ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ

Transkript

1 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH Výsledky uskutečněného výzkumu Viliam Záthurecký, Alexander Keßler, Christina Schweiger a kolektiv

2 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH Výsledky uskutečněného výzkumu

3 MASARYKOVA UNIVERZITA EKONOMICKO-SPRÁVNÍ FAKULTA ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH Výsledky uskutečněného výzkumu Viliam Záthurecký, Alexander Keßler, Christina Schweiger a kol. Brno 2013

4 Složení autorského kolektivu: FH-Prof. Priv.-Doz. Dr. Alexander Keßler Mgr. Petr Kostík Ing. Peter Marinič Ing. Pavla Odehnalová, Ph.D. Ing. Jiří Richter Mag. Judith Schmid Mag. Veronika Schöllauf Dr. Christina Schweiger Ing. Eva Švandová Ing. Viliam Záthurecký, MBA., Ph.D. Publikace je výstupem z realizace mezinárodního výzkumu Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech s označením M00200, realizovaném v rámci programu Evropská územní spolupráce Rakousko Česká republika financovaném z prostředků Evropského fondu regionálního rozvoje Masarykovou univerzitou ve spolupráci s FHWien der WKW (Fachhochschule Wien der Wirtschaftskammer Wien) a Krajskou hospodářskou komorou jižní Moravy v letech 2012 až Recenzovali: prof. Ing. Miroslav Hučka, CSc. doc. Ing. Jaroslav Jánský, CSc. prof. Ing. Štefan Majtán, PhD Masarykova univerzita a FHWien der WKW 2013 Alexander Keßler, Petr Kostík, Peter Marinič, Pavla Odehnalová, Jiří Richter, Judith Schmid, Veronika Schöllauf, Christina Schweiger, Eva Švandová, Viliam Záthurecký ISBN

5 OBSAH Úvodní slovo... 7 Masarykova univerzita... 7 FHWien der WKW... 9 Krajská hospodářská komora jižní Moravy Úvod Úvod pro českou část výzkumu Úvod pro rakouskou část výzkumu Teoretická východiska a empirické ukotvení Teoretický rámec Strategické faktory úspěchu Kooperace Výsledky kvalitativního předvýzkumu Faktory úspěchu pro MSP ve stavebnictví Aktuální stav kooperace v tuzemsku a v zahraničí Přeshraniční kooperace mezi Rakouskem a Českou republikou Důvody pro odmítnutí kooperace Očekávaný přínos kooperace Kritéria vytvářející atraktivitu partnera pro kooperaci Možnosti společného rozšíření trhu Výsledky průzkumu Česká republika Data o struktuře stavebnictví (Česká republika ) Popis vzorku Charakteristika vzorku na úrovni podniků Charakteristika vzorku na úrovni respondentů Faktory úspěchu Kooperace... 71

6 4 Výsledky průzkumu Rakousko Data o struktuře stavebnictví (Rakousko ) Popis výběrového vzorku Charakteristika vzorku na úrovni podniku Charakteristika vzorku na úrovni respondentů Faktory úspěchu Kooperace Srovnání výsledků Česká republika - Rakousko Faktory úspěchu srovnání CZ a AT Současné problémy v odvětví Silné a slabé stránky Strategické činnosti v podniku Srovnání kooperačních aktivit Faktory úspěchu v příhraničí Souhrn, závěry a náměty pro praxi Souhrn výsledků Závěry a náměty pro praxi Summary Seznam obrázků Seznam tabulek Seznam literatury Přílohy

7 7 ÚVODNÍ SLOVO Masarykova univerzita Viliam Záthurecký Odvětví stavební výroby a výroby stavebních hmot je jedním ze základních pilířů a fenoménů ekonomické prosperity společnosti. Stavební výroba je nositelem ekonomického růstu, hospodářského vývoje, průniku inovací a pokroku do praxe. Podílí se na tvorbě vysoké hodnoty pro zákazníka, vytváří velké množství pracovních příležitostí, je pod tlakem sociální odpovědnosti a mění charakter krajiny, měst a obcí. Na druhé straně je stavební výroba pod drobnohledem společnosti a silnou kritikou ze strany různých subjektů, jako odvětví, které absorbuje nekvalifikovanou pracovní sílu z bývalých zemí východního bloku, čímž eliminuje vlastní pracovníky. Stavební odvětví je rovněž kritizováno za možné projevy korupčního jednání při získávání zakázek z veřejného sektoru. Našli bychom mnoho dalších charakteristik odvětví stavebnictví argumentujících v jeho prospěch či jeho znevážení. Zásadní skutečností je však vývoj posledních let 2008 až 2012, kdy zaznamenáváme výrazný pokles objemu provedených stavebních prací v České republice i v Rakousku a snahu vládního, komunálního i privátního sektoru se vyrovnat s touto skutečností, která nebyla pro odvětví stavebnictví známá a přináší nesmírné množství nových poznatků pro každou zúčastněnou stranu. Podniky stavební výroby řeší nové skutečnosti v oblasti managementu, v oblasti podnikových financí, kalkulací, personální práci, inovací a jiných podnikových prioritách. Pozitivní skutečností je, že podnikový management se snaží prosadit nové přístupy ve všech oblastech podnikového života pro zachování svého postavení na trhu. Předložená monografie vznikla v rámci projektu Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech (M00200) Die Entwicklung von KMU in den Grenzregionen (M00200) a završuje výstupy projektu plánované v období realizace v letech 2012 až Vedoucím partnerem projektu byla Masarykova univerzita, Ekonomickosprávní fakulta se sídlem v Brně, dalšími partnery byly Institut für Unternehmensführung FHWien der WKW Wien (Fachhochschule Wien

8 8 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH der Wirtschaftskammer Wien), Rakousko a Krajská hospodářská komora jižní Moravy v Brně. Monografie je zaměřena na porovnání vývoje odvětví stavební výroby a výroby stavebních hmot na území Jihomoravského kraje a spolkové země Dolní Rakousko a Vídeň. Reaguje na aktuální problematiku vývoje odvětví stavebnictví v letech 2008 až 2012 a prezentuje výsledky zpracované na základě stanovené metodologie a empirického šetření, které proběhlo u obou projektových partnerů v roce Monografie se zabývá společenskou a ekonomickou analýzou odvětví stavebnictví, tj. stavební výroby a výroby stavebních hmot v uvedených regionech. Pozornost je věnována analýze sekundárních zdrojů zaměřených na stavebnictví z oblasti dosahování konkurenční výhody a vytváření strategických partnerství. Část publikace je věnována teoretickým východiskům pro následnou empirickou analýzu odvětví. Přístup managementu podniků stavební výroby v době recese je v mnohých případech novátorský. Neopírá se o dlouhodobé statistiky či výsledky, i proto vidíme aktivní výzvy pro další výzkumy obdobného typu. Ing. Viliam Záthurecký, MBA., Ph.D., za řešitelský kolektiv Masarykova univerzita

9 ÚVODNÍ SLOVO 9 FHWien der WKW Alexander Keßler Stavebnictví, s 31 tisíc podniky v Rakousku a více než 167 tisíc podniky v České republice, představuje v obou zemích významné hospodářské odvětví a s tím také základní pilíř pro hospodářský vývoj. V jeho roli jako významného nositele hospodářského růstu a vývoje zajišťuje hospodářství množství pracovních míst, přináší inovace a přispívá významně ke změně krajiny, měst, obcí a životní prostředí jednotlivce. Kromě toho byl a je stavební průmysl jednou z oblastí, která je v obzvlášť velké míře zasažena dynamizací prostředí a hospodářskou krizí a v posledních letech byla konfrontována značnou strukturální změnou a sílícím konkurenčním tlakem. Vznik těchto změn je vysvětlován různými způsoby, jako je třeba přibývající automatizace v předvýrobě, krácení finančních prostředků a cenový tlak ve veřejném sektoru, restriktivní postoj při poskytování úvěrů ze strany bank, stejně jako globalizování světového hospodářství. Tyto změny ke snížení objemu výstavby, obratů a přebytků podniků. Stavební podniky tak stojí před novými výzvami, které postihují velkou část podnikového řízení. Předložená publikace vznikla v rámci projektu Die Entwicklung von kleinen und mittleren Unternehmen in der Baubranche in den Grenzregionen (M00200), který byl realizován ve spolupráci projektových partnerů: Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity, Kompetenzteam für Entrepreneurship am Institut für Unternehmensführung FHWien der Wirtschaftskammer Wien (Kompetenční tým pro podnikání na Institutu pro řízení podniku Vysoké odborné školy Hospodářské komory Vídeň) a Krajská hospodářská komora jižní Moravy. Cílem projektu bylo zmíněné výzvy komplexně a systematicky analyzovat a identifikovat vazbu vedoucí k faktorům úspěchu stavebních podniků. Projekt se zaměřuje na podniky v rakouskočeském pohraničí a zahrnuje na rakouské straně stavební podniky v Dolním Rakousku a Vídni, stejně jako na české straně stavební podniky z Jihomoravského kraje. Hlavní zaměření projektu spočívá v analýze potenciálu příhraniční spolupráce mezi rakouskými a českými stavebními podniky. Předložená publikace představuje přehled a srovnání rakouských a českých výsledků realizovaného projektu. Dílčí části výzkumu byly nejprve zpracovány jednotlivými projektovými partnery pro jednotlivé oblasti dotazovaných stavebních podniků a následně komparovány, a poté

10 10 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH překládány do češtiny nebo němčiny. Prosíme proto o pochopení stylistických rozdílů jednotlivých částí textu předložené publikace. Předložená publikace jako výsledek uskutečněného projektu v obou jazycích může sloužit podnikům stejně jako hospodářsko-politickým pracovníkům s rozhodovací pravomocí v obou zemích jako vědecky fundovaná analýza aktuální situace ve stavebnictví. Je však potřeba v této souvislosti upozornit, že kvantitativní studie přinášejí závěry na obecné úrovni, které nemohou být jednoduše přeneseny na jednotlivé případy. I přes prakticky orientovaný výzkum, můžou být daná doporučení vnímaná jen v obecné a abstraktní rovině. Konkrétní doporučení mohou podnikatelé, manažeři, poradci nebo další ekonomičtí aktéři získat jen reflexí těchto výsledků v souvislostech jednotlivých konkrétních případů. V prvé řadě je třeba poděkovat Evropské unii, která projekt z velké části financovala a to v rámci programu Evropská územní spolupráce Rakousko Česká republika Za vnější financování projektu by mělo být na tomto místě poděkováno na rakouské straně řediteli společnosti FHWien der Wirtschaftskammer Wien, panu Ing. Mag. (FH) Michaelu Heritschovi, MSc, a na české straně představitelům Masarykovy univerzity. Poděkování patří také celé řadě manažerů a expertů z oboru, kteří poskytli v rámci dotazování podniků informace o svém podnikání, popřípadě participovali na dotazníkovém šetření. Velký dík patří také autorům předložené publikace, kteří významně přispěli k jejímu vzniku: paní Mag. (FH) Judith Schmid a paní Mag. Veronice Schöllauf za Kompetenční tým pro podnikání na Institutu pro řízení podniku na FHWien der WKW stejně jako paní Ing. Pavle Odehnalové, Ph.D., paní Ing. Evě Švandové, panu Ing. Petru Mariničovi a panu Ing. Jiřímu Richterovi z Ekonomickosprávní fakulty Masarykovy univerzity. Doufáme, že zde předložené výsledky realizovaného projektu přinášejí zajímavý pohled na hodnocení aktuálního vývoje ve stavebnictví, a také přinášejí další náměty pro nové výzkumné otázky. FH-Prof. Priv.-Doz. Dr. Alexander Keßler Dr. Christina Schweiger za řešitelský kolektiv Kompetenční tým pro podnikání Institutu pro řízení podniku FHWien der WKW

11 Krajská hospodářská komora jižní Moravy Petr Kostík ÚVODNÍ SLOVO 11 V rámci realizace projektu Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech (M00200) byla jednou z řešených oblastí také oblast práva v obou dotčených zemích. Problematika práva byla řešená jak pro každou zemi separátně, tak také v rámci analýzy vzájemného propojení právních systému s důrazem na problémové oblasti týkající se stavebnictví a stavebních podniků v příhraničních oblastech. Při pravidelných konzultacích se zástupci stavebních firem jsou nejčastěji řešeny dotazy zahrnující právní problematiku a kvalifikační požadavky jejich zaměstnanců. Příčinou je v posledních letech nedostatek získaných zakázek na našem trhu. Proto se Krajská hospodářská komora jižní Moravy rozhodla přiblížit především stavebním firmám a živnostníkům ve stavebnictví právo, které je pro tyto firmy potřebné v prostředí ČR, a také pro možný rozvoj společností a živnostníků zpracovat přehledně porovnání rakouského práva, jako možnou alternativu při získávání dalšího uplatnění v zahraničí. Oblast práva vychází z požadavků podnikatelských subjektů. Ve své náplni zkoumá právní disciplíny, které jsou nejpotřebnější pro zaměstnance a také podnikatele při jejich práci v sousedících regionech České republiky a Rakouska. Především se z pohledu zaměstnaneckého vztahu jedná o pracovní právo a sociální zabezpečení, které je také nutné znát v případě podnikání na živnostenský list. Další neopomenutelnou právní oblastí je samotný systém živnostenského podnikání, který při podrobnějším posouzení vytváří požadavky na porovnání i vzdělávacích systémů potřebných pro naplnění odborných požadavků a tím upozorňuje na oblast systému vzdělávání, bez kterého není možné nastavit i vzájemné posouzení odborné kvality jednotlivých živností. Každý ze států má i své zvláštnosti v oblasti organizace při získávání živnostenského oprávnění. Vzhledem k zaměření celého projektu do oblasti stavebnictví je pochopitelné, že i stavební právo je porovnávanou oblastí, zejména má-li svá specifika na obou stranách hranice. Krajská hospodářská komora jižní Moravy vykonávala koordinační činnost a dohled nad naplňováním záměrů v uvedených aktivitách. Pro tuto činnost sestavil řešitelský tým, který projednával hloubku materie v jednotlivých právních disciplínách s přihlédnutím k předpokládané skupině, kterou tvoří převážně firmy a živnostníci ze stavebnictví. Dále byly připraveny odborné prezentace k závěrečnému shrnutí. Byla tedy

12 12 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH vytvořená samostatní publikace zabývající se právní oblasti, která obsahuje českou právní materii ve srovnání s právní úpravou v Rakousku. Čtenář tak v jednom díle získá informace, které může porovnat. Daná publikace je vydána v českém a německém jazyce. Pro přiblížení jednotlivých témat podnikatelům byly organizovány workshopy a konference jednak v rámci celého projektu, tak i samostatná právní konference pod názvem Rozvoj malých a středních podniků ve stavebnictví 2, která se zabývala organizací a právní problematikou. Právní aktivity byly v rámci celého projektu koordinovány s vedoucím partnerem projektu Ekonomicko-správní fakultou Masarykovy univerzity. Právní publikace, která je samostatným výstupem z realizace daného projektu, naplňuje znalostní potenciál, který vyúsťuje do oblasti řešící vhodným postupem konkurenceschopnost a to zejména v dopadu na lidské zdroje. Všem zájemcům o uvedenou problematiku doporučuji se seznámit s monografií, která vytváří přehled, který může být využit při podnikatelské činnosti a zaměření jednotlivých podnikatelských subjektů v následujícím období. Mgr. Petr Kostík za řešitelský kolektiv Krajská hospodářská komora jižní Moravy

13 13 1 ÚVOD 1.1 Úvod pro českou část výzkumu Základní charakter a intenzita pojmu konkurence, konkurenční boj a konkurenční výhoda se zejména v závěru uplynulého století změnily zásadním způsobem, a proto podniky velmi často mění své přístupy k těmto teoretickým pojmům tvorbou konkrétní podnikové strategie, se kterou se setkávají v praxi každý den. Podniky si právě v době probíhající ekonomické recese uvědomují a oprašují" teoretické pojmy z oblasti strategie a snaží se reagovat na vzniklou situaci na trhu. Pojmy obchodní strategie (Aaker, 2003), superkonkurence (Souček, 2001), hyperkonkurence (Crainer, 2000), globální konkurence (Drucker, 2000) apod. už nejsou pouze termíny z ekonomické teorie, ale zasahují do běžného života manažerů, kteří s těmito pojmy intenzivně pracují a jejich uplatnění v podnikovém životě znamená výrazné zvyšování hodnoty podniku, snahu vést a řídit úspěšný podnik a snahu být osobně úspěšným. Základní myšlenku výzkumu lze formulovat tvrzením: Výkonnost či konkurenceschopnost národní ekonomiky je vždy obrazem výkonnosti a konkurenceschopnosti jednotlivých podniků umístěných v daném ekonomickém prostoru. V ekonomické literatuře nacházíme mnoho definicí strategie a konkurence, které jsou zřejmě správné z věcného hlediska, ovšem v mnoha případech neakcentují změny vyvolané ekonomickými problémy vnějšího prostředí probíhající v reálném životním cyklu podniku v prostředí národní ekonomiky a zejména v podstatě charakteru konkurence a konkurenčního boje. Domníváme se, že intenzita konkurenčního boje na trzích produktů (v tomto výzkumu se budeme intenzivně zabývat problémem stavební výroby a výroby stavebních hmot) je zejména v současné době ( ) extrémně vysoká a odborná veřejnost stojí před otázkou, zda a pro koho je to dobré, resp. naopak komu to škodí. Odborníci pohybující se v oblasti stavební výroby si kladou a zkoumají otázku kam až může podnikový vývoj v této oblasti dospět? Rovněž dochází mnohokrát k mylnému pojímání konkurenceschopnosti a konkurence samotné vzhledem k zákazníkovi bez adekvátního porovnání skutečných konkurentů v daném odvětví či produktu. S přihlédnutím k výše uvedeným myšlenkám se domníváme, že pro lepší pochopení stávajícího konkurenčního prostředí v tuzemském

14 14 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH prostředí stavebního trhu je dobré připomenout si současný stav na trhu stavební výroby a přihlédnout mj. ke třem následujícím aspektům: 1. Co očekává podnikový management v souvislosti se stávajícím a budoucím vývojem konkurenčního prostředí v odvětví stavební výroby? 2. Jak se mění charakteristiky konkurenčního prostředí jde především o ty charakteristiky, které se odlišují nebo v blízké době odlišovat budou od toho, na co byly dosud teorie a praxe zvyklé? 3. Jak chápe podnikový management konkurenční výhody ve svém podniku jaké typy konkurenčních výhod jsou a budou preferovány zákazníkem investorem? Otázky, na které budeme v našem výzkumu odpovídat, které budeme analyzovat a na základě kterých budeme vytvářet závěry, jsou výsledkem dotazování výzkumného vzorku podniků stavební výroby a podniků výroby stavebních hmot v Jihomoravském kraji a podniků ve spolkové zemi Dolní Rakousko a ve Vídni. Těmito otázkami se zabývá nejen teorie podnikové ekonomiky, ale i praxe ve smyslu podnikových vedení a různých praktických výzkumů prováděných renomovanými zahraničními i domácími subjekty. V oblasti přípravy výzkumu jsme věnovali mimořádnou pozornost sběru informací, rešeršní činnosti a metodické přípravě. V první polovině roku 2012 proběhla především metodická a organizační příprava empirického šetření, která vyústila do praktického výzkumu na podnicích stavební výroby a výroby stavebních hmot. Významnou součástí přípravy metodologické části bylo nalezení společných charakteristik pro české podniky a rakouské podniky pro vytvoření porovnávací parity. Vyhodnocení proběhlo v polovině roku 2013 a mělo odhalit případné rozdíly ve sběru informací v obou zemích. Současně podle zvolené metodiky byla v druhé polovině roku 2013 připravena předložená společná publikace, která byla společně prezentována na mezinárodní konferenci ve Vídni. Za účelem porovnání dosažených výsledků byly uspořádány společné konference v Brně a ve Vídni včetně prezentace společné publikace. V empirické části je pozornost věnována především odvětví stavebnictví a výrobě stavebních hmot dle klasifikace ekonomických

15 ÚVOD 15 činností používané podle metodiky ČSÚ. Z hlediska velikosti podniků se jedná o podniky malé a střední. Pro pochopení filozofie našeho výzkumu vycházíme ze skutečnosti, že konkurenceschopnost podniku je schopnost podniku nabídnout své specifické přednosti, konkurenční výhodu a tím uspět ve vzájemné hospodářské soutěži. Vycházíme ze skutečnosti, že subjekty se nachází v neindiferentním vztahu, kde podmínkou úspěchu je vítězství jednoho subjektu. Pro úspěch v soutěži jsou dokladem a důkazem různé finanční ukazatele a zejména jeho dlouhodobá ziskovost. Výchozí předpoklady Z vývoje stavební výroby a údajů poskytovaných statistickým úřadem je zřejmé, že česká stavební výroba se v posledním období ( ) potýká s mimořádně silným propadem. Tato skutečnost je o to horší, že ve stavebnictví se projevují faktory setrvačnosti, zejména v sektoru veřejných investic, a proto se skutečný dopad poklesu stavebnictví projevuje až v roce 2010, 2011, případně následujících letech. Nedostatkem volných investičních prostředků pro účely výstavby trpí i privátní sektor. V neposlední řadě vidíme v odvětví stavebnictví neochotu bank financovat nové projekty. Jak vyplývá z údajů Českého statistického úřadu, recese ve stavebnictví zřejmě ještě neskončila a i v roce 2013 se bude dále prohlubovat i díky zvýšené sazbě DPH, která platí od roku Již na začátku recese v odvětví stavebnictví se objevily i odborné manažerské názory, že propad stavební výroby bude pokračovat minimálně do roku 2012 a svoji činnost ukončí až 20 % podniků stavební výroby. Menší počet zakázek zvyšuje konkurenční boj na trhu a tlačí ceny dolů. Velké stavební společnosti soutěží o zakázky, které byly doménou malých a středních podniků, dochází k silně atomizovanému prostředí a vytlačují tak menší hráče z trhu. I v roce 2013 a 2014 se tedy dá očekávat velmi turbulentní prostředí a zánik mnoha stavebních podniků. Výraznou roli v současné době hraje kvalitní podniková strategie a finanční zdraví podniku. Kde mají podniky stavební výroby a investoři hledat hlavní příčinu současného stavu? Je zřejmé, že v roce 2009 a i v roce 2010, které označujeme za začátek recese stavebního odvětví, se projevuje naprosto nedostatečná poptávka po stavebních výkonech jak ze strany soukromých investorů, tak ze strany veřejných investorů či zdrojů. Společnost CEEC Research uvádí omezení

16 16 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH poptávky v roce 2010 až ve výši 100 % proti 12 % v roce Toto číslo je pro odvětví podniku stavební výroby alarmující a klade před podnikový management nové výzvy a nutnost razantních vnitropodnikových změn myšlení zejména v oblasti tvorby a koncepce podnikové strategie, která bude schopna reagovat na recesi v odvětví. Pro účely podpory k získání dotace na tento společný projekt bylo osloveno v říjnu 2011 rychlým průzkumem 40 stavebních podniků na území Jihomoravského kraje, přičemž byl zjištěn v průměru 30 % pokles objemu stavební výroby proti minulému roku ve srovnatelném období. 1 U projekčních prací se jedná o výpadek až 60 %, což může mít fatální důsledek pro realizaci zakázek v následujícím období 2011 až Zmíněný výzkum byl součástí předběžné analýzy před samotním zahájením projektu. Stavební výroba patří mezi základní pilíře odvětvové ekonomiky v České republice a je důležitým přispěvatelem k tvorbě HDP. Z údajů ČSÚ je vidět, že objem stavebních prací dosáhl vrcholu v roce 2008 v objemu 547,6 mld. Kč, v roce 2009 došlo k poklesu cca o 5 % proti roku 2009 a v roce 2010 došlo k poklesu o cca 11 % objemu stavební výroby v České republice proti nejlepšímu roku tj Podstatnou informací je, že pokles stavební výroby pokračuje i v roce 2011 a 2012 (viz tab. 1). Mezi základní charakteristiky stavební výroby, které ji zásadním způsobem odlišují od jiných průmyslových odvětví, patří především mobilita místa uskutečňování výkonů a produkce. Významným činitelem je délka výrobního cyklu, která je silně závislá na počasí a roční době, zejména v případě otevřených staveb (silnice, dálnice, vodohospodářská díla, zakládání staveb, hrubé stavby apod.), významnou roli rovněž hraje doba alokace finančních zdrojů, což je patrné zejména u veřejných zakázek, kde platby za provedené dílo dosahují prodlení 90 i více dnů od vystavení daňových dokladů, což má významný vliv na finanční sílu a postavení podniků stavební výroby. Významným faktorem stavební výroby jsou vysoké objemy a hmotnost zpracovaných materiálů, což má opět zásadní vliv na vnitropodnikové procesy a jejich ekonomické zatížení, dále je to vyzrálost technologií, dlouhý inovační cyklus, individuálnost každého výrobku díla, výroba výstavba pro konkrétního zákazníka, požadavek na mobilitu pracovní síly, nedostatek kvalifikované pracovní síly v oboru stavebních řemesel, na druhé straně schopnost absorpce nekvalifikované pracovní síly a vysoký podíl dělníků cizích národností, což může vytvářet problémy v oblasti lidských vztahů. 1 Byly zjištěny i případy, kdy pokles stavební výroby byl o 90 % u podniků, které se věnovaly vlastní developerské činnosti.

17 ÚVOD 17 Tab. 1: Stavební práce S celkem v mil. Kč běžných cen Rok Stavební práce celkem V tuzemsku Nová výstavba, rekonstrukce, modernizace Zdroj: ČSÚ, 2012, vlastní zpracování pro účely výzkumu Významným faktorem ovlivnění stavební výroby je vysoká citlivost na konjunkturální změny, resp. cykly v ekonomice a vysoká závislost na veřejných financích. Významným specifikem stavebních děl je jejich životnost, 2 která se pak odráží mj. v odpisové části podnikové ekonomiky. Dlouhá životnost stavebních díl je daná především použitím stavebních materiálů s dlouhou životností, jako jsou betonové prvky, cihly, kámen, štěrk, písek, pálená keramika, maltoviny, ocelové stavební dílce, nátěrové hmoty a jiné. Z údajů vývoje národní ekonomiky a vývoje stavebních prací v uplynulém období je vidět silná korelace a závislost stavební výroby na celkovém vývoji národní ekonomiky z mnoha důvodů, které budou analyzovány v samotném výzkumu. Silnou závislost stavební výroby na celkovém vývoji národní ekonomiky dokládá vývoj stavební výroby v uplynulé dekádě. Po úsporných opatřeních vlády z let došlo ke konjunktuře, zvýšení investičních aktivit ze strany vlády, veřejného sektoru i soukromých investorů s výjimkou roku 1999, kdy stavební výroba 2 Z hmotných produktů lidské činnosti je životnost stavebních děl nejdelší.

18 18 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH poklesla o 6,5 %. V následujících letech došlo k obnovení růstu výkonnosti stavebnictví celkově bez vlivů počtu pracovních dnů na propočet dynamiky růstu stavební výroby. 3 Růst dynamiky stavební výroby se obnovil v roce 2000 a trval až do roku Největší propad od roku 2000 nastal v roku 2009, následně 2010, 2011 a 2012 (viz tab. 1). Tab. 2: Vydaná stavební povolení Rok Počet SP celkem Orientační hodnota mil. Kč Počet nových bytů Zdroj: ČSÚ, 2012, vlastní zpracování pro účely výzkumu Velmi důležitým ukazatelem je porovnání objemu stavebních prací provedených v tuzemsku a v zahraničí, kdy mnoho podniků stavební výroby započítává v rámci konsolidované uzávěrky objemy prací v zahraničí do svého celkového objemu stavebních prací. 4 Příznivý vývoj stavební výroby a na něj navazujícího odvětví výroby stavebních hmot byl v letech 1998 až 2008 (s výjimkou malého poklesu 3 4 Stavební výroba je sezónní, proto je velmi náročné přepočítávat její dynamiku na počty pracovních dnů ve fiskálním období Tento údaj podniky stavební výroby uvádí z důvodu kvalifikačních předpokladů ve veřejných zakázkách

19 ÚVOD 19 v roce 1998) výrazně ovlivněn především realizací staveb investičního charakteru (vládní pobídky Zemanovy vlády), výstavbou dopravní infrastruktury, velkých administrativně obchodních center, supermarketů, hypermarketů, sportovních staveb, rovněž bytovou výstavbou do čehož lze započítat domy s pečovatelskou službou, domovy důchodců, individuální bytovou výstavbu s příspěvkem státu i bez něho. Významným ukazatelem stavební výroby je rovněž objem projektových prací a vydaných stavebních povolení. Podle počtu vydaných stavebních povolení zejména pro dopravní stavby a zahraniční investice v letech 2008 až 2011 se zdá, že vývoj stavební výroby je kontinuální, což je vidět i z růstu orientační hodnoty staveb samotných až do roku 2008, poté vývoj ukazuje, že recese ve stavební výrobě je skutečností. Počet vydaných stavebních povolení a orientační hodnotu staveb v letech 2008 až 2011 ukazuje tabulka 2. 5 Výrazné oživení stavební výroby se neočekávalo ani v roce Přetrvával trvalý pokles stavební produkce, což může mít velmi negativní důsledky pro řadu stavebních podniků, zaměstnanost a vývoj investiční činnosti do budoucna. Oživení stavební výroby nelze očekávat ani v letošním roce. Tento stav je vyvolán mj. poklesem objemu státních a zahraničních zakázek, který vyvolává následně významný pokles růstu produkce a produktivity práce ve stavebnictví a potvrzuje tak trvalý pokles stavební výroby jako celku. Objem stavební výroby má nicméně od roku 2008 klesající charakter (viz tab. 3) a omezuje výrazným způsobem tvorbu HDP a rozvoje odvětví jako celku. Tento pokles stavební produkce úzce souvisí se státními i zahraničními zakázkami a nízkou srovnávací základnou v uplynulém období. Pokles stavební výroby výrazně omezuje její dynamiku a nesporně produktivitu práce zejména v následujících oblastech: stavební podniky s a více zaměstnanci, nízká výstavba inženýrských staveb (železniční koridory, dálnice, vodní cesty), stavební práce v zahraničí. Již ke konci roku 2011 zaznamenáváme snížený objem zakázek ve všech strukturách stavebních činností, k poklesu došlo u nové výstavby, rekonstrukcí a modernizací, dále u vodohospodářských staveb, meziroční pokles objemu zakázek byl zaznamenán u nebytových budov nevýrobních, 5 V tabulce není rozlišení stavebních povolení na novou výstavbu a povolení na změny před dokončením

20 20 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH u inženýrských staveb. Menší pokles byl rovněž u zakázek na bytovou výstavbu, kde však ještě působil multiplikační efekt DPH. Tab. 3: Stavebnictví od roku 1994 Rok Index stavební produkce (meziroční / v %) Index stavební produkce, pozemní stavitelství (meziroční / v %) Index stavební produkce, inženýrské stavitelství (meziroční / v %) Stavební práce provedené podle dodavatelských smluv "S" (mil. Kč) Počet vydaných stavebních povolení Orientační hodnota vydaných stavebních povolení (mil. Kč) ,4 110, ,7 104, ,3 105,5 121, ,8 107,4 112, ,2 104,9 105, , ,1 110,7 97, ,5 109, ,1 93,1 114, ,9 92,9 92, Zdroj: ČSÚ, zpracování pro účely výzkumu, 2012 Vývoj stavebnictví byl v prosinci 2011 mírně příznivý. Vzhledem k mírnému podzimu a nástupu zimy byl pokles stavební výroby pouze 3,1 %. Pokud uvážíme, že k výrazným poklesům stavební výroby došlo již v letech 2009 (-0,1 %) a zejména 2010 (-7,1 %), lze konstatovat, že pokles stavební výroby pokračoval i v roce 2011, ale na základě růstu v prosinci o 13,8 % došlo ke kladnému výsledku za poslední čtvrtletí 2011, a tím se zmírnil celý rok Z výše uvedeného lze sice konstatovat tento vývoj, ale skutečné výsledky mohou být výrazně ovlivněny zejména předfakturací kvůli změně DPH, což se přenáší následně do roku 2012.

21 Tab. 4: Průměrný počet podniků ČR, kraje Česká republika Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Průměrný počet podniků Zdroj: ČSÚ, zpracování pro účely výzkumu, 2012 Základní stavební výroba (mil. Kč) celkem pozemní stavitelství z toho inženýrské stavitelství Průměrný evidenční počet zaměstnanců (fyz. osoby) Průměrná hrubá měsíční mzda (Kč, fyz. osoby) ÚVOD 21

22 22 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH V roce 2011 klesla celková stavební produkce meziročně o 3,1 %, avšak ve srovnání s rokem 2008, který bývá označován jako konjunkturální, klesla o 10,8 %. Stavební úřady sice vydaly o 1,4 % stavebních povolení více, ale jejich orientační hodnota klesla o 14,8 %. Celková hodnota nově uzavřených stavebních zakázek v tuzemsku meziročně klesla o 12,2 %. V roce 2011 bylo zahájeno o 2,1 % bytů méně než v roce 2010, dokončeno bylo o 21,4 % bytů méně. Propad stavebnictví v roce 2011 byl ve výši jen 3,1 % proti roku 2010, ale propad proti roku 2008 činí více než 10,8 % (ČSÚ; CEEC Research). Tento propad má fatální důsledky pro mnoho subjektů stavební výroby, protože ze stavebního trhu zmizelo velké množství malých a středních podniků, ekonomika mnoha přežívajících podniků je velmi nestabilní, mnohé v současnosti zápasí o přežití, zvýšil se počet nezaměstnaných v odvětví stavebnictví, klesl a nadále klesá počet zakázek (CEEC Research). Propad stavebnictví pokračoval i v roce Hodnota stavebních prací za rok 2012 byla cca 414 mld. Kč (rok ,6 mld. Kč), což odpovídá výsledkům a kapacitě stavebního trhu z let 2004 až Celkově lze konstatovat, že vyhlídky odhadu objemu stavebních prací i v roce 2013 jsou stále velmi nízké, mají klesající tendenci a omezuje se růst stavební výroby. Nedostatek práce vede stavební podniky k tomu, že jdou hluboce pod ceníkové položky s cílem získat zakázku za každou cenu a s nadějí, že v případě zisku zakázky dokážou dosáhnout následnými procesy zvýšení marže drastickou úsporou nákladů, vícepracemi apod. Tento postup je však nesmírně nebezpečný a vede k porušování technologické kázně, snižování kvality díla, porušování principů záručních lhůt, nevyužívání drahé techniky, dalšímu zadlužování podniků. V roce 2010 vyvíjelo stavební činnost celkem 822 podniků (viz tab. 4), které realizovaly stavební práce ve výši 190 mld. Kč. Bytová výstavba Bytová výstavba v České republice prošla v posledních 10 letech výraznými změnami v oblasti legislativy a finanční podpory státu. Stát přijal řadu opatření na podporu bydlení formou dotace na bytové jednotky, formou podpory stavebního spoření či podpory různých programů na opravy staršího bytového fondu. V neposlední řadě má velký význam daňová sazba DPH ve výši 10 %, což vedlo k nárůstu bytové

23 ÚVOD 23 výstavby v roce 2011 (od roku 2012 je daňová sazba DPH 14 %), nicméně její vliv na celkový výkon stavební činnosti nebyl rozhodující. Tab. 5: Bytová výstavba Období Dokončené byty Zahájené byty Rozestavěné byty absolutně / No. index absolutně / No. index absolutně / No. index , , , , , , x x x , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , Zdroj: ČSÚ, , vlastní zpracování pro účely výzkumu V roce 2007 vidíme vrchol aktivity v oblasti bytové výstavby, následně po prvních zprávách o vývoji ekonomiky dochází k poklesu tempa výstavby bytových jednotek, který přetrvává i v letošním roce. Nejvíce bytů bylo dokončeno tradičně v rodinných domech, cca 45 %, v nástavbách, vestavbách a přístavbách 25 % a 30 % bytů bylo dokončeno v bytových domech. Tato struktura bude zřejmě pokračovat i v dalším období. Česká republika přes Státní fond rozvoje bydlení a Ministerstvo pro místní rozvoj podporovala a dá se předpokládat, že i nadále bude podporovat program oprav a modernizace bytových domů, zejména pak panelových bytů. Na realizaci těchto programu vláda uvolňuje ročně několik desítek milionů Kč.

24 24 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH Bytová výstavba se na celkovém objemu zakázek v odvětví stavebnictví podílí cca ve výši 12,5 % z celkového objemu odvětví. Současné nepříznivé ekonomické podmínky vyvolané finančně ekonomickou recesí se sice dotýkají všech oblastí odvětví stavebnictví, ale podle našeho názoru je oblast bydlení z mnoha důvodů nejcitlivější (sociální charakter, prestiž, splnění vlastních cílů, podnikatelské záměry developerů a další). V posledním období zaznamenáváme historické minimum úrokových sazeb komerčních hypoték a výrazné diskontní pobídky developerských společností, vše z důvodu přiblížení se koncovému zákazníkovi. Zaměstnanost V odvětví stavebnictví (stavební výroba a výroba stavebních hmot) pracuje cca 9,5 % ekonomicky činného obyvatelstva. Průměrný evidenční počet zaměstnanců v podnicích s 50 a více zaměstnanci ve stavebnictví se v roce 2011 meziročně snížil o 3,7 % (meziroční index 96,6 %). Průměrná hrubá měsíční mzda na fyzické osoby činila v roce 2011 částku Kč. Průměrný evidenční počet zaměstnanců v roce 2008 činil , avšak v roce 2011 se průměrný počet zaměstnanců snížil na , tj. pokles o osob. Pokles počtu zaměstnanců pracujících ve stavebnictví proběhl ve všech velikostních skupinách podniků. Nejmenší pokles počtu zaměstnanců v letech 2009 až 2011 byl u malých podniků do 20 zaměstnanců, u středních podniků došlo k poklesu až 30 % a u velkých podniků s a více zaměstnanci o 12,2 %. Pokles zaměstnanosti ve stavebnictví se ani na začátku a v průběhu roku 2012 nezastavil, což svědčí o trvalém poklesu výkonnosti odvětví stavebnictví s negativním trendem jak pro rok 2012, tak pro vývoj v roce Průměrná měsíční nominální mzda ve stavebnictví činila v roce Kč, tj. meziroční nárůst v průměru o 1,5 %. Nejnižší meziroční nárůst nominálních mezd zaznamenáváme u malých a středních podniků, nejvyšší relativní meziroční nárůst mezd byl zaznamenán u velkých podniků ve výši 2,8 %, nicméně lze konstatovat úsporné kroky podniků ve stavební výrobě zejména v oblasti mzdové politiky, kdy na jedné straně sledujeme výrazné propouštění a na druhé straně snahu podchytit nejlepší zaměstnance částečným zvýšením jejich mezd, tak aby nepodlehli zbytečné panice z objektivní hospodářské situace. Současně jsme svědky plošného snižování mezd v podnicích za účelem udržitelnosti podnikových činností jako jednoho z interních podnikových faktorů. Tuto skutečnost hodnotíme

25 ÚVOD 25 velmi pozitivně na rozdíl od mnoha státních či komunálních subjektů, kde respektování současné ekonomické situace není prioritou ekonomického vedení těchto subjektů. Důležitým ukazatelem a také konkurenčním faktorem je produktivita práce. Produktivita práce rostla kontinuálně do roku 2008 v průměru o 14 % a předstihla i růst průměrné nominální mzdy. Produktivita práce se zvyšovala ve všech velikostních skupinách podniků, kromě podniků s 20 až 49 zaměstnanci, kde naopak poklesla v řádech desetin procent. Největší nárůst produktivity práce ve výši cca 34 % byl zaznamenán ve společnostech s a více zaměstnanci (zřejmě vlivem velkých zakázek) a naopak nejnižší, cca 4 %, byl u společností s 300 až 399 zaměstnanci. Finanční situace ve stavebnictví Obrat k růstu stavební produkce se přes expertní odhady mnoha významných manažerů (viz CEEC Reserch) neprojevil ani v roce 2012, ale ani v roce Naopak propad stavební výroby pokračoval i v roce 2012, což se samozřejmě projevilo i ve finančních výsledcích zvýšením jejich propadu. Ve stavebnictví celkem přidaná hodnota za rok 2012 zaznamenala pokles na cca 4,5 %. Významným ukazatelem a vyjádřením realizované poptávky po stavebních pracích jsou tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb, kdy tyto vykázaly průměrný meziroční pokles o cca 6 %, což znamenalo významný pokles jejich podílu na výnosech. Hospodářský výsledek podniků stavební výroby zaznamenává od roku 2008 trvalý meziroční pokles v řádu několika procent. Co je podstatné, klesala přidaná hodnota provedených stavebních prací cca o 7,8 %. Hospodářský výsledek před zdaněním zaznamenal kolísavý charakter. Velmi důležitým ukazatelem je analýza prací podílejících se na tvorbě zisku, kde největší podíl tvoří práce na vlastních investicích, čímž sanují podíl na tvorbě zisku jinými činnostmi. Vlastní jmění podniků se zásadně neměnilo, což je předpokladem a vírou v lepší budoucnost. Rentabilita vlastního jmění vykazuje mírný pokles. Podíl osobních nákladů na produktivitě práce se snižuje, podniky se snaží chovat racionálně a se sníženým stavem pracovníků odvést stejný či větší objem práce. Kladným jevem je skutečnost snahy mnoha podniků výrazně snižovat zásoby, odprodejem, vlastní aktivací. Podíl pohledávek na aktivech se rovněž nemění zásadním způsobem, což může být způsobeno snahou podniků řešit situací v oblasti pohledávek smírčí cestou.

26 26 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH Vzhledem k vývoji odvětví stavební výroby od roku 2008 a dle názorů manažerské veřejnosti působící v odvětví lze očekávat, že během nejbližších let ukončí svoji činnost několik tisíc subjektů podnikajících ve stavebnictví. V porovnání se zahraničím je počet stavebních firem v ČR včetně fyzických osob, výrazně vyšší (více než čtyřikrát). Principiálně dojde k narovnání nabídky a poptávky na trhu stavebních prací ve všech důsledcích, což je nedílnou součástí otevřeného a volného trhu v podmínkách sociálně tržní ekonomiky. 1.2 Úvod pro rakouskou část výzkumu Malé a střední podniky (MSP) jsou velmi důležitou součástí evropského podnikatelského prostředí, protože podstatnou měrou přispívají k rozvoji zaměstnanosti, oživení konkurence, inovacím, strukturálnímu přizpůsobení, růstu, lokálnímu zásobování a rozložení rizik (např. B. Mugler, 2005; De, 2005). V prostředí, které je také z hlediska MSP poznamenáno neustále rostoucí dynamikou a stoupajícím konkurenčním tlakem (globalizace, hospodářské a finanční krize atd.), má pro trvalý úspěch podniku rozhodující význam vytváření dlouhodobého výnosového potenciálu. Stavebnictví je jedním z odvětví, která jsou nejvíce zasažena rostoucí dynamikou vnějšího prostředí a hospodářskou krizí. Rostoucí automatizace předvýroby, krácení finančních prostředků, tlak na ceny ve veřejném prostoru a restriktivní chování bank při poskytování úvěrů, ale také globalizace světového hospodářství, vyvolávaly a vyvolávají ve stavebnictví citelné strukturální změny. Malý růst odvětví a stagnace poptávky po stavebních výkonech jsou důsledky této změny a způsobují zvýšení tlaku hospodářské soutěže (Kreuzer, 2012; Michler & Smeets, 2011; Ebner, 2011). Za současné konstelace podmínek je na jedné straně mimořádně důležité sledovat dynamické změny prostředí, reagovat na ně a tak si vytvářet strategický potenciál úspěchu. V tomto ohledu roste význam tzv. market-based view (pohled založený na trhu, dále jen MBV), který je orientován na vnější prostředí podniku a současně zohledňuje aspekty dynamiky odvětví, trhu a hospodářské soutěže (Porter, 1980; Porter, 2008). MSP mají se svými štíhlými organizačními strukturami a blízkostí k zákazníkovi potenciál pro to, aby reagovaly zvlášť flexibilně a vyplňovaly vzniklé mezery na trhu (např. Knight, 2000; Mitterlehner et al., 2011).

27 ÚVOD 27 Na druhé straně je podle tzv. resource-based view (pohledu založeného na zdrojích, dále jen RBV) pro trvalý úspěch podniku rozhodující zajistit si konkurenční výhody prostřednictvím, pokud možno, originálních a nenapodobitelných zdrojů (Barney, 1991). Vzhledem k jejich vybavení vlastními zdroji, které je zpravidla malé, spočívá významný potenciál úspěchu MSP v tomto ohledu v kooperaci (Barney, 1991; Eisenhardt & Schoonhoven,1996). Stavebnictví je navíc oborem, který je zvlášť vhodný pro kooperaci vzhledem ke skutečnosti, že zde v rámci provádění výkonů spolupracuje velký počet pododvětví. Jak odpovídá současným tendencím heterogenních kompetencí v různých zemích, nabízejí přeshraniční kooperace mimořádné možnosti v odkrývání zdrojů synergického potenciálu úspěchu (např. Park & Zhou, 2005). Navzdory tomuto potenciálu však není regionální propojování prostřednictvím přeshraniční mezipodnikové kooperace častým jevem (např. Rößl et al., 2008). Vývoj v odvětví charakterizovaný řadou těžkostí, ale také skutečnost, že právě krize mohou být zdrojem specifických příležitostí pro změnu orientace, se staly podnětem pro projekt Rozvoj malých a středních podniků v příhraničních oblastech, kterého výstupem je také tato publikace, a který byl koncipován a zpracován Masarykovou univerzitou (Ekonomicko-správní fakulta), FHWien der Wirtschaftskammer Wien a Krajskou hospodářskou komorou jižní Moravy. Projekt zkoumal hospodářskou situaci a potenciál úspěchu MSP ve stavebnictví v rakouskočeském příhraničním regionu. V centru pozornosti pak byl zejména potenciál úspěchu přeshraniční kooperace. Přes dlouhou společnou historii, společné členství v EU trvající v současnosti již téměř 10 let a geografickou blízkost, se ani po téměř 25 letech od pádu Železné opony nerozvinula mezi oběma státy rozsáhlejší kooperace ve stavebnictví. Projekt se proto zaměřil mimo jiné na to, aby prozkoumal překážky přeshraniční spolupráce a odhalil potenciál kooperace ve stavebnictví mezi oběma sousedními státy. Specifickými cíli projektu byly (1) srovnávací analýza aktuální situace a vývoje MSP ve stavebnictví zkoumaného regionu na základě sekundárních dat (struktura odvětví, vývoj počtu podniků, rozsah poskytovaných přeshraničních výkonů, atd.), (2) systematické srovnání relevantní právní úpravy pro stavebnictví v obou zemích a (3) kvantitativně vyjádřené výsledky dotazníkového šetření v podnicích, které se soustředilo na problematiku základních kompetencí a faktorů úspěchu MSP ve stavebnictví v obou zkoumaných regionech s důrazem na přeshraniční kooperaci. Jak ve fázi vypracování dotazníku pro podnikový průzkum, tak i ve fázi analýzy výsledků a formulování závěrů vyplývajících z výsledků průzkumu byli přizváni experti z oboru, aby identifikace

28 28 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH problémů ve stavebnictví a charakteristika odvětví co nejvíce odpovídala praxi. Zapojení expertů mělo podobu rozhovorů, vytváření pracovních skupin a workshopů, které reflektovaly řešenou problematiku. Jako příhraniční region byl na české straně definován Jihomoravský kraj a na rakouské straně spolkové země Dolní Rakousko a Vídeň. Tím byla pokryta převážná část území spadajícího do operačního programu Evropská teritoriální spolupráce (ETS) Rakousko - Česká republika a bylo zajištěno, že výsledky projektu bude možno přenést do programového území. Na základě kooperace s paralelním projektem Evropské teritoriální spolupráce SME AT-CZ Growing Potential, analyzujícího celkový potenciál růstu MSP v regionech Dolní Rakousko a jižní Morava se zaměřením na rakouský region W3 (Hollabrunn Retz Znojmo), mohla studie zohlednit výsledky paralelního projektu, provádět průběžnou výměnu zkušeností a poskytovat si vzájemně zpětnou vazbu s kolegy, kteří zpracovávali paralelní projekt. Tento sladěný postup nejenže zabránil duplicitě ve shromažďování vstupních údajů, ale také oboustranně obohatil interpretaci výsledků a uvedl je do širšího kontextu. Jako analyzované odvětví byla definována sekce F (Stavebnictví), dle evropského členění NACE, se svými oddíly hlavní stavební výroba (41), zemní práce (42) a pomocné stavební práce (43). Tím byl zajištěn široký přehled o stavebnictví, ale otevřela se také možnost zjistit a porovnat specifické vývojové tendence ve všech třech oblastech. Pro vymezení pojmu malý a střední podnik (MSP) bylo použito doporučení Evropské komise (2003a), které uvádí jako hlavní kritérium počet zaměstnanců. V souladu s tímto kritériem se studie zaměřuje na malé a střední podniky s počtem zaměstnanců od 10 do 249, mikropodniky (0 9 zaměstnanců) a velké podniky (nad 249 zaměstnanců) tedy nejsou hlavním předmětem předkládané publikace. V rámci takto definované skupiny podniků autoři studie analyzovali sekundární údaje a literaturu, provedli kvalitativní šetření (rozhovory s experty, pracovní skupiny a workshopy reflektující řešenou problematiku) a kvantitativní šetření na vzorku tvořeném na každé straně téměř podniky (z rakouské a z české strany). Sekundární údaje a analýza literatury sloužily k teoreticky a statisticky fundované deskripci vývojových tendencí, příležitostí a výzev ve stavebnictví a jako podklad pro následné strukturování první části kvalitativně orientovaného výzkumu (rozhovorů s experty a pracovních skupin). Na jejich základě byl vyvinut a aplikován online dotazník, jehož výstupem bylo 278 úplně vyplněných exemplářů. Získané výsledky byly v rámci druhého kroku kvalitativní analýzy projednány na workshopech s odvětvovými specialisty a v souladu

29 ÚVOD 29 se stanovenou koncepcí dopracovány do podoby návrhu konkrétních opatření (viz obr. 1). Obr. 1: Metodický postup výzkumu Zdroj: vlastní zpracování pro účely výzkumu V předložené publikaci je nejprve uvedena stručná charakteristika teoretických východisek (kapitola 2) a v návaznosti na ni pak jsou získané výsledky prezentovány a diskutovány odděleně pro obě sledované země (kapitola 3: Česká republika; kapitola 4: Rakousko). V obou těchto kapitolách jsou prezentována specifická data charakterizující strukturu stavebnictví v obou zemích, dále jsou analyzované vzorky popsány po kvantitativní stránce a vedle toho jsou uvedeny obecné faktory úspěchu odvětví a také specifický potenciál úspěšnosti přeshraniční kooperace. Co se týče právních aspektů dané problematiky, odkazujeme na studii, která byla vypracována v rámci projektu jako samostatný výstup, a tedy není součásti této publikace, protože podrobné objasnění právních aspektů by překračovalo její rámec. Kapitola 5 obsahuje srovnávací analýzu všeobecných faktorů úspěchu a potenciálu úspěšnosti přeshraniční spolupráce zahrnující celé území zařazené do výzkumu. Ohledně srovnání rámcových právních podmínek odkazujeme opět na doplňkovou studii. Publikaci uzavírá kapitola 6, která obsahuje shrnutí nejdůležitějších výsledků studie, závěry a podněty pro praxi.

30

31 31 2 TEORETICKÁ VÝCHODISKA A EMPIRICKÉ UKOTVENÍ V úvodu kvantitativního šetření je předmět výzkumu, resp. zkoumaná oblast, upřesněný prostřednictvím literárních zdrojů a analýzy sekundárních dat a na základě doprovodného kvalitativního předvýzkumu; z existujících teorií, výsledků jiných studií a z provedených vlastních předvýzkumů jsou zároveň odvozeny deskriptivní otázky a formulovány hypotézy (Diekmann, 2009). Samostatně provedené, většinou kvalitativní předvýzkumy, slouží k prvnímu empirickému vymezení předmětu výzkumu a poskytly základní poznatky o tom, které další aspekty - vedle teoretických - tvoří relevantní základ pro návrh kvantitativního sběru dat. Obrázek 1 poskytuje přehled o designu výzkumu zpracovaného v této publikaci. V dalším textu na něj navazují teoretické předpoklady (analýza literárních zdrojů) a výsledky kvalitativního předvýzkumu (rozhovory s experty a pracovní skupiny) Teoretický rámec Strategické faktory úspěchu Jak bylo řečeno v úvodu, je stavebnictví odvětvím, které bylo zvlášť zasaženo rostoucí dynamikou vnějšího prostředí a hospodářskou krizí. Pro MSP ve stavebnictví má tedy posílení konkurenceschopnosti nejvyšší prioritu. To se může podařit jednak dosažením odpovídající pozice odvětví a jednak využitím všech jedinečných zdrojů a schopností podniků (Grant, 2007). Zde odkazuje teoretický rámec předkládané publikace na základní východiska výzkumu strategického managementu, jejichž ústředním tématem je úspěšné hájení pozice podniku v rámci hospodářské soutěže (Stein, 2005) a strategický rozvoj podniku ze dvou rozdílných hledisek, jimiž jsou MBV a RBV. MBV se ze svého úhlu pohledu soustřeďuje na dynamiku vnějšího prostředí, k němuž patří ve vztahu k podniku např. odvětví, trh a hospodářská soutěž (Porter, 1980; Porter, 2008). Pod pojmem dynamika vnějšího prostředí podniku chápe změny a zdroje nejistoty na trhu, které se mohou projevovat v podobě nepředvídatelného chování konkurentů nebo klientů. Zde hraje podstatnou roli tlak vyvíjený ze strany konkurence a průbojnost konkurentů a klientů. Ty určují mj. stupeň

32 32 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH ohrožení a vytvářejí komplexitu prostředí (Miller, 1987a; Miller, 1987b; Matthews & Scott, 1995). Aby byl podnik úspěšný, je pro něj proto důležité věnovat pozornost trhu, což zde znamená silnou orientaci na trh (Cano et al., 2004; Ellis, 2006; Kirca et al., 2005). Kohlia a Jaworski (1990) zdůrazňují význam generování informací o trhu a jejich šíření v podniku, aby pracovníci mohli rozpoznat požadavky klientů, reagovat na ně, a tak podnik dosáhl konkurenčních výhod. Tyto analýzy umožňují identifikovat potenciální problémy a tržní potenciál úspěchu, které lze následně využít k formulování strategií a zavádění opatření v podniku (Porter, 2008; Coman & Ronen, 2009; Helms & Nixon, 2010). MBV je tedy založen na předpokladu, že podnik disponuje uvnitř odvětví homogenními strategickými zdroji, a při analýze koncentruje pozornost především na atraktivitu odvětví. Porter (1979) identifikuje pět druhů konkurenčního tlaku (Porter s Five Forces), na jejichž základě je možno stanovit atraktivitu odvětví: 1. Ohrožení v důsledku vstupu nových konkurentů na trh: Průnik nových konkurentů na stávající trhy vede ke změně struktury nabídky a poptávky v odvětví a v důsledku k zesílenému cenovému tlaku, čímž klesá jejich atraktivita. Nebezpečí, že na trh proniknou noví konkurenti, závisí na existujících bariérách vstupu na trh, jako jsou například technologický náskok a vysoká produktová diferenciace stávajících podniků nebo špatný přístup k distribučním kanálům spojený s vysokou kapitálovou náročností průzkumu trhu, které umožňují průnik na trh pouze kapitálově silným podnikům. Vysoké bariéry vstupu na trh znamenají pro tyto podniky lépe chráněnou pozici a zvyšují tak přitažlivost odvětví. 2. Vyjednávací síla dodavatelů: Vyjednávací síla dodavatelů určuje, do jaké míry budou schopni prosadit své zájmy při jednání s podniky působícími v odvětví. Vyjednávací síla je tím větší, čím vyšší je například produktová diferenciace dodavatelů nebo náklady na změnu dodavatele a čím menší počet substitučních výrobků mají podniky uvnitř odvětví k dispozici. Odvětví je tedy tím přitažlivější, čím menší je vyjednávací síla dodavatelů. 3. Vyjednávací síla zákazníků: Vyjednávací síla odběratelů je tím vyšší, čím více jsou schopni prosadit vůči podnikům v odvětví své zájmy, jako například nižší ceny nebo lepší kvalitu za stejnou cenu. Vyjednávací síla je tím větší,

33 TEORETICKÁ VÝCHODISKA A EMPIRICKÉ UKOTVENÍ 33 čím menší je produktová diferenciace podniků v odvětví ( zboží pro běžné spotřebitele ) nebo čím nižší jsou pro zákazníka náklady související se změnou dodavatele a čím vyšší je koncentrace zákazníků na trhu. Odvětví je tím atraktivnější, čím menší je vyjednávací síla odběratelů. 4. Ohrožení alternativními produkty: Pod pojmem alternativní produkty chápeme náhradní výrobky, které uspokojují podobné nebo stejné požadavky zákazníků na výrobek, takže klient může v případě potřeby přejít k odběru těchto výrobků. Alternativní produkty představují ohrožení pro podniky v odvětví zejména tehdy, když mají výhodnější poměr ceny a výkonu nebo když je přechod k dodavatelům náhradních výrobků spojen pro odběratele s relativně nízkými náklady. Vysoká intenzita alternativních produktů negativně ovlivňuje atraktivitu odvětví. 5. Soupeření mezi stávajícími konkurenty: Soupeření stávajících konkurentů určuje intenzitu soutěže uvnitř odvětví a projevuje se buď jako cenová konkurence (nižší ceny než konkurence) nebo jako výkonová konkurence (vyšší kvalita a více dodatečných výkonů při vyšší ceně). Obě formy konkurence negativně ovlivňují vyhlídky na zisk a tím i na atraktivitu trhu a snižují atraktivitu odvětví. Atraktivita odvětví, měřená podle těchto pěti kritérií, determinuje strategickou orientaci podniků, která zase řídí úspěch podniku, přičemž mezi odvětvovou strukturou, přičemž mezi odvětvovým chováním a úspěchem vždy existuje reciproční vztah. (Bamberger & Wrona, 2012). V kontextu rozsáhlé konceptualizace integruje předkládaná studie status quo dotazovaných podniků, resp. aktuální a budoucí problémy v oblasti oboru, trhu a konkurence, pokud se jedná o vnější prostředí. RBV zkoumá vnitřní zdroje podniku jakožto zdroj konkurenčních výhod. Podnik může získat přístup ke konkurenčním výhodám prostřednictvím vybavení (pokud možno) jedinečnými a nenapodobitelnými zdroji (Barney, 1991). Jako odvětvově typické faktory úspěchu založené na rezervách uvádějí literární zdroje dodržování časového plánu, práci pokrývající náklady, dodávku produktů/poskytování služeb v kvalitě skutečně požadované klienty, kompetence projektového vedení, resp. zaměstnanců a zvláštní angažovanost při realizaci projektů (Shahu et al., 2012; Kog & Loh, 2012). Grant (2007) dělí zdroje podniku

34 34 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH na materiální zdroje, nemateriální zdroje a lidské zdroje. Aby zdroj vůbec mohl generovat konkurenční výhodu (a mohl tak být označen jako strategický zdroj ), musí podle Barneyho (1991) vykazovat následující specifické vlastnosti: 1. Strategická hodnota: Strategicky hodnotné zdroje umožňují podniku generování konkurenčních výhod prostřednictvím zvyšování účinnosti a efektivity díky využívání (nových) tržních příležitostí a minimalizací existujících rizik. 2. Jedinečnost, resp. vzácnost: Podnik může vytvářet konkurenční strategie založené na tvorbě přidané hodnoty tehdy, jestliže strategicky hodnotné zdroje nejsou současně přístupné většímu počtu ostatních podniků. Proto jsou strategické zdroje zvlášť hodnotné, jestliže jich není na trhu dostatek. 3. Požadavek trvalé exkluzivity strategicky hodnotných zdrojů je zvýšen tím, že tyto mají splnit další tři kritéria. Podle nich musí být tyto zdroje (1) nenapodobitelné, (2) nenahraditelné a (3) pokud možno nepřenosné. RBV vyvozuje generování úspěchu podniku z toho, že podnik je schopen získat dlouhodobé konkurenční výhody vůči jiným podnikům jedinečnou kombinací rozdílných strategických zdrojů. To vyžaduje, aby podnik na jedné straně disponoval hodnotnými zdroji a na druhé straně dokázal tyto zdroje využívat lépe než konkurence. V návaznosti na to byl zaveden pojem capabilities (schopnosti). Capabilities označují schopnost organizace kombinovat odpovídajícím způsobem zdroje a postupy z jednotlivých oblastí činnosti podniku, koordinovat je a tak vytvářet novou hodnotu (Teece et al., 1997). Ty schopnosti, které podnik ovládá mimořádně dobře, jsou přitom definovány jako klíčové schopnosti (Prahalad & Hamel, 1990). Ty přispívají rozhodujícím způsobem k tomu, čeho si zákazník cení na konečném produktu, a jsou pro konkurenty těžko napodobitelné. V rámci rozsáhlé konceptualizace zahrnuje analýza zdrojů a kompetencí dotazovaných podniků, provedená v této studii, silné a slabé stránky, resp. interní faktory úspěchu v těchto funkčních oblastech podniku: (1) řízení podniku, (2) strategie a postavení na trhu, (3) zásobování, (4) zaměstnanci, (5) výroba a provádění výkonů a (6) financování.

35 TEORETICKÁ VÝCHODISKA A EMPIRICKÉ UKOTVENÍ Kooperace Pojem kooperace je definován jako dobrovolná spolupráce dvou nebo více právně samostatných podniků na realizaci společného záměru (Schrade, 1993; Schäper, 1997; Zentes et. al., 2005). Spolupráce je založena na společném stanovení cílů, jejichž dosažení je pro její účastníky výhodné (např. přístup ke stávajícím nebo novým trhům, zlepšení konkurenčního postavení, efektivnější přístup ke zdrojům a čerpání zdrojů, využívání nových technologií a vývoj nových produktů), může zahrnovat všechny prvky podnikového řetězce tvorby hodnot na všech stupních tvorby hodnot v odvětví (horizontálně nebo vertikálně) a všechny zúčastněné podniků ji mohou kdykoli vypovědět (Perlitz, 2002; Petzold, 2004; Zentes et al., 2005). Přeshraniční kooperace tedy představuje situaci, v níž právně samostatné podniky působící v různých zemích většinou dlouhodobě a dobrovolně spolupracují, aby na základě explicitního ujednání (formálního nebo neformálního) a prostřednictvím uvedené koordinace opatření společně dosáhly stanoveného cíle (Quack, 2000; Meyer & Lorenzen, 2004). K operacionalizaci mezipodnikových kooperací ve stavebnictví v rakousko-českém příhraničním regionu využívá předkládaná publikace uvedenou pracovní definice: Kooperace je dlouhodobá spolupráce (tj. trvající minimálně dva po sobě následující roky) mezi právně samostatnými podniky. Patří k ní také dlouhodobé dohody se subdodavateli. Rozbor postojů ke kooperaci, realizace kooperace a jejího fungování se opírá o řadu teoretických východisek (Swoboda, 2005). Ohledně vzniku a udržování mezipodnikové kooperace zase nabízí relevantní teoretický základ RBV. Cílené strategické propojení specifických podnikových zdrojů a schopností kooperačních partnerů umožňuje dosažení silnějších konkurenčních výhod, než by mohly být dosaženy výhradně pomocí zdrojů a schopností jednotlivého podniku (Ritala & Ellonen, 2010). Především v odvětvích s vysokou intenzitou konkurence mohou strategické zdroje, jako například specifické know-how nebo kapitál, který je zpřístupněn prostřednictvím kooperace, přispět k tomu, že kooperující partneři sdílí jak náklady, tak i rizika, a mohou zvýšit tržní moc a legitimitu podniku. (Eisenhardt & Schoonhoven, 1996). Interakční teorie jako dílčí oblast vnitro-organizační teorie k tomu připojuje další poznatky o (1) druhu a počtu interakčních partnerů, o (2) obsahu, struktuře a vlastnostech interakčních vztahů a o (3) systémových vlastnostech sítě vztahů interakčních partnerů (Schmid, 2005). V kontextu kulturních specifik přeshraniční kooperace je přitom třeba přihlédnout zvláště k teoriím symbolické interakce (Blumer, 1986), které odpovídajícím způsobem

36 36 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH zohledňují sociokulturní kontext a otázky, jak interagující, resp. kooperující partneři recipročně vyjasňují své vztahy a interpretují je v příslušném kontextu. Odborná literatura kromě toho poskytuje také zásadní odkazy na motivy a bariéry přeshraniční spolupráce (Buschmann & Golembiewski, 2004; Evropská komise, 2003b; Zahn & Foschiani, 2000). Jako argumenty ve prospěch přeshraniční spolupráce se často uvádí usnadnění přístupu na trh regionu, rozšíření přístupu ke zdrojům, snížení nákladů prostřednictvím využívání nadregionálních úspor nákladů, využívání časových výhod díky urychlení vnitropodnikových procesů, minimalizace rizik prostřednictvím propojení zdrojů a sdílení rizik. Jako bariéry přeshraničního kooperačního jednání uvádí literatura nebezpečí ztráty nezávislosti a ztráty know-how, jazykové a kulturní bariéry, nedostatek důvěry v kooperační partnery, vysoké náklady na kooperaci mezi partnery a nedostatek informací o (potenciálních) kooperačních partnerech. V rámci rozsáhlé konceptualizace tedy předkládaná publikace integruje současné postoje dotazovaných podniků ke kooperaci s motivy a bariérami přeshraniční kooperace mezi rakouskými a českými MSP ve stavebnictví. 2.2 Výsledky kvalitativního předvýzkumu Kvalitativní předvýzkum byl proveden na rakouské straně v dubnu a květnu 2012 s cílem získat první empirické údaje k zodpovězení následujících otázek: 1. S jakými současnými a budoucími problémy jsou konfrontovány MSP ve stavebnictví? 2. Jaké aktuální a budoucí faktory úspěchu lze identifikovat pro MSP ve stavebnictví? 3. Jak se rakouské MSP ve stavebnictví obecně stavějí ke kooperaci? 4. Jaký je specifický přístup těchto MSP ke kooperaci s českými podniky? V této první fázi byla provedena tzv. interview s experty. Respondenty byli čtyři podnikatelé působící ve stavebnictví. Výsledky těchto interview představovaly východisko pro diskusi odborné skupiny, kterou tvořilo šest expertů (funkcionářů Rakouské hospodářské komory, podnikatelů ve stavebnictví a poradců). Diskuse byla věnována následujícím

37 TEORETICKÁ VÝCHODISKA A EMPIRICKÉ UKOTVENÍ 37 tematickým okruhům: (1) aktuální problémy MSP ve stavebnictví; (2) budoucí trendy, příležitosti a vize; (3) přeshraniční kooperace. Klíčové výsledky získané v těchto diskusích byly rozděleny do tematických okruhů: (1) faktory úspěchu pro MSP ve stavebnictví, (2) aktuální kooperace v tuzemsku a zahraničí, (3) přeshraniční kooperace mezi Rakouskem a Českou republikou, (4) důvody odmítnutí kooperace, (5) očekávaný přínos kooperace, (6) kritéria vytvářející atraktivitu partnera pro kooperaci a (7) možnosti společného rozšíření trhu. Tyto okruhy jsou stručně popsány v další části kapitoly Faktory úspěchu pro MSP ve stavebnictví Faktory úspěchu zahrnují všechny faktory, které jsou relevantní pro rozvoj MSP ve stavebnictví a s tím související úspěch v podnikání. Analýza dat ukazuje, že je třeba nejprve třeba stanovit, které faktory zde mají podpůrný účinek a které naopak rozvoj brzdí. Podpůrný účinek na rozvoj podniku byl zjištěn u následujících faktorů: (1) vysoká orientace na zákazníka a flexibilita při realizaci jeho požadavků; (2) dlouhodobá kooperace, kooperace se subdodavateli; (3) specializace a koncentrace na klíčové kompetence a (4) vysoce pozitivní přístup podniku k zavádění inovací. Za faktory brzdící úspěšný rozvoj podniku lze naopak označit: (1) velký počet legislativních podmínek a omezení, resp. velký počet certifikátů a norem ve stavebnictví; (2) pokles subvencí a veřejných zakázek v důsledku stagnující hospodářské situace; (3) celkově spíše konzervativní postoj a mentalita v oboru a (4) silné konkurenční smýšlení. Kromě toho lze identifikovat další vnitropodnikové faktory úspěchu, které se vztahují k interním zdrojům a kompetencím podniku a napomáhají pozitivnímu vývoji MSP ve stavebnictví. Bylo zjištěno, že se takovéto faktory úspěchu nacházejí v těchto oblastech: řízení podniku, lidské zdroje a firemní kultura. V oblasti řízení podniku sem spadají: (1) dobře implementovaný management kvality zacílený na prosazování procesu neustálého zlepšování (CIP) ve všech klíčových procesech v podniku; (2) štíhlé struktury řízení podniku (Lean Management) prostřednictvím efektivního nákladového a projektového managementu; (3) vybudování dobrého podnikového image, mimo jiné dodržováním zákonných přepisů; (4) rozsáhlé právní know-how v podniku a (5) reflexe a externí poradenské služby pro podniky. V oblasti lidských zdrojů vyplynuly z analýzy následující faktory úspěchu: (1) je důležité, aby byl podnik vnímán jako atraktivní zaměstnavatel (Employer Branding) a aby (2) usiloval o vytvoření pevných vazeb se zaměstnanci. Základním zdrojem úspěchu podniku jsou dále (3) motivovaní a kvalifikovaní zaměstnanci, jejichž

38 38 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH schopnosti je třeba (4) neustále rozvíjet prostřednictvím průběžných opatření osobního rozvoje. V oblasti firemní kultury považujeme za zvlášť kritické faktory úspěchu (1) kulturu otevřené práce s chybou, v níž je chyba chápána jako příležitost k dalšímu rozvoji, a (2) kulturu inovací, která zahrnuje pozitivní vztah ke změnám Aktuální stav kooperace v tuzemsku a v zahraničí První výsledky kvalitativních výzkumů ukázaly, že v Rakousku je kooperace uvnitř stavebního odvětví běžná. V posledních letech je jasně patrná tendence ústupu od zakázek zadávaných jednotlivým stavebním profesím a posilování generálního dodavatelství. To vyžaduje nejprve specializaci jednotlivých stavebních podniků na své příslušné klíčové kompetence a v dalším kroku propojení jednotlivých podniků s dalšími podniky, s nimiž společně vytvářejí hodnotový řetězec. V rakouském stavebnictví tedy lze i v následujících letech počítat s rostoucím počtem horizontálních kooperací. Tyto tuzemské kooperace se vyznačují (1) dlouholetým partnerstvím se stejnými kooperačními partnery, založeným na (2) bázi vysoké vzájemné důvěry, především s ohledem na (3) plnění vysokých kvalitativních požadavků, které převládají v oboru, a na zásadní (4) flexibilitu při plnění zakázek. U aktuálních kooperačních partnerů v zahraničí uvádějí dotazovaní podnikatelé a experti jako hlavní partnerskou zemi pro kooperaci Německo s odůvodněním, že při kooperaci s německými podniky nemusejí překonávat jazykové bariéry a tyto podniky jsou mimoto nadprůměrně spolehlivé, co se týče plnění vysokých požadavků na kvalitu Přeshraniční kooperace mezi Rakouskem a Českou republikou Výsledky kvalitativního předvýzkumu naznačily, že se s přeshraniční kooperací mezi rakouskými a českými podniky ve stavebnictví setkáváme spíše sporadicky. Podle informací poskytnutých dotazovanými podnikateli a experty se přeshraniční tržní aktivity rakouských stavebních podniků omezují zpravidla na: (1) zřizování výrobních kapacit, především v oblasti výroby některých stavebních materiálů, např. betonu; (2) zřizování organizačních jednotek zajišťujících prodej; (3) nákup českých dceřiných společností a (4) zaměstnávání pracovních sil ze sousední České republiky. Motivy pro tyto přeshraniční tržní aktivity spočívají ve (1) využívání nákladových výhod díky nižším daňovým a materiálovým nákladům v sousedním Česku a současně v (2) získávání pracovních sil a surovin.

39 TEORETICKÁ VÝCHODISKA A EMPIRICKÉ UKOTVENÍ Důvody pro odmítnutí kooperace Vedle (1) existující jazykové bariéry jsou jako nejvýznamnější důvody pro výše uvedený nízký počet současných případů přeshraniční kooperace uváděny (2) chybějící know-how stavebních podniků v oblasti kooperačních možností, forem a očekávání potenciálních kooperačních partnerů a nedostatečná znalost v oblasti tržních a odvětvových zvyklostí, a dále rámcové právní podmínky v sousedním Česku. Dalšími uváděnými důvody byly (3) existující stereotypy a s nimi spojené obavy z nutnosti překonávat rozdíly v mentalitě a obavy z toho, že stavební podniky budou nahrazeny českými podniky. Pokud se jedná o přeshraniční tržní aktivity, vyskytly se dále obavy z toho, že (4) dojde k deformaci konkurenceschopnosti obou stran rakousko-českého kooperačního partnerství, vyvolané objektivními rozdíly v existující nákladové, cenové, kvalitativní a vzdělanostní úrovni. Kromě toho je jako důvody pro odmítnutí kooperace třeba uvést (5) chybějící zájem MSP v důsledku předchozích zkušeností s vytvářením kooperačního partnerství a (6) tradiční celkově nekooperativní postoj rakouských stavebních podniků Očekávaný přínos kooperace Vedle přínosu vyplývajícího z (1) možnosti dosáhnout vyšší úspory díky nižším mzdovým a materiálovým nákladům očekávají rakouské stavební podniky konkurenční výhody díky (2) otevření nových trhů a zavedení inovací díky kooperačnímu partnerství s českými podniky. Další očekávaný přínos spočívá ve vytváření (3) výhod plynoucích ze specializace v rámci sdružování kompetencí při kooperaci s českými subdodavatelskými podniky. Rakouské podniky kromě toho očekávají prospěch z (4) přeshraničního transferu znalostí a (5) získání kvalifikovaného personálu pro budování a rozšiřování českého trhu Kritéria vytvářející atraktivitu partnera pro kooperaci Kritéria vytvářející atraktivitu kooperačního partnera poskytují přehled o tom, jaká očekávání mají rakouské stavební podniky ohledně stávajících a budoucích českých kooperačních partnerů. Podle nich by čeští kooperační partneři měli pokud možno (1) projevovat vysokou ochotu ke kooperaci a (2) mít jako podnik dobrou pověst například díky (3) dodržování právních předpisů. Další důležitá kritéria atraktivního kooperačního partnera jsou (4) prokázání splnění evropských standardů kvality certifikací v oblasti

40 40 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH stavebnictví a managementu a (5) vysoká spolehlivost a (6) flexibilita při plnění zakázek. Mimo to by čeští kooperační partneři měli (7) ovládat německý jazyk Možnosti společného rozšíření trhu Výsledky kvalitativního výzkumu ukazují, že rakouské stavební podniky mají dosud jen málo konkrétní představy ohledně možného společného rozšíření trhu v rakousko-českém příhraničním prostoru. První představy o něm se vztahují ke (1) společnému využívání tržních příležitostí a inovací především v oblasti převažujících ekologických trendů ve stavebnictví a s tím spojeným etablováním (2) přeshraničních generálních dodavatelů prostřednictvím subdodavatelských podniků na obou stranách hranice. Vedle těchto prvních empirických poznatků se výzkum dále zaměřil na analýzu sekundárních dat, která by měla prohloubit orientaci ve zkoumané problematice. V této souvislosti následuje rozbor dat ke zjištění specifických rysů struktury rakouského stavebnictví v kapitole 4.1 a zpracování analogických údajů pro české stavebnictví v kapitole 3.1, z nichž je v obou případech patrná struktura a celkový vývoj stavebnictví v Rakousku a České republice během uplynulých let.

41 41 3 VÝSLEDKY PRŮZKUMU ČESKÁ REPUBLIKA V této části jsou uvedena data charakterizující strukturu českého stavebnictví a výsledky kvantitativního průzkumu prováděného dotazníkovým šetřením v českých podnicích. 3.1 Data o struktuře stavebnictví (Česká republika ) V následující kapitole je přiblížen pohled na stav a vývoj stavebnictví v rámci České republiky na základě analýzy vybraných ukazatelů. Členění na obory stavebnictví koresponduje s oddíly klasifikace ekonomických činností NACE, kde stavebnictví reprezentuje celou sekci F. Hlavní stavební výroba zastupuje oddíl 41, výstavba budov, zemní práce zastupují oddíl 42, inženýrské stavitelství, a pomocná stavební výroba reprezentuje oddíl 43, specializované stavební činnosti. Údaje využité pro zpracování prezentovaných analytických výstupů charakterizujících strukturu odvětví byly získány z databáze Eurostat provozované Komisí Evropské unie. Konkrétně byly využity části věnované strukturálním podnikovým statistickým údajům ukazatel počet zaměstnanců (Eurostat, 2013a); krátkodobým podnikovým statistikám v oblasti stavebnictví, pozemního a inženýrského stavitelství ukazatel počet vydaných stavebních povolení (Eurostat, 2013b); Národním účtům ukazatel roční agregované národní účty a zaměstnanost, v členění na deset odvětví dle NACE revize 2 (Eurostat, 2013c). Počátek analyzovaného období byl zvolen s ohledem na ekonomickou a hospodářskou krizi na rok Konec analyzovaného období byl zvolen s ohledem na dostupnost dat na rok 2010, ve dvou případech pak rok 2012 (obr. 11 a obr. 12). Z pohledu počtu podnikatelských subjektů v České republice v odvětví stavebnictví tvoří podniky zařazené v kategorii pomocná stavební výroba, s průměrným počtem téměř 113 tisíc subjektů v průměru 69,4 % všech subjektů v daném odvětví (obr. 2). Zastoupení podniků hlavní stavební výroby na všech podnikatelských subjektech odvětví představuje 27,9 % a u podniků v kategorii zemní práce je to 2,7 %. Růst počtu všech podnikatelských subjektů ve sledovaném období o 6,3 % byl tvořen téměř zcela růstem počtu podniků spadajících do kategorie pomocná stavební výroba.

42 42 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH Obr. 2: Počet podniků ve stavebnictví Stavebnictví celkem Hlavní stavební výroba Zemní práce Pomocná stavební výroba Zdroj: vlastní zpracování pro účely výzkumu (Eurostat, 2013a) Nejvýznamnější postavení v roce 2010 mezi podnikatelskými subjekty v odvětví stavebnictví (obr. 3) měly podniky s devíti a méně zaměstnanými osobami 6. Jednalo se o 96,6 % všech subjektů. Následují podniky s 10 až 19 zaměstnanými osobami (1,9 %), s 20 až 49 zaměstnanými osobami (1,1 %), s 50 až 249 zaměstnanými osobami (0,4 %) a nakonec s více než 250 zaměstnanými osobami jenom 71 podniků (0,0 %). Za zajímavý fakt lze uvést, že počet subjektů koresponduje v absolutním vyjádření ve všech ostatních kategoriích kromě kategorie s počtem do devíti zaměstnaných osob s údaji z rakouské strany. Nejmarkantnější rozdíl mezi rozdělením rakouských a českých podniků je u podniků do devíti zaměstnaných osob. V ČR je se jedná o podniků v ČR a v Rakousku je to pouhých podniků. 6 Počet zaměstnaných osob je definován jako celkový počet osob, které pracují v jednotce statistického zjišťování (včetně pracujících majitelů, partnerů pracujících pravidelně v jednotce a neplacených rodinných příslušníků), jakož i osoby, které pracují mimo jednotku, ale patří k ní a jsou jí placeni (např. obchodní zástupci, doručovatelé, pracovníci opravy a údržba). V počtu zaměstnaných osob není zahrnuta pracovní síla dodaná jednotce statistického zjišťování jinými podniky, osoby provádějící opravy a údržbu ve zkoumané jednotce jménem jiných podniků, jakož i osoby vykonávající povinnou vojenskou službu. Počet zaměstnanců je definován jako počet osob, které pracují pro zaměstnavatele a které mají pracovní smlouvu a dostávají náhradu ve formě mezd, platů, honorářů, odměn úkolové placených nebo odměn v naturáliích. Pracovníci z personální agentury se považují za zaměstnance této pracovní agentury a ne podniku (zákazníka), ve které pracují.

43 VÝSLEDKY PRŮZKUMU ČESKÁ REPUBLIKA 43 Obr. 3: Počet podniků v členění dle počtu zaměstnanců ve stavebnictví 1,90% 1,10% 0,40% 0,01% 96,60% 0 až 9 zaměstnanců 10 až 19 zaměstnanců 20 až 49 zaměstnanců 50 až 249 zaměstnanců více než 250 zaměstnanců Zdroj: vlastní zpracování pro účely výzkumu (Eurostat, 2013a) Nejvíce osob z celkového počtu zaměstnaných osob v odvětví stavebnictví v roce 2010 bylo zaměstnáno v kategorii pomocná stavební výroba. Konkrétně bylo v dané kategorii zaměstnáno 49,7 % všech zaměstnaných osob. V kategorii hlavní stavební výroba bylo zaměstnáno 33,2 % všech zaměstnaných osob a v kategorii zemní práce 17,1 % zaměstnaných osob v stavebnictví. Obr. 4: Počet zaměstnaných osob ve stavebnictví Stavebnictví celkem Hlavní stavební výroba Zemní práce Pomocná stavební výroba Zdroj: vlastní zpracování pro účely výzkumu (Eurostat, 2013a) V roce 2010 byly v stavebním odvětví dosaženy tržby z prodeje (obr. 5) na úrovni 31,6 mld., což však představuje pokles o 10,6 % z nejvyšší dosažené úrovně 35,4 mld. v roce Obdobný pokles tržeb z prodeje zaznamenala také kategorie pomocná stavební výroba, konkrétně z 11,4 mld. na 10,1 mld.. Nejvýraznější pokles byl zaznamenán u kategorie hlavní stavební výroba, a to o 26,1 %, která v roce 2010

44 44 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH dosahovala 11,2 mld.. V roce 2010 tak bylo rozložení tržeb z prodeje mezi jednotlivými kategoriemi stavebnictví relativně rovnoměrné. Hlavní stavební výroba dosahovala 35,3 % tržeb z prodeje za celé odvětví, zemní práce 32,9 % a pomocná stavební výroba 31,8 % tržeb z prodeje. Obr. 5: Tržby z prodeje ve stavebnictví mil Stavebnictví celkem Hlavní stavební výroba Zemní práce Pomocná stavební výroba Zdroj: vlastní zpracování pro účely výzkumu (Eurostat, 2013a) Ukazatel hrubý provozní přebytek (obr. 6) zaznamenal ve sledovaném období srovnatelný průběh jako ukazatel tržby z prodeje. Ve stavebnictví jako celku poklesl o 13,9 %, a to z hodnoty 3,4 mld. na 3,0 mld., na čemž se podílela hlavní stavební výroba poklesem o 20,7 % a pomocná stavební výroba poklesem o 23,8 %. Naproti tomu obor zemní práce zaznamenal nárůst hrubého provozního přebytku o 20,7 %. Obr. 6: Hrubý provozní přebytek ve stavebnictví mil Stavebnictví celkem Hlavní stavební výroba Zemní práce Pomocná stavební výroba Zdroj: vlastní zpracování pro účely výzkumu (Eurostat, 2013a)

45 VÝSLEDKY PRŮZKUMU ČESKÁ REPUBLIKA 45 Také u vývoje osobních nákladů (obr. 7) se projevuje dopad krize a ve sledovaném období osobní náklady poklesly o 5,9 % s tím, že největší pokles byl zaznamenán u kategorie hlavní stavební výroba (-19,0 %), mírnější pokles (-12,0 %) u kategorie pomocná stavební výroba. Jedinou kategorii s nárůstem osobních nákladů představují zemní práce (21,3 %). Osobní náklady v stavebnictví dosáhly v roce 2010 hodnoty 3,8 mld., což představovalo 12,0 % tržeb z prodeje v stavebnictví jako celku. Z toho připadalo 1,3 mld. na hlavní stavební výrobu, 11,7 % z tržeb hlavní stavební výroby v roce 2010, 1,3 mld. na zemní práce, 12,5 % tržeb za zemní práce v roce 2010, a 1,2 mld. na pomocnou stavební výrobu, 11,8 % tržeb v daném oddílu v roce Obr. 7: Osobní náklady ve stavebnictví mil Stavebnictví celkem Hlavní stavební výroba Zemní práce Pomocná stavební výroba Zdroj: vlastní zpracování pro účely výzkumu (Eurostat, 2013a) Podíl tržeb na zaměstnanou osobu (obr. 8), ve stavebnictví, dosahoval v roce 2010 hodnoty , co představuje pokles oproti roku 2008 o 9,2 %. Nejvyšší podíl tržeb na zaměstnanou osobu byl dosažen u zemních prací ( v roce 2010) a ve sledovaném období 2008 až 2010 došlo k nárůstu o 11,7 %. Oproti tomu byl zaznamenán pokles u hlavní i pomocné stavební výroby. V případě hlavní stavební výroby došlo k poklesu ze na , tedy o 17,8 %. U pomocné stavební výroby představoval pokles 14,1 % (v roce 2010 dosahoval úrovně ). Tyto výsledky bylo možné předpokládat i na základě již prezentovaných dat o počtu zaměstnaných osob (obr. 4) a na základě vývoje tržeb z prodeje (obr. 5). Při relativně ustáleném počtu zaměstnaných osob se na změnách podílu tržeb z prodeje na zaměstnanou osobu projevily změny v tržbách z prodeje.

46 46 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH Obr. 8: Podíl tržeb z prodeje na zaměstnanou osobu ve stavebnictví tisíce Stavebnictví celkem Hlavní stavební výroba Zemní práce Pomocná stavení výroba Zdroj: vlastní zpracování pro účely výzkumu (Eurostat, 2013a) Jak zachycuje obrázek je podíl osobních nákladů na výkonech ve všech kategoriích stavebnictví vyrovnaný (obr. 9). Meziročně došlo k nárůstu v roce V roce 2010 dosahovaly průměrně osobní náklady na výkonech podíl 12,2 %. Nejnižší podíl lze zaznamenat u hlavní stavební výroby (12,0 %), nejvyšší u zemních pracích (12,4 %). Obr. 9: Podíl osobních nákladů na výkonech ve stavebnictví 14% 12% 10% % 6% 4% 2% 0% Stavebnictví celkem Hlavní stavební výroba Zemní práce Pomocná stavební výroba Zdroj: vlastní zpracování pro účely výzkumu (Eurostat, 2013a)

47 VÝSLEDKY PRŮZKUMU ČESKÁ REPUBLIKA 47 Průměrné osobní náklady na zaměstnance ve stavebnictví (obr. 10) dosahovaly v roce 2010 výše Nejvyšší průměrné osobní náklady na zaměstnance byly v roce 2010 dosaženy u zemních prací, a to ve výši Ve sledovaném období let 2008 až 2010 došlo u nich k nárůstu 10,6 % a dostaly se tak ze 121,6 % na 136,3 % průměrných osobních nákladů na zaměstnance ve stavebnictví v roce U hlavní stavební výroby dosahovaly průměrné osobní náklady na zaměstnance v roce 2010, co představuje pokles o 6,8 % oproti roku U pomocné stavební výroby dosahovaly průměrné osobní náklady na zaměstnance hodnoty , co představuje pokles o 9,0 % oproti roku Průměrné osobní náklady na zaměstnance hlavní stavební výroby tak činiliy 93,2 % a pomocné stavební výroby 82,8 % průměrných osobních nákladů na zaměstnance ve stavebnictví roku Obr. 10: Průměrné osobní náklady na zaměstnanou osobu ve stavebnictví tisíce Stavebnictví celkem Hlavní stavební výroba Zemní práce Pomocná stavební výroba Zdroj: vlastní zpracování pro účely výzkumu (Eurostat, 2013a) Index vydaných stavebních povolení zachycuje vývoj vydaných stavebních povolení ve srovnání s rokem 2010, který byl zvolen jako referenční rok, tudíž mu je přiřazena hodnota indexu 100. Index stavebních povolení je jedním z takzvaných evropských hospodářských ukazatelů (neboli hlavní evropský hospodářský ukazatel), které mají zvláštní význam pro formování měnové a hospodářské politiky eurozóny. Index poskytuje informace o očekávané situaci v oblasti stavebních zakázek a o jejich vývoji, a proto je důležitým ekonomickým ukazatelem.

48 48 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH Obr. 11: Index vydaných stavebních povolení počet bytů (2010 = 100) ,9 (2010 = 100) , ,0 98,8 83, Zdroj: vlastní zpracování pro účely výzkumu (Eurostat, 2013b) Jak je patrné z vývoje indexu vydaných stavebních povolení (obr. 11) zachyceného podle počtu bytů v České republice v období let 2008 až 2012, klesající trend přetrvává. Propad hodnoty indexu se sice zpomalil mezi léty 2010 a 2011, nicméně dále pokračuje v poklesu. Před rokem 2010 byl tento pokles prudší, pokles indexu z hodnoty 157,9 představuje pokles o 36,6 % do roku Po roce 2010 pokles pokračoval a dosáhl hodnoty 83,4 v roce 2012, co představuje pokles o 16,6 % oproti roku 2010 a pokles o 47,2 % od roku Vývoj procentní změny hrubé přidané hodnoty všech ekonomických činností dle NACE možno považovat za vhodnou aproximaci vývoje hospodářství jako celku. Pokud následně srovnáme vývoj procentní změny hrubé přidané hodnoty všech ekonomických činností s vývojem tohoto ukazatele u stavebnictví, dá se usuzovat, že vývoj ve stavebnictví byl více turbulentní než vývoj hospodářství jako celku. V období let 2006 až 2012 se procentní změna hrubé přidané hodnoty všech ekonomických činností (obr. 12) propadla do záporných hodnot pouze v letech 2009 a V rámci celého sledovaného období vykazovala procentní změna hrubé přidané hodnoty všech ekonomických činností klesající trend při průměrné hodnotě 2,3 %. U stavebního odvětví se propad projevil již v roce 2008 a 2009, a také v letech 2011 a Je možno identifikovat klesající trend v rámci sledovaného období při průměrné dosažené hodnotě 0,1 %. Lze tedy konstatovat, že stavebnictví bylo krizí zasaženo více než všechny ekonomické činnosti jako celek, a také, že dopad krize se projevil dříve.

49 VÝSLEDKY PRŮZKUMU ČESKÁ REPUBLIKA 49 Obr. 12: Srovnání procentuální změny tvorby hrubé přidané hodnoty ve stavebnictví a hospodářství celkem 10,0% 5,0% 0,0% ,0% -10,0% Celkem Stavebnictví Zdroj: vlastní zpracování pro účely výzkumu (Eurostat, 2013c) 3.2 Popis vzorku Následující kapitola shrnuje základní charakteristiky výzkumného souboru českých stavebních podniků. Empirický výzkum byl uskutečněn ve spolupráci s renomovanou agenturou AUGUR Consulting, s.r.o., která poskytuje komplexní služby v oblasti výzkumu veřejného mínění a výzkumu trhu s využitím všech známých i specifických metodologických postupů. Pro získání zdrojových dat byla využitá databáze od společnosti Soliditet (dříve databáze Albertina). Z metodologického hlediska byl zvolen přístup založen na CAWI metodě (metoda založena na elektronické formě vyplnění dotazníku, umístěného na speciálním portálu, určenému k danému účelu sběru dat) a dále korespondenční metodě sběru dat doplněné o CATI metodu (metoda založená na telefonickém kontaktu tazatele a respondenta), v obou případech podpořené ovou komunikací. Samotný empirický výzkum probíhal v období od 25. ledna 2013 do 26. března Vhodnou kombinaci výše jmenovaných výzkumných technik bylo dosaženo překročení i tak již ambiciózně stanovené požadované response. Response ve výši 13,5 % představuje 176 získaných vyplněných dotazníku z celkového počtu relevantních subjektu aktivně působících v odvětví

50 Relativní četnost podniků 50 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH stavebnictví (stavební výroba a výroba stavebních hmot), kterých počet dosáhl podniků z celkového počtu subjektů původně zahrnutých do základního souboru obsahujícího podniků. I kdybychom počítali responsi bez této úpravy dosáhli bychom responsi na úrovni 11,1 %. Na české straně je zkoumáno 176 malých a středních podniků, které vyplnily předložený dotazník. V první části kapitoly jsou charakterizovány podniky jako hospodářské jednotky, v druhé části jsou potom charakterizovaní přímo respondenti, kteří vyplňovali dotazník Charakteristika vzorku na úrovni podniků Hlavní charakteristikou podniků je oblast působení v odvětví stavebnictví (obr. 13). Z obrázku je patrné, že v rámci zkoumaných podniků převažují v podnikání oblasti hlavní stavební výroby (48,5 %) a pomocné stavební výroby (39,0 %), zemní práce potom představují 12,6 % realizovaných činností. 60% Obr. 13: Rozdělení podniků dle oblasti působení 48,5% 40% 39,0% 20% 12,6% 0% Hlavní stavební výroba Zemní práce Pomocná stavební výroba Z hlediska místního rozdělení je klíčové kritérium sídlo společnosti. Zastoupení v jednotlivých okresech Jihomoravského kraje potom ilustruje obrázek 14. Podniky ze vzorku sídlí nejčastěji v okresu Brno město (49,4 %), dále v Brně venkově (14,8 %), Hodoníně (10,2 %), Vyškově (8,5 %), Znojmě (6,3 %), Břeclavi (5,7 %) a Blansku (5,1 %).

51 Relativní četnost podniků VÝSLEDKY PRŮZKUMU ČESKÁ REPUBLIKA 51 Obr. 14: Rozdělení podniků dle sídla 60% 50% 49,4% 40% 30% 20% 10% 14,8% 8,5% 5,1% 6,3% 5,7% 10,2% 0% Brno město Brno venkov Vyškov Blansko Znojmo Břeclav Hodonín Z hlediska právní formy převažují společnosti s ručením omezeným (88,3 %), následované jsou akciovými společnostmi (9,4 %) a shodně po 1,2 % vzorku tvoří družstva a fyzické osoby. 38,6 % podniků se řadí mezi rodinné podniky. Obr. 15: Rozdělení podniků dle velikosti (počtu zaměstnanců) 13,8% 30,2% 56,0% Obrázek 15znázorňuje rozdělení podniků dle velikosti, které je založené na počtu zaměstnanců (průměrný počet stálých zaměstnanců v roce 2012). Z grafu vyplývá, že se většinou jedná o střední a malé podniky, které zaměstnávají zaměstnanců (56,0 %) nebo 1 10 zaměstnanců (30,2 %), středních podniků s zaměstnanci je potom nejméně (13,8 %).

52 Relativní četnost podniků 52 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH Obr. 16: Rozdělení podniků dle roku založení 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 76,8% 22,6% 0,6% 0,0% před Rok založení podniku Pro adekvátní pochopení situace v odvětví a interpretaci získaných dat je vhodné znát stáří podniků, neboť mnoho faktorů výkonnosti a konkurenceschopnosti je spjato s délkou působení v odvětví. Z obrázku 16 vyplývá, že drtivá většina podniků byla založena až po roce 1989, a tedy po přechodu na tržní hospodářství, což je pochopitelné. Zároveň většina podniků (76,8 %) vznikla v letech a v době výzkumu jsou tedy na trhu přinejmenším deset let. Jedná se tedy o podniky s čitelným životním cyklem a historií, u kterých je co zkoumat. 22,6 % podniků bylo založeno v posledních deseti letech. Pouze sedm podniků, tj. 4,0 %, bylo založeno po roce 2008 během probíhající ekonomické krize a poklesu stavebnictví. Obr. 17: Rozdělení podniků dle fáze životního cyklu Podnik je dlouhodobě stabilní. 75,6% je v rostoucí fázi. 14,0% je ve fázi úpadku/konsolidace. 9,8% v blízké době bude převzat nebo bude prodán. 0,6% bude v blízké době uzavřen. 0,0% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% Relativní četnost podniků

53 VÝSLEDKY PRŮZKUMU ČESKÁ REPUBLIKA 53 Krom roku založení, resp. délky působení na trhu, je pro deskripci situace podniku a jeho postavení vhodné využít jeho zařazení do určité fáze životního cyklu, které se vzájemně kvantitativně i kvalitativně liší. Výsledky jsou zobrazeny v obrázku 17, ze kterého je patrné, že navzdory poklesu stavebnictví a hospodářské recesi se většina podniků řadí do fáze stabilizace (75,6 %), anebo rostoucí fáze (14,0 %). Pouze 9,8 % podniků je ve fázi úpadku a 0,6 % v blízké době zanikne prodejem či převzetím. Obr. 18: Rozdělení podniků dle zařazení do tržního typu 27,5% 26,9% 45,6% Obecný trh Specifický trh Obecný i specifický trh Kromě konkrétnějšího zařazení podniků v odvětví lze k analýze využít i zařazení podniků do tržního segmentu, jak je znázorněno v obrázku 18. Dle něj 45,6 % podniků nabízí své klíčové produkty a služby na obecném trhu, 26,9 % na specifickém trhu a 27,5 % působí na obecném i specifickém segmentu trhu. Obecný trh je charakteristický spíše totožnými potřebami spotřebitelů a homogenitou nabízených produktů a služeb, kdežto na specifickém trhu jsou nabízeny diferenciované výrobky a služby dle konkrétních požadavků zákazníků. Další z pohledů na podnikatelské aktivity zkoumaného vzorku je skrz jejich klíčové cílové trhy, co se místa týče. Rozdělení podniků dle průměrného podílu jejich obratu z roku 2012 na jednotlivých trzích znázorňuje obrázek 19. Je patrné, že ve zkoumané oblasti českorakouského pohraničí, bylo na české straně pohraničí v průměru realizováno pouze 12,0 % obratu roku 2012, zatímco často vzdálenější ostatní části České republiky se na obratu podílely průměrně z 82,5 %. Zastoupení ostatních oblastí je potom minimální, pouze z 2,9 % se na obratu podílely ostatní země EU, Rakousko jako celek se podílelo z 1,9 % a ostatní země Evropy a světa mají podíl pouze 0,7 %.

54 54 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH Obr. 19: Podíl lokalit na obratu v roce 2012 Ostatní oblasti ČR 82,5% Rakousko-české pohraničí - ČR 12,0% Ostatní země EU Ostatní oblasti Rakouska Rakousko-české pohraničí - Rakousko Ostatní evropské země Ostatní země mimo uvedeného 2,9% 1,0% 0,9% 0,4% 0,3% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Podíl půměrného obratu za rok 2012 Dalším kritériem dělení podniků dle jejich aktivit je typ jejich zákazníků. Strukturu zákazníků dle jejich typu a podílu na ročním obratu 2012 znázorňuje obrázek 20. Téměř shodný největší podíl na obratu mají obchodní partneři (36,6 %) a soukromí zákazníci (36,2 %), stát, resp. veřejný sektor, se na obratu podílel pouze z 22,1 % a zbylých 5,1 % tvoří družstva a sdružení vlastníků, nejčastěji tedy bytová družstva. Obr. 20: Rozdělení obratu v roce 2012 dle typů zákazníků Obchodní partneři (B2B) Soukromí zákazníci (B2C) 36,6% 36,2% Veřejný sektor / tendry (B2G) 22,1% Družstvo / sdružení vlastníků 5,1% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Podíl půměrného obratu za rok 2012 V sektoru stavebnictví se vyskytuje řada oprávnění a certifikátů, které podniky buďto mohou či musí vlastnit, aby mohly v odvětví působit. Zastoupení nejčastějších certifikátů u zkoumaného vzorku je znázorněno v obrázku 21, kde jsou zachyceny jak certifikáty, které podniky v současné době vlastní, tak certifikáty, které hodlají zavést v následujících dvou letech. Nejrozšířenější je certifikát ISO 9001, který vlastní 55,1 % podniků

55 Relativní četnost podniků VÝSLEDKY PRŮZKUMU ČESKÁ REPUBLIKA 55 ze vzorku, dále následují ISO (24,4 % podniků), OHS AS 18001/SCC (12,5 % podniků) a jiné, v možných odpovědích dotazníku nenabízené, certifikáty (13,1 % podniků). 5,1 % podniků potom vlastní i některý z certifikátů ISO/IEC (ISMS), EMAS, EN nebo ISO Obr. 21: Podíl podniků vlastnící příslušný certifikát ISO ,1% ISO ,4% Jiné OHSAS 18001/SCC 13,1% 12,5% ISO/IEC (ISMS) EMAS (Enviromentální certifikát) EN ISO ,7% 1,7% 1,1% 0,6% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Relativní četnost podniků Obr. 22: Podíl zakázek realizovaných subdodavateli na obratu v roce % 50% 50,0% 40% 30% 20% 10% 0% 22,0% 14,3% 10,7% 3,0% 0% 1% - 25% 26% - 50% 51% - 75% 76% - 100% Podíl půměrného obratu za rok 2012 Obrázek 22 znázorňuje pro stavebnictví typické využívání subdodavatelů v rámci realizovaných kontraktů, zde se potom jedná o průměrný podíl zakázek realizovaných subdodavatelem na celkovém obratu roku Přesná polovina podniků (50,0 %) realizovala

56 Relativní četnost podniků Relativní četnost podniků 56 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH prostřednictvím subdodavatelů 1 % až 25 % svého ročního obratu (2012), celkem 32,7 % realizovalo prostřednictvím subdodavatelů 26 % až 75 % zakázek. 14,3 % podniků subdodavatele daný rok nevyužívalo vůbec, zatímco 3 % podniků využívala k realizaci zakázek téměř či zcela výhradně subdodavatele. Obr. 23: Počet subdodavatelských smluv v roce % 50% 52,9% 40% 30% 31,0% 20% 16,1% 10% 0% Nejvíce Více než 11 Počet subdodávatelských smluv v roce 2012 Význam subdodavatelů dokresluje obrázek 23 znázorňující počet platných subdodavatelských smluv v témže roce Z grafu vyplývá, že nejčastěji (z 52,9 %) realizovaly zkoumané podniky subdodavatele v méně než šesti případech, z 16,1 % využívaly subdodavatele 6 10 krát a z 31,0 % bylo subdodavatelských smluv více než jedenáct. Obr. 24: Podíl tržeb z prodeje zboží a služeb zavedených v uplynulých třech letech na obratu v roce % 40% 35,5% 40,8% 30% 20% 10% 10,5% 5,3% 7,9% 0% 0% 1% - 25% 26% - 50% 51% - 75% 76% - 100% Podíl půměrného obratu za rok 2012

57 VÝSLEDKY PRŮZKUMU ČESKÁ REPUBLIKA 57 Další možnost analýzy struktury obratu znázorňuje obrázek 24, který zachycuje význam nových výrobků a služeb, konkrétně se zde jedná o podíl tržeb z výrobků a služeb zavedených v uplynulých třech letech (tj. období krize ) na obratu roku Za podstatné lze považovat zjištění, že 35,5 % podniků ze vzorku během hospodářské recese neinovovalo a nové výrobky a služby se tak na jejich tržbách vůbec nepodílejí. Největší zastoupení má potom skupina podílu na obratu 1 % až 25 % (40,8 % podniků), následuje podíl 26 % až 50 % (10,5 % podniků) a pouze u 13,2 % podniků byly tržby realizovány alespoň z poloviny z nových výrobků a služeb. Obr. 25: Velikost obratu v roce 2012 Méně než 2,5 mil. Kč 8,4% 2,5 mil. až 6,25 mil. Kč 13,3% 6,25 mil. až 12,5 mil. Kč 18,1% 12,5 mil. až 25 mil. Kč 18,7% 25 mil. až 50 mil. Kč 16,9% 50 mil. až 100 mil. Kč 14,5% 100 mil. až 187,5 mil. Kč 3,6% Více než 187,5 mil. Kč 6,6% 0% 5% 10% 15% 20% Relativní četnost podniků Pro lepší interpretaci prezentovaných dat a možnost relevantnějšího hodnocení velikosti a postavení podniků je vhodné uvést absolutní výši realizovaného obratu, která je zachycena v obrázku 25. Z grafu lze vyčíst relativně rovnoměrné rozložení, kdy nejvíce podniků (18,7 %) realizovalo obrat ve výši 12,5 až 25 milionů korun, 18,1 % podniků obrat ve výši 6,25 až 12,5 milionů korun a 16,9 % podniků 25 až 50 milionů korun. Necelá čtvrtina podniků (21,7 %) realizovala obrat nižší než 6,25 milionů korun a rovněž čtvrtina (24,7 %) obrat nad 50 milionů korun. Dané hranice kategorií jsou odvozeny od rakouské varianty počítané v eurech. Celkový pohled na situaci a vývoj podniků v uplynulých třech letech ( ) znázorňuje obrázek 26. Výsledky korespondují s obecnějším zařazením do fáze životního cyklu, jak bylo ukázáno v obrázku 17. U všech

58 Relativní četnost podniků 58 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH sledovaných faktorů, tedy u obratu, zisku a průměrného ročního stavu stálých zaměstnanců nejvíce podniků (49,1 %; 48,5 %; 66,3 %) považuje situaci za stabilní, tj. beze změny. Celkově menší počet podniků zaznamenal pokles (17,8 % u obratu, 22,8 % u zisku a 21,7 % u zaměstnanců) či výrazný pokles (5,3 %; 11,4 %; 3,6 %). V případě zlepšující se situace nejčastěji rostl obrat (23,7 % podniků růst a 4,1 % podniků výrazný růst), poté zisk (15,0 % růst a 2,4 % výrazný růst) a nakonec až počet zaměstnanců (7,2 % podniků růst a 1,2 % podniků výrazný růst). Proporcionální zastoupení jednotlivých kategorií je u všech tří faktorů relativně vyrovnané. Ukazuje se tedy, že tyto sledované veličiny spolu do značné míry souvisí. Obr. 26: Rozdělení podniků dle vývoje klíčových ukazatelů obratu, zisku a průměrného počtu stálých zaměstnanců v letech % 66,3% Obrat 60% Zisk 50% 49,1% 48,5% Průměrný roční počet stálých zaměstnanců 40% 30% 20% 10% 0% 23,7% 22,8% 21,7% 17,8% 15,0% 11,4% 4,1% 7,2% 5,3% 2,4% 1,2% 3,6% Výrazný růst Růst Beze změny Pokles Výrazný pokles Vývoj klíčových ukazatelů v letech Vývoj situace v uplynulých letech je vhodné konfrontovat s možným výhledem v letech následujících. Názor managementu, tj. respondentů dotazníkového šetření, je shrnut v obrázku 27. Opět převažuje názor, že situace bude stabilní, je předpokládán neutrální vývoj (u 50,6 % podniků). Rovnoměrně jsou potom zastoupeny názory na optimistický (22,9 %) a velmi optimistický (2,4 %) vývoj, stejně tak potom na pesimistický (20,6 %) a velmi pesimistický (3,5 %) vývoj.

59 VÝSLEDKY PRŮZKUMU ČESKÁ REPUBLIKA 59 Obr. 27: Rozdělení podniků dle vyhlídek managementu Vývoj ekonomické situace v průběhu následujících tří let vidím... velmi optimisticky. 2,4% optimisticky. 22,9% neutrálně. 50,6% pesimisticky. 20,6% velmi pesimisticky. 3,5% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% Relativní četnost podniků Charakteristika vzorku na úrovni respondentů Dotazníky byly vyplňovány nejčastěji jednateli a řediteli společností, dále provozními či technickými řediteli, popř. majiteli podniků. V obrázku 28 je znázorněn postoj respondentů k sousednímu státu Rakousko. Za velmi potěšující a pro účely projektu potřebné lze považovat zjištění, že 81,0 % zástupců dotazovaných podniků má k Rakousku spíše pozitivní vztah, 15,5 % potom vztah neutrální a jen 1,2 % spíše negativní vztah. 2,4 % respondentů nemá v dané otázce jasno. Obr. 28: Vztah respondentů k Rakousku 1,2% 2,4% Spíše pozitivní 15,5% Neutrální 81,0% Spíše negativní Nevím

60 60 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH Obr. 29: Četnost osobního kontaktu s lidmi z Rakouska 0,6% 4,7% 16,5% 62,9% 15,3% Velmi často Často Zřídka Nikdy Nevím Současný stav kooperace stavebních podniků v příhraniční oblasti České republiky a Rakouska (resp. Jihomoravského kraje a spolkové země Dolní Rakousko a Vídeň) je zjednodušeně znázorněn v obrázku 29. Je zde vidět, že většina (62,9 %) respondentů přichází do kontaktu s Rakušany pouze zřídka, velmi často a často celkem pouze 20 % respondentů. 16,5 % potom není v kontaktu vůbec, z čehož vyplývá relativně značný potenciál po rozvoj kooperace. Obr. 30: Důvody pro a proti zaměstnávání pracovníků z Rakouska v českých stavebních podnicích Obohacení o jiné znalosti / postupy Získání obchodních vztahů v Rakousku 3,4% 3,4% 41,5% 38,6% Spolehlivost 4,5% 30,1% Znalost místních trhů 10,2% 29,5% Postoj k práci 5,1% 29,0% Kvalifikace 26,1% 2,3% pro zaměstnávání Obohacení o jinou kulturu 1,7% 19,9% proti zaměstnávání Jazykové dovednosti 14,8% 36,4% Pracovní náklady 6,8% 44,9% 0% 10% 20% 30% 40% 50% Relativní četnost podniků

61 VÝSLEDKY PRŮZKUMU ČESKÁ REPUBLIKA 61 Respondenti se rovněž mimo jiné vyjadřovali k možnostem zaměstnávání pracovníků z Rakouska, respektive hodnotili faktory pro a proti zaměstnávání Rakušanů. Výsledky znázorňuje obrázek 30. Nejčastějšími důvody pro zaměstnávání je obohacení o nové znalosti a postupy (41,5 % podniků) a získání obchodních vztahů v Rakousku (38,6 %). Mezi další důvody pro zaměstnávání patří spolehlivost Rakušanů (30,1 %), jejich znalost místních trhů (29,5 %) a jejich kvalifikace (26,1 %). U těchto důvodů je relativně nízký podíl názoru, tudíž se jedná spíše o důvody pro nezaměstnávání Rakušanů. Za nejvýznamnější důvod, proč Rakušany nezaměstnávat, označuje 44,9 % podniků související pracovní náklady a 36,4 % jazykové dovednosti. Ostatní důvody proti zaměstnávání dosahují mnohem menšího zastoupení. 3.3 Faktory úspěchu Jednou ze sledovaných oblastí v rámci výzkumu přeshraniční spolupráce byly i faktory, které umožňují podnikům dosáhnout konkurenční výhody nad ostatními a tedy přispívají k úspěšnému fungování na trhu. Faktory úspěchu byly sledovány na základě dvou odlišných pohledů. První hledisko popisuje faktory úspěchu na základě tržně založeného teoretického konceptu (MBV), tedy jako faktory, které existují vně podniku a na podnik působí zvenčí tedy z trhu. Druhým je koncept založený na existenci zdrojů (RBV), který zdůrazňuje faktory existující uvnitř podniku, tedy ty, prostřednictvím kterých podnik ovlivňuje své chování na trhu. Z uvedeného šetření lze pod pohled ze strany trhu, tedy z externího prostředí zahrnout hlavní problémy v odvětví. Pod hledisko sledující podnik z interního pohledu lze zahrnout sledované silné a slabé stránky podniků. K bližšímu popisu zkoumaných faktorů bylo z důvodu vyšší přehlednosti využito několika druhů grafů. Konkurenční strategie na obecném a specifickém trhu byla popsána prostřednictvím výsečového grafu s procentuálním vyjádřením hodnot. Aktuální problémy a výzvy, kterým čelí podniková sféra, byly pro bližší znázornění popsány pruhovými grafy s hodnotou vyjadřující průměrnou hodnotu odpovědi na škále od 1 do 5, kde 1 znamenala nejvíce problematický faktor a 5 nejméně problematický faktor. Pruhový graf byl také doplněn úsečkou vyjadřující standardní odchylku odpovědi, tedy míru odlišnosti odpovědí na zadanou otázku v rámci zkoumaného vzorku. U hodnot odpovědí, které nevykazovaly normální rozložení, docházelo k tomu, že úsečka vyjadřující standardní odchylku zasahovala mimo odpovědní škálu.

62 62 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH K popisu silných a slabých stránek podniků bylo využito jednoduchých sloupcových grafů s uvedením průměrné hodnoty odpovědi na škále od 1 do 5, kde 1 znamenala faktor mnohem lepší ve srovnání s ostatními a 5 mnohem horší faktor. Posledním použitým grafem byl kombinovaný pruhový graf, který vyjadřoval míru využití strategického řízení v rámci podnikové činnosti, a to v rozdělení na současnou úroveň využití a spokojenost s prováděním uvedené činnosti. První faktory úspěchu byly sledovány v návaznosti na obecný popis strategie podniku na trhu (viz kapitola 3.2). Jedná se o konkurenční strategie podniků pro klíčové produkty uváděné na obecném a specifickém segmentu trhu. Uvedený faktor je sledován v porovnání s konkurencí. Obr. 31: Konkurenční strategie pro klíčové produkty na obecném trhu 33,0% 13,4% 16,1% 21,4% 16,1% Nižší cena, vyšší kvalita Nižší cena, stejná kvalita Vyšší cena, vyšší kvalita Stejná cena, vyšší kvalita Stejná cena, stejná kvalita Nejvíce rozšířenými strategiemi pro klíčové produkty na obecném trhu (obr. 31) jsou stejná cena za vyšší kvalitu produktu, kterou uvádí 33 % dotazovaných, následovaná strategií nižší ceny za vyšší kvalitu u 21,4 % dotazovaných. Žádný z respondentů neuvedl strategii nižší kvality ve srovnání s konkurencí a lze se domnívat, že tato strategie je zřejmě vnímána jako neúspěšná. Strategii nabídky produktů stejné kvality za nižší cenu a strategii vyšší kvality za vyšší cenu sleduje stejné procento respondentů, tedy 16,1 %. Pro specifický segment trhu (obr. 32) je ze strany stavebních podniků nejvíce uplatňovaná obdobná strategie jako pro obecný trh, to znamená strategie stejné ceny za vyšší kvalitu produkce, a to konkrétně u 32,2 % respondentů. Následuje strategie nižší ceny a vyšší kvality u 24,1 % respondentů a vyšší ceny za vyšší kvalitu produkce u 18,4 % dotazovaných. Naopak využití strategie nižší kvality za nižší cenu přiznává pouze 1,1 % dotazovaných. Lze se tedy domnívat, obdobně jako je tomu na obecném trhu, že strategie spojené s nižší kvalitou jsou vnímané jako neúspěšné i na specifickém segmentu trhu. Stejná kvalita produkce na specifickém

63 VÝSLEDKY PRŮZKUMU ČESKÁ REPUBLIKA 63 segmentu za stejnou cenu je uplatňována u 9,2 % respondentů, stejnou kvalitu za nižší cenu uplatňuje 14,9 % dotazovaných. Obr. 32: Konkurenční strategie pro klíčové produkty na specifickém segmentu trhu 9,2% 1,1% 32,2% 24,1% 14,9% Nižší cena, nižší kvalita Nižší cena, vyšší kvalita Nižší cena, stejná kvalita Vyšší cena, vyšší kvalita Stejná cena, vyšší kvalita 18,4% Stejná cena, stejná kvalita Obr. 33: Hlavní problémy v odvětví: Poptávka Klesající poptávka soukromého sektoru 2,42 Klesající poptávka veřejného sektoru 2,01 Klesající poptávka ze strany obchodních partnerů 2,11 Tlak na cenu ze strany zákazníků 1, Střední hodnoty odpovědí a směrodatné odchylky Jedním ze sledovaných faktorů úspěchu v rámci dotazované skupiny stavebních podniků byla poptávka po nabízené produkci. (obr. 33). Za nejvíce problematický faktor byl vnímán tlak na cenu ze strany zákazníků, kde střední hodnota odpovědi dosahovala 1,46. Standardní odchylka v odpovědích je poměrně nízká, což ukazuje na skutečnost, že respondenti vnímají uvedený faktor obdobně. Dalším faktorem, který je ze strany podnikové sféry vnímán jako problematický, je klesající poptávka ze strany veřejného sektoru (2,01) a klesající poptávka ze strany

64 64 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH obchodních partnerů (2,11). Standardní odchylka u odpovědi týkající se klesající poptávky ze strany obchodních partnerů ovšem ukazuje na poměrně rozdílné vnímání uvedeného problému. Z uvedených možností je jako nejméně problematická vnímaná klesající poptávka ze strany soukromých subjektů (2,42). Obr. 34: Hlavní problémy v odvětví: Konkurenční situace Tlak ze strany malých a středních českých podniků 2,02 Tlak ze strany velkých českých podniků 2,32 Tlak ze strany zahraničních malých a středních podniků Tlak ze strany zahraničních velkých podniků 4,15 4, Střední hodnoty odpovědí a směrodatné odchylky U dotazované skupiny stavebních podniků je nejvýznamněji vnímán tlak ze strany ostatních malých a středních podniků (obr. 34), a to se střední hodnotou odpovědí 2,02 a poměrně nízkou odlišností v odpovědích. Ze strany velkých domácích podniků dosahuje střední hodnota odpovědi 2,32. Z uvedeného vyplývá, že tlak ze strany domácí konkurence ve srovnání se zahraniční konkurencí je vnímán jako problematičtější. U zahraniční konkurence dosahovaly střední hodnoty odpovědí obdobných hodnot i podobné odlišnosti v odpovědích. Obr. 35: Hlavní problémy v odvětví: Tvorba hodnoty Změna struktury odvětví - likvidace některých specialistů a řemesel (vyžaduje spolupráci se subdodavateli) Nedostatek inovací v celém odvětví 3,11 3,29 Nedostatek kvalifikovaných pracovníků v celém odvětví 2,50 Sezónní kolísání vytíženosti zaměstnanců 2, Střední hodnoty odpovědí a směrodatné odchylky

65 VÝSLEDKY PRŮZKUMU ČESKÁ REPUBLIKA 65 Z uvedených faktorů týkajících se tvorby hodnoty (obr. 35) vyplývá, že nejpalčivěji je vnímáno sezónní kolísání vytíženosti zaměstnanců, a to se střední hodnotou odpovědí 2,13 a dále nedostatek kvalifikovaných pracovníků (2,50). Naopak nejméně problematicky je vnímán nedostatek inovací v odvětví se střední hodnotou odpovědi 3,29. Odlišnosti v odpovědích na uvedené otázky představované standardní odchylkou jsou víceméně stejné. Obr. 36: Hlavní problémy v odvětví: Další problémy Rychlé změny v technických požadavcích 3,55 Rychlé změny v politickém a ekonomickém prostředí Nesplnitelné požadavky zákazníků Vysoká vyjednávací síla dodavatelů Hrozba ze strany nově vstupujících konkurentů Hrozba ze strany substituce 2,79 3,03 2,91 2,99 3, Střední hodnoty odpovědí a směrodatné odchylky Poslední otázka týkající se problémů v odvětví (obr. 36) popisuje další problémy blíže nespecifikované, kterým musí stavební podniky čelit. Z uvedeného grafu vyplývá, že vnímání zmíněných problémových oblastí je na obdobné úrovni. Rozdíl v hodnocení mezi jednotlivými faktory není nijak zásadní, přesto nejvíce problematicky jsou vnímány rychlé změny v politickém a ekonomickém prostředí se střední hodnotou odpovědí 2,79, následované vyjednávací silou dodavatelů (2,91). Naopak jako nejméně problematické jsou vnímány rychlé změny v technických požadavcích se střední hodnotou odpovědi 3,55. Odlišnosti v odpovědích představované standardní odchylkou jsou u všech odpovědí velmi podobné. Z odpovědí na otázku týkající se silných a slabých stránek, zaměřených na strategie a trhy (obr. 37), jsou jednotlivé faktory vnímány jako silné stránky, popřípadě stránky srovnatelné s ostatními konkurenty na trhu. Žádná z uvedených možností nebyla definována jako slabá stránka tedy faktor dosahující střední hodnoty odpovědí 3,50 a vyšší. Mezi nejvýznamnější silné stránky patří kvalita nabízených produktů

66 Střední hodnoty odpovědí 66 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH a služeb se střední hodnotou odpovědí 2,06 dále je to flexibilita v uspokojování potřeb zákazníka (2,10), reputace v odvětví (2,23) a nakonec cílená orientace na klienta a důraz na servis (2,29). Mezi stránky srovnatelné s konkurencí zařadila většina podniků širokou škálu nabízených produktů a služeb s průměrnou hodnotou odpovědi 2,62, dále cenu produktů a služeb (2,63), tržní pozici (2,77) a zaměření na klíčové kompetence (2,78). Obr. 37: Silné a slabé stránky: Strategie a trhy 5 Silné stránky Srovnatelní s ostatními ,06 2,10 2,23 2,29 2,62 2,63 2,77 2,78 1 Další ze sledovaných oblastí interních faktorů byla oblast lidských zdrojů (obr. 38). Ani zde nebyly identifikovány faktory, které by byly označeny jako slabé stránky. Mezi silné stránky stavebních podniků patří zejména osobní úsilí podnikatele se střední hodnotou odpovědí 1,91 a dále kvalifikovaná a motivovaná pracovní síla se střední hodnotou odpovědi 2,22. Ostatní faktory jako pozitivní vliv chyby kolektivní se poučení z chyb, atraktivnost zaměstnavatele, školení a rozvoj zaměstnanců, inovační kultura zaměstnanci jsou kreativním nástrojem a fluktuace zaměstnanců byly ohodnoceny na úrovni srovnatelné s ostatními konkurenty.

67 Střední hodnoty odpovědí Střední hodnoty odpovědí VÝSLEDKY PRŮZKUMU ČESKÁ REPUBLIKA 67 Obr. 38: Silné a slabé stránky: Lidské zdroje 5 Silné stránky Srovnatelní s ostatními ,91 2,22 2,50 2,53 2,53 2,67 2, Obr. 39: Silné a slabé stránky: Produkty 5 Silné stránky Srovnatelní s ostatními 4 3 2,40 2,44 2,47 2,60 2,60 3,

68 Střední hodnoty odpovědí 68 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH Mezi silné stránky podniků, z hlediska hodnocení produktu (obr. 39), lze zařadit technickou vybavenost střední hodnotou odpovědí 2,40 a stabilní spolupráci s ostatními podniky se střední hodnotou 2,44. Srovnatelné s ostatními konkurenty jsou pak nízké náklady na vstupy a výstupy, kontrola kvality a certifikace, lean management a využití outsourcingu. Rozdíl v ohodnocení jednotlivých faktorů je poměrně nízký, což ukazuje na skutečnost, že uvedené faktory nejsou v rámci podnikové činnosti vnímány zásadně odlišně oproti konkurenci. Obr. 40: Silné a slabé stránky: Služby 5 Silná stránka Srovnatelní s ostatními 4 3 2,19 2,57 2,62 2,81 2,91 3, Faktorem z oblasti služeb (obr. 40), který je stavebními podniky vnímán jako silná stránka, jsou záruky na produkty a poskytované služby se střední hodnotou odpovědí 2,19. Ostatní uvedené faktory jsou srovnatelné s konkurencí, kde rozdíl ve středních hodnotách odpovědí je 0,57. Žádný z faktorů není vnímán jako slabá stránka. Z uvedených faktorů týkající se obstaravatelské činnosti (obr. 41) zásobování zařazují respondenti mezi silné stránky dodavatelské vztahy zajištění materiálové potřeby se střední hodnotou odpovědi 2,23 a kvalitu materiálů se střední hodnotou odpovědi 2,32. Jako srovnatelné faktory uvádí nákladovou výhodu prostřednictvím nízkých nákupních cen (2,49), optimalizaci množství zásob (2,52) a obchodní úvěry-platební podmínky (2,88). Rozdíl mezi středními hodnotami odpovědí není nijak zásadní.

69 Střední hodnoty odpovědí Střední hodnoty odpovědí VÝSLEDKY PRŮZKUMU ČESKÁ REPUBLIKA 69 Obr. 41: Silné a slabé stránky: Obstaravatelská činnost 5 Silné stránky Srovnatelní s ostatními 4 3 2,23 2,32 2,49 2,52 2, Mezi silné stránky řízení podniků (obr. 42) řadí respondenti strategické plánování a dobře definované cíle se střední hodnotou odpovědí 2,44. Ostatní složky řízení podniku jako řízení nákladů permanentní controlling (2,53), minimalizace nestandardního chování (2,61), projektové řízení (2,76) a marketing, prodej a reklamu (2,8) vnímají dotazovaní jako faktory srovnatelné s ostatními konkurenty. Obr. 42: Silné a slabé stránky: Řízení podniku 5 4 Silná stránka Srovnatelní s ostatními 3 2 2,44 2,53 2,61 2,76 2,80 1

70 Střední hodnoty odpovědí 70 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH Oblast finančního managementu (obr. 43) je oproti předchozím oblastem vnímána jako nejproblémovější. Ani jeden ze sledovaných faktorů nebyl označen jako silná stránka. Naopak získávání financí z veřejných rozpočtů, byl označen střední hodnotou 3,51, což ukazuje na slabou stránku stavebních podniků. Ostatní faktory srovnatelné s ostatními dosahovaly hodnot od 2,6 do 2,95 a patří sem kapitálová přiměřenost (poměr vlastního a cizího kapitálu), podmínky pro získávání půjček a úvěrů, likvidita, finanční controlling. Obr. 43: Silné a slabé stránky: Finanční management 5 Srovnatelní s ostatními Slabá stránka 4 3,51 3 2,60 2,70 2,70 2, Poslední otázkou týkající se interních faktorů podniků bylo ohodnocení současné úrovně využívání uvedených činností na škále od 1 využíváme vždy, do 5 nevyužíváme vůbec a spokojenost s implementací hodnocená na škále od 1 velmi spokojen, až po 5 velmi nespokojen (obr. 44). Úroveň využívání uvedených podnikových činností byla ohodnocena obdobně a tendovala ke středním hodnotám bez zásadních rozdílů. Přesto lze říci, že z uvedených akcí je nejvíce využívána průběžná kontrola akcí a rozpočtu s hodnotou 2,51 a operativní plánování s průměrnou hodnotou odpovědi 2,64. Naopak nejméně využívanou podnikovou činností je reportování výsledků se střední hodnotou 3,42 a strategické plánování se střední hodnotou odpovědi 3,38. Nejvíce jsou podniky spokojeny s implementací preventivních opatření na základě plánování (1,91). Naopak nejméně spokojeni jsou s využitím strategické analýzy prostředí (3,25)

71 VÝSLEDKY PRŮZKUMU ČESKÁ REPUBLIKA 71 a strategickým plánováním (3,06). Zajímavý je také rozdíl mezi úrovní využívání implementace preventivních opatření na základě plánování (3,13) a spokojeností s jejím využitím se střední hodnotou odpovědi 1,91. To ukazuje na poměrně nízké využití nástroje v kombinaci s relativní spokojeností s prováděním specifické manažerské činnosti. Obr. 44: Silné a slabé stránky: Činnost strategického managementu Strategická analýza prostředí (např. analýza trhu, odvětví, konkurence) 3,24 Strategické plánování (podnikatelský plán pro dalších 3-5 let) 3,38 Operativní plánování (krátkodobý akční plán a rozpočtování, 1 fiskální rok) Implementace preventivních opatření na základě plánování 2,64 3,13 Současná úroveň Kontrolling: porovnání cíle s realizací 2,67 Spokojenost Reportování výsledků rozhodovatelům (příprava informačních a řídicích zpráv) 3,42. Implementace preventivních akcí (opatření) 3,23 Průběžná kontrola akcí (opatření) a rozpočtu 2, Střední hodnoty odpovědí 3.4 Kooperace V případě dlouhodobé spolupráce, která je pro účely výzkumu definována jako alespoň dvouletá spolupráce mezi právně samostatnými podniky, včetně dlouhodobé (alespoň dvouleté) spolupráce se subdodavateli, se většina respondentů, tedy 80,5 % vyjádřila pozitivně, tzn. že se účastní dlouhodobé spolupráce s ostatními podniky. Zbývajících 19,5 % respondentů s jinými podniky dlouhodobě nespolupracuje. Celkem na otázku odpovědělo 173 respondentů. Ze všech spolupracujících podniků se svými konkurenty dlouhodobě spolupracuje 66,9 % respondentů, zbývajících 33,1 % podniků se svojí konkurencí nespolupracuje.

72 72 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH Obr. 45: Regionální členění spolupracujících partnerů Ostatní Česká republika 92,1% Rakousko-české pohraničí - ČR Ostatní země EU 18,6% 15,0% Ostatní Rakousko Ostatní evropské země Ostatní země mimo Evropu Rakousko-české pohraničí - Rakousko 5,7% 3,6% 2,1% 0,7% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Relatívní četnost podniků Obrázek 45 zachycuje, v jakých zemích nejčastěji podniky z České republiky hledají partnera k dlouhodobé spolupráci. V prvé řadě je to samozřejmě Česká republika. Jedná se o významné procento 92,1 % podniků. Co se týče pohraničí (jak české tak rakouské), opět silnější je zastoupení spolupráce s partnerem na české straně (18,6 % respondentů), než na rakouské, kde je spolupráce mezi českými a rakouskými podniky zcela zanedbatelná (0,7 %). Spolupráce je vůbec častěji navazována s podniky z ostatních zemí EU (15,0 %), než s podniky z Rakouska (s rakouskými podniky v pohraničí 0,7 %, zbytek Rakouska 5,7 %). Obr. 46: Členění dle způsobu spolupráce Jiná neformální spolupráce bez smluvní dohody Dlouhodobé subdodavatelské smlouvy Joint venture Obchodní spolupráce založená na dlouhodobých smlouvách o dodávkách (import/export) Majetkové podíly v existujících společnostech (založení podniku) 58,7% 55,1% 47,8% 47,1% 41,4% Ostatní smluvní spolupráce (strategické aliance) 30,4% Licence/franchisingové smlouvy Jiný typ spolupráce 6,5% 5,8% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% Relativní četnost podniků

73 VÝSLEDKY PRŮZKUMU ČESKÁ REPUBLIKA 73 Obrázek 46 zachycuje, jaké formy dlouhodobé spolupráce podniky navazují bez ohledu na zem původu partnera. Nejvíce je mezi podniky využívána neformální spolupráce bez smluvního zajištění. Celkem 58,7 % podniků uvedlo, že tento typ spolupráce využívají. Nicméně v těsném závěsu, co do procentního zastoupení respondentů, jsou využívány i formy subdodavatelských smluv (55,1 %), joint venture (47,8 %), obchodní spolupráce založené na smlouvách o dodávkách import / export (47,1 %) a majetkové podíly v existujících společnostech (41,4 %). Naopak nejméně, odhlédneme-li od možnosti označit kategorii jiný typ spolupráce, je mezi podniky ve stavebnictví využíváno spolupráce založené na licencích či franchisingových dohodách. Tento typ spolupráce využívá pouze 6,5 % respondentů a nejedná se o typickou formu spolupráce ve stavebnictví. Obr. 47: Členění dle oblasti spolupráce Obstaravatelská činnost / dodavatelská činnost 66,4% Společná výroba Konzultace/výměna znalostí 32,8% 37,2% Marketing / získávání zákazníků 24,1% Společný prodej Personální činnost/školení a rozvoj Jiná Vývoj produktů/inovace/výzkum a vývoj Společné financování 15,3% 13,9% 10,9% 10,2% 7,3% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% Relativní četnost podniků Nyní se podívejme, jaké oblasti si podniky vybírají pro svoji spolupráci bez ohledu na zem původu partnera (obr. 47). Nejčastěji podniky spolupracují v dodavatelsko-odběratelské oblasti, a to 66,4 % respondentů. Další oblastí spolupráce je společná výroba, kterou provozuje 37,2 % respondentů. Podniky dále využívají spolupráci v oblastech výměny znalostí a vzájemných konzultací (32,8 %), marketingu (24,1 %), společném prodeji (15,3 %) a v personální oblasti či školení (13,9 %). Nejméně se mezi respondenty vyskytuje spolupráce v oblasti inovací (10,2 %) a v oblasti společného financování (7,3 %).

74 Relativní četnost podniků Střední hodnoty odpovědí a směrodatné odchylky 74 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH Obr. 48: Významnost spolupráce s aktuálními partnery dle regionů ,45 4,10 3,89 3,85 3,41 3,16 2, V obrázku 48 je zachycena střední hodnota důležitosti spolupráce pro jednotlivé oblasti původu spolupracujících podniků, chybovou úsečkou je pak zakreslena hodnota směrodatné odchylky, řekněme míra odlišnosti v jednotlivých odpovědích respondentů. Čím je střední hodnota důležitosti vyšší, tím je spolupráce méně významná (respondenti odpovídali na škále od 1 do 5, kdy 1 značí velmi významnou spolupráci a 5 značí zcela nevýznamnou spolupráci). Jako nejvýznamnější byla respondenty označena spolupráce v rámci české republiky, kde panuje i největší shoda v odpovědích oproti ostatním regionům. Střední hodnota dosahuje 2,19. Důležitost ve zbývajících regionech již dosahuje střední hodnoty vyšší než 3,00 a spolupráci tak lze označit za nevýznamnou. Nejméně významná se jeví spolupráce s ostatními zeměmi mimo Evropu. Obr. 49: Členění dle období počátku spolupráce 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% 10,7% 30,5% Před 1995 V období ,3% V období ,7% V období ,3% V období ,5% V období

75 VÝSLEDKY PRŮZKUMU ČESKÁ REPUBLIKA 75 Podíváme-li se na časovou osu spolupráce (obr. 49), největší rozvoj dlouhodobé spolupráce spadá do období let 1995 až 2000, kdy vznikla spolupráce u 30,5 % respondentů. Další rozvoj pak nastal v letech 2007 až 2009, kdy bylo uzavřeno dalších 18,3 % dlouhodobých spoluprací. Období následná zaznamenala vždy propad vzhledem k těmto dvěma vybraným obdobím. Nejmenší procento dlouhodobé kooperace bylo započato před rokem 1995, řekněme tedy v porevolučním období (10,7 % respondentů) a téměř stejné procento i v období let 2010 až 2012 (tedy 11,5 % respondentů). Obr. 50: Představitelné formy spolupráce s rakouskými podniky Dlouhodobé subdodavatelské smlouvy 59,9% Obchodní spolupráce založená na dlouhodobých smlouvách o dodávkách (import/export) Jiná neformální spolupráce bez smluvní dohody 32,5% 39,5% Ostatní smluvní spolupráce (strategická aliance) 21,7% Joint venture (společný podnik) Majetkové podíly v existujících společnostech (založení podniku) Jiná Licence/franchisingové smlouvy 5,7% 5,1% 5,1% 4,5% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% Relativní četnost podniků V obrázku 50 je znázorněno, které formy spolupráce by byly podniky ochotny navázat. Jako nejlákavější se zdají dlouhodobé subdodavatelské smlouvy, a to pro 59,9 % všech odpovídajících respondentů. O zhruba dvacet procent méně respondentů (39,5 %) by bylo ochotno k vytvoření dlouhodobé spolupráce založené na dlouhodobých smlouvách o dodávkách (import/export). 32,5 % respondentů uvedlo jako možnou formu spolupráce i neformální spolupráci bez smluvního podkladu. Oproti současnému stavu, kdy je tato forma spolupráce nejvíce využívána, se jedná o pokles a domníváme se tedy, že podniky spíše inklinují k formalizaci kooperačního vztahu. O ostatní smluvní spolupráci ve formě strategických aliancí by mělo zájem 21,7 % respondentů. Výrazně menší procento respondentů je ochotno se vzájemně majetkově podílet na společném podnikání. Pouze 5,7 % respondentů je ochotno uzavřít společný podnik

76 76 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH s partnerem (joint-venture) a obdobně i nízké procento respondentů (5,1 %) je ochotno zapojit se formou majetkové účasti. Franchising či podnikání na základě licence by bylo ochotno využít pouhých 4,5 % respondentů. Z uvedeného vyplývá, že respondenti inklinují spíše k využívání volných forem spolupráce, než k majetkové spoluúčasti, která má trvalejší charakter a je samozřejmě i rizikovější. Obr. 51: Motivy ke spolupráci s rakouskými podniky založené na tržním přístupu (MBV) Nedostatek domácí poptávky Využití nových tržních příležitostí/odvětvových trendů Navýšení tržního podílu/vstup na nové trhy 43,0% 61,5% 59,6% Vyšší flexibilita 34,0% Překonání veřejných a právních bariér Prevence ztráty zákazníků (Lepší) přístup k veřejným zakázkám Výhoda v pracovních nákladech Reakce na strategie konkurentů Ochrana současného tržního podílu. 17,7% 16,0% 14,1% 10,1% 8,3% 6,3% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% Relativní četnost podniků Poté, co jsme zjišťovali, zda jsou podniky ochotny dlouhodobě spolupracovat, s kým a v jaké formě, se podívejme, co české podniky motivuje ke spolupráci s rakouskými podniky. Obecně lze motivy rozdělit na tržně orientované (MBV) a motivy založené na získávání zdrojů (RBV). První z uvedených skupin motivů zahrnuje motivy, které jsou spojeny se získáním či upevnění tržní pozice prostřednictvím spolupráce. Druhá skupina zahrnuje motivy, které jsou spojeny se získáním nějaké vnitřní výhody resp. zdroje. Nejsilnějším motivem v rámci první uvedené skupiny motivů (MBV), tedy tržně orientovaných, je nedostatek domácí poptávky (obr. 51). Jako motiv ke spolupráci ho pozitivně vnímá 61,5 % podniků. Snaha o expanzi či lepší tržní pozici je zřejmá i ze snahy o využití nových tržních příležitostí, kterou si jako motiv ke spolupráci uvědomuje 59,6 % respondentů). Navýšení tržního podílu sleduje spoluprací 43,0 %

77 VÝSLEDKY PRŮZKUMU ČESKÁ REPUBLIKA 77 respondentů. Následují další motivy, spojené spíše, než s navýšením, s upevněním tržního podílu či tržní pozice, a to jsou flexibilita (34 %), překonání veřejných a právních bariér (17,7 %), prevence ztrát zákazníků (16,0 %), lepší přístup k veřejným zakázkám (14,1 %), výhoda v pracovních nákladech (10,1 %), reakce na strategii konkurentů (8,3 %) a v poslední řadě pak ochrana současného tržního podílu (6,3 %). Obr. 52: Motivy ke spolupráci s rakouskými podniky založené na zdrojovém přístupu (RBV) Rostoucí výnosy Rozšíření sortimentu zboží/pozice hlavního dodavatele Vylepšení a doplnění škály produktů a služeb Přístup k know-how (rozšíření obzorů) 39,1% 38,6% 38,5% 62,0% Získání specifického know-how Vývoj nových produktů/procesů Nákup specifického materiálu Získání expertů a specialistů Redukce nákladů Ochrana dodavatelských zdrojů Získávání zaměstnanců 24,7% 21,2% 17,7% 13,3% 11,4% 7,7% 5,7% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% Relativní četnost podniků V rámci druhé skupiny motivů (RBV) představující určité vnitřní zdroje či výhody, které lze spoluprací získat (obr. 52), se na prvním místě v počtu kladných odpovědí umístila možnost navýšení výnosů (62,0 %). O více jak 10 % méně respondentů vítá možnost rozšíření sortimentu zboží a získání pozice hlavního dodavatele (39,1 %). O pouhé půl procento méně respondentů motivuje ke spolupráci možnost vylepšení a doplnění škály produktů a služeb (38,6 %) a s téměř podobným zastoupením i přístup k know-how/rozšíření obzorů (38,5 %). Menší procento respondentů vidí jako motiv možnost získat specifické know-how (24,7 %), vývoj nových produktů (21,2 %). Jedná se však o celkem významné procento, pokud si uvědomíme, že v oblasti inovací, vývoje produktů a výzkumu a vývoji spolupracuje pouhých 10,2 % respondentů (viz obr. 47). Můžeme tedy

78 78 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH doufat, že se oblast inovací, výzkumu a vývoje stane pro spolupráci do budoucna významnější. Pod 20 % respondentů vidí ve spolupráci příležitost k nákupu specifického materiálu (17,7 %), získání expertů a specialistů (13,3 %), redukci nákladů (11,4 %). Pod 10 % respondentů tedy méně jak 17 podniků vidí ve spolupráci alternativu, jak ochránit dodavatelské zdroje (7,7 %) a získat zaměstnance (5,7 %). Obr. 53: Bariéry spolupráce s rakouskými podniky založené na tržním přístupu (MBV) Odlišně mzdové a nákladové úrovně 58,3% Byrokratické a právní překážky 41,7% Tržní příležitosti a šance na zisk jsou nízké Nedostatečné know-how právního rámce. Nedostatečné know-how regionálních odvětvových zvyklostí (např. výběrová řízení a nákladové metody) Nedostatečné know-how veřejných zdrojů informací Nedostatečné know-how vhodných zainteresovaných partnerů Nedostatečné know-how trhu a tržních příležitostí Vysokých daní a poplatků Odlišná měna (EUR vs. CZK) Ekonomická/politická stabilita 30,1% 28,2% 21,2% 19,2% 12,2% 11,4% 10,3% 7,7% 3,2% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% Relativní četnost podniků Podívejme se, co brání českým podnikům ve spolupráci s rakouskými podniky. Obdobně jako jsme motivy rozdělili do dvou skupin dle tržní a zdrojové orientace (MBV a RBV), rozdělili jsme na tyto dvě skupiny i bariéry ke spolupráci. Na prvním místě z tržního pohledu (MBV) (obr. 53) je to odlišnost v mzdové a nákladové úrovni (58,3 %). Jako velký problém shledává 41,7 % respondentů i právní a byrokratické překážky. Naopak za problém a bariéru většina respondentů (92,3 %) nepovažuje odlišnou měnu (EUR / CZK) a ekonomickou/politickou stabilitu (pouhých 96,8 %), jak bychom se mohli domnívat. Obtíže, které znesnadňují spolupráci s rakouskými podniky z pohledu zdrojového přístupu (RBV) (obr. 54), jsou pro téměř 61 % nedostatečná znalost jazyka (přesně 60,9 %). 50,6 % respondentů se vyjadřuje,

79 VÝSLEDKY PRŮZKUMU ČESKÁ REPUBLIKA 79 že je uskutečnění spolupráce velmi náročné, což může souviset i s jinými těžkostmi, jako jsou právní a byrokratické bariéry, nebo i nedostatečná znalost právních podmínek apod. O cca 20 % méně respondentů (30,1 %) uvádí jako bariéru ke spolupráci odlišnou mentalitu a postoj k práci. Problémy s navazováním spolupráce však u 26,9 % podniků vznikají v důsledku nedostatku lidských zdrojů ve vlastním podniku potřebných k realizaci spolupráce. Překvapivě, méně jak 20 % respondentů uvádí jako bariéru problémy s financováním (19,9 %), nedostatečné hodnocení kvality/certifikace (16,7 %), nedostatečný zájem ze strany zaměstnanců (14,7 %), důvěryhodnost podniku (12,8 %), obavu ze ztráty know-how (12,2 %) či různou úroveň vzdělání zaměstnanců (11,5 %). Obr. 54: Bariéry spolupráce s rakouskými podniky založené na zdrojovém přístupu (RBV) Nedostatečné know-how jazyka 60,9% Uskutečnění spolupráce je velmi náročné 50,6% Odlišná mentalita a postoj k práci Nedostatek lidských zdrojů ve vlastním podniku potřebných k realizaci spolupráce Problémy s financováním/finanční riziko Nedostatečné hodnocení kvality/certifikace Nebezpečí závislosti na spolupracujícím partnerovi Nedostatečný zájem ze strany zaměstnanců Důvěryhodnost podniku Obavy ze ztráty know-how/odlákání zákazníků Různá úroveň vzdělání zaměstnanců 30,1% 26,9% 19,9% 18,6% 16,7% 14,7% 12,8% 12,2% 11,5% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% Relativní četnost podniků V následujícím textu se podívejme, jaké požadavky jsou kladeny na rakouského partnera. Požadavky jsme rozdělili do dvou základních skupin, a to tvrdé a měkké požadavky na spolupracujícího partnera. Odpovědi zachycovaly důležitost od 1 do 5, kdy 1 je nejdůležitější a 5 nejméně důležité. V grafu je zachycena centrální tendence, tedy střední hodnota důležitosti. Délka úseček u každého sloupce zachycuje

80 80 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH směrodatnou odchylku, tedy míru odlišnosti v odpovědích. Čím je úsečka delší, tím panuje v odpovědích menší shoda. Obr. 55: Požadavky na rakouského partnera ( tvrdá data ) Ekonomická stabilita Dodržování právních požadavků Odpovídající poměr cena:výkon Kvalita/certifikace Znalosti místních regionálních zvyklostí Doplnění produktového mixu našeho podniku (předchozí stupeň/následný stupeň) 1,79 1,84 1,85 2,01 2,36 2, Střední hodnoty odpovědí a směrodatné odchylky V případě tvrdých požadavků (obr. 55) se jako nejdůležitější jeví ekonomická stabilita (střední hodnota 1,79). Menší hodnotu než 3,00, řekněme tedy požadavky, které shledávají respondenti za spíše důležité, jsou i dodržování právních požadavků, odpovídající poměr cena / výkon, kvalita / certifikace, znalosti místních regionálních zvyklostí a doplnění produktového mixu podniku. Obr. 56: Požadavky na rakouského partnera ( měkká data ) Důvěryhodnost Spolehlivost (dodržování plánů) 1,45 1,56 Společné cíle Flexibilita Jazykové dovednosti Inovativní/otevřený přístup Specialisté/experti 2,09 2,15 2,25 2,33 2, Střední hodnoty odpovědí a směrodatné odchylky Z měkkých požadavků (obr. 56) jsou nejdůležitější důvěryhodnost (1,45), spolehlivost (1,56). Střední hodnoty mezi 2,00 a 3,00, tedy spíše

81 VÝSLEDKY PRŮZKUMU ČESKÁ REPUBLIKA 81 důležité jsou pak požadavky na společné cíle, flexibilitu, jazykové dovednosti, inovativní přístup a specialisty. V rámci části dotazníku věnovaného spolupráci směřovala poslední otázka ke zjištění opatření, která by vedla ke zlepšení spolupráce (obr. 57). Nejvíce respondentů by uvítalo zlepšení jazykových schopností např. prostřednictvím jazykových kurzů a zajištění přímého zprostředkování spolupráce partnerů (54,4 %). Další opatření, která by uvítalo 41,1 % respondentů, jsou přeshraniční setkání s ostatními podnikateli/ manažery a podpora ze strany veřejných orgánů a institucí. Finanční podporu by přivítalo 34,8 % respondentů. Specifické poradenské služby by našly uplatnění u 29,7 % respondentů. Regionální politika by mohla být nápomocna při navazování spolupráce, jak se domnívá 24,7 % respondentů. Pořádání přeshraničních volnočasových aktivit by uvítalo 15,2 % respondentů. Obr. 57: Opatření vedoucí ke zlepšení spolupráce Posílení jazykových znalostí (např. jazykové kurzy) Přímé zprostředkování spolupráce partnerů 54,4% 54,4% Přeshraniční setkání s ostatními podnikateli/manažery Podpora ze strany veřejných orgánů a institucí (např. hospodářské komory) Finanční podpora 34,8% 41,1% 41,1% Specifické poradenské služby Rozvoj přeshraničních regionálních cílů (regionální politika) Přeshraniční volnočasové aktivity (např. kulturní události) 15,2% 24,7% 29,7% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% Relativní četnost podniků

82

83 83 4 VÝSLEDKY PRŮZKUMU RAKOUSKO V této části jsou uvedena data charakterizující strukturu rakouského stavebnictví a výsledky kvantitativního průzkumu prováděného dotazníkovým šetřením v rakouských podnicích. 4.1 Data o struktuře stavebnictví (Rakousko ) Tato kapitola poskytuje přehled o vývoji rakouského stavebnictví a jeho pododvětví hlavní stavební výroba, zemní práce a pomocná stavební výroba (NACE sekce F, Stavebnictví s oddíly 41 výstavba budov zastupující hlavní stavební výrobu, oddíl 42 inženýrské stavitelství zastupující zemní práce a oddíl 43 přípravné stavební práce, stavební instalace a ostatní kompletační a dokončovací práce zastupující pomocní stavební výrobu) podle zvolených ukazatelů. Veškerá následující data byla čerpána ze statistické databáze Evropské komise Eurostat, přičemž se konkrétně jednalo o data strukturální podnikové statistiky pro stavebnictví, rozčleněná do velikostních tříd podniků podle počtu zaměstnanců (Eurostat, 2013a), na data o stavebních povoleních z hospodářské statistiky (Eurostat, 2013b) a na data k vývoji tvorby hrubé přidané hodnoty v rámci národního důchodu, rozčleněná podle hospodářských odvětví (Eurostat, 2013c), která rovněž poskytují informace o hospodářském vývoji. Za účelem zjištění vlivu hospodářské krize na vývoj ve stavebnictví byla do analýzy zahrnuta data od roku Kromě toho bylo přihlédnuto i k nejnovějším dostupným datům, přičemž pro statistická data spadající do statistiky podnikové struktury byla k dispozici v době vypracování zprávy pouze data do roku Ukazatele hospodářského vývoje již byly zveřejněny až do roku 2012 včetně. V rakouském stavebnictví je co do počtu podniků nejsilněji zastoupeno pododvětví pomocná stavební výroba (obr. 58). V letech 2008 až 2010 byl podíl podniků v pomocné stavební výrobě v průměru na 83,5 %, zatímco podíl podniků hlavní stavební výrobě činil 12,9 % a podniků zemních prací pouze 3,6 %. Celkový počet podniků se mezi lety 2008 a 2010 zvýšil z na , tj. o 4,6 %, přičemž tento nárůst byl způsoben především zvýšením počtu podniků v pomocné stavební výrobě o 5,1 %.

84 84 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH Obr. 58: Počet podniků ve stavebnictví Stavebnictví celkem Hlavní stavební výroba Zemní práce Pomocní stavební výroba Zdroj: vlastní zpracování pro účely výzkumu (Eurostat, 2013a) Pokud jde o počet podniků, rozdělený do kategorií podle počtu zaměstnanců (obr. 59), ukazuje se, že v rakouském stavebnictví převládají nejmenší podniky, přičemž v roce 2010 vykazovalo 81,2 % podniků menší počet zaměstnanců než 10. K malým podnikům s počtem zaměstnanců od 10 do 49 patřilo v roce ,7 % podniků, zatímco na střední podniky s 50 až 249 zaměstnanci připadalo pouze1,9 %. Obr. 59: Počet podniků podle počtu zaměstnanců v roce ,9% 0,2% 16,7% 0-9 zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců více než 250 zaměstnanců 81,2% Zdroj: vlastní zpracování pro účely výzkumu (Eurostat, 2013a) Celkově bylo v roce 2010 v rakouském stavebnictví zaměstnáno osob. Z toho pracovalo 64,6 % v pomocné stavební výrobě, 21,6 % hlavní stavební výrobě a 13,7 % v zemních pracích (obr. 60). Pokud porovnáme obrázek 58 a obrázek 60, je patrné, že podniky v oblasti hlavní stavební výroby a zemních prací mají v průměru více zaměstnanců

85 VÝSLEDKY PRŮZKUMU - RAKOUSKO 85 než podniky v pomocné stavební výrobě, protože procentuální podíl na celkovém počtu podniků je u těchto dvou pododvětví menší než procentuální podíl na celkovém počtu zaměstnanců. Počet zaměstnanců v celém stavebnictví byl od roku 2008 s úbytkem 0,4 % relativně konstantní, přičemž počet zaměstnanců v zemních pracích poklesl o 6,3 %. Obr. 60: Počet zaměstnanců ve stavebnictví Stavebnictví celkem Hlavní stavební výroba Zemní práce Pomocná stavební výroba Zdroj: vlastní zpracování pro účely výzkumu (Eurostat, 2013a) Obr. 61: Obrat ve stavebnictví mil Stavebnictví celkem Hlavní stavební výroba Zemní práce Pomocní stavební výroba Zdroj: vlastní zpracování pro účely výzkumu (Eurostat, 2013a) V rakouském stavebnictví byl celkem v roce 2010 realizován obrat ve výši asi 40,2 mld., z toho 48,4 % v pomocné stavební výrobě, 27,7 % v hlavní stavební výrobě a 23,9 % v zemních pracích (obr. 61). Srovnání obou uvedených grafů tedy ukazuje, že obrat přepočtený na jeden podnik byl zdaleka nejvyšší v zemních pracích, kde v roce 2010 činil 8,6 mil.,

86 86 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH následovala hlavní stavební výroba s 2,8 mil. a pomocná stavební výroba s 0,7 mil.. V období let 2008 až 2010 byl obrat v rakouském stavebnictví relativně konstantní, když změna činila -0,8 %. V zemních pracích dosáhl pokles obratu hodnoty 1,9 %. Obr. 62: Hrubý provozní výsledek ve stavebnictví mil Stavebnictví celkem Hlavní stavební výroba Zemní práce Pomocní stavební výroba Zdroj: vlastní zpracování pro účely výzkumu (Eurostat, 2013a) Velké ztráty zaznamenaly rakouské stavební firmy v hrubém provozním výsledku. V celém stavebnictví poklesl hrubý provozní výsledek o 30,6 %. Zemní práce, které byly v Rakousku zvlášť silně zasaženy hospodářskou krizí, dokonce vykázaly propad o 70,2 %. V hlavní stavební výrobě se hrubý provozní výsledek snížil o 25,4 % a v pomocné stavební výrobě o 13,6 % (obr. 62). Obr. 63: Personální náklady ve stavebnictví mil Stavebnictví celkem Hlavní stavební výroba Zemní práce Pomocní stavební výroba Zdroj: vlastní zpracování pro účely výzkumu (Eurostat, 2013a)

87 VÝSLEDKY PRŮZKUMU - RAKOUSKO 87 Personální náklady činily v roce 2010 v celém stavebnictví kolem 10,0 mld. a byly v letech 2008 a 2010 relativně konstantní s marginálním nárůstem o 1,0 % (obr. 63). V pomocné stavební výrobě vzrostly personální náklady o 5,0 %, zatímco v zemních pracích byl zaznamenán pokles o 8,4 %, který bezprostředně souvisel s nárůstem počtu zaměstnanců (obr. 60). Obr. 64: Obrat na zaměstnance ve stavebnictví tisíce Stavebnictví celkem Hlavní stavební výroba Zemní práce Pomocní stavební výroba Zdroj: vlastní zpracování pro účely výzkumu (Eurostat, 2013a) Obrat na zaměstnance činil v roce 2010 v celém stavebnictví kolem Pokud mezi sebou porovnáváme jednotlivá pododvětví, dosáhlo nejvyššího obratu na zaměstnance ve výši zemní práce, následuje hlavní stavební výroba s (obr. 64). Ohledně obratu na zaměstnance se prakticky v celém stavebnictví nevyskytují výkyvy. Pouze zemní práce vykázaly v letech 2008 až 2009 přechodný pokles o 7,4 %, který byl mezi roky 2009 a 2010 kompenzován vzestupem o 13,1 %. Příčinou tohoto vývoje je to, že se počet zaměstnanců v letech 2008 a 2009 dokonce mírně zvýšil, zatímco v letech 2009 a 2010 poklesl o 7,2 % (obr. 60). Podíl personálních nákladů na produkci činil v roce 2010 v celém stavebnictví 25,7 % (obr. 65). Nejvyšší podíl vykazovala pomocná stavební výroba s 29,3 %, před zemními pracemi a hlavní stavební výrobou, které dosáhly podílu 22,4 %, resp. 22,3 %. V letech 2008 až 2010 stoupl podíl personálních nákladů na produkci v celém stavebnictví o 6,6 %. Zvlášť silně se tento nárůst projevil v zemních pracích, kde podíl vzrostl o 13,1 %, a v pomocné stavební výrobě, kde byl zaznamenán nárůst o 5,0 %. V hlavní stavební výrobě se podíl personálních nákladů pohyboval na relativně stabilní úrovni.

88 88 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH Obr. 65: Podíl personálních nákladů na produkci ve stavebnictví 35% 30% 25% % 15% 10% 5% 0% Stavebnictví celkem Hlavní stavební výroba Zemní práce Pomocní stavební výroba Zdroj: vlastní zpracování pro účely výzkumu (Eurostat, 2013a) Sledujeme-li personální náklady na zaměstnance, ukazuje se, že v zemních pracích byly personální náklady s částkou o 41,4 % vyšší než celkový průměr v odvětví, který činil (obr. 66). Personální náklady na zaměstnance v zemních pracích však i přesto v letech 2008 až 2010 klesly o 2,4 %, zatímco ve výstavbě budov a vedlejší stavební výrobě vykazovaly nárůst vždy o 3,6 %, díky kterému celé stavebnictví dosáhlo v tomto ukazateli zvýšení o 1,8 %. Obr. 66: Personální náklady na zaměstnance ve stavebnictví tisíce Stavebnictví celkem Hlavní stavební výroba Zemní práce Pomocní stavební výroba Zdroj: vlastní zpracování pro účely výzkumu (Eurostat, 2013a)

89 VÝSLEDKY PRŮZKUMU - RAKOUSKO 89 Index stavebních povolení se vztahuje k počtu bytů, přičemž jako referenční rok byl zvolen rok 2010, kterému byla přiřazena hodnota 100. Hodnoty nižší než 100 indikují, že ve srovnání s rokem 2010 byl počet stavebních povolení nižší, vyšší hodnoty než 100 implikují vyšší počet stavebních povolení než v roce Index stavebních povolení patří k tzv. PEEIs (Principal European Economic Indicators), tedy k hlavním evropským ekonomickým indikátorům, které jsou zvlášť relevantní pro peněžní a hospodářskou politiku eurozóny. Poskytuje informaci o očekávaném objemu zakázek, a je tedy důležitým indikátorem vývoje hospodářství. V letech 2008 až 2010 byl index stavebních povolení relativně stabilní (obr. 67). Od roku 2010 do roku 2011 zaznamenal index skokový růst o 13,8 %, z čehož bylo možno usuzovat na zlepšení vývoje objemu zakázek. Avšak již v následujícím roce index opět poklesl o 13,3 % na úroveň roku 2008, takže vyhlídky na pozitivní vývoj v oblasti výstavby bytů jsou nadále nejisté. Obr. 67: Index stavebních povolení - počet bytů (2010 = 100) ,8 (2010 = 100) ,3 97,2 100,1 98, Zdroj: vlastní zpracování pro účely výzkumu (Eurostat, 2013b) Sledujeme-li procentuální změny tvorby hrubé přidané hodnoty (v běžných cenách) je zřejmé, že hospodářská krize zasáhla rakouské stavebnictví ještě daleko více než celé hospodářství. V krizovém roce 2009 pokleslo celé hospodářství o 4,2 %, zatímco stavebnictví se propadlo dokonce o -9,6 % (obr. 68). V roce 2011 se tvorba hrubé přidané hodnoty ve stavebnictví poprvé opět ocitla v kladných číslech a nakonec se růst ve stavebnictví a celkový hospodářský růst v roce 2012 přiblížily a ustálily na 0,8 %.

90 90 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH Obr. 68: Srovnání procentuální změny tvorby hrubé přidané hodnoty (v běžných cenách) mezi hospodářstvím a stavebnictvím 5,0% 0,0% ,0% Hospodářství celkem Stavebnictví -10,0% Zdroj: vlastní zpracování pro účely výzkumu (Eurostat, 2013c) Celkově lze říci, že z pohledu struktury a vývoje představuje rakouské stavebnictví s podniky a kolem zaměstnanci jedno z nejvýznamnějších hospodářských odvětví v Rakousku s tím, že charakter tohoto odvětví určují středně velké podniky, přičemž 99,8 % celkového počtu připadá na malé a střední podniky. V letech , které byly poznamenány krizí, vykazovalo odvětví velký pokles hrubého provozního hospodářského výsledku ve výši -30,6 %. To ukazuje, že pro MSP ve stavebnictví je více než jindy nesmírně důležité prozkoumání stávajícího potenciálu úspěchu v oblasti trhů a zdrojů a jeho následující využití pro posílení vlastní konkurenceschopnosti. Jednu z těchto možností představuje například přeshraniční kooperace. Uvedený potenciál úspěchu je podrobně dokumentován v následujícím textu prostřednictvím výsledků této publikace. 4.2 Popis výběrového vzorku Popis výběrového vzorku poskytuje základní přehled podstatných strukturních znaků malých a středních podniků, které byly osloveny v průběhu tohoto průzkumu. Výzkum provedl Institut výzkumu trhu MAKAM Research GmbH v období od 3. dubna do 28. května Z celkového počtu rakouských podniků z pododvětví Hlavní stavební výroba, zemní práce, pomocná stavební výroba (podle NACE 2008, Sekce F, Stavebnictví s oddíly 41, 42 a 43), které byly telefonicky kontaktovány a požádány,

91 VÝSLEDKY PRŮZKUMU - RAKOUSKO 91 aby se zúčastnily online dotazníkového průzkumu, jich 36,4 % apriorně odmítlo účast na průzkumu. Dalších 43,2 % podniků sice telefonicky vyjádřilo souhlas se zapojením do průzkumu, ale nakonec se ho nezúčastnily. V 6,8 % případů se buď nepodařilo cílovou osobu zastihnout, nebo kvůli nedostatečné znalosti němčiny nebyla schopna odpovědět na otázky. 2,5 % kontaktovaných podniků neodpovídalo kritériím pro zařazení do cílové skupiny a 4,8 % podniků online dotazování předčasně ukončilo. Nakonec se podařilo vytvořit vzorek 101 podniků, které zpracovaly celý dotazník, což odpovídá míře návratnosti 6,3 % (tab. 6). Tab. 6: Zpráva o kvantitativním shromažďování dat Zpráva o výzkumu základní vzorek telefonicky kontaktováno telefonický příslib účasti telefonické odmítnutí účasti nepodařilo se provést interview s cílovou osobou podnik nepatří do definované cílové skupiny zpracování online dotazníku předčasně ukončeno zpracování celého online dotazníku Zdroj: vlastní zpracování informací o průběhu výzkumu Počet podniků Relativní četnost 100,0 % 100,0 % 43,2 % 36,4 % 6,8 % 2,5 % 4,8 % 6,3 % Podnikům byly v průběhu průzkumu zaslány celkem tři připomenutí a pak bylo shromažďování dat ukončeno. Průběh realizace průzkumu u stavebních podniků na rakouské straně v oblastech spolkové země Dolního Rakouska a Vídně zachycuje tabulka 7. Tab. 7: Informace o shromažďování dat Informace o shromažďování dat start průzkumu připomenutí 1 připomenutí 2 připomenutí 3 (doplnění údajů u vybraných podniků) ukončení průzkumu Zdroj: vlastní zpracování informací o průběhu výzkumu Datum Následující popis výběrového vzorku je rozčleněn na charakteristiku dotazovaných podniků (charakteristika vzorku na úrovni podniku) a na charakteristiku jednotlivých dotazovaných osob (charakteristika vzorku na úrovni respondentů).

92 Relativní četnost podniků 92 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH Charakteristika vzorku na úrovni podniku Z hlediska odvětvové příslušnosti dotazovaných rakouských podniků je patrná zřetelná převaha firem zabývajících se pomocní stavební výrobou (obr. 69). 77,7 % podniků uvedlo, že jejich hlavním předmětem činnosti je pomocná stavební výroba. Do hlavní stavební výroby bylo zařazeno 20,4 % a do zemních prací 3,9 % oslovených rakouských podniků. Toto rozvrstvení uvnitř vzorku do značné míry odpovídá oborovému rozložení v rakouském stavebnictví (obr. 58). Obr. 69: Rozložení podniků podle oborové příslušnosti 100% 80% 77,7% 60% 40% 20% 0% 20,4% 3,9% Hlavní stavební výroba Zemní práce Pomocná stavební výroba Podle vyjádření respondentů patří 72,8 % dotazovaných podniků do kategorie rodinná firma. Podíl rodinných firem tak zhruba odpovídá hodnotě, kterou uvádějí další rakouské srovnávací studie (např. 65,8 % ve studii Frank & Keßler, 2009). 86,4 % dotazovaných podniků mělo k datu zpracování dotazníku právní formu kapitálové společnosti (např. s.r.o., a.s.), 12,6 % byly tzv. podniky jednotlivců (samostatně podnikající osoby) a pouze 1,0 % podniků byly osobní společnosti (např. v.o.s., k.s.). Vysoké zastoupení kapitálových společností ve vzorku odráží znaky, které jsou typické pro zkoumané odvětví, tj. vysoká investiční náročnost a s tím spojená podnikatelská rizika. Obrázek 70 zachycuje regionální rozložení dotazovaných podniků podle kritéria hlavní sídlo podniku. Podniky pocházejí z následujících rakouských regionů: Wien (35,0 %), Wien-Umgebung (12,6 %), Waldviertel (11,7 %), Weinviertel (9,7 %), Mostviertel (16,5 %) a Industrieviertel (14,6 %).

93 Relativní četnost podniků VÝSLEDKY PRŮZKUMU - RAKOUSKO 93 Obr. 70: Regionální rozložení podniků podle sídla 40% 35,0% 30% 20% 10% 12,6% 11,7% 9,7% 16,5% 14,6% 0% Wien Wien Umgebung Waldviertel Weinviertel Mostviertel Industrieviertel Následující graf (obr. 71) dále ukazuje rozložení dotazovaných podniků co do velikosti, přičemž rozčlenění do skupin bylo provedeno na základě kritéria počet zaměstnanců. V 84,2 % dotazovaných podniků leží počet zaměstnanců v rozmezí 50 až 249 osob. Pouze 15,8 % podniků zaměstnává 10 až 49 pracovníků a žádný z dotazovaných podniků nepatří do kategorií mikropodnik ani velký podnik (méně než 10 resp. více než 249 zaměstnanců). Obr. 71: Rozložení podniků podle velikosti (počtu zaměstnanců) 15,8% 84,2% zaměstnanců zaměstnanců Vedle počtu zaměstnanců je zdrojem důležitých informací o struktuře vzorku také stáří podniku. Abychom si mohli udělat ucelený obrázek struktury výběrového vzorku, je důležité zahrnout do analýzy všechny podniky, od nově založených až po starousedlíky. Rozložení podniků provedené na základě kritéria rok založení splňuje tento požadavek. Z grafu poskytujícího detailní přehled rozvrstvení dotazovaných podniků podle roku založení (obr. 72) je patrné, že velká část podniků (59,2 %) byla

94 Relativní četnost podniků 94 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH založena ještě před změnou režimu v České republice v roce 1989 ( sametovou revolucí ). Obr. 72: Rozložení podniků podle roku založení 50% 40% 40,8% 30% 27,2% 20% 10% 18,4% 13,6% 0% do roku Rok založení podniku Kategorizace podniků podle fáze životního cyklu, v níž se podnik právě nachází, vyznívá pozitivně: 70,6 % respondentů považuje podnik za dlouhodobě stabilní, resp. se nedomnívá, že v něm z tohoto hlediska dochází ke změnám, a 25,5 % podniků se v současné době nachází ve fázi růstu. Pouze 2,9 % je nyní ve fázi krize a žádný z oslovených podniků neukončí v dohledné budoucnosti svou činnost. Jenom 1,0 % podniků bude v blízké budoucnosti převzato jiným vlastníkem nebo bude prodáno. Tyto skutečnosti detailně zachycuje rozložení podniků z hlediska fáze životního cyklu podniku (obr. 73). Obr. 73: Četnost podniků podle fáze v životním cyklu podniku Podnik... je dlouhodobě stabilní. 70,6% je v rostoucí fázi. 25,5% je ve fázi úpadku/konsolidace. 2,9% v blízké době bude převzat nebo bude prodán. 1,0% bude v blízké době uzavřen. 0,0% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% Relativní četnost podniků

95 VÝSLEDKY PRŮZKUMU - RAKOUSKO 95 Obr. 74: Rozložení podniků podle trhu, na kterém působí 11,1% Podnik působí na obecném trhu 40,4% 48,5% Podnik působí na obecném i specifickém trhu Podnik působí na specifickém trhu Pro charakteristiku vzorku je vedle popisu odvětvové a podnikové struktury velmi důležitý také popis tržního prostředí, v němž se nacházejí oslovené podniky. Obrázek 74 proto ukazuje rozložení dotazovaných podniků z hlediska trhu, na kterém působí: 48,5 % podniků působí na obecném trhu, 11,1 % na specializovaném trhu a 40,4 % na obou uvedených trzích. Termínem specializovaný trh zde označujeme jeden nebo více zřetelně ohraničených tržních segmentů, které uspokojují specifické potřeby zákazníků. Na obecném trhu naproti tomu neexistuje zřetelné vymezení tržních segmentů, protože zde stojí v popředí co nejširší uspokojování homogenních potřeb zákazníků. Obr. 75: Rozložení průměrného ročního obratu 2012 podle regionů ostatní regiony Rakouska 81,6% česko-rakouské príhraniční: rakouská strana 15,2% ostatní země EU česko-rakouské príhraniční: česká strana ostatní regiony České republiky ostatní evropské zemně (mimo EU) ostatní země (svět) 1,8% 1,1% 0,2% 0,1% 0,0% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% Podíl na dosaženém obratu v roce 2012

96 96 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH Hlubší vhled do tržní struktury podniků poskytuje analýza obratu dosaženého v roce 2012, provedená podle určitých kritérií, jako jsou např. regiony, skupiny zákazníků a kooperace se subdodavateli. Graf rozložení průměrného ročního obratu (obr. 75) ukazuje, že 81,6 % průměrného ročního obratu bylo dosaženo v regionu ostatní regiony Rakouska. Tímto pojmem označujeme všechny části rakouského území kromě regionu v blízkosti českých hranic, který je definován na základě subjektivního hodnocení respondentů. V tomto příhraničním regionu bylo na obou stranách hranic dosaženo 16,3 % průměrného ročního obratu. Zbývající 2,1 % průměrného ročního obratu bylo vygenerováno mimo rakouské území resp. mimo region ležící v blízkosti rakousko-české hranice (zbytek území České republiky resp. Evropy). Obr. 76: Rozložení průměrného ročního obratu 2012 podle skupin zákazníků Obchodní partneři (B2B) 35,9% Soukromí zákazníci (B2C) 34,6% Veřejný sektor / tendry (B2G) 14,7% dotovaná a nedotovaná výstavba bytů 12,7% ostatní 2,1% 0% 10% 20% 30% 40% Podíl na obratu dosaženém v roce 2012 Obrázek 76 zachycuje rozložení průměrného ročního obratu 2012 podle skupin zákazníků: 35,9 % ročního obratu bylo dosaženo se zákazníky z firemního sektoru, 34,6 % soukromými zákazníky finálními spotřebiteli, 14,7 % se zákazníky z veřejného sektoru a 12,7 % v oblasti dotované a nedotované bytové výstavby. Kategorie Ostatní zahrnuje všechny ostatní odbytové kategorie, které nelze jednoznačně zařadit do žádné z předchozích kategorií. Podmínkou poskytování co nejkvalitnějších služeb daným zákaznickým segmentům je často speciální certifikace. Obrázek 77 obsahuje přehled certifikací, které oslovené podniky buď již absolvovaly, nebo jejich získání plánují v příštích letech např. ISO 9001, ISO 14001, OHSAS 18001/SCC, EMAS, EN Do kategorie Ostatní patří certifikace podle EN 1090, ISO 50001, ISO/IEC27001 a některé oddíly EN ISO 9001.

97 Relativní četnost podniků VÝSLEDKY PRŮZKUMU - RAKOUSKO 97 Obr. 77: Již provedené a připravované certifikace ISO ,5% Ostatní 5,8% ISO OHSAS 18001/SCC EMAS (životní prostředí) EN ,9% 2,9% 1,9% 1,9% 0% 5% 10% 15% 20% Relativní četnost podniků Pokud jde o rozdělení podniků do skupin na základě podílu kooperace se subdodavateli na celkovém obratu dosaženém v roce 2012 (obr. 78), podává informace o tom, že 28,4 % oslovených podniků dosáhlo svého ročního obratu bez kooperace se subdodavateli. U 55,9 % dotazovaných podniků se podíl kooperace se subdodavateli pohyboval v rozmezí 1 % až 25 % ročního obratu a u 9,8 % podniků tato hodnota dosáhla 26 % až 50 % ročního obratu. Pouze u 5,9 % oslovených podniků připadá na kooperaci se subdodavateli více než polovina dosaženého ročního obratu. Obr. 78: Rozložení podniků podle podílu kooperace se subdodavateli na celkovém obratu za rok % 55,9% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 28,4% 9,8% 3,9% 2,0% 0% 1% 25% 26% 50% 51% 75% 76% 100% Podíl na obratu dosaženém v roce 2012

98 Relativní četnost podniků 98 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH Z výšeuvedených údajů vyplývá, že subdodavatelské smlouvy mají ve stavebnictví velký význam v každodenní činnosti podniků. Počet aktuálně platných subdodavatelských smluv uzavřených dotazovanými podniky proto představuje důležitý indikátor pro charakteristiku zkoumaného vzorku. 54,8 % dotazovaných podniků má pět nebo méně aktuálně uzavřených subdodavatelských smluv, u 16,4 % podniků je takových smluv šest až deset a 28,8 % oslovených podniků mělo v době zpracování dotazníku jedenáct a více uzavřených subdodavatelských smluv (obr. 79). Obr. 79: Rozložení podniků podle počtu platných dodavatelských smluv v roce % 54,8% 50% 40% 30% 28,8% 20% 16,4% 10% 0% méně než více než 11 Počet subdodávatelských smluv v roce 2012 Inovační síla podniku je faktor, jehož důležitost se ve stavebnictví neustále zvyšuje. Jako indikátor inovační síly lze použít hodnotu, která vyjadřuje podíl nově zavedených produktů nebo služeb na obratu dosaženém v posledních třech letech (obr. 80). Z grafu relativního rozložení podniků podle podílu nových produktů nebo služeb na celkovém obratu za rok 2012 vyplývá, že v 26,3 % oslovených podnicích činil podíl nových produktů nebo služeb 1 % až 25 % jejich obratu na rok Pouze v 11,1 % podniků připadalo na nové produkty a/nebo služby více než 25 % jejich obratu dosaženého v roce Je zajímavé, že produkty nebo služby, které byly zařazeny do sortimentu v posledních třech letech, nepřinesly v roce 2012 žádný obrat celkem 62,6 % dotazovaným podnikům (obr. 80).

99 Relativní četnost podniků VÝSLEDKY PRŮZKUMU - RAKOUSKO 99 Obr. 80: Rozložení podniků podle podílu nových produktů/služeb na obratu dosaženém v roce % 60% 50% 40% 62,6% 30% 26,3% 20% 10% 0% 7,1% 4,0% 0,0% 0% 1 25% 26% 50% 76% 100% 51% 75% Podíl na obratu v roce 2012 Obrat za rok 2012 lze u oslovených podniků brát jednak jako indikátor velikosti podniku a jednak jako hospodářský indikátor. Obrázek 81 zachycuje rozdělení podniků do skupin na základě kritéria velikost obratu v roce Z diagramu je zřejmé, že většina oslovených podniků (přes 80 %) dosáhla obratu nad milión euro. Obr. 81: Rozložení podniků podle výše obratu v roce 2012 méně než ,0% od do od do ,2% 5,2% od do 1 mil. 9,4% od 1 mil. do 2 mil. 29,2% od 2 mil. do 4 mil. 26,0% od 4 mil. do 7,5 mil. 16,7% více než 7,5 mil. 9,4% 0% 10% 20% 30% 40% Relativní četnost podniků

100 Relativní četnost podniků 100 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH Dotazované podniky byly vyzvány, aby posoudily svůj ekonomický vývoj v letech 2010 až 2012 na základě kritérií obrat, zisk a průměrný počet zaměstnanců. Pro hodnocení měly podniky k dispozici pětistupňovou škálu s hodnotami od 1 výrazně rostoucí do 5 výrazně klesající. Obrázek 82 podává přehled o vývoji těchto ukazatelů v letech 2010 až Je jasně zřejmé, že většina dotazovaných podniků uvedla u ukazatelů obrat (84,2 % podniků), zisk (77,0 % podniků) a průměrný počet zaměstnanců (87,2 % podniků) hodnocení beze změny resp. rostoucí. O výrazném růstu hovoří ve vztahu k vývoji obratu 10,9 % podniků, u vývoje zisku to byla 3,0 % a u vývoje průměrného počtu zaměstnanců 6,9 % podniků. To naznačuje, že si podniky prakticky nepřipouštějí, že by byly zasaženy hospodářskou krizí. Obr. 82: Rozložení podniků podle ukazatelů obrat, zisk a průměrný počet zaměstnanců v posledních 3 letech 70% 60% 50% 40% 30% 63,7% 51,0% 41,6% 42,6% 26,0% 23,5% Obrat Zisk Průměrný počet zaměstnanců 20% 10% 0% 16,0% 10,9% 6,9% 3,0% 4,0% 3,9% 4,0% 1,0% 2,0% výrazně rostoucí rostoucí beze změny klesající výrazně klesající Vývoj ukazatelů za období let Také při hodnocení svých ekonomických vyhlídek na léta 2013 až 2015 se většina dotazovaných podniků vyjadřovala optimisticky. 59,3 % oslovených podniků označilo svůj náhled na budoucí vývoj jako velmi optimistický nebo optimistický. 34,0 % zvolilo odpověď neutrální a pouze 6,8 % vyjádřilo v souvislosti s hospodářským vývojem podniku negativní očekávání (obr. 83).

101 VÝSLEDKY PRŮZKUMU - RAKOUSKO 101 Obr. 83: Rozložení podniků podle hodnocení hospodářského vývoje podniku v následujících třech letech Vývoj ekonomické situace v průběhu následujících tří let je hodnocen jako... velmi opzimisticky. 7,8% optimisticky. 51,5% neutrálně. 34,0% pesimisticky. 6,8% velmi pesimisticky. 0,0% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% Relativní četnist podniků Charakteristika vzorku na úrovni respondentů K datu zpracování dotazníku zastávalo 84,2 % oslovených osob funkci jednatele nebo majitele podniku. Dalších 15,8 % působilo v jiných funkcích, například jako řídící pracovník, asistent vedení podniku nebo vedoucí pobočky. Osobní postoj dotazovaných osob vůči sousední zemi, tj. České republice vychází následovně (obr. 84). 68,0 % respondentů zaujímá k České republice neutrální postoj, 24,0 % označilo svůj postoj jako spíše pozitivní a pouze 8,0 % charakterizovalo svůj postoj jako spíše negativní. Obr. 84: Rozložení respondentů podle postoje k České republice 8,0% 68,0% 24,0% spíše pozitivní neutrální spíše negativní

102 102 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH Zmíněná informace je doplněná o postoj k sousední zemi, a také o osobní kontakt mezi občany Rakouska a České republiky (obr. 85). Diagram ukazuje, že pouze 16,8 % oslovených Rakušanů uvedlo, že se svými českými sousedy udržují velmi častý nebo častý kontakt. 58,4 % sdělilo, že se s českými občany stýkají málokdy, a 24,8 % zvolilo u otázky ohledně četnosti kontaktů s českými sousedy odpověď nikdy. Obr. 85: Rozložení respondentů podle četnosti osobních kontaktů s občany České republiky 5,0% 11,8% 24,8% velmi často často málo kdy 58,4% nikdy Sporadičnost kontaktů respondentů s občany České republiky koreluje také s jejich jazykovými znalostmi. Pouze 9,7 % oslovených osob uvedlo, že znají několik českých slov, zbývajících 90,3 % dotazovaných nemá vůbec žádné znalosti češtiny. Proto není nijak překvapující, že pouze 17,6 % dotazovaných řídících pracovníků ve svém podniku v současné době zaměstnává české pracovníky a pouze 6,9 % těchto řídících pracovníků chce v budoucnosti zaměstnat české občany. Argumenty pro resp. proti zaměstnávání českých pracovních sil v rakouských stavebních firmách jsou ilustrovány v obrázku 86. Jako argumenty ve prospěch zaměstnávání českých pracovních sil uvedlo 44,0 % respondentů mzdové náklady, 30,0 % rozvíjení obchodních vztahů v sousední zemi, 20,3 % dotazovaných osob se zmínilo o kulturním obohacení, které přináší přeshraniční spolupráce, a 18,8 % o obohacení plynoucí z transferu know-how. Jako argumenty proti zaměstnávání českých pracovních sil uvedlo 53,4 % respondentů nedostatečné jazykové znalosti a 30,2 % nechce, aby české partnerské podniky tímto způsobem získaly znalost místního trhu. Jako neutrální motivy ve vztahu k zaměstnávání českých pracovníků lze označit kvalifikaci, spolehlivost a vztah českých zaměstnanců k práci.

103 VÝSLEDKY PRŮZKUMU - RAKOUSKO 103 Obr. 86: Argumenty pro a proti zaměstnávání českých pracovníků Pracovní náklady 8,3% 44,0% Získání nových obchodních vztahů 17,5% 30,0% Kvalifikace 25,0% 25,0% Spolehlivost 22,0% 18,3% Postoj k práci 21,7% 24,1% pro zaměstnívání Obohacení o jinou kulturu 7,6% 20,3% proti zaměstnávání Obohacení o jiné znalostní postupy 11,3% 18,8% Znalost místních trhů 17,4% 30,2% Jazykové dovednosti 13,6% 53,4% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% Relativní četnost podniků 4.3 Faktory úspěchu Identifikace a realizace adekvátních faktorů úspěchu je často příčinou toho, že některé podniky jsou na trhu úspěšnější než jiné. Navíc platí, že každý MSP nemůže realizovat všechny faktory úspěšnosti, které jsou pro dané odvětví relevantní. Z tohoto důvodu je velmi důležité identifikovat co nejvíce faktorů úspěchu MSP ve stavebnictví. Faktory úspěchu lze identifikovat jednak prostřednictvím pohledu trhu (MBV) a jednak prostřednictvím pohledu založeného na zdrojích (RBV). V této kapitole nejprve charakterizujeme dotazované podniky z pohledu trhu, který se odráží ve faktorech prostředí; na tuto část navazuje pohled založený na zdrojích, který zahrnuje interní silné a slabé stránky podniku. V prvním kroku vymezuje tržní pohled postavení dotazovaných podniků a jejich konkurentů na trhu. V kapitole 4.2 (viz obr. 74) je uvedeno

104 104 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH orientační členění oslovených podniků podle kategorií trhu, na kterém realizují svoji produkci, a to obecný trh a specializovaný trh. Na tento přehled navazuje detailní vymezení pozice, kterou zaujímají dotazované podniky na trhu vůči svým konkurentům z hlediska ceny a kvality. Podniky, které působí na obecném trhu, hodnotí samy sebe vůči svým konkurentům z hlediska ceny a kvality následovně (obr. 87). 40,2 % oslovených podniků uvedlo, že prodávají své produkty za vyšší ceny než konkurenti, ale že tyto produkty také dodávají ve vyšší kvalitě. 34,5 % dotazovaných podniků uvedlo, že požadují stejnou cenu jako jejich konkurenti, ale své produkty dodávají ve vyšší kvalitě. 12,6 % se domnívá, že požadované ceny a nabízená kvalita jsou stejné jako u konkurence. 6,9 % podniků uvedlo, že požaduje nižší cenu, ale nabízí vyšší kvalitu než konkurence a 5,7 % nabízí své produkty/služby za nižší cenu, ale ve stejné kvalitě jako konkurence. Obr. 87: Rozložení podniků podle pozice na všeobecném trhu 12,6% 6,9% 5,7% nižší cena, vyšší kvalita nižší cena, stejná kvalita vyšší cena, vyšší kvalita 34,5% 40,2% stejná cena, vyšší kvalita stejná cena, stejná kvalita Podobně je tomu i na specializovaném trhu, což ilustruje obrázek ,0 % oslovených podniků uvedlo, že prodávají za vyšší ceny a nabízejí vyšší kvalitu než konkurence. 32,0 % dotazovaných podniků se domnívá, že prodává za stejné ceny, ale dodává vyšší kvalitu než konkurence. 10,0 % předpokládá stejnou cenovou úroveň i kvalitu jako konkurence. 4,0 % má za to, že jejich ceny jsou nižší než u konkurence, ale kvalita je přitom lepší. Pouze 2,0 % oslovených podniků uvedlo, že požadují nižší cenu za stejnou kvalitu. Je zajímavé, že přesně stejný počet respondentů uvádí, že dosahují vyšší ceny při stejné kvalitě.

105 VÝSLEDKY PRŮZKUMU - RAKOUSKO 105 Obr. 88: Rozložení podniků podle pozice na specializovaném trhu 10% 2% 4% 2% nižší cena, nižší kvalita nižší cena, vyšší kvalita nižší cena, stejná kvalita 32% 48% vyšší cena, vyšší kvalita stejná cena, stejná kvalita stejná cena, vyšší kvalita 2% stejná cena, stejná kvalita Bližší analýza podniků, založená na tržním pohledu ukazuje, že podniky působící ve stavebnictví čelí řadě problémů, např. ve vztahu k tržní poptávce, konkurenční situaci a tvorbě přidané hodnoty. V následujícím textu jsou blíže popsány čtyři problémové okruhy, které byly zkoumány v rámci dotazníkového šetření. K jejich měření byla použita pětistupňová škála, kde 1 znamenala nejvíce problematický faktor a 5 nejméně problematický faktor. Výsledky jsou prezentovány formou sloupcových grafů a vyjádřeny prostřednictvím středních hodnot a standardních odchylek. Jednotlivé střední hodnoty odpovídají průměrné známce, kterou oslovené podniky ohodnotily zkoumaný problém. U standardní odchylky se jedná o míru, která udává rozptyl zjištěných hodnot kolem průměrné hodnoty. Tato odchylka je v následujících diagramech zobrazena jako úsečka. Obr. 89: Hodnocení problémů v oblasti tržní poptávky Klesající poptávka soukromého sektoru 2,52 Klesající poptávka veřejného sektoru 2,22 Klesající poptávka ze strany obchodních partnerů 2,47 Tlak na cenu ze strany zákazníků 2, Střední hodnoty odpovědí a směrodatné odchylky

106 106 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH Obrázek 89 ukazuje současné problémy dotazovaných podniků v oblasti tržní poptávky a poskytuje následující informace: Problémy s poklesem poptávky na straně soukromých zákazníků jsou vyjádřeny střední hodnotou 2,52, což odpovídá slovnímu vyjádření mezi stupni mírné problémy a neutrální. Podobná situace byla zaznamenána v případě poklesu poptávky na straně firemních zákazníků, kde činí střední hodnota 2,47. Pokles poptávky ve veřejném sektoru je vyjádřen střední hodnotou 2,22 a velkou vyjednávací sílu zákazníků dokládá střední hodnota 2,06, resp. mírné problémy. V případě konkurenční situace (obr. 90) lze konstatovat, že konkurenční tlak ze strany dalších rakouských MSP (1,87) je hodnocen stupněm mírné problémy. Hodnocení mírné problémy se střední hodnotou 2,23 platí také ohledně konkurenčního tlaku ze strany velkých rakouských podniků. Konkurenční tlak zahraničních MSP (2,84) a zahraničních velkých podniků resp. zahraničního průmyslu je hodnocen jako neutrální (3,05). Obr. 90: Hodnocení problémů v oblasti konkurenční situace Tlak ze strany osotatních rakouských MSP 1,87 Tlak ze strany ostatních rakouských velkých podniků 2,23 Tlak ze strany zahraničních MSP 2,84 Tlak ze strany zahraničních velkých podniků 3, Střední hodnoty odpovědí a směrodatné odchylky Pokud jde o problémy, které souvisejí s přidanou hodnotou (obr. 91), je tlak na kooperaci vyplývající z nutnosti spolupráce více stavebních profesí při plnění zakázek (2,47) vyjádřen hodnocením mírné problémy až neutrální. Nedostatek inovací ve stavebnictví (2,83) je převážně hodnocen jako neutrální, a respondenti jej tudíž nepovažují za skutečný problém. Pokud jde o problémy v personální oblasti, lze konstatovat, že oslovené podniky pokládají za mírné problémy (2,26) nedostatek kvalifikovaných pracovníků/učňů (1,96) a sezónní kolísání pracovního vytížení.

107 VÝSLEDKY PRŮZKUMU - RAKOUSKO 107 Obr. 91: Hodnocení problémů v oblasti tvorby přidané hodnoty Tlak na spolupráci 2,47 Nedostatek inovací 2,83 Nedostatek kvalifikovaných odborníků 1,96 Sezónni kolísání vytíýenosti zaměstnanců 2, Střední hodnoty odpovědí a směrodatné odchylky Některé problémy nelze přiřadit k žádnému z výše uvedených bloků otázek. Do dotazníku byl proto zařazen blok Další problémy (obr. 92). Dotazované podniky v něm uvedly, že faktory rychlé změny v technologické oblasti (2,55), změny v politickém/ekonomickém prostředí (2,69), nesplnitelné požadavky zákazníků (3,02), velká vyjednávací síla dodavatelů (2,93) a hrozba ze strany substitučních produktů (např. dřevostavby místo domů z cihel) (2,87) hodnotí jako neutrální. Stupněm mírné problémy bylo hodnocena pouze hrozba ze strany nových konkurentů (2,31). Obr. 92: Hodnocení dalších problémů Rýchle změny v technologických požadavcích Rýchle změny v politiském a ekonomickém prostředí 2,55 2,69 Nesplnitelné požadavky zákazníků Vysoká vyjednávací síla zákazníků 3,02 2,93 Hrozba ze strany nově vstupujících konkurentů 2,31 Hrozba ze strany substituce 2, Střední hodnoty odpovědí a směrodatné odchylky Po analýze výsledků, které zde byly prezentovány v grafické podobě (obr. 89 až obr. 92), lze celkově konstatovat, že dotazované podniky hodnotí většinu posuzovaných problémů stupněm mírné problémy

108 Střední hodnoty odpovědí 108 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH a neutrální. Pouze faktor konkurenční tlak ze strany jiných rakouských MSP dosáhl průměrného hodnocení mezi stupni velké problémy a mírné problémy. Zajímavé je, že žádný z oslovených podniků nehodnotí problémy, k nimž se měl v dotazníku vyjádřit, stupněm nenáročné nebo zcela bezproblémové. Jak již bylo zmíněno výše, lze faktory úspěchu identifikovat nejen prostřednictvím tržního pohledu, ale také prostřednictvím pohledu založeného na zdrojích. Tento přístup klade důraz na interní podnikové faktory úspěchu. Z tohoto důvodu respondenti v dotazníku odpovídali na otázky, které zjišťovaly, jak podniky hodnotí své vlastní silné stránky a slabiny v porovnání s nejdůležitějšími konkurenty. Všechna kritéria byla měřena prostřednictvím pětistupňové škály od stupně 1 mnohem lepší po stupeň 5 mnohem horší. Kvůli přehlednosti a strukturování byla kritéria v dotazníku rozčleněna do sedmi bloků, konkrétně (1) strategie a trh, (2) personální oblast, (3) výroba produktů a poskytování služeb, (4) poskytovaný servis, (5) zásobování, (6) řízení podniku a (7) financování. V tomto oddílu jsou prezentovány získané výsledky, přičemž hodnocení vyjádřené v uvedených sedmi blocích odpovědí je sdruženo do tří skupin jako (1) silné stránky, (2) stejné jako u konkurence a (3) slabé stránky. Průměrné hodnocení vyjádřené číselně hodnotou do 2,49 odpovídá skupině silné stránky, střední hodnota v rozmezí 2,50 až 3,49 odpovídá skupině stejné resp. stejně dobré a hodnota nad 3,50 skupině slabé stránky. Obr. 93: Hodnocení interních faktorů úspěchu v oblasti Strategie a trh 5 4 silné stránky srovnatelné s ostatnímí 3 2 2,46 2,26 1,96 1,80 1,94 1,98 2,70 2,64 1

109 Střední hodnoty odpovědí VÝSLEDKY PRŮZKUMU - RAKOUSKO 109 Obrázek 93 ilustruje výsledky prvního bloku otázek Strategie a trh. Je patrné, že se dotazované podniky v rámci odvětví považují za lepší než konkurence ve vztahu k faktorům, jako jsou: postavení na trhu (2,46), zaměření na klíčové kompetence (2,26), orientaci na zákazníky a služby (1,96), flexibilitě vůči požadavkům zákazníků (1,80), kvalitě produktů a služeb (1,94) a reputaci podniku (1,98). Tato kritéria jsou tudíž zařazena do skupiny silné stránky oslovených podniků. Za stejné jako u konkurence označují oslovené podniky širokou škálu nabízených produktů a služeb (2,70), a cenu nabízených produktů a služeb (2,64). Tato kritéria jsou proto zařazena do skupiny stejné. Obr. 94: Hodnocení interních faktorů úspěchu v personální oblasti 5 silné stránky ,78 1,88 2,20 1,98 2,08 2,40 2,07 1 Posuzované silné a slabé stránky v personální oblasti (obr. 94) byly zjišťovány prostřednictvím následujících sedmi kritérií: osobní úsilí podnikatele (1,78), kvalifikovaní a motivovaní zaměstnanci (1,88), vzdělávání a zvyšování kvalifikace zaměstnanců (2,20), atraktivita zaměstnavatele (1,98), pozitivní vliv chyby poučení se z chyb (2,08), inovační kultura (2,40) (tj. využívání zaměstnanců jako zdroje kreativity) a míra fluktuace zaměstnanců (2,07). Výsledky ukazují, že všechny dotazované podniky uvedly, že jsou ve vztahu k těmto kritériím lepší než konkurence. Všechna tato kritéria tedy bylo možno klasifikovat jako silné stránky.

110 Střední hodnoty odpovědí Střední hodnoty odpovědí 110 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH Obr. 95: Hodnocení interních faktorů úspěchu v oblasti Výroba produktů a poskytování služeb 5 silné stránky srovnatelné s otatními ,38 2,22 2,95 2,54 2,71 1 Blok otázek Výroba produktů a poskytování služeb (obr. 95) byl charakterizován prostřednictvím šesti kritérií, a to: nákladové výhody díky štíhlému managementu resp. štíhlým strukturám (2,38), technické vybavení (2,22), kontrola kvality/certifikace (2,67), využívání outsourcingu pracovních činností (2,95), stabilní kooperace s jinými podniky (2,54) a minimalizace vstupních a výstupních nákladů (2,71). Výsledky ukazují, že první dvě kritéria patří do skupiny silné stránky, protože dotazované podniky soudí, že jsou ve vztahu k nim lepší než konkurence. Ostatní čtyři kritéria jsou na základě sebehodnocení podniků zařazena do skupiny stejně dobré. Obr. 96: Hodnocení interních faktorů úspěchu v oblasti servisu 5 silné stránky srovnatelné s ostatními ,17 2,35 2,47 3,02 3,06 2,57 1

111 Střední hodnoty odpovědí VÝSLEDKY PRŮZKUMU - RAKOUSKO 111 Posuzované silné stránky a slabiny v oblasti Poskytovaný servis (obr. 96) jsou charakterizovány prostřednictvím následujících šesti kritérií: garance a záruky (2,17), projektování / engineering (2,35), poprodejní servis a technická údržba (2,47), služby v oblasti financování (3,02), poskytování množstevních slev (3,06) a různé doplňkové služby (2,57), (např. bourací práce nebo zaškolení pracovníků). Výsledky ukazují, že se podnikatelé domnívají, že ve vztahu ke kritériím záruka, projektování / engineering, poprodejní servis a technická údržba jsou lepší než konkurence. Tato kritéria jsou proto zařazena do skupiny silné stránky. U servisních služeb v oblasti financování, poskytování množstevních slev a různých doplňkových služeb naopak podnikatelé uvádějí hodnocení stejné ve srovnání s konkurencí. Obr. 97: Hodnocení interních faktorů úspěchu v oblasti zásobování 5 4 silné stránky srovnatelné s ostatními ,23 2,45 2,59 2,54 2,57 Blok otázek Zásobování (obr. 97) je charakterizován prostřednictvím pěti kritérií: dodavatelské vztahy (2,23) a z toho plynoucí spolehlivé zajištění materiálu, dále kvalita materiálu (2,45), nákladové výhody díky nižším nákupním cenám (2,59), platební podmínky a dodavatelské úvěry (2,54) a konečně optimalizace skladových zásob (2,57). Výsledky ukazují, že první dvě kritéria patří do skupiny silné stránky, protože se podniky považují ve vztahu k nim za lepší než konkurence. Ostatní tři kritéria jsou na základě sebehodnocení podnikatelů zařazena do skupiny stejně dobré. Posuzované silné a slabé stránky v oblasti řízení podniku (obr. 98) jsou charakterizovány prostřednictvím následujících pěti kritérií: strategické plánování a dobře definované cíle (2,34), řízení nákladů-permanentní controlling (2,45), projektový management (2,37), minimalizace nestandardního chování (2,17) a marketing/prodej/reklama (2,71).

112 Střední hodnoty odpovědí Střední hodnoty odpovědí 112 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH Výsledky ukazují, že čtyři z těchto pěti kategorií patří do skupiny silné stránky, protože se oslovené podniky pokládají za lepší než konkurence. Pouze u kritéria marketing/prodej/reklama se oslovené podniky hodnotí jako stejně dobré ve srovnání s konkurencí. Obr. 98: Hodnocení interních faktorů úspěchu v řízení podniku 5 4 silné stránky srovnatelné s ostatními 3 2 2,34 2,45 2,37 2,17 2,71 1 Blok otázek Financování (obr. 99) je charakterizován prostřednictvím pěti kritérií. Jsou to vybavenost vlastním kapitálem (2,13), úvěrové podmínky (2,30), likvidita (2,10), finanční controlling (2,38) a získávání financí z veřejných rozpočtů (3,23). Výsledky ukazují, že první čtyři kritéria patří do skupiny silné stránky, protože se oslovené podniky hodnotí jako lepší než konkurence. Poslední kritérium je na základě sebehodnocení podnikatelů zařazeno do skupiny stejně dobré. Obr. 99: Hodnocení interních faktorů úspěchu ve financování 5 4 silné stránky srovnatelné s ostatními 3, ,13 2,30 2,10 2,38 1

113 VÝSLEDKY PRŮZKUMU - RAKOUSKO 113 Souhrnně lze konstatovat, že jak při hodnocení z tržního pohledu, tak i při hodnocení z pohledu založeného na zdrojích, žádný z oslovených podniků neuvedl, že by byl o něco nebo mnohem horší než konkurence. Z tohoto důvodu nebylo možno identifikovat žádné slabé stránky. Pokud dotazované podniky v oboru stavebnictví soudí, že jsou lepší nebo stejně dobré jako konkurence, je to v zásadě dobré znamení. V kapitole 5.3 však budou interní faktory úspěchu uváděné samotnými podniky konfrontovány s ekonomickými ukazateli. Přitom se ukáže, jestli se uváděné silné stránky promítají také do ekonomických indikátorů, kterými jsou obrat, zisk, vybavení vlastním kapitálem a likvidita oslovených podniků. V závěru této kapitoly se zabýváme aktivitami spadajícími do strategického managementu dotazovaných podniků v oblasti stavebnictví. Na jedné straně sledujeme, které z těchto aktivit podnik pravidelně realizuje, a na druhé straně to, jak jsou oslovené podniky spokojeny s realizací těchto aktivit. Předmětem měření je tedy jednak současný stupeň realizace a jednak spokojenost s realizací opatření. K hodnocení slouží pětistupňová škála s hodnotami od 1 velmi pravidelně do 5 velmi nepravidelně, resp. 1 velmi spokojen do 5 velmi nespokojen. Do dotazníku byly zařazeny následující aktivity strategického managementu: strategická analýza prostředí (např. analýza trhu, odvětvová analýza, analýza konkurence), strategické plánování (plánování aktivit a rozpočtu na následující tři až pět let), operativní plánování (konkrétní plánování aktivit a rozpočtu na jeden obchodní rok), implementace konkrétních plánovaných opatření, porovnávání plánu se skutečností v realizaci opatření, reportování výsledků (vypracování zpráv o informování a řízení) a implementace nápravných opatření v případě zjištění neshod při porovnání plánu se skutečností. Grafickou prezentaci výsledků obsahuje následující obrázek 100, v němž jsou uvedeny střední hodnoty. Získané údaje ukazují, že: strategická analýza prostředí (2,95), strategické plánování (2,83), porovnávání plánu se skutečností v realizaci opatření (2,50), reportování výsledků (2,81) a implementace nápravných opatření v případě zjištění neshod při porovnání plánu se skutečností (2,53) se u dotazovaných podniků příliš nevyužívají. Operativní plánování (2,41) a implementace konkrétních plánovaných opatření (2,27) se naopak v oslovených podnicích využívá pravidelně. Hodnocení spokojenosti s realizací spadá u všech aktivit strategického managementu do hodnot označených jako spokojen a neutrální. Ačkoliv v oslovených podnicích většinou vládne spokojenost s realizací opatření, je z následujícího diagramu patrné i to, že aktivity strategického managementu nejsou ve sledovaných podnicích využívány

114 114 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH pravidelně. Proto bude zajímavé zjistit jaký je vliv těchto aktivit na úspěšnost podniku. Touto otázkou se budeme detailněji zabývat v kapitole 5.3. Obr. 100: Současný stupeň realizace a spokojenost s realizací aktivit spadajících do strategického managementu Strategická analýza prostředí Strategické plánování 2,53 2,46 2,95 2,83 Operativní plánování Implementace preventivních opatření Kontrolling (porovnání cíle s realizací) Reportování výsledků rozhodovatelům Průběžná kontrola akcí 2,41 2,32 2,27 2,31 2,50 2,44 2,81 2,47 2,53 2,38 Současná úroveň využívání Spokojenost s využíváním Střední hodnoty odpovědí 4.4 Kooperace Právě pro MSP v rakousko-českém příhraničí patří kooperace k nejdůležitějším faktorům vytvářejícím potenciál úspěšnosti ve stavebnictví, protože jim do budoucna poskytují možnost zaujmout v rámci rozšiřování společného trhu odpovídající pozici v rámci Evropské unie. Uvnitř Rakouska je už v současné době patrný nárůst kooperací, což souvisí s trendem ke generálnímu dodavatelství, na přeshraniční úrovni zde však zatím ještě stále zůstává určitý nevyužitý potenciál. Pro MSP ve stavebnictví je proto důležité, aby měly k dispozici objektivní informace o tom, nakolik jsou ochotny vstupovat do kooperací a jaký je jejich postoj ke kooperaci v národním a mezinárodním kontextu. Celkový pohled na současnou situaci v oblasti kooperací ukazuje, že ze 103 oslovených rakouských podniků jich 65,0 % kooperuje s jinými podniky v oboru stavebnictví. Z toho dokonce 53,1 % podniků kooperuje s konkurenčními podniky.

115 Relativní četnost podniků VÝSLEDKY PRŮZKUMU - RAKOUSKO 115 Obr. 101: Rozložení podniků podle roku vzniku kooperace 30% 25% 20% 27,4% 25,8% 15% 11,3% 12,9% 11,3% 11,3% 10% 5% 0% před rokem 1995 mezi roky 1995 a 2000 mezi roky 2001 a 2003 mezi roky 2004 a 2006 mezi roky 2007 amezi roky 2010 a Obrázek 101 přehledně ilustruje rozložení kooperačních partnerství z hlediska doby jejich trvání. 27,4 % partnerství vzniklo před rokem 1995 a 25,8 % v období mezi roky 1995 a To jasně signalizuje, že ve stavebnictví stojí v popředí dlouhodobé kooperační vztahy. Obr. 102: Rozsah kooperace s partnery z jednotlivých regionů Ostatní regiony Rakouska 89,6% Česko-Rakouské pohraničí: Rakouská strana 19,4% Ostatní země EU 9,0% Ostatní regiony České republiky 1,5% Česko-Rakouské pohraničí: Česká strana 0,0% Ostatní evropské země (mimo EU) 0,0% Ostatní země světa 0,0% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Relativní četnost podniků Obrázek 102 zachycuje regionální příslušnost kooperačních partnerů dotazovaných rakouských podniků v oblasti stavebnictví. Převážná většina podniků (89,6 %) kooperuje s partnery z regionu ostatní Rakousko. Do této kategorie patří všechny rakouské spolkové země a ty

116 116 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH dolnorakouské regiony, které nepatří do příhraniční oblasti (definované na základě subjektivního hodnocení respondentů). Z tohoto dolnorakouského příhraničního regionu pochází 19,4 % kooperujících partnerů, ale současně nebyly zjištěny žádné případy kooperačního partnerství s podniky z českého příhraničí. 1,5 % oslovených podniků uvedlo, že kooperuje s podniky z jiných regionů České republiky a 9,0 % podniků kooperuje s partnery z jiných zemí EU. Obr. 103: Význam kooperací pro úspěšnost podniku, členění podle regionů Česko-rakouské pohraniční: Rakouská strana 3,31 Ostatní regiony České republiky 3,00 Ostatní regiony Rakouska 2,55 Ostatní země EU 2,17 Česko-rakouské pohraničí: Česká strana Ostatní evropské země (mimo EU) Ostatní země světa Střední hodnoty odpovědí a směrodatné odchylky Vedle zjištění regionální příslušnosti kooperujících podniků věnujeme v tomto výzkumu pozornost také regionálnímu rozložení kooperací ve vztahu k jejich dopadu na hospodářské výsledky podniku. Zde odpovídaly podniky na otázky ohledně toho, jaký význam mají regionální kooperující partneři pro úspěšnost podniku (obr. 103). K hodnocení byla použita pětistupňová škála od hodnoty 1 značný význam do hodnoty 5 velmi malý význam. Výsledky byly zpracovány v podobě sloupcových diagramů a prezentovány prostřednictvím středních hodnot a standardních odchylek. Jednotlivé střední hodnoty odpovídají průměrnému hodnocení významu, jaký přikládají oslovené podniky kooperacím v daném regionu. U standardních odchylek se jedná o hodnotu, která udává rozptyl zjištěných hodnot kolem střední hodnoty. Tato hodnota je v diagramech zobrazena jako úsečka. Kooperačnímu partnerství s podniky z ostatních zemí EU odpovídá střední hodnota 2,17, což odpovídá tomu, že mu dotazované podniky přikládají spíše velký význam pro vlastní úspěšnost. V této souvislosti je zajímavé, že spíše velký význam pro hospodářský výsledek podniku je tomuto kritériu

117 VÝSLEDKY PRŮZKUMU - RAKOUSKO 117 připisován i přesto, že podíl kooperujících partnerů z tohoto regionu je relativně malý (viz obr. 102). Kooperace s podniky z regionu ostatní Rakousko dosáhly střední hodnoty 2,55. To znamená, že kooperační partnerství s podniky z tohoto regionu má z pohledu dotazovaných podniků průměrný význam až spíše velký význam pro jejich úspěšnost. Kooperační partnerství s podniky, které se nacházejí na rakouské straně rakousko-českého příhraničního regionu, je vyjádřeno střední hodnotou 3,31 a mají tudíž průměrný význam pro úspěšnost podniku. Hlubší pohled na formy kooperace mezi dotazovanými podniky uvádí následující obrázek (obr. 104): 41,8 % kooperací je založeno na dlouhodobějších subdodavatelských smlouvách, jakými jsou například dlouhodobé smlouvy mezi stavebními firmami a podniky zabývajícími se vedlejší stavební výrobou. U 34,3 % kooperačních partnerství jde o ryze neformální kooperaci bez smluvního základu, například o konsorcia, a 31,3 % patří do kategorie ostatních kooperací na smluvním základě, jako jsou např. strategické aliance a pracovní sdružení. 26,9 % stávajících kooperací zahrnuje obchodní vztahy na základě dlouhodobých dodavatelských smluv. Obr. 104: Stávající formy kooperace Dlouhodobé subdodavatelské smlouvy 41,8% Jiná neformální spolupráce bez smluvní dohody Ostatní smluvní spolupráce (Strategická aliance) Ostatní spolupráce založená na dlouhodobých smlouvách o dodávkach (export / import) 26,9% 31,3% 34,3% Licence / Franchisingové smlouvy Majetkové podíly v existujících společnostech Joint Venture 0,0% 0,0% 0,0% 0% 10% 20% 30% 40% 50% Relativní četnost podniků Obrázek 105 ilustruje rozložení stávajících kooperací podle následujících oblastí: zásobování a nákup od subdodavatelů a dodavatelů (38,8 %), společná produkce (31,3 %), poradenství a transfer znalostí (25,4 %), marketing a získávání zákazníků (23,9 %), společné prodejní aktivity (17,9 %), nábor zaměstnanců, vzdělávání a zvyšování kvalifikace (13,4 %) a konečně vývoj produktů, činnost v oblasti inovací/výzkumu a vývoje (3,0 %).

118 118 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH Obr. 105: Stávající kooperace Odběratelé a dodávatelé 38,8% Společná produkce 31,3% Konzultace / Výměna znalostí Marketing / Získavání zákazníků 25,4% 23,9% Společný prodej Personální činnost / Školení a rozvoj 13,4% 17,9% Vývoj produktu / Inovace / Výzkum a vývoj Společné financování 0,0% 3,0% 0% 10% 20% 30% 40% 50% Relativní četnost podniků Obrázek 106 shrnuje odpovědi podniků na otázky týkající se jejich postoje ke kooperaci, konkrétně jejich ochoty vstupovat do kooperací s dalšími podniky. Na otázku, jestli by rakouské podniky rády kooperovaly s českými podniky, poskytli respondenti tyto odpovědi: 59,8 % dotazovaných podniků na tuto otázku odpovědělo Ne, 34,3 % nebylo rozhodnuto nebo nechtělo odpovědět a pouze 5,9 % rakouských podniků by rádo vstoupilo do kooperace s českými podniky. Obr. 106: Rozložení podniků podle postoje ke kooperaci s českými podniky 5,9% 34,3% 59,8% Ano Ne Nevím (žádná odpověď)

119 VÝSLEDKY PRŮZKUMU - RAKOUSKO 119 V kooperaci mezi rakouskými a českými podniky se uplatňují buď podpůrné ( motivy ) nebo brzdící faktory ( bariéry ). V následujícím textu uvádíme nejprve odděleně rozložení motivů podle pohledu založeného na trhu a podle pohledu založeného na zdrojích. Stejným způsobem pak postupujeme také u bariér. Jako hlavní motivy pro kooperaci s českými podniky (obr. 107) uvedli respondenti využití nových tržních příležitostí a odvětvových trendů (28,2 %), vyšší flexibilitu (26,2 %), nákladové výhody v mzdové oblasti (21,4 %), zamezení odchodu zákazníků ke konkurenci (17,5 %) a zvýšení podílu na trhu a vstup na nové trhy (16,5 %). Dalšími motivy, které udávají dotazované podniky, jsou kompenzace chybějící tuzemské poptávky (15,5 %), reakce na strategie konkurence (13,6 %), lepší přístup k veřejným zakázkám (5,8 %), zajištění současného podílu na trhu (4,9 %) a překonávání veřejných a právních bariér (3,9 %). Obr. 107: Motivy pro kooperaci s českými podniky z pohledu založeného na trhu (MBV) Využití nových tržních příležitostí Vyšší flexibilita 26,2% 28,2% Výhoda v pracovních nákladech 21,4% Prevence ztráty zákazníků Navýšení tržního podílu / Vstup na nové trhy Nedostatek domácí poptávky Reakce na strategie konkurentů 17,5% 16,5% 15,5% 13,6% Lepší přístup k veřejným zakázkám Ochrana současného tržního podílu Překonávání veřejných a právních bariér 5,8% 4,9% 3,9% 0% 10% 20% 30% Relativní četnost podniků Pokud jde o nejdůležitější interní motivy (tj. definované na základě pohledu založeného na zdrojích) pro vstup do kooperace s partnerskými českými podniky (obr. 108), zvolily oslovené podniky nejčastěji tyto odpovědi: potenciální snížení nákladů (25,2 %), rozšíření nabídky výkonů/služeb až po generální dodavatelství (sdružování kompetencí)

120 120 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH (23,3 %), zvýšení výnosů (20,4 %), lepší možnosti získání zaměstnanců (20,4 %) a zajištění zdrojů pro nákup (14,6 %). K dalším motivům patří společný vývoj nových produktů a technologií (13,6 %), zlepšení nabídky výkonů/služeb a doplnění palety produktů (7,8 %), zajištění specifických materiálů (6,8 %), rozšíření kompetencí (6,8 %), zajištění expertů nebo specialistů (2,9 %) a přístup ke specifickému know-how (1,9 %). Obr. 108: Motivy pro kooperaci s českými podniky z pohledu založeného na zdrojích (RBV) Redukce nákladů Rozšíření sortimentu zboží / pozice hlavního Rostoucí výnosy Získavání zaměstnanců 25,2% 23,3% 20,4% 20,4% Ochrana dodávatelských zdrojů Vývoj nových produktů / procesů 14,6% 13,6% Vylepšení a doplnění škály produktů a služeb Nákup specifického materiálu Přístup k know-how (rozšíření obzorů) 7,8% 6,8% 6,8% Získaání expertů a specialistů Získání specifického know-how 2,9% 1,9% 0% 10% 20% 30% Relativní četnost podniků I když ve prospěch kooperace s českými podniky hovoří řada motivů, lze zde současně identifikovat z pohledu založeného na trhu také různé bariéry. K nejčastěji uváděným bariérám (obr. 109) patří: nerovnováha mzdové úrovně a výše nákladů v rámci přeshraničního kooperačního partnerství (41,7 %), nedostatečné znalosti regionálních zvyklostí v odvětví (např. postupu ve výběrovém řízení nebo při kalkulaci) (41,7 %) a rovněž existující byrokratické a právní překážky (38,8 %). Dalšími často uváděnými bariérami jsou nedostatečná znalost rámcových právních podmínek (28,2 %), nízký tržní potenciál, resp. malé vyhlídky na dosažení zisku v sousední zemi (24,3 %), existující měnové rozdíly (euro vs. česká koruna) (23,3 %), nedostatečná znalost trhu a tržních příležitostí (22,3 %) a neexistence vhodných partnerů majících zájem o kooperaci (19,4 %). Respondenti dále uváděli jako bariéry ekonomickou a politickou nestabilitu

121 VÝSLEDKY PRŮZKUMU - RAKOUSKO 121 (13,6 %), chybějící přístup k orgánům poskytujícím informace (10,7 %) a nerovnováhu v přeshraničním kooperačním partnerství v důsledku příliš vysokých daní a odvodů (5,8 %). Obr. 109: Tržní bariéry bránící kooperaci s českými podniky Odlišné mzdové a nákladové úrovně Nedostatečná znalost regionálních odvětvových zvyklostí Byrokratické a právní překážky 38,8% 41,7% 41,7% Nedostatečná znalost právního rámce Tržní příležitosti a šance na zisk jsou nízké Odlišná měna (EUR vs. CZK) Nedostatečná znalost trhu a tržních příležitostí Nedostatečná znalost vhodných zaiteresovaných pratnerů 28,2% 24,3% 23,3% 22,3% 19,4% Ekonomická / politická stabilita Nedostatečná znalost veřejných zdrojů informací 10,7% 13,6% Vysoké daně a poplatky 5,8% 0% 10% 20% 30% 40% 50% Relativní četnost podniků Bariéry vycházející ze zdrojů (obr. 110) jsou podle oslovených podniků důsledkem nedostatečných jazykových znalostí (65,0 %), pracného budování kooperačního partnerství (54,4 %), nerovnováhy v kooperačním partnerství v důsledku nestejné úrovně vzdělání pracovníků (49,5 %) a rozdílů v mentalitě a postoji k práci (49,5 %). Další skupina bariér, o kterých hovořily dotazované podniky, zahrnuje malou důvěru v podniky (40,8 %), nerovnováhu v kooperačním partnerství v důsledku nedostatečné kvality/certifikace (35,9 %) a rovněž problémy s financováním a s tím související finanční riziko (34,0 %). K interním podnikovým bariérám kromě toho patří to, že podnik nedisponuje dostatkem vlastních personálních zdrojů potřebných k vybudování kooperace (24,3 %), negativní postoj vlastních zaměstnanců ke kooperaci (22,3 %), strach ze ztráty know-how a z odlákání zákazníků (20,4 %) a nebezpečí, že se podnik dostane do závislosti na kooperačním partnerovi (14,6 %).

122 122 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH Obr. 110: Bariéry kooperace s českými podniky vycházející ze zdrojů Nedostatečná znalost jazyka 65,0% Uskutečnění spolupráce je velmi náročné Různé úrovně vzdělání zaměstnanců Odlišná mentalita a postej k práci Důvěryhodnost podniku Nedostatečné hodnocení kvality / certifikace Problémy s financováním / finanční riziko 54,4% 49,5% 49,5% 40,8% 35,9% 34,0% Nedostatek lidských zdrojů potřebných k realizaci spolupráce Nedostatečný zájem ze strany zaměstnanců Obavy ze stráty know-how / odlákání zákazníků Nebezpečí závislosti na spolupracujícím partnerovi 24,3% 22,3% 20,4% 14,6% 0% 20% 40% 60% 80% Relativní četnost podniků Podniky odpovídaly v dotazníku také na otázky, jaké požadavky kladou na potenciální české kooperační partnery a jak důležité jsou pro ně tyto požadavky. Požadavky přitom byly rozděleny na tvrdé (hard facts) a měkké (soft facts). Pro odpovědi byla použita pětistupňová škála od hodnoty 1 velmi důležité po hodnotu 5 nedůležité. Výsledek byl zpracován do sloupcového grafu a podobně jako jinde vyjádřen prostřednictvím středních hodnot a standardních odchylek. Obrázek 111 ukazuje, že mezi důležité patří následující požadavky: dodržování právních požadavků (1,59), kvalita a certifikace (1,82), přiměřená úroveň cen a služeb (1,90), hospodářská stabilita kooperačního partnera (2,07) a znalost regionálních zvyklostí (2,36). Jako středně důležitý požadavek na kooperačního partnera bylo označeno doplnění vlastního sortimentu v předcházejícím nebo navazujícím stupni zpracování (2,74).

123 VÝSLEDKY PRŮZKUMU - RAKOUSKO 123 Obr. 111: Důležitost požadavků na české kooperační partnery - tvrdé požadavky Dodržování právních požadavků Kvalita / certifikace Odpovídající poměr cena:výkon Ekonomická stabilita 1,59 1,82 1,90 2,07 Znalost místních regionálních zvyklostí 2,36 Doplnění produktového mixu 2, Střední hodnoty odpovědí a směrodatné odchylky Oproti tvrdým požadavkům na české kooperační partnery je obrázek u měkkých požadavků odlišný, protože zde byly všechny navržené možnosti hodnoceny jako velmi důležité nebo důležité. K velmi důležitým požadavkům patří důvěryhodnost (1,43) a spolehlivost, resp. dodržování termínů (1,45). Jako důležité požadavky uváděly podniky jazykové znalosti (1,95), flexibilitu (2,14), inovativnost, resp. otevřený postoj (2,26), společné stanovení cílů (2,30) a předpoklad, že kooperační partner je specialista nebo expert (2,45) ve svém oboru. Obr. 112: Důležitost požadavků na české kooperační partnery - měkké požadavky Důvěryhodnost Spolehlivost (dodržování termínu) 1,43 1,45 Jazykové dovednosti Flexibilita Inovativní / otevřený přístup Společné cíle Specialisté / experti 1,95 2,14 2,26 2,30 2, Střední hodnoty odpovědí a směrodatné odchylky

124 124 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH Pokud se má v budoucnosti dostat přeshraniční kooperaci lepší podpory, je důležitou otázkou, která opatření jsou z pohledu oslovených podniků důležitá k dosažení tohoto cíle. Obrázek 113 přehledně ilustruje odpovědi na tuto otázku. Za jednoznačně nejdůležitější podpůrné opatření pokládají dotazované podniky zlepšení jazykových znalostí (52,4 %). Další v pořadí je přiměřená pomoc při budování kooperací ze strany veřejných institucí, např. hospodářské komory, a přímé zprostředkování kooperačních partnerů (v obou případech 35,0 %). Dalšími užitečnými podpůrnými opatřeními jsou finanční podpora (30,1 %), přeshraniční setkávání podnikatelů (28,2 %), specifické poradenství k budování kooperací (27,2 %), společné stanovení přeshraničních cílů (19,4 %) a pořádání přeshraničních akcí (8,7 %). Obr. 113: Opatření na podporu přeshraničních kooperací Posílení jazykových znalostí (např. jazykové kurzy) 52,4% Podpora ze strany veřejných orgánů a institucí Přímé zprostřetkování spolupráce partnerů Finanční podpora Přeshraniční setkání s ostatními podnikateli Specifické poradenské služby 35,0% 35,0% 30,1% 28,2% 27,2% Rozvoj přeshraničních regionálních cílů (regionální politika) 19,4% Přeshraniční volnočasové aktivity 8,7% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% Relativní četnost podniků

125 125 5 SROVNÁNÍ VÝSLEDKŮ ČESKÁ REPUBLIKA - RAKOUSKO 5.1 Faktory úspěchu srovnání CZ a AT V rámci uvedené kapitoly jsou zpracovány faktory úspěchu českých a rakouských stavebních podniků, tak jak byly studovány prostřednictvím dotazníkového šetření. Faktory úspěchu byly dále rozděleny na současné problémy (výzvy), se kterými se stavební podniky potýkají a silné a slabé stránky. Konkrétně se jednalo o stavební podniky z Jihomoravského kraje a Dolního Rakouska a Vídně. Níže jsou uvedeny faktory, které lze na základě výzkumu označit jako významné. Významnost jednotlivých faktorů byla zjišťována pomocí matematicko-statistických metod s využitím celkového počtu studovaných rakouských a českých podniků. K identifikaci významnosti / nevýznamnosti studovaného faktoru bylo využito testů statistické významnosti a to konkrétně T testu pro dvě nezávislé střední hodnoty na hladině významnosti 0,05. Faktory, které lze označit jako významné, jsou zvýrazněny v níže uvedených grafech Současné problémy v odvětví První studovanou oblastí byly současné problémy stavebních podniků v oblasti poptávky (obr. 114), a to konkrétně úroveň poptávky, konkurenční situace na trhu, tvorba hodnoty podniků, a další jinak nespecifikované problémy. Uvedené faktory byly sledovány na škále od 1 do 5, kde 1 znamenala nejvíce problematický faktor a 5 nejméně problematický faktor. Faktory, které respondenti z Čech i Rakouska označili jako problematické a zároveň je lze označit za statisticky významné, jsou problémy s klesající poptávkou ze strany obchodních partnerů a tlak na cenu ze strany zákazníků. Zástupci českých stavebních podniků vnímají uvedenou skutečnost problematičtěji než jejich partneři v Rakousku. Hodnota rozdílu střední hodnoty odpovědi mezi českými a rakouskými respondenty dosahovala u možnosti tlak na cenu ze strany zákazníků 0,6 a u klesající poptávky ze strany obchodních partnerů hodnoty 0,36.

126 126 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH Obr. 114: Problémy v odvětví poptávka Klesající poptávka soukromého sektoru 2,42 2,52 Klesající poptávka veřejného sektoru Klesající poptávka ze strany obchodních partnerů 2,01 2,22 2,11 2,47 CZ AT Tlak na cenu ze strany zákazníků 1,46 2, Střední hodnoty odpovědí Dalším ze studovaných problémů byla konkurenční situace na stavebním trhu (obr. 115). Statisticky významné rozdíly byly zjištěny pouze u faktorů popisující tlak ze strany zahraničních subjektů. V odpovědích na uvedenou otázku se respondenti v České republice a Rakousku odlišovali zejména v názoru na ohrožení ze strany zahraničních subjektů. Rozdíl středních hodnot odpovědi u tlaku ze strany velkých zahraničních podniků dosahoval velikosti 1,11 a u malých a středních podniků dosahoval velikosti 1,31. Rakouští podnikatelé vnímají uvedené faktory jako více problematické než jejich kolegové z Čech. Obr. 115: Problémy v odvětví - konkurenční situace Tlak ze strany domácích malých a středních podniků 2,02 1,87 Tlak ze strany domácích velkých podniků 2,32 2,23 CZ Tlak ze strany zahraničních malých a středních podniků* 2,84 4,15 AT Tlak ze strany velkých zahraničních podniků* 3,05 4, Střední hodnoty odpovědí

127 SROVNÁNÍ VÝSLEDKŮ ČESKÁ REPUBLIKA - RAKOUSKO 127 Obr. 116: Problémy v odvětví tvorba hodnoty Změna struktury odvětví - likvidace některých specialistů a řemesel (vyžaduje spolupráci se subdodavateli) 2,47 3,11 Nedostatek inovací v celém odvětví Nedostatek kvalifikovaných pracovníků v celém odvětví Sezónní kolísání vytíženosti zaměstnanců 3,29 2,83 2,50 1,96 2,13 2, Střední hodnoty odpovědí CZ AT Následující faktory úspěchu týkající se tvorby hodnoty (obr. 116), lze až na sezónní kolísání vytíženosti zaměstnanců všechny označit za statisticky významné. České stavební podniky vnímají jako problém nedostatek kvalifikované pracovní síly v odvětví. Rakouské stavební podniky si stěžují na nedostatek kvalifikovaných pracovníků v celém odvětví a změnu struktury odvětví jako je likvidace některých specialistů a řemesel. Obr. 117: Problémy v odvětví další problémy Rychlé změny v technických požadavcích Rychlé změny v politickém a ekonomickém prostředí Nesplnitelné požadavky zákazníků Vysoká vyjednávací síla dodavatelů Hrozba ze strany nově vstupujících konkurentů Hrozba ze strany substituce 3,55 2,55 2,79 2,69 3,03 3,02 2,91 2,93 2,99 2,31 3,33 2, Střední hodnoty odpovědí CZ AT V poslední sledované oblasti se výzkum věnoval dalším jinak nespecifikovaným problémům v odvětví stavebnictví (obr. 117).

128 128 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH Vážnou hrozbou pro rakouské stavební podniky je vstup nových konkurentů na trh Mezi další faktory, vnímané jako problematické na rakouské straně, patří rychlé změny v technických požadavcích a hrozba ze strany substituce. Na české straně je nejvýznamněji vnímána hrozba ze strany nových konkurentů a rychlé změny v technických požadavcích. Výše uvedené faktory, lze označit za statisticky významné a tedy platné pro celý základní soubor. Shrnutí současné problémy v odvětví Mezi nejvýznamnější problémy, se kterými se stavební podniky v Rakousku a České republice potýkají, patří tlak na cenu ze strany zákazníků. U tohoto faktoru dosahovaly střední hodnoty nejnižších hodnot, tzn. byly vnímány jako velmi problematické. Zajímavým zjištěním byla skutečnost, že tlak ze strany zahraničních malých a středních podniků (1,31) a velkých zahraničních podniků (1,11) je v Rakousku vnímán jako více problematický měřeno rozdílem středních hodnot odpovědí. Na rozdíl od rakouských kolegů čeští podnikatelé tlak ze strany zahraničních subjektů nijak zásadně nepociťují. Dalším z problémů, který je jak v Rakousku, tak i Česku vnímán negativně, je nedostatek kvalifikované pracovní síly Silné a slabé stránky Na současné problémy v odvětví navazovala druhá oblast zkoumání faktorů úspěchu, kterou byly silné a slabé stránky stavebních podniků. Střední hodnota odpovědí pro jednotlivé faktory, která dosahuje hodnot v rozmezí 1,0 až 2,4 je považována za silnou stránku. Čím nižší je střední hodnota odpovědí, tím intenzivněji je faktor vnímán jako silná stránka. Střední hodnota v rozmezí 3,5 až 5 je považován za slabou stránku. Čím vyšší je střední hodnota odpovědí, tím je více vnímán jako slabá stránka. Pokud střední hodnota spadá do šedé zóny, resp. dosahuje hodnot od 2,5 do 3,4, pak nedokážeme posoudit, zda se jedná o silnou či slabou stránku. Nutno podotknout, že respondenti na obou stranách byli v odpovědích na níže uvedené otázky poměrně optimističtí a až na výjimky označili většinu faktorů jako svoji silnou stránku. Obdobně jako tomu bylo v předešlém bloku problémů v odvětví, byly i silné a slabé stránky testovány prostřednictvím testů statistické významnosti. První sledovanou oblastí byly silné a slabé stránky zaměřené na strategie a trhy.

129 SROVNÁNÍ VÝSLEDKŮ ČESKÁ REPUBLIKA - RAKOUSKO 129 Za statisticky významné a tedy platné pro celý základní vzorek, lze označit faktory tržní pozice, zaměření na klíčové kompetence, cílená orientace na klienta a důraz na servis, flexibilita v uspokojení potřeb zákazníka a reputace v odvětví. Největší rozdíl ve vnímání faktorů jako silné/slabé stránky lze najít u zaměření na klíčové kompetence, které rakouské podniky vnímají jako silnou stránku. U českých podniků tento faktor nelze za silnou stránku označit (rozdíl v průměrných hodnotách mezi rakouskými a českými podniky dosahuje hodnoty 0,52). Mezi nejsilnější stránky rakouských stavebních podniků patří flexibilita v uspokojení potřeb zákazníka, reputace v odvětví a cílená orientace na klienta a důraz na servis. U českých stavebních podniků je jako silná stránka vnímána flexibilita v uspokojení potřeb zákazníka a reputace v odvětví a jako poslední je to orientace na klienta a důraz na servis. Uvedené faktory úspěchu z oblasti strategií a trhu jsou ve srovnání s respondenty z Česka obecně rakouskými partnery vnímány jako silnější. Dalším faktorem, který stojí za zmínku i přesto, že u něj nebyla prokázána statistická významnost, je kvalita produktů a služeb. Jak čeští, tak i rakouští stavební podnikatelé jej považují za svoji silnou stránku. Hodnota intenzity síly dosahovala u českých respondentů průměru 2,06. U Rakouských respondentů byla vnímaná střední hodnota intenzity síly ještě výraznější a to 1,91. Obr. 118: Silné a slabé stránky strategie a trhy Silné stránky šedá zóna Slabé stránky 2,46 2,77 2,26 2,78 1,96 2,29 1,80 2,10 2,70 2,62 2,64 2,63 1,94 2,06 1,98 2,23 Tržní pozice Zaměření se na klíčové kompetence Orientace na klienta a důraz na servis Flexibilita Široká škála produktů Cena produktů a služeb Kvalita produktů a služeb Reputace v odvětví AT CZ Vyhodnocení interních faktorů (Střední hodnoty odpovědí)

130 130 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH Následovala oblast lidských zdrojů (obr. 119), kde statistická významnost nebyla potvrzena pouze u jednoho faktoru, a tím bylo osobní úsilí podnikatele. Zásadním rozdílem mezi vnímáním síly faktoru mezi rakouskými a českými podniky je fluktuace zaměstnanců. Rakouské podniky ji ve srovnání s českými považují za svoji silnou stránku. Rozdíl středních hodnot odpovědí dosahuje 0,65. U faktorů popisujících strategie a trhy je intenzita síly jednotlivých stránek vnímána rakouskými respondenty jako vyšší. Jako silné stránky uvedly české podniky, kvalifikovanou a motivovanou pracovní sílu. Na straně rakouského partnera je situace optimističtější, všechny sledované faktory respondenti označili za své silné stránky. Obr. 119: Silné a slabé stránky lidské zdroje Silné stránky šedá zóna Slabé stránky 1,78 1,91 1,88 2,22 Osobní úsilí podnikatele Kvalifikace zaměstnanců 2,20 2,53 Školení a rozvoj zaměstnanců 1,98 2,53 Atraktivita zaměstnavatele AT CZ 2,08 2,50 Poučení se z chyb 2,40 2,67 Inovační kultura 2,07 2,72 Fluktuace zaměstnanců Vyhodnocení interních faktorů (Střední hodnoty odpovědí) Na oblast lidských zdrojů navazovala oblast produktů (obr. 120). Z uvedených faktorů lze za významné označit pouze nízké náklady na vstupy a výstupy. České podniky označily za svoji silnou stránku nízké náklady na vstupu a výstupu se střední hodnotou odpovědi 2,47. U rakouských podniků dosahovala střední hodnota 2,71. Dalším faktorem, který stojí za zmínku je technická vybavenost. I přesto, že jej nelze označit za statisticky významný, je oběma dotazovanými stranami vnímán jako silná stránka. Střední hodnota odpovědi u českých podniků je 2,4 a u rakouských podniků je to 2,22.

131 SROVNÁNÍ VÝSLEDKŮ ČESKÁ REPUBLIKA - RAKOUSKO 131 U rakouských podniků je dále silnou stránkou lean management se střední hodnotou odpovědi 2,38. Obr. 120: Silné a slabé stránky produkty Silné stránky šedá zóna Slabé stránky 2,67 2,60 2,38 2,60 2,22 2,40 Kontrola kvality Lean management Technická vybavenost AT CZ 2,95 3,11 Outsourcing 2,44 2,54 Stabilní spolupráce s podniky 2,47 2,71 Nízké náklady Vyhodnocení interních faktrů (Střední hodnoty odpovědí) Obr. 121: Silné a slabé stránky služby Silné stránky šedá zóna Slabé stránky 2,17 2,19 2,35 2,62 Záruky Projektování 2,47 2,57 3,02 3,14 Poprodejní servis Pomoc při financování AT CZ 2,91 3,06 Množstevní slevy 2,57 2,81 Různé výhody Vyhodnocení interních faktorů (Střední hodnoty odpovědí)

132 132 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH V rámci poskytovaných služeb (obr. 121) je vnímání intenzity síly jednotlivých faktorů u obou zúčastněných stran obdobné. Nejvyššího rozdílu ve středních hodnotách odpovědi dosahuje faktor projektování. Rozdíl mezi českými a rakouskými podniky je 0,27. Rakouské podniky považují faktor za svoji silnou stránku (2,35), kdežto české podniky (2,62) nikoliv. Zmíněný faktor spolu s faktorem různé výhody (jako je demolice, likvidace atd.) lze považovat za statisticky významné a tedy platné pro celý základní vzorek. Jedinou silnou stránkou českých podniků je faktor záruky se střední hodnotou odpovědi 2,19. Statistická významnost uvedeného faktoru ovšem nebyla prokázána. Rakouští podnikatelé kromě záruk (2,17), označili za silnou stránku i již zmíněné projektování a poprodejní servis (2,47). Obr. 122: Silné a slabé stránky obstaravatelská činnost Silné stránky šedá zóna Slabé stránky 2,23 2,23 Dodávatelské vztahy 2,49 2,59 Nákladová výhoda 2,54 2,88 Obchodní úvěry AT CZ 2,32 2,45 Kvalita materiálů 2,57 2,52 Optimalizace množství zásob Vyhodnocení interních faktorů (Střední hodnoty odpovědí) Z hlediska faktorů úspěchu v rámci obstaravatelské činnosti (obr. 122) lze za statisticky významné označit pouze obchodní úvěry, kde je rozdíl středních hodnot mezi rakouskými a českými podniky nejvyšší, tj. 0,34. Střední hodnoty odpovědí spadají do šedé zóny, nelze tedy jednoznačně určit, zda se jedná o silnou stránku. Za silné stránky, u kterých ovšem nebyla prokázána statistická významnost, označují rakouští i čeští podnikatelé zejména dodavatelské vztahy/zajištění materiálové potřeby. U obou respondentů dosahovala

133 SROVNÁNÍ VÝSLEDKŮ ČESKÁ REPUBLIKA - RAKOUSKO 133 střední hodnota odpovědi hodnoty 2,23 a kvalita materiálů, kde byla střední hodnota odpovědi u českých podniků 2,32 a u rakouských podniků 2,45. Ostatní faktory tendují k průměru, nelze je tedy jednoznačně označit za silnou stránku. Obr. 123: Silné a slabé stránky řízení podniku Silné stránky šedá zóna Slabé stránky 2,34 2,44 Strategické plánování 2,71 2,80 Marketing 2,45 2,53 Řízení nákladů AT CZ 2,37 2,76 Projektové řízení 2,17 2,61 Nestandardní chování Vyhodnocení interních faktorů (Střední hodnoty odpovědí) V oblasti řízení podniku (obr. 123) lze za statisticky významné označit pouze faktory - projektové řízení a minimalizace nestandardního chování. Oba uvedené faktory, jsou rakouskými podniky vnímány jako silná stránka. Rozdíl průměrné hodnoty odpovědi mezi českou a rakouskou stranou dosahuje u faktoru projektové řízení velikosti 0,39, u minimalizace nestandardního chování je to rozdíl o velikosti 0,44. Jedinou silnou stránkou, kterou ovšem nelze považovat za statisticky významnou pro české podniky je strategické plánování (2,44). Ostatní faktory tendují ke střední hodnotě, tzn. spadají do šedé zóny. Mezi další sledované silné a slabé stránky lze zařadit finanční management (obr. 124). Všechny uvedené faktory je možné označit za statisticky významné. Rakouské podniky za své silné stránky označily likviditu (2,1), kapitálovou přiměřenost (2,13), podmínky získávání úvěrů (2,3) a nakonec i finanční controlling (2,38). Nejvyšší rozdíl hodnot středních odpovědi u rakouských a českých podniků je patrný u faktoru likvidita (rozdíl 0,6). Nicméně i u ostatních faktorů v rámci otázky na finanční management podniku lze zjistit poměrně vysoké rozdíly

134 134 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH ve středních hodnotách odpovědí, v komparaci s předchozími otázkami. U českých stavebních podniků nelze jednoznačně posoudit, zda vnímají finanční management jako svoji silnou stránku, kromě jediného faktoru - získávání financí z veřejných rozpočtů (např. financování z rozpočtu EU), který lze označit za slabou stránku (3,51). Obr. 124: Silné a slabé stránky finanční management Silné stránky šedá zóna Slabé stránky 2,13 2,60 Kapitálová přiměřenost 2,30 2,70 Úvěrové podmínky 2,10 2,70 Likvidita AT CZ 3,23 3,51 Financování z veřejných zdrojů 2,38 2,95 Finanční kontroling Vyhodnocení interních faktorů (Střední hodnoty odpovědí) Shrnutí - silné a slabé stránky Z provedeného šetření vyplývá, že rakouští podnikatelé nevnímají žádný ze sledovaných faktorů jako svoji slabou stránku. Naopak jejich vnímání silných stránek je oproti kolegům z České republiky daleko intenzivnější. Ze sledovaných faktorů, které byly označeny jako statisticky významné a tedy platné pro celý základní vzorek, lze ve srovnání s rakouskými partnery označit jako silnější stránku českých podniků pouze faktor - nízké náklady rozdíl střední hodnoty odpovědi dosahuje velikosti 0,24. Ze sledovaných faktorů, které lze označit jako silnější stránku rakouských podniků (měřeno rozdílem střední hodnoty odpovědi). Patří sem zejména fluktuace zaměstnanců (0,65), likvidita (0,6), finanční controlling (0,57) a atraktivita zaměstnavatele (0,55).

135 SROVNÁNÍ VÝSLEDKŮ ČESKÁ REPUBLIKA - RAKOUSKO Strategické činnosti v podniku Podívejme se, jaká je úroveň využívání či pravidelnost využívání specifických manažerských činností (obr. 125). Úroveň využívání těchto činností signalizuje úroveň strategického řízení podniku. Škála byla zvolena od 1 do 5. Čím je hodnota nižší, tím více je daná činnost v podniku využívána. Vedle zjišťování, zda je strategická činnost v podniku užívána či nikoliv je zjišťováno, jak je podnik spokojen s implementací uvedených činností. Opět respondenti odpovídali na 5-ti stupňové škále. Čím nižší je hodnota, tím více je podnik s implementací spokojen. Obr. 125: Využívání strategických činností využíváme 2,95 3,24 nevyužíváme Strategická analýza 2,83 3,38 Strategické plánování 2,41 2,64 Operativní plánování 2,27 3,13 Implementace na základě plánování AT CZ 2,50 2,67 Porovnávání cíle s realizací 2,53 2,81 3,23 Reportování výsledků 3,42 Implementace nápravních opatření Pravidelnost využívání (Střední hodnoty odpovědí) Všechny z uvedených strategických činností jsou podniky, bez ohledu na zemi původu, využívány. Největší rozdíl ve středních hodnotách pro české a rakouské podniky lze najít v činnosti implementace preventivních opatření na základě plánování. Výsledný rozdíl (0,87) je statisticky významný, což znamená, že tento rozdíl lze očekávat nejen u odpovídajících respondentů (výběrového vzorku), ale i u ostatních podniků v odvětví (základní vzorek). Další větší a zároveň statisticky významné rozdíly, tedy platné pro celý základní vzorek, jsou u činností strategické plánování podnikatelský plán pro dalších 3-5 let, reportování výsledků rozhodovatelům a implementace opravných opatření. Rakouské podniky se z pohledu využívání strategického

136 136 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH řízení a jeho jednotlivých činností jeví jako více svědomité, střední hodnota odpovědí je u všech činností nižší (pohybuje se u všech činností pod hodnotou 3) než v případě českých podniků (okolo hodnoty 3). Nicméně rozdíly nejsou nijak zásadní. Obr. 126: Spokojenost s využíváním strategických činností spokojenost 2,53 2,46 3,06 nespokojenost Strategická analýza 3,25 Strategické plánování 2,32 2,59 Operativní plánování 1,91 2,31 Implementace na základě plánování AT CZ 2,44 2,71 Porovnávání cíle s realizací 2,47 2,38 2,98 2,97 Reportování výsledků Implementace nápravních opatření Spokojenost s využíváním (Střední hodnoty odpovědí) Co se týče spokojenosti s prováděním strategických činností (obr. 126), byla statistická významnost prokázána u všech sledovaných faktorů. V porovnání s českými podniky jsou rakouské podniky spokojenější, ale obecně lze konstatovat, že jak rakouské, tak i české podniky dosahují středních hodnot okolo hodnoty 3. Jedinou výjimkou, kdy jsou s implementací spokojeny spíše české podniky, je činnost implementace preventivních opatření na základě plánování (1,91). Nejmenší spokojenost českých podniků je s prováděním strategické analýzy prostředí (3,25), obdobně jsou na tom i rakouské podniky (2,53). Shrnutí strategické činnosti podniku Z uvedeného vyplývá, že rakouské podniky přemýšlejí a plánují svoji činnost strategicky resp. dlouhodobě. České podniky jsou naopak spíše zaměřeny operativně. Tuto skutečnost lze vysvětlit tím, že s ohledem na probíhající hospodářskou krizi jsou podniky v České republice nuceny

137 SROVNÁNÍ VÝSLEDKŮ ČESKÁ REPUBLIKA - RAKOUSKO 137 řešit právě nastalé problémy a orientovat se v momentální nepřehledné situaci. Vzhledem k tomu, že respondenti však s mírou využití dlouhodobého strategického plánování spokojeni nejsou, lze očekávat, že se situace změní k lepšímu. Nízká míra využití některých ze strategických činností (strategická analýza, strategické plánování, implementace na základě plánování, reportování, implementace nápravných opatření) však nemusí být pouze důsledkem hospodářské krize, ale může naopak i přispívat k propadu výkonnosti samotných podniků. Konkrétně zanedbávání implementace preventivních opatření na základě plánování u českých podniků může vést k výraznému propadu výkonnosti. Nebezpečné je i to, že české podniky jsou s využíváním této strategické činnosti spokojeni, ačkoliv ji spíše nevyužívají. 5.2 Srovnání kooperačních aktivit Příhraniční regiony představují pro podniky jedinečnou příležitost pro vstupování do kooperací s obchodními partnery ze sousední země. Proto má zásadní význam, aby se provedla analýza kooperačních aktivit malých a středních podniků působících v příhraničí. Tato kapitola obsahuje popis kooperačních aktivit založený na srovnání obou zemí, v němž jsou porovnány výsledky zjištěné u českých a rakouských malých a středních podniků a v němž se také poukazuje na rozdíly. Rakousko a Českou republiku spojuje nejen geografická blízkost, nýbrž i společná historická minulost. Otázka, zda objevíme podobnosti v kooperačních aktivitách, je proto velmi zajímavá. V následujících grafech jsou orámováním zvýrazněny statisticky významné relevantní rozdíly (p < 0,05; > 0,3). Statistická významnost těchto rozdílů byla ověřována pomocí testu dobré shody (chí kvadrát test). Přesná výše hodnot veličiny Pearsonova chí kvadrát, koeficientu Phí a statistické signifikance ke všem následujícím obrázkům této kapitoly jsou uvedeny v příloze. První analýza dotazovaných podniků z oboru stavebnictví ukazuje, že 80,5 % českých a 65,0 % rakouských MSP spolupracuje s jiným podnikem z oboru stavebnictví. Obrázek 127 dále obsahuje údaje, kdy podniky poprvé vstoupily do kooperačních partnerství. Z dotazování vyplývá následující obraz situace: 27,4 % podniků v Rakousku a 10,7 % podniků v ČR navázalo kooperační partnerství před rokem Mezi roky 1995 a 2000 vzniklo na rakouské straně 25,8 %a na české straně 30,5 %kooperačních partnerství. Z toho vyplývá, že na rakouské straně bylo do roku 2000 navázáno 53,2 %a na české straně 41,2 %kooperací.

138 Relativní četnost podniků 138 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH Pokud tyto hodnoty srovnáme s obdobím let 2001 až 2012, ukáže se obrácený obraz. Na české straně v tomto období vzniklo 58,8 %, na rakouské straně pak 46,8 %partnerství. Ačkoli se během těchto období vyskytují rozdíly, které určitě stojí za zmínku, jeví se celkové rozdělení jako nikoli statisticky signifikantně rozdílné (viz také tab. 8 v příloze). Obr. 127: Rozdělení podniků podle roku vzniku kooperace ve srovnání obou zemí 35% 30% 25% 27,4% 25,8% 30,5% 20% 15% 10,7% 11,3% 15,3% 12,9% 13,7% 18,3% 11,5% 11,3% 11,3% AT CZ 10% 5% 0% před rokem 1995 mezi roky 1995 a 2000 mezi roky 2001 a 2003 mezi roky 2004 a 2006 mezi roky 2007 a 2009 mezi roky 2010 a 2012 Míra kooperace s partnery z jednotlivých regionů v mezistátním srovnání ukazuje, jak je patrno z obrázku 128, že jednotlivé státy využívaly kooperaci spíše ve vlastních zemích. České MSP spolupracují převážně s českou stranou česko-rakouského příhraničí (18,6 %) a se zbývající ČR (92,1 %). Méně se však kooperuje s rakouskou stranou rakousko-českého příhraničí (0,7 %) a se zbývajícím Rakouskem (5,7 %). Identický obraz se nabízí u rakouských MSP. Ty kooperují převážně s rakouskou stranou rakousko-českého příhraničí (19,4 %) a se zbývajícím Rakouskem (89,6 %). Také na rakouské straně se s českými MSP kooperuje méně. Z dotazovaných rakouských MSP nespolupracuje žádný s českou stranou rakousko-českého příhraničí a jen 1,5 %kooperuje se zbytkem ČR. Tento výsledek se také odráží v statisticky významných relevantních rozdílech v testu chí kvadrát (p < 0,05; > 0,3; viz také tab. 2 v příloze). Jiný obraz situace podává kooperace s dalšími zeměmi, s nimiž navazuje kooperace 9,0 %rakouských a 15,0 %českých MSP. Pokud jde o spolupráci s jinými evropskými zeměmi (nečleny EU) a se třetími zeměmi po celém světě, byly zjištěny rozdílné výsledky. Zatím co české MSP kooperují

139 SROVNÁNÍ VÝSLEDKŮ ČESKÁ REPUBLIKA - RAKOUSKO 139 s ostatními evropskými zeměmi (3,6 %) a s ostatními třetími zeměmi (2,1 %), u rakouských podniků tomu tak není. Obr. 128: Míra kooperace s partnery z příslušného regionu ve srovnání obou zemí Ostatní regiony Rakousko 5,7% 89,6% Česko-rakouské pohraničí: Rakouská strana 0,7% 19,4% Ostatní země EU 9,0% 15,0% Ostatní regiony Česká republika Česko-rakouské pohraničí: Česká strana 1,5% 0,0% 18,6% 92,1% AT CZ Ostatní evropské země (mimo EU) 0,0% 3,6% Ostatní země světa 0,0% 2,1% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Relativní četnost podniků Vedle zmapování regionálního rozložení kooperačních partnerů je v tomto šetření věnována také pozornost významnosti kooperací s ohledem na úspěšnost podniků ve srovnání obou zemí. Během šetření byly podniky dotazovány, jaký význam mají kooperační partneři v těch kterých regionech pro vlastní úspěšnost podniku (1 velmi vysoký význam až 5 velmi malý význam ). Výsledek byl zpracován formou sloupcového diagramu a zobrazen jako střední hodnoty. Jednotlivá střední hodnota udává průměrný význam kooperací v příslušném regionu pro dotazované podniky. Obrázek 129 dokládá, že české MSP připisují kooperacím s ostatními členskými zeměmi EU střední význam (3,41). Naproti tomu přisuzují rakouské dotazované MSP ostatním zemím EU spíše vysoký význam (2,17). Region zbývajícího Rakouska vnímají dotazované rakouské MSP jako středně významné (2,55). MSP dotazované v Česku však připisují zbývajícímu Rakousku jen spíše malý význam (3,89). Rozdíl mezi oběma skupinami (AT a CZ) v regionu zbývající Rakousko se jeví jako statisticky významný, což je vyznačeno orámováním v následujícím obrázku (viz také tab. 12 a tab. 13 v příloze). Také region zbývající Česko vnímají dotazované podniky rozdílně. Zatímco MSP dotazované

140 140 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH v Rakousku tomuto regionu přisuzují střední význam (3,00), pro MSP dotazované v ČR má tento region spíše vysoký význam (2,19). Při hodnocení rakousko-českého příhraničí se ukazuje, že rakouská strana je MSP dotazovanými v Rakousku posuzována jako středně významná (3,31) a MSP dotazovanými v Česku jako spíše málo významná (3,85). České straně příhraničí připisují MSP dotazované v ČR střední význam (3,16), zatímco MSP dotazované v Rakousku tento region pro kooperační činnost vůbec neberou v úvahu. Identický obraz se rýsuje u regionů jiné evropské země (nečlenové EU) a ostatní třetí země (po celém světě). Zatímco podniky dotazované v Rakousku těmto regionům nevěnují pozornost, podniky dotazované v Česku klasifikují tyto regiony jako spíše málo významné (jiné evropské země 4,10, ostatní třetí země 4,45). Obr. 129: Význam kooperací pro úspěšnost podniku podle regionů ve srovnání obou zemí Ostatní země EU Ostatní regiony Rakouska Ostatní regiony České republiky Česko-rakouské pohraničí: Rakouská strana Česko-rakouské pohraničí: Česká strana Ostatní evropské země (mimo EU) Ostatní země světa 2,17 3,41 2,55 3,89 3,00 2,19 3,31 3,85 3,16 4,10 4, Střední hodnoty odpovědí AT CZ Bližší posuzování forem kooperací mezi dotazovanými podniky ve srovnání zemí ukazuje, jak je shrnuto v obrázku 130, že se v jednotlivých zemích využívá rozdílných forem kooperace. Zatímco v obou zemích převládají dlouhodobější subdodavatelské smlouvy (AT: 41,8 %, CZ: 55,1 %), ostatní neformální podoby kooperace bez smluvního základu jako např. konsorcia (AT: 34,3 %, CZ: 58,7 %), další podoby kooperace na smluvním základu např. strategická spojení/pracovní sdružení (AT: 31,3 %, CZ: 30,4 %), a obchodní vztahy na základě dlouhodobých smluv o dodávkách např. import/export

141 SROVNÁNÍ VÝSLEDKŮ ČESKÁ REPUBLIKA - RAKOUSKO 141 (AT: 26,9 %, CZ: 47,1 %), licenční a franšízové smlouvy (CZ: 6,5 %), kapitálové účasti na existujících podnicích (CZ: 41,4 %) a joint ventures (CZ: 47,8 %) se dostávají do popředí jen u českých dotazovaných MSP. MSP dotazované v Rakousku těchto forem kooperací nevyužívají. Jak je však patrno z obrázku 130, vyskytují se statisticky významné relevantní rozdíly jen v oblastech kapitálových účastí na existujících podnicích a joint ventures (viz také tab. 10 v příloze). Obr. 130: Stávající formy kooperace ve srovnání zemí Dlouhodobé subdodávatelské smlouvy 41,8% 55,1% Jiná neformílní spolupráce bez smlouvní dohody 34,3% 58,7% Ostatní smluvní spolupráce (Strategická aliance) Ostatní spolupráce založená na dlouhodobých smlouvách o dodávkách (import / export) Licence / Franchisingové smlouvy 0,0% 6,5% 31,3% 30,4% 26,9% 47,1% AT CZ Majetkové podíly v existujících společnostech 0,0% 41,4% Joint Venture 0,0% 47,8% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% Relativní četnost podniků Obrázek 131 znázorňuje rozprostření stávajících kooperací podle oblastí spolupráce ve srovnání obou zemí. Z grafu vyplývá, že až na oblast kooperace v podobě společného financování (AT: 0,0 %, CZ: 7,3 %) se v obou zemích využívá všech oblastí. Zatímco v oblastech společný odbyt (AT: 17,9 %, CZ: 15,3 %), společná výroba (AT: 31,3 %, CZ: 37,2 %), poradenství/transfer znalostí (AT: 25,4 %, CZ: 32,8 %), marketing/akvizice zákazníků (AT: 23,9 %, CZ: 24,1 %), nábor pracovníků/vzdělávání a zvyšování kvalifikace (AT: 13,4 %, CZ: 13,9 %), jakož i vývoj produktů/inovace/výzkum a vývoj (AT: 3,0 %, CZ: 10,2 %), se oblastí kooperace využívá přibližně stejně, v oborech zásobování/subdodavatelé/dodavatelé (AT: 38,8 %, CZ: 66,4 %) lze konstatovat rozdíl, protože v tomto segmentu české MSP kooperují více. Třebaže byl v segmentu zásobování/subdodavatelé/dodavatelé zjištěn výrazný rozdíl, nestačí jeho míra k tomu, aby mohl být označen za statisticky významný relevantní rozdíl, a tak stávající oblasti kooperace

142 142 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH nevykazují ve srovnání obou zemí signifikantní relevantní rozdíly (viz také tab. 15 v příloze). Obr. 131: Stávající oblasti kooperace ve srovnání zemí Obstarávatelská činnost / dodávatelská činnost Společná výroba Konzultace / výměna znalostí Marketing / získavání zákazníků 38,8% 31,3% 37,2% 25,4% 32,8% 23,9% 24,1% 66,4% Společný prodej Personální činnost / školení a rozvoj Vývoj / Inovace / Výskum a vývoj Společné financování 17,9% 15,3% 13,4% 13,9% 3,0% 10,2% 0,0% 7,3% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% AT CZ Relativní četnost podniků Kromě toho je důležité identifikovat motivy, resp. bariéry, které kooperace podporují, resp. brzdí. V kapitolách 3.4 a 4.4 jsou shrnuty motivy kooperace, resp. bariéry, založené na trhu z pohledu té které země a jsou zde mapovány podle relativních četností. V této kapitole je provedeno srovnání zemí. To znamená, že zde poukazujme na rozdíly specifické pro jednotlivé země a související s motivy a bariérami vycházejícími z trhu a zdrojů. Jak už bylo úvodem kapitoly zmíněno, byla statistická významnost těchto rozdílů ověřována testem dobré shody (chí kvadrát test). Statistické detaily nalezne zájemce v příloze. Obrázek 132 zobrazuje motivy vycházející z trhu, které hovoří ve prospěch kooperace s tím kterým sousedním státem. Z grafu lze vysledovat relativní četnost pro každý motiv zvlášť podle jednotlivých zemí Česka a Rakouska. Podrobnosti jsou pak rozebrány v kapitolách 3.4 a 4.4. Z tohoto důvodu jsou v následujících grafech pojednány pouze signifikantní relevantní rozdíly (p < 0,05; > 0,3), které jsou zdůrazňovány orámováním. Využívání nových šancí na trhu, resp. trendů v branži vnímá 28,2 % rakouských a 59,6 % českých podniků jako motiv pro kooperaci s příslušnou druhou zemí. Obdobný obraz vyvstává s ohledem na motiv kooperace chybějící domácí poptávka. Podniky dotazované v Česku vnímají chybějící domácí poptávku jako motiv kooperace

143 SROVNÁNÍ VÝSLEDKŮ ČESKÁ REPUBLIKA - RAKOUSKO 143 o 46,0 procentních bodů častěji než rakouské podniky. Rozdíl mezi českými a rakouskými výsledky je patrný zvláště u motivu minimalizace rizika. Zde uvádí 15,8 % českých MSP, že právě v něm spatřuje motiv pro kooperaci se sousední zemí. Naproti tomu rakouské MSP minimalizaci rizika nevnímají jako motiv. Podrobnosti k těmto statistickým údajům naleznete v tabulce 14 v příloze. Obr. 132: Motivy kooperace vyplývající z tržních podmínek ve srovnání zemí Využití nových tržních příležitostí 28,2% 59,6% Vyšší flexibilita 26,2% 34,0% Výhoda v personálních nákladech 10,1% 21,4% Prevence ztráty zákazníků 17,5% 16,0% Navýšení tržního podílu 16,5% 43,0% Nedostatek domácí poptávky 15,5% 61,5% Reakce na strategie konkurenctů Lepší přístup l veřejným zakázkám Ochrana současného tržního podílu 13,6% 8,3% 5,8% 14,1% 4,9% 6,3% Překonávání veřejných a právních bariér Minimalizace rizika 3,9% 0,0% 17,7% 15,8% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% Relativní četnost podniků AT CZ Obrázek 133 zobrazuje motivy vyplývající ze zdrojů, které jsou podstatné pro kooperaci s příslušnou sousední zemí, motivy jsou uvedeny jako relativní četnost zvlášť pro ČR a zvlášť pro Rakousko. Také relativní četnosti byla věnována pozornost již v příslušných kapitolách věnovaných té které zemi (3.4 a 4.4). Proto se tento graf soustředí na signifikantní relevantní rozdíly specifické pro tyto země s ohledem na motivy vycházející ze zdrojů, které hovoří pro kooperace (viz také tab. 17 v příloze). Stejně jako v přecházejícím grafu jsou zde signifikantní relevantní rozdíly (p < 0,05; > 0,3) zvýrazněny rámečkem. Byly identifikovány následující statisticky významné relevantní rozdíly u motivů vyplývajících ze zdrojů: zvyšování výnosů, vylepšení a doplnění škály produktů a služeb, přístup k know-how a z toho vyplývající

144 144 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH rozšiřování kompetencí, jakož i získání specifického know-how. Jak je patrno z obrázku 133, vnímá 62,0 % českých MSP a 20,4 % rakouských MSP zvyšování výnosů jako motiv kooperace. Vylepšení a doplnění škály produktů a služeb vnímá 38,6 % českých MSP jako motiv pro kooperace vyplývající ze zdrojů. V Rakousku je to pouhých 7,8 %. Identický obraz u motivů vyplývající ze zdrojů vyvstává u přístupu k know-how (CZ: 38,5 % a AT: 6,8 %). Také získání specifického know-how coby motiv kooperace je jednotlivými zeměmi vnímáno odlišně. Zatímco 24,7 % MSP dotazovaných v Česku v něm spatřuje motiv pro kooperace, není tato motivace u rakouských podniků tak silně patrná (AT: 1,9 %). Obr. 133: Motivy kooperace vyplývající ze zdrojů ve srovnání zemí Redukce nákladů 11,4% 25,2% Rozšíření sortimentu zboží 23,3% 39,1% Rostoucí výnosy 20,4% 62,0% Získavání zaměstnanců 5,7% 20,4% Ochrana dodávatelských zdrojů Vývoh nových produktů / procesů 14,6% 7,7% 13,6% 21,2% Vylepšení a doplnění škály produktů 7,8% 38,6% Nákup specifického materiálu 6,8% 17,7% Přístup k know-how (rozšíření obzorů) 6,8% 38,5% Získání expertů a specialistů 2,9% 13,3% Získaní specifického know-how 1,9% 24,7% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% Relativní četnost podniků AT CZ V dosavadních grafech byly signifikantní relevantní rozdíly vyznačeny zarámováním příslušné oblasti. Jak je patrno z obrázku 134, nejsou bariéry vyplývající z trhu orámovány, což znamená, že u bariér vyplývajících z trhu nelze identifikovat statisticky významné relevantní rozdíly s ohledem na příslušnost k té které zemi. Podrobnosti relativních četností jednotlivých bariér vyplývajících z trhu v té které části země jsou rozebrány v kapitole 3.4 a 4.4, a proto na tomto místě upouštíme od bližšího vysvětlení. Přesné statistické detaily k tomuto grafu jsou uvedeny v příloze (viz tab. 16 v příloze).

145 SROVNÁNÍ VÝSLEDKŮ ČESKÁ REPUBLIKA - RAKOUSKO 145 Obr. 134: Bariéry kooperací vyplývající z trhu ve srovnání zemí Odlišné mzdové a nákladoví úrovně Nedostatečná znalost regionálních odvětvových zvyklostí Byrokratické a právní překážky Nedostatek znalostí právního rámce Tržní příležitosti a šance na zisk jsou nízké Odlišná měna (EUR vs. CZK) Nedostatečná znalost trhu a tržních příležitostí Nedostatečná znalost vhodných zainteresovaných partnerů Ekonomická / politická stabilita Nedostatečná znalost veřejných zdrojů financování Vysoké daně a poplatky 41,7% 41,7% 21,2% 38,8% 41,7% 28,2% 28,2% 24,3% 30,1% 23,3% 7,7% 22,3% 11,4% 19,4% 12,2% 13,6% 3,2% 10,7% 19,2% 5,8% 10,3% 58,3% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% Relativní četnost podniků AT CZ Obrázek 135 zobrazuje bariéry vyplývající ze zdrojů, které omezují kooperace s tou kterou sousední zemí. Jsou uváděny jako relativní četnosti a zobrazovány odděleně za Rakousko a ČR. Relativní četnosti jsou rozebrány v kapitolách týkajících se obou zemí (kap. 3.4 a 4.4). Obrázek 135 zobrazuje rozdíly specifické pro jednotlivé země u bariér vyplývajících ze zdrojů, jde o bariéry, které hovoří proti kooperacím. Signifikantní relevantní rozdíly (p < 0,05; > 0,3), zobrazované v rámečcích, jsou výsledkem zjištěných bariér vyplývajících ze zdrojů, konkrétně rozdílných úrovní vzdělání zaměstnanců a důvěryhodnosti podniků. V detailu lze identifikovat, že 49,5 % MSP dotazovaných v Rakousku a 11,5 % MSP dotazovaných v Česku spatřují v rozdílné úrovni vzdělání zaměstnanců bariéru pro kooperaci se sousední zemí. Dále existuje signifikantní relevantní rozdíl spočívající v důvěryhodnosti podniků. 40,8 % MSP dotazovaných v Rakousku v něm spatřují bariéru kooperace. Naopak vnímá tento faktor jako bariéru jen 12,8 % MSP dotazovaných v Česku. Detaily k statistickým ukazatelům jsou uvedeny v příloze (viz tab. 17 v příloze).

146 146 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH Obr. 135: Bariéry pro kooperace vyplývající ze zdrojů ve srovnání zemí Nedostatečná znalost jazyka Usktutečnění spolupráce je velmi náročné Různé úrovně vzdělání zaměstnanců Odlišná mentalita a postoj k práci Důvěryhodnost podniku Nedostatečné hodnocení kvality / certifikace Problémy s financováním / finanční riziko Nedostatek lidských zdrojů potřebných k realizaci spolupráce Nedostatečný zájem ze strany zaměstnanců Obavy ze stráty know-how Nebezpečí závislosti na spolupracujícím partnerovi 65,0% 60,9% 54,4% 50,6% 49,5% 11,5% 49,5% 30,1% 40,8% 12,8% 35,9% 18,6% 34,0% 19,9% 24,3% 26,9% 22,3% 14,7% 20,4% 12,2% 14,6% 16,7% 0% 20% 40% 60% 80% Relativní četnost podniků AT CZ V závěrečném srovnání právě popsaných motivů s bariérami se ukazuje, že české podniky vidí v kooperacích s rakouskými podniky spíše motivy než bariéry. U bariér je obraz obrácený. Obr. 136: Význam požadavků na kooperačního partnera ve srovnání zemí tvrdé požadavky Dodržování právních požadavků Kvalita / Certifikace Odpovídající poměr cena:výkon Ekonomická situace Znalost místních regionálních zvyklostí Doplnění produktového mixu 1,59 1,84 1,82 2,01 1,90 1,85 2,07 1,79 2,36 2,36 2,74 2, Střední hodnoty odpovědí AT CZ

147 SROVNÁNÍ VÝSLEDKŮ ČESKÁ REPUBLIKA - RAKOUSKO 147 Kromě toho bylo u podniků v dotazníku zjišťováno, jaké požadavky kladou na možné kooperační partnery ze sousední země. Tato otázka se člení na tvrdé požadavky (obr. 136) a měkké požadavky (obr. 137). Dotazované podniky měly k dispozici pětidílnou škálu odpovědí od 1 velmi významné až 5 zcela nevýznamné. Výsledky jsou zobrazeny středními hodnotami odděleně za ČR a Rakousko pomocí sloupcového diagramu, jednotlivé požadavky jsou podrobněji rozebrány již v kapitolách 3.4 a 4.4. Pozornost následujících grafů se tudíž zaměřuje na statisticky významné rozdíly, které jsou vyznačeny orámováním jednotlivých požadavků. Podrobnosti ke statistickým ukazatelům jsou uvedeny v příloze. Obrázek 136 ukazuje, že u tvrdých požadavků existuje, pokud jde o příslušnost k té které zemi, signifikantní rozdíl jen u ekonomické stability. Hospodářská stabilita vykazuje u rakouských podniků střední hodnotu 2,07 a u českých podniků střední hodnotu 1,79. Při hodnocení požadavků kladených na kooperačního partnera a jeho měkkých požadavků (obr. 137) se ukazuje, že signifikantní rozdíl vykazují pouze jazykové znalosti. Střední hodnota rakouských podniků činí 1,95 a českých pak 2,25. Obr. 137: Význam požadavků kladených na kooperačního partnera ve srovnání zemí měkké požadavky Důvěryhodnost Spolehlivost (dodržování termínů) Jazykové dovednosti Flexibilita Inovativní / otevřený přístup Společné cíle Specialisté / Experti 1,43 1,45 1,45 1,56 1,95 2,25 2,14 2,15 2,26 2,33 2,30 2,09 2,45 2, Střední hodnoty odpovědí AT CZ Závěrem se hodnotí aktivity na podporu přeshraničních kooperací ve srovnání zemí podle relativních četností. Podnikům, které se zúčastnily této studie, byla položena otázka, které aktivity na podporu přeshraniční kooperace považují ze svého pohledu za smysluplné. Jak je patrno

148 148 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH z obrázku 138, udávají MSP dotazované jak v Rakousku, tak i v Česku téměř stejně často (AT: 52,4 %, CZ: 54,4 %), že smysluplná aktivita na podporu přeshraničních kooperací by byla podpora jazykových znalostí např. prostřednictvím jazykových kursů. Za smysluplné opatření považují také obě země poskytování pomoci ze strany veřejnoprávních institucí (např. hospodářská komora) (AT:35,0 %, CZ: 41,1 %), přímé zprostředkování kooperačních partnerů (AT: 35,0 %, CZ: 54,4 %), přeshraniční setkávání podniků (AT: 28,2 %, CZ:41,1 %) a vypracování přeshraničních cílů zástupci regionální politiky (AT: 19,4 % CZ: 24,7 %). Pro MSP dotazované v Česku však tato opatření mají marginálnější význam než pro podniky dotazované v Rakousku. Poskytnutí finanční podpory (AT: 30,1 %; CZ: 34,8 %) a specifické poradenské služby (AT: 27,2 %, CZ: 29,7 %) považují obě země za rozumné opatření na podporu přeshraničních kooperací. Pouze přeshraniční volnočasové aktivity (AT: 8,7 %, CZ: 15,2 %) nebyly ve srovnání s ostatními opatřeními oběma zeměmi považovány za až tak nutné. Obrázek 138 neobsahuje rámečky, protože zde nebyly identifikovány žádné statisticky významné relevantní rozdíly (viz také tab. 10 v příloze) Obr. 138: Aktivity na podporu přeshraničních kooperací ve srovnání zemí Posílení jazykových znalostí (např. jazykové kurzy) 52,4% 54,4% Podpora ze strany věřejných orgánů a institucí 35,0% 41,1% Prímé zprostředkování spolupráce partnerů 35,0% 54,4% Finanční podpora 30,1% 34,8% Přeshraniční setkání s ostatními podnikateli Specifické poradenské služby 28,2% 27,2% 29,7% 41,1% AT CZ Rozvoj přeshraničních regionálních cílů (regionální politika) 19,4% 24,7% Přeshraniční volnočasové aktivity 8,7% 15,2% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% Relativní četnost podniků

149 SROVNÁNÍ VÝSLEDKŮ ČESKÁ REPUBLIKA - RAKOUSKO Faktory úspěchu v příhraničí Následující kapitola blíže popisuje vzájemné souvislosti jednotlivých faktorů úspěchu, které již byly podrobně diskutovány v částech týkajících České republiky a Rakouska (viz kapitola 3.3 a 4.3). Úkol dalšího zkoumání bylo ujistit, zda domnělé faktory úspěšnosti, definované při sestavování dotazníku, skutečně ovlivňují úspěšnost podniků v rakouském a českém stavebnictví a zda, resp. do jaké míry, se úspěšné podniky liší od neúspěšných podniků. Abychom dokázali odlišit úspěšné od neúspěšných podniků, je nejprve nutno definovat pojem úspěch a stanovit princip měření úspěšnosti. V první etapě byla úspěšnost definována prostřednictvím fáze vývoje podniku. Následně byly identifikovány indikátory úspěchu jako obrat, zisk, vybavenost podniku vlastním kapitálem a likvidita. Obr. 139: Rozdělení podle úspěšnosti podniku při definování úspěchu podle stavu vývoje podniku 7,2% úspěšné podniky neúspěšné podniky 92,8% Jak bylo uvedeno, projevuje se úspěch podniku tím, ve které fázi vývoje se nachází, zda ve fázi růstu, stability, útlumu, dále zda bude v blízké budoucnosti převeden, prodán nebo uzavřen. Jako úspěšné byly označeny podniky, které se nacházejí ve stabilní nebo růstové fázi. Naproti tomu podniky, které procházejí fází útlumu nebo likvidace, byly označeny jako neúspěšné. Aspekt převodu, resp. prodeje podniku, nebyl brán v úvahu, protože bezprostředně nijak nevypovídá o úspěšnosti podniku. Podniky se tedy rozdělily na úspěšné a neúspěšné pomocí zhodnocení stavu vývoje. Obrázek 139 odráží rozdělení podniků podle úspěšnosti, která byla definována právě podle stavu vývoje podniku. Z grafu vyplývá, že se při definování úspěšnosti podniku na základě vývojové fáze podniku vytvoří dvě velmi nehomogenní skupiny.

150 150 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH Při aplikaci této definice úspěchu bylo 92,8 % podniků nutno označit jako úspěšné, ale jen 7,2 % všech podniků by spadalo do kategorie neúspěšných. Protože takto rozdílně velké skupiny podniků nejsou pro další analýzu vhodné, bylo pro měření úspěšnosti podniku použito jiné východisko. Úspěšnost podniku můžeme posuzovat nejen podle různých fází vývoje, nýbrž i podle jednotlivých indikátorů úspěchu. V tomto šetření byly k definování úspěšnosti podniku použity indikátory obrat, zisk, výše vlastního kapitálu a likvidita. V rámci dotazování bylo zjišťováno hodnocení vývoje obratu a zisku během posledních tří let za použití pětimístné škály od 1 silný růst až 5 silný pokles. Výše vlastního kapitálu a situace v oblasti likvidity byly rovněž klasifikovány na pětimístné škále od 1 mnohem lepší až po 5 mnohem horší ve srovnání s konkurencí. Následně byla provedena shluková analýza (též clusterová analýza), jejíž pomocí se podniky seskupily podle různých ukazatelů obrat, zisk, výše vlastního kapitálu a likvidita do pokud možno homogenních skupin (clusterů). To znamená, že se podniky v rámci jedné skupiny, resp. jednoho clusteru, ve svých ukazatelích pokud možno co nejméně odlišují, a zároveň rozdíl podniků mezi vytvořenými skupinami by měl být co největší. Pro účely našeho výzkumu byly vytvořeny dva clustery a to v rozdělení na úspěšné a neúspěšné podniky. Rozdělení podniků vyplývající ze shlukové analýzy podle jejich úspěšnosti a je zobrazeno v následujícím obrázku 140. Podle něj je 52,3 % podniků klasifikováno jako úspěšné a 47,7 % jako neúspěšné. Obr. 140: Rozdělení podniků podle úspěšnosti podniku při definování úspěchu přes indikátory obrat, zisk, výše vlastního kapitálu a likvidita 52,3% 47,7% úspěšné podniky neúspěšné podniky Obrázek 140 zobrazuje střední hodnoty evaluace úspěšných a neúspěšných podniků založené na ukazatelích jako je vývoj obratu

151 SROVNÁNÍ VÝSLEDKŮ ČESKÁ REPUBLIKA - RAKOUSKO 151 a zisku během minulých tří, výše vlastního kapitálu a likvidity ve srovnání s konkurencí. Rozdíly mezi těmito dvěma skupinami, resp. clustery, jsou statisticky významné ve všech čtyřech proměnných, což je vyznačeno orámováním jednotlivých indikátorů v grafu. Podle něj se mohly úspěšné podniky prezentovat, jak s ohledem na obrat, zisk, výši vlastního kapitálu, tak i na likviditu lépe než neúspěšné podniky, což prokázalo odůvodněnost výběru těchto indikátorů při provádění shlukové analýzy. Tato kritéria lze pro účely rozdělení podniků podle úspěšnosti považovat za vhodná. Obr. 141: Střední hodnoty indikátorů obrat, zisk, vlastní kapitál a likvidita u úspěšných a neúspěšných podniků Obrat 2,4 3,0 Zisk 2,8 3,4 Vlastní kapitál Likvidita 1,7 1,7 3,1 3, Zhodnocení vývoje a srovnání s konkurencí (Střední hodnoty odpovědí) úspěšné podniky neúspešné podniky Rozdělení podniků podle úspěšnosti na základě shlukové analýzy bylo využito jako základ pro další analytická šetření. V návaznosti na uvedená zjištění bylo třeba identifikovat proměnné, v nichž se projevují statisticky významné rozdíly mezi úspěšnými a neúspěšnými podniky. Statisticky významné hodnoty byly v následujících grafech vyznačeny orámováním. Bližší podrobnosti k použitým statistickým testovacím metodám jsou uvedeny v příloze. Pokud jde o silné a slabé stránky, tedy o interní perspektivu faktorů úspěšnosti podniku, jsou téměř u všech dotazovaných položek statisticky významné rozdíly mezi úspěšnými a neúspěšnými podniky. Interní faktory úspěšnosti se dále dělí do podoblastí strategie a trh, oblast personalistiky, výroba produktů a poskytování služeb, poskytovaný servis, zásobování, řízení podniku a financování. Jako již v předcházejících částech věnovaných jednotlivým zemím se střední hodnocení do 2,49 považuje

152 152 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH za silnou stránku, střední hodnoty od 2,50 do 3,49 za stejně dobrý a střední hodnoty nad 3,50 pak za slabou stránku. V oblasti strategie a trhu (obr. 142) označují úspěšné podniky, jak postavení na trhu (2,38), zaměření na klíčové kompetence (2,37), orientaci na zákazníky a služby (1,90), flexibilita vůči požadavkům zákazníků (1,80), širokou nabídku služeb (2,48), kvalitu produktu a služeb (1,79), tak i reputaci podniku v oboru (1,74) za silné stránky, zatímco podniky samy sebe hodnotí pouze u ceny nabízených produktů a služeb (2,53) stejně dobře jako konkurenci. Neúspěšné podniky naproti tomu chápou orientaci na zákazníky a služby (2,36), flexibilitu vůči požadavkům zákazníků (2,10), kvalitu produktu a služeb (2,16) a reputaci podniku v oboru (2,43) jako vlastní silnou stránku. Pokud jde o pozici na trhu (2,88), zaměření na klíčové kompetence (2,76), širokou nabídku služeb (2,81) a cenu nabízených produktů a služeb (2,69), hodnotí se respondenti ve srovnání s konkurencí jako stejně dobří. Rozdíly mezi úspěšnými a neúspěšnými podniky jsou u všech položek kromě ceny nabízených produktů a služeb statisticky významné. Obr. 142: Hodnocení interních faktorů úspěšnosti v oblasti strategie a trhu úspěšných a neúspěšných podniků ve srovnání s konkurencí Tržní pozice Zaměření na klíčové kompetence 2,38 2,37 2,88 2,76 Cílená orientace na klienta, důraz na servis Flexibilita v uspokojovaní potřeb zákazníka Škála nabízených produktů a služeb Cena produktu a služeb 1,90 1,80 2,10 2,36 2,48 2,81 2,53 2,69 Kvalita produktu a služeb 1,79 2,16 Reputace 1,74 2, Střední hodnoty odpovědí úspěšné podniky neúspěšné podniky

153 SROVNÁNÍ VÝSLEDKŮ ČESKÁ REPUBLIKA - RAKOUSKO 153 V personální oblasti (obr. 143)hodnotí úspěšné podniky všechny zjišťované položky, a to osobní úsilí podnikatele (1,63), kvalifikované a motivované zaměstnance (1,87), vzdělávání a zvyšování kvalifikace zaměstnanců (2,21), atraktivitu zaměstnavatele (2,12), pozitivní vliv chyby (2,14), inovační kulturu (2,38), jakož i míru fluktuace zaměstnanců (2,14) jako silnou stránku. Naproti tomu považují neúspěšné podniky pouze osobní úsilí podnikatele (2,00), kvalifikované a motivované zaměstnance (2,24), atraktivitu zaměstnavatele (2,49) a pozitivní vliv chyby (2,49) za svou silnou stránku. Vzdělávání a zvyšování kvalifikace zaměstnanců (2,60), inovační kultura (2,68) i míra fluktuace zaměstnanců (2,69) jsou ve srovnání s konkurencí podle nich stejně dobré. Rozdíly mezi úspěšnými a neúspěšnými podniky jsou u všech položek statisticky významné. Obr. 143: Hodnocení interních faktorů úspěšnosti v personální oblasti úspěšných a neúspěšných podniků ve srovnání s konkurencí Osobní úsilí podnikatele 1,63 2,00 Kvalifikovaná a motivovaná pracovní síla 1,87 2,24 Školení a rozvoj zaměstnanců Být atraktivní zaměstnavatel Pozitivní vliv chyb 2,21 2,12 2,14 2,60 2,49 2,49 Inovační kultura 2,38 2,68 Fluktuace zaměstnancu 2,14 2, Střední hodnoty odpovědí úspěšné podniky neúspěšné podniky Interní faktory úspěchu v oblasti výroby produktů a poskytování služeb (obr. 144) jsou klasifikovány poněkud hůře. Úspěšné podniky tak vnímají nákladové výhody ze štíhlého managementu (2,35), technické vybavení (2,04), stabilní spolupráce s jinými podniky (2,39), stejně jako i minimalizaci vstupních a výstupních nákladů (2,37) jako svou silnou

154 154 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH stránku. Zatímco kontrolu kvality a certifikaci (2,50) a outsourcing (2,94) ve srovnání s konkurencí jako stejně dobré. Neúspěšné podniky samy sebe hodnotí ve všech položkách, tzn. u kontroly kvality a certifikace (2,80), nákladových výhod ze štíhlého managementu (2,63), technickému vybavení (2,59), outsourcingu (3,15), stabilní kooperace s jinými podniky (2,58), jakož i minimalizaci vstupních a výstupních nákladů (2,74), jako stejně dobré v porovnání se svými nejvýznamnějšími konkurenty. Rozdíly mezi úspěšnými a neúspěšnými podniky jsou u všech položek kromě outsourcingu a stabilní spolupráce statisticky významné. Obr. 144: Hodnocení interních faktorů úspěšnosti v oblasti výroby produktů a poskytování služeb úspěšnými a neúspěšnými podniky ve srovnání s konkurencí Kontrola kvality / Certifikace 2,50 2,80 Nízké náklady na vstupy a výstupy Technická vybavenost 2,04 2,35 2,63 2,59 Outsourcing 2,94 3,15 Stabilní spolupráce 2,39 2,58 Lean Management 2,37 2, Střední hodnoty odpovědí úspěšné podniky neúspěšné podniky U poskytování služeb (obr. 145) posuzují úspěšné podniky poskytování garance a záruk (1,98), projektování a engineering (2,39), jakož i poprodejní servis a technickou údržbu (2,27) jako své silné stránky. Pokud jde o poskytování finančních služeb (2,93), poskytování množstevních slev (2,88) a různé doplňkové služby (2,52), vnímají se podniky ve srovnání s konkurencí jako stejně dobré. Neúspěšné podniky uvádějí jako svou silnou stránku pouze poskytování garance a záruk (2,35) a u zbývajících položek, jako je projektování a engineering (2,65), poprodejní servis a technické údržby (2,78), poskytování finančních služeb (3,25), poskytování množstevních slev (3,11) a různých doplňkových

155 SROVNÁNÍ VÝSLEDKŮ ČESKÁ REPUBLIKA - RAKOUSKO 155 služeb (2,92), se vidí stejně dobré jako konkurence. Rozdíly mezi úspěšnými a neúspěšnými podniky jsou u všech položek statisticky významné. Obr. 145: Hodnocení interních faktorů úspěšnosti v oblasti poskytování služeb úspěšnými a neúspěšnými podniky ve srovnání s konkurencí Záruky na produkty a služby Projektování a engineering 1,98 2,35 2,39 2,65 Poprodejní servis / Udržovací služby 2,27 2,78 Pomoc při zajištění financování 2,93 3,25 Množstevní slevy Různé výhody 2,52 2,88 3,11 2, Sstřední hodnoty odpovědí úspěšné podniky neúspěšné podniky Obr. 146: Hodnocení interních faktorů úspěšnosti v oblasti zásobování úspěšnými a neúspěšnými podniky ve srovnání s konkurencí Dodávatelské vztahy 1,99 2,44 Nízké nákupní ceny 2,35 2,72 Platební podmínky Kvalita materiálů 2,46 2,23 2,49 2,99 Optimalizace množství zásob 2,33 2, Střední hodnoty odpovědí úspěšné podniky neúspěšné podniky

156 156 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH Pokud jde o zásobování (obr. 146), vnímají úspěšné podniky veškeré zjišťované položky jako svou silnou stránku. Jedná se zde o dodavatelské vztahy a spolehlivé zajištění materiálu (1,99), úsporu nákladů díky nižším nákupním cenám (2,35), dodavatelské úvěry a platební podmínky (2,46), kvalitu materiálu (2,23), jakož i optimalizaci skladových zásob (2,33). Neúspěšné podniky označují dodavatelské vztahy a spolehlivé zajištění materiálu (2,44), jakož i kvalitu materiálu (2,49) jako své silné stránky, zatímco se ve srovnání s konkurencí co do úspory nákladů díky nižším nákupním cenám (2,72), dodavatelským úvěrům a platebním podmínkám (2,99), jakož i optimalizace skladových zásob (2,75) hodnotí jako stejně dobré. Rozdíly mezi úspěšnými a neúspěšnými podniky jsou u všech položek statisticky významné. Obr. 147: Hodnocení interních faktorů úspěšnosti v oblasti řízení podniku úspěšnými a neúspěšnými podniky ve srovnání s konkurencí Strategické plánování 2,12 2,63 Marketing, prodej, reklama 2,53 2,99 Řízení nákladů Projektové řízení Minimalizace nestandardního chování 2,19 2,14 2,28 2,73 2,69 2, Střední hodnoty odpovědí úspěšné podniky neúspěšné podniky Pokud jde o řízení podniku (obr. 147), považují úspěšné podniky strategický plán vč. formulování jasných podnikatelských plánů (2,12), management nákladů a průběžný controlling (2,19), projektový management (2,28), jakož i dodržování předpisů a stanovených podmínek (2,14) za své silné stránky. Marketing a prodej (2,53) jsou hodnoceny stejně dobře jako u konkurence. Neúspěšné podniky naproti tomu pokládají veškeré položky a to strategický plán a formulování jasných podnikatelských plánů (2,63), marketing a prodej (2,99), management nákladů a průběžný controlling (2,73), projektový management (2,87), jakož i minimalizaci nestandardního chování (2,69) za stejně dobré

157 SROVNÁNÍ VÝSLEDKŮ ČESKÁ REPUBLIKA - RAKOUSKO 157 jako u konkurence. Rozdíly mezi úspěšnými a neúspěšnými podniky jsou u všech položek statisticky významné. Pokud jde o financování (obr. 148), vnímají úspěšné podniky úvěrové podmínky (1,97) a finanční controlling (2,25) jako svou silnou stránku, zatímco čerpání podpory z veřejných zdrojů (3,14) nevidí ani jako silnou ani jako slabou stránku. Neúspěšné podniky považují své úvěrové podmínky (3,01) a finanční controlling (3,18) za stejně dobré jako u konkurence. Čerpání podpory z veřejných zdrojů (3,63) chápou dokonce jako svou slabinu. Rozdíly mezi úspěšnými a neúspěšnými podniky jsou u všech položek statisticky významné. Položky výše vlastního kapitálu a likvidita, které byly diskutovány v rámci faktorů úspěšnosti jak v části věnované Rakousku, tak i v části věnované Česku, jsou zde pominuty, protože tyto indikátory byly použity pro definování úspěchu a vytvoření clusterů. Jejich hodnoty jsou zobrazeny již v obrázku 141. Obr. 148: Hodnocení interních faktorů úspěšnosti v oblasti financování úspěšnými a neúspěšnými podniky ve srovnání s konkurencí Úvěrové podmínky 1,97 3,01 Financování z věřejných zdrojů 3,14 3,63 Finanční kontrolling 2,25 3, Střední hodnoty odpovědí úspěšné podniky neúspěšné podniky Také aktuální stupeň realizace strategických aktivit managementu, který byl měřen na pětidílné škále od 1 velmi pravidelné až po 5 velmi nepravidelné, jakož i spokojenost s jejich realizací, která byla rovněž hodnocena na pětidílné škále od 1 velmi spokojen až po 5 velmi nespokojen, se mezi úspěšnými a neúspěšnými podniky liší. Úspěšné podniky posuzují aktuální stupeň realizace všech zjišťovaných strategických aktivit managementu (obr. 149), a to strategickou analýzu prostředí (2,83), strategický plán (2,90), operativní plán (2,30), implementaci konkrétních naplánovaných opatření (2,36), provádění porovnání plánu se skutečností v realizaci opatření (2,32), reportování výsledků (2,84) a implementace nápravných opatření v případě zjištění

158 158 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH neshod při porovnání plánu se skutečností (2,50) jako pravidelná až neutrální. Neúspěšné podniky hodnotí realizaci statisticky významně hůře. Aktivity, jako provádění strategické analýzy prostředí (3,37), strategické plánování (3,36), implementace konkrétních naplánovaných opatření (3,11), reportování výsledků (3,48) a implementace nápravných opatření v případě zjištění neshod při porovnání plánu se skutečností (3,27) jsou klasifikovány jako neutrální až nepravidelné. Pouze operativní plán (2,73) a provádění porovnání plánu se skutečností při implementaci opatření (2,81), byly hodnoceny jako pravidelná až neutrální, avšak přesto hůře než je tomu u úspěšných podniků. Obr. 149: Aktuální stupeň realizace strategických aktivit managementu (spadajících do / v rámci) úspěšnými a neúspěšnými podniky Strategická analýza prostředí Strategické plánování Operativní plánování Implementace konkrétních opatření Kontrolling Reportování výsledků rozhodovatelům Průběžná kontrola opatření 2,83 3,37 2,90 3,36 2,30 2,73 2,36 3,11 2,32 2,81 2,84 3,48 2,50 3, Střední hodnoty odpovědí úspěšné podniky neúspěšné podniky Spokojenost s realizací strategických aktivit managementu hodnotí všechny podniky nezávisle na úspěchu neutrálně (obr. 150). Přesto lze identifikovat rozdíly ve spokojenosti s realizací strategických aktivit managementu mezi úspěšnými a neúspěšnými podniky. Kromě položky implementace konkrétních naplánovaných opatření, lze označit všechny sledované ukazatele za statisticky významné. Úspěšné podniky jsou v souvislosti se všemi strategickými aktivitami managementu spokojenější než ty neúspěšné, a to v následujících bodech: strategická analýza prostředí (2,59 oproti 3,33), strategický plán (2,58 oproti 2,97), operativní plán (2,24 oproti 2,71), provádění porovnání plánu se skutečností

159 SROVNÁNÍ VÝSLEDKŮ ČESKÁ REPUBLIKA - RAKOUSKO 159 při implementaci opatření (2,33 oproti 2,83), reportování výsledků (2,58 oproti 2,95) a implementace nápravných opatření v případě zjištění neshod při porovnání plánu se skutečností (2,47 oproti 2,96). Obr. 150: Spokojenost s realizací strategických aktivit (spadajících do / v rámci) managementu úspěšných a neúspěšných podniků Strategická analýza prostředí Strategické plánování Operativní plánování Implementace konkrétních opatření Kontrolling Reportování výsledků rozhodovatelům Průběžná kontrola opatření 2,59 2,58 2,97 2,24 2,71 2,20 2,34 2,33 2,83 2,58 2,95 2,47 2,96 3, Střední hodnoty odpovědí úspešné podniky neúspěšné podniky

160

161 161 6 SOUHRN, ZÁVĚRY A NÁMĚTY PRO PRAXI V závěrečné kapitole jsou shrnuty nejpodstatnější výsledky výzkumu, z nichž jsou odvozeny závěry a náměty pro praxi. V této souvislosti je třeba upozornit na to, že vědecké studie i když jejich východiska mají praktický charakter, jak je tomu i v případě našeho výzkumu, mohou přinášet doporučení postupu pouze v obecně abstraktní rovině (ve smyslu typů podniku, resp. fáze vývoje). Konkrétní doporučení postupu mohou podnikatelé, jednatelé, poradci nebo ekonomičtí a političtí aktéři získat pouze po zvážení uvedených výsledků v návaznosti na konkrétní individuální případy. 6.1 Souhrn výsledků Výzkum na základě literární rešerše a analýzy sekundárních dat ukázal následující: Stavebnictví s více než podniky a více než zaměstnanci v Rakousku a s více než podniky a více než zaměstnanci v České republice v obou jmenovaných státech představuje velmi významný obor hospodářství. Tyto podniky se v Rakousku ve zhruba 13 % zaměřují hlavní stavební výroba, 4 % na zemní práce a 83 % na pomocnou stavební výrobu. V České republice spadá 27 % podniků do kategorie hlavní stavební výroba, přibližně 3 % působí v zemních pracích a cca 70 % v pomocné stavební výrobě. Stavebnictví je jak v Rakousku (přibližně 98 % podniků), tak i v České republice (zhruba 99 % podniků) charakterizováno tím, že jde o velmi malé (0-9 zaměstnanců) a malé podniky (10-50 zaměstnanců). Rakouské stavebnictví v období finanční a hospodářské krize ( ) vykazovalo mírný pokles obratů (-0,8 % za celé stavebnictví; -1,9 % v zemních pracích). Ztráty, které stavebnictví utrpělo na hrubém hospodářském výsledku, byly však podstatnější

162 162 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH (celkem -30,6 %; hlavní stavební výroba -25,4 %; u zemních prací -70,2 %; v pomocné stavební výrobě -13,6 %) Krize se na vývoji stavebnictví České republiky podepsala ještě výrazněji. Jak obraty (celkem -10,6 %; hlavní stavební výroba -26,1 %; pomocná stavební výroba -11,8 %), tak i hrubý hospodářský výsledek (celkem -13,9 %; zemní práce -20,7 %; pomocná stavební výroba -23,8 %) zaznamenaly v období 2008 až 2010 výrazný pokles. Pouze v zemních pracích vzrostly jak obraty (+17,7 %), tak i hrubý hospodářský výsledek (+20,3 %). Další fáze analýzy, kvalitativní výzkum (dotazování expertů a ohnisková diskuze) v Rakousku, přinesl následující zjištění: Mezi největší aktuální problémy v oblasti stavebnictví patří: množství zákonných ustanovení, certifikací a norem, pokles finančních subvencí a snížení počtu zakázek ze strany veřejnoprávních institucí v důsledku stagnující ekonomické situace. Dále jsou to spíše tradiční postoje a silná rivalita v oboru. Mezi nejdůležitější obecné faktory úspěšnosti patří vysoká orientace na zákazníky a flexibilita v plnění požadavků zákazníků, dlouhodobá spolupráce se subdodavateli, zaměření se na klíčové kompetence a silné inovační tendence podniků. Pokud jde o řízení podniků, zvláště účinnými faktory úspěchu jsou: dobře implementovaný systém řízení kvality pro realizaci kontinuálních optimalizačních procesů, štíhlé struktury (lean management) založené na účinném a průběžném managementu nákladů a projektů, budování dobré image podniku, mimo jiné dodržováním zákonných předpisů, rozsáhlé právní know-how a podpora ze strany externích poradců při rozvoji podniku. V oblasti lidských zdrojů mají zásadní význam pro dosažení úspěchu podniku faktory jako: pozice atraktivního zaměstnavatele (employer branding), motivovaní a kvalifikovaní zaměstnanci, silná vazba mezi podnikem a zaměstnanci i kontinuální aktivity v oblasti personálního rozvoje. Pokud jde o kulturu podniku, jsou za faktory důležité pro úspěch považovány: pozitivní vliv chyby poučení se z chyb, v níž jsou

163 SOUHRN, ZÁVĚRY A NÁMĚTY PRO PRAXI 163 chyby chápány jako šance pro další rozvoj, a dále inovační kultura, která obsahuje také pozitivní postoj vůči změnám. Tuzemské kooperace jsou běžné a jejich význam roste. Ve stavebnictví se projevuje výrazný trend k rozpouštění jednotlivých profesí ve prospěch budování komplexního podniku. To vyžaduje specializaci jednotlivých stavebních podniků na klíčové kompetence a rostoucí míru propojení s dalšími podniky zapojenými do řetězce tvorby hodnoty. Tyto tuzemské kooperace jsou charakterizovány dlouhodobými partnerstvími s neměnnými kooperačními partnery, která jsou založena na vysokém stupni důvěry, především s ohledem na plnění kvalitativních požadavků, které platí obecně v branži, a na vysokou míru flexibility při provádění zakázky. U zahraničních kooperací jsou nejvýznamnější spolupráce s podniky z Německa, protože v jejich případě není nutno překonávat jazykové bariéry a protože u nich panuje vysoká spolehlivost při plnění vysokých kvalitativních požadavků. Kooperace mezi rakouskými a českými podniky ve stavebnictví se vyskytují spíše zřídka. Přeshraniční aktivity rakouských stavebních podniků se soustředí v zásadě na zřizování výrobních provozoven, především v produkci stavebních materiálů, jako je beton, na zřizování odbytových poboček, na koupi českých dceřiných podniků a zaměstnávání pracovních sil z Česka. Motivy těchto přeshraničních aktivit spočívají většinou ve využívání výhody nižších nákladů v důsledku nižších mzdových a materiálových nákladů v Česku a s tím spojeného zásobování surovinami a krytí potřeby pracovních sil. Důvody pro nízkou míru kooperací mezi rakouskými a českými podniky spočívají v existující jazykové bariéře, vedle toho však také v chybějícím know-how stavebních podniků ohledně možností a forem kooperací a v očekáváních potenciálních kooperačních partnerů, ale i ve zvyklostech panujících na trhu a v oboru a v právních rámcových podmínkách v České republice. Další důvody jsou spatřovány v převládajících stereotypech a ve s nimi spojených obavách týkajících se překonávání rozdílů v mentalitě a v obavách rakouských podnikatelů, že je na trhu nahradí české stavební podniky. Dále panuje ohledně přeshraničních

164 164 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH aktivit na stavebním trhu na obou stranách hranice zkreslená představa o konkurenceschopnosti rakousko-českého kooperačního partnerství, která vychází z vnímaných rozdílů v převládající úrovni nákladů, ceny, kvality a vzdělání. Kromě toho je jako další důvod pro nízkou míru kooperací v rakousko-českém příhraničí patrný také nedostatečný zájem MSP pramenící ze zkušeností, které dříve učinily s velkou pracností budování kooperačních partnerství, ale i obecně tradiční nechuť rakouských stavebních podniků k navazování kooperací. Očekávaný užitek z kooperací s českými podniky spočívá po vyčerpání nákladových komparačních výhod plynoucích z nižších mzdových a materiálových nákladů v konkurenčních výhodách ze zpřístupnění nových trhů, jakož i v generování specializačních výhod získaných přeshraničním sdružováním kompetencí v podobě kooperací s českými subdodavateli. Rakouské podniky si vedle toho slibují výhody z přeshraničního transferu vědomostí, jakož i ze získávání kvalifikovaného personálu pro budování a rozšiřování českého trhu. Pro rakouské podniky atraktivní čeští kooperační partneři musí prokázat pokud možno vysokou ochotu ke spolupráci i dobrou reputaci (např. plnění evropských kvalitativních standardů díky odpovídajícím certifikacím v oblasti stavebnictví a managementu). Dalšími důležitými kritérii pro atraktivní kooperační partnery jsou vysoká spolehlivost a flexibilita v plnění zakázek. Vedle toho by měli čeští kooperační partneři disponovat co nejlepšími znalostmi němčiny. Rakouské stavební podniky mají dosud jen málo konkrétní představy o možném společném rozšíření trhu v rakousko-českém příhraničí. První představy tohoto druhu se vztahují na společné využití šancí na trhu a inovací, především v oblasti převládajících ekologických trendů a v budování přeshraničních generálních dodavatelů se subdodavateli po obou stranách hranice, které jde s inovacemi v ekologické oblasti ruku v ruce. Konečně dotazníkové šetření ve 278 rakouských a českých stavebních podnicích ukázalo především následující skutečnosti:

165 SOUHRN, ZÁVĚRY A NÁMĚTY PRO PRAXI 165 Zhruba 78 % dotazovaných rakouských podniků spadá do oblasti pomocné stavební výroby, zhruba 20 % do hlavní stavební výroby a zhruba 4 % do zemních prací. Ve srovnání s reálným rozdělením podniků v oboru (83 %/13 %/ 4 %) odpovídá zkoumaný vzorek (odhlédneme-li od nepatrného posunu ve prospěch hlavní stavební výroby) skutečnému rozdělení. V Česku náleží 39 % dotazovaných podniků do oblasti pomocné stavební výroby, 48 % do hlavní stavební výroby a 13 % do zemních prací. Ve srovnání s reálným rozdělením podniků na obory v odvětví (70 %/27 %/3 %) jsou ve zkoumaném vzorku více zastoupeny hlavní stavební výroby a zemních prací a méně pak podniky pomocné stavební výroby. 35 % dotazovaných rakouských podniků má sídlo ve Vídni, 13 % v okolí Vídně, 12 % ve Waldviertelu, cca 10 % podniků ve Weinviertelu. 49 % dotazovaných českých podniků má hlavní sídlo v Brně městě, zhruba 15 % v okresu Brno-venkov, 9 % ve Vyškově, 5 % v Blansku, 6 % ve Znojmě a Břeclavi a cca 10 % v Hodoníně. Cca 84 % dotazovaných rakouských a zhruba 86 % dotazovaných českých podniků patří do kategorie mikro a malých podniků (méně než 50 zaměstnanců) a zhruba 16 % rakouských a přibližně 14 % českých podniků patří do kategorie středních podniků (50 až 249 zaměstnanců). Zhruba 49 % dotazovaných rakouských podniků se zaměřuje na obecné trhy, 11 % se soustředí na mezery na trhu a 40 % podniků působí na obou typech trhů. V Česku je zhruba 46 % dotazovaných podniků zaměřeno na obecné trhy, cca 27 % pak na mezery na trhu, resp. na oba typy trhu. Rakouské podniky realizují zhruba 16 % svých obratů v rakouskočeském příhraničí (po obou stranách hranice), zhruba 82 % v ostatním Rakousku a zbývající zhruba 2 % mimo tyto regiony. Obraty českých podniků se realizují ve 13 % v příhraničí, asi 83 % připadá na zbývající Česko a zhruba 4 % pak na jiné regiony. Zhruba 72 % rakouských a cca 86 % českých podniků realizuje své obraty částečně v kooperacích se subdodavateli. To také

166 166 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH kvantitativně potvrzuje tendenci centralizaci dodavatelů, která byla zjištěna již v kvalitativní analýze. Necelých 63 % rakouských a zhruba 36 % českých podniků nedosáhlo v roce 2012 žádný roční obrat s produkty, resp. službami, které byly do sortimentu zařazeny během posledních tří let. Tento výsledek je v rozporu s rostoucím významem inovací v oboru, který byl zaznamenán v odpovědích expertů, a indikuje potenciál vývoje v oblasti inovační činnosti. Zhruba 71 % dotazovaných podniků v Rakousku hodnotí svou ekonomickou situaci jako stabilní a 25 % se v okamžiku dotazování nacházelo ve fázi růstu. Rovněž pokud jde o hospodářskou situaci své firmy, hledí do budoucnosti zhruba 59 % rakouských podniků s (velkým) optimismem, 34 % neutrálně a jen 7 % s pesimismem. Tyto výsledky poukazují v konfrontaci na hospodářskou krizi na překvapivě dobrou ekonomickou situaci dotazovaných rakouských podniků. V Česku hodnotí zhruba 76 % dotazovaných podniků svou ekonomickou situaci jako stabilní a cca 14 % jako rostoucí. Pokud jde o hodnocení budoucího vývoje své ekonomické situace, hledí české podniky do budoucnosti s výrazně menší důvěrou než ty rakouské. Zhruba 25 % podniků vidí budoucnost (velmi) optimisticky, 51 % hodnotí vývoj neutrálně a přibližně 24 % podniků je v tomto ohledu (velmi) pesimistických. Významnější problémy v oblasti poptávky spočívají podle dotazovaných podniků jak v Rakousku, tak i v České republice ve velké vyjednávací síle zákazníků a v klesající poptávce veřejného sektoru. Klesající poptávka firem i soukromých zákazníků je pociťována poněkud méně negativně. Dále se ukazuje, že vyjednávací síla zákazníků a pokles poptávky ve firemním sektoru jsou v Česku vnímány statisticky významně negativněji než v Rakousku. V obou zemích platí, že nejvýznamnější problém vyplývající z konkurence představují tuzemské MSP následované tuzemskými velkými podniky, zahraničními MSP a zahraničními velkými podniky. V této souvislosti je dále pozoruhodné, že problémy vyplývající ze zahraniční konkurence (jak u MSP, tak i u velkých podniků) jsou v Česku hodnoceny jako statisticky významně méně důležité než v Rakousku.

167 SOUHRN, ZÁVĚRY A NÁMĚTY PRO PRAXI 167 Pokud jde o tvorbu hodnoty, představuje v Rakousku nedostatek kvalifikovaných odborníků a učňů následovaný sezónními výkyvy ve vytížení personálu nejvýznamnější problém. V Česku je pořadí závažnosti těchto dvou výzev přesně opačné. Tlak na kooperace a nedostatek inovací se v obou zemích řadí mezi problémy tohoto typu na třetí a čtvrté místo. S výjimkou sezónních výkyvů jsou všechny problémy v této oblasti v Česku hodnoceny jako statisticky významně slabší než v Rakousku. K ostatním problémům v Rakousku patří ohrožení ze strany nových konkurentů, rychlé technologické změny a rychlé politickoekonomické změny. Ty jsou zde vnímány jako trojice nejzásadnějších problémů ve stavebnictví. Zatímco v Česku to jsou rychlé politicko-ekonomické změny, následované silnou vyjednávací silou dodavatelů a ohrožení ze strany nových konkurentů. Samy sebe hodnotí dotazované podniky v Rakousku a Česku v rámci posuzování silných a slabých stránek v oblastech strategie/trh, personál, výroba a poskytování služeb, servis, zásobování, řízení podniku a financování většinou jako silnější. Jen v několika málo podružných oblastech jako stejně dobré a v žádné ze sledovaných oblastí jako slabší než nejdůležitější konkurenti. Mezi deset nejvíce vnímaných silných stránek v Rakousku patří v personální oblasti (1. osobní úsilí podnikatele, 3. kvalifikovaní a motivovaní zaměstnanci, 7. atraktivita zaměstnavatele, 8. nízká míra fluktuace a 9. pozitivní vliv chyby), v oblasti strategie a trhu (2. flexibilita vůči plnění požadavků ze strany zákazníků, 4. kvalita produktů a služeb, 5. orientace na zákazníky a služby a 6. Reputace v odvětví) a v oblasti financování (10. likvidita). České podniky i přes své také obecně velmi pozitivní sebehodnocení v obou oblastech strategie/trh, personál, řízení podniku a financování převážně zaostávají za sebehodnocením rakouských partnerů. V oblastech produkce a poskytování služeb, servisu, a zásobování se české podniky hodnotí lépe (minimalizace nákladů / štíhlí management a projektování / engineering. Mezi deset nejvíce vnímaných silných stránek v Česku patří v oblastech strategie/trh (2. kvalita produktů a služeb, 3. flexibilita vůči plnění požadavků zákazníků, 7. reputace a 8. orientace

168 168 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH na zákazníky a služby), v personální oblasti (1. osobní angažovanost a 5. kvalifikovaní a motivovaní zaměstnanci), v zásobování (6. dodavatelsko-odběratelské vztahy a 9. kvalita materiálu), v oblasti servisu (4. garance a záruky) a v oblasti produkce a poskytování služeb (10. technické vybavení). V rakouských podnicích jsou aktivity strategického managementu realizovány pravidelněji než v českých podnicích (především strategický plán, implementace konkrétních strategických opatření, reportování výsledků z porovnání plánu se skutečností, implementace nápravných opatření v případě zjištění neshod při porovnání plánu se skutečností). Stupeň spokojenosti rakouských podniků s realizovanými aktivitami je vyšší než u českých podniků. 65 % rakouských a 81 % českých podniků uvádí, že kooperují s jinými stavebními podniky. Převážná část kooperačních partnerů dává jak v Rakousku, tak i v Česku přednost spolupráci s tuzemskými společnostmi. Zatímco zhruba 6 % dotazovaných českých podniků spolupracuje s rakouskými podniky, kooperují pouze zhruba 2 % dotazovaných rakouských podniků s českými podniky. Také kooperace v příhraničí mezi Rakouskem a Českem probíhají téměř výlučně vždy na příslušné straně hranice (tedy v tuzemsku). Jistý význam mají v obou zkoumaných zemích také kooperační vztahy s podniky z jiných zemí EU (v Rakousku pro 9 %, v Česku pro 15 % dotazovaných podniků). Pokud jde o význam kooperací pro úspěšnost podniku, přisuzují rakouské podniky nejvyšší důležitost spolupráci s podniky z jiných zemí EU, následovaným vnitrostátními kooperacemi. České podniky přisuzují nejvyšší význam vnitrostátní spolupráci, následovaná spoluprací s podniky z jiných zemí EU. Kooperace s podniky ze sousedních zemí, které jsou předmětem výzkumu, zaujímají vždy třetí místo ve významnosti spolupráce jako takové. V Rakousku mají největší význam následující formy spolupráce: dlouhodobější smlouvy se subdodavateli, následované neformální kooperací bez smluvního základu (sdružení), dále ostatní kooperace založené na smluvním základu (strategická sdružení, pracovní sdružení) a obchodní vztahy na základě dlouhodobých dodavatelských smluv. V Česku jsou nejčastější formou spolupráce ostatní neformální kooperace bez smluvního základu, za nimi

169 SOUHRN, ZÁVĚRY A NÁMĚTY PRO PRAXI 169 se umístily dlouhodobější subdodavatelské smlouvy, joint ventures a obchodní vztahy na základě dlouhodobých dodavatelských smluv. Nejdůležitější roli, pokud jde o oblasti kooperací, hrají v obou státech kooperace v zásobování. Za nimi následují kooperace ve výrobě, poradenství a transferu znalostí, jakož i kooperace v oblasti marketingu a akvizice zákazníků. Význam různých motivů kooperací založených na trhu v obou analyzovaných zemích vychází naprosto rozdílně. Zatímco v Rakousku představuje využívání nových šancí na trhu následované vysokou flexibilitou a výhodami plynoucími z nižších mzdových nákladů tři nejdůležitější motivy pro kooperace, jde u analyzovaných českých podniků především o kompenzaci nízké tuzemské poptávky, využívání nových šancí na trhu a rozšíření tržních podílů, resp. zpřístupnění nových trhů. Analýza také zjistila podstatné rozdíly v důležitosti různých motivů kooperace založených na zdrojích mezi rakouskými a českými podniky. Rakouské podniky spatřují motivaci především v možném snížení nákladů, rozšíření nabídky sdružováním kompetencí (generální dodavatel), potenciálním zvyšování výnosu a možnosti získávání personálu. České podniky naproti tomu motivuje v prvé řadě možný růst výnosů, dále pak rozšíření nabídky prací sdružováním kompetencí (generální dodavatel), optimalizace nabídky a přístup k know-how. Bariéry pro kooperace vyplývající z trhu s podniky ze sousední země představuje jak pro rakouské, tak i pro české podniky v prvé řadě rozdílná úroveň mezd a dalších nákladů. Na druhé a třetí místo se zařadily u rakouských podniků nedostatečné znalosti regionálních zvyklostí v oboru, jakož i byrokratické a právnické překážky. Pro české podniky naproti tomu představují byrokratické a právnické překážky druhou nejsilnější bariéru a třetí pak příliš malý potenciál trhu. Dvěma nedůležitějšími bariérami pro kooperace vyplývajícími ze zdrojů jsou u rakouských a českých podniků nedostatečné jazykové znalosti a pracné budování kooperačních partnerství. K dalším důležitým bariérám této kategorie náleží výrazné rozdíly mezi oběma státy: pro podniky z Rakouska jsou rozdílná úroveň

170 170 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH vzdělání zaměstnanců, odlišná mentalita a přístup k práci a budování důvěryhodnosti třemi nejdůležitějšími bariérami. Pro české podniky naproti tomu nepředstavují rozdíly v úrovni ve vzdělání a budování důvěryhodnosti prakticky žádnou bariéru, zato však pociťují bariéry stejně jako rakouské podniky spočívající v relevantních rozdílech v mentalitě a přístupu k práci, chybějících personálních zdrojích ve vlastním podniku pro budování kooperací a v problémech s financováním, resp. ve finančním riziku. Čtyři nejdůležitější požadavky na kooperační partnery ve smyslu tvrdé požadavky v Rakousku a Česku jsou následující: dodržování právních předpisů, kvalita a certifikace, přiměřená úroveň ceny a výkonu a ekonomická stabilita. U těchto čtyř požadavků je pozoruhodná skutečnost, že ekonomická stabilita má v Česku nejvyšší, ale v Rakousku až čtvrtou nejvyšší důležitost. Pokud jde o téma požadavků typu měkké požadavky kladených na kooperační partnery v Rakousku i v Česku, je zde nejvyšší prioritou důvěryhodnost a spolehlivost (dodržování termínů). Na třetím a čtvrtém místě se v Rakousku umístily jazykové znalosti a flexibilita, v Česku pak společné cíle a rovněž flexibilita. Do pětice nejvýznamnějších ze zadaného seznamu opatření na podporu přeshraniční kooperace v Rakousku a v Česku patří podpora jazykových znalostí (např. jazykové kurzy), pomoc od veřejnoprávních institucí (např. hospodářských komor), přímé zprostředkování kooperačních partnerů, finanční subvence a přeshraniční setkávání podnikatelů a podnikatelek. Za méně důležité jsou v obou zemích považovány specifické poradenství, vývoj přeshraničních cílů regionální politiky a přeshraničních volnočasových aktivit. Zvláště úspěšné podniky v evaluaci indikátorů úspěšnosti vývoj obratu, vývoj zisku, vlastní kapitál a likvidita se v obou zemích vyznačují do značné míry v oblastech strategie / trh, personál, produkce a poskytování služeb, servis, zásobování, řízení podniku a financování a statisticky významnou a zásadní kombinací silných stránek ve srovnání s konkurenty. Toto zjištění dokládá, že v oboru nestačí mít silné stránky jen v některých oblastech, aby podnik mohl být zvláště úspěšný, nýbrž že pro mimořádný úspěch musí podnik disponovat vyváženým portfoliem silných stránek.

171 SOUHRN, ZÁVĚRY A NÁMĚTY PRO PRAXI Závěry a náměty pro praxi V prvé řadě lze konstatovat, že kvalitativní výsledky získané v rámci této publikace dotazováním expertů se velmi dobře shodují s výsledky kvantitativního šetření v podnicích. Názory expertů jsou tudíž podloženy a konkretizovány hodnocením podnikatelů a jednatelů. Zásadním zjištěním výzkumu je fakt, že na české stavebnictví dopadla hospodářská krize silněji než na rakouské stavebnictví, které podle srovnání ekonomickou krizi prožívalo slaběji. Lze to pozorovat jednak prostřednictvím strukturálních dat, ale také podle vnímání a hodnocení podniků dotazovaných na vývoj obratu, zisku a průměrného počtu zaměstnanců v posledních letech. Zvláště zásadním jevem a aktuálním problémem je pro stavebnictví v obou zemích klesající poptávka veřejnoprávních institucí v době finanční a ekonomické krize, dále vyjednávací síla zákazníků, silný konkurenční tlak a vývoj ve směru specializace a sdružování kompetencí a centralizace dodavatelů. Tváří v tvář tomuto dynamickému vývoji hrají důležitou roli aktivity strategického managementu podniků. Studie ukázala, že aktivity strategického managementu rakouských podniků ve stavebnictví jsou realizovány pravidelněji než v českých podnicích. Tyto výhody ve strategickém řízení mohou přispívat k tomu, že rakouské podniky jsou menší měrou postiženy krizí, protože se na základě odpovídajících analýz prostředí a plánování možná dokázaly dříve a lépe připravit na vývoj v minulých letech. S ohledem na výše uvedené aktuální problémy se jeví strategické a smysluplné stát se ve spolupráci s ostatními podniky generálním dodavatelem působícím na běžném trhu a současně vyhledávat mezery na trhu a vykrývat speciální zakázky. Potenciál pro aktuální strategie využívání mezer na trhu spočívá například v oblasti zelených technologií a trvale udržitelného stavění. Tendence k vytváření podniků typu generálních dodavatelů lze rozpoznat také u převážně využívaných forem kooperací rakouských a českých podniků. Velký význam zde mají především kooperace v podobě subdodavatelských vztahů a neformálních kooperací. Ochota navazovat kooperace je výraznější u českých podniků než u těch rakouských, což by mohlo mít souvislost se silnějším dopadem ekonomické krize na české podniky. I přes principiálně značnou otevřenost k navazování kooperací respondentů v obou analyzovaných státech, jsou přeshraniční kooperace mezi podniky ve stavebnictví obou sousedních zemí dosud jen zřídkavé a stávající kooperace se soustředí vždy především na tuzemské partnery. Dotazované české podniky kooperují ve větším měřítku s rakouskými

172 172 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH podniky než dotazované rakouské podniky s českými. Přeshraniční kooperace v analyzovaném příhraničí se ve stavebnictví téměř vůbec nevyskytují. Veškeré zásadní bariéry přeshraniční spolupráce na obou stranách hranice byly identifikovány v jazykové bariéře, v problémech s budováním kooperačních partnerství, v rozdílné úrovni mezd a nákladů a také v byrokratických a právních překážkách. Navíc vnímají rakouské podniky bariéry především v oblastech, které se týkají image potenciálních českých kooperačních partnerů (např. odlišné mentality, úrovně vzdělání a postoj k práci). České podniky navíc také vnímají jako bariéru především chybějící personální zdroje pro budování kooperací. Jak ukázaly úvahy o zjištěných výsledcích s experty z oboru, je pro překonání těchto bariér zapotřebí, aby zainteresovaní viděli užitek z přeshraničních kooperačních vztahů a z odpovídající iniciativy zájemců o kooperace. Tento užitek se však dotazovaným podnikům z oboru stavebnictví zatím nejevil jako dostatečně výrazný. První krok k předestření možností kooperací a možného užitku z kooperací by mohly představovat přeshraniční kooperační databáze. Ty se mohou pro podniky otevřené pro kooperace stát impulzem pro vzbuzení zájmu o spolupráci a jistou formou zprostředkujícího nástroje. Dalším důležitým krokem by mohlo být vyzdvihnutí příkladů nejlepší praxe (best-practice) přeshraniční kooperace ve stavebnictví. Tak by se zviditelnily příklady užitečnosti takových kooperací, které by pak mohly sehrát roli vzoru a zvýšit ochotu podniků k navazování spolupráce. Nezanedbatelným příspěvkem by také mohlo být posílení reputace českých podniků coby kooperačních partnerů pro rakouské podniky. Dále by se mohly v dalších přeshraničních projektech cíleně rozpracovat společné aspekty užitku a vizí přeshraniční kooperace ve stavebnictví. Jako konkrétní příklad takového společného užitku, který kombinuje silné stránky rakouských a českých podniků zjištěné v této studii, lze uvést kooperace na společném budování a rozšiřování východoevropských trhů. Vkladem českých podniků do kooperace by přitom mohla být jazyková a kulturní blízkost českých podniků ke státům v tomto regionu Evropy i komparativní (nákladové) výhody, které představují specifické aspekty takového benefitu. Rakouské podniky by mohly přispět svými speciálními silnými stránkami spočívajícími ve strategických aktivitách (spadajících do / v rámci) managementu, řízení podniku a financování coby strategicky hodnotnými zdroji úspěchu kooperace.

173 173 SUMMARY The publication is dedicated to the research of small and medium-sized construction enterprises operating in the border areas, particularly in the South Moravian Region, the Province of Lower Austria and city of Vienna, but also in the wider context of development of construction industry in concerned countries, especially in the period after the financial and economic crisis in The first part introduce the development of the construction industry in the Czech Republic and Austria on the basis of selected data of the European statistical office Eurostat, through which the development of construction industry in both concerned countries is compared in juxtaposition, and also the relationship of the construction sector and the national economy as a whole is identified in each country. The reference period is primarily the period , based on the availability and relevance of statistical data. To ensure the comparability of the data presented Euro were selected as monetary unit, and data for both countries were presented in this monetary unit. The book brings theoretical point of the research, within which there were examined factors influencing the success of individual companies, their willingness and motivation to cooperate in general but also in relation to the other country in the border region, assessment of the current situation and expectations of the future development of individual representatives of the enterprises on a sector level and assessment of enterprises themselves. Modified model of five competitive forces by Porter is used which is tailored to the needs of the research project and completed by the sixth power of cooperation. In the publication there is a combination of points of view, the view from inside the company, a resource-based view, and the view of the external business environment, a market-based view. The theoretical assumptions and anchor for exploring the motivation to cooperate are presented also with the reasons that could make barriers for cooperation. Furthermore, in theoretical part there are assumed factors specified which cloud influence the success of enterprises in the industry. The next part begins with the introduction of a sample, within which enterprises are characterized as business itself as well as respondents for each enterprise. Also the methodology of data assembling process is introduced. After that the result of the survey themselves are presented also with the relevant statistical evaluation of variables. The results are presented for both concerned research regions separately with the layout using percentage representation of individual responses received as well as

174 174 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH with the layout within the set of scales with relevant statistical data characteristics, depending on the nature of individual questions answered and their significance. Graphics are accompanied by verbal commentary that enlighten on the context of the presented results. The results are divided according to the focus of the particular empirical parts consistently with the theoretical background. Afterwards, attention is paid to the mutual comparison of the obtained results with the use of mathematical-statistical tools and statistical tests in order to be able to identify the factors of separate research areas in detail. The publication contains an attachment, in which there is an overview of the results of the used mathematical-statistical tools and statistical tests that have not been fully presented in the text itself to preserve the readability of the text, but potential readers can find the information available in this way.

175 175 SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1: Metodický postup výzkumu Obr. 2: Počet podniků ve stavebnictví Obr. 3: Počet podniků v členění dle počtu zaměstnanců ve stavebnictví Obr. 4: Počet zaměstnaných osob ve stavebnictví Obr. 5: Tržby z prodeje ve stavebnictví Obr. 6: Hrubý provozní přebytek ve stavebnictví Obr. 7: Osobní náklady ve stavebnictví Obr. 8: Podíl tržeb z prodeje na zaměstnanou osobu ve stavebnictví Obr. 9: Podíl osobních nákladů na výkonech ve stavebnictví Obr. 10: Průměrné osobní náklady na zaměstnanou osobu ve stavebnictví Obr. 11: Index vydaných stavebních povolení počet bytů (2010 = 100) Obr. 12: Srovnání procentuální změny tvorby hrubé přidané hodnoty ve stavebnictví a hospodářství celkem Obr. 13: Rozdělení podniků dle oblasti působení Obr. 14: Rozdělení podniků dle sídla Obr. 15: Rozdělení podniků dle velikosti (počtu zaměstnanců) Obr. 16: Rozdělení podniků dle roku založení Obr. 17: Rozdělení podniků dle fáze životního cyklu Obr. 18: Rozdělení podniků dle zařazení do tržního typu Obr. 19: Podíl lokalit na obratu v roce Obr. 20: Rozdělení obratu v roce 2012 dle typů zákazníků Obr. 21: Podíl podniků vlastnící příslušný certifikát Obr. 22: Podíl zakázek realizovaných subdodavateli na obratu v roce Obr. 23: Počet subdodavatelských smluv v roce Obr. 24: Podíl tržeb z prodeje zboží a služeb zavedených v uplynulých třech letech na obratu v roce

176 176 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH Obr. 25: Velikost obratu v roce Obr. 26: Rozdělení podniků dle vývoje klíčových ukazatelů obratu, zisku a průměrného počtu stálých zaměstnanců v letech Obr. 27: Rozdělení podniků dle vyhlídek managementu Obr. 28: Vztah respondentů k Rakousku Obr. 29: Četnost osobního kontaktu s lidmi z Rakouska Obr. 30: Důvody pro a proti zaměstnávání pracovníků z Rakouska v českých stavebních podnicích Obr. 31: Konkurenční strategie pro klíčové produkty na obecném trhu Obr. 32: Konkurenční strategie pro klíčové produkty na specifickém segmentu trhu Obr. 33: Hlavní problémy v odvětví: Poptávka Obr. 34: Hlavní problémy v odvětví: Konkurenční situace Obr. 35: Hlavní problémy v odvětví: Tvorba hodnoty Obr. 36: Hlavní problémy v odvětví: Další problémy Obr. 37: Silné a slabé stránky: Strategie a trhy Obr. 38: Silné a slabé stránky: Lidské zdroje Obr. 39: Silné a slabé stránky: Produkty Obr. 40: Silné a slabé stránky: Služby Obr. 41: Silné a slabé stránky: Obstaravatelská činnost Obr. 42: Silné a slabé stránky: Řízení podniku Obr. 43: Silné a slabé stránky: Finanční management Obr. 44: Silné a slabé stránky: Činnost strategického managementu Obr. 45: Regionální členění spolupracujících partnerů Obr. 46: Členění dle způsobu spolupráce Obr. 47: Členění dle oblasti spolupráce Obr. 48: Významnost spolupráce s aktuálními partnery dle regionů Obr. 49: Členění dle období počátku spolupráce Obr. 50: Představitelné formy spolupráce s rakouskými podniky... 75

177 SEZNAM OBRÁZKŮ 177 Obr. 51: Motivy ke spolupráci s rakouskými podniky založené na tržním přístupu (MBV) Obr. 52: Motivy ke spolupráci s rakouskými podniky založené na zdrojovém přístupu (RBV) Obr. 53: Bariéry spolupráce s rakouskými podniky založené na tržním přístu (MBV) Obr. 54: Bariéry spolupráce s rakouskými podniky založené na zdrojovém přístupu (RBV) Obr. 55: Požadavky na rakouského partnera ( tvrdá data ) Obr. 56: Požadavky na rakouského partnera ( měkká data ) Obr. 57: Opatření vedoucí ke zlepšení spolupráce Obr. 58: Počet podniků ve stavebnictví Obr. 59: Počet podniků podle počtu zaměstnanců v roce Obr. 60: Počet zaměstnanců ve stavebnictví Obr. 61: Obrat ve stavebnictví Obr. 62: Hrubý provozní výsledek ve stavebnictví Obr. 63: Personální náklady ve stavebnictví Obr. 64: Obrat na zaměstnance ve stavebnictví Obr. 65: Podíl personálních nákladů na produkci ve stavebnictví Obr. 66: Personální náklady na zaměstnance ve stavebnictví Obr. 67: Index stavebních povolení - počet bytů (2010 = 100) Obr. 68: Srovnání procentuální změny tvorby hrubé přidané hodnoty (v běžných cenách) mezi hospodářstvím a stavebnictvím Obr. 69: Rozložení podniků podle oborové příslušnosti Obr. 70: Regionální rozložení podniků podle sídla Obr. 71: Rozložení podniků podle velikosti (počtu zaměstnanců) Obr. 72: Rozložení podniků podle roku založení Obr. 73: Četnost podniků podle fáze v životním cyklu podniku Obr. 74: Rozložení podniků podle trhu, na kterém působí... 95

178 178 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH Obr. 75: Rozložení průměrného ročního obratu 2012 podle regionů Obr. 76: Rozložení průměrného ročního obratu 2012 podle skupin zákazníků Obr. 77: Již provedené a připravované certifikace Obr. 78: Rozložení podniků podle podílu kooperace se subdodavateli na celkovém obratu za rok Obr. 79: Rozložení podniků podle počtu platných dodavatelských smluv v roce Obr. 80: Rozložení podniků podle podílu nových produktů/služeb na obratu dosaženém v roce Obr. 81: Rozložení podniků podle výše obratu v roce Obr. 82: Rozložení podniků podle ukazatelů obrat, zisk a průměrný počet zaměstnanců v posledních 3 letech Obr. 83: Rozložení podniků podle hodnocení hospodářského vývoje podniku v následujících třech letech Obr. 84: Rozložení respondentů podle postoje k České republice Obr. 85: Rozložení respondentů podle četnosti osobních kontaktů s občany České republiky Obr. 86: Argumenty pro a proti zaměstnávání českých pracovníků Obr. 87: Rozložení podniků podle pozice na všeobecném trhu Obr. 88: Rozložení podniků podle pozice na specializovaném trhu Obr. 89: Hodnocení problémů v oblasti tržní poptávky Obr. 90: Hodnocení problémů v oblasti konkurenční situace Obr. 91: Hodnocení problémů v oblasti tvorby přidané hodnoty Obr. 92: Hodnocení dalších problémů Obr. 93: Hodnocení interních faktorů úspěchu v oblasti Strategie a trh Obr. 94: Hodnocení interních faktorů úspěchu v personální oblasti Obr. 95: Hodnocení interních faktorů úspěchu v oblasti Výroba produktů a poskytování služeb Obr. 96: Hodnocení interních faktorů úspěchu v oblasti servisu Obr. 97: Hodnocení interních faktorů úspěchu v oblasti zásobování Obr. 98: Hodnocení interních faktorů úspěchu v řízení podniku

179 SEZNAM OBRÁZKŮ 179 Obr. 99: Hodnocení interních faktorů úspěchu ve financování Obr. 100: Současný stupeň realizace a spokojenost s realizací aktivit spadajících do strategického managementu Obr. 101: Rozložení podniků podle roku vzniku kooperace Obr. 102: Rozsah kooperace s partnery z jednotlivých regionů Obr. 103: Význam kooperací pro úspěšnost podniku, členění podle regionů Obr. 104: Stávající formy kooperace Obr. 105: Stávající kooperace Obr. 106: Rozložení podniků podle postoje ke kooperaci s českými podniky Obr. 107: Motivy pro kooperaci s českými podniky z pohledu založeného na trhu (MBV) Obr. 108: Motivy pro kooperaci s českými podniky z pohledu založeného na zdrojích (RBV) Obr. 109: Tržní bariéry bránící kooperaci s českými podniky Obr. 110: Bariéry kooperace s českými podniky vycházející ze zdrojů Obr. 111: Důležitost požadavků na české kooperační partnery - tvrdé požadavky 123 Obr. 112: Důležitost požadavků na české kooperační partnery - měkké požadavky Obr. 113: Opatření na podporu přeshraničních kooperací Obr. 114: Problémy v odvětví poptávka Obr. 115: Problémy v odvětví - konkurenční situace Obr. 116: Problémy v odvětví tvorba hodnoty Obr. 117: Problémy v odvětví další problémy Obr. 118: Silné a slabé stránky strategie a trhy Obr. 119: Silné a slabé stránky lidské zdroje Obr. 120: Silné a slabé stránky produkty Obr. 121: Silné a slabé stránky služby Obr. 122: Silné a slabé stránky obstaravatelská činnost Obr. 123: Silné a slabé stránky řízení podniku

180 180 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH Obr. 124: Silné a slabé stránky finanční management Obr. 125: Využívání strategických činností Obr. 126: Spokojenost s využíváním strategických činností Obr. 127: Rozdělení podniků podle roku vzniku kooperace ve srovnání obou zemí Obr. 128: Míra kooperace s partnery z příslušného regionu ve srovnání obou zemí Obr. 129: Význam kooperací pro úspěšnost podniku podle regionů ve srovnání obou zemí Obr. 130: Stávající formy kooperace ve srovnání zemí Obr. 131: Stávající oblasti kooperace ve srovnání zemí Obr. 132: Motivy kooperace vyplývající z tržních podmínek ve srovnání zemí Obr. 133: Motivy kooperace vyplývající ze zdrojů ve srovnání zemí Obr. 134: Bariéry kooperací vyplývající z trhu ve srovnání zemí Obr. 135: Bariéry pro kooperace vyplývající ze zdrojů ve srovnání zemí Obr. 136: Význam požadavků na kooperačního partnera ve srovnání zemí tvrdé požadavky Obr. 137: Význam požadavků kladených na kooperačního partnera ve srovnání zemí měkké požadavky Obr. 138: Aktivity na podporu přeshraničních kooperací ve srovnání zemí Obr. 139: Rozdělení podle úspěšnosti podniku při definování úspěchu podle stavu vývoje podniku Obr. 140: Rozdělení podniků podle úspěšnosti podniku při definování úspěchu přes indikátory obrat, zisk, výše vlastního kapitálu a likvidita Obr. 141: Střední hodnoty indikátorů obrat, zisk, vlastní kapitál a likvidita u úspěšných a neúspěšných podniků Obr. 142: Hodnocení interních faktorů úspěšnosti v oblasti strategie a trhu úspěšných a neúspěšných podniků ve srovnání s konkurencí Obr. 143: Hodnocení interních faktorů úspěšnosti v personální oblasti úspěšných a neúspěšných podniků ve srovnání s konkurencí Obr. 144: Hodnocení interních faktorů úspěšnosti v oblasti výroby produktů a poskytování služeb úspěšnými a neúspěšnými podniky ve srovnání s konkurencí

181 SEZNAM OBRÁZKŮ 181 Obr. 145: Hodnocení interních faktorů úspěšnosti v oblasti poskytování služeb úspěšnými a neúspěšnými podniky ve srovnání s konkurencí Obr. 146: Hodnocení interních faktorů úspěšnosti v oblasti zásobování úspěšnými a neúspěšnými podniky ve srovnání s konkurencí Obr. 147: Hodnocení interních faktorů úspěšnosti v oblasti řízení podniku úspěšnými a neúspěšnými podniky ve srovnání s konkurencí Obr. 148: Hodnocení interních faktorů úspěšnosti v oblasti financování úspěšnými a neúspěšnými podniky ve srovnání s konkurencí Obr. 149: Aktuální stupeň realizace strategických aktivit managementu (spadajících do / v rámci) úspěšnými a neúspěšnými podniky Obr. 150: Spokojenost s realizací strategických aktivit (spadajících do / v rámci) managementu úspěšných a neúspěšných podniků

182

183 183 SEZNAM TABULEK V TEXTU Tab. 1: Stavební práce S celkem v mil. Kč běžných cen Tab. 2: Vydaná stavební povolení Tab. 3: Stavebnictví od roku Tab. 4: Průměrný počet podniků Tab. 5: Bytová výstavba Tab. 6: Zpráva o kvantitativním shromažďování dat Tab. 7: Informace o shromažďování dat SEZNAM TABULEK V PŘÍLOHÁCH Tab. 1: Statistická data - rozdělení podniků podle roku vzniku kooperace ve srovnání zemí Tab. 2: Statistická data míra kooperace s partnery z toho kterého regionu ve srovnání zemí Tab. 3: Statistická data význam kooperací pro úspěšnost podniku podle regionů ve srovnání zemí statistiky skupin Tab. 4: Statistická data význam kooperací pro úspěšnost podniku podle regionů ve srovnání zemí statistiky skupin T test u nezávislých namátkových vzorků Tab. 5: Statistická data stávající formy kooperace ve srovnání zemí Tab. 6: Statistická data stávající oblasti kooperace ve srovnání zemí Tab. 7: Statistická data motivy vyplývající z trhu Tab. 8: Statistická data motivy založené na zdrojích Tab. 9:Statistická data bariéry založené na trhu Tab. 10: Statistická data bariéry vyplývající ze zdrojů Tab. 11: Statistická data opatření na podporu přeshraničních kooperací ve srovnání zemí Tab. 12: Statistická data požadavky (hard a soft facts) statistiky skupin

184 184 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH Tab. 13: Statistická data požadavky (hard a soft facts) T test u nezávislých namátkových vzorků Tab. 14: Statistická data indikátory úspěchu pro shlukovou analýzu statistiky skupin Tab. 15: Statistická data indikátory úspěchu pro shlukovou analýzu T test u nezávislých namátkových vzorků Tab. 16: Statistická data silné a slabé stránky statistiky skupin Tab. 17: Statistická data silné a slabé stránky T test u nezávislých namátkových vzorků Tab. 18: Statistická data stupeň realizace strategických aktivit managementu statistiky Tab. 19: Statistická data stupeň realizace strategických aktivit managementu T test u nezávislých namátkových vzorků Tab. 20: Statistická data spokojenost s realizací strategických aktivit managementu statistiky skupin Tab. 21: Statistická data spokojenost s realizací strategických aktivit managementu T test u nezávislých namátkových vzorků...211

185 185 SEZNAM LITERATURY Aaker, D. A.(2003) Brand building - budování značky: vytvoření silné značky a její úspěšné zavedení na trh. 1. vyd. Brno: Computer Press,. 312 s. ISBN Bamberger, I./Wrona, T. (2012): Strategische Unternehmensführung. Strategien, Systeme, Methoden, Prozesse. 2., vollständig überarbeitete und erweiterte Auflage. München: Vahlen. Barney, J. (1991): Firm resources and sustained competitive advantage. In: Journal of Management, 17 (1), Blumer, H. (1986): Symbolic Interactionism. Perspective and Method.Berkeley: Univ. of California Press. Buschmann, B./Golembiewski, W. (2004): Kooperationen im Handwerk mit Blick auf die EU-Osterweiterung. In: Meyer, J.-A. (Hrsg.): Kooperationen von kleinen und mittleren Unternehmen in Europa. Lohmar: Eul Verlag (Jahrbuch der KMU-Forschung und -Praxis in der Edition Kleine und mittlere Unternehmen ), Cano, C. R./Carrillat, F./Jaramillo, F. (2004): A meta-analysis of the relationship between market orientation and business performance: evidence from five continents. In: International Journal of Research in Marketing, 21, CEEC Research (2013):Analýzy stavebnictví. Zugriff am 31. Juli 2013 unter Coman, A.; Ronen, B. (2009): Focused SWOT: diagnosing critical strengths and weaknesses. In: International Journal of Production Research, 47, Crainer,S., (2000) Moderní management - Základní myšlenkové směry, 1.vydání, Praha, Management Press, 250 s.,isbn

186 186 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH ČSÚ (2013): Český statistický úřad, Databáze stvebnictví Zugriff am 31. Juli 2013 unter De, D. A. (2005): Entrepreneurship: Gründung und Wachstum von kleinen und mittleren Unternehmen. München: Pearson. Diekmann, A. (2009): Empirische Sozialforschung. Grundlagen, Methoden, Anwendungen. Reinbek bei Hamburg: Rowohlt Taschenbuch Verlag Drucker, P. F. (2000) Výzvy managementu pro 21. století. Přel. P. Medek. 1. vydání, Praha: Management Press,. 187 s. ISBN X Ebner, G. (2011): Ursprünge der Finanzkrise fremdverschuldete und selbstverschuldete Komponenten. In: Hummer, W. (Hrsg.): Die Finanzkrise aus internationaler und österreichischer Sicht Vom Rettungspakte für Griechenland zum permanenten Rettungsschirm für den Euro-Raum, Innsbruck, Eisenhardt, K. M./Schoonhoven, C. B. (1996): Resource-based View of Strategic Alliance Formation: Strategic and Social Effects in Entrepreneurial Firms. In: Organization Science, 7 (2), Ellis, P. D. (2006): Market orientation and performance: a metaanalysis and cross-national comparisons. In: Journal of Management Studies, 43, Europäische Kommission (2003a): Empfehlung der Kommission vom 6. Mai 2003 betreffend die Definition der Kleinstunternehmen sowie der kleinen und mittleren Unternehmen (2003/361/EG), Brüssel. Europäische Kommission (2003b): KMU und Kooperation, Zugriff am 25. Juli 2013 unter Eurostat (2013a): Baugewerbe nach Beschäftigtengrößenklassen (NACE Rev. 2, F). Zugriff am 31. Juli 2013 unter sbs_sc_ con_r2&lang=de

187 SEZNAM LITERATURY 187 Eurostat (2013b): Baugenehmigungen jährliche Daten (2010=100). Zugriff am 31. Juli 2013 unter de Eurostat (2013c): VGR nach 10 Wirtschaftsbereichen Volumen. Zugriff am 31. Juli 2013 unter ang= de Frank, H./Keßler, A. (2009): Strategisches Verhalten und Erfolgsfaktoren von Familienunternehmen Eine vergleichende Analyse österreichischer Familienunternehmen und Nicht-Familienunternehmen. Wien: Studie des Forschungsinstituts für Familienunternehmen an der WU Wien im Auftrag des Family Business Network Austria. Grant, R. M. (2007): Contemporary Strategy Analysis. 6. Aufl. Oxford: Blackwell. Helms, M. M./Nixon, J. (2010): Exploring SWOT analysis where are we now? A review of academic research from the last decade. In: Journal of Strategy and Management, 3, Kirca, A. H./Jayachandran, S./Bearden, W. O. (2005): Market orientation: a meta-analytic review and assessment of its antecedents and impact on performance. In: Journal of Marketing, 69, Knight, G. (2000): Entrepreneurship and marketing strategy: The SME under globalization. In: Journal of International Marketing, 8, Kog, Y. C./Loh, P. K. (2012): Critical success factors for different components of construction projects. In: Journal of Construction Engineering and Management, April, Kohli, A. K./Jaworski, B. J. (1990): Market orientation: the construct, research propositions, and managerial implications. In: Journal of Marketing, 54, Kreuzer, E. (2012): Marketing im Baugewerbe Modul 1: Strukturwandel in der Bauwirtschaft. Eine Initiative der Bundesinnung Bau zur Stärkung der Marktposition ihrer Mitgliedsbetriebe, Wien.

188 188 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH Matthews, C. H./Scott, S. G. (1995): Uncertainty and planning in small and entrepreneurial firms: an empirical assessment. In: Journal of Small Business Management, 33, Meyer, J.-A./Lorenzen, K. (2004): Erfolgsfaktoren grenzüberschreitender Kooperationen von KMU. In: Meyer, J.-A. (Hrsg.): Kooperationen von kleinen und mittleren Unternehmen in Europa. Lohmar: Eul Verlag (Jahrbuch der KMU-Forschung und -Praxis 2004 in der Edition Kleine und mittlere Unternehmen, 2004), Michler, A. F./Smeets, H. (2011): Die Finanzkrise: Ursachen, Wirkungen und Maßnahmen. In: Apolte, T./Leschke, M./Michler, A. F./Müller, C./Voigt, S./Wentzel, D. (Hrsg.): Die aktuelle Finanzkrise Bestandsaufnahme und Lehren für die Zukunft, Stuttgart: Lucius & Lucius, Miller, D. (1987a): The structural and environmental correlates of business strategy. In: Strategic Management Journal, 8, Miller, D. (1987b): The Genesis of Configuration. In: Academy of Management Review, 12, Mitterlehner, R./Grubmann, M./Vana, S. (2011): KMU im Fokus der österreichischen Wirtschaftspolitik: Aktions- und Themenfelder. In: Leitl, C./Mitterlehner, R./Rößl, D. (Hrsg.): 75 Jahre Institut für KMU- Management Wirtschaftsuniversität Wien, Wien, Mugler, J. (2005): Grundlagen der BWL der Klein- und Mittelbetriebe. Wien: Facultas. Park, S. H./Zhou, D. (2005): Firm heterogeneity and competitive dynamics in alliance formation. In: Academy of Management Review, 30, Perlitz, M. (2002): Spektrum kooperativer Internationalisierungsformen. In: Marchazina, K./Oesterle, M.-J. (Hrsg.): Handbuch Internationales Management. Grundlagen Instrumente Perspektiven. 2., überarbeitete und erweiterte Auflage. Wiesbaden: Gabler. Pezoldt, K. (2004): Kooperation von deutschen und osteuropäischen KMU. Entwicklung von Synergiepotenzialen durch interkulturelles Lernen.

189 SEZNAM LITERATURY 189 In: Meyer, J.-A. (Hrsg.): Kooperationen von kleinen und mittleren Unternehmen in Europa. Lohmar: Eul Verlag (Jahrbuch der KMU- Forschung und -Praxis 2004 in der Edition Kleine und mittlere Unternehmen, 2004), Porter, M. E. (1979): How competitive forces shape strategy. In: Harvard Business Review, 57 (2), Porter, M. (1980): Competitive Strategy. Techniques for Analyzing Industries and Competitors. New York: Free Press. Porter, M. E. (2008): The five competitive forces that shape strategy. In: Harvard Business Review. January, Prahalad, C. K./Hamel, G. (1990): The core competence of a corporation. In: Harvard Business Review, 68 (3), Quack, H. (2000): Internationale Kooperationen. Ein Wegweiser für mittlere und kleine Unternehmen. Frankfurt: Frankfurter Allgemeine Buch. Ritala, P./Ellonen, H.-K. (2010): Competitive advantage in interfirm cooperation. Old and new explanation. In: International Business Journal, 20 (5), Rößl, D./Fink, M./Berger, G. (2008): Regionale Vernetzung von KMB. In: Zeitschrift für KMU und Entrepreneurship (ZfKE), 56 (7), Schäper, C. (1997): Entstehung und Erfolg zwischenbetrieblicher Kooperation. Möglichkeiten öffentlicher Förderung. Wiesbaden: Dt. Univ.- Verl. (Schriftenreihe des Betriebswirtschaftlichen Forschungszentrums Mittelstand Bayreuth). Schmid, S. (2005): Kooperation: Erklärungsperspektiven interaktionstheoretischer Ansätze. In: Zentes, J./Swoboda, B./Morschett, D. (Hrsg.): Kooperationen, Allianzen und Netzwerke. Grundlagen Ansätze Perspektiven. 2., überarb. und erw. Aufl. Wiesbaden: Gabler, Schrader, S. (1993): Kooperationen. In: Hauschildt, J. & Grün, O. (Hrsg.): Ergebnisse empirischer betriebswirtschaftlicher Forschung: zu einer Realtheorie der Unternehmung. Festschrift für Eberhard Witte. Stuttgart: Schäffer-Poeschel,

190 190 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH Shahu, R./Pundir, A. K./Ganapathy, L. (2012): An empirical study on flexibility: a critical success factor of construction projects. In: Global Journal of Flexible Systems Management, 13, Souček,Z. (2001) Jak objevovat a připravovat budoucí lídry, In: Moderní řízení, ISSN Stein, V. (2005): Kooperation: Erklärungsperspektive der strategischen Managementforschung. In: Zentes, J./Swoboda, B./Morschett, D. (Hrsg.): Kooperationen, Allianzen und Netzwerke. Grundlagen Ansätze Perspektiven. 2., überarb. und erw. Aufl. Wiesbaden: Gabler, Swoboda, B. (2005): Kooperation: Erklärungsperspektiven grundlegender Theorien, Ansätze und Konzepte im Überblick. In: Zentes, J./Swoboda, B./Morschett, D. (Hrsg.): Kooperationen, Allianzen und Netzwerke. Grundlagen Ansätze Perspektiven. 2., überarb. und erw. Aufl. Wiesbaden: Gabler, Teece, D./Pisano, G./Shuen, A. (1997): Dynamic Capabilities and Strategic Management. In: Strategic Management Journal, 18 (7), Zahn, E./Foschiani, S. (2000): Wettbewerbsfähigkeit durch interorganisationale Kooperati-on. In: Kaluza, B./Blecker, T. (Hrsg.): Produktions- und Logistikmanagement in vir-tuellen Unternehmen und Unternehmensnetzwerken. Berlin: Springer, Zentes, J./Swoboda, B./Morschett, D. (2005): Kooperationen, Allianzen und Netzwerke. Grundlagen, Metaanalyse und Kurzabriss. In: Zentes, J./Swoboda, B./Morschett, D. (Hrsg.): Kooperationen, Allianzen und Netzwerke. Grundlagen Ansätze Perspektiven. 2., überarb. und erw. Aufl. Wiesbaden: Gabler, 3 32.

191 191 PŘÍLOHY Kapitola 5 představuje zásadní statistickou významnost motivů, které hovoří pro kooperace, a bariér, které kooperacím brání, ve srovnání zemí. Na tomto místě je třeba poznamenat, že v kapitole 5 jsou prezentovány jen ty statisticky významné hodnoty, jejichž hodnota Phi koeficientu je vyšší než 0,3. Ačkoli byly u dalších motivů a bariér zjištěny signifikantní hodnoty, nebylo z důvodu slabého Phi koeficientu možno považovat sílu souvislosti za dostatečně vysokou, a tudíž byly z komentáře vyloučeny. Tab. 1: Statistická data - rozdělení podniků podle roku vzniku kooperace ve srovnání zemí Rozdělení podniků podle roku vzniku kooperace ve srovnání zemí Chí kvadrát podle Pearsona Phi koeficient Exaktní signifikance 9,456,221,092 Tab. 2: Statistická data míra kooperace s partnery z toho kterého regionu ve srovnání zemí Chí kvadrát podle Pearsona Exaktní signifikance Míra kooperace s partnery z toho kterého regionu ve srovnání Phi koeficient zemí Zbývající Rakousko 144,388,835,000 Rakousko-české příhraničí: rakouská strana 25,098,348,000 Zbývající Česko 159,396,878,000 Rakousko-české příhraničí: česká strana 14,230,262,000 Ostatní země EU 1,460,084,227 Ostatní evropské země 2,452,109,117 Jiné třetí země 1,457,084,227

192 192 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH Tab. 3: Statistická data význam kooperací pro úspěšnost podniku podle regionů ve srovnání zemí statistiky skupin Jaký význam mají vaše aktuální kooperační partnerství v oboru stavebnictví pro úspěch vašeho podniku? Rakousko-české příhraničí: česká strana Rakousko-české příhraničí: rakouská strana Zbývající Česko Zbývající Rakousko Ostatní země EU Ostatní evropské země (nečlenové EU) Jiné třetí země (po celém světě) Statistiky skupin Přiřazení souboru dat N Střední hodnota Standardní odchylka Standardní chyba střední hodnoty AUT 0 a... CZ 49 3,16 1,390,199 AUT 13 3,31 1,182,328 CZ 34 3,85 1,306,224 AUT 1 3,00.. CZ 127 2,19,990,088 AUT 60 2,55 1,080,139 CZ 36 3,89 1,389,232 AUT 6 2,17 1,169,477 CZ 39 3,41 1,446,232 AUT 0 a... CZ 31 4,10 1,513,272 AUT 0 a... CZ 29 4,45 1,325,246 a. T nelze vypočítat, protože nejméně jedna ze skupin je prázdná.

193 PŘÍLOHY 193 Tab. 4: Statistická data význam kooperací pro úspěšnost podniku podle regionů ve srovnání zemí statistiky skupin T test u nezávislých namátkových vzorků Levenův test rovnosti rozptylů T test pro rovnost středních hodnot Rakousko-české příhraničí: Rakouská strana Zbývající Česko Zbývající Rakousko Ostatní země EU Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné F Signifikance T Sig. (oboustranný),480,492-1,313,196-1,373,182..,816, ,376,023-5,272,000-4,953,000 1,423,239-2,002,052-2,344,049 Tab. 5: Statistická data stávající formy kooperace ve srovnání zemí Chí kvadrát Exaktní podle Phi koeficient signifikance Pearsona Stávající formy kooperace ve srovnání zemí Kapitálové účasti na existujících podnicích 30,487,359,000 Joint Venture 47,258,480,000 Obchodní vztahy na základě dlouhodobých smluv o 7,665,193,006 dodávkách Licenční smlouvy / franšízové smlouvy 4,570,149,033 Ostatní neformální kooperace bez smluvního základu 10,714,229,001 Dlouhodobější subdodavatelské smlouvy 3,183,125,074 Ostatní kooperace na smluvním základu 0,017,009,895

194 194 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH Tab. 6: Statistická data stávající oblasti kooperace ve srovnání zemí Chí kvadrát podle Pearsona Phi koeficient Exaktní signifikance Stávající oblasti kooperace ve srovnání zemí Společné financování 5,143,159,023 Zásobování/subdodavatelé/dodavatelé 14,031,262,000 Společná produkce 0,682,058,409 Společný odbyt 0,221,033,638 Marketing / akvizice zákazníků 0,001,002,974 Vývoj produktů / inovace / výzkum a vývoj 3,258,126,071 Nábor pracovníků/vzdělávání a zvyšování kvalifikace 0,007,006,932 Poradenství/transfer znalostí 1,188,076,276 Tab. 7: Statistická data motivy vyplývající z trhu Motivy vyplývající z trhu Chí kvadrát podle Pearsona Phi koeficient Exaktní signifikance Chybějící tuzemská poptávka 53,497,454,000 Minimalizace rizika 29,750,327,000 Využívání nových šancí na trhu / trendy oboru 24,643,308,000 Zvětšení podílu na trhu/ zpřístupnění nových trhů 19,988,277,000 Překonávání byrokratických a právních bariér 11,099,206,001 Výhoda mzdových nákladů 6,324,156,013 (Lepší) možnosti přístupu k zakázkám od veřejnoprávních subjektů 4,408,130,041 Reakce na strategie konkurence 1,837,084,213 Vyšší flexibilita 1,750,082,217 Zajištění stávajících podílů na trhu,250,031,787 Eliminace přechodu zákazníků ke konkurenci,094,019,865

195 PŘÍLOHY 195 Tab. 8: Statistická data motivy založené na zdrojích Motivy vyplývající ze zdrojů Chí kvadrát podle Pearsona Phi koeficient Exaktní signifikance Zvýšení výnosů 43,577,409,000 Přístup k know-how (rozšíření kompetencí) 32,438,354,000 Zlepšení nabídky / doplnění palety produktů 30,495,342,000 Získání specifického know-how 24,354,305,000 Získávání pracovníků 13,230,225,000 Snižování nákladů 8,534,181,004 Získání expertů / odborníků 8,044,176,007 Rozšíření nabídky / generální dodavatel (sdružování kompetencí) 7,026,165,010 Specifické pořizování materiálu 6,410,157,015 Zajištění zásobovacích zdrojů 3,136,110,096 Vývoj nových produktů / postupů 2,388,096,140 Tab. 9:Statistická data bariéry založené na trhu Bariéry založené na trhu Chí kvadrát podle Pearsona Phi koeficient Exaktní signifikance Bariér vyplývající z regionálních zvyklostí v oboru (např. výběrová 12,690,221,000 řízení a kalkulační postupy) Jiná měna (euro oproti české koruně) 12,629,221,000 Nedostatečné znalosti - z trhu a šancí na trhu 13,324,219,001 Hospodářská / politická stabilita 9,847,195,003 Rozdílná úroveň mezd a nákladů 6,835,162,011 veřejnoprávních informačních míst 3,405,115,082 vhodných partnerů se zájmem o kooperaci 2,541,099,155 Příliš vysoké daně a poplatky 1,567,078,259 Příliš nízký potenciál trhu, resp. perspektiva zisku 1,060,064,324 právní rámcové podmínky,000,001 1,000

196 196 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH Tab. 10: Statistická data bariéry vyplývající ze zdrojů Bariéry vyplývající ze zdrojů Chí kvadrát podle Pearsona Phi koeficient Exaktní signifikance Rozdílná úroveň vzdělání zaměstnanců 45,780,420,000 Důvěryhodnost podniků 26,629,321,000 Rozdíly v mentalitě a přístupu k práci 9,913,196,002 Chybějící průkazy kvality/certifikace 9,815,195,002 Problémy s financováním / finanční riziko 6,503,158,013 Strach před ztrátou know-how/přetahování zákazníků 3,201,111,081 Neochota vlastních zaměstnanců 2,445,097,136 jazyk,456,042,515 Pracné budování kooperačních partnerství,345,037,612 Pro budování kooperací chybí zdroje ve vlastním podniku,227,030,666 Nebezpečí závislosti na kooperačním partnerovi,206,028,729 Tab. 11: Statistická data opatření na podporu přeshraničních kooperací ve srovnání zemí Opatření na podporu přeshraniční kooperace ve srovnání zemí Chí kvadrát podle Pearsona Phi koeficient Exaktní signifikance Přeshraniční setkávání podniků 4,561,132,033 Přímé zprostředkování kooperačních partnerů 9,504,191,002 Poskytování specifického poradenství 0,200,028,655 Podpora jazykových znalostí 0,101,020,751 Vypracování přeshraničních cílů 0,988,062,320 Finanční subvence 0,627,049,428 Přeshraniční volnočasové aktivity 2,350,095,125 Pomoc od veřejnoprávních institucí, např. od hospodářské komory 1,006,062,316

197 PŘÍLOHY 197 Tab. 12: Statistická data požadavky (hard a soft facts) statistiky skupin Přiřazení souboru dat Statistiky skupin N Střední hodnota Standardní odchylka Standardní chyba střední hodnoty Jak významné jsou pro vás následující požadavky na (možné) české kooperační partnery z oboru stavebnictví? AUT 98 1,82 1,271,128 kvalita / certifikace CZ 141 2,01,898,076 Přiměřená úroveň ceny a výkonu AUT 96 1,90 1,110,113 Doplnění mého spektra činností (předcházející a následující stupeň prací) CZ 144 1,85,805,067 AUT 94 2,74 1,327,137 CZ 124 2,84,887,080 Spolehlivost (dodržování termínů) AUT 98 1,45 1,076,109 CZ 143 1,56,766,064 Důvěryhodnost AUT 98 1,43 1,035,105 CZ 144 1,45,792,066 Společné cíle AUT 97 2,30 1,348,137 CZ 131 2,09,872,076 Specialisté/ experti AUT 98 2,45 1,236,125 CZ 127 2,43,905,080 Hospodářská stabilita AUT 97 2,07 1,166,118 CZ 140 1,79,871,074 Flexibilita AUT 98 2,14 1,210,122 CZ 129 2,15,830,073 Jazykové znalosti AUT 98 1,95 1,179,119 CZ 140 2,25,858,072 Znalost regionálních zvyklostí AUT 98 2,36 1,246,126 CZ 135 2,36,981,084 Inovativní/ otevřený přístup AUT 96 2,26 1,136,116 CZ 130 2,33,839,074 Dodržování právních požadavků AUT 96 1,59 1,062,108 Ostatní: AUT 0 CZ 137 1,84,885,076 CZ 3 4,00 1,732 1,000

198 198 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH Tab. 13: Statistická data požadavky (hard a soft facts) T test u nezávislých namátkových vzorků T test u nezávislých namátkových vzorků Levenův test rovnosti rozptylů T test pro rovnost středních hodnot Jak významné jsou pro vás následující požadavky na (možné) české kooperační partnery z oboru stavebnictví? F Signifikance T Sig. (oboustranný) Kvalita /certifikace Přiměřená úroveň ceny a výkonu Doplnění mého spektra činností (předcházející a následující stupeň prací) Spolehlivost (dodržování termínů) Důvěryhodnost Společné cíle Specialisté / experti Hospodářská stabilita Flexibilita Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné 10,847,001-1,360,175-1,280,202 9,818,002,393,695,369,712 26,348,000 -,626,532 -,594,554 1,428,233 -,931,353 -,876,382,740,391 -,194,846 -,185,854 30,866,000 1,408,161 1,324,187 9,555,002,111,911,107,915 5,391,021 2,163,032 2,055,041 9,794,002 -,033,974 -,031,975

199 PŘÍLOHY 199 Jazykové znalosti Znalost regionálních zvyklostí Inovativní/ otevřený přístup Dodržování právních požadavků Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné 3,971,047-2,281,023-2,160,032 7,136,008,011,991,010,992 6,265,013 -,536,593 -,513,609 1,891,170-1,919,056-1,859,065 Tab. 14: Statistická data indikátory úspěchu pro shlukovou analýzu statistiky skupin Statistiky skupin Střední hodnota Standardní odchylka Standardní chyba střední hodnoty Cluster č. případu N Jak hodnotíte vývoj ekonomického úspěchu svého podniku v uplynulých 3 letech ( ) podle následujících veličin úspěchu obrat neúspěšný 125 3,04,846,076 úspěšný 114 2,41,807,076 zisk neúspěšný 125 3,42,844,076 Jak hodnotíte svůj podnik s ohledem na následující kritéria ve srovnání se svými nejdůležitějšími konkurenty? Financování úspěšný 114 2,77,873,082 výše vlastního kapitálu neúspěšný 125 3,09,783,070 úspěšný 114 1,66,649,061 likvidita neúspěšný 125 3,12,655,059 úspěšný 114 1,72,645,060

200 200 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH Tab. 15: Statistická data indikátory úspěchu pro shlukovou analýzu T test u nezávislých namátkových vzorků T test u nezávislých namátkových vzorků Levenův test rovnosti rozptylů T test pro rovnost středních hodnot Jak hodnotíte vývoj ekonomického úspěchu svého podniku v uplynulých 3 letech ( ) podle následujících veličin úspěchu obrat zisk Jak hodnotíte svůj podnik s ohledem na následující kritéria ve srovnání se svými nejdůležitějšími konkurenty? Financování výše vlastního kapitálu likvidita Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné F Signifikance T Sig. (oboustranný) 1,684,196 5,855,000 5,868,000,311,578 5,797,000 5,788,000,467,495 15,286,000 15,417,000 4,315,039 16,632,000 16,644,000

201 PŘÍLOHY 201 Tab. 16: Statistická data silné a slabé stránky statistiky skupin Cluster č. případu Jak hodnotíte svůj podnik s ohledem na následující kritéria ve srovnání se svými nejdůležitějšími konkurenty? Statistiky skupin N Střední hodnota Standardní odchylka Standardní chyba střední hodnoty Strategie a pozice na trhu neúspěšný 125 2,88,768,069 úspěšný 114 2,38,745,070 Zaměření na klíčové kompetence neúspěšný 120 2,76,778,071 úspěšný 112 2,37,759,072 Zaměření na zákazníky/služby neúspěšný 124 2,36,868,078 úspěšný 112 1,90,759,072 Flexibilita v plnění požadavků zákazníků neúspěšný 124 2,10,780,070 úspěšný 112 1,80,781,074 Široká nabídka prací (trend k přeměně na neúspěšný 120 2,81,853,078 generálního dodavatele) úspěšný 110 2,48 1,020,097 Cena nabízených produktů a služeb neúspěšný 125 2,69,807,072 úspěšný 113 2,53,791,074 Kvalita produktu a služeb neúspěšný 125 2,16,766,069 úspěšný 112 1,79,646,061 Reputace podniku v rámci oboru neúspěšný 120 2,43,796,073 úspěšný 110 1,74,686,065 Jak hodnotíte svůj podnik s ohledem na následující kritéria ve srovnání se svými nejdůležitějšími konkurenty? Personální oblast osobní angažmá podnikatele neúspěšný 124 2,00,806,072 úspěšný 112 1,63,684,065 kvalifikovaní a motivovaní zaměstnanci neúspěšný 124 2,24,667,060 úspěšný 112 1,87,717,068 Vzdělávání a zvyšování kvalifikace zaměstnanců neúspěšný 124 2,60,752,068 úspěšný 112 2,21,773,073 Být atraktivním zaměstnavatelem neúspěšný 125 2,49,747,067 úspěšný 112 2,12,846,080 Pozitivní kultura práce s chybou: společně se učit z chyb Inovační kultura: zaměstnanci jako kreativní pool neúspěšný 121 2,49,776,071 úspěšný 112 2,14,919,087 neúspěšný 122 2,68,684,062 úspěšný 112 2,38,808,076 Míra fluktuace zaměstnanců neúspěšný 119 2,69,909,083 úspěšný 111 2,14 1,004,095

202 202 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH Jak hodnotíte svůj podnik s ohledem na následující kritéria ve srovnání se svými nejdůležitějšími konkurenty? Výroba produktů a poskytování služeb kontrola kvality (management kvality) / certifikace neúspěšný 119 2,80,953,087 úspěšný 112 2,50,986,093 Nákladové výhody díky štíhlému řízení (štíhlé struktury) neúspěšný 115 2,63,862,080 úspěšný 112 2,35,867,082 Technické vybavení neúspěšný 123 2,59,839,076 úspěšný 112 2,04,758,072 Využívání outsourcingu v pracovních krocích neúspěšný 109 3,15,731,070 úspěšný 106 2,94,791,077 Stabilní kooperace s jinými podniky (např. se subdodavateli) neúspěšný 120 2,58,740,068 úspěšný 109 2,39,838,080 Minimalizace vstupních a výstupních nákladů neúspěšný 114 2,74,799,075 úspěšný 110 2,37,800,076 Jak hodnotíte svůj podnik s ohledem na následující kritéria ve srovnání se svými nejdůležitějšími konkurenty? Poskytování služeb poskytování garancí a záruk neúspěšný 124 2,35,746,067 úspěšný 113 1,98,790,074 Projektování / engineering neúspěšný 120 2,65,857,078 úspěšný 109 2,39,870,083 Poprodejní servis /technická údržba neúspěšný 120 2,78,874,080 úspěšný 109 2,27,812,078 Poskytování finančních služeb neúspěšný 120 3,25,822,075 úspěšný 100 2,93,844,084 Poskytování množstevních rabatů neúspěšný 122 3,11,845,077 úspěšný 107 2,88,761,074 Různé další práce (např.: bourání, školení) neúspěšný 113 2,92,836,079 úspěšný 104 2,52,800,078 Jak hodnotíte svůj podnik s ohledem na následující kritéria ve srovnání se svými nejdůležitějšími konkurenty? Zásobování dodavatelské vztahy / spolehlivé zajištění materiálu Úspora nákladů díky nižším nákupním cenám neúspěšný 123 2,44,737,066 úspěšný 114 1,99,825,077 neúspěšný 123 2,72,815,073 úspěšný 113 2,35,843,079 Dodavatelské kredity/ platební podmínky neúspěšný 123 2,99,844,076 úspěšný 114 2,46,884,083 Kvalita materiálu neúspěšný 124 2,49,669,060 úspěšný 114 2,23,842,079 Optimalizace skladových zásob neúspěšný 119 2,75,692,063 úspěšný 111 2,33,767,073

203 PŘÍLOHY 203 Jak hodnotíte svůj podnik s ohledem na následující kritéria ve srovnání se svými nejdůležitějšími konkurenty? Řízení podniku Strategický plán / jasný podnikatelský plán neúspěšný 123 2,63,772,070 úspěšný 113 2,12,788,074 Marketing/odbyt/ reklama neúspěšný 124 2,99,831,075 úspěšný 114 2,53,875,082 Řízení nákladů / průběžný controlling neúspěšný 124 2,73,769,069 úspěšný 113 2,19,819,077 Projektový management neúspěšný 122 2,87,802,073 úspěšný 113 2,28,840,079 Dodržování předpisů a stanovených podmínek neúspěšný 121 2,69,805,073 úspěšný 114 2,14,901,084 Jak hodnotíte svůj podnik s ohledem na následující kritéria ve srovnání se svými nejdůležitějšími konkurenty? Financování Úvěrové podmínky neúspěšný 124 3,01,821,074 úspěšný 111 1,97,803,076 Čerpání podpory z veřejných zdrojů (např. financování z prostředků EU) neúspěšný 117 3,63,979,091 úspěšný 94 3,14 1,113,115 Finanční controlling neúspěšný 120 3,18,866,079 úspěšný 110 2,25,890,085

204 204 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH Tab. 17: Statistická data silné a slabé stránky T test u nezávislých namátkových vzorků T test u nezávislých namátkových vzorků Levenův test rovnosti rozptylů T test pro rovnost středních hodnot Jak hodnotíte svůj podnik s ohledem na následující kritéria ve srovnání se svými nejdůležitějšími konkurenty? Strategie a pozice na trhu Zaměření na klíčové kompetence Zaměření na zákazníka / na servis Flexibilita v plnění požadavků zákazníků Široká nabídka prací (trend k přeměně na generálního dodavatele) Cena nabízených produktů a služeb Kvalita produktu a služeb Reputace podniku v rámci oboru Jak hodnotíte svůj podnik s ohledem na následující kritéria ve srovnání se svými nejdůležitějšími konkurenty? Personální oblast Osobní angažovanost podnikatele Kvalifikovaní a motivovaní zaměstnanci Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné F Signifikance T Sig. (oboustranný) 3,762,054 5,126,000 5,133,000 1,309,254 3,883,000 3,886,000 4,204,041 4,324,000 4,354,000 1,726,190 2,882,004 2,882,004 8,326,004 2,641,009 2,620,009,230,632 1,512,132 1,514,131 1,230,268 3,945,000 3,982,000 3,563,060 7,080,000 7,125,000,003,957 3,739,000 3,770,000,253,616 4,173,000 4,157,000

205 PŘÍLOHY 205 Vzdělávání a zvyšování kvalifikace zaměstnanců Atraktivní zaměstnavatel Pozitivní kultura práce s chybou: společně se učit z chyb Inovační kultura: zaměstnanci jako kreativní pool Míra fluktuace zaměstnanců Jak hodnotíte svůj podnik s ohledem na následující kritéria ve srovnání se svými nejdůležitějšími konkurenty? Výroba produktů a poskytování služeb Kontrola kvality (QM) / certifikace Nákladové výhody díky štíhlému managementu (štíhlé struktury) Technické vybavení Využívání outsourcingu v pracovních krocích Stabilní kooperace s jinými podniky (např. se subdodavateli) Minimalizace vstupních a výstupních nákladů Jak hodnotíte svůj podnik s ohledem na následující kritéria ve srovnání se svými nejdůležitějšími konkurenty? Poskytování služeb Poskytování garancí a záruk Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné,004,952 4,021,000 4,016,000,019,890 3,593,000 3,569,000 1,089,298 3,102,002 3,082,002 4,349,038 3,037,003 3,016,003 1,496,222 4,390,000 4,375,000 1,220,270 2,338,020 2,335,020,008,930 2,498,013 2,497,013 7,130,008 5,250,000 5,275,000,371,543 1,960,051 1,957,052 2,107,148 1,899,059 1,888,060,543,462 3,409,001 3,408,001 1,113,293 3,733,000 3,723,000

206 206 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH Projektování / engineering Poprodejní servis /technická údržba Poskytování finančních služeb Poskytování množstevních rabatů Různé další práce (např.: bourání, školení) Jak hodnotíte svůj podnik s ohledem na následující kritéria ve srovnání se svými nejdůležitějšími konkurenty? Zásobování Dodavatelsko-odběratelské vztahy/spolehlivé zajištění materiálu Úspora nákladů díky nižším nákupním cenám Dodavatelské kredity/ platební podmínky Kvalita materiálu Optimalizace skladových zásob Jak hodnotíte svůj podnik s ohledem na následující kritéria ve srovnání se svými nejdůležitějšími konkurenty? Řízení podniku Strategický plán / jasný podnikatelský plán Marketing/odbyt/ reklama Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné,328,567 2,318,021 2,316,021,339,561 4,550,000 4,566,000,499,481 2,840,005 2,833,005,465,496 2,210,028 2,226,027 2,885,091 3,604,000 3,610,000,039,844 4,411,000 4,392,000,111,739 3,431,001 3,426,001 5,813,017 4,771,000 4,763,000 8,136,005 2,688,008 2,663,008 3,368,068 4,311,000 4,295,000,481,488 5,028,000 5,024,000 6,108,014 4,211,000 4,202,000

207 PŘÍLOHY 207 Řízení nákladů / průběžný controlling Projektový management Dodržování předpisů a stanovených podmínek Jak hodnotíte svůj podnik s ohledem na následující kritéria ve srovnání se svými nejdůležitějšími konkurenty? Financování Úvěrové podmínky Čerpání podpory z veřejných zdrojů (např. financování z prostředků EU) Finanční controlling Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné 1,751,187 5,236,000 5,220,000 4,661,032 5,467,000 5,458,000 3,416,066 4,976,000 4,959,000,410,523 9,747,000 9,759,000,006,940 3,428,001 3,380,001 1,981,161 8,022,000 8,012,000

208 208 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH Tab. 18: Statistická data stupeň realizace strategických aktivit managementu statistiky Cluster č. případu Zhodnoťte prosím realizaci následujících aktivit vedení ve svém podniku. Aktuální stupeň realizace Strategická analýza prostředí (např. analýza trhu, oboru, konkurence) Strategický plán (plán aktivit a rozpočet na příští 3 až 5 let) Operativní plán (konkrétní plán aktivit a rozpočet na účetní rok) Realizace konkrétních naplánovaných opatření Statistiky skupin N Střední hodnota Standardní odchylka Standardní chyba střední hodnoty neúspěšný 113 3,37 1,112,105 úspěšný 107 2,83 1,232,119 neúspěšný 114 3,36 1,138,107 úspěšný 107 2,90 1,281,124 neúspěšný 114 2,73 1,199,112 úspěšný 112 2,30 1,146,108 neúspěšný 114 3,11 1,132,106 úspěšný 111 2,36 1,068,101 Provádění porovnání plánu se skutečností při realizaci opatření Reportování výsledků (sestavování výkazů pro informaci a řízení) Realizace nápravných opatření v případě zjištění neshod při porovnání plánu se skutečností neúspěšný 114 2,81 1,196,112 úspěšný 112 2,32 1,042,098 neúspěšný 113 3,48 1,181,111 úspěšný 106 2,84 1,288,125 neúspěšný 114 3,27 1,185,111 úspěšný 108 2,50 1,106,106

209 PŘÍLOHY 209 Tab. 19: Statistická data stupeň realizace strategických aktivit managementu T test u nezávislých namátkových vzorků T test u nezávislých namátkových vzorků Levenův test rovnosti rozptylů T test pro rovnost středních hodnot Zhodnoťte prosím realizaci následujících aktivit vedení ve svém podniku. Aktuální stupeň realizace Strategická analýza prostředí (např. analýza trhu, oboru, konkurence) Strategický plán (plán aktivit a rozpočet na příští 3 až 5 let) Operativní plán (konkrétní plán aktivit a rozpočet na účetní rok) Realizace konkrétních naplánovaných opatření Provádění porovnání plánu se skutečností při realizaci opatření Reportování výsledků (sestavování výkazů pro informaci a řízení) Realizace nápravných opatření v případě zjištění neshod při porovnání plánu se skutečností Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné F Signifikance T Sig. (oboustranný),023,880 3,416,001 3,406,001,110,741 2,842,005 2,831,005,602,439 2,720,007 2,721,007,003,954 5,074,000 5,078,000 2,186,141 3,252,001 3,256,001,001,971 3,825,000 3,814,000,891,346 5,011,000 5,020,000

210 210 ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH Tab. 20: Statistická data spokojenost s realizací strategických aktivit managementu statistiky skupin Cluster č. případu Zhodnoťte prosím realizaci následujících aktivit vedení ve svém podniku. Aktuální stupeň realizace Strategická analýza prostředí (např. analýza trhu, oboru, konkurence) Strategický plán (plán aktivit a rozpočet na příští 3 až 5 let) Operativní plán (konkrétní plán aktivit a rozpočet na účetní rok) Realizace konkrétních naplánovaných opatření Statistiky skupin N Střední hodnota Standardní odchylka Standardní chyba střední hodnoty neúspěšný 96 3,33 3,194,326 úspěšný 99 2,59,904,091 neúspěšný 98 2,97,936,095 úspěšný 100 2,58,934,093 neúspěšný 100 2,71,856,086 úspěšný 105 2,24,827,081 neúspěšný 121 2,34 1,295,118 úspěšný 112 2,20 1,003,095 Provádění porovnání plánu se skutečností při realizaci opatření Reportování výsledků (sestavování výkazů pro informaci a řízení) Realizace nápravných opatření v případě zjištění neshod při porovnání plánu se skutečností neúspěšný 100 2,83,911,091 úspěšný 105 2,33,828,081 neúspěšný 95 2,95 1,056,108 úspěšný 102 2,58,906,090 neúspěšný 96 2,96,972,099 úspěšný 103 2,47,826,081

211 PŘÍLOHY 211 Tab. 21: Statistická data spokojenost s realizací strategických aktivit managementu T test u nezávislých namátkových vzorků T test u nezávislých namátkových vzorků Levenův test rovnosti rozptylů T test pro rovnost středních hodnot Zhodnoťte prosím realizaci následujících aktivit vedení ve svém podniku. Aktuální stupeň realizace Strategická analýza prostředí (např. analýza trhu, oboru, konkurence) Strategický plán (plán aktivit a rozpočet na příští 3 až 5 let) Operativní plán (konkrétní plán aktivit a rozpočet na účetní rok) Realizace konkrétních naplánovaných opatření Provádění porovnání plánu se skutečností při realizaci opatření Reportování výsledků (sestavování výkazů pro informaci a řízení) Realizace nápravných opatření v případě zjištění neshod při porovnání plánu se skutečností Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné Rozptyly jsou stejné Rozptyly nejsou stejné F Signifikance T Sig. (oboustranný) 1,372,243 2,238,026 2,209,029 2,949,087 2,931,004 2,931,004,025,875 4,015,000 4,012,000 6,684,010,933,352,942,347,003,958 4,088,000 4,079,000,025,874 2,638,009 2,624,009,149,700 3,857,000 3,835,000

212 Vědecká rada MU: prof. PhDr. Ladislav Rabušic, CSc. Mgr. Iva Zlatušková prof. RNDr. Zuzana Došlá, DSc. Ing. Radmila Droběnová, Ph.D. Mgr. Michaela Hanousková doc. PhDr. Jana Chamonikolasová, Ph.D. doc. JUDr. Josef Kotásek, Ph.D. Mgr. et Mgr. Oldřich Krpec, Ph.D. prof. PhDr. Petr Macek, CSc. doc. Ing. Petr Pirožek, Ph.D. doc. RNDr. Lubomír Popelínský, Ph.D. Mgr. David Povolný Mgr. Kateřina Sedláčková, Ph.D. prof. MUDr. Anna Vašků, CSc. prof. PhDr. Marie Vítková, CSc. doc. Mgr. Martin Zvonař, Ph.D. PhDr. Alena Mizerová ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTECH Výsledky uskutečněného výzkumu Ing. Viliam Záthurecký, MBA, Ph.D. FH-prof. Priv.-Doz. Dr. Alexander Keßler Dr. Christina Schweiger a kolektiv Ediční rada: Petr Pirožek, Petr Suchánek, Milan Viturka, Vladimír Hyánek, Eva Hýblová, Daniel Němec, Markéta Matulová Vydala Masarykova univerzita v roce vydání Náklad 500 výtisků Tisk: ARTAX, a.s., Karásek 1, Brno ISBN

213 M a s a r y k o v a u n i v e r z i t a je jednou z nejvýznamnějších vzdělávacích a vědeckých institucí v České republice a uznávanou středoevropskou univerzitou s demokratickými tradicemi, prosazovanými již od jejího založení v roce V současnosti sestává z devíti fakult s více než 200 katedrami, ústavy a klinikami. Je také významným sociálním a kulturním aktérem v jihomoravském regionu. K r a j s k á h o s p o d á ř s k á k o m o r a j i ž n í M o r a v y je zájmové sdružení komor z jednotlivých okresů Jihomoravského kraje. Hájí zájmy svých členů. Je integrální součástí ekonomického života Jihomoravského kraje České republiky. Klade si za cíl podporovat a realizovat potřeby svých členů ve vztahu k podnikatelským subjektům a veřejné správě na úrovni kraje. Členství v Krajské hospodářské komoře jižní Moravy je dobrovolné. KHK JM tvoří komory okresů Brno, Blansko, Břeclav, Vyškov a Znojmo. F H W i e n d e r W K W ( W i r t s c h a f t s k a m m e r W i e n ) je jednou z vedoucích vysokých odborných škol managementu a komunikace v Rakousku. Byla zřízená Vídeňskou hospodářskou komorou, která zastupuje zájmy podnikatelů. V úzké spolupráci s místními firmami poskytuje komplexní akademické, ale také prakticky orientované, vzdělání pro přibližně bakalářských a magisterských studentů. V souladu s principy celoživotního vzdělávání poskytuje vyšší vzdělání v aktivní, flexibilní a perspektivní formě.