Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Katedra psychologie. Stres u srážníků Městské policie hl. m. Prahy

Transkript

1 Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Katedra psychologie Stres u srážníků Městské policie hl. m. Prahy Stress among policemen in municipality of capital city of Prague Bakalářská diplomová práce Autor: Vedoucí práce: Iveta Dlouhá PhDr. Matúš Šucha, Ph.D. - PCH Olomouc 2012

2 Děkuji touto cestou PhDr. Matúši Šuchovi, Ph.D. PCH za jeho odborné vedení a pomoc při psaní mé bakalářské práce. Prohlášení Místopřísežně prohlašuji, že jsem bakalářskou diplomovou práci na téma Stres u strážníků Městské policie hl. m. Prahy vypracovala samostatně pod odborným dohledem vedoucího diplomové práce a uvedla jsem všechny použité podklady a literaturu. V Praze dne Podpis...

3 Obsah Úvod... 5 Teoretická část Charakteristika Městské policie hl. m. Prah Historie Současná situace Práce a pracovní podmínky strážníka Činnost strážníka městské policie Hlavní rysy strážníka městské policie Psychosociální podpora v rámci Městské policie hl. m. Prahy Psychická zátěž a práce strážník Činnost strážníka jako zátěžový faktor Stresové faktory v práci strážníka Problémové situace Stres v práci strážníka městské policie Strategie zvládání stresových situací Obranné mechanismy Posttraumatická stresová porucha První pomoc v akutní stresové situaci Pojem krizová intervence Empirická část Výzkumný problém, cíle výzkumu, hypotézy Výzkumný problém a cíle práce Výzkumné otázky Hypotézy Popis zvoleného metodologického rámce a metod Typ výzkumu Charakteristika zkoumaného souboru Metodika výzkumu Metoda analýzy dat Etické problémy Výsledky výzkumu Základní výstupy SVF

4 6.2. Základní výstupy 16 PF Vyhodnocení polostrukturovaného rozhovoru Zhodnocení výzkumných otázek Vyhodnocení platnosti hypotéz Diskuse Závěr Souhrn Seznam použitých zdrojů Seznam příloh... 52

5 Úvod Pro vypracování své bakalářské práce jsem si zvolila téma Stres u strážníků Městské policie hl. m. Prahy. Povolání městského strážníka má z hlediska psychické a fyzické náročnosti celou řadu specifik, která jej determinují jako činnost v obou směrech vysoce náročnou. Mezi tato specifika řadíme především intenzivní stres při každodenním výkonu práce. Městské strážníky všichni potkáme téměř každý den a většina z nás je bere jako něco, co by být nemuselo a co nám spíše škodí, než prospívá. Možná ale jen do té doby, než budeme sami potřebovat nějakou pomoc. V tu chvíli si vzpomeneme na telefonní číslo 156 a prosíme strážníky o pomoc či radu. Neuvědomujeme si, jak je práce městského strážníka náročná. Při své každodenní práci řeší mnoho jednoduchých i komplikovaných situací, od pokut za špatné parkování či jiné dopraví přestupky, po přestupky chodců i cyklistů, dohlížení na dodržování pravidel občanského soužití a mnoho dalších. To vše v souladu se stávajícími právními normami, pracovními předpisy a pod neustálou kontrolou. Nejen, že si jejich práce a chování všímají lidé na ulicích, ale sám strážník je pod neustálou kontrolou zaměstnavatele (monitorování pohybu osobní GPS). Být duševně vyrovnaný a na základě toho zvládat různé zátěže v zaměstnání by mělo být pro strážníka, ale i pro ostatní lidi, to nedůležitější. Duševní vyrovnanost se odráží na výkonu i na fyzickém zdraví člověka. Stres je psychologické téma současnosti. Určitá zátěž je dnes součástí každodenního života většiny z nás. Existují však profese, které jsou spojeny s vyšší mírou této zátěže a povolání městského strážníka k nim bezesporu patří. V předložené práci se chci zabývat rozborem působení stresových faktorů na výkon povolání strážníka Městské policie hl. m. Prahy. V rámci teoretické části bude práce pojednávat o obecné teorii a vzniku městské policie vůbec. Nastíním základní rysy činnosti strážníka městské policie, stresových faktorů, které práce strážníka přináší, zvládání stresu a rysů osobnosti městského strážníka. 5

6 Teoretická část 1. Charakteristika Městské policie hl. m. Prah 1.1. Historie Revoluce 17. listopadu 1989 neznamenala v tehdejší Československé socialistické republice jen změnu režimu, ale bohužel i poměrně rychlý nárůst kriminality. Státní policie, tehdy ještě SNB, byla v počátcích roku 1990 v podstatě ochromena, bez prestiže, uznání a autority. Navíc v následujících letech po revoluci byla udělena rozsáhlá amnestie mnohým z vězněných osob a přirozeně se tím začala ještě více zvyšovat kriminalita v ulicích. Na šest tisíc recidivistů vypuštěných na základě amnestie působilo v pražských ulicích, ve kterých skutečně nebylo bezpečno ( Vznik městské policie n. d., odst. 2). Tehdejší VB (Veřejná bezpečnost) nasadila hlídky, vznikl i specializovaný útvar v Krakovské ulici na Praze 1, který měl dohlížet na situaci v centru, především na Václavském náměstí. Hodláme ustavit pražskou městskou policii, kterou by řídila radnice Prahy 5 a od té stání by se lišila jak uniformou, tak i pravomocemi, dohlížela by na veřejný život, uvedl v srpnu 1990 tehdejší primátor Jaroslav Kořán ( Vznik městské policie, n. d.). V celé této době vůbec neexistovaly sbory obecní policie. To se však změnilo v roce 1991, kdy byl přijat zákon České národní rady o obecní policii. Obce viděly ve zřízení obecní policie možnost mít vlastní donucovací aparát, nezbytný k tomu, aby úkoly, za které nesou politickou a společenskou odpovědnost, mohly také reálně svými silami plnit. Obecní policie v ČR byla ustanovena zákonem č. 553/1991 Sb., o obecní policii. Ačkoliv tento zákon hovoří pouze o policii obecní, je obecní policie ve městech analogicky nazývána městskou policií. Obecní policie je předně ustanovena jako služba občanům obce a z toho vycházela při svém vzniku i Městská policie hl. m. Prahy. Městská policie hl. m. Prahy působí na území hlavního města od Byla zřízena obecně závaznou vyhláškou hl. m. Prahy č. 5/1992 Sb., vydanou na základě zákona ČNR č. 410/1992 Sb., o obcích a zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii. Činnost městské policie zabezpečovala především místní záležitosti obce či města. 6

7 Městská policie hl. Prahy měla 87 členů, jejím tehdejším ředitelem se stal Rudolf Blažek, který si přinášel své první zkušenosti z bezpečnostní práce u agentury Pinkerton, která pracovala pro radnici Prahy 1 ( Vznik městské policie, n. d.). Po roce 1992 následoval rychlý rozvoj městské policie, který si vyžádal i změnu organizace. V roce 1994 se ředitelství přestěhovalo do Korunní 98 na Praze 10. O rok později vzniklo šest oblastních velitelství, přičemž každé velitelství mělo své přestupkové pracoviště. V roce 2000 se všech šest oblastních velitelství proměnilo v 15 obvodních ředitelství a každé ředitelství má svá přestupková pracoviště, která fungují v tomto složení dodnes. Koncem roku 1994 byla zřízena linka 156, která je i doposud nejrychlejším pojítkem mezi občanem a strážníky ( Vznik městské policie, n. d.). Ještě důležitějším momentem v rámci organizace městské policie bylo zřízení tzv. okrskářů. Okrskář - policista, který měl přesně vymezený okruh místní působnosti, existoval už za první republiky. V organizaci VB vydržel okrskář do konce 50. let, pak bylo místo okrskáře zrušeno a nahrazeno údajně účinnějšími formami policejní práce ( Vznik městské policie, n. d.). Návrat okrskářů do pražských ulic nastal v roce Současná situace Od vzniku Městské policie hl. m. Prahy došlo ke změně jak v organizační struktuře, tak ve vybavenosti strážníků, finančním ohodnocení, technické základně, pracovní vybavenosti aj. Na konci roku 2011 bylo v pracovním poměru u Městské policie hl. m. Prahy zaměstnanců, z toho strážníků v přímém výkonu služby (Klema, 2012). Městskou policii hl. města Prahy tvoří dvě navzájem nepodřízené složky, jejichž společným nadřízeným je primátor hlavního města Prahy - doc. MUDr. Bohuslav Svoboda, CSc. nebo člen zastupitelstva hlavního města Prahy pověřený řízením městské policie. Tyto složky tvoří: 1. městská policie, která je souborem výkonných a nevýkonných útvarů městské policie; 2. inspekce městské policie, která kontroluje činnost městské policie, zákonnost postupu vedoucích i všech ostatních zaměstnanců (Klema, 2012). Městská policie v kompetenci ředitele městské policie se organizačně člení na úseky ředitelství městské policie, územní výkonné útvary městské policie, kterými jsou obvodní ředitelství, dále členěné na detašovaná pracoviště a okrsky, celoměstské výkonné útvary a oddělení přímo řízená ředitelem městské policie (Klema, 2012). 7

8 1.3. Práce a pracovní podmínky strážníka V roce 2000 byly v rámci Obvodních ředitelství městské policie Prahy 1 až 15 začleněny okrsky, tím byla přenesena preference výkonu služby na nejnižší územní články. Na území těchto okrsků (celkem jich je 289) jednotliví strážníci okrskáři - organizují a vyvíjejí samostatnou činnost s konkrétní územní odpovědností. Na jednotlivých okrscích jsou okrskáři vytvořeny velmi dobré organizační podmínky a logistické zabezpečení pro účinnější působení městské policie, zejména v oblasti veřejného pořádku. Novým důležitým prvkem, vyplývajícím z práce okrskáře, byla vlastní preventivní činnost v rámci primární prevence (besedy na školách, v domech seniorů, sportovní akce). Činnost okrskářů doznává v převážné většině kladnou odezvu jak ze strany široké občanské veřejnosti, tak i ze strany orgánů územní samosprávy, Policie ČR, případně i jiných subjektů, jako jsou Pražské vodovody a kanalizace, a.s., Technická správa komunikací hl. m. Prahy a další (Klema, 2012) Činnost strážníka městské policie Osoba strážníka je veřejným činitelem, který vykonává své povolání jako zaměstnanec obce. Při výkonu své pravomoci je povinen prokázat svou příslušnost k obecní/městské policii stejnokrojem s odznakem obecní/městské policie a identifikačním číslem. Strážník je oprávněn zasahovat do práv a svobod třetích osob (Zákon o obecní policii č.53/1991 Sb.). Kontroluje a postihuje nesprávné parkování, přestupky chodců a cyklistů, dohlíží na dodržování pravidel občanského soužití, postihuje přestupky proti veřejnému pořádku, provádí kontroly živnostenských provozoven, zejména restaurací, ve kterých se zaměřuje na podávání alkoholických nápojů dětem a mladistvým. V rámci postihu dopravních přestupků využívají měřičů rychlosti, technických prostředků k zabránění odjezdu vozidel (tzv. botičky) a nařizují odstranění (odtah) vozidel, která tvoří překážku v silničním provozu, pomáhají při pátrání po odcizených vozidlech ( Základní povinnosti strážníka městské policie, n. d.). Dále pak v zájmu služební činnosti jsou oprávněni v nezbytných případech zasahovat i do soukromého života občanů, objasňovat skutečnosti, které jsou ne zřídka skrývány před okolním prostředím, vnikat do obydlí občanů, omezovat v odůvodněných případech i osobní svobodu jednotlivých občanů atd. Rozsah oprávnění je uveden v zákoně o obecní policii č. 553/1991 Sb. 8

9 Strážník je povinen dodržovat zákon a jiné obecně platné právní předpisy, v pracovní době provádět zákroky, úkony nebo činit jiná opatření, je-li spáchán trestný čin, přestupek či jiný správní delikt. V případě, že byl spáchán trestný čin, je povinen to oznámit Policii ČR, v případě potřeby zajistit místo trestného činu Hlavní rysy strážníka městské policie Paragraf 4 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii nám říká, že strážník musí být občanem ČR, je bezúhonný, spolehlivý, starší 21 let, zdravotně způsobilý, dosáhl středního vzdělání s maturitní zkouškou a má Osvědčení o splnění stanovených odborných předpokladů. Odborné předpoklady strážníků jsou specifikovány vyhláškou Ministerstva vnitra. Jak už bylo řečeno, aby mohl být strážník přijat do pracovního poměru, musí mít platné Osvědčení o splnění těchto stanovených odborných předpokladů. Toto osvědčení získá absolvováním zkoušky před komisí Ministerstva vnitra. Zkouška musí být složena na počátku jeho působení a opakuje se vždy po třech letech. Dalším z předpokladů, který musí uchazeč o práci u městské policie splňovat, je i psychologické vyšetření ke stanovení osobnostní způsobilosti. Mgr. Kalivodová CSc. upřesnila, že psychologické vyšetření strážníků městské policie hl. m. Prahy je odvozeno z vyhlášky Ministerstva vnitra č. 487/2004 Sb. (osobní komunikace, 21. února, 2012). Osobnostní charakteristiky, které jsou předpokladem pro výkon služby v bezpečnostním sboru, splňuje občan nebo příslušník, pokud je: a) intelektově v pásmu průměru nebo vyšším, b) emočně stabilní, c) psychosociálně vyzrálý, d) odolný vůči psychické zátěži, e) s žádoucí motivací, postoji a hodnotami, f) bez nedostačivosti v oblasti volních procesů, g) bez nedostačivosti v oblasti poznávacích procesů, h) bez nedostačivosti v oblasti autoregulace, i) bez znaků nežádoucí agresivity a j) bez psychopatologické symptomatiky (Vyhláška MV č. 487/2004 Sb., 1). 9

10 1.6. Psychosociální podpora v rámci Městské policie hl. m. Prahy Nejzávažnějším faktorem, který působí na člověka v pracovním systému, je stres. Pro eliminaci stresové zátěže a náležitou odbornou pomoc mohou strážníci městské policie využívat služeb psychologů. V rámci psychologické péče o policisty je možné využívat podporu v mnoha oblastech, jako jsou sociálně psychologické servisy, preventivní psychologické služby, posttraumatická intervenční péče a psychologické poradenství. (Michalík, 2009). Takové služby jsou však možné jen u Policie ČR. Při svém průzkumu jsem došla k závěru, že psychologické poradenství v rámci péče o strážníky Městské policie hl. m. Prahy je bohužel velmi omezené. Osobně jsem se setkala s Mgr. Kalivodovou CSc., psycholožkou, která vyučuje základy psychologie ve středisku vzdělávání Městské policie hl. m. Prahy V případě nutnosti, pokud za mnou přijde bývalý nebo současný frekventant kurzu s nějakým problémem, snažím se ho vyslechnout a pomoci mu s jeho situací. Někdy přicházejí s problémy pracovního rázu, jindy zase soukromého. Škála zátěže, s kterou se setkávám, je skutečně různorodá. Bohužel, někdy je situace natolik závažná, že já sama s tím klientovi nemohu pomoci, musím ho nasměrovat na jiného specializovaného odborníka mimo subjekt městské policie. (osobní komunikace, 21. února, 2012). 10

11 2. Psychická zátěž a práce strážník 2.1. Činnost strážníka jako zátěžový faktor Činnost strážníka městské policie je svým způsobem v mnoha ohledech specifická z hlediska psychických nároků kladených na jedince ve výkonu služby. Často je spojena s řadou psychicky náročných životních situací. Svědčí o tom i fakt, že za rok 2011 bylo jen na území hlavního města Prahy strážníky odhaleno celkem přestupků (Klema, 2012). Strážník by se měl snažit psychickou zátěž minimalizovat, jelikož nejen že ovlivňuje jeho pracovní schopnosti, tzn. racionální posuzování případných přestupků, které ve své práci řeší, ale při častém opakování může psychická zátěž ovlivnit fyzické i duševní zdraví. Nadměrná psychická zátěž bývá jednou z častých příčin pracovní neschopnosti nebo předčasného ukončení profesní služby (Kubiš, 2006). Nejvíce je pojem zátěž spojován s pojmem stres Stresové faktory v práci strážníka Úroveň profesionálního přístupu strážníka charakterizuje schopnost orientovat se v celém spektru psychologických souvislostí jeho práce. Příprava strážníků k překonávání psychických obtíží spojených s přímým výkonem služby ještě není zcela všedním jevem. Pokud se strážník ocitne bezmocný při analýze a regulování lidských činností a vztahů, může se dostat do situace, která jej může svádět k ne zcela profesionálnímu přístupu. Mgr. Kalivodová CSc. - Už jen samotný přechod ze školních lavic do přímého výkonu služby je pro mnohé velkou psychickou zátěží. (osobní konzultace, 21. února 2012). K zátěžovým faktorům v každodenní práci strážníka městské policie lze zařadit jako nejčastější dopravní kontroly, davové akce (např. demonstrace, fotbalová utkání), pouliční konflikty a určitě také kontroly totožnosti osob. Za stresující faktory můžeme také považovat výkon administrativní práce ze strany strážníků, směnný provoz (hlídková služba pracuje ve směnách 2 x denní směna, 2 x noční směna, následují 4 dny volna), pracovní přetíženost, fyzické nebezpečí, ale i nízká prestiž městské policie ve společnosti. 11

12 2.3. Problémové situace Problémová situace vzniká tehdy, když člověk stojí před úkolem, pro jehož řešení je jen částečně vybaven schopnostmi a dovednostmi, anebo když na tento úkol nebyl prakticky ani teoreticky připravován. Většinou jde o něco nového. V praxi městského strážníka může jít o situaci, s kterou se ještě nesetkal a neví, jak by ji měl správně řešit. V takovém případě pak nezáleží ani tak na intelektuální stránce problémů, ale na zátěžových důsledcích selhávajícího řešení (Kubiš, 2006). Strážník městské policie by se neměl nikdy nechat strhnout k agresivní komunikaci. Nemalé problémy dělají přestupkovým pracovníkům tak zvané vmetky. Vmetek je věta, která má strážníka naštvat, urazit nebo vyvést z rovnováhy. Mezilidská komunikace je rozsáhlou oblastí, kde se může každý zdokonalovat. Pokud přestupkový pracovník rozpozná vmetky, záporný emoční negativní přenos, pochopí kritiku, naučí se ji používat, bude v řízení o přestupku úspěšný. Problémové situace neboli zátěžové situace popisuje L. Čírtková jako situace, které kladou na člověka zvýšené nároky a požadavky, které lze zvládnout jen s vystupňovaným úsilím, tj. aktivizací často všech psychických a fyzických sil, kterými jedinec potenciálně disponuje. V těchto situacích dochází k porušení rovnováhy mezi vnějšími požadavky a tlaky na straně jedné a způsobilostí či připraveností jedince je zvládnout na straně druhé. Také v zátěžových situacích je podstatné subjektivní vnímání rozporů mezi vnějšími nároky a způsobilostí jedince jim čelit (Čírtková, 2006). Odborná literatura nejčastěji rozlišuje tři základní typy zátěžových problémových situací: frustrace; konflikt; stres. 12

13 3. Stres v práci strážníka městské policie 3.1. Strategie zvládání stresových situací Pojem stres se stal v posledních letech jedním z nejužívanějších termínů v našem každodenním slovníku (Hošek, 2003), a to nejen v souvislosti se současným životním stylem, ale i při hodnocení práce a pracovních podmínek. Je používán od poloviny 20. století. Pochází od kanadského lékaře Hanse Selye, který jej použil pro označení charakteristických fyziologických projevů, jimiž organismus reaguje na různé zátěže. Odolnost člověka vůči stresu závisí nepochybně na osobnostních rysech člověka, ale do jaké míry, to zůstávalo po dlouhou dobu otázkou. I v samotné psychologii se proto objevilo mnoho pokusů o interpretaci celé této skutečnosti. Hošek (2003) shrnuje, že na historické spekulativní koncepce navázala experimentální psychologie. Rotter (1966) experimentálně ověřil koncept místo kontroly (Locus of Control). Na základě této koncepce je odolnost člověka závislá na tom, do jaké míry má věci pod kontrolou. Seligman (1975, cit. Dle Křivohlavého, 1994) na základě experimentace formuloval koncepci naučené bezmocnosti (Hopelessness + Helplessness - H+H ). Ukazuje se, že lidé s naučenou bezmocností jsou méně adaptabilní (ze zvyku pasivní a nesvobodní) v zátěžových situacích, i když jejich odolnost k zátěžím může být právě díky zvyku obdivuhodná. Psychická odolnost vůči stresu je tedy dána dispozičně, ale mají na ni vliv i naše dosavadní životní zkušenosti. Psychickou odolnost je možné vymezit naplněním následujících bodů: schopnost neztrácet ve stresu hlavu; schopnost nepřestávat si věřit; schopnost nechat motivaci pracovat pro vás; nepřestávat se soustředit na to důležité. Psychickou odolnost nelze zaměňovat za psychickou a duševní tvrdost, maskulinní chování, bezcitnost, neústupnost ani potlačování emocí. Psychicky odolní jedinci mají následující charakteristiky: jsou často otevření, spravedliví, starostliví a slušní; umějí ovládat své myšlenky, city, pocity a chování takovým způsobem, který jim umožní uspět v nejrůznějších situacích; 13

14 velmi dobře si uvědomují sami sebe; jde-li do tuhého, jednají racionálně a konstruktivně; psychickou zátěž dokáží nejen zvládnout, ale i aktivně využívat; dokáží dosáhnout takové úrovně motivace, která pracuje pro vás, a ne proti vám. Psychickou odolnost je možné si osvojit. Jedinec však musí projít několika fázemi: musí uznat, že potřebuje získat psychickou odolnost; ve fázi zkoumání vyzkouší různé strategie a techniky zdokonalení; ve fázi neustálého růstu má již vylepšenou psychickou odolnost a zaměří se na další rozvoj. (Graham J., Moorhouse A., 2010) Stres je určitým stavem těla i mysli a má na ně určitý dopad. Projevuje se řadou objektivně zjistitelných chemických a fyziologických dění v orgánech těla. Je to reakce organismu na interní a externí procesy, které dosahují takových hodnot, že přetěžují fyziologické kapacity organismu. Jsou to změny, které vznikají v psychologických regulačních mechanismech a činnostech jako reakce na působení různých stresorů (stres působících vnějších činitelů), k nimž dochází v zátěžových situacích. Charakteristické znaky negativně prožívaných stresových situací můžeme shrnout do několika bodů: Pocit neovlivnitelnosti situace; Pocit nepředvídatelnosti vzniku stresové situace; Pocit nezvládnutelnosti situace; Nepříjemný tlak okolností vyžadujících příliš mnoho změn (Vágnerová, 2008). V současné době je tento pojem používán i v širším významu, kdy je chápán jako obecné a souhrnné označení náročných životních situací vůbec, čímž se stává synonymem českého výrazu zátěž. Považujeme ho většinou za negativní, ale pozor, není tomu tak vždy. Kromě distresu, který strážníkovi skutečně škodí, existuje i eustres, který naopak strážníka pozitivně motivuje. Jedním z důvodů, proč by se měl člověk zajímat o stres, je i to, že stres má negativní dopad na náš zdravotní stav. Nespočet studií různých procesů vedoucích k onemocnění ukazuje, že spíše nežli kterýkoliv jiný faktor je to stres, co určuje, zda je či není porušena rovnováha 14

15 v našem organismu. Příčinný vztah mezi vystavením člověka pracovním stresům a psychosomatickou nemocností se vyznačuje spoji, které jsou velice složité. Kdo z nás by tento pocit neznal či se snad nikdy do takové situace nedostal? Tyto situace se týkají náš všech bez rozdílu i přes to, že mohou mít odlišné podoby. Někdy jde o celou skupinu osob (např. nejistá budoucnost podniku), jindy se dotýkají především nás samotných (např. vážné onemocnění) a mívají vliv na celou řadu oblastí našeho života. Zasahují osobnost, naše já, způsobují pocity ohrožení, méněcennosti či pokles sebevědomí a mnohé další. Časem se může projevit i na fyziologickém stavu našeho organismu (bolesti hlavy, gastrointestinální problémy atd.). Někteří autoři (např. May & Sprague, 1977 cit. dle Křivohlavého, 2001) mluví o projevech stresu v tělesné (fyziologické), duševní (psychologické) a společenské (sociální) rovině. K tomu poznamenávají, že může dojít k přenosu těchto projevů z jedné roviny na druhou a někdy tak může samotný stres zasahovat dokonce několik rovin najednou. Povolání strážníka městské policie patří mezi povolání, na která je určitě kladena větší psychická zátěž, a proto by měl být strážník odolný, aby mohl tuto zátěž zvládat. V zásadě se dají rozlišit dva základní způsoby zvládání stresu: - obranné mechanismy (blíže kapitola 3.2.); - strategie zvládání stresu (Čírtková, 2006). Strategie zvládání stresu představují uvědomované cesty vyrovnání se se zátěžovou situací. Jedinec se rozhoduje pro určité řešení a osobní postoj k událostem, je tedy aktivní. Obecné zásady zdolávání stresových situací v terénu zahrnují: - relaxační cvičení a sebeovládání; - nácvik koncentrace na policejní úkol; - zvládání strachu a pocitu nejistoty v nepřehledných situacích; - mentální přípravu (co všechno může nastat a jak se v různých variantách děje správně zachovat); - pozitivní sebeinstrukci (např. jsem na situaci připraven a zvládnu ji); - psychologickou přípravu na určité typové situace (jednání s agresorem, jednání s duševně narušeným, jednání s obětí či poškozeným, vyjednávání, zákrok v rodinných krizích, silniční kontroly atd.) (Čírtková, 2006, str. 136). 15

16 K zvládání stresu a zátěžových situací obecně vedle obranných mechanismů a nacvičitelných technik napomáhá i osvojení si zdravého životního stylu (životospráva, boj s kouřením a drogami, nadváhou, preference sportu, nácvik asertivity atd.). Stres člověka ovlivňuje ve všech oblastech jeho života, od narození až do jeho smrti. Podle nejnovějších studií trpí různými zdravotními potížemi, které jsou dávány do přímé souvislosti se stresem, 25% zaměstnanců v zemích EU (tj. 40 miliónů lidí). (Baštecká, 2009). Je více než patrné, že se v případě pojmu stres jedná o velmi rozsáhlou oblast, která zasahuje mnoho teoretických i praktických oblastí lidského konání. Každý z nás zažívá ve svém životě různorodé zátěžové situace a není ani možné se jim dlouhodobě vyhýbat, naopak jejich absolutní nepřítomnost by pro nás znamenala sama o sobě velké břímě. To, do jaké míry se s danou stresovou situací dokážeme vyrovnat, záleží nejen na našich osobnostních dispozicích (obranných mechanismech) a samotné situaci, ale i na předchozích zkušenostech, díky nimž preferujeme právě tu či onu strategii zvládání stresu Obranné mechanismy Rozdíl mezi obrannými mechanismy a strategiemi zvládání stresu spočívá v tom, že obranné mechanismy jsou nevědomé procesy, zatímco strategie zvládání často provádíme vědomě. Představují defenzivní přístup jedince k situaci, která se mu jeví jako těžko řešitelná a současně ohrožující vlastní sebeúctu, sebehodnocení a sebevědomí. Probíhají jako bezděčné pokusy o zvládání situace tím, že ji překrucujeme tak, aby se stala přijatelná a neohrožovala naše sebepojetí (Čírtková, 2006). Podle slovníku jsou obranné mechanismy jakýkoliv druh činnosti včetně myšlení a cítění, jehož účelem je odvést pozornost a povědomí o nepříjemném či zahanbujícím faktu nebo skutečnosti, která vzbuzuje úzkost. Ohrožena přitom může být sebeúcta, sebevědomí, sebehodnocení, vlastní jádro našeho já. Jedná se o nevědomé procesy, které nastupují automaticky, aniž bychom si toho my sami byli vědomi, kdykoliv se objeví ohrožení a vypořádat se s ním je pro nás příliš těžké. Aniž si to uvědomujeme, využíváme je den co den v běžných situacích. Napomáhají nám překonat nepříjemné situace, dokud se s nimi nejsme schopni vyrovnat přímo. Každý jedinec preferuje určité obranné mechanismy, které odpovídají jeho 16

17 osobnosti, jsou to tedy dané dispozice k příznačnému chování jedince v zátěžových situacích (Čírtková, 2006). Sám Sigmund Freud objevil a popsal celkem devět druhů obranných mechanismů vytěsnění obtížných situací a nepříjemných zážitků z vědomí (represe); ústup do vývojově mladšího stádia (regrese); sebeobviňující chování (turning agains self); chování, které je v protikladu k tomu, co by daná osoba ve skutečnosti sama nejraděj dělala (reaction formation); odčinění chyby opravou původního jednání; promítání vlastních záměrů do volní sféry druhých lidí (projekce); promítnutí údajů zvenčí do vlastního nitra (introprojekce); vyhýbání se styku a jednání s druhými lidmi (sociální izolace); formování opačných postojů, než daná osoba ve skutečnosti zaujímá (reversal) Posttraumatická stresová porucha PTSD Posttraumatic Stress Disorder Posttraumatická stresová porucha (post = po, následně; trauma = zranění, duševní otřes) je termín v odborné literatuře používaný pro úzkostnou poruchu, která se rozvíjí zpravidla po emočně těžké, stresující události, která svou závažností přesahuje obvyklou lidskou zkušenost a bývá traumatická pro většinu lidí. (Praško, 2006, str ). Dále také jako PSP. PSP je dle Smolíka Opožděná a protahovaná odpověď na stresovou událost nebo na situaci krátkého nebo dlouhého trvání, která má výjimečně nebezpečný nebo katastrofický charakter a která by pravděpodobně způsobila hluboké rozrušení téměř u kohokoliv. (Smolík, 2002, str. 256). Podle výzkumů PSP postihuje jedince ohrožené evidentní, zřetelnou zátěží, která obecně vyvolává stres u každého člověka (Čírtková, 2000). První příznaky poruchy se mohou projevit brzy po prožitém traumatu, někdy opožděně až po období latence, které může trvat od několika týdnů až do několika měsíců (ale jen zřídka víc než 6 měsíců). (MKN-10, str. 134). Pokud se porucha projeví později, často to bývá v souvislosti s jiným, menším stresem. Ve většině případů lze očekávat uzdravení. U malé části pacientů může nastat chronický průběh, trvající mnoho let, a přechod k trvalé změně osobnosti (F62. 0). (MKN- 10, str. 134) 17

18 Ve vztahu k policejní práci je toto téma důležité zmínit. Typickými projevy jsou epizody opakovaného znovuprožívání traumatu v podobě živých vzpomínek. Ve vztahu k práci městské policie můžeme zařadit mezi traumatické situace použití střelné zbraně proti člověku ( Post-shooting trauma ) nebo zajišťování místa tragické nehodové události (př. sražení chodce tramvají). Celkově můžeme konstatovat, že k nejvíce zátěžovým situacím, s kterými se může strážník městské policie setkat, dochází po bezprostředním ohrožení zdraví a života všech účastníků, v nejhorším případě i přímo k úmrtí (Michalík, 2009) První pomoc v akutní stresové situaci Výchozím bodem je přiznání si, že já nebo někdo druhý v mém okolí je ve stresu. Potom teprve přichází otázka, co dělat, aby se tento z mnoha důvodů nežádoucí stav změnil k lepšímu. Bohužel, odpověď na tuto otázku není právě snadná. Již mnoho odborníků z různých oborů se snažilo najít tu správnou cestu. Pojmy adaptace a coping jsou termíny z oblasti vyrovnávání se s těžkými životními situacemi a zvládání stresu. Oba termíny se vztahují k aktivitě člověka v těžké situaci. Zatímco adaptací se rozumí vyrovnání se se zátěží, která je relativně v normálních mezích, pro člověka v poměrně dobře zvládnutelné toleranci, termínem coping se rozumí boj člověka s nepřiměřenou, nadlimitní (jak v dimenzi intenzity, tak ve smyslu délky trvání) zátěží (Křivohlavý, 1994). Jde o techniky (metody, přístupy), které člověku mohou pomoci zvládnout zátěžovou situaci, když je právě v ní. Do takové situace se, alespoň občas, může dostat téměř každý z nás. První pomoc při akutním stresu 1. V akutním stresu nikdy nic nerozhodujeme nebo se nesnažíme něco řešit. Výjimku tvoří situace, kdy jde o záchranu života apod. 2. Počítejte v klidu do desíti. 3. Soustřeďte se na svůj dech a pomalu zhluboka dýchejte nosem, prodlužujte výdech. a) v místnosti - vstaňte a projděte se, zkuste jít ven, na chodbu, někam, kde budete chvilku sami; - je-li to možné, opláchněte si pomalu obličej studenou vodou; - podívejte se z okna a pozorujte oblohu, svět je krásný, zajímavý 18

19 - v klidu pomalu vypijte sklenici chladné vody, soustřeďte se na pocity při polykání, narovnejte páteř, přivřete oči a pomalu zhluboka dýchejte. b) venku - rozhlédněte se a pozorujte krajinu a vaše okolí; - prohlédněte si oblohu, uklidňující je pozorování plynoucích mraků nebo korun stromů, letících ptáků apod.; - pokud máme možnost, opět se pomalu napijte vody a soustřeďte se na pocity při pomalém polykání; - soustřeďte se na uvolňující dýchání, dýchejte zhluboka a s prodlouženým výdechem. Ať už zažíváte stres venku nebo v místnosti, vězte, že nejde li o život, nejde o nic Pojem krizová intervence Krizovou intervenci můžeme vymezit jako specializovanou pomoc osobám, které se ocitly v krizi. Tvoří ji různé formy pomoci, které mají za úkol vrátit jedinci jeho psychickou rovnováhu, narušenou kritickou životní událostí. Krizová intervence zahrnuje především pomoc: - psychologickou, - lékařskou, - sociální, - právní (Špatenková a kol., 2004, str. 15). Jde tedy o určitý druh odborné práce s člověkem (v našem případě strážníkem městské policie), který se ocitl v krizové situaci. Traumatizující zážitek může působit na psychiku strážníka extrémním prožitkem, a je proto nezbytné mu pomoci zabránit rozvinutí posttraumatické zátěžové reakce. Do takové situace se strážník může dostat např. při použití střelné zbraně, při tragickém úmrtí kolegy či kolegyně aj. 19

20 Reakce na krizovou situaci: 1. akutní reakce na stres: (první 2 3 dny) - aktivní reakce reakce boj nebo útěk vegetativní projevy, neklid, přecházení, agresivita, autoagresivita, neuspořádaný slovní projev, vulgarismy při adekvátní péči bezezbytku odezní, netrvá dlouho; - pasivní reakce funkce parasympatiku, reakce mrtvý brouk, bledost, strnulost, ochablost, ničeho se nedožaduje, neprojevuje se, může být mylně považován za statečného, rozumného. 2. posttraumatická reakce na stres: (se zpožděním několika týdnů či měsíců) - u lidí s dobrými obrannými mechanismy či sebekontrolou psychosomatické obtíže, které člověk nespojuje s traumatickou událostí, poruchy spánku, nevysvětlitelné bolesti (Vodáčková a kol., 2002). Základním prostředkem krizové intervence je rozhovor. Využívá se ve všech situacích, kdy se člověk může dostat do subjektivně prožívaného stavu tísně nebo nouze. V ČR jsou krizové služby zastoupeny poskrovnu. Krizových center s ambulantním a nepřetržitým provozem a možností krátkodobé hospitalizace najdeme pouze několik: pražský RIAPS, Krizové centrum v Ostravě, Krizové centrum v Ústí nad Labem Spirála. Lépe je na tom síť linek důvěry, které poskytují telefonickou krizovou intervenci. 20

21 Empirická část 4. Výzkumný problém, cíle výzkumu, hypotézy 4.1. Výzkumný problém a cíle práce Nejvýraznější charakteristickou činností městského strážníka ve výkonu služby je množství stresujících faktorů, představujících mimořádné požadavky na spolehlivost, psychickou regulaci chování a jednání. Tím se úměrně zvyšují i požadavky na psychickou připravenost městského strážníka ve všech oblastech. Cílem mé bakalářské práce je popsat osobnostní strukturu a strategie zvládání stresu u strážníků Městské policie hl. m. Prahy. Zvládání stresu je spojené s osobnostními faktory, z tohoto důvodu jsem pro výzkum použila dvou dotazníků, SVF 78 Strategie zvládání stresu a 16PF Osobnostní dotazník. Porovnáním s průměrnými hodnotami populace bude možné konstatovat, zda zjištěné hodnoty zkoumaného souboru jsou významně odlišné či nikoliv. Pro dokreslení celé situace strážníků byly provedeny rozhovory s 10 strážníky městské policie Výzkumné otázky Na podkladě cílů této práce byly stanoveny následující výzkumné otázky: 1. Využívají strážnici městské policie totožné, nebo odlišné strategie zvládání stresu v porovnání s běžnou populací? 2. Liší se osobnost městských strážníků od průměru obecné české populace? 21

22 4.3. Hypotézy Na základě teoretických východisek a výzkumů uvedených v předchozích kapitolách jsem formulovala následující hypotézy: H1- Předpokládám statisticky významný vztah mezi výsledkem subtestu "C-Emocionální stabilita" a výsledkem subtestu "Kontrola situace", a to tak, že pokud bude stoupat hodnota výsledku subtestu "C-Emocionální stabilita", bude stoupat i hodnota výsledku subtestu "Kontrola situace. H2 - Předpokládám statisticky významný vztah mezi výsledkem subtestu "G-Zásadovost" a výsledkem subtestu "POZ 2", a to tak, že pokud bude klesat výsledku subtestu "G-Zásadovost", bude klesat i hodnota výsledku subtestu "POZ 2. H3 - Předpokládám statisticky významný vztah mezi výsledkem subtestu "O-Ustrašenost" a výsledkem subtestu "NEG", a to tak, že pokud bude stoupat výsledku subtestu "O-Ustrašenost", bude stoupat i hodnota výsledku subtestu "NEG. Ke stanovení hypotéz vycházím z vlastní zkušenosti podpořené pozorováním chování policistů v kolektivu i mimo něj, a to nejen při provádění jejich testování, ale především z přímého výkonu jejich práce. Vycházela jsem i z toho předpokladu, že dotazník 16 PF je svou povahou bipolární, tzn., že vysoké i nízké skóry mají svůj význam. V zásadě tedy nemůžeme konstatovat, že vysoké skóry jsou dobré a nízké skóry jsou špatné. Předpokládám tedy, že pokud bude strážník emocionálně stabilní dle 16 PF, bude mít větší kontrolu nad situací. U druhé hypotézy se jedná o porovnání subtestu POZ 2 a subtestu G-Zásadovost. Zásadoví lidé zdůrazňují důležitost dodržování předpisů, popisují se jako striktně dodržující pravidla. Ti lidé, kteří dosahují v tomto subtestu nízký skór, mají tendenci vyhnout se pravidlům a předpisům. Subtesty okruhu POZ 2 zahrnují tendence jednání orientovaného na odklon od stresující události nebo na příklon k alternativním aktivitám. Oblast reprezentují dva subtesty, a to subtest Odklon a subtest Náhradní uspokojení. Předpokládám tedy, že pokud bude klesat výsledek subtestu G-Zásadovost, bude zároveň i klesat POZ 2. Třetí hypotéza je založena na totožné filosofii. Subtest NEG (Negativní strategie) definuje subtest Úniková tendence, Perseverace, Rezignace a Sebeobviňování. Předpokládám tedy, 22

23 že čím větší bude výsledek subtestu O-Ustrašenost, tím větší bude mít člověk tendenci k úniku a rezignaci. 5. Popis zvoleného metodologického rámce a metod 5.1. Typ výzkumu Jedná se o design studie kombinující kvantitativní a kvalitativní metody sběru dat a jejich vyhodnocení. Použila jsem dotazník SVF 78 (Strategie zvládání stresu) a 16PF (Osobnostní faktory). V rámci studie jsem provedla 10 polostrukturovaných rozhovorů se strážníky, zaměřených na lepší pochopení povahy jejich práce, stresu s ní spojeného a celkovou spokojeností s prací strážníka městské policie. Účast na výzkumu byla dobrovolná a anonymní Charakteristika zkoumaného souboru Za výzkumný vzorek ke svému výzkumu jsme si vybrali strážníky Městské policie hl. m. Prahy. Výzkumný soubor tvoří 50 strážníků Městské policie hl. m. Prahy ve věku od 23 do 53 let. Z toho je 24 žen a 26 mužů s průměrným věkem 38,2 let. Téměř vyrovnaný počet mužů a žen ve vybraném vzorku respondentů byl jeden ze záměrů výzkumu. Všichni zúčastnění mají zkušenost s pochůzkovou činností u Městské policie hl. m. Prahy. Soubor byl vybrán se zřetelem na cíl práce. Podrobnější přehled respondentů věk Ženy Muži Celkem let let let Celkem % Tabulka č. 1 - Četnost respondentů dle věkových kategorií Věkový průměr Ženy 35,46 Muži 40,38 Tabulka č. 2 Věkový průměr respondentů 23

24 U deseti vybraných respondentů jsem zjišťovala i další důležité údaje, jako vzdělání, délku praxe u městské policie, rodinný stav a současnou pracovní pozici. Pohlaví Věk Vzdělání Rodinný stav Délka praxe u MP Současná pracovní pozice Muž 32 Úplné střední s maturitou Svobodný 9 let Strážník Muž 35 Úplné střední s maturitou Ženatý 12 let Dozorčí obvodu Muž 48 Vysokoškolské Ženatý 18 let Pověřen řízením MP P6 Žena 35 Úplné střední s maturitou Svobodná 12 let Přestupkový pracovník Muž 39 Vysokoškolské Ženatý 19 let Dozorčí obvodu Žena 44 Vysokoškolské Svobodná 15 let Přestupkový pracovník Muž 36 Úplné střední s maturitou Ženatý 6 let Hlídková služba Muž 54 Vysokoškolské Ženatý 13 let Přestupkový pracovník Žena 42 Úplné střední s maturitou Vdaná 10 let Strážník Muž 56 Úplné střední s maturitou Ženatý 4 roky Přestupkový pracovník Tabulka č. 3 Přehled údajů zjištěných při rozhovorech Klíčovým ukazatelem výběru vhodných respondentů na provedení rozhovoru byla práce tzv. na ulici. Chtěla jsem, aby všichni respondenti, s kterými budu provádět rozhovor, v minulosti pracovali nebo v současné době pracují v prostředí nejnáročnějším na výkon práce městského policisty, a to je prostředí ulice či přestupkové oddělení Metodika výzkumu Byl zvolen design studie kombinující kvantitativní i kvalitativní typ výzkumu, jehož cílem bylo popsat stres spojený s prací strážníků Městské policie hl. m. Prahy, definovat strategie jeho zvládání a navrhnout opatření k jeho eliminaci. Sběr dat byl uskutečněn na vybraném souboru městských strážníků hl. m. Prahy. Respondenti se výzkumu zúčastnili dobrovolně. Byl jim řádně vysvětlen důvod provádění výzkumu a zároveň byli ujištěni, že dotazníky budou použity jen za účelem mé odborné práce pro FF UP v Olomouci. Dále jim bylo vysvětleno, jak dotazníky vyplňovat a jakou mají časovou dotaci na vyplnění dotazníků. Souhlas s účastí na výzkumu provedli respondenti ústně. Dotazníky byly administrovány po menších skupinkách nebo jednotlivcích dle okamžité dostupnosti respondentů. Vyplňování dotazníků probíhalo anonymně, místo jména jsem respondentům přidělila pořadové číslo. Dotazník Strategie zvládání stresu - SVF 78 byl administrován jako první, protože potřeboval menší časovou dotaci k vyplňování oproti Osobnostnímu dotazníku 16 PF. 24

25 5.4. Metoda analýzy dat Dotazník SVF 78 - je odvozen z plné verze SVF 120. Autory tohoto dotazníku jsou Wilhelm Janke a Gisela Erdmann. Dotazník obsahuje 78 položek. Pro všech 78 výroků je společný začátek tvrzení: V situaci, kdy jsem něčím (někým) poškozen (a) / nebo vnitřně rozrušen (a) / nebo vyveden (a) z míry, po které pak následuje určitá činnost. Úkolem respondenta či respondentky je na pětibodové škále určit, jak moc se jeho chování shoduje s nastíněnou reakcí na zátěž. Každá subškála je testována šesti otázkami. 1 Podhodnocení Ve srovnání s ostatními si přisuzovat menší míru stresu 2 Odmítání viny Zdůraznit, že nejde o vlastní odpovědnost 3 Odklon Odklon od zátěžových aktivit / situací, případně příklon k situacím 4 Náhradní uspokojení Obrátit se k pozitivním aktivitám/situacím 5 Kontrola situace Analyzovat situaci, plánovat a uskutečnit jednání za účelem 6 Kontrola reakcí Zajistit nebo udržet kontrolu vlastních reakcí 7 Pozitivní sebeinstrukce Přisuzovat sobě kompetenci a schopnost kontroly 8 Potřeba sociální opory Přání zajistit si pohovor, sociální oporu a pomoc 9 Vyhýbání se Předsevzetí zamezit zátěžím nebo se jim vyhnout 10 Úniková tendence Tendence (rezignační) vyváznout ze zátěžové situace 11 Perseverace Nedokázat se myšlenkově odpoutat, dlouho přemítat 12 Rezignace Vzdávat se s pocitem bezmocnosti, beznaděje 13 Sebeobviňování Připisovat zátěže vlastnímu chybnému jednání Tabulka č. 4 Popis subtestů dotazníku SVF 78 Dotazník zachycuje prostředky/opatření, pomocí nichž se jedinec snaží připravit se na stresové dění, nebo se s ním setkat, zabránit mu, oslabit jeho působení, zkrátit, ukončit je, nebo se mu přizpůsobit. Při provádění testování je zapotřebí pouze dotazníku, v němž je stručná instrukce. Pro zpracování potřebuje proband přibližně patnáct minut a vyplňování nesmí být přerušeno. Vyhodnocení SVF 78 probíhá jednak na úrovni jednotlivých subtestů (viz Popis subtestů dotazníku SVF 78) primární škály, jednak na úrovni sekundárních hodnot sekundární škály. Zjišťujeme Celkovou pozitivní strategii a Negativní strategii. 25

26 V rámci celkové pozitivní strategie dále rozlišujeme ještě tři dílčí strategie: Pozitivní strategie (dále POZ) POZ 1 (Strategie podhodnocení a odmítání viny): jsou tzv. strategiemi přehodnocení a strategie devalvace. Mají společnou snahu přehodnotit a snižovat závažnost stresoru, prožívání stresu nebo reakce na stres. Určí se jako aritmetický průměr hrubých skórů subtestu 1 a 2. POZ 2 (Odklon a náhradní uspokojení): strategie odklonu tendence jednání orientovaného na odklon od stresující události a příklon k alternativním situacím. Určí se jako aritmetický průměr hrubých skórů subtestu 3 a 4. POZ 3 (Kontrola situace, kontrola reakcí a pozitivní sebeinstrukce): strategie kontroly reakce, které zahrnují snahy po zvládání situace a kontrole. Určí se jako aritmetický průměr hrubých skórů subtestu 5, 6 a 7. Negativní strategie (dále NEG) - určí se jako aritmetický průměr hrubých skórů subtestu 10, 11, 12 a 13 (Úniková tendence, Perseverace, Rezignace, Sebeobviňování). Tyto subtesty nevedou k redukci stresu, nýbrž mohou míru stresu zvýšit. Zřídka se vyskytující strategie 8 - Potřeba sociální obory a 9 - Vyhýbání se. Dotazník má k dispozici vyhodnocovací listy, kde jsou jednotlivé položky řazeny podle subtestů do sloupců. Bodové hodnoty v každém sloupci se sečtou a představují hrubý skór pro každý subtest. Údaje jednotlivých respondentů jsem přenesla do souhrnné tabulky a spočítala průměry charakterizující celý výzkumný soubor. 26

27 Žena -34 let ,33 16,57 16,00 14,50 8,75 Graf č. 1 Ukázka Záznamu hrubých skórů ženy ve věku 34 let Dotazník 16PF - šestnáctifaktorový osobnostní dotazník (16 PF) je výsledkem mnohaleté práce anglického psychologa Raymonda Cattella a jeho rodiny. V současnosti se používá již páté vydání. Dotazník se používá ve všech oblastech psychologie při zjišťování osobnostních charakteristik. Dotazník obsahuje 185 položek, které tvoří 16 primárních osobnostních faktorových škál a index Vytváření dobrého dojmu (IM), který hodnotí sociální žádoucnost. Součástí příručky dotazníku je testový sešit, záznamový list, čtyři skórovací klíče, tabulka s normami a individuální vyhodnocovací list. Test se vyplňuje písemně do záznamového listu, vyplňování trvá cca 35 až 50 minut. Vyhodnocení se následně provádí pomocí 4 klíčů. Po administraci záznamových listů získáme hrubé skóry pro jednotlivé faktory. Všechny analytické výpočty byly prováděny s hrubými skóry a následně jsem spočítala průměry charakterizující celý soubor. 27

28 A Vřelost Vřelý versus rezervovaný B Usuzování Abstraktní versus konkrétní C Emocionální stabilita Emocionálně stabilní versus reaktivní E Dominance Dominantní versus submisivní F Živost Plný života versus vážný G Zásadovost Zásadový versus přizpůsobující si pravidla H Sociální smělost Sociálně smělý versus plachý I Senzitivita Senzitivní versus utilitární L Ostražitost Ostražitý versus důvěřující M Snivost Snivý versus realistický N Uzavřenost Uzavřený versus přímý O Ustrašenost Ustrašený versus sebejistý Q1 Otevřenost ke změnám Otevřený ke změnám versus tradicionalistický Q2 Soběstačnost Soběstačný versus orientovaný na skupinu Q3 Perfekcionismus Perfekcionistický versus tolerující neuspořádanost Q4 Tenze Napjatý versus uvolněný Tabulka č. 5 Popis subtestů dotazníku 16PF 5.5. Etické problémy Oba dotazníky použité při sběru dat v tomto výzkumu byly administrovány jako anonymní. Administrace dotazníků byla prováděna v době, kdy měl strážník přestávku nebo byl dle možností a se souhlasem přímého nadřízeného uvolněn k testování. Před zahájením sběru dat jsem všechny účastníky stručně seznámila s daným dotazníkem, jak ho mají vyplnit a k jakému účelu bude dotazník použit. Účast na výzkumu byla zcela dobrovolná a svůj souhlas respondenti potvrdili ústně. Povolení k provádění celého výzkumu jsem obdržela osobně od ředitelů obvodů městských částí hl. m. Prahy. Se získanými daty bylo zacházeno jako s důvěrnými informacemi. 28

29 6. Výsledky výzkumu Statistická analýza dat byla prováděna v programech Microsoft Excel Výzkum jsem rozdělila do třech částí, a to vyhodnocení dotazníku SVF 78, vyhodnocení dotazníku 16 PF a vyhodnocení polostrukturovaného rozhovoru s 10 respondenty Základní výstupy SVF 78 V první části výzkumu jsem použila dotazník SVF 78. Pro získání hrubých skórů jsem zaznamenala do Vyhodnocovacího listu ke každé položce její bodovou hodnotu, následně jsem sečetla bodové hodnoty jednotlivých subtestů a tím jsem získala hrubý skór. Hrubé skóry jednotlivých subtestů jsem zaznamenala do tabulky a přiřadila normu. Přehled průměrných výsledků SVF 78 včetně rozdělení na muže a ženy Norma Norma Norma Výzkumný Výzkumný Výzkumný ženy muži celkem soubor ženy soubor muži soubor celkem Podhodnocení 8,18 10,64 9,48 12,17 12,81 12,50 Odmítání viny 9,99 11,41 10,71 11,67 12,12 11,90 Odklon 11,97 11,69 11,83 12,75 12,88 12,82 Náhradní uspokojení 9,42 8,42 8,91 10,96 10,54 10,74 Kontrola situace 16,72 16,84 16,78 17,67 15,77 16,68 Kontrola reakcí 15,56 15,27 15,41 15,58 15,23 15,40 Pozitivní sebeinstrukce 16,02 16,71 16,37 17,08 16,12 16,58 Potřeba sociální opory 14,23 11,57 12,89 12,88 11,88 12,36 Vyhýbání se 12,51 11,44 11,97 12,71 13,96 13,36 Úniková tendence 9,16 7,35 8,24 7,92 7,92 7,92 Perseverace 16,68 13,61 15,13 11,42 11,12 11,26 Rezignace 8,93 7,17 8,04 6,50 6,96 6,74 Sebeobviňování 11,48 9,81 10,64 10,00 8,69 9,32 POZ Pozitivní strategie 11,96 12,47 12,22 13,98 13,64 13,80 POZ 1 9,09 11,08 10,09 11,92 12,46 12,20 POZ 2 10,69 10,06 10,37 11,58 11,71 11,78 POZ 3 16,10 16,27 16,19 16,78 15,71 16,22 NEG Negativní strategie 11,56 9,49 10,52 8,96 8,67 8,81 Tabulka č. 6 Porovnání průměrných výsledků SVF 78 s normou Pomocí dvouvýběrového t-testu s nerovností rozptylů jsem provedla porovnání výsledků výzkumného souboru s normou na hladině významnosti α = 0,05. Subtesty Podhodnocení, Omítání viny, Náhradní uspokojení, Vyhýbání se, POZ, POZ1, a POZ2 jsou statisticky významně vyšší než norma. 29

30 Subtesty Perseverace, Rezignace, Sebeobviňování a NEG jsou statisticky významně nižší, než udává norma. Subtesty Odklon, Kontrola situace, Kontrola reakcí, Pozitivní sebeinstrukce, Potřeba sociální opory, Úniková tendence a POZ3 nejsou statisticky významně odlišné od normy. Z výsledků jednotlivých subtestů SVF 78 mne zaujal subtest Podhodnocení, který je výrazně statisticky vyšší než norma a subtest Perseverace, který je výrazně nižší než udávaná norma. Podhodnocení Podhodnocení Norma Stř. hodnota 12,5 9,3036 Rozptyl 12, , Pozorování Hyp. rozdíl stř. hodno 0 Rozdíl 62 t Stat 6, α = 0,05 P(T<=t) (1) 4,60973E-08 t krit (1) 1, P(T<=t) (2) 9,21947E-08 t krit (2) 1, Tabulka č. 7 Porovnání výsledků Podhodnocení s normou Perseverace Perseverace Norma Stř. hodnota 11,26 15,112 Rozptyl 32, , Pozorování Hyp. rozdíl stř. hodno 0 Rozdíl 64 t Stat -4, α = 0,05 P(T<=t) (1) 1,9147E-05 t krit (1) 1, P(T<=t) (2) 3,82939E-05 t krit (2) 1, Tabulka č. 8 Porovnání výsledků Perseverace s normou Dle SVF 78 subtestu č. 1 Podhodnocení je zachycena tendence podhodnocovat vlastní reakce ve srovnání s jinými osobami nebo je hodnotit příznivěji. Subtest č. 11 Perseverace indikuje neschopnost se myšlenkově odpoutat od prožívaných zátěží. Negativní představy a myšlenky o zátěžové situaci se neustále vnucují a zabírají kapacitu myšlení jedince ve značné míře a po dlouhou dobu. Tím se prodlužuje zátěžová situace a s ní spojené rozrušení a zatěžuje se obnovení výchozího stavu. 30

31 Výzkumný soubor ženy Výzkumný soubor muži Graf č. 2 Přehled odpovědí mužů a žen u dotazníku SVF Základní výstupy 16 PF V druhé části výzkumu jsem vyhodnotila dotazník 16 PF. V první řadě jsem překontrolovala, zda jsou dotazníky kompletně vyplněné. Toto jsem si zkontrolovala ihned při administrování dotazníku respondentům. Pro ruční skórování je potřeba čtyř skórovacích klíčů. Použitím odpovídajícího skórovacího klíče se získá hrubý skór dané škály. První tři skórovací klíče se používají na skórování pěti primárních osobnostních faktorů, čtvrtý klíč se používá na skórování Usuzování (Faktor B) a indexu Vytváření dobrého dojmu (IM). Hrubé skóry jednotlivých subtestů jsem stejně jako dotazník SVF 78 zaznamenala do tabulky, do které jsem následně zapsala normu dotazníku 16 PF. 31

32 Norma ženy Přehled průměrných výsledků 16 PF včetně rozdělení na muže a ženy Norma muži Norma celkem Výzkumný soubor ženy Výzkumný soubor muži Výzkumný soubor celkem A 15,67 12,83 14,25 15,88 14,81 15,32 B 9,31 8,94 9,12 10,42 10,65 10,54 C 12,81 13,69 13,25 14,75 12,62 13,64 E 12,40 13,60 13,00 13,21 11,73 12,44 F 12,13 11,54 11,84 11,00 9,08 10,00 G 13,69 13,57 13,63 11,25 12,27 11,78 H 10,65 10,79 10,72 12,38 11,35 11,84 I 15,64 8,91 12,29 14,88 12,69 13,74 L 10,72 11,50 11,11 9,71 9,88 9,80 M 7,78 8,57 8,17 8,54 7,54 8,02 N 10,67 12,22 11,44 9,75 11,35 10,58 O 12,79 10,03 11,42 10,54 11,31 10,94 Q1 17,13 16,32 16,73 20,75 18,54 19,60 Q2 8,02 8,74 8,38 10,50 11,65 11,10 Q3 11,91 11,80 11,85 10,83 11,15 11,00 Q4 11,34 10,80 11,07 8,75 9,23 9,00 Tabulka č. 9 Porovnání průměrných výsledků 16 PF s normou Pomocí dvouvýběrového t-testu s nerovností rozptylů jsem provedla porovnání výsledků výzkumného souboru s normou na hladině významnosti α = 0,05 a porovnala naměřenou statistickou hodnotu s hodnotou kritickou. Subtesty A (Vřelost), B (Usuzování), Q1 (Otevřenost ke změnám) a Q2 (Soběstačnost) jsou statisticky významně vyšší než norma. Subtesty C (Emocionální stabilita), E (Dominance), H (Sociální smělost), I (Senzitivita), M (Snivost), N (Uzavřenost), O (Ustrašenost) a Q3 (Perfekcionismus) nejsou statisticky významně odlišné od normy. Subtesty F (Živost), G (Zásadovost), L (Ostražitost) a Q4 (Tenze) jsou statisticky významně nižší, než udává norma. 32

33 Z výsledků jednotlivých subtestů 16 PF jsem si vybrala subtest B (Usuzování), který je výrazně statisticky vyšší než norma a subtest F (Živost), který je výrazně nižší než udávaná norma. B B Norma Stř. hodnota 10,54 9,1176 Rozptyl 3, , Pozorování Hyp. rozdíl stř. hodn 0 Rozdíl 50 t Stat 5,30506 α = 0,05 P(T<=t) (1) 1,3E-06 t krit (1) 1,67591 P(T<=t) (2) 2,6E-06 t krit (2) 2,00856 Tabulka č. 10 Porovnání výsledků Faktoru B s normou F F Norma Stř. hodnota 10 11,8232 Rozptyl 20,9388 0, Pozorování Hyp. rozdíl stř. hodn 0 Rozdíl 49 t Stat -2,8114 α = 0,05 P(T<=t) (1) 0,00354 t krit (1) 1,67655 P(T<=t) (2) 0,00707 t krit (2) 2,00958 Tabulka č. 11 Porovnání výsledků Faktoru F s normou Škála faktoru B je složena z 15 položek týkajících se schopnosti řešit problémy na základě usuzování. Ti, kteří dosahují vysoký skór, mají tendenci řešit správně více problémů vyžadujících usuzování. Ti, kteří dosahují vysoký skór, mají rádi lidi, kteří otevřeně projevují své emoce a upřednostňují práci v rušné kanceláři (v našem případě práci na ulici ) než v tiché kanceláři. Škála faktoru F (Živost) - lidé s nízkým skórem mají tendenci brát život vážněji. Jsou klidnější, opatrnější a méně bezstarostní. 33

34 Výzkumný soubor ženy Výzkumný soubor muži A B C E F G H I L M N O Q1 Q2 Q3 Q4 Graf č. 3 Přehled odpovědí mužů a žen v dotazníku 16 PF 6.3. Vyhodnocení polostrukturovaného rozhovoru. Cílem poznávacího rozhovoru bylo získat od dotazovaných strážníků další rozšiřující informace se zaměřenímm na lepší pochopení povahy jejich práce a spokojenosti s ní. Předem jsem si připravila seznam deseti základních otázek, které jsem ponechala jako otevřené. Každý respondent s rozhovorem ústně souhlasil. Z vybraných a oslovených respondentů odmítl pouze jeden policista. Vzhledem k podmínkám, za jakých rozhovor probíhal, jsem nemohla používat záznamové zařízení. Každý rozhovor jsem zapisovala na předem připravený arch papíru, kde jsem měla základní otázky vytištěné. S respondentem jsem byla vždy o samotě, tudíž se mohl každý vyjádřit k dané otázce otevřeně. Vždy jsem nejdříve zapsala údaje o respondentovi, kde jsem zjišťovala: věk respondenta, pohlaví, vzdělání, rodinný stav, délku praxe u městské policie a konečně pozici, kterou u městské policie v současné době zastává. Po dokončení rozhovorůů jsem všech 10 archů zpracovávala metodou vytváření trsů. 34

35 Ze zpracování rozhovorů jsem získala následující údaje: 1. Jste v práci spokojen/a? - V práci jsem spokojen/a. 2. Vyhovuje, či nevyhovuje Vám náplň Vaší práce? - Práce mi vyhovuje. Je různorodá, každý den je jiný. To, co mi na práci vadí, je špatný obraz městské policie v očích veřejnosti a rychlé rozhodování v časovém presu. 3. Považujete svou práci za náročnou (stresující), pokud ano, co konkrétně? - Ano, svou práci považuji za stresující. Jde především o přímé jednání s lidmi, kteří projevují pohrdání a mnohdy dochází nejen ke slovnímu napadání. A také již zmíněné rychlé rozhodování ve vyhrocených situacích. Nelze ani opomenout psychicky náročnou práci v noci. Jak se se stresem vyrovnáváte? - Převážně sportem, časem stráveným v kruhu rodiny, návštěvou společenských akcí. 4. Jak hodnotíte prestiž Vaší práce ve společnosti? - Pozice městské policie ve společnosti není příznivá. Se svou prací se ve svém soukromém životě neprezentuji. 5. Jak vycházíte se svými kolegy? - Kolektiv je dobrý, nejsou zde nějaké větší problémy, s kolegy si rozumím. Občas dojde na slovní přestřelku, ale většinou nejde o nic zásadního. 6. Jaké máte připomínky k pracovním vztahům mezi kolegy i nadřízenými? - Pracovní vztahy s kolegy i nadřízenými jsou uspokojivé. 7. Jste spokojen/a se mzdovým ohodnocením Vaší práce? - Se mzdou jsem relativně spokojen. (Ne však respondenti, kteří jsou v Praze u městské policie zaměstnáni z důvodu nepříznivých pracovních možností v jejich místě bydliště, kde třeba mají své rodiny. Nejčastěji se jedná o Moravu. 35

36 V Praze si musí platit ubytování, s rodinou se příliš nevídají a tato situace je pak častým důvodem k rozvázání pracovního poměru.) 8. Jaké další výhody Vám zaměstnavatel poskytuje, případně co byste uvítal/a? - Zaměstnavatel nám poskytuje příspěvek na MHD, stravné, sociální fond a možnost dalšího vzdělávání. Co nám schází, je psychologické a právní poradenství pro zaměstnance. 9. Jsou Vaše očekávání spojená s prací, která jste měl/a před nástupem, splněna? - Má očekávání jsou v rámci možností splněna. Bohužel, někdy tak trochu suplujeme práci státní policie, a to hlavně v oblasti dopravního provozu (měření rychlosti, dopravní přestupky). 10. Ovlivnila Vaše práce u Městské policie hl. m. Prahy nějak Váš osobní život? - Práce u městské policie ovlivnila můj osobní život hned v několika směrech. Po té pozitivní stránce i po negativní. Z pozitivního hlediska se jedná především o důslednější dodržování zákonů a vyhlášek, negativní je tendence k útěku, podrážděnost, touha po samotě aj. Získané údaje mi pomohly udělat si přesnější obrázek o zaměstnancích Městské policie hl. m. Prahy a o charakteru jejich práce. Uvítala jsem osobní kontakt s dotazovanými, který byl pro můj výzkum neocenitelný. 36

37 6.4. Zhodnocení výzkumných otázek Na základě vyhodnocení dotazníků SVF 78 a 16 PF můžu odpovědět na stanovené základní výzkumné otázky. 1. Využívají strážníci městské policie totožné, nebo odlišné strategie zvládání stresu v porovnání s běžnou populací? Graf č. 4 Porovnání odpovědí výzkumného souboru dotazníku SVF 78 s běžnou populací (normou) Výzkumné šetření související s problematikou strategie zvládání stresu dotazníku SVF 78 u strážníků Městské policie hl. m. Prahy v porovnání s běžnou populací nám přineslo následující výsledky. Subtesty Odklon, Kontrola situace, Kontrola reakcí, Pozitivní sebeinstrukce, Potřeba sociální opory, Úniková tendence a POZ3 nejsou statisticky významně odlišné od normy. Od normy se liší subtesty Podhodnocení, Omítání vinny, Náhradní uspokojení, Vyhýbání se, POZ, POZ1 a POZ2, které jsou vyšší než norma, a subtesty Perseverace, Rezignace, Sebeobviňování a NEG jsou nižší, než udává norma. Strážníci městské policie se od běžné populace ve strategii zvládání stresu v zásadě neliší. Dá se konstatovat, že výsledky v podstatě oscilují kolem normy, jen subtesty Podhodnocení a Perseverace jsou od normy statisticky významně odlišné. Subtest 37

38 Perseverace je statisticky významně nižší, než udává norma, a subtest Podhodnocení je statisticky významně vyšší, než udává norma. U ostatních subtestů jsem přesvědčena, že při větším rozsahu zkoumaného vzorku je pravděpodobnost, že by oscilace byla normě ještě blíže a výběrový vzorek by se od normy téměř neodchýlil. Norma Výzkumný soubor Perseverace Podhodnocení Graf č. 5 Porovnání subtestu Perseverace a Podhodnocení výzkumného souboru s běžnou populací (normou) Subtest Perseverace je jeden ze čtyř faktorů podílejících se na negativní strategii (NEG) a má zároveň největší vliv, na tom, že i celková hodnota negativní strategie (NEG) je nižší, než udává norma. U strážníků městské policie je hlavní náplní práce jednání s lidmi a jejich cílem je zachovat si objektivitu přístupu k danému problému a tzv. si vždy vyčistit hlavu a nepřenášet své pracovní, ale ani osobní pocity dál. Mají schopnost oddělit ze situace to podstatné, rychle a správně ji vyřešit a bez ovlivnění se věnovat další. Nízká hodnota perseverace je v tomto případě pro ně přínosná. S tím může částečně souviset i výsledek subtestu Podhodnocení. Vzhledem k předchozímu konstatování, že se strážník musí rozhodovat okamžitě a rychle řešit danou situaci či problém, věří svým rozhodnutím více než populace uváděná normou. 38

39 2. Liší se osobnost městských strážníků od průměru obecné české populace? Graf č. 6 Porovnání odpovědí výzkumného souboru dotazníku 16 PF s normou Výzkumné šetření související s problematikou osobnostního dotazníku 16 PF u strážníků městské policie s porovnáním s běžnou populací nám přineslo následující výsledky. Pro interpretaci se budu zabývat jen faktory a škálami, které jsou odlišné od normy. Subtesty C (Emocionální stabilita), E (Dominance), H (Sociální smělost), I (Senzitivita), M (Snivost), N (Uzavřenost), O (Ustrašenost) a Q3 (Perfekcionismus) nejsou statisticky významně odlišné od normy. Subtesty A (Vřelost), B (Usuzování), Q1 (Otevřenost ke změnám) a Q2 (Soběstačnost) jsou vyšší než norma. Subtesty F (Živost), G norma. (Zásadovost), L (Ostražitost) a Q4 (Tenze) jsou nižší, než udává 39

40 S ohledem na výsledky dotazníku 16 PF můžeme i zde konstatovat, že ani osobnost strážníka Městské policie hl. m. Prahy se ve své podstatě neliší od průměru obecné české populace. Avšak i u tohoto dotazníku najdeme subtesty, které se od normy populace statisticky liší. Jedná se o subtesty Usuzování (B), Otevřenost ke změnám (Q1) a Soběstačnost (Q2), které jsou statisticky významně vyšší, než udává norma, a subtesty Živost (F) a Tenze (Q4), které jsou statisticky významně nižší než norma. Norma Výzkumný soubor B Q1 Q2 F Q4 Graf č. 7 Porovnání subtestu B, Q1, Q2, F a Q4 výzkumného souboru s běžnou populací (normou) Práce městského strážníka je náročná právě na rychlé a pokud možno správné řešení problémů. Této skutečnosti napovídá i významně statisticky vyšší skóre subtestu Usuzování (B) oproti normě. Vysoký skór často odráží dokonalejší schopnosti usuzování. Není pravděpodobné, že by lidé získali vysoký skór na základě náhodného výběru odpovědí. Statisticky významně vyšší skóre u subtestu Otevřenost ke změnám (Q1) a Soběstačnost (Q2) opět úzce souvisí s náplní práce městského strážníka. Tendence přemýšlet o způsobech, jak zdokonalit věci, vymýšlet nové a lepší způsoby vykonávání různorodých činností, experimentovat jsou základní znaky subtestu Q1 s vyšším skóre. Pokud vnímají status quo jako neuspokojivý nebo nudný, inklinují 40

41 k jeho změně. Soběstačnost je jistě důležitý osobnostní profil u strážníka městské policie, kdy je až nutností udržovat kontakt či blízký vztah s druhými lidmi. Na druhé straně, brát život o něco vážněji než ostatní a být opatrnější přispívá k statisticky nižšímu výsledku u subtestu Živost (F) u testovaného souboru městských strážníků oproti normě. Ti, kteří dosahují nízké skóre u subtestu Tenze (Q4), se netrápí, když je lidé přerušují, nedělá jim problémy být klidnými, a nejsou tak, jako většina lidí, náchylní k neklidu a netrpělivosti, když na něco čekají Vyhodnocení platnosti hypotéz K ověření hypotéz jsem použila Pearsonova korelačního koeficientu. H1- Předpokládám statisticky významný vztah mezi výsledkem subtestu "C-Emocionální stabilita" a výsledkem subtestu "Kontrola situace", a to tak, že pokud bude stoupat hodnota výsledku subtestu "C-Emocionální stabilita", bude stoupat i hodnota výsledku subtestu "Kontrola situace. C Kontrola situace C 1 Kontrola situace 0, Tabulka č. 12 korelace subtestu 16 PF C-Emocionální stabilita a subtestu SVF 78 Kontrola situace Výsledky výzkumu potvrzují, že neexistuje statisticky významný vztah mezi subtestem C- Emocionální stabilita a subtestem Kontrola situace. Hypotéza H1 se zamítá. H2 - Předpokládám statisticky významný vztah mezi výsledkem subtestu "G-Zásadovost" a výsledkem subtestu "POZ 2", a to tak, že pokud bude klesat hodnota výsledku subtestu "G-Zásadovost", bude klesat i hodnota výsledku subtestu "POZ 2. G POZ 2 G 1 POZ 2-0, Tabulka č. 13 korelace subtestu 16 PF G-Zásadovost a subtestu SVF 78 POZ 2 41

42 Výsledky výzkumu potvrzují, že neexistuje statisticky významný vztah mezi subtestem G-Zásadovost a subtestem POZ 2. Hypotéza H2 se zamítá. H3 - Předpokládám statisticky významný vztah mezi výsledkem subtestu "O-Ustrašenost" a výsledkem subtestu "NEG", a to tak, že pokud bude stoupat hodnota výsledku subtestu "O-Ustrašenost", bude stoupat i hodnota výsledku subtestu "NEG. O NEG O 1 NEG 0, Tabulka č. 14 korelace subtestu 16 PF O-Ustrašenost a subtestu SVF 78 NEG Výsledky výzkumu potvrzují, že neexistuje statisticky významný vztah mezi subtestem O-Ustrašenost a subtestem NEG. Hypotéza H3 se zamítá. 42

43 7. Diskuse Práce městského strážníka patří mezi profese pomáhající. Jedná se o povolání náročné nejen po stránce psychické a fyzické, ale i morální. Stres, který tuto práci doprovází, vyplývá ze situací, se kterými se strážník městské policie denně ve své profesi setkává. Cílem mého výzkumu bylo popsat stresové faktory, které významně ovlivňují pracovní výkonnost strážníka městské policie. Kdybych měla zhodnotit průběh celého výzkumu, je mi zřejmé, že během jeho provádění se vyskytly některé nedostatky, které zde uvádím, a nelze tedy z uvedených výsledků odvozovat jednoznačně platné závěry. V první řadě se musím zmínit o faktu, na který jsem byla upozorněna hned na začátku svého výzkumu. Jednalo se o informaci, že ochota k vyplňování dotazníků bude velmi nízká, což se mi potvrdilo. Dokládá to i fakt, že jsem v původním záměru chtěla výzkum provádět u 60 respondentů, ale podařilo se mi nasbírat dotazníky pouze od 50 respondentů. Jedním z důvodů bylo, že strážníci městské policie o sobě neradi sdělují jakékoliv údaje, byť anonymně. Dalším faktorem mohla být časová náročnost k vyplnění dotazníků a vytíženost strážníka městské policie. Časová dotace na vyplnění obou dotazníků je přibližně 70 minut. Na můj původní návrh, vyplňování dotazníků ihned po skončení pracovní doby, nikdo z oslovených strážníků nereflektoval, a tak bylo testování prováděno převážně v pracovních přestávkách. Fakt, že pracovní přestávky nejsou ani tak dlouhé, jaká je časová dotace pro vyplnění dotazníků, vedl k tomu, že respondent vyplňoval každý dotazník zvlášť a s časovým odstupem. Samotná únava z výkonu práce se také jistě musela podepsat na validitě odpovědí v dotaznících. Dále strážníci věděli, jakou problematiku dotazníky sledují, a sami potom mohli výsledky vědomě ovlivnit. Snažila jsem se, aby byl celý výzkumný soubor homogenní a podmínkou na účasti ve výzkumu byl přímý výkon služby strážníka městské policie, ať už v současnosti nebo minulosti. Každý z účastníků tedy práci strážníka vykonával nebo ji vykonává v současné době. 43

44 Na základě výše uvedeného vybírám z celkových výsledků jen ty nejvýznamnější. Porovnáním zjištěných výsledků s průměrem běžné populace jsem zjistila, že výsledné hodnoty dotazníků SVF 78 se komplexně za celý výzkumný soubor nacházejí, mimo subtest Perseverace a Podhodnocení, v oblasti průměrných výsledků populace. Dá se usuzovat, že strážník městské policie se musí umět rychle a správně rozhodovat v časové tísni. Svému rozhodnutí musí důvěřovat a případné pochybnosti si nepřipouštět. Uvedené by mohlo souviset s vyšším výsledným skóre u subtestu Podhodnocení. Zároveň by si strážník měl za každým případem udělat tzv. tlustou čáru. Musí si zachovávat objektivitu přístupu k řešení jednotlivých případů, nepřenášet nějaké předsudky k určitému typu lidí z jednoho případu na druhý. Tomu nasvědčuje i nižší výsledné skóre u subtestu Perseverace oproti normě. Subtest Perseverace je jeden ze čtyř faktorů podílející se na souboru Negativní strategie (NEG) a má zároveň největší vliv na celkový výsledek. Soubor Negativní strategie (NEG) tvoří čtyři subtesty Úniková tendence, Perseverace, Rezignace a Sebeobviňování. Celkově Negativní strategie vykazuje nižší výsledný hrubý skór než norma populace a prokazuje tím, že městský strážník je schopen myšlenkového odpoutání se od zátěžové situace, nedovoluje negativním myšlenkám zabírat kapacitu myšlení, ve značné míře a po dlouhou dobu nepodléhá bezmocnosti a nevzdává se dalšího snažení o zdolání situace a nakonec nepodléhá sklíčenosti a přisuzování chyb vlastnímu jednání. Porovnáním zjištěných výsledků u dotazníku 16 PF s průměrem běžné populace jsem zjistila, že strážníky městské policie můžeme charakterizovat jako lidi, kteří mají tendenci se více zajímat o ostatní, preferují zaměstnání, v nichž jednají s lidmi, tomu nasvědčuje vyšší skóre faktoru Vřelost. Vyšší skóre faktoru Usuzování odráží schopnost správně řešit více problémů vyžadujících usuzování. Jedná se o vřelé a příjemné lidi, kteří otevřeně projevují své emoce a rušnou práci na ulici mají raději než klidnou tichou kancelář. Tendence brát život vážněji, být opatrnější a po rušném dni v práci se raději věnovat v klidu své rodině i koníčkům potvrzuje nižší skóre faktoru Živost. Nižší skóre faktoru Zásadovost odhaluje skutečnost, že i strážník městské policie si některá pravidla a předpisy přizpůsobuje, je však důležité posoudit důvody tohoto počínání. Mohou se řídit nekonvenčními standardy. Nízké skóre faktoru Ostražitost řadí 44

45 strážníka do role člověka důvěřujícího lidem, avšak dostatečně uvažujícím o motivech druhých. Faktor Otevřenost ke změnám s vysokým skórem charakterizuje člověka, který má tendenci o své práci přemýšlet, snaží se věci zdokonalovat a pokud vnímá svůj status quo jako neuspokojivý nebo nudný, snaží se jej změnit. Strážník musí být do určité míry soběstačný, dává přednost rozhodování sám za sebe a rád pracuje o samotě. To vyplývá z vyššího skóre faktoru Soběstačnost. Škála Q4 Tenze se týká nervového napětí. Vzhledem k nízkému skóre tohoto faktoru, můžeme hovořit o městských strážnících hl. města Prahy jako o lidech, kteří mají tendenci být uvolnění a klidní. Jsou trpěliví a až po dlouhém čase se stávají frustrovanými. U tohoto faktoru jsou položky v dotazníku dost transparentní, výsledky tedy mohou být ovlivněny regulováním odpovědí ve snaze se prezentovat v příznivějším světle. Výzkum nepotvrdil vztah mezi rysy osobnosti a strategií zvládání stresu u městských strážníků hl. m. Prahy. Stres a jeho zvládání má mnoho faktorů. Proto by pro důkladnější analýzu vztahů mezi strategiemi zvládání stresu a osobnostními rysy bylo přínosné získat výrazně větší počet respondentů, než jaký jsem měla k dispozici. Bylo by pak možné zpracovávat data detailněji a důkladněji zjišťovat vztahy i mezi kombinacemi jiných proměnných, jako je věk respondenta, vzdělání, bydliště či rodinný vztah. Výsledky dosažené souhrnně v celém výzkumu se mohou stát vodítkem pro vhodný výběr budoucího strážníka městské policie. Už vhodný výběr kandidáta a zvyšování jeho sociální zdatnosti (trénink asertivity) může být prvním krokem k eliminaci stresu u jednotlivce i v kolektivu. 45

46 8. Závěr Stres je v současnosti asi nejrychleji se šířícím civilizačním fenoménem. Lidé však nevědí nebo si neuvědomují, že stres neznamená vždy jen něco negativního a nepříjemného. Může být za určitých okolností i prospěšný. Cílem mé bakalářské práce je popsat stresové faktory, které významně ovlivňují pracovní výkonnost strážníka Městské policie hl. m. Prahy a jejich zvládání. Zvládání stresu je spojené s osobnostními faktory každého jedince, a proto jsem pro výzkum použila dvou dotazníků, SVF 78 Strategie zvládání stresu a 16PF Osobnostní dotazník. Stanovila jsem si dvě základní výzkumné otázky, a to zda se osobnost strážníka městské policie významně liší od průměru obecné populace a zda používají totožné nebo odlišné strategie zvládání stresu. Na základě provedeného výzkumu, můžeme charakterizovat osobnost městského strážníka, jako člověka vřelého, který preferuje zaměstnání, ve kterém bude jednat s lidmi, o tom svědčí dosažený vyšší faktor Vřelosti. Na základě vyššího faktoru Usuzování bude otevřeně projevovat své emoce, zvládne správně řešit více problémů, které vyžadují usuzování. Nízký faktor Zásadovosti nám říká, že tito lidé vyznávají hodnoty, které nejsou založeny pouze na konvenčních morálních postojích. Mohou mít problémy přizpůsobit se striktním pravidlům a předpisům, řídí se nekonvenčními standardy. Vysoký faktor Otevřenosti ke změnám charakterizuje člověka, který má tendenci o své práci přemýšlet a snaží se věci zdokonalovat. Jedná se o člověka klidného, uvolněného a trpělivého na základě nízkého výsledku u faktoru Tenze. Porovnáním zjištěných výsledků s průměrem běžné populace jsem zjistila, že výsledné hodnoty dotazníků SVF 78 se komplexně za celý výzkumný soubor nacházejí, mimo subtest Perseverace a Podhodnocení, v oblasti průměrných výsledků populace. Výzkumný soubor vykazuje nižší míru užití negativní strategie, do kterého jako jeden ze subtestů patří právě Perseverace, vyšší míru užití pozitivní strategie, do které patří subtest Podhodnocení. Dá se usuzovat, že strážník městské policie se musí umět rychle a správně rozhodovat v časové tísni. Svému rozhodnutí musí důvěřovat a případné pochybnosti si nepřipouštět. 46

47 Při zjišťování korelací mezi subtesty dotazníku SVF 78 a faktory dotazníku 16 PF se ukázalo, že tyto vztahy nedosahují statistické významnosti nebo jsou na samé hranici významnosti. Nelze však očekávat, že závěry, které tato práce přináší, mají obecnou platnost pro všechny složky strážníků městské policie. Výsledky výzkumu ukázaly, že rysy osobnosti strážníka Městské policie hl. m. Prahy nemají vliv na strategii zvládání stresu. Postavení Městského strážníka hl. m. Prahy ve společnosti, sociální uznání a prestiž této profese není uspokojující. Zlepšením této pozice a náhledu veřejnosti na profesi strážníka městské policie může mít kladný vliv na psychickou zátěž. 47

48 9. Souhrn Cílem mé práce bylo popsat stresové faktory, které významně ovlivňují pracovní výkonnost strážníka. Porovnáním s normami stanovit odlišnosti od běžné populace a zamyslet se nad hodnotami odchylujícími se od norem. Ve své práci vycházím z teoretických poznatků o podstatě stresu, a to např. od autorů Křivohlavého, Praška, Baštecké. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Teoretická část je rozdělena na tři základní kapitoly. V kapitole první se zabývám charakteristikou Městské policie hl. m. Prahy. Důležitou součástí teoretické práce je popis hlavních rysů osobnosti strážníka městské policie a seznámení se s jeho pracovními podmínkami. Část druhou jsem věnovala popisu psychické zátěže ve spojení s přímým výkonem služby. Část třetí je zaměřena na samotnou strategii zvládání stresu, obranných mechanismů, nemůže chybět ani první pomoc v akutní stresové situaci a krizová intervence. Teoretická část obsahuje základní shrnutí poznatků, které jsou nezbytné pro správnou interpretaci obsahu empirické části. V části empirické jsem si nejdříve stanovila výzkumný problém, cíle výzkumu a hypotézy. Výzkumné otázky jsou dvě, a to zda se osobnost strážníka městské policie významně liší od průměru obecné populace a zda používají totožné nebo odlišné strategie zvládání stresu. Zvolila jsem design studie kombinující kvantitativní a kvalitativní metody sběru dat a jejich vyhodnocení. Použila jsem dotazníky SVF 78-Strategie zvládání stresu a 16 PF- Osobnostní faktory. Oba dotazníky byly administrovány anonymně. V rámci studie jsem provedla 10 polostrukturovaných rozhovorů. Cílem poznávacího rozhovoru bylo získat od dotazovaných strážníků další rozšiřující informace se zaměřením na lepší pochopení povahy jejich práce a spokojenosti s ní. Po dokončení rozhovorů jsem všech 10 archů zpracovávala metodou vytváření trsů. Zkoumaný soubor byl složen z 50 respondentů, strážníků Městské policie hl. m. Prahy. Z toho bylo 24 žen a 26 mužů. Téměř vyrovnaný počet mužů a žen ve vybraném vzorku respondentů byl jeden ze záměrů výzkumu. Všichni zúčastnění měli zkušenost s pochůzkovou činností u Městské policie hl. m. Prahy, i když v současné době tuto činnost již vykonávat nemusí. 48

49 K analýze výsledků jsem použila výpočetní techniky, konkrétně aplikaci Microsoft Excel K provedení výpočtů korelací a t-testů jsem využila nástroj Analýza dat, který je doplňkem zmíněné aplikace. Zjištěné hodnoty hrubých skórů jsem porovnávala dvouvýběrovým t-testem na hladině významnosti α = 0,05 a k ověření hypotéz jsem použila Pearsonova korelačního koeficientu. Na základě zjištěných hodnot u jednotlivých subtestů a jejich porovnání s normami populace jsem interpretovala výsledky. Při zjišťování korelací mezi subtesty dotazníku SVF 78 a faktory dotazníku 16 PF se ukázalo, že tyto vztahy nedosahují statistické významnosti, nebo jsou na samé hranici významnosti. Podle zjištěných údajů výzkumný soubor vykazuje ve srovnání s normou populace nižší míru užití negativní strategie, vyšší míru užití pozitivní strategie, nižší míru živosti, ostražitosti, zásadovosti a tenze. Vyšší míru vřelosti, usuzování, otevřenosti ke změnám a soběstačnosti. Výzkum nepotvrdil hypotézy předpokládané při zkoumání vybraného vzorku strážníků Městské policie hl. m. Prahy. Stres a jeho zvládání má mnoho faktorů. Proto by pro důkladnější analýzu vztahů mezi strategiemi zvládání stresu a osobnostními rysy bylo přínosné získat výrazně větší počet respondentů, než jaký jsem měla k dispozici. Bylo by pak možné zpracovávat data detailněji a důkladněji zjišťovat vztahy i mezi kombinacemi jiných proměnných, jako je věk respondenta, vzdělání, bydliště či rodinný vztah. Výsledky dosažené souhrnně v celém výzkumu se mohou stát vodítkem pro vhodný výběr budoucího strážníka městské policie. Už vhodný výběr kandidáta a zvyšování jeho sociální zdatnosti (trénink asertivity) může být prvním krokem k eliminaci stresu u jednotlivce i v kolektivu. 49

50 Seznam použitých zdrojů 1. Atkinson, Rita L., Atkinson, Richard C., Smith, E.(2003) Psychologie. (2. vyd.). Praha: Portál, s.r.o. 2. Baštecká, B. A kol. (2009) Psychologická encyklopedie: aplikovaná psychologie. Praha: Portál, s.r.o. 3. Comby, B.(1997) Stres pod kontrolou. X-Egem Praha 4. Čírtková, L. (2006) Policejní psychologie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o. 5. Ferjenčík, J. (2000) Úvod do metodologie psychologického výzkumu. Praha: Portál 6. Hartl, P., Hartlová, H. (2000) Psychologický slovník. (1. vyd.) Praha: Portál, s.r.o. 7. Hošek, V. (2003) Psychologie odolnosti. Praha: Karolinum. 8. Jones, G., Moorhouse, A. (2010) Jak získat psychickou odolnost. Praha: Grada Publishing a.s. 9. Křivohlavý, J. (1994) Jak zvládat stres. Grada Avicenum Praha 10. Křivohlavý, J. (2001) Psychologie zdraví. Praha: Portál. 11. Klema, L. (2012) Zpráva o činnosti městské policie hl. m. Prahy za rok 2011 v porovnání s rokem Získané z Klema, L. (2012) Zpráva o systému, podmínkách a efektivitě výkonu služby okrskářů v roce Získané z Kolařík, M. a kolektiv (2011) Manuál pro psaní diplomových prací na katedře psychologie FF UP v Olomouci. Univerzita Palackého v Olomouci. 14. Kubiš, L. (2006) Parťák jako ochránce, rádce a strážník, který jedná konstruktivně v zátěži. (Bakalářská práce), Brno. 15. Městská policie hlavního města Prahy (nedat.) Povinnosti strážníka městské policie. Získáno z Městská policie Praha (nedat.) Vznik městské policie. Získáno z fozy/mestska_policie/index.html 17. Michalík, D. (2009) Psychologie v policejní praxi. Olomouc: Vydavatelství UP Olomouc. 50

51 18. Miovský, M. (2006) Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha: Grada Publishing, a.s. 19. Praško, J., Vyskočilová, J., Prašková, J.,(2006) Úzkost a obavy: jak je překonat. Praha: Portál s.r.o. 20. Právní předpis hl. m. Prahy č.5/ Vyhláška hl. m. Prahy, o zřízení Městské policie hlavního města Prahy 21. Rotter, J. (1966) Generalized expectancies for internal versus external control of reinforcement. Získáno z Smolík, P. (2002) Duševní a behaviorální poruchy. Praha: Maxdorf. 23. Světová zdravotnická organizace, Mezinárodní klasifikace nemocí. 10. revize: Duševní poruchy a poruchy chování: Popisy klinických příznaků a diagnostická vodítka. (1. vyd.) Praha: Psychiatrické centrum, Špatenková, N. a kol., (2004) Krizová intervence pro praxi. Praha: Grada. 25. Vágnerová, M. (1999) Psychopatologie pro pomáhající profese: variabilita a patologie lidské psychiky. (3. vyd.) Praha, Portál. 26. Vágnerová, M. (2008) Psychopatologie pro pomáhající profese. (4. vyd.) Praha, Portál. 27. Vodáčková, D. a kol., (2002) Krizová intervence. Praha: Portál. 28. Vyhláška Ministerstva vnitra č. 487/2004 Sb., O osobnostní způsobilosti, která je předpokladem pro výkon služby v bezpečnostním sboru. 29. Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii 51

52 Seznam příloh Příloha č. 1: Zadání diplomové práce Příloha č. 2: Abstrakt diplomové práce Příloha č. 3: Abstract of thesis 52

53 53 Příloha č. 1