce 2014., pak následoval výrazný pokles a v roce 2016 určité oživení, ale hodnot roku 2014 nebylo dosaženo. Z hlediska relativní produktivity se tento oddíl pohybuje v rozmezí 71 % až 83 % průměrné 49

50 Tis. Kč na 1 zam. produktivity průmyslu. V roce 2016 jsou mzdy ze všech oddílů v této doméně nejnižší, i když v roce 2010 byly nejvyšší. V mezikrajském srovnání patří Liberecký kraj v tomto oddílů ke krajům s nízkou produktivitou. CZ-NACE 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení Oddíl výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků prošel nejvýraznějším progresivním vývojem v porovnání s dalšími oddíly v této doméně, a to jak v tržbách na 1 zaměstnance, tak i ve výši mezd. V této doméně má odvětví v roce 2016 i nejvyšší mzdy. V mezikrajském srovnání odvětví patří na druhé místo v produktivitě v roce 2016, přičemž nárůst v letech 2010 až 2016 byl nejvyšší. Graf 1.21: Tržby na 1 zaměstnance (v tis. Kč) z prodeje vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy podle CZ-NACE odpovídající znalostní doméně Progresivní kovové a kompozitní materiály a technologie jejich zpracování v Libereckém kraji Výroba pryžových a plastových výrobků Zdroj: ČSÚ-Statistická ročenka Libereckého kraje. 24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení 50

51 Tabulka 1.18: Průměrný počet podniků podle CZ-NACE odpovídající znalostní doméně Progresivní kovové a kompozitní materiály a technologie jejich zpracování v Libereckém kraji Odvětví/ukazatel Výroba pryžových a plastových výrobků Tržby na 1 zam. (v tis. Kč) 2 373, , , , Tržby na 1 zam. (100 % = Prumysl LK) 86,2% 87,7% 91,9% 86,5% 84,1% 81,6% 82,6% Průměrná velikost podniku (počet zam.) 307,1 349,4 337,5 337,8 337,4 322,9 317,4 Průměrný počet podniků Průměrný evidenční počet zaměstnanců (fyzické osoby) Tržby z prodeje (v mil. Kč) Průměrná hrubá měsíční mzda (v Kč) Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů, slévárenství Tržby na 1 zam. (v tis. Kč) 2 154, , , , Tržby na 1 zam. (100 % = Prumysl LK) 78,3% 76,9% 83,5% 82,4% 80,8% 71,0% 76,7% Průměrná velikost podniku (počet zam.) 163,0 157,6 209,6 215, Průměrný počet podniků Průměrný evidenční počet zaměstnanců (fyzické osoby) Tržby z prodeje (v mil. Kč) Průměrná hrubá měsíční mzda (v Kč) Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení Tržby na 1 zam. (v tis. Kč) 1 783, , , , , , ,6 Tržby na 1 zam. (100 % = Prumysl LK) 64,8% 85,5% 83,1% 82,9% 82,8% 87,5% 93,3% Průměrná velikost podniku (počet zam.) 219,0 179,3 189,3 206,0 223,0 224,5 210,2 Průměrný počet podniků Průměrný evidenční počet zaměstnanců (fyzické osoby) Tržby z prodeje (v mil. Kč) Průměrná hrubá měsíční mzda (v Kč) Pozn.: Podniky se 100 a více zaměstnanci se sídlem v kraji. Zdroj: ČSÚ- Statistické ročenky Libereckého kraje. Tabulka 1.19: Tržby na 1 zaměstnance (v tis. Kč) z prodeje vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy podle CZ- NACE odpovídající znalostní doméně Progresivní kovové a kompozitní materiály a technologie jejich zpracování dle krajů # Kraj 22 Výroba pryžových a plastových výrobků 24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství strojů a zařízení Rozdíl Rozdíl Rozdíl 1 Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj i.d Plzeňský kraj i.d Karlovarský kraj i.d. i.d Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj i.d. i.d Pardubický kraj i.d. i.d Kraj Vysočina i.d. i.d Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Česká republika Pozn.: Podniky se 100 a více zaměstnanci se sídlem v kraji. Zkratka "i. d. nahrazuje individuální údaj, který nelze zveřejnit. Zdroj: ČSÚ- Statistické ročenky Libereckého kraje Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě

52 1.2.5 E/Doména: Komponenty pro dopravní zařízení Definice domény 25 Doména využívající poznatky z celé řady oborů a uplatňující je při výzkumu, vývoji a výrobě komponentů pro výrobu dopravních prostředků. Zaměření domény V minulosti v Libereckém kraji působili výrobci finálních produktů dopravních prostředků (RAF, LIAZ, Vagónka Česká Lípa). Dnes díky vysoké specializaci výroby a koncentraci prodejních kanálů se většina výrobců zaměřuje na produkci komponent pro finální výrobce. Doména využívá znalost celé řady oborů: - Zpracování kovů - Zpracování plastů - Textilní technologie - Elektrotechnika - Software Související oddíly CZ-NACE s vazbou k doméně: CZ-NACE 29: Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů - Odvětví zahrnuje výrobkovou skladbu: osobní, lehké užitkové a nákladní automobily, přívěsy a návěsy, autobusy a trolejbusy, pásová sněhová vozidla, golfové vozíky, obojživelná, požární vozidla a výroba jejich částí. CZ-NACE 30: Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Oddíl zahrnuje především stavbu lodí a člunů, výroba železničních lokomotiv a vozového parku, výrobu letadel a vojenských bojových vozidel (údaje nejsou zveřejňovány). Zhodnocení situace odvětví na úrovni ČR 26 CZ-NACE 29: Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů Automobilový průmysl (AP) se významně podílí na celkových hospodářských výsledcích České republiky. Jeho zastoupení se v rámci zpracovatelského průmyslu neustále zvyšuje, rostou jeho tržby, počet zaměstnanců i export. Pro oddíl jsou typické velké podniky, které tvoří okolo 95 % oddílu. Oddíl tvořící nejvíce ekonomického zisku v celém zpracovatelském průmyslu. V letech 2016/2015 se tvorba ekonomického zisku meziročně výrazně zvýšila, a to především díky nárůstu produktivity práce. Všechny skupiny vykazují kladnou hodnotu ekonomického zisku a její nárůst. Ve všech skupinách byla hlavním tahounem zvýšení ekonomického zisku produktivita práce. Výrobci autodílů se snaží zvyšovat svoji produktivitu automatizací a robotizací výroby. Tržby firem rostou vyšším tempem než mzdy. Produktivita práce se vyvíjela ve třech etapách: v letech 2008 až 2009 mírně rostla, v období 2010 až 2012 spíše stagnovala a od roku 2013 měla opět vzrůstající trend. Na vývoji produktivity práce měl svůj podíl také vývoj počtu zaměstnaných osob, který měl po poklesu v roce 2009 trvale rostoucí trend. Česká republika stále těží z nižších mzdových nákladů, které využívají zahraniční investoři k rozšiřování stávajících výrobních kapacit, případně k budování kapacit. 25 LK (2014) Krajská příloha k národní RIS3 za kraj Liberecký. Liberec: Liberecký kraj. 26 Zpracováno dle MPO (2017) Panorama zpracovatelského průmyslu ČR Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu. 52

53 CZ-NACE 30: Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Skladbou výrobního sortimentu patří oddíl CZ-NACE 30 mezi významné proexportní oddíly. Jeho produkce se na vývozu podílí 38 %, dodávky pro domácí investice tvoří 33 % a do mezispotřeby směřuje cca 22 %. Z toho se mezi největší odběratele řadí firmy uvnitř vlastního oddílu CZ-NACE 30, a dále strojírenství CZ-NACE 28 a opravy a instalace strojů CZ-NACE 33. Výrobci kolejových vozidel mají zákazníky zejména mezi středoevropskými železničními dopravci, kterým dodávají nové lokomotivy či vagony, případně pro ně zhotovují kompletní renovace kolejových vozidel. Firmy v leteckém průmyslu jsou pak nejen významní dodavatelé částí letadel pro zahraniční výrobce, ale také velmi úspěšní výrobci ultralightů, kterým se daří získávat nové zakázky ze zahraničí. U ostatních dopravních prostředků je dominantní výroba jízdních kol, kterých se v České republice ročně vyrobí cca tisíc ks, motorek a čtyřkolek se vyrábí cca ks ročně. V oddíle jsou nejvýznamnější velké podniky, které tvořily 84 % tržeb a přidané hodnoty oddílu. Na počtu zaměstnaných osob se podílely 76 %. Druhou nejvýznamnější velikostní skupinou podniků jsou střední podniky s podílem více než 10 % na tržbách i přidané hodnotě. Jejich podíl na zaměstnaných osobách byl okolo 15 %. Ekonomický zisk v roce 2015 a 2016 dosahoval kladných hodnota a jeho tvorba se meziročně zvýšila. Oddíl je velmi efektivní. Zlepšení tvorby ekonomického zisku bylo taženo dvěma největšími nejsilnějšími skupinami oddílu a to železniční a letecká doprava. Situace v Libereckém kraji Podniky působící v doméně na území Libereckého kraje: Letecká technika: Drážní technika: Automotive: - Charvát AXL a.s. - Galaxy high technology s.r.o. - Bombardier a.s. - ML TUNING s.r.o. - A.RAYMOND JABLONEC s.r.o. - Benteler s.r.o. - BRANO GROUP a.s. - DENSO MANUFACTURING CZECH, s.r.o. - GRUPO ANTOLIN BOHEMIA a.s. - CHARVÁT AXL a.s. - JOHNSON CONTROLS AUTOMOBILOVÉ SOUČÁSTKY k.s. - KNORR-BREMSE s.r.o. - Magna Exteriors & Interiors (Bohemia) s.r.o. - MODELÁRNA LIAZ s.r.o. - PEKM KABELTECHNIK, s.r.o. - TRW s.r.o. - IDIADA CZ a.s. - LENAM s.r.o. - TOYOTA TSUSHO EUROPE S.A. o.s. 53

54 CZ-NACE 29: Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů V této oblasti můžeme v současné době sledovat vysokou specializaci firem v regionu, tzn., že firmy se zaměřují na produkci dílčích komponent pro koncové výrobce. To je zejména patrné v oblasti automotive. Význam této oblasti rovněž potvrzuje nárůst počtu zaměstnanců v roce 2015 oproti roku 2010 o 4 %. Oddíl 29: Výroba motorových vozidel z hlediska produktivity obsadil v Libereckém kraji druhé místo, v roce 2016 dosahuje 124,8 % produktivity průmyslu, tzn., že na jednoho zaměstnance připadá tis. Kč. Jedná se o stabilizované odvětví, jak z hlediska počtu podniků, tak i počtu zaměstnanců, kteří mají nejvyšší mzdy ze všech analyzovaných oddílů. Nárůst tržeb na jednoho zaměstnance v porovnání s ostatními kraji není však tak výrazný a kraj se umístil spíše na spodních příčkách srovnání. CZ-NACE 30: Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Data k této oblasti nebyla ČSÚ za Liberecký kraj zveřejněna, jelikož se jedná o individuální údaje. Tis. Kč na 1 zam. Graf 1.22: Tržby na 1 zaměstnance z prodeje vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy podle CZ-NACE odpovídající znalostní doméně Komponenty pro dopravní zařízení v Libereckém kraji v letech Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů Zdroj: ČSÚ- Statistické ročenky Libereckého kraje Tabulka 1.20: Průměrný počet podniků podle CZ-NACE odpovídající znalostní doméně Komponenty pro dopravní zařízení v Libereckém kraji Odvětví/ukazatel Výroba m otorových vozidel (krom ě m otocyklů), přívěsů a návěsů Tržby na 1 zam. (v tis. Kč) 3 892, , , , Tržby na 1 zam. (100 % = Prumysl LK) 141,4% 138,3% 131,1% 128,8% 134,2% 126,7% 124,8% Průměrná velikost podniku (počet zam.) 784,2 802,7 833,6 812,0 820,1 848,5 846, Tržby z prodeje (v mil. Kč) Průměrná hrubá měsíční mzda (v Kč) Průměrný počet podniků Průměrný evidenční počet zaměstnanců (fyzické osoby) Pozn.: Podniky se 100 a více zaměstnanci se sídlem v kraji. Zdroj: ČSÚ- Statistické ročenky Libereckého kraje 54

55 Tabulka 1.21: Tržby na 1 zaměstnance (v tis. Kč) z prodeje vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy podle CZ- NACE odpovídající znalostní doméně Komponenty pro dopravní zařízení dle krajů 29 Výroba motorových vozidel # Kraj (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů Rozdíl 1 Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Česká republika Zdroj: ČSÚ- Statistické ročenky Libereckého kraje F/Doména: Pokročilé separační a sanační technologie Definice domény 27 Průmyslový obor využívající především membránových procesů pro separaci určitých látek z kapalin a plynů a nových sanačních technologií k řešení ekologických problémů. Zaměření domény Procesy membránové separace látek z kapalin byly intenzivně využívány při chemické těžbě uranu na Českolipsku. Tuto velmi specifickou znalost se podařilo v regionu uchovat a celosvětově rozvinout její aplikaci do celé řady oborů. Dnes se membránové procesy dělí dle použitých metod, materiálů a užití. Dnes obor využívá průřezově znalostí z řady oborů (chemie, fyzika, strojírenství, elektrotechnika, biologie) a zároveň umožňuje řešení technologických problémů průřezově v celé řadě oborů lidské činnosti. Klíčové oblasti průmyslu: výroba chemických látek, energetika, potravinářství, ochrana životního prostředí, zdravotnictví, automotive. Členění domény na obory - Membrány a jejich výrobní technologie polymerní chemie, materiálové inženýrství, textilní technologie, nanotechnologie, zpracování plastů, výroby strojů a výrobních zařízení, specializovaná membránová laboratoř - Membránové zařízení - návrh a konstrukce membránových modulů, strojů, elektrochemie, materiálové inženýrství, modelování procesů, elektro 2 + měření a regulace, chemické inženýrství - Technologické aplikace oborové technologie průmyslových odvětví, chemické inženýrství - Geochemické postupy sanačních technologií - Elektrogeochemické sanační technologie Související oddíly CZ-NACE s vazbou k doméně: 27 LK (2014) Krajská příloha k národní RIS3 za kraj Liberecký. Liberec: Liberecký kraj. 55

56 CZ-NACE 20: Výroba chemických látek a chemických přípravků Oddíl obsahuj především výrobu základních chemických látek, hnojiv a dusíkatých sloučenin, plastu a syntetického kaučuku v primárních formách. Zhodnocení situace odvětví na úrovni ČR 28 CZ-NACE 20: Výroba chemických látek a chemických přípravků Výroba chemických látek a chemických přípravků CZ-NACE 20 zaujímá v hospodářství České republiky důležitou pozici, protože chemické výrobky nacházejí uplatnění ve všech oblastech ekonomiky. Chemický sektor je silně provázaný s ostatními oddíly zpracovatelského průmyslu, jako jsou výroba plastů a pryže, textilní průmysl, elektronický průmysl, stavebnictví, průmysl papíru a celulózy, automobilový průmysl a další, a představuje pro ně důležité subdodavatelské odvětví. Chemický průmysl tvoří anorganické a organické chemikálie, průmyslová hnojiva, základní petrochemické produkty, plastické hmoty v primární formě a syntetické pryskyřice, syntetické kaučuky, barvy, barviva a pigmenty, agrochemikálie, kosmetické a čisticí prostředky, chemická vlákna a řada ostatních chemických výrobků (fotochemikálie, lepidla, výbušniny apod). Jedná se o oddíl, kde dominují velké podniky, tvořící 70 % tržeb a okolo 50 % přidané hodnoty a zaměstnaných osob. Podíl oddílu CZ-NACE 20 na tržbách zpracovatelského průmyslu ČR se v roce 2015 pohyboval kolem 5 %, nicméně vlivem již zmíněných vlivů pak v roce 2016 podíl tvořil zhruba 4,3 %. U řady průmyslových a finančních ukazatelů došlo v porovnání s rokem 2015 k poklesu hodnot; nepříznivě se v roce 2016 vyvíjel finanční ukazatel účetní přidaná hodnota, jehož hodnota klesla o více než 13 %, a došlo k 5% poklesu objemu vývozu. Oproti farmaceutickému průmyslu (CZ NACE 21) a gumárenskému a plastikářskému průmyslu (CZ NACE 22) došlo v tomto odvětví k podstatnému zvýšení investiční aktivity (meziroční nárůst o 37 %). Situace v Libereckém kraji Podniky působící v doméně na území Libereckého kraje jsou MEGA a.s.; MemBrain s.r.o. Dodavatelé komponentů: Lukov Plast s.r.o., Kupen GF s.r.o., Krofian s.r.o., Spectrum Franěk s.r.o., A.S.A. s.r.o., Alad s.r.o., Metaz, Synek s.r.o. Specifikovaný obor v definici domény využívá průřezově znalostí z řady oborů (chemie, fyzika, strojírenství, elektrotechnika, biologie) a zároveň umožňuje řešení technologických problémů průřezově v celé řadě oborů lidské činnosti. K dané specifikaci domény se vzhledem k evidenci dat CZ-NACE (neveřejná/chybějící data) nepodařilo porovnat vývoj dané domény. Nutno však podoktnout, že v této doméně jsou významnými organizacemi/firmami MemBrain s.r.o. a MEGA a.s., které působí v regionu. Zaměřují se na výzkum a inovační aktivity v oblasti membránových procesů, zejména pak na přenos výsledků výzkumu do komerční praxe. CZ-NACE 20: Výroba chemických látek a chemických přípravků Data k této oblasti nebyla ČSÚ za Liberecký kraj zveřejněna, jelikož se jedná o individuální údaje G/Doména: Nanomateriály Definice domény 29 Výzkum, vývoj, výroba a aplikace nanomateriálů, zejména nanovláken. 28 Zpracováno dle MPO (2017) Panorama zpracovatelského průmyslu ČR Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu. 29 LK (2014) Krajská příloha k národní RIS3 za kraj Liberecký. Liberec: Liberecký kraj. 56

57 Zaměření domény Liberecký region je světovým lídrem ve vývoji průmyslové technologie pro výrobu nanovláken a souvisejících nanotechnologií. Na TUL byl vyvinutý patentovaný postup průmyslové výroby nanovláken, který koupila a dále rozvinula společnost Elmarco s.r.o., která spolu s TUL výrobu a aplikaci nanovláken dále rozvíjí. S ohledem na vysokou míru specializace a zároveň nezbytnou kooperaci se specializovanými pracovišti po celé republice je tato doména pouze na území Liberce poměrně úzce zaměřená, ale progresivně se vyvíjející. Investice do výstavby VaV center z OP VaVpI podpořily právě VaV základnu tohoto oboru. Členění specializace na obory: - Nanovlákna a nanovlákenné materiály - Nanočástice a jejich aplikace - Nanopovrchy a jejich apli Související oblasti/sekce CZ-NACE k doméně: Vzhledem k specifikaci domény neexistuje související oblast. Jedná se o průřezovou doménu. Situace v Libereckém kraji Podniky působící v doméně na území Libereckého kraje: Elmarco s.r.o. NanoComposix (Praha) Deconta a.s. Nanovia s.r.o. Nanoprotex s.r.o. Aquatest a.s. (Praha) AECOM s.r.o. (Praha) GeoTest a.s. (Brno) Nanotechnologie v současné době představují jednu z nejperspektivnějších oblastí výzkumu a vývoje. Liberecký region je světovým lídrem ve vývoji průmyslové technologie pro výrobu nanovláken a souvisejících nanotechnologií. Zejména se pak jedná o úspěchy v této oblasti Technické univerzity v Liberci. Zde má právě obor nanotechnologií dlouhou tradici a v roce 2012 otevřela univerzita tzv. Budovu L, neboli nové výzkumné a vývojové centrum pro nanomateriály a pokročilé technologie. V nově vybudovaném Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace (CxI) tak nabízí špičkové technologie v oblasti materiálového výzkumu a výzkumu strojírenských technologií. 57

58 1.3 Znalostní intenzita a rozsah aktivit VaV v Libereckém kraji a v porovnání s kraji ČR Na základě zhodnocení oblasti Vědy a výzkumu (VaV) v Libereckém kraji v roce 2015, lze říci, že většina pracovišť realizující aktivity VaV je jak z pohledu počtu zaměstnanců, tak vynaložených výdajů poměrně malá. Téměř polovina pracovišť zaměstnávala méně než 5 osob (přepočtené osoby). Výdaje pak u 70 % pracovišť nepřesáhly v roce mil. Kč. Nejvíce pracovišť (76 %) se v kraji dlouhodobě věnuje oblasti technických věd. Z hlediska převažující ekonomické činnosti je to pak odvětví průmyslu a stavebnictví (60 % pracovišť). Od roku 2009 sledujeme v kraji nepřetržitý růst počtu fyzických osob působících ve VaV. V období mezi lety 2009 a 2015 došlo k 65% nárůstu osob (2 996 osob) a z toho 25 % žen. Po přepočtu na plnou pracovní dobu věnovanou vědě a výzkumu bylo v kraji celkem zaměstnanců. Obecně lze konstatovat, že ve VaV pracuje více mužů (76 %) než žen (24 %). Patrný rozdíl je v podnikatelském sektoru, kde na 100 žen připadá 504 mužů. Vyrovnanější poměr je pak ve vysokoškolském sektoru (134 mužů na 100 žen). Z pohledu pohlaví a vědních oblastí převažovaly mezi zaměstnanci ženy nad muži pouze v oblasti lékařských a sociálních věd. Mapa 1.6: Vybrané ukazatele ve VaV dle krajů v roce 2015 Zdroj: ČSÚ - Ukazatele výzkumu a vývoje Na výzkum a vývoj se v kraji vynaložilo mil. Kč (rok 2015) a meziročně se tak výdaje snížily o 3,6 %. Většina finančních zdrojů pochází z podnikatelského sektoru (70 %), jedna čtvrtina pak z veřejných zdrojů z ČR. Výjimkou byl rok 2012, kdy prostředky čerpané z Evropské unie tvořily 38 % realizovaných výdajů. Od roku 2012 však objem výdajů pocházejících z Evropské unie vykazuje klesající tendenci. Naopak objem výdajů z podnikatelského prostředí od roku 2010 každoročně roste a s mírně kolísavější tendencí je tomu také u prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu ČR. Z pohledu jednotlivých sektorů, tak nejvíce prostředků bylo na VaV v roce 2015 vynaloženo v podnikatelském sektoru (1 954 mil. Kč, tj. 77,5 %) a 489 mil. Kč, tj. 19,4 % na vědu v rámci vysokoškolského sektoru. V obou případech však objem investic meziročně poklesl (o 3,7 % a 4,6 %). Vládní sektor z celkového objemu výdajů tvořil 3 % (76 mil. Kč) a zde investované výdaje meziročně vzrostly o 6,1 %. Výdaje na VaV byly v roce 2015 rozloženy mezi aplikovaný výzkum (46,6 % všech výdajů) a experimentální vývoj (45,3 %). V rámci základního výzkumu bylo použito pouze 8 % vynaložených prostředků. 58

59 Výzkum a vývoj (dále jen VaV), jako součást vědy a technologií, představuje klíčový hybný prvek zvyšování inovačního potenciálu, produktivity a ekonomického růstu. VaV je systematická tvůrčí práce konaná za účelem rozšíření stávajícího poznání, včetně poznání člověka, kultury a společnosti, získání nových znalostí nebo jejich využití v praxi, a to metodami, které umožňují potvrzení, doplnění či vyvrácení získaných poznatků. V roce 2015 se v Libereckém kraji Vědou a výzkumem zabývalo 120 pracovišť (meziročně tedy o 7 více, v porovnání s rokem 2005 dokonce o 46 více a s rokem 2011 o 27 více). Počet zaměstnanců (přepočtených osob) působících ve VaV v Libereckém kraji od roku 2010 trvale roste. V porovnání se zmíněným rokem došlo v roce 2015 k 57,5 % nárůstu na osob, meziročně však došlo pouze k nárůstu o 4 osoby. Z pohledu počtu zaměstnanců VaV je nejvýznamnějším úsekem sektor podnikatelský, ve kterém v roce 2015 pracovalo 71,1 % z celkového přepočteného počtu zaměstnanců. Dalších 26,0 % osob bylo zaměstnáno v rámci vysokoškolského sektoru, na sektor vládní připadlo 2,9 % zaměstnanců. Tabulka 1.22: Pracoviště a zaměstnanci VaV podle krajů v letech 2011 a 2015 Pracoviště VaV Zaměstnanci VaV k Výzkumní pracovníci k přepočtené osoby přepočtené osoby Česká republika Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Zdroj: ČSÚ-Veřejná databáze 59

60 Na výzkum a vývoj se v LK v roce 2015 vynaložilo 2,5 mld. Kč, meziročně se výdaje snížily o 3,6 % (93,9 mil. Kč). Vývoj investic v průběhu posledních deseti let byl však poměrně kolísavý. Většina finančních zdrojů v daném období pochází z podnikatelského sektoru (69,8 % v roce 2015), jedna čtvrtina pak z veřejných zdrojů z ČR. V posledních letech objem výdajů pocházejících z EU vykazuje klesající tendenci. Naopak objem výdajů z podnikatelského prostředí od roku 2010 každoročně roste a s mírně kolísavější tendencí je tomu v zásadě také u prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu ČR. Výdaje na VaV se v roce 2015 na regionálním HDP Libereckého kraje podílely 1,71 %. Meziročně se tak jejich zastoupení snížilo o 0,18 p. b. Liberecký kraj s výše uvedenou hodnotou ve srovnání krajů obsadil pátou nejvyšší pozici. Tabulka 1.23: Výdaje na VaV podle krajů v letech 2011 a 2015 Výdaje na VaV (mil. Kč) celkem: běžné výdaje investiční výdaje z toho výdaje financované z podnikatelských zdrojů výdaje financované z veřejných zdrojů z ČR výdaje financované z veřejných zdrojů ze zahraničí Česká republika Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Zdroj: ČSÚ-Veřejná databáze V roce 2015 ve výzkumu a vývoji pracuje obecně více mužů (76,0 %) než žen (24,0 %). Nejvýraznější rozdíl je v jejich zaměstnanosti patrný v podnikatelském sektoru, kde v roce 2015 na 100 žen připadlo 504 mužů. Nejvyrovnanější poměr naopak v roce 2015 vykázal vysokoškolský sektor (134 mužů na 100 žen). Tabulka 1.24: Lidské zdroje ve vědě a technologiích (osoby s terciárním vzděláním) podle krajů v letech 2011 a 2015 Celkem (tis. v tom ve věku osob): muži Ženy let let 65 a více let Česká republika 1 603, ,1 781,0 690,5 822,1 646,6 913,6 752,1 475,0 414,1 214,5 170,9 Hl. m. Praha 360,5 340,6 181,7 183,1 178,8 157,6 195,4 186,0 109,4 106,6 55,7 48,0 Středočeský 189,2 145,4 93,1 74,7 96,1 70,7 110,5 86,2 58,3 43,4 20,4 15,7 Jihočeský 81,3 64,7 38,1 33,2 43,1 31,5 45,3 35,9 24,6 20,8 11,4 8,0 Plzeňský 76,0 63,9 36,0 32,1 40,0 31,9 40,8 36,7 24,6 18,6 10,6 8,7 Karlovarský 26,7 19,3 12,4 8,6 14,3 10,7 13,3 9,5 9,5 6,8 3,9 2,9 Ústecký 79,3 61,8 40,9 27,7 38,4 34,0 41,9 29,4 24,2 23,9 13,2 8,5 Liberecký 49,4 44,7 23,9 23,0 25,6 21,6 28,5 24,9 14,3 13,9 6,7 5,9 Královéhradecký 69,3 56,6 31,8 28,9 37,5 27,7 42,4 32,4 18,1 17,2 8,8 7,0 Pardubický 67,2 54,2 29,9 27,4 37,3 26,8 42,7 32,9 17,0 15,6 7,5 5,8 Vysočina 60,5 49,2 26,9 25,0 33,6 24,2 36,9 28,7 15,5 13,2 8,1 7,3 Jihomoravský 218,8 175,5 109,8 95,6 109,0 79,9 132,4 99,3 59,2 50,9 27,2 25,3 Olomoucký 85,8 72,2 42,7 38,2 43,1 33,9 49,2 37,7 25,9 26,0 10,7 8,5 Zlínský 79,7 61,4 39,2 29,0 40,5 32,4 45,3 33,9 25,1 19,9 9,3 7,7 Moravskoslezský 159,2 127,5 74,5 64,0 84,7 63,5 89,1 78,6 49,2 37,4 20,9 11,6 Zdroj: ČSÚ-Veřejná databáze 60

61 Licence jsou jedním ze základních nástrojů pro využití vynálezů a finančních příjmů či jiné formy prospěchu z nich v praxi. K realizaci této komercializace průmyslového práva a duševního vlastnictví slouží licenční smlouva. V následujících tabulkách je přehled jednotlivých aktivních (poskytnutých) licencí podle krajů. Za základní ukazatel úspěšnosti vědy a výzkumu lze považovat počet udělených patentů. Patent je veřejnou listinou vydanou UPV ČR či jiným národním nebo mezinárodním patentovým úřadem poskytujícím právní ochranu původním výsledkům vynálezecké činnosti či výzkumu a vývoje. Graf 1.23: Aktivní (poskytnuté) licence celkem na 100 tis. obyvatel podle krajů v roce 2015 Patent Zdroj: ČSÚ-Veřejná databáze Z pohledu vydaných patentů v přepočtu na 100 tis. obyvatel se Liberecký kraj umístil na druhém místě mezi kraji a překonal rovněž republikový průměr. Tabulka 1.25: Aktivní (poskytnuté) licence podle krajů v letech 2011 a 2015 Patent Patent počet platných licencí licenční poplatky (mil. Kč) celkem na obyvatel Celkem z toho nové celkem z toho nové Česká republika 2, ,0 % ,0 % Hl. m. Praha 10, ,6 % ,4 % Středočeský 1,2 7 4,2 % 16 5,9 % Jihočeský 0,6 7 4,2 % 4 1,5 % Plzeňský 2,8 2 1,2 % 16 5,9 % Karlovarský 0,3 1 0,6 % 1 0,4 % Ústecký 0,2 6 3,6 % 2 0,7 % Liberecký 3,2 1 0,6 % 14 5,2 % Královéhradecký 0,5 12 7,2 % 3 1,1 % Pardubický 1,0 7 4,2 % 5 1,8 % Vysočina 0, ,7 % Jihomoravský 2, ,7 % 27 10,0 % Olomoucký 0,5 4 2,4 % 3 1,1 % Zlínský 0, ,8 % Moravskoslezský 3, ,4 % 39 14,4 % Zdroj: ČSÚ-Veřejná databáze 61

62 Užitný vzor je jakýmsi malým patentem, jež má ke standardnímu patentu velmi blízko. Užitnými vzory lze chránit průmyslově využitelná technická řešení, jež přesahují rámec pouhé odborné dovednosti. Graf 1.24: Aktivní (poskytnuté) licence celkem na 100 tis. obyvatel podle krajů v roce 2015 Užitný vzor Zdroj: ČSÚ-Veřejná databáze V oblasti licencí užitný vzor Liberecký kraj jednoznačně převyšuje ostatní kraje a to vč. hl. m. Praha. V roce 2015 dosáhl hodnoty 10,9 licencí na 100 tis. obyvatel. Tabulka 1.26: Aktivní (poskytnuté) licence podle krajů v letech 2011 a Užitný vzor Užitný vzor počet platných licencí licenční poplatky (mil. Kč) celkem na obyvatel Celkem z toho nové celkem z toho nové Česká republika 2, ,0 % ,0 % Hl. m. Praha 6, ,2 % 77 27,9 % Středočeský 1,4 8 3,9 % 18 6,5 % Jihočeský 1,1 3 1,5 % 7 2,5 % Plzeňský 3,5 5 2,5 % 20 7,2 % Karlovarský - 1 0,5 % Ústecký 0, ,4 % Liberecký 10,9 1 0,5 % 48 17,4 % Královéhradecký 2, ,3 % 11 4,0 % Pardubický 2,3 12 5,9 % 12 4,3 % Vysočina 1,2 7 3,4 % 6 2,2 % Jihomoravský 3,1 7 3,4 % 36 13,0 % Olomoucký 0,5 6 3,0 % 3 1,1 % Zlínský 1,5 2 1,0 % 9 3,3 % Moravskoslezský 2,1 14 6,9 % 25 9,1 % Zdroj: ČSÚ-Veřejná databáze 62

63 Know-how (nepatentovaný vynález) jsou znalosti, zkušenosti či poznatky z oblasti výroby, obchodu, služeb či ekonomiky, jež nejsou chráněny některou z ochran průmyslového vlastnictví. Graf 1.25: Aktivní (poskytnuté) licence celkem na 100 tis. obyvatel podle krajů v roce 2015 Know-how Zdroj: ČSÚ-Veřejná databáze Tabulka 1.27: Aktivní (poskytnuté) licence podle krajů v letech 2011 a Know-how Know-how počet platných licencí licenční poplatky (mil. Kč) celkem na obyvatel Celkem z toho nové celkem z toho nové Česká republika 3, ,0 % ,0 % Hl. m. Praha 20, ,8 % ,8 % Středočeský 1,8 6 5,2 % 24 7,5 % Jihočeský 0,8 7 6,1 % 5 1,6 % Plzeňský 0,2 11 9,6 % 1 0,3 % Karlovarský Ústecký 0, ,3 % Liberecký Královéhradecký 0,2 8 7,0 % 1 0,3 % Pardubický 0, ,6 % Vysočina Jihomoravský 1,9 11 9,6 % 22 6,9 % Olomoucký 0,6 5 4,3 % 4 1,2 % Zlínský 0,5 3 2,6 % 3 0,9 % Moravskoslezský 0,4 1 0,9 % 5 1,6 % Zdroj: ČSÚ-Veřejná databáze 63

64 Průmyslový vzor řeší vyřešení vnější úpravy (vzhledu) výrobku nebo jeho části. Graf 1.26: Aktivní (poskytnuté) licence celkem na 100 tis. obyvatel podle krajů v roce 2015 Průmyslový vzor Zdroj: ČSÚ-Veřejná databáze Tabulka 1.28: Aktivní (poskytnuté) licence podle krajů v letech 2011 a Průmyslový vzor Průmyslový vzor počet platných licencí licenční poplatky (mil. Kč) celkem na obyvatel Celkem z toho nové celkem z toho nové Česká republika 1, ,0 % ,0 % Hl. m. Praha 2,4 4 14,8 % 31 26,3 % Středočeský 4,0 3 11,1 % 53 44,9 % Jihočeský Plzeňský 0, ,7 % Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický 1,2 1 3,7 % 6 5,1 % Vysočina - 1 3,7 % Jihomoravský 0,2 3 11,1 % 2 1,7 % Olomoucký 0, ,7 % Zlínský 3, ,1 % 20 16,9 % Moravskoslezský 0,2 2 7,4 % 2 1,7 % Zdroj: ČSÚ-Veřejná databáze 64

65 Ochrana práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat je šlechtitelské osvědčení vydané přihlašovateli (šlechtiteli nebo jeho právnímu zástupci) Ministerstvem zemědělství. Šlechtitelským osvědčením se stvrzuje vyšlechtění odrůdy či plemene, jeho název s uvedením druhu (rodu), původcovství, právo majitele šlechtitelského osvědčení obchodně využívat odrůdu či plemeno a doba ochrany práv. Graf 1.27: Aktivní (poskytnuté) licence celkem na 100 tis. obyvatel podle krajů v roce 2015 Nové odrůdy rostlin a plemen zvířat Zdroj: ČSÚ-Veřejná databáze Tabulka 1.29: Aktivní (poskytnuté) licence podle krajů v letech 2011 a Nové odrůdy rostlin a plemen zvířat Nové odrůdy rostlin a plemen zvířat počet platných licencí licenční poplatky (mil. Kč) celkem na obyvatel Celkem z toho nové celkem z toho nové Česká republika 4, ,0 % ,0 % Hl. m. Praha 15, ,2 % ,0 % Středočeský 2,2 1 0,3 % 29 5,9 % Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký 1,8 6 1,6 % 15 3,0 % Liberecký Královéhradecký 19, ,0 % Pardubický 10, ,1 % 54 10,9 % Vysočina 0,4 23 6,0 % 2 0,4 % Jihomoravský 5, ,6 % 61 12,3 % Olomoucký 4,3 35 9,1 % 27 5,5 % Zlínský - 1 0,3 % Moravskoslezský Zdroj: ČSÚ-Veřejná databáze 65

66 VÝSTUPY Z TERÉNNÍHO ŠETŘENÍ VE FIRMÁCH A REALIZACE KULATÝCH STOLŮ V ČÁSTI A 66

67 2. Analýzy primárních dat v části A Prostřednictvím realizace terénního šetření a kulatých stolů se zástupci firem se podařilo získat doplňující aktuální data, která rozšířila základní analýzu sekundárních dat. Sekce se zaměřuje na představení metody realizace terénního šetření a kulatých stolů a poskytuje závěry, které z nich vycházejí. To navazuje zejména na hledání vhodných nástrojů a aktivit pro realizaci s cílem podpořit inovační potenciál kraje v souladu s RIS3, resp. její plánované aktualizace. Výstupy z terénního šetření poskytují pohled na firmy napříč doménami kulaté stoly byly zaměřené oborově, a tak přináší detailnější výstupy z hlediska jednotlivých domén Metodika realizace terénního šetření ve firmách Terénní šetření ve vybraných firmách Libereckého kraje bylo realizováno v období listopad 2017 leden Primárním cílem šetření bylo: Získat výchozí přehled o situaci firem v kraji se specifickým ohledem na jejich inovační potenciál, a to prostřednictvím řízených rozhovorů Identifikovat aktuální situaci ohledně využitelnosti intervencí definovaných v RIS3 Identifikovat nástroje a aktivity rozvíjející inovační potenciál firem ze strany kraje Sekundárním cílem šetření bylo: Nepřímým způsobem informovat představitele firem o potřebě rozvoje inovativnosti, představit RIS3 a aktivity kraje v oblasti podpory inovačního potenciálu firem Motivovat firmy k přemýšlení o rozvoji inovací Navázat kontakty a vybudovat vztahy za účelem rozvoje inovačního potenciálu firem Základním nástrojem terénního šetření byl řízený rozhovor, který představuje jednu z nejvhodnějších možností z hlediska následné využitelnosti získaných informací. I když se jedná o relativně náročnou formu (zejména z hlediska časové a odborné náročnosti), má několik zásadních výhod: Možnost přímé interakce s respondenty a vysvětlení důležitých souvislostí a případných dotazů na místě Možnost ověřit údaje, případně získat dodatečné informace na místě Vyšší relevance získaných informací - rozhovor umožňuje hlubší náhled do tematiky, odstraňuje problém krátkých a málo vypovídajících odpovědí (jako např. v případě dotazníkového šetření) a dodává samotnému šetření větší váhu Navázání osobních kontaktů, které jsou pro následnou implementaci výsledných intervencí zásadní Průměrná časová dotace na každý rozhovor byla cca 1 až 1,5 hodiny. Z tematického hlediska se tazatelé zajímali zejména o následující oblasti: Současná podoba a pozice firmy Podnikatelská autonomie Produkty, pozice v globálních hodnotových řetězcích Aspirace firmy, vize 67

68 Pozice firmy na trhu, další směřování Bariéry rozvoje VaV ve firmě i celkově oboru Lidské zdroje - co limituje firmu v jejím rozvoji v oblasti lidských zdrojů Příležitosti rozvoje Specifické potřeby oboru, firmy Regionální nástroje podpory Metoda výběru firem pro realizaci řízeného rozhovoru byla založena zejména na následujících kritériích: obory specializace kraje definované v krajské příloze RIS3 strategie: a. Výroba strojírenských technologií b. Optika, dekorativní a užitkové sklo c. Pokročilé separační a sanační technologie d. Pokročilé technologie na bázi textilních struktur e. Progresivní kovové a kompozitní materiály a technologie jejich zpracování f. Nanomateriály g. Komponenty pro dopravní zařízení velikost podniku Kritérium velikost podniku bylo vyhodnoceno dle posledního udaného obratu a počtu zaměstnanců dle následující tabulky: Velikost podniku Počet zaměstnanců Roční obrat (EUR) Velký > 250 > Střední <250,50> ,00 Malý < ,00 Mikropodnik < ,00 inovační potenciál firmy Inovační potenciál u firmy byl určen na základě její dřívější poptávky po dotačních možnostech na inovace (např. podání žádosti o podporu v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, programů Technologické agentury ČR, aj.). Do terénního šetření se celkově zapojilo 45 firem. V některých případech nebyly zodpovězeny všechny dotazované položky, a tak se může počet odpovědí v jednotlivých oblastech měnit. 68

69 2.2. Vybrané výsledky realizace terénního šetření ve firmách Následující část dokumentu obsahuje přehled nejvýznamnějších dotazovaných oblastí v rámci realizace řízených rozhovorů. Z hlediska počtu zaměstnanců pokrývá sledovaný vzorek všechny velikostní skupiny firem. Nejmenší firma má 4 zaměstnance a největší firma 1500 zaměstnanců. To umožňuje komplexní pohled na aktuální situaci firem a jejich potřeby z hlediska rozvoje inovační kapacity. Největší zastoupení mají firmy se 100 a víc zaměstnanci (36%). Graf 2.1: Počet zaměstnanců firem účastnících se rozhovorů více než 100 zaměstnanců 36% méně než 20 zaměstnanců (včetně) 13% zaměstnanců (včetně) 29% zaměstnanců (včetně) 22% Pozn. Počet odpovědí: 45 Zdroj: Rozhovory s firmami Libereckého kraje, vlastní zpracování Většina firem ve vzorku se nachází ve fázi expanze (60 % subjektů), to znamená, že zejména jejich obrat má růstovou tendenci (zpravidla je to doprovázeno i rostoucím počtem zaměstnanců). Ve fázi stabilizace se nacházelo 29 % firem, přičemž 2 % vykazuje pokles obratu. Výrazné zastoupení firem s rostoucím obratem je v souladu s příznivou ekonomickou situací. Zajímavým je relativní významnost dotazovaných firem z globálního, evropského a národního hlediska. Téměř čtvrtina dotazovaných firem identifikovala ve svém portfoliu produkt / službu, která je unikátní na světovém trhu a patří mezi top 5 výrobce / poskytovatele ve světě. Analogicky 20 % firem identifikovalo svojí pozici v skupině top 5 v rámci EU a 38 % mezi top 5 z hlediska ČR. Důvodem pro vysoké zastoupení firem s vedoucím postavením na vybraných trzích je kromě jiného i metodika výběru sledovaného vzorku, který se zaměřoval na firmy s inovačním potenciálem a z tohoto hlediska i významným postavením v rámci kraje. Záměrem Libereckého kraje je stavět na úspěších těchto firem a dále podporovat jejich rozvoj a rozvoj souvisejících odvětví. 69

70 Graf 2.2: Vývojová fáze firmy Graf 2.3: Postavení firem na vybraných trzích Stabiliza ce po předcho zím růstu 38% Obrana, konsolid ace 2% Firma nespadá ani do jedné z uvedených skupin 18% Firma patří k nejlepším 5 firmám globálně 24% Expanze 60% Firma patří k nejlepším 5 firmám v ČR 38% Firma patří k nejlepším 5 firmám v EU 20% Pozn. Počet odpovědí: 45 Pozn. Počet odpovědí: 45 Zdroj: Rozhovory s firmami Libereckého kraje, vlastní zpracování Zdroj: Rozhovory s firmami Libereckého kraje, vlastní zpracování Většina firem ze sledovaného vzorku jsou české firmy s vlastní autonomií (84 %). Zbývající firmy jsou zpravidla dceřiné společnosti zahraničních firem zajišťující výrobu, případně výzkum a vývoj pro své mateřské společnosti. V převážné většině případů mají možnost ovlivňovat svoje aktivity v oblasti složení a změny produktového portfolia, stanovování finančních a obchodních cílů, rozvojových investic, vývoje nových produktů/služeb a hledaní dodavatelů, a to po schválení mateřskou společností. S výjimkou jedné firmy žádná z dceřiných společností ze sledovaného vzorku neusiluje o posílení své podnikatelské autonomie. Graf 2.4: Nezávislost firmy v rozhodování o zaměření podnikání a strategickém řízení Závislé 16% Nezávislé 84% Pozn. Počet odpovědí: 45 Zdroj: Rozhovory s firmami Libereckého kraje, vlastní zpracování 70

71 Základní motivací pro umístění sídla firmy v Libereckém kraji, resp. v konkrétní obci kraje je bydliště majitele firmy (47 %). To se týká zejména malých a středních firem. V případě firem nad 100 zaměstnanců byla zohledňována zejména logistická poloha- blízkost německého trhu, relativně dobrá dopravní dostupnost, vazba např. na další firmy z odvětví automotive, apod. (24 %). Důležitým faktorem je i kvalifikovaná pracovní síla (16 %) a vazba na historický vývoj, kdy několik z firem mají v rámci regionu dlouholetou tradici sahající do doby předešlého režimu a dřív (13 %). Jsou to zejména firmy z tradičního odvětví Libereckého kraje, jako jsou strojírenství, textil a sklo. Většina firem podniká ve vlastních prostorách (82 %), ostatní firmy ze sledovaného vzorku využívají pro místo provozu své podnikatelské činnosti pronájem. Graf 2.5: Důvod pro umístění firmy v dané obci Kvalifikov aná pracovní síla v místě 16% Historický vývoj 13% Bydliště majitele 47% Graf 2.6: Místo provozu podnikatelské činnosti Nájemní objekt 18% Logistická poloha 24% Vlastní objekt 82% Pozn. Počet odpovědí: 45 Pozn. Počet odpovědí: 45 Zdroj: Rozhovory s firmami Libereckého kraje, vlastní zpracování Zdroj: Rozhovory s firmami Libereckého kraje, vlastní zpracování Z hlediska místa provozu poměrně velká část dotazovaných firem předpokládá v horizontu dalších 2 let rozšíření svých prostor 45 % formou výstavby, 11 % prostřednictvím rozšíření pronájmu. V některých případech firmy signalizovali nedostatek ploch pro další rozšiřování, resp. omezení např. z hlediska územního plánu a zdlouhavé byrokracie. 71

72 Graf 2.7: Předpoklad rozšíření prostor v časovém horizontu 2 let Ne 44% Ano, výstavbou 45% Ano, v rámci nájemníh o objektu 11% Pozn. Počet odpovědí: 45 Zdroj: Rozhovory s firmami Libereckého kraje, vlastní zpracování Převážná většina firem nemá aktuálně zájem o vstup investora ani kapitálovou investici pro své další rozšiřování a růst. Graf 2.8: Zájem firem o vstup investora nebo spolupráci s firmou v horizontu dvou let Ano 2% Ne 93% Ano, kooperace s jiným podnikem 5% Pozn. Počet odpovědí: 45 Zdroj: Rozhovory s firmami Libereckého kraje, vlastní zpracování Jeden z dotazů na firmy ve sledovaném vzorku mířil na jejich závislost na úzkém počtu odběratelů / zákazníků. 82 % firem má distribuovanou zákaznickou základnu, to znamená, že jejich 3 nejvýznamnější zákazníci nepřekračují z hlediska podílu na obratu víc než 50%. Zbývající firmy ve vzorku (zejména ve vazbě na odvětví automotive) mají relativně úzkou skupinu významných odběratelů přesahující 50, resp. 75 % z jejich obratu. 72

73 Počet firem Graf 2.9: Podíl prodeje třem nejvýznamnějším zákazníkům na celkovém prodeji 75 a více % celkového prodeje 7% % celkového prodeje 11% Pozn. Počet odpovědí: 45 Zdroj: Rozhovory s firmami Libereckého kraje, vlastní zpracování Méně než 50 % celkového prodeje 82% Ze sledovaného vzorku 45 firem jenom 4 firmy neexportují do zahraničí. Je to způsobené zejména specifickým zaměřením aktivit firmy, zpravidla na užší oblast odběratelů v rámci ČR. Více než polovina firem exportuje 50 % a víc svojí produkce do zahraničí. Graf 2.10: Podíl exportu na tržbách firem Neexportují do 25 % (včetně) % (včetně) % (včetně) % (včetně) 100% Neuvedené Pozn. Počet odpovědí: 45 Zdroj: Rozhovory s firmami Libereckého kraje, vlastní zpracování 73

74 Z hlediska geografické struktury exportu jsou důležité zejména okolní trhy s výrazným zastoupením Německa, Slovenska a Polska (72 %). Dalšími významnými trhy jsou Asie (Hong Kong, Čína), USA a Kanada. Graf 2.11: Geografická struktura exportu USA + Kanada 11% Latinská Amerika 1% Ostatní evropské země + Rusko Ostatní země 3% EU + UK, NOR, SUI, ISL 4% Asie 9% Okolní země (SVK, POL, SRN, AUT, HUN, RUM) 72% Pozn. Počet odpovědí: 41 Zdroj: Rozhovory s firmami Libereckého kraje, vlastní zpracování Na oblast exportu navazoval dotaz zkoumající potřeby firem z hlediska podpory jejich exportního úsilí. Firmy měli označit nástroje, které vidí jako přínosné pro svojí činnost. Obecně se dotazované firmy dají rozdělit do dvou skupin - bez specifických potřeb v oblasti podpory expanze na zahraniční trhy a do skupiny firem, které by měli zájem o některou z forem podpory. První skupina (představuje zhruba polovinu ze sledovaného vzorku) zpravidla odmítá všechny druhy podpory, resp. je nakloněna jenom podpoře účasti na veletrzích. Důvodem je zejména důležitost osobních kontaktů a specifická povaha jejich podnikání, přičemž nevidí pomoc ze strany takto nabízených nástrojů. Druhá skupina firem má většinou ambice rozšiřovat své trhy a přijala by pomoc napříč nástroji. Nicméně, nejvíc podporovaným nástrojem ze strany firem je podpora účasti na veletrzích. 74

75 Počet firem Graf 2.12: Nástroje upřednostňované firmami pro podporu expanze na zahraniční trhy Vyhledání vhodného obchodního partnera v zahraničí Marketingové průzkumy v zahraničí Prověření obchodního partnera v zahraničí Poradenství související s exportem (cla, legislativa, certifikace ) Poradenství a optimalizace dopravy Poradenství při uvádění výrobku na zahraniční trh Poradenství při založení joint venture v zahraničí Podpora účasti na veletrhu v zahraničí Pozn.: Počet odpovědí: 23 Zdroj: Rozhovory s firmami Libereckého kraje, vlastní zpracování Z hlediska přístupu ke změnám se nejvíce firem identifikovalo se skupinou Průkopníků, kteří v rámci konkurence usilují o neustále zlepšování svých produktů a procesů. Lídři (10%) udávají trendy na trhu, Následovatelé spíše sledují konkurenci a postupně se snaží od ní přebírat nápady. Skupina Optimalizátorů (13%) se zaměřuje na zvyšování své efektivity a neustálé snižování nákladů. Graf 2.13: Aspirace k vůdcovství změn Optimalizát or 11% Následovate l 29% Průkopník 44% Lídr 16% Pozn. Počet odpovědí: 45 Zdroj: Rozhovory s firmami Libereckého kraje, vlastní zpracování 75

76 Z hlediska růstové dynamiky obratu firem ve vztahu k trhu kopíruje 40% firem rostoucí tendenci trhu. 20% firem roste rychleji než trh a 7% roste, i když pomaleji než trh. Zbytek dotazovaných firem vykazuje stabilní pozici (7%) a jenom 4% uvádí pokles tržeb v posledních letech. Jedná se zejména o společnosti, které ztratily některý z významných trhů, nebo společnosti, které jsou navázané na výrobu s vyšším podílem ruční práce (např. sklářství, bižuterie). Relativně vysoký podíl firem s růstovými tendencemi je ovlivněn i výběrem dotazovaného vzorku, kdy byly oslovovány zejména firmy s vysokým inovačním potenciálem (na základě dostupných informací a předešlých zkušeností). Graf 2.14: Růstová dynamika firem Trh roste, my klesáme 2% Neuvedené 18% Prodeje firmy rostou rychleji než trh 20% Trh klesá a my stejně rychle 4% Trh i naše prodeje se v tomto období významněji nemění 7% Prodeje firmy rostou, i když trh neroste či klesá 2% Prodeje firmy rostou, ale ne tak rychle jako trh 7% Prodeje firmy rostou stejně rychle jako trh 40% Pozn. Počet odpovědí: 45 Zdroj: Rozhovory s firmami Libereckého kraje, vlastní zpracování Dotazované firmy očekávají v následujícím období růst obratu i počtu zaměstnanců, přičemž mají své limity, které by nechtěli překročit (54%). Dotazované firmy plánují spíše postupný růst, limitujícím faktorem je zejména nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Dalším faktorem je opatrnost firem, které častokrát vnímají aktuální ekonomickou situaci a s ní spojený růst jako dlouhodobě neudržitelný s možností přetavení se do další ekonomické krize. 31% firem se soustřeďuje zejména na růst zisku při zachování současného počtu zaměstnanců, popřípadě jeho mírného růstu jedná se o firmy, které usilují 76

77 zejména o optimalizaci nákladů. Růstovou vizi bez omezení označilo za očekávaný scénář svého dalšího vývoje 15% firem. Graf 2.15: Aspirace k růstu firmy Růst zisku při zachování současného počtu zaměstnanců, popř. jeho mírného růstu 31% Růstová vize bez omezení 15% Růst výkonu i počtu zaměstnanců, ale vize nepřekročení určité velikosti dle počtu zaměstnanců 54% Pozn. Počet odpovědí: 45 Zdroj: Rozhovory s firmami Libereckého kraje, vlastní zpracování Firmy investují do technologií průběžně - vnímají to jako nedílnou součást inovačního procesu a udržování se na trhu ve vztahu ke konkurenci. Nejběžnější výše je u dotazovaných firem na úrovni do 10 miliónů Kč (téměř třetina firem) a od 10 do 30 milionů Kč (téměř čtvrtina firem). Nejběžnějším typem investice jsou průběžné investice do strojů a jejich obnovy, dále pak budovy / stavby. 77

78 Počet firem Graf 2.16: Počet firem plánující investovat v horizontu 2 let do technologií a výše plánovaných investic do 10 mil. Kč (včetně) mil. Kč (včetně) mil. Kč (včetně) mil. Kč (včetně) více než 100 mil. Kč Ano (neudána výše) Ne Neuvedené Pozn.: Počet odpovědí: 45 Zdroj: Rozhovory s firmami Libereckého kraje, vlastní zpracování Z hlediska technické infrastruktury je většina firem spokojená, resp. nenachází významné nedostatky. Ve vybraných případech by ocenily zejména lepší dopravní napojení (obchvaty, apod.). Mezi ostatní problémy zařazujeme zejména dílčí nedostatky (internetové připojení, přípojka plynu, apod.). Graf 2.17: Technické infrastruktury nevyhovující firmám Ostatní problémy s technickou infrastrukturou 11% Nemají problém s technickou infrastrukturou 56% Dopravní napojení 22% Neuvedené 11% Pozn.: Počet odpovědí: 45 Zdroj: Rozhovory s firmami Libereckého kraje, vlastní zpracování Z hlediska očekávaných výzev a rizik spojených s budoucím vývojem očekává nejvíce firem především výzvy týkající se různých regulací a legislativních omezení (například v oblasti životního prostředí, různé certifikace a jejich zpřísňování, apod.). Dalším významným aspektem je ekonomické situace, která byla uvedena přibližně ve čtvrtině případů. To souvisí zejména s očekávaným zpomalením globální ekonomiky, ale i kurzem EURO vůči 78

79 české koruně. Stejný počet firem vnímá do budoucna jako hlavní výzvu konkurenci. Necelá čtvrtina firem předpokládá, že bude nucena čelit především nedostatku lidských zdrojů tady je nutné zmínit, že riziko nedostatku lidských zdrojů nebylo uvedené ve výčtu možných odpovědí, přesto je firmy častokrát zmiňovali. V případě uvedení ve výčtu odpovědí by byl pravděpodobně výsledek mnohem vyšší. Mezi dalšími výzvami, které firmy během rozhovorů identifikovaly, můžeme nalézt také politickou situaci, růst ceny práce nebo např. obavy ze změny preferencí zákazníků. Graf 2.18: Oblasti očekávaných výzev firem do budoucnosti Regulace Ekonomická situace Konkurence Ostatní Změna preferencí zákazníků Lidské zdroje Pozn.: Počet odpovědí: 23 Zdroj: Rozhovory s firmami Libereckého kraje, vlastní zpracování Víc jak polovina společností uvedla během rozhovorů, že spolupracují s místní samosprávou a nastavenou spolupráci hodnotí jako vyhovující. Přibližně čtvrtina firem by naopak uvítala při spolupráci lepší přístup ze strany místní samosprávy týká se zejména odstraňování byrokracie a administrativní zátěže, problémů s územním plánem a nedostatečné flexibility. Ostatní společnosti s místní samosprávou nespolupracují (30 % dotázaných firem) nebo kvalitu spolupráce nezhodnotily. Celkem 39 % dotázaných firem, které odpověděly na dotaz, se účastní strategického plánování rozvoje obce, z čehož necelá třetina byla zapojena pouze do činností spojených s územním plánováním. Téměř polovina dotazovaných firem se nepravidelně setkává s vedením obce, 27% označilo setkávání s vedením za pravidelné. Nespolupracuje jenom 27% firem. Z dotazovaných firem uvedlo 11 % společností, že společně s obcí provozují objekt občanské vybavenosti. Předmětem spolupráce je např. provoz veřejné dopravy, školka nebo provoz veřejného osvětlení. Většina dotazovaných firem spolupracuje se SŠ nebo VŠ. Spolupráce se středním školstvím je zejména v oblasti praxí a exkurzí. Vysokoškoláky firmy podporují možností spolupráce na diplomových pracích, ale významnou roli hraje i spolupráce na výzkumu a vývoji, například se zapojením inovačních voucherů. 79

80 Počet firem Graf 2.19: Hodnocení spolupráce dotázaných firem s místní samosprávou (VŠ, SŠ) Graf 2.20: Spolupráce firem se školami a veřejnými výzkumnými institucemi Nespolupr acují 30% Vyhovující spoluprác e 51% Očekávají lepší přístup 19% 5 0 Spolupráce se školami (VŠ, SŠ) Spolupráce se soukromými výzkumnými institucemi Bez spolupráce Pozn. Počet odpovědí: 45 Pozn. počet odpovědí: 41 Zdroj: Rozhovory s firmami Libereckého kraje, vlastní zpracování Zdroj: Rozhovory s firmami Libereckého kraje, vlastní zpracování Z hlediska výzkumných a vývojových aktivit realizuje většina firem (56%) vlastní výzkum a vývoj, a to nad rámec řešení svých zakázek. Některé z firem disponují vlastní výzkumnou infrastrukturou (laboratoře, zkušebny) a realizují výzkum a vývoj na špičkové úrovni. Dalších 28% firem ze vzorku realizují výzkum a vývoj jako nedílnou součást řešení pro jejich klienty. Jen 9% firem nemá vlastní aktivity, resp. je ani neplánuje. Graf 2.21: Realizace výzkumných a vývojových aktivit firem Nemáme vlastní VaV aktivity, ale plánujeme jejich rozvoj 2% Ano, podílíme se na VaV aktivitách koncernu 5% Nemáme vlastní VaV aktivity a ani je neplánujeme 9% Ano, ale jedná se pouze o vývoj, který je součástí řešení pro zakázek pro klienty 28% Ano, realizujeme vlastní VaV aktivity nad rámec řešení zakázek 56% Pozn. Počet odpovědí: 43 80

81 Počet firem Zdroj: Rozhovory s firmami Libereckého kraje, vlastní zpracování Ve finančním vyjádření firmy ročně vynaloží na výzkum a vývoj částku v rozmezí 1-5 miliónů Kč ročně. Jedná se zejména o mzdové náklady, ale i materiál, případné nákup měřících nástrojů, a podobně. Z pohledu posledních 3 let snížilo své výdaje na výzkum a vývoj jenom minimum firem (2%). Největší skupina (31%) vynakládá na výzkum a vývoj stabilní částky, další firmy v rámci vzorku zvyšovaly své náklady na výzkum a vývoj. Graf 2.22: Výdaje firem na výzkum a vývoj Graf 2.23: Vývoj výdajů na výzkum a vývoj firem (v mil. Kč/rok) v posledních 3 letech Bez výdajů 1-5 mil. Kč (včetně) 5-10 mil. Kč (včetně) mil. Kč (včetně) mil. Kč (včetně) 10-24% 16% méně než 10% 18% Zvýšili 4% Neuvede né 13% Nereleva ntní 9% Snížili 2% Nezvýšili 31% Pozn. Počet odpovědí: 37 Pozn. Počet odpovědí: 45 Zdroj: Rozhovory s firmami Libereckého kraje, vlastní zpracování Zdroj: Rozhovory s firmami Libereckého kraje, vlastní zpracování 50%+ 7% Z hlediska počtu zaměstnanců, kteří se věnují výzkumným a vývojovým aktivitám ve firmách, je nejběžnější skupina 1 až 5 zaměstnanců. Většina firem nemá specializované týmy / oddělení, které se věnují výzkumu a vývoji, aktivity spojené s VaV realizuje vedení firmy v rámci neustálého zlepšování, případně konstruktéři, apod. 81

82 Počet firem Počet firem Graf 2.24: Počet zaměstnanců věnujících se výzkumným a vývojovým aktivitám ve firmách Žádní 1-5 zaměstnanců (včetně) 5-10 zaměstnanců (včetně) zaměstnanců (včetně) 21 a víc zaměstnanců Pozn. Počet odpovědí: 42 Zdroj: Rozhovory s firmami Libereckého kraje, vlastní zpracování Největším limitujícím faktorem pro další rozvoj inovačních aktivit ve firmách je zejména nedostatek lidských zdrojů kvalifikované pracovní síly, a to napříč všemi firmami. Z hlediska financí označují jako důležitý faktor bránící rozvoji inovací zejména menší firmy. Graf 2.26: Limity v realizaci inovačních aktivit ve firmách Lidské zdroje Nedostatek financí Legislativní omezení Nastavení podmínek dotací Konzeravtivní podoba produktů Ostatní Pozn. Počet odpovědí: 29 Zdroj: Rozhovory s firmami Libereckého kraje, vlastní zpracování Většina firem realizuje samostatně, nebo partnersky inovační projekt. Je důležité zmínit, že výsledek šetření je ovlivněn i jedním z kritérií pro výběr firem na realizaci řízených rozhovorů, kterým byla účast na některém z inovačních projektů podpořených dotačně. 16% firem nerealizuje projekty podpořené z dotací, a to zejména z důvodu špatných zkušeností spojených s administrací dotací, jejich nedostatečnou flexibilitou a prodlevami. 82

83 Graf 2.25: Forma realizace inovačních projektů Nerealizují/již nebudou realizovat inovační Partnersky projekty realizované 16% projekty (jako partner) 11% Samostatně realizované projekty 39% Partnersky realizované projekty (jako lídr) 34% Pozn. Počet odpovědí: 15 Zdroj: Rozhovory s firmami Libereckého kraje, vlastní zpracování Nejčastější požadavek firem směřuje ke zkvalitnění spolupráce se školami různých stupňů (VŠ, SŠ, ZŠ), mezi firmou a místní samosprávou a mezi firmami navzájem (31%). Jedná se zejména o zlepšení komunikace s cílem lepšího propojení potřeb firem a nabídky škol v návaznosti na trh práce. Dalším důležitým bodem je přímá podpora firem zahrnuje konkrétní nástroje na podporu rozvoje firmy nejvíce firmy požadují podporu odborného vzdělávání (např. v oblasti inovací), nástroje zvyšující přehled o podnikatelském prostředí, nástroje na podporu exportu, ale i pokračování podpory ve formě inovačních voucherů, podporu účasti na veletrzích, nebo vytvoření přehledné inovační mapy kraje s cílem další prezentace. 10% firem vidí potenciál pro zlepšení v oblasti přípravy a administrace dotací problémy jsou zejména v byrokratické náročnosti, zdlouhavosti, nedostatečné flexibilitě, nebo nevhodném nastavení podmínek čerpání dotace. 83

84 Graf 2.27: Oblasti podnětů artikulovaných firmami Problematika lidských zdrojů 3% Přílišná byrokracie 4% Obecná podpora průmyslového odvětví 4% Legislativní problémy 5% Ostatní 14% Podpora spolupráce 31% Problematika dotací 10% Podpora vzdělávání 13% Přímá podpora firem 16% Pozn. Počet odpovědí: 40 Zdroj: Rozhovory s firmami Libereckého kraje, vlastní zpracování 2.3. Metodika realizace kulatých stolů Kulaté stoly byly realizovány koncem ledna Jejich realizace umožnila zaměřit se na vybranou oblast a doménu, a poskytnout diskusní prostor pro řešení konkrétních vybraných témat. Cílem tak bylo získat podněty a zpětnou vazbu pro další zlepšení inovačního prostředí v rámci kraje, přičemž se vycházelo mimo jiné i z hlavních zjištění a závěrů analýz na základě sekundárních statistických dat a primárních dat z terénních šetření. Součástí vedení kulatého stolu bylo i využití vhodné metodiky forsightových přístupů pro identifikaci hybných sil daného oboru, možných vývojových a technologických trendů a odrazu těchto skutečností pro nastavení návrhové části RIS3 a konkrétních aktivit a nástrojů RIS3 (ve vazbě na PEST analýzu - politicko-právní, ekonomické, sociálně-kulturní a technologické prostředí). Realizace kulatých stolů byla rozdělena do 3 částí: a) Představení RIS3 a harmonogramu její aktualizace, včetně základních zjištění z analýzy sekundárních a primárních dat. b) Diskuze ohledně aktuálních příležitostí a hrozeb - stav techniky/poznání v daném oboru a jeho foresight, tedy odhad budoucích směrů vývoje jak z pohledu daného oboru, tak z pohledu navazujících a průřezových KET (key enabling technologies), případně dopadů dané technologie na veřejnost a společnost. c) Diskuze ohledně návrhů, opatření a aktivit v RIS3. Zaměření zejména na podpůrné sítě dané technologie (ekosystém), identifikaci, co v daném ekosystému chybí (sdílená infrastruktura, znalostní sítě, kapacita pro internacionalizaci, různé typy finančních nástrojů, atd.). 84