20. Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení - OKEČ 35

Transkript

1 20. Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení - OKEČ Charakteristika odvětví Odvětví ostatní dopravní prostředky a zařízení je charakteristické širokou nabídkou dopravních prostředků. Skladbou výrobního sortimentu patří odvětví mezi převážně proexportní, které významně ovlivňuje růst celkového exportu České republiky a zároveň zajišťuje i značnou měrou dopravní prostředky pro tuzemsko. Odvětvová klasifikace ekonomických činností člení toto odvětví do následujících oborů: 35.1 Stavba a opravy lodí a člunů; 35.2 Výroba a opravy železničních a tramvajových lokomotiv a vozového parku; 35.3 Výroba a opravy letadel a kosmických lodí; 35.4 Výroba motocyklů, jízdních kol a invalidních vozíků; 35.5 Výroba a opravy jiných dopravních prostředků a zařízení. Jak dokazuje graf 20.1, výroba kolejových vozidel zaujímá s 63 dominantní postavení odvětví v tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb. Druhé místo zaujímá obor letecké výroby s 25 podílem. Dominantní postavení v odvětví, vycházející z objemových ukazatelů, zastávají podniky zabývající se výrobou železničních vozidel a tramvají. Druhou významnou pozici v odvětví zaujímá letecká výroba. Český letecký průmysl je charakterizován výrobou proudových cvičných a lehkých bojových letounů, regionálních letadel, sportovních letadel, větroňů, leteckých komponentů a v posledních letech progresivně se rozvíjející výrobou ultralehkých letadel Výroba letadel a kosmických lodí Výroba motocyklů a jízdních kol Výroba jiných dopravních prostředků Stavby a opravy lodí a člunů 3 Pozn.: údaje v běžných cenách 35.2 Výroba želez. a tramvaj. lokomotiv 63 Graf 20.1 Podíly oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Vývoj odvětví od počátku devadesátých let koresponduje s vývojem celkového hospodářství České republiky. Celý zpracovatelský průmysl byl vystaven stejným vnějším vlivům. Byl poznamenán všeobecným poklesem výroby a snižováním počtu pracovníků. V letech se jeví mírně oscilační trend ve výrobě a pravidelný pokles zaměstnanosti v odvětví. Vstup do Evropské unie přinesl nové zakázky 238

2 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení a snadnější přístup na evropské trhy s vysokou kvalitou. V současné době nezaujímá odvětví výraznou pozici v rámci zpracovatelského průmyslu. Odvětví OKEČ 35 se na tržbách zpracovatelského průmyslu podílí pouze 1,3. Od roku 2007 však dochází k nárůstu tržeb díky exportu a také k zastavení poklesu zaměstnanosti. Je to zejména díky zakázkové náplni v oboru kolejových vozidel a letadel. Z hlediska počtu pracovníků zaujímá odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu podíl 1,6. Význam odvětví jako celku na podílech zpracovatelského průmyslu mírně kolísá kolem uvedených hodnot. V programech podpory malého a středního podnikání, formou veřejných soutěží jsou podporovány i podniky výroby kolejových vozidel, jejich kompletačních dílů a letecké výroby Struktura odvětví podle počtu pracovníků v organizacích Z tabulky 20.1 a grafu 20.2 je patrné, že dominantní postavení v tržbách za prodej VV a S, účetní přidané hodnotě v běžných cenách, a počtu pracovníků zaujímají podniky s pracovníky, kde se soustřeďují výrobci kolejových vozidel (Škoda Transportation, s.r.o. Plzeň, ŠKODA Vagonka Ostrava, a.s., CZ LOKO, a.s. Česká Třebová, Pars nova Šumperk, a.s.). V kategorii nad 1000 pracovníků zaujímá dominantní postavení AERO Vodochody, a,s. a Siemens Kolejová vozidla, s.r.o. Praha Zličín. Další menší podniky do 250 pracovníků jsou zaměřeny především na výrobu komponent finálních výrobků. Tabulka 20.1 Produkční charakteristiky v roce 2006 podle velikostních skupin - OKEČ 35 (mil. Kč, pracovníků) více než 1000 Tržby za prodej VV a S v b.c. 444, , , , ,8 Účetní přidaná hodnota v b.c. 168,2 800, , ,6 854,1 Počet pracovníků více než 1000 Tržby za prodej VV a S Účetní přidaná hodnota Počet pracovníků Pozn.: údaje v běžných cenách Graf 20.2 Podíly velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách v roce

3 20.4. Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Tabulka 20.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech meziroční index () 01/00 02/01 03/02 04/03 05/04 06/05 07/06 SKP 35.1 x x x x x x x SKP ,0 102,3 101,0 100,3 104,0 101,0 106,3 SKP 35.3 x x x x x x x SKP ,6 99,8 100,3 99,9 100,0 101,1 102,1 SKP ,0 100,2 100,0 97,8 105,5 100,0 x SKP ,3 102,2 100,6 100,2 102,2 101,2 105,9 Jak je patrné z tabulky 20.2, nejsou uvedeny cenové indexy oboru výroby lodí a letecké výroby, neboť tyto Český statistický úřad nevykazuje. Indexy zbývajících oborů kolejových vozidel, motocyklů a jízdních kol a ostatních dopravních prostředků jsou bez výrazných výkyvů. V roce 2007 došlo k celkem významnému nárůstu u oboru kolejových vozidel 6, Základní produkční charakteristiky Tabulka 20.3 udává tržby za prodej VV a S, tabulka 20.4 účetní přidanou hodnotu v b.c., tabulka 20.5 počet pracovníků a graf 20.4 vývoj základních produkčních charakteristik v letech U jmenovaných ukazatelů nevykazují jednotlivé obory výrazné výkyvy. V roce 2007 došlo k nárůstu všech ukazatelů oproti roku Je to zejména díky exportní zakázkové náplni v oboru kolejových vozidel a letadel. Tabulka 20.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech (mil. Kč) OKEČ ,2 453,3 412,1 606,5 613,0 680,8 903, ,1 OKEČ , , , , , , , ,2 OKEČ , , , , , , , ,8 OKEČ , , , , , , , ,5 OKEČ ,7 613,1 686, ,5 249,4 229,4 253,7 257,1 OKEČ , , , , , , , ,7 meziroční index x 126,6 92,6 113,6 93,7 110,1 122,7 123,8 Tabulka 20.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech (mil. Kč) OKEČ ,8 136,3-171,8 139,7 152,8 175,7 504,2 566,8 OKEČ , , , , , , , ,3 OKEČ , , , , , , , ,8 OKEČ ,5 857,1 858,9 682,8 759,5 808,5 733, ,5 OKEČ ,0 134,6 128,7 276,6 81,1 72,4 89,5 122,0 OKEČ , , , , , , , ,4 meziroční index x 117,9 74,0 114,2 105,5 96,5 114,2 167,3 240

4 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Tabulka 20.5 Počet zaměstnaných osob v letech (pracovníci) OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ meziroční index x 103,8 98,6 91,2 92,3 105,1 101,8 98, Počet pracovníků OKEČ 35 Tržby za VV a S OKEČ 35 Počet pracovníků ZP Tržby za VV a S ZP Účetní přidaná hodnota OKEČ 35 Účetní přidaná hodnota ZP Graf 20.3 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech Tabulka 20.6 Náklady celkem v b.c. v letech (mil. Kč) OKEČ ,2 676, ,0 816,5 796,3 830, , ,2 OKEČ , , , , , , , ,2 OKEČ , , , , , , , ,2 OKEČ , , , , , , , ,3 OKEČ ,8 689,4 829, ,7 259,9 255,6 277,5 267,3 OKEČ , , , , , , , ,2 meziroční index x 99,6 93,2 88,8 86,8 136,7 104,1 107,0 241

5 Tabulka 20.7 Osobní náklady v b.c. v letech (mil. Kč) OKEČ ,0 72,0 115,9 130,1 143,2 145,2 156,8 191,0 OKEČ , , , , , , , ,1 OKEČ , , , , , , , ,6 OKEČ ,6 600,3 630,1 568,0 561,9 570,5 595,6 684,9 OKEČ ,9 86,8 127,2 150,9 50,4 52,0 54,5 64,0 OKEČ , , , , , , , ,6 meziroční index x 105,9 109,4 97,1 104,5 103,6 112,1 114,5 Tabulka 20.6 udává náklady celkem v b.c., tabulka 20.7 osobní náklady a graf 20.3 vývoj podílových a poměrových ukazatelů v letech Jak je patrno, od roku 2000 do roku 2004 docházelo v odvětví k pravidelnému poklesu celkových nákladů. Růst nákladů v letech 2005 a 2007 je dán vyšší zakázkovou náplní. U nákladů dochází k nárůstu meziročně 7,0, u osobních nákladů je růst vyšší 14,5, avšak tyto nárůsty nejsou ve světle růstu tržeb 23,8, přidané hodnoty růst 67,3 a poklesu pracovníků 98,9 nijak překvapivé Produktivita práce a osobní náklady Tabulka 20.8 udává produktivitu práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech Tabulka 20.9 udává podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech a graf 20.4 vývoj podílových a poměrových ukazatelů v letech Tabulka 20.8 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech (tis. Kč/zam.) OKEČ ,8 209,0-225,5 189,3 190,2 265,0 779,8 954,4 OKEČ ,7 431,3 383,5 464,0 505,3 496,1 594, ,9 OKEČ ,8 507,5 296,5 373,1 484,9 365,3 328,5 499,9 OKEČ ,5 270,5 287,3 262,2 298,5 319,2 301,8 439,1 OKEČ ,3 297,1 239,2 457,2 312,3 281,6 350,8 477,4 OKEČ ,3 426,4 319,9 400,6 457,8 420,3 471,3 797,8 meziroční index x 113,6 75,0 125,2 114,3 91,8 112,1 169,3 Tabulka 20.9 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech (pracovníci) OKEČ ,075 0,528-0,675 0,931 0,937 0,826 0,311 0,337 OKEČ ,638 0,586 0,693 0,620 0,615 0,642 0,599 0,390 OKEČ ,580 0,480 0,976 0,812 0,795 0,942 1,124 0,841 OKEČ ,612 0,700 0,734 0,832 0,740 0,706 0,812 0,602 OKEČ ,755 0,645 0,988 0,545 0,622 0,718 0,609 0,525 OKEČ 35 0,618 0,555 0,821 0,698 0,691 0,741 0,728 0,498 Produktivita práce je významným faktorem zejména u oboru kolejových vozidel a letecké výroby. Produktivitu práce ovlivňuje rostoucí technická úroveň produkce. Jak vyplývá z předchozích údajů, růst tržeb, růst přidané hodnoty a pokles počtu pracovníků v roce 2007, významně ovlivnil i produktivitu 242

6 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení práce tohoto odvětví a její nárůst. Ovlivněn byl i ukazatel podílu osobních nákladů z přidané hodnoty, které rostly podstatně pomaleji než tržby a přidaná hodnota Produktivita práce z účetní PH OKEČ 35 Produktivita práce z účetní PH ZP Podíl osobních nákladů na účetní PH OKEČ 35 Podíl osobních nákladů na účetní PH ZP ÚZEI Graf 20.4 Vývoj podílových a poměrových ukazatelů v letech Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Tabulka Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech Vývoz celkem (mil. Kč) SKP SKP ,9 539,5 374,4 461,9 688,8 510,2 810,2 707,9 SKP , , , , , , , ,3 SKP , , , , , , , ,5 SKP , , , , , , , ,9 SKP ,9 293,1 259,2 393,2 373,1 324,5 302,9 324,4 SKP , , , , , , , ,0 meziroční index x 121,8 82,3 122,5 111,4 104,1 131,8 139,3 Dovoz celkem (mil. Kč) SKP SKP ,3 109,9 128,1 114,9 109,5 153,5 203,2 270,5 SKP , , , , , , , ,6 SKP , , , , , , , ,2 SKP , , , , , , , ,2 SKP ,3 170,9 142,4 155,8 213,4 203,7 162,9 218,6 SKP , , , , , , , ,1 meziroční index x 99,2 81,5 150,8 91,8 146,9 75,6 150,8 Saldo (mil. Kč) SKP SKP ,6 429,6 246,3 347,0 579,3 356,7 607,0 437,4 SKP , , , , , , , ,7 SKP , , , , , , ,3-157,7 SKP ,4-380,0-716,7-834, ,0-897, , ,3 SKP ,6 122,2 116,8 237,4 159,7 120,8 140,0 105,8 SKP , , , , , , , ,9 Pramen: ČSÚ 243

7 U výrobků kolejových vozidel došlo ke zvýšení exportu v celém sortimentu, tj. dieselelektrických lokomotiv, elektrických lokomotiv, železničních motorových souprav, nízkopodlažních tramvají, nových vozů metra, nákladních železničních vozů, předměstských elektrických souprav a širokého sortimentu kompletačních dílů. Daří se vývoz do Srbska, Chorvatska, Itálie, Finska a Litvy. Přes řadu probíhajících jednání se dosud nepodařilo najít zahraničního zákazníka pro hlavního představitele letecké výroby, lehký bitevník L 159 ALCA a cvičný proudový letoun L 159B. Podstatný růst odbytu se očekává v segmentu ultralehkých letadel, jejichž produkce je převážně exportována na západní trhy. Rovněž v segmentu jednomotorových sportovních a turistických letadel Moravanu Otrokovice se očekává mírné oživení zahraničního odbytu. Firma Evektor Aerotechnik Kunovice připravuje do sériové výroby jednomotorové čtyř-pětimístné dopravní letadlo VUT 100 Cobra s výhledem exportu cca sto letadel ročně. Ve vývoji je dvoumotorové dopravní letadlo EV 55 Outback pro 9 až 14 cestujících nebo kg nákladu. U výrobků motocyklů a jízdních kol převažovaly dovozy motocyklů a skútrů zejména z Japonska, Francie a Itálie. U jízdních kol dominovaly dovozy kompletačních dílů jízdních kol z Asie. V letech se pohybovalo saldo zahraničního obchodu od kladných do záporných hodnot. V letech 2006 a 2007 má saldo již kladné hodnoty 8-9 mld. Kč a odvětví OKEČ 35 se tak stává proexportním Teritoriální struktura zahraničního obchodu Hlavním vývozním teritoriem je Německo a USA. Rozhodující vývozní položku představují komponenty železničních vozů, komponenty letadel, říčně námořní nákladní lodě, sportovní, cvičná a ultralehká letadla. Pasivní saldo zahraničního obchodu je stále vykazováno, i když s nižší dynamikou, s USA, kam Vývozní teritoria v roce 2007 Maroko 4 Slovensko 5 Srbsko 7 Francie 9 USA 14 Polsko 4 V. Británie a S. Irsko 4 Ostatní 35 Německo 18 Dovozní teritoria v roce 2007 Tchaj-wan 5 Slovensko 5 Rakousko 7 Německo 18 Čína 3 Japonsko 3 Ostatní 14 USA 22 Francie 23 ÚZEI Graf 20.5 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu SKP

8 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení se vyváží převážně letecké komponenty a sportovní letadla. Naopak hlavní dovozní položkou jsou velká dopravní letadla z Francie. Vyrovnané saldo zahraničního obchodu vykazujeme se Slovenskem. Konkrétní rozdělení zahraničního obchodu výrobků dopravního strojírenství do významných oblastí v roce 2007 znázorňuje graf Investice V rámci OKEČ 35 bylo v průběhu let podpořeno několik projektů na investiční pobídky. V programu podpory rozvoje technologických center byly podpořeny v této době projekty v oblasti kolejové dopravy a letecké dopravy Přímé zahraniční investice Oproti rokům přímé zahraniční investice poklesly, což je známkou, že nové výrobní závody jsou již dobře vybaveny potřebným strojním zařízením (viz tabulka 20.11). Na rozvoj věnují firmy každoročně značné finanční prostředky. Pokud se jedná o příliv zahraničního kapitálu, využívají zahraniční investoři převážně investičních pobídek poskytovaných Ministerstvem průmyslu a obchodu. Největší příliv kapitálu, co do objemu, jde do oboru výroba kolejových vozidel a do oboru výroba letadel. Tabulka Přímé zahraniční investice OKEČ 35 (v mil. CZK) k k k k k k k Zahr. investice v ČR 1 476, , , , , , ,2 Tuzem. investice v zahraničí 964,4 0,6 0,5 0,6 0,9 1,8 30,5 Pramen: ČNB Přímé zahraniční investice OKEČ 35 Tuzemské investice v zahraničí OKEČ 35 Přímé zahraniční investice ZP Tuzemské investice v zahraničí ZP Pramen: ČNB Graf 20.6 Tuzemské a zahraniční investice Shrnutí a perspektivy odvětví Základní skutečností je, že po změně odbytové orientace po roce 1989, bylo nutné se přizpůsobit náročným technickým požadavkům vyspělých zahraničních trhů a nabídce zahraniční konkurence. Dosavadní vývoj odvětví dává v nosných oborech, výroba kolejových vozidel a letecká výroba předpoklady zvyšování konkurenceschopnosti. Tato mj. vychází z řady nových výrobků, které jsou již ve výrobě, nebo jejich vývoj probíhá - nízkopodlažních tramvají, elektrických a dieselelektrických lokomotiv, vozů metra, 245

9 motorových souprav, příměstských elektrických jednotek, malých dopravních a ultralehkých letadel. V porovnání s ostatními členskými státy EU lze konstatovat, že vstup zahraničních investorů do tuzemských výrobních podniků zvyšuje technickou úroveň výrobků a otevírá trhy. I tuzemské firmy, zejména díky získaným zakázkám, mohou investovat a tím dosáhnout vyšší technické úrovně své produkce. Příkladem je skupina výrobních podniků ŠKODA Plzeň v oboru kolejových vozidel. Inovační potenciál výrobků se bude i nadále zvedat. K tomu vede zvyšující se zájem výrobců o programy podpory výzkumu a vývoje a technologická centra. Tyto programy přispějí k posílení konkurenceschopnosti na světovém trhu a zvýší se perspektivnost odvětví, a to převážně u oborů, které budou zajišťovat dopravní obslužnost. V posledních letech se jako nutnost jeví obnova zastaralého vozového parku městské hromadné dopravy a železniční dopravy většiny měst států střední a východní Evropy. K tomu se předpokládá i využití prostředků ze strukturálních fondů EU. Rovněž současná strategie Evropské unie, která prosazuje posílení železniční dopravy vůči dopravě silniční, si vynutí mj. modernizaci vozového parku v celém segmentu kolejových vozidel. Postavení odvětví je úzce propojeno se státní politikou dopravní infrastruktury České republiky, členstvím země v EU i s její dopravní politikou. Cílem je tedy obhájit svou pozici i v rámci evropského prostředí. Odbytové perspektivy pro výrobce kolejových vozidel se budou vyvíjet dle priorit EU stanovených strategií EU na podporu železniční dopravy. Cílem EU je vyrovnat disproporce mezi jednotlivými druhy dopravy s preferencí dopravy s nejmenším vlivem na životní prostředí. Evropská společenství se tak snaží převést část stále rostoucích objemů silniční dopravy na železnici, vnitrozemské vodní cesty a námořní příbřežní plavbu s využitím kombinované dopravy. Proto by se v nejbližších letech mělo začít výrazně investovat do modernizace vozového parku a dopravních sítí. Odbytové perspektivy dalších komodit odvětví se odráží od celoevropského i světového trendu. U oboru letadel se očekává výraznější prosazení českých výrobků na trzích západní Evropy a Severní Ameriky, a to v segmentu ultralehkých letadel a leteckých motorů. V oboru výroby lodí, motocyklů, jízdních kol a ostatních dopravních prostředků lze předpokládat zvyšující se konkurenci asijských výrobců. Pro nejbližší budoucnost je možné počítat s ještě s dalším rozvojem tohoto odvětví. 246