Vzájemná interakce plaveckých rozhodčích, trenérů a závodníků. Bakalářská práce

Transkript

1 UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU Vzájemná interakce plaveckých rozhodčích, trenérů a závodníků Bakalářská práce Vedoucí práce: Mgr. Babeta Chrzanowská Vypracovala: Sabina Dostálová Praha 2012

2 Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně a uvedla všechny literární zdroje v práci použité. V Praze dne.. Sabina Dostálová

3 Evidenční list Souhlasím se zapůjčením své diplomové práce ke studijním účelům. Uživatel svým podpisem stvrzuje, že tuto bakalářskou práci použil ke studiu a prohlašuje, že ji uvede mezi použitými prameny. Jméno a příjmení: Fakulta / katedra: Datum vypůjčení: Podpis:

4 Ráda bych poděkovala mé vedoucí práce Mgr. Babetě Chrzanowské za odborné vedení, poskytnutí potřebných podkladů a cenných rad a významnou pomoc při zpracování bakalářské práce. Dále děkuji panu Kočovskému za vstřícnost při realizaci výzkumu a nejbližším lidem v mém okolí, kteří se drobně podíleli na jejím dokončování.

5 Abstrakt Bakalářská práce je zaměřená na problematiku chování a jednání rozhodčích, trenérů a závodníků v rámci plaveckých soutěží. Práce prostřednictvím dotazníkové metody zjišťuje současný stav profesní úrovně rozhodčích i trenérů odpovídající žákovské plavecké kategorii a zjišťuje respekt závodníků a trenérů vůči rozhodčím, kteří dohlížejí na dodržování pravidel a soutěžního řádu v plavání. Klíčová slova: pravidla, diskvalifikace, Mistrovství ČR 14letého žactva, respekt, autorita

6 Abstract The bachelor s work is focused on the behavior of the referees, coaches and competers in the swimming competition. Via questionnaires is researched current state of professionalism of referees and coaches in junior s category and learn the competitors and coaches respect for referees, who watch the rules being followed. Key words: rules, disqualification, Czech championship 14 years old, respect, authority

7 Obsah Úvod...8 Teoretická východiska práce...10 Sport...10 Vznik moderního sportu v Anglii...10 Znaky současného sportu...10 Problematika výchovného působení ve sportu...11 Sportovec...14 Prostředí soutěží...14 Psychika v období staršího školního věku (11-15 let) puberta...16 Psychika, motivace...16 Trenér...18 Rodiče...18 Cíle, úkoly práce, hypotézy...20 Cíl práce...20 Úkoly práce...20 Hypotézy...20 Trenér...20 Rozhodčí...21 Závodník...21 Metodika práce...22 Výsledky...24 Trenér...24 Rozhodčí...30 Závodník...37 Diskuse...44 Závěr...49 Seznam použité literatury...50 Seznam příloh...52

8 Úvod Právě skončily Olympijské hry v Londýně. Pro uvedenou práci je významné, že prvně v historii OH skládali přísahu o dodržování pravidel a fair play chování nejen zástupci rozhodčích a závodníků, ale i trenérů. V případě uvedené práce se budeme pohybovat v prostředí plavecké soutěže a chceme sledovat dodržování pravidel, vzájemné chování a respekt hlavních účastníků - závodníků, jejich trenérů a plaveckých rozhodčích. Sport lze považovat za jeden z nejúčinnějších výchovných prostředků současnosti. Jedním z hlavních výchovných pilířů ve sportu jsou pravidla daného sportovního odvětví, případně disciplíny. Důležitými osobami ve světě sportu jsou rozhodčí, kteří svou činností a úrovní odbornosti udržují hodnotu i význam pravidel daného sportu. Aby sport stále zůstával významným výchovným prostředkem, je třeba, aby pravidla daných sportovních odvětví byla dodržována a ctěna ze strany sportovců i jejich trenérů. Trenéři, kteří od raného věku do dospělosti vedou své svěřence k osvojování si pravidel a soutěžního řádu daného sportu musí zdůrazňovat respekt k rozhodčím nejen cíleným vzděláváním, ale i osobním příkladem. V případě budoucích vrcholových plavců - reprezentantů lze očekávat, že i oni budou svým chováním a jednáním v rámci soutěží, ale i mimo ně ovlivňovat děti a mládež. Rozhodčí by samozřejmě měl mít perfektní znalosti, vědomosti a zkušenosti z oblasti pravidel a soutěžního řádu, a zároveň by měl být příkladnou osobností hodnou respektu účastníků plaveckých závodů. Všeobecně jsou velmi dobré zkušenosti s rozhodčími, kteří jsou bývalými závodními plavci nebo současně plaveckými trenéry. Ze stran rozhodčích občas slyšíme, že se vytrácí respekt a autorita vůči jejich roli ze strany trenérů i závodníků. Často se setkáváme s rodiči plavců jakožto trenérů, kteří bohužel ne vždy mají zcela osvojená pravidla plavání, a ne vždy se orientují v prostředí plaveckých závodů. V důsledku neprofesionálního vedení závodníka se občas vyskytují problémové nebo i vyhraněné situace ze strany trenérů, potažmo závodníků. Většina konfliktů je způsobena v okamžiku nesouhlasu trenérů s případnými diskvalifikacemi. V nedávné době byl zaznamenán případ diskvalifikace v rámci plaveckých závodů žactva, kdy byl nesouhlas trenéra vyjádřen nekorektním až skandálním způsobem bez znalosti pravidel. Uvedené skutečnosti byla věnována poměrně velká pozornost. Celý konflikt byl zveřejněn na plaveckém blogu a byl komentován početnou veřejností. Osobně byl uvedený spor 8

9 na základě zjištěných výpovědí důvěryhodných svědků vyhodnocen jako evidentní příklad nevhodného chování trenéra vůči rozhodčím s naprosto nevyhovujícím výchovným působením vzhledem k diskvalifikovanému mladému závodníkovi. V současné době lze ze strany jednotlivých rozhodčích vyslechnout i příběhy týkající se doslova neslušného chování vůči jejich osobě v rámci plaveckých soutěží ze stran rodičů. Zajímavostí je, že pokud k nějakým vyhraněným situacím došlo, bylo to většinou při soutěžích nižších kategorií, případně při žákovských soutěžích. Výše uvedené skutečnosti byly důvodem pro vznik tématu této bakalářské práce a zkoumání dané problematiky. Cílem práce je prostřednictvím dotazníkové metody alespoň dílčím způsobem zkoumat vzájemný respekt, chování a vztahy mezi plaveckými rozhodčími, trenéry a závodníky v rámci plaveckých závodů žákovské kategorie. Práce se zabývá otázkami profesní odbornosti a kvalifikace rozhodčích a trenérů, zjišťuje motivaci k profesi rozhodčího, míru porušování pravidel ze strany závodníků i následnou reakci trenérů. Výsledky práce by měly poukázat na vzájemné jednání a vztahy 14letých plavců, jejich trenérů a rozhodčích, kteří se podílí na organizaci, dodržování pravidel a soutěžního řádu v rámci plaveckých závodů uvedené žákovské kategorie. 9

10 Teoretická východiska práce Sport Sport patří k nejvýraznějším společenským jevům v celém světě. Z pouhé zájmové činnosti přerostl ve významnou oblast, která svými vlivy zasahuje do všech sfér života. Vzhledem k tomu, že v různých zemích jsou odlišné společenské a ekonomické podmínky, liší se i pojetí sportu. Sport je ve společnosti účinným prostředkem výchovy a vzdělání lidí, prostředkem sjednocujícím potřeby a zájmy jedince a společnosti. Předmětem sportu je soubor konkrétních sportovních činností, jejichž různorodý charakter poskytuje sportovcům, divákům i dalším příznivcům širokou možnost k uspokojování jejich potřeb a zájmů podle jejich individuálních předpokladů a možností. (Choutka, Dovalil, 1987) Vznik moderního sportu v Anglii Moderní sport, který se začal výrazně podobat sportu, jak ho známe dnes, začal vznikat na konci 18. a počátkem 19. století na středních a vysokých školách v Anglii. Říkalo se mu gentlemanský sport a stal se základem pozdějšího sportu amatérského. Položil základy rovných podmínek pro všechny zúčastněné, tedy hry fair play (Jansa, Dovalil 2009). Z Anglie se sport dále šířil do ostatních zemí světa, které většinou přijaly již zaběhnutou sportovní terminologii i systém organizace. Od sedmdesátých let 19. stol. začaly vznikat mezinárodní soutěže v jednotlivých sportech, začala se vytvářet mezinárodně platná pravidla, z nichž některá jsou platná dodnes, vznikaly i mezinárodní federace jednotlivých sportů. (Jansa, Dovalil, 2009) Znaky současného sportu Jansa, Dovalil (2009) uvádí, že současný sport prodělal oproti původnímu anglosaskému klasickému pojetí výrazné změny. Vlivem zvyšující se soutěživosti se ze zájmového trávení volného času, jakožto prostředku výchovy gentlemana, stal významný společenský jev spojený s postupnou komercionalizací v úrovni vrcholové, 10

11 výkonnostní i rekreační. V ulicích lze vidět rekreační běžce, v bazénech rekreační plavce. Vrcholový sport má mnoho příznivců, ale i odpůrců. Celkově je sport a většina činností s ním spojených prospěšných a významných pro lidstvo, od zdravotních aspektů až po morální vlastnosti, které jsou zvláště u sportovců na velmi vysoké úrovni. Předpokladem kvalitního sportovního výkonu není jen technicko-praktická a fyzická vyspělost sportovce, ale i jeho schopnost soustředit se, vyrovnat se s nepříznivým vývojem utkání, ovládnout své chování při chybném výroku rozhodčího, překonat nastupující únavu atd. (Jansa, Dovalil, 2009) Sportovní aktivity jsou oblastí se silnou výchovnou potencialitou, které zvláště u dětí a mládeže mohou pomoci překlenout problémovější vývojová období (např. v pubertě), zároveň však sportovní činnost za jistých okolností způsobuje i negativní ovlivnění. Ve všech výkonnostních úrovních můžeme narazit na problémového jedince, který bude stále porušovat některá morální pravidla: přehnaná agresivita v osobních soubojích hraničící s brutalitou a surovostí, zesměšňování soupeře, projevy primadonství, simulování, špatná životospráva, vypočítavost, závist, preferování ryze osobních zájmů na úkor skupiny, nezodpovědný a přehlíživý přístup ke státní reprezentaci atd. Pozitivní vliv sportu není dán jenom skutečností, že sportujeme. (Jansa a Dovalil, 2009). Problematika výchovného působení ve sportu Sport zaujímá významné místo ve výchově zejména mladých lidí. Sportovní trénink je dobrovolná činnost, a proto vytváří mimořádné podmínky pro výchovu. Sportovci sami vyvíjí snahu neustále se zlepšovat a zdokonalovat v rozvoji. (Choutka, Dovalil, 1987) Aby byla výchova účinná, je zapotřebí cílevědomého zaměření trenéra a funkcionářů na výchovné aspekty, přičemž hlavním a odpovědným činitelem zajišťujícím výchovné působení je trenér. Proces výchovy rozdělil Choutka a Dovalil (1987) do několika dílčích oblastí: 1. Osvojování vědomostí poznatky a vědomosti významně napomáhají tvorbě motivace i řešení nejrůznějších úkolů. Sportovec by si měl osvojit především vědomosti týkající se základů tréninkové a soutěžní činnosti, například: pravidla daného sportovního odvětví, poznatky o technice a taktice, o prostředcích a metodách zvyšování sportovní výkonnosti, o správné životosprávě, výživě, hygieně, dále o psychických aspektech tréninku a soutěžení, o osobnosti (charakteru, schopnostech, talentu) apod. 11

12 2. Rozvoj psychických vlastností a schopností častým opakováním a postupnou stabilizací dosáhnout vysoké úrovně volního úsilí 3. Osvojování norem chování v chování sportovce jsou obsaženy i normy specificky sportovní, k nimž patří pravidla sportovních odvětví a pravidla sportovního chování (fair play). Ve sportovních soutěžích se hodnotí nejen výsledek, tj. konkrétní výkon, ale i chování sportovců, které sleduje veřejnost a které tedy musí odpovídat i obecně přijatým společenským normám. Očekáváme-li od sportovce, aby si osvojil normy chování, musí pochopit jejich význam. Musí mu být jasné, proč se má chovat právě tak, a jaký význam má jeho chování vůči veřejnosti, vůči ostatním sportovcům a vůči sobě. Závodník si musí být vědom důsledků svých činů, z čehož pak vyplývá i závažnost systematické výchovy ve smyslu dodržování norem, chování v tréninkových a soutěžních situacích, ale i v celém sportovním a mimosportovním životě. 4. Shromažďování a využívání zkušeností trénink, soutěžení a život ve sportovním kolektivu je školou zkušeností, neboť se v nich realizuje každodenní vztah sportovce ke světu sportu. Komplexní a zvládnutý vztah ke sportu je výsledkem účinného rozvoje osobnosti sportovce. Dále stanovili metody, které se uplatňuje v mravní výchově, jejímž obsahem je osvojování hodnot a norem sportu. Mravní výchova bude účinná jen tehdy, přijmou-li sportovci mravní hodnoty a normy společnosti a sportu, vnitřně se s nimi ztotožní a tím upevní morální cítění. 1. přesvědčování systematické ovlivňování myšlení, ale i citů sportovce; důležitá je přesvědčivá argumentace. 2. příklad zpravidla doplňuje metodu přesvědčování a je účinný zejména v období, kdy si sportovec hledá svůj vzor, ideál. 3. cvičení cílem je osvojování a používání správných způsobů chování v duchu norem sportu; stává se trvalým rysem osobnosti. Chování, které je v souhlasu se standardy skupin, k nimž jedinec přísluší a na nichž je závislý (jako je rodina, spolužáci, vrstevníci v oddílu), je sociálním okolím zpevňováno, odměňováno (projevy souhlasu, podpory, uznání, pochvaly například pochvala za slušné pozdravení, za projevení pokory, uznání chyby), a naopak chování, které není v souhlasu s těmito standardy, je trestáno (výsměchem, projevy nesouhlasu, opovržením, odmítáním). 12

13 (Nekonečný, 2009) Okolí takto reguluje chování jedince a pokud se jedna špatná vlastnost bude tolerovat, sportovec ani nepřijde na to, že to není správné. Princip determinace, o kterém se zmiňuje Jansa a Dovalil (2009), říká, že vnější podmínky nepůsobí na sportovce přímo, ale zprostředkovaně přes jeho vnitřní podmínky. Tento princip neplatí jen situačně (slovo trenéra je přijímáno jinak v napjatých soutěžních situacích než při normálním tréninku), ale také vývojově (výtku trenéra přijímá jinak začínající hráč než zkušený). Problém výchovy spočívá v hodnotách, které má každý jinak nastavené. Pokud se střetnou hodnoty rozličné úrovně, dojde k vnitřnímu konfliktu. Jsou okamžiky, kdy člověk cítí, že by měl dát přednost pravdě, důstojnosti, sebeúctě před možností např. získat finanční či jinou výhodu podvodem. Respektování vyšších hodnot je potvrzením lidskosti a kulturnosti člověka. Bohužel se vyskytují jedinci, kteří dodržování těchto morálních hodnot považují na slabost, a tvrdě, nekompromisně a bezohledně následují svůj cíl. V nejhorším případě se můžeme setkat s těmito prvky unfair chování i v požadavcích trenérů vedoucích mládež, kteří v zájmu vítězství nabádají k agresivní hře hraničící s brutalitou, vulgární vytýkání chyb atd. Existuje materiál nazvaný Kodex sportovní etiky, který vydala Divize sportu Rady Evropy v roce 1993 (korekce proběhla roku 2001). Jejím heslem je Ten, kdo hraje čestně, je vždy vítězem. Kodex je jakýmsi teoretickým východiskem pro chování ve sportu. Fair play je chápáno obecněji než jen jako hra podle pravidel. Zahrnuje i přátelství a respektování druhých. Nejde pouze o chování, ale i o způsob myšlení. Součástí je vyvarovat se podvádění, používání nedovolených prostředků, dopingu, násilí (fyzického i slovního), vykořisťování, nerovnosti podmínek, nadměrné komercionalizace a korupce. Kodex vychází ze zásady, že etické úvahy motivující fair play nejsou prvkem fakultativním, ale čímsi zásadním pro jakoukoli sportovní činnost, veškerou politiku a správu v oblasti sportu, což se uplatňuje na všech úrovních kompetencí a závazků vážících se ke sportovní činnosti, a to jak při rekreačním, tak i při závodním sportu. (Evropská Sportovní Charta: Kodex sportovní etiky, 2003). 13

14 Sportovec Zájmy všech účastníků sportovního prostředí (organizátorů, funkcionářů, trenérů i sportovců) směřují k jedinému cíli dosažení nejlepších výsledků sportovců. (Choutka, Dovalil, 1987) Nejen sport ovlivňuje vývoj sportovce, nicméně síla tohoto vlivu bývá značná. Motivace jedince zaměřená na zvyšování výkonu ve vybraném sportu a dobrovolná aktivita uspokojující jeho potřeby a zájmy je dostačujícím podnětem pro upřednostnění sportu ve své hierarchii hodnot. Oporou sportovce při činnosti je trenér, jehož role může být nápomocná jen za předpokladu přátelského a důvěrného vztahu. Proto je důležitý celkový lidský, morální a odborný profil trenéra. Tak, jako trenér, by se měly i ostatní osoby - funkcionáři, rodiče, učitelé a přátelé - snažit sportovce motivovat k dosažení cílů tréninkového procesu. Prostředí soutěží Soutěže představují zvláštní druh sociálních situací, ve kterých se setkáme s přesnými pravidly určujícími průběh soutěží, a to nejen po stránce formální (soutěžní pravidla), ale i obsahové (určují i způsob a normy chování sportovce). Tím, že se soutěže konají pod přísnou kontrolou rozhodčích i veřejnosti, mají výrazný institucionální charakter. (Jansa, Dovalil, 2009) V soutěžích se v podstatě neustále řeší zvláštní typ mezilidských konfliktů sportovců, které mají symbolickou povahu, jsou jistou hrou (Choutka, Dovalil, 1987). Hlavním předpokladem úspěchu sportovce je dokonalé zvládnutí soutěžního prostředí (Jansa, Dovalil, 2009). V soutěžích se vyskytuje řada nových faktorů. Soupeři a jejich nekompromisní činnost, rozhodčí často zasahující do průběhu soutěže, obecenstvo, jehož projevy mohou působit jak pozitivně, tak i negativně na výkony sportovců. Tyto faktory se v tréninku téměř nevyskytují a ne každý sportovec je schopen se s nimi úspěšně vypořádat. Základem této schopnosti je odolnost vůči vnějším vlivům. Ta je částečně vrozená, částečně se dá rozvinout v tréninkovém procesu a částečně je podmíněna zkušenostmi získanými v soutěžích. Každý sportovec by měl být schopen objektivní sebereflexe. Přeceňování i podceňování však mohou mít na sportovce negativní vliv. Jen silná osobnost je ochotna a schopna přijmout výsledek, a vyvodit z něj pro sebe příslušné závěry. Sportovec musí 14

15 poznat jak opojný pocit vítězství, tak i hořkost porážek. Jen tak se formuje v silnou osobnost. (Jansa, Dovalil, 2009) Je rozdíl mezi přístupem k soutěžím dětí a mládeže a k soutěžím dospělých a vrcholových sportovců. Děti a mládež si těmito soutěžemi především upevňují a prohlubují vztah ke sportu a pravidelnému tréninkovému procesu. (Choutka, Dovalil, 1987) Velmi důležitým aspektem je psychologická příprava (Choutka, Dovalil, 1987). Před hlavní soutěží je vhodné se zúčastnit přípravných soutěží, které slouží k nácviku regulace psychických stavů. Je nezbytné si všímat nálady sportovců v tréninku i v soutěžích, jejich reakcí na vývoj soutěžních situací, na dosažené výsledky. Pokud shledáme některé reakce jako nepřiměřené, je třeba závodníka usměrnit, popř. pomoci zvládnout negativní i pozitivní emoce. V tréninku je snaha co nejvíce napodobit soutěžní podmínky. Snažíme se navodit závodní atmosféru, je možné využít určité formy meditace a prostřednictvím imaginace si v myšlenkách projít všechny části závodu, od časového rozvržení závodů, přes počet startů, počet startujících, údaje o materiálně technickém zajištění, atd. V průběhu soutěže je velice důležitá psychická odolnost sportovce. Tou se rozumí schopnost nezhoršování výkonu v podmínkách psychické zátěže (Hošek, 1979). Při soutěži jsou přítomny různé negativní vlivy, které ovlivňují výkon. Patří mezi ně stav únavy, neúspěch, rušení, nebezpečí kritiky, nepředvídatelnost výkonu v důsledku nedostatku informací a obtížnost podmínek, bolest, horko, chlad, časový deficit (Hošek, 1979). Trenér by měl na závodníka působit i po skončení soutěže, zejména pokud chování a emoce sportovce jsou ovlivněny neočekávaným výsledkem. Regulováním těchto stavů je možné připravit sportovce k další cílevědomé tréninkové a soutěžní činnosti. Regulace spočívá především v důkladném zhodnocení výsledků soutěže, kdy trenér musí být sportovci oporou, ale i kritikem a musí znát prostředky, jak situaci řešit, a to citlivě a individuálně, aby poruchy psychického stavu neprohloubil. (Choutka, Dovalil, 1987) Jansa a Dovalil (2009) zmiňují příčiny a druhy nejčastějších poklesků u sportovců. Dělí je na epizodické (výjimečný pozdní příchod na trénink jinak dochvilného jedince), chronické (pozdní příchody se opakují), rafinované (dotyčný v předstihu přemýšlí, jak zmást okolí) a impulzivní (opakující se poklesky spojené s prudším a intenzivnějším citovým hnutím afekty). U impulzivních poklesků je potřeba rozlišit, zda toto chování není spojeno s určitým věkem (negativismus vůči autoritám v pubertě), či zda je stálým a pravidelným 15

16 vyjadřováním sportujícího jedince (cholerik). Pak je potřeba, aby se trenér pokusil ovlivnit chování sportovce tak, aby uměl brzdit rozumové mechanismy jako kontroly jeho obvyklých impulzivních reakcí. Psychika v období staršího školního věku (11-15 let) puberta Tento věk je označován jako přechod od dětství k počínající dospělosti. V organismu dochází k významným biologickým změnám, odrážejícím se i v psychickém vývoji. Děti začínají napodobovat dospělé mimikou, gestikulací, oblékáním, ale bohužel i zlozvyky a způsobem vyjadřování. Zároveň se však nebojí být vůči projevům některých dospělých autorit velmi kritičtí. Tyto jevy označujeme jako projev negativismu vůči autoritám. (Jansa, Dovalil, 2009) Velice nepříjemně bývá přijímána i reakce na trest, zvláště před skupinou vrstevníků. Výchovné metody přizpůsobujeme faktu, že objekt výchovy v 15 letech již není dítětem, ale ani dospělým. Je třeba použít vhodné výchovné metody, které jedinec v tomto věkovém období přijme. Všechny výchovné zásady proto musí být vedeny taktně, diskrétně a spravedlivě. Větší přestupky řešíme až po odeznění citového zaujetí, které často bývá důvodem zbrklého jednání, kterého později může jedinec i trenér litovat. Nejčastějšími chybami trenérů bývají nevšímavost, nepřiměřená tvrdost výchovných sankcí, nespravedlivé rozřešení situace, malé porozumění, veřejné vytýkání chyb apod. Psychika, motivace Účinná psychologická příprava je složitým procesem, a to hlavně kvůli výrazné věkové a individuální diferenciaci. (Choutka, Dovalil, 1987) Jen malá část tréninku je věnována psychologické přípravě samostatně. Převážná část se rozplývá v ostatních složkách tréninku (kondiční, technické, taktické), a jejím hlavním představitelem je trenér. Každý člověk reaguje na různé situace různým stylem. Rozlišujeme tři typy chování, které můžeme charakterizovat jako pohyb směrem k lidem, pohyb proti lidem, pohyb směrem od lidí. (Slepička, 1988) Pohyb k lidem předpokládá u sportovce potřebu pozitivní odezvy a uznání, pohyb proti lidem je výrazný sklon jedince k soutěživosti a potřebě vynikat, zatímco pohyb směrem pryč od lidí představuje pocit nezávislosti. 16

17 Trenér by měl rozpoznat, jaké chování u jeho svěřence převládá a zaujmout k tomu vhodný trenérský postoj a přístup, čímž může zvýšit kvalitu vzájemné interakce trenér závodník (Slepička, 1988). Zdokonalení těchto komunikačních vztahů může zlepšit tréninkové i závodní výsledky. Choutka a Dovalil (1987) uvádějí specifické požadavky daného sportovního výkonu: 1. optimální motivace sportovce 2. schopnost stanovit reálné výkonnostní cíle pro jednotlivé soutěže podle možnosti a stavu sportovce 3. schopnost identifikovat se se stanoveným výkonnostním cílem s ohledem na osobní a společenský význam soutěže 4. schopnost přesného programování činnosti v soutěži 5. schopnost optimalizovat vliv emocí 6. schopnost účinné autoregulace sebeovládání, samostatnosti, sebedůvěry, koncentrace Výsledkem působení všech těchto komponent je jistá úroveň psychické stability sportovce, která se projevuje celkovou odolností vůči vnějším vlivům, a to bezprostředním (síla soupeřů, vztahy v družstvu, význam soutěže, diváci apod.) a vzdáleným (problémy sportovce ve škole, v zaměstnání, v rodině apod.). Slepička (1988) si pokládá stejnou otázku jako každý trenér: čím to je, že někteří sportovci dosáhnou při stejné přípravě menších a jiní větších úspěchů? Je úspěšnější sportovec vybaven nějakými zvláštními předpoklady? Předpoklady ke sportovní činnosti jsou dány dvěma faktory dědičností a prostředím. Význam dědičnosti s rostoucím věkem klesá a naopak se zvyšuje vliv prostředí, především vliv výchovy. Důležitým aspektem v rozvoji schopností jsou i psychické vlastnosti, tedy motivace, zájmy, sklony, atd. Zdá se, že psychologická příprava sportovce souvisí s celkovou odolností sportovce, která je do jisté míry závislá na genetických předpokladech, ale přesto se dá plánovitou kvalifikovanou psychologickou přípravou podstatně zvýšit. 17

18 Trenér Bezprostřední spojení mezi trenérem a sportovcem se nazývá komunikace (Choutka, Dovalil, 1987). Komunikace je obousměrná a má povahu interakce, což znamená, že informace se přenáší nejen na cílový objekt, ale ovlivňuje určitým způsobem i toho, kdo informaci podává. Jedná se o složitý proces, který může rozhodovat o celkové účinnosti tréninku. Na kvalitě komunikace závisí vzájemný vztah trenéra a závodníka, proto by se způsob vyjadřování a osobní přístup měly stát předmětem odborné přípravy trenéra. Cílem je vytvořit mezi trenérem a závodníkem takovou atmosféru, která dovolí trenérovi sportovce ovlivňovat. V ideálním případě pak sportovec sám chce aktivně realizovat záměry tréninků, a tím vytvářet předpoklady pro zvyšování výkonnosti a výkonu. Základem komunikace je interpersonální percepce (Choutka, Dovalil, 1987), to znamená schopnost vnímat ostatní lidi, chápat je a cítit s nimi. Bývá vrozená, avšak je třeba jí stále rozvíjet. Trenér by měl své chování sledovat, analyzovat, vyhodnocovat a poté zdokonalovat v tréninkové praxi. Někteří svěřenci mohou určité prvky tréninku odmítat, dochází tedy ke zpochybnění trenérovy autority (Jansa, Dovalil, 2009). Ten by měl být schopný přesvědčit skupinu o důležitosti jednotlivých, byť i méně příjemných složkách přípravy. Je potřeba k eventuálnímu protestování přistupovat vždy s klidem a vysvětlit neposlušnému sportovci důvody sankce. Někteří trenéři chtějí být pro sportovce názorným příkladem (vzorem), je zde tendence prosadit se a realizovat své záměry. Setkáváme se i s trenéry, kteří si prostřednictvím závodníků plní vlastní nedosažené cíle a sny. Rodiče Pro plavání jsou důležité nejen vytrvalostní a silové schopnosti, ale i správná technika (Čechovská, Miler, 2008). K tomu jsou zapotřebí podrobné znalosti trenéra, které musí být schopný srozumitelně předat svým svěřencům. Pokud si však uvědomíme, jak málo času může trenér věnovat jednotlivci v průběhu tréninkové jednotky (Perič, 2004), je vhodné si zajistit k tréninku potřebný počet asistentů, kterých je však obecně velmi málo, proto trenéři často sahají do řad rodičů. Otázka přítomnosti rodiče v tréninku je velice diskutabilní, protože 18

19 sociální role trenéra a rodiče je jiná a proto i přístup svěřenců z hlediska respektu je jiný. Je potřeba, aby byl případný rodič asistent dostatečně vyškolený, s profesionálním přístupem, a aby se s hlavním trenérem shodoval v tréninkových metodách a celkové filosofii klubu. 19

20 Cíle, úkoly práce, hypotézy Cíl práce Cílem práce je prostřednictvím dotazníkové metody zkoumat chování, jednání a vzájemné vztahy rozhodčích, trenérů a závodníků v rámci plaveckých závodů. Úkoly práce 1. Zvolit výzkumný soubor (určit věkovou kategorii závodníků) 2. Zvolit metody práce 3. Formulovat hypotézy 4. Vytvořit dotazníky pro trenéry, rozhodčí a závodníky 5. Prostřednictvím dotazníků získat potřebné informace a podklady 6. Vyhodnotit dotazníky a výsledky graficky zpracovat 7. Vyvodit závěry a uvést případná doporučení pro praxi Hypotézy Pro každou specifickou skupinu osob, pro trenéry, pro rozhodčí a pro závodníky byly vytvořeny dvě hypotézy. V případě osob, které se zúčastnily vybrané plavecké soutěže v roli trenérů, bylo zajímavé zjistit, kolik jich je skutečně kvalifikovaných, případně zda je nějaký podíl z řad rodičů. Závodníkům byly věnované hlavně otázky týkající se diskvalifikací. Trenér 1. MČR žactva jsou organizována pro několik věkových kategorií (např. pro 13leté, 14leté atd.) v jednom termínu na různých místech republiky. Lze předpokládat, že v roli vedoucích družstev či trenérů se v rámci soutěže Mistrovství ČR 14letého žactva v Litoměřicích vyskytnou osoby bez trenérské kvalifikace. 20

21 2. Z důvodu trvalého nedostatku rozhodčích lze předpokládat, že většina zúčastněných trenérů zároveň příležitostně na závodech vykonává pozici rozhodčího. Rozhodčí 1. Z důvodu nedostatku rozhodčích a z důvodu konání více plaveckých soutěží ve stejném termínu lze předpokládat, že někteří rozhodčí na méně významnech postech nebudou kvalifikovanými rozhodčími. 2. Na základě dlouhodobých zkušeností předpokládáme, že rozhodčí pociťují větší respekt ze strany závodníků, než ze strany trenérů. Závodník 1. Předpokládáme, že nejméně polovina zúčastněných plavců byla ve své plavecké kariéře již diskvalifikována. 2. Vzhledem k věku, který spadá již do etapy specializovaného tréninku, ve kterém by plavci měli mít osvojená pravidla plavání, předpokládáme, že v letošním roce došlo k diskvalifikaci minimálního počtu dotazovaných (méně než 10 %). 21

22 Metodika práce Zásadním úkolem této práce bylo zvolit výzkumný soubor. Prostřednictvím malého předvýzkumu byly vedeny krátké rozhovory se zkušenými plaveckými rozhodčími a trenéry. Na základě jejich osobních postřehů, zkušeností a zážitků, ať už pozitivních či negativních, bylo zjištěno, že jako případně problémová je kategorie žákovská. Navíc tato věková kategorie byla vybrána proto, že jedinci této věkové kategorie jsou stále ještě manipulovatelní z hlediska výchovy. Jedná se o poslední možnost podchytit špatné návyky a zlozvyky a pokusit se je přetvořit do společensky uznávaných norem. Předmětem sledování byli účastníci Zimního Mistrovství ČR 14letého žactva v plavání - závodníci (ročník narození 1997) a jejich trenéři a rozhodčí. Poté, co byly stanoveny a formulovány hypotézy, které byly po dvou směřovány ke každé sledované skupině, tedy trenérům, rozhodčím a závodníkům, byla jako hlavní výzkumná metoda zvolena metoda dotazníková. Dotazníky obsahují vždy 10 uzavřených či případně polouzavřených otázek, zvlášť pro trenéry, pro závodníky a pro rozhodčí, kteří se zúčastnili vybrané plavecké soutěže. Jako ideální příležitost pro rozdání dotazníků a zároveň zajištění jejich maximální návratnosti sběru dat, bylo zvoleno Mistrovství žactva 14letých v Litoměřicích, které se konalo ve dnech Zvolené datum bylo vhodné také z časové potřeby následného zpracování dat atd. Uvedená soutěž byla vyvrcholením plavecké sezóny pro 14leté plavce, takže se dalo předpokládat, že účast závodníků i jejich trenérů bude početná, a že význam soutěže si vyžádá předepsaný počet vyškolených rozhodčích. Otázky do dotazníku byly vybrány zcela účelně tak, aby byla potvrzena či vyvrácena platnost stanovených hypotéz. Byl vybrán stejný počet otázek pro všechny 3 skupin zúčastněných, tedy deset, což je zdánlivě málo, ale bylo třeba přihlédnout ke skutečnosti, že na Mistrovství ČR není čas na zdlouhavé vyplňování dotazníků a že všichni účastníci se musí plně soustředit na závody. Aby práce s dotazníky nenarušila plynulý průběh závodů, bylo vhodné předem oznámit hlavnímu rozhodčímu přítomnost na uvedené plavecké soutěži a seznámit ho s vlastní představou práce s dotazníky. V případě trenérů a jejich závodníků bylo naplánováno rozdat dotazníky trenérům a požádat je, aby dotazníky určené závodníkům svým svěřencům rozdali, až uznají za vhodné, aby nebylo narušeno soustředění na závody. Dalo se předpokládat, že ideální čas pro vyplnění bude o přestávce mezi dopoledními a odpoledními starty. 22

23 V případě úspěchu se měl uskutečnit sběr dat a získat podklady pro práci během jednoho soutěžního dne. Odpovědi a výsledky z dotazníků od závodníků a trenérů byly dodatečně pro zajímavost rozděleny podle pohlaví na odpovědi mužů a žen. Pro analýzu, vyhodnocení a grafické zpracování získaných dat a výsledků byl vybrán program Microsoft Excel. Na základě vyhodnocených výsledků byla potvrzena či vyvrácena platnost hypotéz a následně byly vyvozeny závěry a doporučení pro praxi. 23

24 Výsledky Tato část práce obsahuje grafické zpracování výsledků na základě sumarizace odpovědí z dotazníků. Výsledky byly rozděleny 3 okruhů podle toho, komu byly otázky určeny (trenér, rozhodčí a závodník). Každý z okruhů obsahuje skupinu 10 otázek. Každá otázka je zdůvodněná a je vysvětlen její význam. Vždy následující graf znázorňuje výslednou sumarizaci získaných odpovědí a je doplněn dílčí diskuzí či komentářem. V závěru výsledkové části je potvrzena či vyvrácena pravdivost stanovených hypotéz. Trenér Výzkumu se zúčastnilo celkem 27 trenérů. 1. Myslíte si, že platí skutečnost, že všichni rozhodčí (i obrátkoví) mají příslušnou kvalifikaci pro danou funkci v rámci mistrovských soutěží? (lze vybrat i více odpovědí) Tato otázka byla stanovena na základě osobní zkušenosti - ne vždy na všech plaveckých soutěžích jsou rozhodčí kvalifikovaní. 1. Myslíte si, že platí skutečnost, že všichni rozhodčí (i obrátkoví) mají příslušnou kvalifikaci pro danou funkci v rámci mistrovských soutěží? (lze vybrat více odpovědí) a. Ano, aby nedocházelo k nedorozuměním z neodborných chyb b. Ne, na méně důležitých pozicích to není nezbytné c. Ne, není dostatek kvalifikovaných rozhodčích na tolik pozic, kolik jich je potřeba 2 Graf 1: Míra kvalifikace rozhodčích Vzhledem k viditelnému nízkému věku některých rozhodčích na Zimním Mistrovství ČR v Litoměřicích lze pochybovat, že všichni mají příslušnou kvalifikaci. Výsledný graf vyjadřuje, že stejný názor zastávala většina trenérů. 24

25 2. Myslíte, že rozhodčí vykonávají práci z důvodů: Na objektivitě rozhodování se může odrazit i motivace, kvůli které rozhodčí vykonává danou funkci. Pokud ho daný sport nezajímá, ani náplň práce nebude vykonávána s nadšením a odhodláním. 2. Myslíte, že rozhodčí vykonávají svoji práci z důvodů: 2 a. Plavání jako sport mají rádi b. Finančních mohou si přivydělat 25 Graf 2: Motivace k funkci rozhodčích Naprostá většina trenérů si myslí, že rozhodčí vykonávají svou práci z důvodu, že mají plavání jako sport rádi. 3. Mělo by být podání protestu zpoplatněné? Osobní opakovaná zkušenost ze závodů poukazuje na situace, kdy bylo porušení pravidel na hranici, avšak nebyl podán protest z finančních důvodů. Bylo zajímavé zjistit, zda jsou trenéři se současnou výší poplatků za podání protestů spokojeni či nikoliv. 3. Mělo by být podání protestu zpoplatněné? a. Ano, klidně i větší částkou b. Ano, částka je adekvátní c. Ano, ale za menší poplatek d. Ne 15 Graf 3: Zpoplatnění protestu 25

26 Graf 3 vyjadřuje, že vše závisí na osobnosti trenéra, zda se postaví za svého závodníka a udělá vše pro to, aby se lépe umístil. Dalo se očekávat, že více trenérů bude chtít poplatky zmírnit, popř. úplně zrušit, ale kupodivu je většina z nich se současnou výší spokojená. Možná nikdo nemá zájem o prodlužování již tak dlouhého programu plaveckých soutěží vyřizováním protestů. 4. Závodník byl diskvalifikován za chybu na hranici pravidel: k tomu důvod. Tato otázka dává nepřímo najevo, jaký podíl trenérů podá protest v případě, že je 4. Závodník byl diskvalifikován za chybu na hranici pravidel: 2 a. Vždy podám protest b. Podám protest jen když se shodnu se závodníkem, že k diskvalifikaci nebyl důvod c. Nepodám protest a na tréninku se na to zaměřím Graf 4: Diskvalifikace závodníka na hranici pravidel Odpověď b se zdá logická a nejpravděpodobnější, ovšem většina trenérů dá přednost nekonfliktnímu respektování rozhodčích. 5. Váš svěřenec doplaval jako druhý, ale všiml jste si, že závodník, který doplaval první, porušoval pravidla a nebyl diskvalifikován podáte stížnost? Bylo zajímavé zjistit, kolik trenérů bude hájit vyšší umístění vlastního závodníka, pokud jiný plavec poruší pravidla, čímž dosáhne lepšího výsledku. 26

27 5. Váš svěřenec doplaval jako druhý, ale všiml jste si, že závodník, který doplaval první, porušoval pravidla a nebyl diskvalifikován - podáte stížnost? a. Ano, chci, aby můj svěřenec vyhrál b. Ano, nikdo nesmí porušovat pravidla c. Ne, nemělo by to smysl 17 d. Ne, slovo rozhodčího platí Graf 5: Porušení pravidel cizím závodníkem Naprostá většina trenérů se zastane svých závodníků a bude si stěžovat vrchnímu rozhodčímu. Předpokladem je, že by nepodali protest kvůli umístění jejich svěřence, ale z morálního hlediska. Drtivá většina z dotazovaných by podala protest i přesto, že by jejich svěřenci změna umístění nepomohla. 6. Váš svěřenec jasně porušil pravidla i přestože jste se na problémové body zaměřovali a byl diskvalifikován, jak se zachováte k takovému závodníkovi? Tato otázka zjišťuje, jakým způsobem trenéři závodníka vychovávají, a zároveň, jakým způsobem přistoupí k neúspěchu. 6. Váš svěřenec jasně porušil pravidla i přestože jste se na problémové body zaměřovali a byl diskvalifikován, jak se zachováte k takovému závodníkovi? 6 a. Vynadám mu 7 14 b. Zřejmě jsme to netrénovali dostatečně, nebudu mu nic vyčítat c. Jiná reakce Graf 6: Zbytečné porušení pravidel závodníkem 27

28 Většina trenérů jedná nekompromisně a pokud závodník udělá chybu, na kterou se zaměřovali, vynadá mu. V odpovědi Jiná reakce se objevovaly odpovědi jako poučení, pokrčení rameny, společné hledání příčiny, opakované trénování. 7. Působíte někdy jako rozhodčí na závodech? Ne všichni trenéři jsou kvalifikováni, zejména pokud jsou v roli trenéra rodiče. Právě ti často dělají zbytečný povyk, kdy hájí zájmy svého svěřence" v okamžiku, kdy jasně porušil pravidla, a to právě proto, že neznají úplné znění pravidel. 7. Působíte někdy jako rozhodčí na závodech? a. Ano b. Ne Graf 7: Trenér rozhodčím Graf 7 vyjadřuje velmi příznivý výsledek, neboť většina kvalifikovaných trenérů je zároveň kvalifikovanými rozhodčími. 8. Podal jste někdy v rámci pravidel a organizace soutěže protest či stížnost? Bylo zajímavé zjistit, kolik přítomných trenérů už někdy podalo protest, vzhledem k tomu, že hodně trenérů je v této funkci již několik let. 28

29 8. Podal jste někdy v rámci pravidel a organizace soutěže protest či stížnost? a. Ano b. Ne Graf 8: Počet trenérů, kteří někdy podali protest Graf 8 vyjádřil, že větší počet trenérů nikdy protest v rámci soutěže nepodala. 9. Myslíte si, že celková úroveň rozhodování na MČR žactva se zlepšuje, je stále stejná či se zhoršuje? Vzhledem ke skutečnosti, že v poslední době se objevilo několik stížností ze strany trenérů na úroveň rozhodování v rámci českých plaveckých soutěží, bylo zajímavé zjistit, zda se tato úroveň za posledních několik let zhoršuje, zlepšuje či je stále stejná. 9. Myslíte si, že celková úroveň rozhodování na MČR žactva a. Se zlepšuje b. Je stále stejná c. Se zhoršuje Graf 9: Úroveň rozhodování na MČR žactva 29

30 Kupodivu si přes občasné námitky žádný trenér nemyslí, že by se úroveň zhoršovala, naopak více než třetina dotazovaných se domnívá, že se úroveň rozhodování na MČR žactva zlepšuje. 10. Snažíte se nějakým způsobem vybudovat ve svých svěřencích respekt k pravidlům a k rozhodčím? Tato otázka zjišťuje, zda trenéři vychovávají své svěřence fair play a zda je vedou k respektování pravidel plavání. 10. Snažíte se nějakým způsobem vybudovat ve svých svěřencích respekt k pravidlům a k rozhodčím? 4 a. Ano b. Ne 23 Graf 10: Výchova svěřenců k respektu vůči pravidlům a rozhodčím Bohužel ne všichni trenéři vedou své svěřence k respektování autorit, přitom je to jedna z nejdůležitějších složek výchovy. Rozhodčí Výzkumu se zúčastnilo celkem 20 rozhodčích. 1. Mají všichni rozhodčí (i obrátkoví) na tomto MČR příslušnou kvalifikaci pro danou funkci? Tato otázka zjišťuje, jaký podíl účastnících se rozhodčích měl příslušnou kvalifikaci. 30

31 1. Mají všichni rozhodčí (i obrátkoví) na tomto MČR příslušnou kvalifikaci pro danou funkci? (lze vybrat více odpovědí) 4 0 a. Ano b. Ne c. Nevím 16 Graf 1: Počet kvalifikovaných rozhodčích na MČR Dle osobní zkušenosti se i na mistrovských soutěžích vyskytují rozhodčí, kteří nemají potřebnou kvalifikaci a přesto funkci vykonávají. Podle získaných odpovědí si většina zúčastněných myslí, že všichni rozhodčí jsou kvalifikováni, jen čtyři z nich si tím nejsou jisti. 2. Vykonáváte práci rozhodčího z důvodu: Bylo zajímavé zjistit důvody, ze kterých rozhodčí svou funkci vykonávají. 2. Vykonáváte práci rozhodčího z důvodů: 2 a) Plavání jako sport mám rád b) Finančních mohu si přivydělat 18 Graf 2: Důvod vykonávání rozhodcovské funkce Naprostá většina rozhodčích tuto funkci vykonává z důvodu, že mají plavání jako sport rádi. Často se jedná o rozhodčí, kteří jsou zároveň trenéry či bývalými závodními plavci. 31

32 3. Mělo by být podání protestu zpoplatněné? protestu. Tato otázka se zaměřuje na pohled rozhodčích na současnou peněžní výši při podání 3. Mělo by být podání protestu zpoplatněné? a. Ano, klidně i větší částkou b. Ano, částka je adekvátní c. Ano, ale za menší poplatek d. Ne 9 Graf 3: Zpoplatnění protestu Velká část rozhodčích se vyjádřila, že částka za podání protestu je adekvátní. Oproti tomu stály dvě početné skupiny rozhodčích, jedni si mysleli, že by částka mohla být klidně větší, druzí by naopak poplatek úplně zrušili. Oproti trenérům, kteří by rádi poplatek alespoň snížili, tuto možnost z rozhodčích nevybral nikdo. 4. Domníváte se, že existují pravidla, která pro kategorii tohoto MČR nejsou podstatná? V České republice se schválila řada pravidel, která nikde jinde na světě neplatí. Některá taková pravidla se uchytila i v plaveckém řádu. Otázkou je, zda si rozhodčí myslí, že některá pravidla nemají v kategorii MČR žactva význam. 32

33 4. Domníváte se, že existují pravidla, která pro kategorii tohoto MČR nejsou podstatná? 1 a. Ne, všechna mají své opodstatnění b. Ano. Můžete uvést příklad? 19 Graf 4: Jsou některá pravidla na MČR žactva nepodstatná? Pouze jeden rozhodčí si myslí, že existují pravidla, která nejsou podstatná. Jako příklad uvedl reklamu na čepičkách. 5. Stáhl jste někdy diskvalifikaci na základě stížnosti ze strany dotyčného trenéra či oddílu? Otázka zjišťuje, zkušenosti rozhodčích se stažením diskvalifikací na základě stížnosti ze strany trenéra či oddílu. 5. Stáhl jste někdy diskvalifikaci na základě stížnosti ze strany dotyčného trenéra či oddílu? 2 a. Ano b. Ne 18 Graf 5: Počet rozhodčích, kteří někdy stáhli diskvalifikaci na základě stížnosti trenéra či oddílu 33

34 Pouze dva rozhodčí někdy stáhli diskvalifikaci na základě stížnosti trenéra či oddílu. Tato otázka není 100% objektivní, protože ne každý rozhodčí měl někdy takovou možnost. Z dotazovaných odpověděl kladně vrchní rozhodčí a pomocný startér. 6. Pociťujete celkově správný respekt k funkci rozhodčího ze strany 14letých závodníků? Kvůli negativnímu trendu posledních let, kdy respekt vůči autoritám upadá, se dalo předpokládat, že někteří rozhodčí tuto skutečnost pocítí. Tato otázka zjišťuje, kolik rozhodčích pociťuje respekt ze strany 14letých závodníků. 6. Pociťujete celkově správný respekt k funkci rozhodčího ze strany 14ti letých závodníků? 3 a. Ano b. Ne 17 Graf 6: Celkově správný respekt k funkci rozhodčího ze strany 14letých závodníků Dle očekávání se někteří rozhodčí již setkali s nevhodným chováním závodníků vůči rozhodčím. Celkově se jedná o tři rozhodčí, kteří nejsou spokojeni se současným stavem. 7. Pociťujete celkově správný respekt k funkci rozhodčího ze strany trenérů? Otázka je zvolena stejně jako předchozí z důvodu upadajícího respektu vůči autoritám. Zjišťuje, kolik rozhodčích pociťuje respekt ze strany trenérů. 34

35 7. Pociťujete celkově správný respekt k funkci rozhodčího ze strany trenérů? 6 a. Ano b. Ne 14 Graf 7: Celkově správný respekt k funkci rozhodčího ze strany trenérů Překvapivě dvakrát více rozhodčích, než tomu bylo u předchozí otázky ohledně respektu ze strany závodníků, se domnívá, že trenéři nerespektují rozhodnutí rozhodčích. 8. Domníváte se, že trenéři žákovských kategorií mají osvojená pravidla plavání na úrovni odpovídající soutěžím MČR žactva? Vzhledem k hojné účasti rodičů v roli trenéra se dalo očekávat, že ne všichni z těchto trenérů budou mít dostatečně osvojená pravidla plavání. Otázka je směřována rozhodčím, zda si myslí, že všichni trenéři znají tato pravidla. 8. Domníváte se, že trenéři žákovských kategorií mají osvojená pravidla plavání na úrovni odpovídající soutěžím MČR žactva? 12 8 a. Ano b. Ne c. Ne všichni 0 Graf 8: Osvojená pravidla plavání trenéry 35

36 Většina rozhodčích se domnívá, že ne všichni trenéři mají osvojená pravidla plavání na úrovni odpovídající soutěžím MČR žactva. Ostatní rozhodčí si myslí, že trenéři znají pravidla dostatečně. 9. Myslíte si, že úroveň chování a jednání trenérů a jejich 14letých svěřenců v rámci plaveckých soutěží se zlepšuje či zhoršuje? Otázka zjišťuje názor rozhodčích na úroveň chování a jednání trenérů a jejich 14letých svěřenců v rámci plaveckých soutěží. 9. Myslíte si, že úroveň chování a jednání trenérů a jejich 14letých svěřenců v rámci plaveckých soutěží: 2 8 a. se zlepšuje b. je stále stejná c. se zhoršuje 10 Graf 9: Úroveň chování a jednání trenérů a jejich 14letých svěřenců v rámci soutěží dle rozhodčích Polovina rozhodčích se domnívá, že úroveň chování a jednání trenérů a jejich 14letých svěřenců se posledních pár let nemění. Velká část se také domnívá, že se chování a jednání obou skupin dokonce zlepšuje, což je pozitivní jev. 10. Domníváte se, že by bylo potřebné zorganizovat školení či vzájemnou diskuzi trenérů a rozhodčích na téma vzájemného respektu (interakci) trenérů, rozhodčích a závodníků v zájmu sportovní reprezentace a výchovy? Tato otázka byla vybrána z důvodu, že někteří rozhodčí cítí potřebu zlepšit vztahy a vzájemný respekt mezi rozhodčími a trenéry. 36

37 10. Domníváte se, že by bylo potřebné zorganizovat školení či vzájemnou diskuzi trenérů a rozhodčích na téma vzájemného respektu (interakci) trenérů, rozhodčích a závodníků v zájmu sportovní reprezentace a výchovy? 8 12 a. Ano b. Ne Graf 10: Potřeba školení na téma respektu Více než polovina rozhodčích se vyjádřila kladně pro zorganizování školení či vzájemné diskuze na téma vzájemného respektu trenérů, rozhodčích a závodníků. Závodník Výzkumu se zúčastnilo celkem 88 závodníků. 1. Byl jsi někdy diskvalifikován? Bylo zajímavé zjistit, kolik ze zúčastněných bylo někdy v plavecké kariéře diskvalifikováno. 1. Byl jsi někdy diskvalifikován? 6 a. Ano b. Ne 82 Graf 1: Počet diskvalifikovaných Dle předpokladů byla drtivá většina závodníků někdy v kariéře diskvalifikována. 37

38 2. Byl jsi někdy upozorněn v průběhu soutěže na nevhodné chování? Otázka zjišťuje, kolik zúčastněných bylo někdy v průběhu soutěže upozorněno na nevhodné chování. V tomto věku se od závodníků dají očekávat určité přestupky v chování, otázkou zůstává, jak se k tomu staví rozhodčí a trenéři, zda tyto přestupky řeší či přecházejí. 2. Byl jsi někdy upozorněn v průběhu soutěže na nevhodné chování? 26 a. Ano b. Ne 62 Graf 2: Závodníci, kteří někdy byli upozorněni na nevhodné chování Překvapivě pouze asi čtvrtina závodníků byla někdy upozorněna na nevhodné chování. 3. Uveď, kolikrát jsi byl diskvalifikován tento rok: Tato otázka zjišťuje, kolik 14letých účastníků MČR bylo tento rok diskvalifikováno a zda se tak dělo opakovaně. 3. Uveď, kolikrát jsi byl diskvalifikován tento rok: a. 0x b. 1x c. 2x d. 3x a více 62 Graf 3: Počet diskvalifikovaných za rok 38

39 Z výsledku je patrné, že většina závodníků letos nebyla diskvalifikována. Je možné, že se někteří závodníci domnívali, že se jedná pouze o tuto sezónu (3 měsíce). Celkem se událo 29 diskvalifikací 24 závodníky. 4. Myslíš si, že rozhodčí vždy rozhoduje správně? Otázka se ptá na subjektivní pocit závodníků, zda si myslí, že rozhodčí nikdy nechybují a vždy rozhodují správně. 4. Myslíš si, že rozhodčí vždy rozhoduje správně? 8 20 a. Ano, vždy b. Někdy c. Ne 60 Graf 4: Rozhodují rozhodčí správně? Z výsledků jsou patrné pochybnosti nad rozhodováním rozhodčích. Většina závodníků se domnívá, že rozhodčí ne vždy rozhodují správně. 5. Měl jsi pocit, že Tě někdy rozhodčí diskvalifikoval neoprávněně? Bylo zajímavé zjistit pocity závodníků po diskvalifikaci, zda byl dle jejich názoru vždy k diskvalifikaci pádný důvod. 39

40 5. Měl jsi pocit, že Tě někdy rozhodčí diskvalifikoval neoprávněně? 22 a. Ano b. Ne 66 Graf 5: Neoprávněná diskvalifikace Kupodivu velká část závodníků někdy nesouhlasila s výrokem rozhodčího. Lze předpokládat, že většina těchto nesouhlasů byla neopodstatněná a je zde patrné nedostatečné výchovné působení. 6. Pokud ano, v jaké situaci se to stalo? (kdy a za co?) Tato otázka byla otevřená a byla směřována pouze pro závodníky, kteří mají pocit, že je rozhodčí někdy diskvalifikoval neoprávněně. Zjišťuje, v jaké situaci se to stalo. V této otázce se objevilo celkem 18 odpovědí. Devět závodníků bylo diskvalifikováno za předčasný odskok, přičemž jeden odskok byl natočený na videokameru a na základě tohoto videozáznamu rozhodčí diskvalifikaci stáhli. Dále se vyskytly diskvalifikace při delfínovém kopu u prsou nebo při prsovém kopu po delfínové obrátce, dále nesouměrný dohmat či dothmat jednou rukou při prsové obrátce a chybný jeden a půl cyklu po obrátce při prsou. Obecně se zdá, že nejvíce rozporuplných či závodníky plně nepochopených pravidel je v plaveckém způsobu prsa. 7. Jaký měl tvůj trenér na diskvalifikaci názor? Otázka zjišťuje postoj trenéra k diskvalifikaci. 40

41 7. Jaký měl tvůj trenér na diskvalifikaci názor? a. Souhlasil s rozhodnutím a porušení pravidla mi vytknul b. Souhlasil s rozhodnutím a poučil mě o správnosti daného pravidla c. Nesouhlasil s rozhodnutím a podal protest 55 d. Neřekl nic Graf 7: Názor trenéra na diskvalifikaci Většina závodníků uvedla, že jejich trenéři s diskvalifikací souhlasila. Větší část diskvalifikovaných závodníků byla trenérem poučena o správnosti daného pravidla. U některých závodníků trenéři reagovali přísněji a porušení pravidel jim důrazně vytkli. V případě pěti závodníků trenéři nesouhlasili s diskvalifikací a podali proti vyjádření rozhodčího protest. U šesti závodníků se v dotazníků objevila poznámka, že jejich trenér nijak nereagoval. 8. Byl jsi někdy diskvalifikován za stejnou chybu vícekrát? Tato otázka zjišťuje, zda se závodníci dokážou poučit z vlastních chyb a při závodu se soustředí, aby nezopakovali stejný přestupek proti pravidlům. 8. Byl jsi někdy diskvalifikován za stejnou chybu vícekrát? 17 a. Ano b. Ne 71 Graf 8: Diskvalifikace za stejnou chybu 41

42 Valná většina závodníků nebyla nikdy diskvalifikována za stejnou chybu vícekrát. Důvodem může být vlastní iniciativa závodníka nebo práce trenéra, který se na daný problém se svěřencem zaměřil. 9. Porušil jsi někdy záměrně pravidla, aby ses lépe umístil? Bylo zajímavé zjistit, zda závodníci někdy záměrně porušili pravidla, aby se lépe umístili. Předpokládá se, že z morálního hlediska a z důvodu nízkého věku závodníků se o to žádný z nich nepokusil. 9. Porušil jsi někdy záměrně pravidla, aby ses lépe umístil? 1 0 a. Ano a vyšlo to b. Ano, ale byl jsem diskvalifikován c. Ne 87 Graf 9: Záměrné porušení pravidel Překvapivě se mezi 88 závodníky našel jeden, který se o cílené porušení pravidel někdy pokusil a žádný z rozhodčích si jeho přestupku nevšiml. 10. Jaké pravidlo bývá nejčastěji porušováno ze strany závodníka tvé věkové kategorie? Předmětem otázky je názor závodníků, jaké je podle nich nejčastěji porušované pravidlo ze strany 14letých závodníků. Otázka byla otevřená, mohlo být vepsáno více odpovědí. 42