RISKS RELATED TO BORDERS SETTING UP WHILE CONSIGNMENT STOCK IMPLEMENTATION

Transkript

1 RISKS RELATED TO BORDERS SETTING UP WHILE CONSIGNMENT STOCK IMPLEMENTATION Petra Vrbová, Václav Cempírek 1 ABSTRACT The consignment stock is an innovative approach to manage inventories in which the vendor removes his inventory and maintains a stock of material at the buyer s plant (Battini, Gunasekaran, Faccio, persona, Sgarbosa 2009). Consignment stock concept is very important in case of short-term assets management. It is a very special type of Vendor management vendor shortened as VMI. The main aim of this paper is to describe risks of setting up of minimum and maximum borders during consignment stock implementation. At the end of the paper there is a simulation of new alternatives of setting up or adjusting of the boarders. KEY WORDS consignment stock, Costs optimalization, Minimum and maximum borders, Risks, Implementation. LANGUAGE OF THE PAPER Czech. 1 Ing. Petra Vrbová, Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko-správní, Studentská 95, Pardubice 2, pe.vrbova@gmail.com Prof. Ing. Václav Cempírek, Ph.D., Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera, Studentská 95, Pardubice 2, vaclav.cempirek@upce.cz 360

2 RIZIKA SPOJENÁ S NASTAVENÍM HRANIC PŘI IMPLEMENTACI KONSIGNAČNÍHO SKLADU Abstrakt Koncept konsignačního skladu je inovativním přístupem ke správě zásob, kdy dodavatel dodává zboží a udržuje zásobu materiálu ve skladu zákazníka (Battini, Gunasekaran, Faccio, persona, Sgarbosa 2009). Konsignační sklady jako takové hrají významnou roli při řízení krátkodobých aktiv. Jedná se o zvláštní případ tzv. Vendor management inventory známé pod zkratkou VMI. Hlavním předmětem teto práce je pojednání a vyvození závěrů rizik nastavení minimálních a maximálních hranic v rámci implementace konsignačního skladu. V závěru práce je uveden příklad nevhodně nastavených hranic včetně navržení nových alternativ k nákladově optimálnějšímu řešení. Klíčová slova: konsignační sklad, optimalizace nákladů, minimální a maximální hranice, rizika, zásoby. Úvod Stále více autorů, studií a analýz se zabývá důležitostí oboustranně výhodné spolupráce mezi dodavatelem a zákazníkem. Silná interakce a spolehlivá spolupráce mezi nimi se ukazuje být strategickým tématem a silným instrumentem pro udržení a získání tržní výhody v rámci dynamického a náročného trhu (Giovanni, Lucio 2003). K výzkumům přínosů vertikální spolupráce mezi zákazníkem a dodavatelem lze zařadit například výzkum ekonomického dopadu implementace konsignačního skladu, o kterém pojednává Battini, Gunasekaran, Faccio, Persona a Sgbarbossa (2010). Dále Hill (1997) velice zajímavě pojednává o přínosech toho partnerství, které může být takto strategicky užitečné pro obě strany včetně analýzy snížení nákladů. Podstatou konsignačního skladu je fakt, že dodavatel udržuje, spravuje sklad daného zboží a je zodpovědný za vždy dostatečnou zásobu tzn. vždy udržovat stav na hladině v rozmezí mezi minimální hranicí s a maximální hranicí S. Dodavatel má přístup k datům zákazníka tykající se zásob (plánované spotřeby, historická data týkající se spotřeby v předchozích obdobích, aj.) buďto prostřednictvím tzv. EDI neboli Exchange data interface nástroje či jiného smluveného nástroje či komunikačního kanálu. Tento druh spolupráce dodavatele a zákazníka je založen na dvou hlavních pilířích: 1. Dodavatel je zodpovědný za dodávky do konsignačního skladu a zaručuje zákazníkovi dostatek zásob, které je v rozmezí minimální hranice s a maximální hranice S. 2. Zákazník může čerpat denně dané zboží na základě jeho vlastních potřeb. Dodavatel dostane zaplaceno vždy na základě dohody dodavatele se zákazníkem. Hypoteticky lze zde hovořit o denní bázi, čímž jsou dodavateli vždy k dispozici informace o denní spotřebě a je takto také zaručena denní aktualizace dat, která jsou okamžitě k dispozici (Valentini, Zavanella 2003). 361

3 Výhody plynoucí z využívání konsignačního skladu jsou dle Valentini, Zavanella 2003 následující: 1. Zákazník má vždy k dispozici dané zboží, 2. zákazník platí za spotřebovaný materiál až ve chvíli jeho reálné spotřeby, 3. dodavatel snižuje náklady vázané v držení zásob a může již organizovat produkci jiným způsobem a to i s ohledem na třetí stranu, 4. je založeno nové spojení či propojení mezi zákazníkem a dodavatelem. Možná rizika před implementací konsignačního skladu Jak již bylo zmíněno, hlavní pointa využívání konceptu konsignačního skladu tkví v dodávkách dodavatele na jeho vlastní zodpovědnost a náklady do skladu zákazníka. Pozitivem využívání konceptu konsignačního skladu pro dodavatele tkví v eliminaci výkyvů, resp. výkyvům není zabráněno, ale dodavatel se může takto lépe vyhnout neočekávaným objednávkám. Vzhledem k tomu, že dodavatel získává maximum informací potřebných k bezproblémovému plánování dodávek do konsignačního skladu, lze velmi efektivně eliminovat výkyvy na základě plánování. Zákazník těží z konceptu konsignačního skladu tím, že zodpovědnost za dodávky a jejich plánování má již pouze dodavatel. Dodavatel zajišťuje vždy dostatek zásob v rozmezí minimální a maximální hranice v konsignačním skladu, který je v blízké vzdálenosti k výrobní lince zákazníka. Zásoby v konsignačním skladu jsou majetkem dodavatele do doby, než je zákazník odebere pro potřebu své výroby. Velmi vhodným nástrojem pro výměnu dat a další komunikaci mezi dodavatelem a zákazníkem je, jak už bylo výše zmíněno, tzv. EDI neboli Electronic Data Interface, které velice zajímavým způsobem lze využít pro přenášení dat. Lze díky tomuto nástroji napomoci dodavateli rozplanovat dodávky, přiblížit výrobní plány pro nadcházející období a mnoho dalšího. Jak je vidět na obrázku 1, zde je graficky znázorněn systém běžného jednorázového objednávání a jednorázového dodávání určitého zboží po určitou dobu výroby zákazníka. Každou jednotlivou objednávku zákazník takto naplánoval a vygeneroval s tím, že vzal v potaz dodací lhůtu, výrobní dávky dodavatele, kapacitní vlivy aj. Obr. 1 - Původní systém objednávek a dodávek 362

4 Na obrázku 2 je již nová situace, a to po implementaci koncepce konsignačního skladu. Zákazník již veškerou zodpovědnost za plánování, dodávání, dodací lhůty aj. předal dodavateli. Zákazník využívá pro dodávky do konsignačního skladu rámcovou objednávku na určité množství (například půlroční/roční plánované množství apod.), a je již na dodavateli, aby stav zásob udržoval v rozmezí minimální a maximální hranice. Obr. 2 - Koncept konsignačního skladu Jestliže komunikace mezi dodavatelem a zákazníkem probíhá prostřednictvím již zmíněného nástroje EDI, není dokonce již ani nutné objednávku tvořit. Je možné poslat tímto nástroje rámcovou objednávku, jak je znázorněno na obrázku 2, či nemusí být vytvořena vůbec, jak uvádí Valentini, Zavanella (2003). Při blížím pohledu na minimální a maximální hranice všeobecně, dodavatel i zákazník mají zcela logicky jiné cíle a představy o výši těchto hranic viz tabulka 1 níže dle Valentini, Zavanella (2003). Tab. 1 - Cíle dodavatele versus cíle zákazníka Minimální hranice s Maximální hranice S Dodavatel Co nejnižší možná Co nejvyssi mozna Zakaznik Co nejvyšší možná Co nejbližší k minimální hranici s Jak je vidět z tabulky 1 výše, cílem dodavatele je minimální hranice s na co nejnižší možné hladině, aby bylo co nejlehčí udržet stav skladu mezi hranicemi. Maximální hranice S je pro dodavatele ideální co nejvyšší, neboť má široké spektrum, s jakým objemem zásob se lze udržet v rozmezí mezi minimální a maximální hranicí. Oproti tomu zákazník inklinuje k nastavení minimální hranice s co nejvyšší, aby i v případě výkyvu bylo možné potřeby zákazníka plynule pokrýt pravě v nejlepším případě z vysoké hladiny minimální zásoby. Maximální hranice S je optimálně co nejblíže k minimální hranici s vzhledem k omezenému prostoru ve skladu apod. 363

5 Náklady Co se týče nákladů mezi zákazníkem a dodavatelem, jedná se o náklady za skladování na straně jedné a o finanční náklady na straně druhé. Tabulka 2 vyjadřuje právě tyto náklady ve vztahu k dodavateli a k zákazníkovi. h.náklady na jednotku h fin. finanční náklady h stock náklady na skladování Co se týče tradičního modelu, dodavatel pokrývá jak finanční náklady, tak i skladovací náklady stejně jako zákazník, jak je zmíněno v Tabulce 2 dle Giovanni, Zavanella (2003). Tab. 2 - Náklady v tradičním modelu Tradiční model Dodavatel Zákazník Dodavatel h s,fin + h s,stock 0 Zákazník 0 h c,fin + h c,stock Tabulka 3 se již věnuje konceptu konsignačního skladu. Náklady dodavatele se sice nezměnily, ale náklady zákazníka jsou rozděleny již mezi něj a dodavatele. Zákazník dle pravidel využívání konsignačního skladu hradí pouze to množství kusů, které opravdu reálně za dané zúčtovací období spotřeboval. Náklady, které zákazník musí primárně krýt, jsou již zde podle tabulky 3 pouze skladovací náklady dle Giovanni, Zavanella (2003). Tab. 3 - Náklady v konceptu konsignačního skladu Koncept konsignačního skladu Dodavatel Zákazník Dodavatel h s,fin + h s,stock h c,fin Zákazník 0 h c,stock Porovnání vhodnosti MIN a MAX hranic V tabulce 4 a 5 jsou porovnány základní problémy, které mohou být spojeny s nastavením minimální a maximální hranice. Jedná se o 4 případy: 1. Široké rozpětí hranic vzorovým příkladem můžou být hranice nastavené v hodnotě minimální hranice ve výši 2 týdenní průměrné spotřeby 2 a maximální hranice ve výši 10 týdenní průměrné spotřeby, 2 Průměrná spotřeba je pro tuto práci vyčíslena z dat za 11 měsíců v rozmezí období

6 2. Úzké rozpětí hranic příkladem úzkého rozpětí hranic je například rozmezí 2 týdenní průměrné spotřeby jakožto minimální hranice a 4 týdenní průměrná spotřeba jako maximální hranice, 3. Příliš vysoko nastavené hranice při rozmezí hranic například 4 týdny mezi minimální a maximální hranicí lze zde například uvést - minimální hranice ve výši 12 týdenní průměrné spotřeby a maximální hranice ve výši 16 týdenní průměrné spotřeby, 4. Příliš nízko nastavené hranice opět rozmezí hranic například 4 týdny mezi minimální a maximální hranicí jsou tímto myšleny hodnoty například 4týdenní průměrná spotřeba jakožto minimální hranice a 8 týdenní průměrná spotřeba jako výše maximální hranice. V tabulce 4 a 5 jsou již uvedena specifika, výhody a nevýhody všech variant uvedených výše jak pro dodavatele, tak pro zákazníka. Tab. 4 - Výhody, nevýhody a rizika širokého a úzkého rozpětí hranic Široké rozpětí hranic Úzké rozpětí hranic - vysoká finanční náročnost - malá flexibilita dodávek Dodavatel Zákazník + vysoká flexibilita dodávek široký prostor pro dodávky + menší četnost dodávek - možné vysoké skladovací náklady - četnější dodávky + možná menší vázanost kapitálu v zásobách - riziko nedostatečné flexibility dodavatele - možné komplikace s plynulostí výroby + ovlivnitelnost skladovacích nákladů 365

7 Tab. 5 - Výhody, nevýhody a rizika "vysokých" a "nízkých" hranic Hranice příliš vysoko Hranice příliš nízko Dodavatel - vysoká vázanost kapitálu v zásobách - vysoké oportunitní náklady - malá flexibilita dodávek - četnější dodávky + nízká vázanost kapitálu - vysoké skladovací náklady - riziko nedostatečné flexibility dodavatele Zákazník + dostatek zásob i v případě výkyvů + možné nízké skladovací náklady Při nastavování hranic je obecně nutné brát ohled na druh materiálu, výrobní dávky, vzdálenost dodavatele ve smyslu délky dodací lhůty aj. Například jestliže dodavatel dodává z jednoho kontinentu na druhý, je zde na uváženou, zda má smysl vůbec konsignační sklad zřizovat vhledem k dodací lhůtě, která může být přes oceán až 8 týdnů. Při takovéto vzdálenosti není příliš ovlivnitelná přesná doba dodávky tak, aby mezi jednou a druhou dodávku nebyl stav skladu náhle pod minimální hranicí. V případě příliš vysokých hranic, kdy zboží není tak často spotřebováváno, může dojít ke korozi či jinému znehodnocení kupříkladu u částek elektronického charakteru apod. Rovněž výrobní dávky dodavatele by měly být klíčovým měřítkem pro nastavení minimální a maximální hranice. Dalším rizikem může být i četnost konstrukčních změn, změn indexace aj. Příklad rizik v případě širokém rozpětí hranic Jedním v příkladů nevhodného nastavení hranic je příliš široké rozpětí minimální a maximální hranice. Níže uvedený příklad využívá reálné situace, a to vývoje položky typu AX ve sledovaném období čítající 11 měsíců dodavatele vzdáleného 100 km od konsignačního skladu. Průměrná spotřeba tohoto materiálu dle dat z Tabulky 7 je 50 kusů. Tabulka 6 vysvětluje výši hranic, které jsou nastaveny na kusů. Znamená to v tomto případě, že minimální hranice má výši 4 týdenní měsíční průměrné spotřeby a maximální hranice 16 týdenní průměrné spotřeby. Tabulka 6 níže upřesňuje, že kusy jsou skladovány v konsignačním skladu v balení o rozměru jedné skladovací pozice o 20 kusech. Cena za skladování jedné skladovací pozice je 100kč/balení (skladovací pozici). 366

8 Tab. 6 - Přehled nákladů a hranic Popis Počet Jednotka kusů v balení 20 ks cena skladování 100 kč/balení MIN 50 ks MAX 200 ks hodnota min 250 kč hodnota max 1000 kč Obrázek 3 již znázorňuje průběh stavu zásob daného období 11 měsíců v konsignačním skladu. V období března května byl stav skladu dokonce nad maximální hranicí počet kusů MIN MAX Obr. 3 - Vývoj stavu zásob od V tabulce 7 jsou údaje o spotřebě daného materiálu ve sledovaném období. Jak již bylo zmíněno, průměrná spotřeba je 50 kusů/měsíc. Spotřeba Měsíc Tab. 7 - Přehled spotřeby Počet kusů Tabulka 8 zaznamenává přehled veškerých příjmů zboží daného materiálu do konsignačního skladu, na kterou navazuje tabulka

9 Příjem zboží Tab.8 - Přehled příjmu zboží Datum Počet kusů Tabulka 9 je zobecněním tabulky 8 resp. vyčíslením počtu dodávek na základě údajů z tabulky 8 výše. Jak ukazuje tabulka 9, dodavatel uskutečnil v průběhu sledovaných 11 měsíců celkem 12 dodávek, přičemž v červnu a září nedodal vůbec a dubnu dokonce třikrát. Počet 10. dodávek Období 09. Tab. 9 - Přehled dodávek Počet Tabulka 10 již konkretizuje náklady zákazníka v jednotlivých obdobích. Vždy prvního dne následujícího měsíce je přepočítáno množství skladovacích pozic daného materiálu uplynulého měsíce. V tabulce je vždy uveden stav skladu k prvnímu kalendářnímu dni následujícího měsíce. Řádek Počet kusů vyjadřuje, kolik kusů bylo ve skladu při vyčíslení využitých skladovacích pozic uplynulého období. Řádek Počet skladovacích pozic je podílem počtu kusů na skladě a počtu kusů v jednom balení, což je dle tabulky 6 20ks. Řádek Náklady je součinem počtu skladovacích pozic a tarifu činící 100kč/skladovací pozici dle údajů z Tabulky 6. Celkové náklady za sledovaných 11 měsíců tedy činí 8 800kč Stav skladu Tab Přehled skladovacích nákladů součet Období Počet kusů Počet sklad.po zic Náklady Simulace optimalizace nákladů Jedním z klíčových možností, jak optimalizovat náklady je v tomto případě snížení především maximální či minimální hranice. Jestliže bude snížena maximální hranice na hodnotu alespoň 8 měsíční spotřeby místo předchozích 16 týdenní spotřeby, maximální náklady se logicky sníží na polovinu. 368

10 Tabulka 11 porovnává současný stav a znázorňuje, jak se změní maximální možné náklady v případě, že bude snížena maximální a také minimální hranice. V původním případě mohly být maximální možné náklady v hodnotě kč, což je vyčísleno náklady při nehorším možném případě - a to, při dosažení maximální hranice vždy v období vyčíslení skladovacích nákladů daného období čili 11 měsíců. Minimální možné skladovací náklady jsou vyčísleny stejným způsobem, pouze maximální hranice je logicky nahrazena množstvím kusů v minimální hranici. V případě, že by byla snížena maximální hranice na 8 týdenní spotřebu, čili o polovinu, hodnota maximálních možných nákladů za dané období 11 měsíců by byly v hodnotě 5 500kč. Dalším příkladem simulace optimalizace nákladů je snížení hranic na hodnotu minimální hranice 2týdenní spotřeba a maximální hranice jakožto 4 týdenní spotřeby. V tomto případě by minimální možné náklady byly 2200kč a maximální možné náklady 3300kč. Jak je vidět z Tabulky 9, dodavatel je schopen dodávat i častěji než pouze jednou měsíčně. V případě, že by dodavatel byl schopen dodávat dvakrát měsíčně, pak je možné nastavení hranic opravdu na 2-4 týdny. Tab Simulace snížení maximální hranice Původní varianta Snížená maximální hranice Snížená maximální a minimální hranice 1-4 měsíce 1-2 měsíce 2-4 týdny Popis Počet Počet Počet Jednotka kusů v balení ks cena skladování kč/balení MIN ks MAX ks náklady min kč náklady max kč minimální náklady kč maximální náklady kč Všechny předchozí navržené alternativy pro optimalizaci náklady jsou nasimulovány v případě, že by dodavatel dodával skutečně v rozmezí minimální a maximální hranice. Není zde uvažováno, že by byl některý z období stav skladu pod minimální či nad maximální hranicí. V tom případě by náklady samozřejmě byly jiné. Je zde nutné zmínit, že hranice nelze samozřejmě v tomto případě snižovat například u těch dodavatelů, kteří dodávají například z jiného kontinentu, kde je dodací lhůta několik týdnů. Dále u dodavatelů, kteří jsou dlouhodobě nespolehliví či obecně neflexibilní apod. 3 Hodnoty jsou zaokrouhlovány například náklady při minimální hranici v původní variantě 50/20=2,5, což je v tomto případě zaokrouhleno na 3 skladovací pozice 369

11 Závěr Tato práce podává kromě běžné charakteristiky konsignačních skladů a jejich výhod a nevýhod také bližší specifikaci rizik při nastavení minimální a maximální hranice. Bylo naznačeno, jaká rizika mohou vzniknout, jaké z toho plynou případně benefity a čeho je vhodné se vyvarovat. Díky této práci byly zformulovány situace, které mohou vzniknout a mohou být riziková. Byla ukázána simulace úpravy hranic u materiálu, kde byly nevhodně nastaveny hranice. Navržené nové hranice byly nastaveny tak, aby byly nákladově optimálnější. Věřím, že podaná vysvětlení k jednotlivým kombinacím minimální a maximální hranice napomohla přiblížit, jaké problémy mohou v rámci nastavení hranic vzniknout a případně, jak hranice upravit. Použitá literatura [1] Battini, D., Gunasekaran, A., Faccio M., Persona, A., Sgarbossa, F., Consignment stock inventory model in an integrated supply chain. International Journal of Production Research Vol. 48, No. 2, [2] Braglia, M., Zavanella, K., Modeling an industrial strategy for inventory management in supply chains: the Consignment Stock case. International Journal of Production Research, 41 (16), [3] Goyal, S.K., An integrated model for a single supplier-single customer problem. International Journal of Production Research, 15, [4] Hill, R.M The single-vendor single-buyer integrated production-inventory model with a generalized policy. European Journal of Operational Research 97, [5] Valentini, G., Zavanella, L., The Consignment stock of inventories: Industrial case and performance analysis. Production Economics 81-82, [6] Zanoni, S., Grubbstrom, R.W., A note on industrial strategy for stock management in supply chains: modeling and performance evaluation. International Journal of Production Research. 42 (20),