2. Výroba textilií a textilních výrobků - OKEČ 17

Transkript

1 VÝROBA TEXTILIÍ, TEXTILNÍCH A ODĚVNÍCH VÝROBKŮ DB Výroba textilií a textilních výrobků 2. Výroba textilií a textilních výrobků - OKEČ Charakteristika odvětví Textilní průmysl se podle použité technologie a druhu zpracovávané suroviny dělí na průmysl bavlnářský, lnářský, vlnařský a pletařský. Výroba většiny podniků textilního průmyslu má více technologických stupňů. Zahrnuje obory předení, tkaní, konečnou úpravu a konfekční zpracování textilu. Výroba textilií a textilních výrobků patří k proexportně orientovaným odvětvím. V rámci Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) jsou textilní výrobky zařazeny v oddílu 17 - Výroba textilií a textilních výrobků, který tvoří následující pododdíly (obory): 17.1 Úprava a spřádání textilních vláken; 17.2 Tkaní textilií; 17.3 Konečná úprava textilií; 17.4 Výroba konfekčních textilních výrobků kromě oděvů; 17.5 Výroba ostatních textilních výrobků kromě oděvů; 17.6 Výroba pletených a háčkovaných materiálů; 17.7 Výroba pletených a háčkovaných výrobků. Za specifický rys jednotlivých výrobních oborů textilního průmyslu lze považovat jejich závislost na kooperacích vzhledem k předchozím technologickým stupňům. Část výrobních procesů je zajišťována prostřednictvím aktivního zušlechťovacího styku. Podíl výše uvedených oborů na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb (VV a S) odvětví OKEČ 17 ukazuje graf 2.1. Největší zastoupení na tržbách za prodej (VV a S) měl v roce 2007 obor výroba ostatních textilních výrobků kromě oděvů, který zahrnuje i výrobu technických textilií. Jeho podíl se od roku 2000 zvyšuje (meziroční nárůst podílu v roce 2007 o cca 4 %), za ním následuje 17.5 Ostatní textilní výroba 36 % 17.6 Výroba pletených materiálů 1 % 17.7 Výroba pletených výrobků 4 % 17.1 Úprava a spřádání vláken 11 % 17.4 Výroba textilní konfekce 13 % Pozn.: údaje v běžných cenách 17.3 Konečná úprava textilií 2 % 17.2 Tkaní textilií 33 % Graf 2.1 Podíly oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce

2 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU obor tkaní textilií a obor výroba konfekčních textilních výrobků kromě oděvů, jejichž podíly zůstaly na úrovni roku Podíl oboru 17.1 zaznamenal v roce 2007 oproti roku 2006 pokles o cca 2 % v důsledku uzavírání přádelen a větší orientaci na dovoz hotových přízí Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu V roce 2007 se odvětví textilního průmyslu podílelo tržbami za prodej VV a S 1,6 % na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu, 1,9 % na přidané hodnotě a 3,1 % na počtu pracovníků. Podíly těchto ukazatelů na zpracovatelském průmyslu v časové řadě od roku 2000 do roku 2007 trvale klesají. Příčinou je zostřená konkurence na světových trzích, kursové vlivy a růst nákladů, především zvyšování cen energií. Textilní průmysl, stejně jako oděvní, však i nadále zůstává zdrojem zaměstnanosti žen, zejména v regionech s tradicí textilní výroby (kraje Jihomoravský, Královéhradecký, Pardubický a další). Podíl odvětví na celkově vytvořené hrubé přidané hodnotě HPH v roce 2007 činil 0,5 %, což je pokles o 0,1 p.b. oproti roku Struktura odvětví podle počtu pracovníků v organizacích Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 17 za rok 2006 v rozdělení do pěti velikostních kategorií ukazuje tabulka 2.1 a graf 2.2. Z tabulky vyplývá, že v textilním průmyslu realizují nejvýznamnější část tržeb subjekty s 50 až 999 pracovníky. V roce 2006, stejně jako v roce 2007, vytvořily téměř 70 % z celkových tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb v odvětví a 68 % účetní přidané hodnoty. Je to dáno charakterem průmyslu, jeho technologickou a z toho vyplývající investiční náročností. Zastoupení velkých podniků na přidané hodnotě se snižuje ve prospěch středních podniků s 50 až 249 pracovníky. Účetní přidaná hodnota se v roce 2007 zvýšila ve velikostní skupině 50 až 249 pracovníků o téměř 10 %, zatímco ve velikostní skupině 250 až 999 pracovníků pouze o 5 %. Podíl podniků s více než 1000 pracovníků na tržbách za prodej VV a S a na účetní přidané hodnotě v roce 2006 činil cca 17 %, v roce 2007 se podíl na tržbách nezměnil, na účetní přidané hodnotě se však zvýšil o více než 1 %. V žebříčku největších textilních výrobců v České republice za rok 2007 (jejichž roční tržby přesáhly 250 mil. Kč), který zpracovává časopis TextilŽurnál ve spolupráci s Asociací textilního, oděvního a kožedělného průmyslu se umístilo 29 firem. V popředí žebříčku největších textilek v České republice se tradičně objevují podniky, produkující technické textilie. První místo obsadila společnost Juta a.s. Dvůr Králové nad Labem, která meziročně zvýšila tržby o cca 16,5 %, druhá Kordárna a.s. Velká nad Veličkou, vyrábějící kordové textilie pro pneumatiky, dopravní pásy a geotextilie pro stavebnictví, dosáhla stejných výsledků jako v roce Třetí skončil Pegas a.s. Znojmo, který se specializuje na výrobu netkaných textilií na dětské pleny a dámskou hygienu. Až na čtvrtém místě se umístil klasický výrobce oděvních vlnařských tkanin Nová Mosilana a.s. Brno. Páté místo obsadila společnost Technolen technický textil a.s. Lomnice nad Popelkou. Z žebříčku vypadly společnosti Tiba a.s. Dvůr Králové nad Labem a Jitka a.s. Jindřichův Hradec, které ukončily výrobu. Tabulka 2.1 Produkční charakteristiky v roce 2006 podle velikostních skupin - OKEČ 17 (mil. Kč, pracovníků) více než 1000 Tržby za prodej VV a S v b.c , , , , ,6 Účetní přidaná hodnota v b.c. 532, , , , ,2 Počet pracovníků

3 Výroba textilií a textilních výrobků % více než 1000 Tržby za prodej vlastních VV a S Účetní přidaná hodnota Počet pracovníků Pozn.: údaje v běžných cenách Graf 2.2 Podíly velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách v roce Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Vývoj cenových indexů výrobků v jednotlivých skupinách výrobků SKP 17 v letech 2000 až 2007 zachycuje tabulka 2.2. Roční cenový index textilních výrobků kolísá a pohybuje se v intervalu od 97,5 % do 101,9 %. V roce 2007 se cenový index jednotlivých výrobkových oborů vyvíjel nerovnoměrně. Pokles byl zaznamenán u dvou skupin výrobků pletené a háčkované výrobky a ostatní textilní výrobky, zatímco u ostatních skupin textilních výrobků došlo k mírnému nárůstu, pod úrovní inflace. Tento vývoj je odrazem silné konkurence na trzích s textilními a oděvními výrobky, zejména ze třetích zemí (Čína, Indie, Pakistán a další) a posilující koruny, která zlevňuje dovozy. Za období 01-08/2008 cenový index činil 99,1 %. Tabulka 2.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech meziroční index (%) 01/00 02/01 03/02 04/03 05/04 06/05 07/06 SKP ,2 93,4 99,7 98,9 91,2 99,4 100,9 SKP ,0 95,9 97,7 100,9 99,4 99,4 100,1 SKP 17.3 x x x x x x x SKP ,4 103,2 95,6 100,7 100,4 101,8 100,7 SKP ,4 99,1 99,3 100,4 99,7 101,1 99,6 SKP ,7 100,3 99,1 100,6 100,8 100,2 x SKP ,1 101,0 102,4 102,4 99,2 103,6 96,4 SKP ,9 97,5 98,6 100,5 98,0 100,5 99, Základní produkční charakteristiky Vývoj hlavních produkčních charakteristik v posledních osmi letech ukazují tabulky 2.3 až 2.5 a graf 2.3. Ve vývoji tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb v běžných cenách se v časové řadě projevil pozitivně vstup ČR do EU nárůstem tržeb v roce Pokles tohoto ukazatele v roce 2005 byl negativně 47

4 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU ovlivněn dokončenou liberalizací obchodu s textilními a oděvními výrobky k Vývoj v roce 2007 významně ovlivnily tržby oborů orientovaných na výrobu výrobků pro průmyslové a technické užití, tj. výrobků s vysokou přidanou hodnotou. Z údajů Resortního statistického zjišťování MPO za rok 2007 vyplývá, že u organizací s 20 a více pracovníky vzrostly proti roku 2006 tržby za vlastní výrobky a práci ve mzdě pro tuzemsko v textilním průmyslu o 2,6 % a pro export o 2,2 %. Tržby za export se podílí 66,1% na celkových tržbách textilního průmyslu, což je na úrovni předchozího roku. Z hlediska oborů textilního průmyslu, členěných podle převážně zpracovávané suroviny či použité technologie zpracování, zaznamenaly nárůst tržeb všechny obory textilního průmyslu kromě bavlnářského, kde je největší konkurence asijských zemí. Výsledky bavlnářského průmyslu ovlivnily též firmy Jitka a.s. a Tiba a.s., kde v roce 2007 byla ukončena výroba. Nejvyšší nárůst byl zaznamenán v oboru vlnařského průmyslu (meziroční nárůst o 13,5 %), kde působí významné podniky se zahraniční účastí a v pletařském průmyslu (o 14 %) kde jsou podniky, které dodávají výrobky pro automobilový průmysl. Výsledky dosažené v roce 2007 lze považovat za dobré, neboť tržby za prodej VV a S se meziročně zvýšily o více než 2 %, a nárůst vykázaly i nové zakázky ze zahraničí. Zvýšila se rovněž přidaná hodnota a produktivita práce při poklesu počtu pracovníků. Příznivý vývoj zajišťovaly zejména firmy které vyrábějí technické textilie např. pro automobilový průmysl, stavebnictví, výrobky pro hygienu apod. Výsledky odvětví OKEČ 17 za 01-09/2008 jsou, stejně jako u oděvního průmyslu OKEČ 18, nepříznivé. Tržby z prodeje VV a S v organizacích s 20 a více pracovníky v textilním průmyslu klesly oproti stejnému období loňského roku o 14 % a nové zakázky celkem byly nižší o 15 %, ze zahraničí dokonce o 17,9 %. Produktivita práce měřená měsíčními tržbami na pracovníka v textilním průmyslu za období 01-09/2008 meziročně poklesla o 0,5 %. Účetní přidaná hodnota v roce 2007 vzrostla proti minulému roku o 8,5 %. Největší meziroční nárůst o více než 36 % byl dosažen u oboru výroba ostatních textilních výrobků kromě oděvů, kam spadá i výroba technických textilií a u oboru výroba konfekčních textilních výrobků kromě oděvů (o 7,0 %). Naopak největší pokles vykázaly, stejně jako v roce 2006, obory výroba pletených a háčkovaných materiálů a výroba pletených a háčkovaných výrobků. Z hlediska velikostního třídění rostla účetní přidaná hodnota u všech velikostních kategorií. Největší tempo růstu bylo zaznamenáno v organizacích s 1000 a více pracovníků o 16,1 % a organizacích s pracovníky o 9,5 %. Zaměstnanost v odvětví v roce 2007 dosáhla cca 60 % zaměstnanosti roku Meziročně se oproti roku 2006 počet pracovníků snížil o 3 692, z toho nejvýznamnější byl pokles počtu pracovníků u oborů OKEČ tkaní textilií(o 941 osob) a OKEČ konečná úprava textilií (o 713). Z hlediska velikostních skupin byl v roce 2007 největší meziroční pokles počtu pracovníků ve velikostní kategorii 250 až 999 pracovníků - index 90,2. Trend poklesu počtu pracovníků bude pokračovat i nadále. Dokládají to údaje za leden až září 2008, kdy zaměstnanost v textilním průmyslu klesla o cca 9 %. Snižování zaměstnanosti je dáno požadavkem zvyšování konkurenceschopnosti výroby spojené s růstem produktivity práce při redukci nákladů. V nejbližších letech se předpokládá zejména rozvoj výrob zaměřených na výrobky technického a průmyslového charakteru, speciálních druhů výrobků pro účely ochrany zdraví a bezpečnosti, se specifickým určením apod. Nadále poroste význam subdodávek pro high-tech obory. Tabulka 2.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech (mil. Kč) * OKEČ , , , , , , , ,6 OKEČ , , , , , , , ,3 OKEČ , , , , , , , ,9 OKEČ , , , , , , , ,5 OKEČ , , , , , , , ,0 OKEČ ,3 886,6 819,2 697,9 675,3 552,6 538,1 543,0 OKEČ , , , , , , , ,8 OKEČ , , , , , , , ,1 meziroční index x 109,4 86,7 98,5 101,7 94,2 103,7 102,1 48

5 Výroba textilií a textilních výrobků Tabulka 2.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech (mil. Kč) * OKEČ , , , , , , , ,9 OKEČ , , , , , , , ,4 OKEČ , , , , ,1 617,0 499,6 334,6 OKEČ , , , , , , , ,3 OKEČ , , , , , , , ,8 OKEČ ,5 215,4 238,3 212,9 187,6 170,4 166,6 77,1 OKEČ , , , , ,4 963,3 993,1 442,4 OKEČ , , , , , , , ,5 meziroční index x 110,9 88,0 103,2 97,6 94,1 99,3 108,5 Tabulka 2.5 Počet pracovníků v letech (pracovníci) * OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ meziroční index x 99,6 91,2 91,3 93,1 91,4 93,6 91,9 Celkové náklady v běžných cenách v odvětví OKEČ 17 v roce 2007 ve srovnání s rokem 2000 klesly o téměř 3 %. Toto snížení však není v některých oborech OKEČ 17 úměrné poklesu výroby, tržeb a zaměstnanosti a pokračující restrukturalizaci a modernizaci výroby. Důvodem je zejména navýšení cen vstupů, především energií a růst mezd. Zvyšování cen energií je avizováno i pro rok Pouze u oboru17.5 došlo k nárůstu nákladů, který je úměrný růstu výroby a tržeb za prodej VV a S, které se mezi roky 2000 až 2007 téměř zdvojnásobily a produktivita práce z účetní přidané hodnoty za stejné období téměř ztrojnásobila. V tomto oboru je docilována nejvyšší produktivita práce v rámci celého odvětví. Z hlediska skladby nákladů v textilním průmyslu cca 60 % tvoří výkonová spotřeba, zbytek osobní náklady, odpisy a ostatní náklady. Osobní náklady v textilním průmyslu v roce 2007 meziročně klesly o 4,7 %. Tento pokles je ovlivněn snížením počtu pracovníků v odvětví (index 2006/2007 je 91,9), ale i restrukturalizací a modernizací výroby. Přestože osobní náklady na pracovníka v roce 2007 vzrostly ve srovnání s rokem 2006 o téměř 4 % a oproti roku 2000 o více než 47 % textilní průmysl, hned za oděvním, vykazuje nejnižší mzdy v rámci celého zpracovatelského průmyslu. Průměrná měsíční mzda v odvětví textilního průmyslu činila v roce 2007 u organizací s 20 a více pracovníky Kč, což je oproti roku 2006 nárůst o 8,3 %. Průměrná mzda v odvětví textilního průmyslu představuje pouze cca 73 % průměrné mzdy zpracovatelského průmyslu a 71,2 % průměrné mzdy průmyslu ČR. Za období leden až září 2008 se průměrná mzda v textilním průmyslu zvýšila o 8,1 % na Kč. 49

6 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU % % * * Počet pracovníků OKEČ 17 Počet pracovníků ZP Tržby za VV a S OKEČ 17 Tržby za VV a S ZP % * Účetní přidaná hodnota OKEČ 17 Účetní přidaná hodnota ZP Graf 2.3 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech Tabulka 2.6 Náklady celkem v b.c. v letech (mil. Kč) * OKEČ , , , , , , , ,5 OKEČ , , , , , , , ,3 OKEČ , , , , , , , ,0 OKEČ , , , , , , , ,1 OKEČ , , , , , , , ,6 OKEČ ,8 950,1 888,5 760,8 717,2 619,4 588,7 738,2 OKEČ , , , , , , , ,4 OKEČ , , , , , , , ,1 meziroční index x 108,0 89,5 94,3 100,6 99,2 105,2 101,4 50

7 Výroba textilií a textilních výrobků Tabulka 2.7 Osobní náklady v b.c. v letech (mil. Kč) * OKEČ , , , , , , , ,5 OKEČ , , , , , , , ,3 OKEČ ,6 808,0 857,4 822,9 922,9 559,6 516,9 395,9 OKEČ , , , , , , , ,5 OKEČ , , , , , , , ,5 OKEČ ,6 150,2 147,5 127,6 125,8 108,1 110,2 144,8 OKEČ , , , , ,9 874,5 851,4 864,8 OKEČ , , , , , , , ,3 meziroční index x 108,9 95,2 95,9 98,6 95,1 104,9 95, Produktivita práce a osobní náklady Vývoj v oblasti poměrových a podílových ukazatelů produktivity práce charakterizují tabulky 2.8 a 2.9 a graf 2.4. Z vývoje produktivity práce z účetní přidané hodnoty v běžných cenách v letech v odvětví textilního průmyslu OKEČ 17 je zřejmá vzestupná tendence. Za toto období vzrostla produktivita práce v textilním průmyslu v běžných cenách o 64 %. Nejvyšší produktivita byla v roce 2007 docílena, stejně jako v předcházejících pěti letech, v oboru výroba ostatních textilních výrobků kromě oděvů OKEČ 17.5, což koresponduje s rozvojem sofistikovaných výrob a modernizací strojního zařízení. Nárůst produktivity práce v hodnoceném období zaznamenaly také obory OKEČ výroba konfekčních textilních výrobků kromě oděvů (o 3,9 %) a tkaní textilií (o 8,9 %) s růstem produkce výrobků pro technické užití. K poklesu produktivity došlo u třech oborů textilního průmyslu - u oboru konečná úprava textilií OKEČ 17.3, výroba pletených materiálů OKEČ 17.6 a výroba pletených výrobků OKEČ 17.7, kde byl pokles způsoben omezováním výroby z důvodu poklesu zakázek. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v běžných cenách v roce 2007 v textilním průmyslu činila pouze cca 63 % průměrné produktivity zpracovatelského průmyslu. Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v roce 2007 meziročně klesl o více než 12 % a za sledované období od roku 2000 vykázal nejnižší hodnotu. Přesto přesahoval průměr zpracovatelského průmyslu o více než 13 %. Tento vývoj je ovlivněn, stejně jako u oděvní výroby, mzdovou prací, nevyužitím výrobních kapacit z důvodu poklesu zakázek a vyšším podílem ruční práce na výrobku. Nejnižší podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě vykazuje obor ostatní textilní výroby, kde v časové řadě poklesl ukazatel v roce 2007 o více jak 40 %. Je to důsledek modernizace strojního zařízení a prudkého růstu produktivity práce u tohoto perspektivního oboru. Tabulka 2.8 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech (tis. Kč/prac.) * OKEČ ,9 273,8 248,8 324,3 344,1 251,6 345,5 401,4 OKEČ ,7 306,6 281,6 317,7 314,5 318,6 334,1 363,9 OKEČ ,4 287,7 306,9 315,1 273,0 225,9 212,9 204,7 OKEČ ,8 224,3 220,7 230,5 225,5 237,4 242,8 271,4 OKEČ ,6 289,6 329,1 385,4 455,8 502,7 520,9 745,6 OKEČ ,1 216,9 282,0 305,8 300,7 334,8 319,7 150,0 OKEČ ,3 183,6 150,6 167,9 196,2 195,8 214,8 109,2 OKEČ ,7 271,2 261,5 295,5 309,9 319,0 338,5 399,7 meziroční index x 111,3 96,4 113,0 104,9 102,9 106,1 118,1 51

8 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 2.9 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech (-) * OKEČ ,602 0,635 0,776 0,621 0,642 0,856 0,712 0,603 OKEČ ,625 0,599 0,691 0,645 0,679 0,681 0,698 0,609 OKEČ ,596 0,632 0,623 0,623 0,732 0,907 1,034 1,183 OKEČ ,717 0,667 0,686 0,687 0,709 0,715 0,763 0,750 OKEČ ,577 0,581 0,521 0,481 0,464 0,443 0,459 0,346 OKEČ ,523 0,697 0,619 0,599 0,671 0,635 0,661 1,879 OKEČ ,841 0,767 0,957 0,894 0,843 0,908 0,857 1,955 OKEČ 17 0,636 0,625 0,676 0,628 0,635 0,642 0,652 0, % % * * Produktivita práce z účetní PH OKEČ 17 Produktivita práce z účetní PH ZP Podíl osobních nákladů na účetní PH OKEČ 17 Podíl osobních nákladů na účetní PH ZP ÚZEI Graf 2.4 Vývoj podílových a poměrových ukazatelů v letech Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Vývoj zahraničního obchodu s textilními výrobky SKP 17 v letech 2000 až 2007, zachycený v tabulce 2.10, zahrnuje údaje o celkovém zahraničním obchodu, včetně kooperací, reexportů a obchodního zboží. Celkový vývoz textilních výrobků v časové řadě 2000 až 2007 vykazuje kolísavý průběh. Vývoz textilních výrobků v roce 2001 oproti roku 2000 vzrostl o 9,5 %, zatímco v dalším roce zaznamenal meziroční pokles o 11,1 %. Tento stav byl způsoben především kursovými vlivy a recesí na trhu EU. Po mírném oživení v roce 2003 dosáhl vývoz v roce 2004 úrovně vývozu v roce 2001, k čemuž přispělo zjednodušení obchodu s členskými zeměmi po vstupu ČR do EU. Pokles vývozu v letech 2005 a 2006 byl ovlivněn liberalizací obchodu po ukončení platnosti Dohody o textilu a ošacení WTO k , kdy došlo ke zostření konkurence na světových trzích, ale i kursovými vlivy. V roce 2007 meziročně vzrostla hodnota vývozu o 4,5 %. Největší zastoupení na vývozu mají skupiny výrobků SKP 17.2 a Přímý vývoz v roce 2007 meziročně stoupl o 4,4 % na 42,4 mld. Kč. Podíl přímého vývozu na celkovém vývozu v roce 2007 činil více než 77 %. Přitom dochází ke změně struktury vývozu textilního zboží, ve prospěch výrobků s vyšší přidanou hodnotou, technických textilií a náročnějších výrobků určených také pro konfekční zpracování. Jedná se o sortimenty, u kterých byly v ČR umístěny významnější zahraniční i domácí investice např. oblast vlnařské výroby nebo výrobkové skupiny určené pro technické využití (např. netkané textilie, tkaniny z vysokopevnostních přízí, textilie pneumatikové, kordové atd.). Naopak klesá podíl vývozu výrobků standardního charakteru. Vývoj celkových vývozů textilních výrobků za čtvrtletí 2008 již není tak příznivý. Export za toto 52

9 Výroba textilií a textilních výrobků období ve srovnání se stejným obdobím loňského roku poklesl o téměř 6 % především z důvodu silné koruny a poklesu zakázek. Nové zakázky ze zahraničí ve sledovaném období roku 2008 klesly o 17,9 %. Celkové dovozy textilních výrobků ve sledovaném období vykázaly nejvyšší hodnotu v roce 2007 a meziročně vzrostly o 4,5 %, ve srovnání s rokem 2000 pak o 15,5 %. Přímé dovozy se v roce 2007 meziročně zvýšily o 7,6 % a jejich podíl na celkových dovozech výrobků SKP 18 činil 78,1 %, přičemž převládají dovozy z členských zemí EU. Zde se jedná o textilní výrobky s vyšší přidanou hodnotou nebo výrobky u kterých byla výroba utlumena jako např. koberce a textilní podlahové krytiny. V dovozu ze třetích zemí se jedná zejména o standardní výrobky pro přímou i výrobní spotřebu. Celkový dovoz textilních výrobků SKP 18 za čtvrtletí 2008 vykázal meziroční pokles o téměř 6%. Saldo celkového zahraničního obchodu s textilními výrobky bylo v roce 2007 aktivní částkou 4,1 mld. Kč, což představuje navýšení o 11,8 % proti roku Záporné saldo zahraničního obchodu trvale vykazují SKP 17.5, SKP 17.6 a SKP V těchto skupinách výrobků se dováží zejména výrobky, jejichž výroba byla v ČR utlumena, nebo speciální výrobky technického charakteru s využitím v high-tech oborech, kde se v ČR nabízí perspektiva dalšího rozvoje výroby. Tabulka 2.10 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech Vývoz celkem (mil. Kč) SKP SKP , , , , , , , ,4 SKP , , , , , , , ,5 SKP 17.3 x x x x x x x x SKP , , , , , , , ,9 SKP , , , , , , , ,6 SKP , , , , , , , ,1 SKP , , , , , , , ,2 SKP , , , , , , , ,8 meziroční index x 109,5 88,9 104,6 109,2 98,6 99,7 104,5 Dovoz celkem (mil. Kč) SKP SKP , , , , , , , ,1 SKP , , , , , , , ,1 SKP 17.3 x x x x x x x x SKP , , , , , , , ,2 SKP , , , , , , , ,2 SKP , , , , , , , ,0 SKP , , , , , , , ,3 SKP , , , , , , , ,9 meziroční index x 104,7 96,7 99,7 112,6 96,9 100,8 104,0 Saldo (mil. Kč) SKP SKP ,1 566,2 453, , , , , ,3 SKP , , , , , , , ,4 SKP 17.3 x x x x x x x SKP , , , , , , , ,7 SKP , , , , , , , ,6 SKP , , , , , , ,0-937,9 SKP ,9 115,3-348,5-351,7-917,7-649, ,3-928,1 SKP , , , , , , , ,9 Pramen: ČSÚ Za čtvrtletí 2008 se snížilo kladné saldo zahraničního obchodu s textilem ve srovnání se stejným obdobím roku 2007 o 15 %. V textilním, obdobně jako v oděvním průmyslu, tvoří významnou část vývozu vývoz k aktivnímu zušlechtění. Podíl aktivního zušlechťovacího styku na vývozu od roku 2001 vykazuje pokles, v roce

10 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU činil 17,2 % (v oděvním průmyslu cca 22 %). Příčinou je jednak změna metodiky vykazování práce ve mzdě (kooperace s mateřskými společnostmi), jednak pokračující odliv práce ve mzdě do zemí s nižšími náklady. Nejnižší podíl práce ve mzdě na celkových vývozech měla v roce 2007 skupina ostatních textilních výrobků kromě oděvů SKP ,5 % a skupina výrobků z textilních tkanin SKP ,6 %. V budoucím období lze předpokládat další pokles mzdové práce na vývozu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální strukturu zahraničního obchodu (vývoz a dovoz) v roce 2007 s textilními výrobky zachycuje graf 2.5. V posledních letech je vcelku stabilní, mění se pouze podíly hlavních obchodních partnerů. Největší podíl v zahraničním obchodu s textilními výrobky zaujímají země EU. V roce 2007, stejně jako v roce 2006, podíl vývozu do EU na celkovém vývozu textilu činil 86,4 %. Největším obchodním partnerem v obchodu s textilními výrobky bylo v roce 2007 Německo, se kterým náš obrat dosáhl 35,5 mld. Kč a kam jsme dodali výrobky za cca 18,1 mld Kč tj. celkem 34 % z celkového objemu vývozu textilních výrobků. Druhým naším největším partnerem byla i v roce 2007 Itálie, kam bylo vyvezeno textilní zboží za 6,3 mld. Kč. Na dalším místě figuruje Slovensko, kam bylo v roce 2007 umístěno 8 % textilních výrobků a Polsko se 6 %. Vývozní teritoria v roce 2007 Slovensko 8 % Itálie 11 % Polsko 6 % Francie 4 % Rakousko 4 % Nizozemí 3 % V. Británie a S. Irsko 3 % Německo 34 % Ostatní 27 % Dovozní teritoria v roce 2007 Itálie 11 % Čína 6 % V. Británie a S. Irsko 5 % Belgie 6 % Rakousko 5 % Francie 4 % Polsko 3 % Německo 34 % Ostatní 28 % Graf 2.5 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu SKP 17 Mezi nejvýznamnější vývozní skupiny textilních výrobků podle položek celního sazebníku v roce 2007 patřily: HS Textilie netkané, též impregnované, povrstvené, laminované aj., HS Tkaniny bavlněné nad 85 % bavlny, do 200 g.m-2, 54

11 Výroba textilií a textilních výrobků HS Tkaniny z nití ze syntetických nekonečných vláken, HS Pneumatikové kordové textilie z vysokopevnostních nití, HS Tkaniny z příze vlněné česané. U těchto vývozních skupin je patrné vysoké zastoupení výrobků pro technické aplikace, další část výrobků je určena pro konfekční zpracování a spotřebu domácností. U bavlnářských textilií se jedná především o jemné pestře tkané tkaniny. Vývozy vlnařských tkanin jsou zajišťovány z výroby v podnicích pod kontrolou zahraničního kapitálu. Největším dodavatelem textilních výrobků do České republiky zůstalo v roce 2007 Německo, odkud se dovezlo zboží za více než 17,3 mld. Kč tj. 34 % z celkového objemu dovozu textilu. Podíl dovozu z Německa se meziročně snížil o 2 %. Druhým naším největším dovozním teritoriem byla, stejně jako v roce 2006, Itálie, která dodala do ČR zboží za 5,7 mld Kč a na dalších místech figurují Čína a Belgie s 6 % podíly na celkových dovozech. Mezi dovozci ze třetích zemí, kromě Číny, se prosazuje i Turecko jehož podíl na celkových dovozech textilních výrobků do ČR činil v roce 2007 cca 3 % Investice I když v roce 2006 vzrostly investice do strojního zařízení na více než 2,6 mld. Kč neodpovídají potřebám restrukturalizace výroby a zavádění nových technologií. V poslední době se v textilním průmyslu uskutečnilo několik významných modernizačních akcí s podporou investičních pobídek, a to nejen u organizací pod kontrolou zahraničního kapitálu (např. Technolen technický textil a.s., Tessitura Monti Cekia s.r.o., Nejdecká česárna vlny a.s., Fibertex a.s., Nová Mosilana a.s. aj.), ale i u domácích investorů (např. Veba textilní závody a.s.) přesto je investiční aktivita v českém textilním průmyslu v porovnání s investiční aktivitou v zemích EU nízká. Odepsanost dlouhodobého hmotného majetku v odvětví textilního průmyslu v roce 2007 proti předešlému roku mírně stoupla o 0,5 % na hodnotu 68,6 %. Nejvyšší odepsanost hmotného majetku byla v pletařském průmyslu (78,2 %) s nárůstem oproti roku 2006 o 9 %. Nejnižší ve lnářském průmyslu (62,4 %) a vlnařském průmyslu (64,9 %) a byla pod průměrem odepsanosti strojního zařízení v textilním průmyslu. Dle technologického členění byla nejnižší odepsanost dlouhodobého hmotného majetku 59,6 % ve výrobě netkaných textilií lnářského průmyslu, nejvyšší ve lnářských přádelnách 92,5 %. Rovněž výdaje vynaložené na vývoj a výzkum jsou v odvětví na nízké úrovni. V roce 2006 dosáhly pouze 214 mil. Kč a v porovnání s rokem 2005 stouply o necelých 43 %. V odvětví jsou pouze čtyři společnosti orientovány na výzkum a inovace v textilním průmyslu (VÚB a.s. Ústí nad Orlicí, INOTEX, s.r.o. Dvůr Králové nad Labem, SPOLSIN, s.r.o. Česká Třebová a Technická univerzita v Liberci). Podle údajů Resortního statistického zjišťování MPO vynaložily v roce 2007 společnosti textilního průmyslu s 20 a více pracovníky na vývoj a výzkum cca 172 mil. Kč, což je o 5,7 % více než v roce Výdaje na vývoj a výzkum nebyly v jednotlivých oborech textilního průmyslu rovnoměrné. Nejvyšší výdaje na výzkum a vývoj vztažené na pracovníka vynaložily společnosti zabývající se výrobou textilní technické produkce (11,2 tis. Kč/prac.). Výdaje v tomto oboru více než dvojnásobně překročily průměrné výdaje na vývoj a výzkum vynaložené v textilním průmyslu. Naopak nejnižší výdaje na výzkum a vývoj na pracovníka byly ve vlnařském průmyslu (1,8 tis. Kč/prac.). Odvětví textilního průmyslu zatěžuje životní prostředí v malé míře, v rámci modernizace jsou zaváděny výrobní technologie šetrné k životnímu prostředí. Z analýzy výdajů na ochranu životního prostředí (podle údajů Rezortního statistického zjišťování) vyplývá, že v roce 2007 v textilních organizacích s 20 a více zaměstnanci celkové výdaje na ochranu životního prostředí činily 147,7 mil. Kč a oproti roku 2006 poklesly o 6,6 %. Z toho cca 72 % bylo určeno na běžné výdaje na ochranu životního prostředí, nikoliv na investice. Nejvyšší výdaje na ochranu životního prostředí na pracovníka jsou ve vlnařském průmyslu, v roce 2007 to bylo 11,7 tis. Kč/prac. Celkové odpady v roce 2007 u organizací s 20 a více zaměstnanci vzrostly o 17,5 %. Podíl vratných odpadů zpracovaných ve vlastní produkci se meziročně zvýšil o 11,8 %. Odpady k fyzické likvidaci činily necelých 30 % z celkových odpadů textilního průmyslu, což je o 1 % méně než v roce

12 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Přímé zahraniční investice Z tabulky 2.11 je patrné, že stav přímých zahraničních investic v odvětví textilního průmyslu k činil 8,4 mld Kč, což je 1,4 % z celkových přímých zahraničních investic ve zpracovatelském průmyslu. Meziročně se snížily o téměř 5 % a ve sledovaném období 2000 až 2006 vykázaly nejnižší hodnotu. Na tuzemských investicích zpracovatelského průmyslu v zahraničí se odvětví v roce 2006 podílelo 0,7 %. Podíl odvětví textilního průmyslu na zpracovatelském průmyslu týkající se zahraničních investic se snižuje. Tabulka 2.11 Přímé zahraniční investice OKEČ 17 (v mil. CZK) k k k k k k k Zahr. investice v ČR , , , , , , ,9 Tuzem. investice v zahraničí 87,5 49,9 124,7 75,6 118,6 137,3 155,7 Pramen: ČNB 200 % 170 % Přímé zahraniční investice OKEČ 17 Tuzemské investice v zahraničí OKEČ 17 Přímé zahraniční investice ZP Tuzemské investice v zahraničí ZP Pramen: ČNB Graf 2.6 Tuzemské a zahraniční investice 2.7. Shrnutí a perspektivy odvětví Textilní průmysl, včetně oděvního, patří k citlivým odvětvím, která jsou na globálním trhu zatížena značnou konkurencí, zejména ze strany třetích zemí s vlastní surovinovou základnou a nízkými náklady, která po ukončení platnosti Dohody o textilu a ošacení (WTO) k ještě zesílila. V současné době se textilní průmysl ČR, obdobně jako v celé EU, nachází ve složité situaci. Mezi hlavní faktory, které mají negativní dopad na vývoj textilního průmyslu, a které pro udržení či zvýšení konkurenceschopnosti musí odvětví eliminovat růstem produktivity práce patří: dlouhodobé zpevňování kursu koruny, zmiňovaná plná liberalizace světového obchodu s textilními a oděvními výrobky a plné otevření evropského trhu asijské konkurenci; asijské trhy ve většině případech však zůstaly neliberalizované, trvale rostoucí ceny elektrické energie a plynu, ale i technologických médií (voda), růst mzdových a personálních nákladů, současná finanční krize, která má vliv na pokles zakázek. Z těchto důvodů je třeba urychlit zahájenou restrukturalizaci a modernizaci textilní výroby se zaměřením na produkci výrobků s vysokou přidanou hodnotou. To znamená především: přesun od zpracování surovin ke speciálním výrobkům, které se vyrábějí pomocí nano-, mikroa biotechnologií, k vývoji nových povrchových úprav a struktur, digitálním procesům apod., 56

13 Výroba textilií a textilních výrobků etablování a rozšíření textilií jako suroviny pro jiná odvětví a možnosti použití (dopravní systémy, stavebnictví, ochranné a zdravotnické pomůcky apod.) tj. orientace na technické textilie, posun od masové produkce textilních výrobků směrem k nové průmyslové sféře, která bude charakteristická úpravami podle představ zákazníka, výrobou na zakázku, inteligentní logistikou, distribucí a servisem. Tyto směry nastiňuje i materiál EU Evropská technologická platforma pro budoucnost textilního a oděvního průmyslu, kde je definována dlouhodobá vize (pro rok 2020) a strategický program založený na výzkumu, nových technologiích a inovacích. Odvětví textilního a oděvního průmyslu v ČR se přihlásilo k této platformě v roce 2007 podpisem deklarace a dne proběhla v Náchodě ustavující Valná hromada sdružení Česká technologická platforma pro textil. Textilní výrobci musí opustit dříve běžnou komplexní výrobu a koncentrovat se na ty procesy, které maximalizují přidanou hodnotu (tj. především úpravny a tkalcovny) a utlumovat přádelny dovozem hotových přízí. Zejména bavlnářské příze se staly textilní komoditou a země produkující bavlnu se snaží vyvážet zhodnocenou surovinu. Tomuto trendu nahrává i růst elektrické energie (přádelny patří k velkým spotřebitelům el. energie) a oslabování kursu amerického dolaru (je hlavní měnou při nákupu této komodity). Dále budou stále více do svého zhodnocovacího řetězce zapojovat i výrobní stupeň - konfekční zpracování. Mezi perspektivní obory textilního průmyslu nejen v ČR, ale i v EU patří výroba technických textilií včetně netkaných, o čemž svědčí založení klastru technických textilií Clutex, ale i dokument EU Iniciativa vůdčích trhů pro Evropu ( Lead Market Initiative for Europe ). Klastr technických textilií CLUTEX vznikl v roce 2006 pro region severovýchodních Čech. Jeho cílem je změnit orientaci výroby členských firem směrem k produktům s vyšší přidanou hodnotou, efektivnějšímu využití výsledků vědy a výzkumu, a získat tak konkurenční výhodu. Dalším cílem je zvýšit prestiž členských firem jejich zapojením do výroby speciálních typů technických textilií. Napomáhat k tomu má i nabídka vyřešených vědecko výzkumných úkolů Technické univerzity v Liberci a výzkumných organizací, které jsou členy klastru. Idea vůdčích trhů je chápána jako vymezení sektorů či odvětví hospodářství, ve kterých má EU potenciál získat určitou konkurenční výhodu ve vztahu ke třetím zemím. Jedná se o sektory, které jsou chápány jako inovační. Mezi vytipovanými oblastmi možných vůdčích trhů, uvedených ve sdělení Evropské komise ze dne , jsou i ochranné textilie, které patří do skupiny technických textilií. Dle uvedeného sdělení Evropské komise by iniciativa vůdčích trhů měla být podpořena těmito nástroji: zlepšené legislativní prostředí, veřejné zakázky - preference inovativních řešení, standardizace, označování a certifikace, doplňkové nástroje - např. podpůrné služby pro podniky, školení, finanční podpora, zvýšení ochrany duševního vlastnictví a zlepšení komunikace na konkurenceschopných trzích. 57