Závěrečná práce studentského projektu. Čína: cesta k ekonomické velmoci

Transkript

1 Gymnázium Jana Nerudy Závěrečná práce studentského projektu Čína: cesta k ekonomické velmoci 2013 Matěj Babiš, Milan Polák

2 Prohlášení: Prohlašujeme, že jsme následující práci vypracovali samostatně a výhradně s použitím uvedených zdrojů. V Praze dne podpisy studentů - 2 -

3 Čína: cesta k ekonomické velmoci Po druhé světové válce se moci na území pevninské Číny chopila komunistická strana. Pod vedením Mao Ce-tunga byla stabilizována ekonomika země a nastoleny různé reformy, které často vedly k ovládnutí většího podílu moci a ne vždy ku prospěchu občanů. Po smrti Velkého kormidelníka se do vedení komunistické strany dostal představitel reformního křídla Deng Xiaoping. Ten začal s uvolňování tvrdých maoistických pravidel zavedených svým předchůdcem a odvrátil tak hladomor. Zároveň umožnil vstup zahraničních subjektů na čínský trh a ekonomika země začala vzkvétat. V závěru je uveden i pohled do současnosti ČLR a současné problémy, kterým nejlidnatější země světa čelí. Obsah Úvod Éra Mao Ce-tunga Rekonstrukce ekonomiky Velký skok vpřed Velká proletářská revoluce Éra Deng Xiaopinga... 8 Program čtyř modernizací... 8 Ukončení izolace Ztráta vlivu ve straně Náhled do současnosti a závěr Ekonomický stav Politická situace Ekonomické a demografické problémy Seznam použitých zdrojů

4 Úvod Dokud první Evropané poprvé nedorazili do Asie, byla Čína jedním z nejvíce rozvinutých území na světě. Jakožto nejlidnatější stát světa byla politicky jednotná a se zemědělstvím na dobré úrovni. Na přelomu 20. století ale Čína spadala do sfér vlivu silných západních mocností. Ty soupeřily o ovládnutí co největšího území, zatímco se Čína nerozvíjela např. neexistovala téměř žádná industrializace. 1 Situace vyústila v letech v Boxerské povstání, které se snažilo o zastavení pronikání cizích světových velmocí. 2 Tradiční čínská vláda se počala rozpadat, lidé začínali být nepřátelští vůči cizincům a hlavně vyjadřovali nespokojenost se situací v zemi. To vše zažehlo revoluci v roce 1911, která nahradila 2000 let staré impérium Čínskou republikou. Země se ale v roce 1928 octla v občanské válce mezi Komunistickou stranou Číny a Čínskou národní stranou Kuomintang. 3 Tu vyhrála národní strana, jenže po druhé světové válce občanská válka vypukla znovu. Tentokrát se stali vítězi komunisté a příslušníci Kuomintangu se byli nuceni stáhnout na ostrov Tchaj-wan. V roce 1949 tak vznikly dva státy, komunisty ovládaná Čínská lidová republika na pevninském území Číny a Kuomintangem vedená Čínská republika na ostrově Tchajwan. 4 Obrázek č. 1: Území kontrolované ČLR (PRC) a ČR (ROC) v roce 2008 Zdroj: Uživatel NAT. Chinese reunification [online]. [cit ]. Dostupné z: 1 China in the 20th Century. King's College: History Department [online] [cit ]. Dostupné z: 2 Boxerské povstání. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: 3 China in the 20th Century. King's College: History Department [online] [cit ]. Dostupné z: 4 Dějiny Čínské lidové republiky. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z:

5 1. Éra Mao Ce-tunga Občanské války zanechaly na čínské ekonomice citlivé rány. Byly zničeny četné doly a továrny, zemědělská půda byla zdevastována tak, že produkce potravin klesla o 30% oproti období před válkou. To vše bylo ještě doprovázeno jedno z nejprudších inflací v historii. Komunistická vláda si tedy dala za hlavní cíl uvést do roku 1952 ekonomiku do pořádku. Bankovní systém byl znárodněn a převeden pod správu Čínské lidové banky. Vláda pak ve snaze snížit inflaci sjednotila peněžní soustavu a obecně podřídila celý finanční systém centrální kontrole. 5 Po sovětském vzoru se organizovaly první pětiletky, které byly spojené s vyvlastňováním soukromého majetku občanů 6 a vznikala družstva sjednocující zemědělce. 7 Hlavní osobností této vlády byl Mao Ce-tung, oficiálně přezdívaný Velký kormidelník. V Číně byl pod jeho vedením aplikován takzvaný maoismus. 8 Ten je definován jako směsice tradičního leninismu, respektive stalinismu, s čínskou politickou praxí národní revoluce. 9 Nebyl to ale pevný směr, spíše verze socialismu, se kterou si vládnoucí strana pohrávala tak jak se jí hodilo. Někdy byl maoismus dokonce prezentován jako třetí cesta mezi socialismem a kapitalismem. Mao, který si vytvořil kult osobnosti, chtěl změnit jak systém institucí ve státě, tak i myšlení obyvatelstva Číny. Toho se snažil dosáhnout i pomocí velmi drastických metod a ve státě probíhaly masivní čistky. Ty měly za příčinu smrt přibližně 35 milionů lidí (odhady se velmi liší podle zdrojů) během necelých 30 let Maovy vlády. 1.1 Rekonstrukce ekonomiky V roce 1950 proběhla v zemědělství pozemková reforma. Majetek statkářů byl často velmi násilně zabaven a přerozdělen mezi menší zemědělce. Údajně takto byly zabity tisíce statkářů. I nadále ale byla poměrně významný podíl čínské ekonomiky v rukou soukromých vlastníků, což mělo na revitalizaci poválečného státu pozitivní vliv. V roce 1952 ale začala první pětiletka, která změnila povahu systému a aplikovala na čínské hospodářství sovětské plánování. Došlo k celkovému znárodnění a konfiskacím majetku. Opět byl tento proces doprovázen ztrátami na životech, rolníci byli násilně nuceni vstupovat do zemědělských družstev, kde bylo podle odhadů na konci pětiletky 88% z nich. Vláda zakázala kontrakty s firmami ze zahraničí, takže se v podstatě zastavil technologický rozvoj. 10 Ekonomický růst ale dosahoval v průměru 7% ročně 11, za pomoci SSSR se také zlepšily hygienické podmínky a poklesla negramotnost obyvatelstva China Recovery from War, Photius Coutsoukis [online] [cit ]. Dostupné z: 6 Hospodářské fenomény 21. století - 2. část. Euroekonom.cz: ekonomický portál [online] [cit ]. Dostupné z: 7 China's Capitalist Revolution [film]. Režie: Rob Coldstream. Velká Británie, BBC, Dostupné z: 8 ŽÍDEK, Libor. Hospodářský vývoj Číny: ( ). Národohospodárský obzor, Brno: ESF MU Brno, 2006, VI, č. 2, s ISSN ŽALOUDEK, K. (2004) Encyklopedie politiky Praha: Libri, 3. vydání, ISBN ŽÍDEK, Libor. Hospodářský vývoj Číny: ( ). Národohospodárský obzor, Brno: ESF MU Brno, 2006, VI, č. 2, s ISSN MICHAL, J., Š. (1994) Komparativní hospodářské systémy Praha: Univerzita Karlova 1. vydání, ISBN ŽÍDEK, Libor. Hospodářský vývoj Číny: ( ). Národohospodárský obzor, Brno: ESF MU Brno, 2006, VI, č. 2, s ISSN

6 1.2 Velký skok vpřed Druhá pětiletka se nesla ve znamení takzvaného Velkého skoku vpřed, který se odehrával v letech Mao Ce-tung chtěl prudce zvýšit ekonomickou vyspělost Číny a srovnat ji jak se Sovětským svazem, tak i se západními mocnostmi. Orientoval ekonomiku na těžký průmysl, což bylo ostatně v komunistických zemích typické, jenže průmyslový potenciál země nebyl na takové úrovni, aby mohl takového pokroku dosáhnout. Tímto přeorientováním také přišlo o práci značné množství venkovanů, hlavně rolníků. Vláda se následkem toho snažila přesunout výrobu do oblastí postihnutých nezaměstnaností. 14 Vznikaly továrny, ve kterých nejenomže pracovali nekvalifikovaní rolníci, ale také nebyl zajištěn dostatečný přísun železné rudy a paliv. Obyvatelé byli nuceni za každou cenu zvýšit produkci oceli, a tak aby udrželi oheň v pecích, často pálili nářadí nebo vybavení svých domů. Ve shrnutí tedy vznikal kov nedostatečné kvality a drasticky poklesla zemědělská výroba. Už tak špatná situace byla umocněna nepřízní počasí a také přerušením hospodářských dávek Číně od Sovětského svazu 15, což bylo zapříčiněno Maovou kritikou Chruščovovy politiky. 16 Následkem tak byl největší lidmi vyvolaný hladomor v dějinách lidstva, kterému padly za oběť desítky milionů lidí, v některých oblastech až 40% obyvatelstva. 17 Hrubý domácí produkt byl o 13% nižší než na začátku Velkého skoku. I když hladomor zdecimoval řady obyvatelstva, došlo k podcenění stále se zvyšujícího růstu populace, který až doteď nebyl chápán jako problém pro rozvoj ekonomiky státu. Graf č. 1: Populace Čínské lidové republiky v milionech v letech Zdroj: NOLL, Paul. Total Population of China [online]. [cit ]. Dostupné z: 13 Hospodářské fenomény 21. století - 2. část. Euroekonom.cz: ekonomický portál [online] [cit ]. Dostupné z: 14 Velký skok vpřed [online]. Mendelova zemědělská univerzita, [cit ]. Dostupné z: 15 Velký skok vpřed. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: 16 ŽÍDEK, Libor. Hospodářský vývoj Číny: ( ). Národohospodárský obzor, Brno: ESF MU Brno, 2006, VI, č. 2, s ISSN Velký skok vpřed. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z:

7 Po tomto neúspěchu byla Maova pozice oslabena a došlo k uvolnění politiky. Lidé začali být znovu finančně odměňováni podle výkonu. Došlo k redukci komun (základní ekonomické a správní jednotky) a systém družstev se zhroutil. Čína se vrací k dovážení potravin, HDP roste. 1.3 Velká proletářská revoluce To ale bohužel netrvalo dlouho, Mao Ce-tung totiž v roce 1966 vyhlašuje takzvanou Velkou proletářskou kulturní revoluci. 18 Ta si kladla za cíl obnovit moc, kterou Mao ztrácel, a také snížit vliv vnitrostranických konkurentů. 19 Na venkov byly přestěhovány miliony lidí, strana totiž tvrdila, že se všichni nemohou uživit ve městech. Proběhla další reorganizace průmyslu a zemědělství, ekonomika byla rozvrácena. Zároveň také umíraly statisíce až miliony lidí, kteří podléhali řádění Rudých gard. Jejich členy byli často mladí zfanatizovaní lidé, kteří měli za úkol zbavit společnost buržoazie. Jako důkaz viny mohla být pouhá znalost cizího jazyka nebo nepřítomnost Maovy Rudé knížky. Byly také stavěny megalomanské stavby, díky čemuž trpěla příroda, stejně jako hlavně kulturní dědictví, které bylo v tomto období devastováno. 20 Ekonomika rostla pomalu, asi jen 2-3% ročně, což kvůli mnohem většímu růstu populace nedostačovalo. Armáda v roce 1968 vrátila moc nad zemí paralyzovanou Rudými gardami zpátky do rukou Komunistické strany Číny. Graf č. 2: HDP Čínské lidové republiky v miliardách dolarů (mezi lety ) Zdroj: THE WORLD BANK, Gross Domestic Product of China [online]. [cit ]. Dostupné z: 18 ŽÍDEK, Libor. Hospodářský vývoj Číny: ( ). Národohospodárský obzor, Brno: ESF MU Brno, 2006, VI, č. 2, s ISSN Kulturní revoluce. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: 20 Hospodářské fenomény 21. století - 2. část. Euroekonom.cz: ekonomický portál [online] [cit ]. Dostupné z:

8 Po kulturní revoluci tedy byla Čínská lidová republika pod vládou koalice představitelů strany a členů armády. Od zásady kolektivního vlastnictví se upouštělo, ústřední plánování výroby sice pokračovalo, ale podniky začaly být řízeny revolučními výbory složených z místních obyvatel. HDP se sice zvyšovalo, technologický pokrok oproti zbytku světa ale stále více a více zaostával. 21 Kulturní revoluce v podstatě dobíhala až do smrti Velkého kormidelníka v roce Moc se snažil získat takzvaný Gang čtyř, vedený vdovou po Maovi, který chtěl ovládnout mocenské struktury země. Byl neúspěšný, všichni dotyční byli zatčeni a odsouzeni. 22 Následovaly spory, jestli se země má ubírat cestou maoismu anebo zvolit cestu umírněnějšího socialismu. Komunistická strana si zvolila druhou volbu a v roce 1978 byl na místo Mao Ce-tunga dosazen reformista Deng Xiaoping Éra Deng Xiaopinga Deng Xiaoping ( ) je považován za hlavní postavu ekonomické proměny Číny. Studoval ve Francii a Sovětském svazu, po svém návratu do Číny byl aktivní v komunistické straně a stal se politickým lídrem komunistické enklávy Mao Ce-Tunga v severozápadní Číně. Prudce stoupal v hierarchii strany a roku 1955 se stal vůdcem politbyra. Na rozdíl od Maovy vize ideálově zaslepeného komunismu poznal Xiaoping důležitost ekonomického růstu, což ho přivedlo ke konfliktu s Velkým kormidelníkem. Mao ho označil za kapitalistu, během kulturní revoluce přišel Deng o moc a byl odsouzen k nuceným pracím. Roku 1973 ho ovšem Mao rehabilitoval a díky vstoupil opět do politbyra. Následníkem v čele komunistické strany se měl stát tvrdý zastánce maoismu Hua Geofeng, kterého před svou smrtí doporučil sám Mao Ce-Tung. Deng Xiaoping se i přesto díky svým kontaktům v armádě, straně a politbyru dokázal vyhoupnout do vedení strany. Jeho moc potvrdilo definitivně třetí plénum Ústředního výboru Čínské komunistické strany. 24 Dědictví, které za sebou zanechal Mao, přivedlo Čínu na okraj kolapsu. Deng proto avizoval, že bude třeba udělat mnoho reforem. 2.1 Program čtyř modernizací Deng zavedl program čtyř modernizací, se kterým původně přišel Zhou Enlai. Změny se týkaly čtyř oblastí: zemědělství, průmyslu, vědy a obrany. V podstatě to znamenalo zefektivnění zemědělské produkce, průmyslovou automatizaci, nový ekonomický pohled a zajištění ochrany Číny. 25 Cílem nové strategie bylo ze země udělat v blízké budoucnosti světovou velmoc. Program začal změnami v zemědělství, které bylo pro zvrácení čínské chudoby klíčovým sektorem. V době Dengova nástupu k moci pracovalo v zemědělském sektoru přes 60 % Číňanů. 26 Kolektivizované zemědělství zavedené Velkým kormidelníkem se ukázalo být velkou tragédií a bylo nutno jej od základu. Vláda Xiaopinga to v podstatě vyřešila implementací tržních principů a 21 ŽÍDEK, Libor. Hospodářský vývoj Číny: ( ). Národohospodárský obzor, Brno: ESF MU Brno, 2006, VI, č. 2, s ISSN Banda čtyř. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: 23 Teng Siao-pching. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: 24 ELLIOTT, Michael. Thirty Years After Deng: The Man Who Changed China. [online]. [cit ]. Dostupné z: 25 WATKINS, Thayer. SAN JOSÉ STATE UNIVERSITY. Economic Development in China After Mao: The Four Modernizations [online]. [cit ]. Dostupné z: 26 History of agriculture in the People's Republic of China: Since In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z:

9 dekolektivizací. Roku 1978 byl zaveden systém zodpovědnosti domácností (Household Responsibility System), 27 který dával farmářům právo větší svobody v rozhodnutí co a jak pěstovat. Byl rozpuštěn dřívější systém komun a stát přenechal správu pozemků vesničanům. Přestože byly pozemky nadále ve vlastnictví státu a farmáři je nemohli prodávat nebo je dávat do zástavy, přinesla tato změna vítanou svobodu. Byly sníženy kvóty toho množství z produkce, které má každý farmář odevzdat státu a přebytečnou úrodu mohl volně prodat na trhu, což dalo farmářům důvod ke zvýšení zemědělské produktivity. Zemědělci navíc dostali právo najmout až sto pracovníků. Netrvalo dlouho, než se tento systém volného obchodu začal rozmáhat, začal se tvořit přebytek a čínským venkovem začaly protékat peníze. Do roku 1984 běželo na tomto systému 98% domácností. 28 Během následujících dvou dekád byla podle vládních agentur snížena úroveň chudoby z 250 milionů obyvatel v roce 1978 na pouhých 130 milionů v roce Tento výsledek je považován za jedno z nejrychlejších a největších snížení chudoby, které kdy v historii proběhlo. 29 Graf č. 3: Pokles chudoby (v %) od zavedení reforem vlády Denga Xiaopinga ( ) Zdroj: CHANDRASEKHAR, C.P. a Jayati GHOSH. MACROSCAN. How did China Reduce Rural Poverty?. [online]. [cit ]. Dostupné z: 27 SINGAPORE MANAGEMENT UNIVERSITY. Agricultural Modernisation in China: The Second Leap [online]. [cit ]. Dostupné z: 28 ŽÍDEK, Libor. Hospodářský vývoj Číny: ( ). Národohospodárský obzor, Brno: ESF MU Brno, 2006, VI, č. 2, s ISSN NATIONAL BUREAU OF STATISTICS OF CHINA. Communiqué on 2004 Rural Poverty Monitoring of China [online]. [cit ]. Dostupné z:

10 2.2 Ukončení izolace Dengovi se zavedením tržních systémů na venkov podařila přeměna zemědělství. Na modernizaci průmyslu ovšem čínské zdroje nestačily. Bylo potřeba vymanit se z izolace zapříčiněné maoismem a přilákat zahraniční investory. Spojené státy blokovaly dovoz moderních technologií do lidové republiky, což limitovalo možnosti rozvoje jak v zemědělství, tak v průmyslu. 30 S ohledem na rozmáhající se mocenské vlivy Sovětského svazu bylo pro Čínu důležité začít hledat spojence, který by se za její zájmy postavil. Deng věřil, že pro modernizaci ekonomiky je potřeba vytvořit si dobré vztahy s ekonomickými velmocemi své doby. 31 Byl prvním čínským vládcem, který se setkal s japonským císařem a zařídil zlepšení vztahů s Japonskem. Účastnil se vyjednávání o normalizaci vztahů se Spojenými státy a sám osobně je i vedl. V listopadu roku 1979 provedl túru po Spojených státech, kde se setkal s prezidentem Jimmy Carterem, kongresmany a obchodními lídry. V důsledku těchto jednání se vláda komunistické Číny rozhodla otevřít se přílivu zahraničního kapitálu formou politiky otevřených dveří (Open Door Policy). 32 Problémem realizace tržních principů v komunistické vyřešil Deng zřízení Speciálních ekonomických zón. V roce 1980 vznikly první čtyři Speciální ekonomické zóny na Čínském pobřeží: Shenzen, Zhuhai, Xiamen, Shantou. Současně s nimi bylo 14 přístavních měst vyhlášeno jako města otevřená. Tyto zóny jsou v podstatě typ volných přístavů. Vláda redukuje nebo eliminuje clo, podporuje zahraniční investice a zavádění pokročilých technologií, což umožňuje ekonomický a technický rozvoj. Díky proexportně vybavené infrastruktuře a odpuštění cla za dovoz surovin ve spojení s levnou pracovní silou se tyto oblasti staly lákavým cílem investic firem, kterým se takto naskytla možnost vyrábět zboží levněji a efektivněji. 33 Nová politika hrála klíčovou roli v ekonomickém rozvoji země a nastartovala její ekonomický boom. Zapříčinila kumulaci kapitálu v Číně, vznik nových továren s pokročilou technikou a především zvýšení produktivity Číňanů. Od roku 1978 prudce vzrostl hrubý domácí produkt země, který od té doby roste průměrně o více než 9 procent ročně. Tento růst, zapříčiněný hlavně otevřeností ekonomiky, katapultoval přibližně třiceti let Čínskou lidovou republiku do světové elitní skupiny G8. 30 MACK, Lauren. China s Special Economic Zones (SEZ). [online]. [cit ]. Dostupné z: 31 VOGEL, Ezra. Deng s China. [online]. [cit ]. Dostupné z: 32 Open Door Policy. BBC NEWS. [online]. [cit ]. Dostupné z: open_door_policy.stm : Special Economic Zone (SEZ). [online]. [cit ]. Dostupné z:

11 Graf č. 4: Historický růst HDP Čínské lidové republiky v miliardách jüanů ( ) Zdroj: BOUNDLESS. Peoples' Republic of China's Nominal Gross Domestic Product (GDP) Between 1952 to [online]. [cit ]. Dostupné z: Přestože ve speciálních ekonomických zónách došlo v podstatě k absolutní liberalizaci trhu, v Číně stále vládl komunismus. Deng přistupoval k liberalizaci svým vlastním způsobem - tzv. dual track liberalizace. Místo rychlého zvratu volil způsob postupného testování kapitalistického systému. Proto můžeme vidět koexistenci dvou zdánlivě si odporujících systémů - jednoho založeném na centrálním plánování a druhého fungujícího na základě nabídky a poptávky. Fungování tohoto systému je zajištěno v podstatě tím, že předem určená část produkce se prodá za státem určené ceny a s přebytkem se volně obchoduje. Deng věřil v to, že Čína není připravená na to, aby měla vládu volenou lidem. 34 Jeho přesvědčení bylo, že je nutné mít silnou a efektivní vládu, která je schopna rychle se rozhodovat a nečekat na podporu lidu. Dengova administrativa pokračuje v dalších reformách. Snižuje se kontrola soukromého obchodu a rozsah vládních intervencí. Dochází dokonce k menší privatizaci státních společností. Přesto zůstává vlastnictví zemědělské půdy stále v rukou státu. Stále existuje velké množství státních společností, které ovládají přes 50% trhu. Deng tomuto systému říkal socialismus s čínským charakterem. To byl jediný způsob, který mu dával možnost efektivně vykonávat politická rozhodnutí. 2.3 Ztráta vlivu ve straně Přestože byly reformy přínosem pro celou ekonomiku, čelily také kritice. Konzervativci ze strany kritizovali odcizení se od Maoismu a zaprodání se kapitalismu. Mnohem větším problémem se stalo hnutí studentů, kterým se nezamlouval růst korupce a pomalý proces proměn. Část z nich byla pro demokratizaci Číny. To vedlo v roce 1989 k protestům, z nichž nejviditelnější a nejrozsáhlejší byl na náměstí Nebeského klidu v Pekingu. Tam se shromáždili převážně studenti, kteří dávali najevo svou nespokojenost s inflací, omezeným kariérním podmínkám a korupcí. 35 Od dubna proto okupovali náměstí Nebeského klidu a neustále se k nim přidávalo místní obyvatelstvo. Vzhledem k politickým událostem v komunistickém bloku, který se začal rozpadat, se Xiaoping Deng obával, že by protestní hnutí mohlo svrhnout vládu, zničit dílo reforem a nastolit anarchii, kterou zažil během řádění Rudých gard během 34 VOGEL, Ezra. Deng Xiaoping and the Transformation of China: Belknap Press of Harvard University Press, ISBN CHIU. The Root of the Tiananmen Square Protests. [online]. [cit ]. Dostupné z:

12 Kulturní revoluce. Z těchto důvodů vydal v noci z 3. na 4. červen rozkaz zastavit protesty jakýmikoli prostředky. To vyústilo v masakr, během kterého byli studenti stříleni automatickými puškami a přejížděni tanky. Odhady obětí se liší podle zdrojů od stovek do několika tisíců. Červený kříž udává přibližně 2600 mrtvých. 36 Masakr na náměstí Nebeského klidu poškodil obraz Číny v zahraniční politice. Spojené státy společně se svými spojenci uvrhly na zemi sankce. Ty se různily stát od státu. Především to bylo zrušení politických návštěv, oficiální pomoci při rozvoji a kontrolování zbrojního exportu. Na popud USA a Evropského společenství souhlasila Světová banka a Asijská rozvojová banka na zadržení půjček Číně. 37 Pověst Denga Xiaopinga utrpěla, byl donucen k odchodu do penze. Jeho moc razantně klesla a reformy byly kvůli rostoucímu maoismu v ohrožení. Na jaře roku 1992 navštívil speciální ekonomické zóny Guangzhou, Shenzen a Zhuhai, kde pronesl projevy o nutnosti ještě větší otevřenosti Čínské ekonomiky a zdůraznil, že alternativy konzervativců jsou ideově zaslepené, čímž pomohl reformnímu proudu. 3. Náhled do současnosti a závěr Od té doby, kdy Čínská lidová republika zahájila pod taktovkou Denga Xiaopinga přeměny své ekonomiky prostřednictvím reforem, zaujala na globálním poli důležité postavení. Rychlostí, kterou nikdo nemohl předvídat, se ze zdeformované země stal silný hráč na mnoha frontách. Jelikož je však čínská ekonomika primárně vývozně zaměřena, není imunní vůči globálním krizím, což jsme mohli nedávno pozorovat během ekonomických problémů Spojených států. 3.1 Ekonomický stav Dosavadní rozvoj ekonomiky Čínské lidové republiky determinuje pozitivní predikce jejího budoucího vývoje. V současnosti jde o druhou největší ekonomiku na světa s průměrným ročním růstem osmi procent. Bez tak vysokého růstu by byla v mnohem horším stavu. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) předpovídá pro rok 2014 růst o velikosti 8,2 % HDP, který má být řízen především domácí poptávkou. 38 Organizace jde ještě dál - odhaduje, že Čína předběhne do roku 2016 USA a stane se největší světovou ekonomikou. 39 Domácí poptávku má stimulovat především nedávné zrušení politiky jednoho dítěte a s tím spjatý očekávaný baby boom. 36 CHANG, Albert. Revisiting the Tiananmen Square Incident: A Distorted Image from Both Sides of the Lens. [online]. [cit ]. Dostupné z: 37 HARDING, Harry. The Impact of Tiananmen on China's Foreign Policy. [online]. [cit ]. Dostupné z: 38 ORGANISATION FOR ECONOMIC CO-OPERATION AND DEVELOPMENT. Economic outlook, analysis and forecasts: China - Economic forecast summary (November 2013) [online]. [cit ]. Dostupné z: 39 LEONG, George. China could become world s biggest economy in [online]. [cit ]. Dostupné z:

13 Graf č. 5: Vývoj HDP Číny ve srovnání se zeměmi G8 v letech (v bilionech dolarů) Zdroj: World Development Indicators - Google Public Data Explorer: Gross Domestic Product. [online]. [cit ]. Dostupné z: Sílu čínské ekonomiky potvrzují také další ukazatele. Krátce po světové finanční krizi v roce 2009 se stala největším světovým exportérem. 40 Tím bylo do té doby Německo. Celková suma čínského exportu přesahovala roku miliard Euro, což bylo o 24 miliard Euro více než v případě spolkové republiky. 41 Pro Čínu to byl zásadní zlom po finanční krizi, protože předtím prožila třináctiměsíční pokles. Přes slabou globální poptávku se vládě podařilo udržet zboží levné a čínský vývoz vzrostl o 17,7 procent. The Economist zároveň předpokládá, že se Čínská lidová republika stane do roku 2014 největším světovým importérem. 42 Podle oficiálních statistik zaujímají výdaje čínských spotřebitelů pouhých 34 procent HDP (v případě USA je to 70 procent). 43 Ve chvíli, kdy na západě vidíme nevyváženost v podobě zvýšených výdajů obyvatelstva, můžeme v případě Číny mluvit o opaku, o podprůměrném konzumu. Podíl konzumu má ovšem rostoucí tendence. Prioritním zájmem země je vyváženost podílu domácí spotřeby. Čínská střední třída začíná vytvářet atraktivní příležitosti pro západní firmy, které do Číny dovážejí zboží. Mezinárodní firmy si všimly důležitosti vzrůstající nákupní síly Číňanů, což se podepisuje na zvýšeném vývozu produktů ze zemí západu do Říše středu. Jedním z nejmarkantnějších příkladů tohoto jevu může být automobilové odvětví. Během úpadku evropského trhu si automobilky začínají upevňovat 40 China 'overtakes Germany as world's largest exporter'. In: BBC NEWS. [online]. [cit ]. Dostupné z: 41 China ist Exportweltmeister. In: FRANKFURTER ALLGEMEINE ZEITUNG. [online]. [cit ]. Dostupné z: html 42 How to get a date: The year when the Chinese economy will truly eclipse America s is in sight. In: THE ECONOMIST. [online]. [cit ]. Dostupné z: 43 China to Become the World's Largest Importer by In: FORBES MAGAZINE. [online]. [cit ]. Dostupné z: /

14 svoje pozice na čínském trhu. Pro firmu BMW se stala Čína klíčovým trhem. Friedrich Eichiner (Chief Financial Officer v BMW) očekává kontinuální růst mezi 25 až 30 procenty za rok. 44 Čínská lidová republika uměle udržuje svou měnu nízko kupováním dolaru, což povzbuzuje export a zvyšuje obchodní přebytek. Tato politika může mít deformační dopady na světové trhy a je často kritizována státníky z ostatních zemí. Ještě do nedávna používala administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy pro tyto způsoby termín měnová manipulace. 45 Zahraniční investoři, kteří chtějí v Číně podnikat, platí v této zemi místní měnou, což je Čínský jüan, který získají směnou jiných měn (v nejvyšší míře je zastoupen právě americký dolar). Společnosti tuto měnu získávají od Čínských bank. Vzhledem k tomu, že je hodnota čínské měny regulována státem, tak se na jüanu neprojeví efekt změny kurzu, což by v tomto případě byl nárůst jeho ceny. 46 Díky příznivým podmínkám pro podnikání ve speciálních ekonomických zónách se tímto principem nakumulovalo v čínské pokladnici více než tři a půl bilionu amerických dolarů. To znamená, že Čínská lidová republika disponuje největšími dolarovými rezervami vůbec a je také významným věřitelem Politická situace Čínský politický systém je dodnes ovládán komunistickou stranou, která je u moci již od dob maoismu. Strana má permanentní monopol na moc a není tolerantní ke svým odpůrcům. Od Deng Xiaopinga neměla Čína suverénního vládce. Nejvyšší moc je v rukou politbyra komunistické strany - forma kolektivního vládnutí, ve které má sedm členů určitou hodnost a specifickou odpovědnost za přidělené portfolio (od vojenské, přes legislativní až po diplomatické činnosti). 48 Nejvýše postavený je generální tajemník strany Xi Jinping, jehož pravomoce jsou také nejrozsáhlejší. Moc vlády se opírá o armádu. Čínská lidová osvobozenecká armáda není pod křídly státu, ale pod absolutní kontrolou ze strany. Její loajalita k režimu byla mnohokrát testována, viz protesty na Náměstí nebeského klidu. Čínská lidová republika bývá často kritizována za porušování lidských práv a za uplatňování represí vůči svým obyvatelům. Obyvatelstvo této země činí bez mála pětinu obyvatel světové populace, přesto je více než osmdesát procent z nich považováno za nesvobodné. 49 Komunistická strana má právo zatknout a věznit kohokoli bez adekvátního soudu. Kromě toho v zemi panuje rozsáhlá cenzura, jak těch tištěných medií, tak i internetových. Na rozdíl od Severní Koreji nezakázala přístup k internetu všem občanům, ale zavedla systém Velkého čínského firewallu, čímž získala kontrolu nad internetovými informacemi. Není možné vyhledávat určitá hesla jako perzekuce, nezávislost Tibetu nebo demokratické hnutí BMW manager: 'We can't just export to China'. In: DEUTSCHE WELLE. [online]. [cit ]. Dostupné z: 45 China's Currency. In: BROOKINGS INSTITUTION. [online]. [cit ]. Dostupné z: 46 How China Manages its Currency: An Explanation for Humans. In: THE WALL STREET JOURNAL. [online]. [cit ]. Dostupné z: 47 International Reserves of Countries Worldwide. In: GLOBAL FINANCE MAGAZINE. [online]. [cit ]. Dostupné z: 48 V. LAWRENCE, Susan a Michael F. MARTIN. Understanding China s Political System. In: CONGRESSIONAL RESEARCH SERVICE. [online]. [cit ]. Dostupné z: 49 Inside China: Nation is among most repressive. In: THE WASHINGTON TIMES. [online]. [cit ]. Dostupné z: 50 Cracking the 'Great Firewall' of China's Web censorship. In: ABC NEWS. [online]. [cit ]. Dostupné z: -

15 3.3 Ekologické a demografické problémy Mezi akutní témata patří také znečištění čínského prostředí. Industrializace změnila čínský venkov v ekologicky zdevastovanou zónu, která ohrožuje nejen dodávky potravy, ale také ekonomickou budoucnost země. Podle státních organizací je v Číně mezi osmi až dvaceti procenty zemědělsky vhodné půdy. 51 Velká část této půdy, která má zajistit obživu pro více než jednu miliardu Číňanů, je kontaminovaná těžkými kovy. Podle ekologů je tato toxická tragédie důsledkem dvou trendů: expanze průmyslu, který vypouští škodlivé látky do vzdálených oblastí kvůli prevence znečištění městských center, a používání chemických hnojiv. Tyto činnosti vedou také k rapidní urbanizaci - v roce 2012 žilo v Číně poprvé více lidí ve městech než na venkově. To vedlo také ke kontaminaci jídla některých oblastí potravinového průmyslu. Vedení strany naštěstí začalo podnikat kroky, které se tuto tendenci snaží zastavit. Při stavbě nových průmyslových projektů mají tak začínají být zohledňovány ekologické aspekty. 52 Dalším problémem, kterým se čínská vláda musí nutně zabývat, je demografie země. Aktuálně je Čínská lidová republika nejlidnatější zemí světa. Její rozloha je srovnatelná s rozlohou USA, na stejně velkém území ale žije přibližně 1,3 miliardy lidí 53 ze sedmi miliardové populace Země, což je čtyřikrát více než v USA, kvůli čemuž musí Čína do budoucna počítat s velkými výzvami. Graf č. 6: Srovnání populace ČLR v roce 2010 a předpověď stárnutí populace pro rok 2050 Zdroj: BBC NEWS. Ageing China: Changes and challenges. [online]. [cit ]. Dostupné z: Vzhledem ke dříve takřka exponenciálnímu růstu obyvatelstva byla zavedena politika jednoho dítěte. Tento zákon zakazoval většině párů mít více než jedno dítě, což s sebou přineslo negativní vedlejší efekty. Nejmarkantnějším problémem se stalo stárnutí čínské populace. V listopadu roku 2013 ohlásilo vedení komunistické strany uvolnění této politiky. Ta se od sedmdesátých let, kdy byla zavedena, stala velice nepopulární. Byla často kritizována kvůli vlivu na stárnutí populace, což způsobuje zvýšení léčebných výdajů a snížení produktivity obyvatelstva. Od sedmdesátých let se snížila porodnost z původní hodnoty 5,91 dítěte na ženu na dnešní hodnotu 1,6. Velkou roli hraje také délka života, která se ve 51 China's Bad Earth. In: THE WALL STREET JOURNAL. [online]. [cit ]. Dostupné z: 52 Government: Industrial projects will not threaten local ecology. In: CHINA DAILY NEWS. [online]. [cit ]. Dostupné z: 53 China Population In: WORLD POPULATION REVIEW. [online]. [cit ]. Dostupné z:

16 zmiňovaném období téměř zdvojnásobila - ze 43 na 73 let. Podle předpovědí Organizace spojených národů by v roku 2050 činila střední hodnota věku 48,7 let, 54 což je o 14,7 let více než dnes. Existuje tedy velké množství nejenom ekonomických problémů, před kterými stojí Čínská lidová republik. Některé z nich jsou problémy unikátními, které nemají v dějinách lidstva obdoby a jejichž vývoj bude velmi zajímavé v budoucnu sledovat. 54 Ageing China: Changes and challenges. In: BBC NEWS. [online]. [cit ]. Dostupné z: -

17 Seznam použitých zdrojů Tištěné publikace [1] ŽÍDEK, Libor. Hospodářský vývoj Číny: ( ). Národohospodárský obzor, Brno: ESF MU Brno, 2006, VI, č. 2, s ISSN [2] ŽALOUDEK, K. (2004) Encyklopedie politiky Praha: Libri, 3. vydání, ISBN [3] MICHAL, J., Š. (1994) Komparativní hospodářské systémy Praha: Univerzita Karlova 1. vydání, ISBN [4] VOGEL, Ezra. Deng Xiaoping and the Transformation of China: Belknap Press of Harvard University Press, ISBN Dokumentární filmy [5] China's Capitalist Revolution [film]. Režie: Rob Coldstream. Velká Británie, BBC, Dostupné z: Internetové prameny [6] China in the 20th Century. King's College: History Department [online] [cit ]. Dostupné z: [7] Boxerské povstání. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: [8] Dějiny Čínské lidové republiky. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: [9] China Recovery from War, Photius Coutsoukis [online] [cit ]. Dostupné z: [10] Hospodářské fenomény 21. století - 2. část. Euroekonom.cz: ekonomický portál [online] [cit ]. Dostupné z: [11] Velký skok vpřed [online]. Mendelova zemědělská univerzita, [cit ]. Dostupné z: [12] Velký skok vpřed. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: [13] Kulturní revoluce. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: [14] Banda čtyř. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: [15] Teng Siao-pching. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: [16] ELLIOTT, Michael. Thirty Years After Deng: The Man Who Changed China. [online]. [cit ]. Dostupné z: [17] WATKINS, Thayer. SAN JOSÉ STATE UNIVERSITY. Economic Development in China After Mao: The Four Modernizations [online]. [cit ]. Dostupné z: [18] History of agriculture in the People's Republic of China: Since In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: [19] SINGAPORE MANAGEMENT UNIVERSITY. Agricultural Modernisation in China: The Second Leap [online]. [cit ]. Dostupné z: [20] NATIONAL BUREAU OF STATISTICS OF CHINA. Communiqué on 2004 Rural Poverty Monitoring of China [online]. [cit ]. Dostupné z: [21] MACK, Lauren. China s Special Economic Zones (SEZ). [online]. [cit ]. Dostupné z:

18 [22] VOGEL, Ezra. Deng s China. [online]. [cit ]. Dostupné z: [23] Open Door Policy. BBC NEWS. [online]. [cit ]. Dostupné z: open_door_policy.stm [24] 1980: Special Economic Zone (SEZ). [online]. [cit ]. Dostupné z: [25] CHIU. The Root of the Tiananmen Square Protests. [online]. [cit ]. Dostupné z: [26] CHANG, Albert. Revisiting the Tiananmen Square Incident: A Distorted Image from Both Sides of the Lens. [online]. [cit ]. Dostupné z: [27] HARDING, Harry. The Impact of Tiananmen on China's Foreign Policy. [online]. [cit ]. Dostupné z: [28] ORGANISATION FOR ECONOMIC CO-OPERATION AND DEVELOPMENT. Economic outlook, analysis and forecasts: China - Economic forecast summary (November 2013) [online]. [cit ]. Dostupné z: [29] LEONG, George. China could become world s biggest economy in [online]. [cit ]. Dostupné z: [30] China 'overtakes Germany as world's largest exporter'. In: BBC NEWS. [online]. [cit ]. Dostupné z: [31] China ist Exportweltmeister. In: FRANKFURTER ALLGEMEINE ZEITUNG. [online]. [cit ]. Dostupné z: html [32] How to get a date: The year when the Chinese economy will truly eclipse America s is in sight. In: THE ECONOMIST. [online]. [cit ]. Dostupné z: [33] China to Become the World's Largest Importer by In: FORBES MAGAZINE. [online]. [cit ]. Dostupné z: / [34] BMW manager: 'We can't just export to China'. In: DEUTSCHE WELLE. [online]. [cit ]. Dostupné z: [35] China's Currency. In: BROOKINGS INSTITUTION. [online]. [cit ]. Dostupné z: [36] How China Manages its Currency: An Explanation for Humans. In: THE WALL STREET JOURNAL. [online]. [cit ]. Dostupné z: [37] International Reserves of Countries Worldwide. In: GLOBAL FINANCE MAGAZINE. [online]. [cit ]. Dostupné z: [38] V. LAWRENCE, Susan a Michael F. MARTIN. Understanding China s Political System. In: CONGRESSIONAL RESEARCH SERVICE. [online]. [cit ]. Dostupné z: [39] Inside China: Nation is among most repressive. In: THE WASHINGTON TIMES. [online]. [cit ]. Dostupné z: [40] Cracking the 'Great Firewall' of China's Web censorship. In: ABC NEWS. [online]. [cit ]. Dostupné z: [41] China Population In: WORLD POPULATION REVIEW. [online]. [cit ]. Dostupné z: [42] Ageing China: Changes and challenges. In: BBC NEWS. [online]. [cit ]. Dostupné z: [43] China's Bad Earth. In: THE WALL STREET JOURNAL. [online]. [cit ]. Dostupné z: [44] Government: Industrial projects will not threaten local ecology. In: CHINA DAILY NEWS. [online]. [cit ]. Dostupné z: