Radostné vánoãní chvíle

Transkript

1 13. prosince 2007 ãíslo 12 roãník XI Cena 6 Kã Milí ãtenáfii, v adventnû voàavém ãase, kter je provázen nedoãkavostí i radostmi (tûch nejmen ích) a starostmi (tûch odrostlej ích) k Vám vypravujeme poslední ãíslo leto ního roku. SnaÏili jsme se do nûj pfiipravit jako do balíãku pod stromeãek v e, na co jste zvyklí, a snad i nûco navíc. S nadûjí, Ïe tfieba uprostfied pfiedvánoãního shonu najdete klidnou chvilku k jeho pfieãtení anebo se k LL vrátíte aï bûhem nadcházejících sváteãních dní. NeÏ Vám k nim v ak popfiejeme, je tû malé upozornûní pro vûrné pfiedplatitele, kter m pfiikládáme sloïenku s prosbou o její brzkou úhradu. A na závûr bychom Vám, na i milí ãtenáfii, chtûli popfiát poïehnané a radostiplné vánoãní svátky a aè jejich sváteãní atmosféra jen tak rychle nevyprchá, ale provází Vás po cel pfií tí rok. Va e redakce Slova moudr ch NejdÛleÏitûj í a nejnaléhavûj í otázka, kterou nám klade doba adventní a vánoãní, zní: Co jsi udûlal pro druhé? Martin Luther King ZatrÏeno V stavu betlémû mûïe nav tívit vefiejnost v Muzeu Luhaãovického Zálesí do 21. prosince a po svátcích 29. a 30. prosince (13-16 hod.) a v lednu muzeum zahajuje provoz vernisáïí v stavy o lidovém kroji Luhaãovického Zálesí Ztratila jsem fûrtu ek (v 15 hod.) Hosté silvestrovského pobytu si mohou vybírat z nabídky kulturních programû v hale Vincentky 29. prosince Klarinet napfiíã staletími a 30. prosince Zpívání u Vincentky (15 hod.), v LázeÀském divadle 30. prosince Muzikál v gala (19.30) a 1. ledna Novoroãní koncert (v 16 a ) Pfii Tfiíkrálové sbírce âeské katolické charity obejdou v sobotu 5. ledna koledníci s pokladniãkou luhaãovické domácnosti Radostné vánoãní chvíle Kresba Radmila Krãmová Va e Excelence, na radnici jste fiekla, Ïe jste zde byla jiï pfied 12 lety. Jak dojem na vás udûlaly souãasné Luhaãovice? Musím fiíct, Ïe ohromn. Zmûna je oãividná, va e mûsto je mnohem barevnûj í, hezãí a ãistûj í neï dfiív, vyrostly tu i nové pûkné budovy. A po prohlídce va ich dvou lázeàsk ch hotelû, musím konstatovat, Ïe i technika pro léãbu nebo wellness je mnohem lep í, neï jakou jsem tu zaïila pfied lety. Je vidût, Ïe va e mûsto i láznû jsou v rozkvûtu a já vám k nûmu blahopfieji a vûfiím, Ïe v budoucnu budeme spolupracovat s va ím mûstem, zejména s lázeàskou ãástí. Napfiíklad k vám mûïeme posílat ãínské lékafie, aby tu pomohli zavádût metody ãínské medicíny, jeï vedou k utuïení zdraví. Existuje Vstávají ze sna past fii Václav Renã Vstávají ze sna past fii a diví se a Ïasnou. A bez váhání zamífií, kde vidí hvûzdu jasnou. Nad hol m chlévem z kamení, co hledí dolû k mûstu, hofií to BoÏí znamení a osvûtluje cestu. Svolává k chlévu ze v ech stran i andûle i lidi. A kdo má srdce dokofián, kaïd to svûtlo vidí Spolupráce Lázní s ãínsk mi lékafii moïná Velvyslankynû âínské lidové republiky v âr J. E. Huo Yuzhen pfiijela spoleãnû s obchodním radou a II. tajemníkem Velvyslanectví âlr v âr na pracovní náv tûvu Zlínského kraje. Po oficiálním programu v krajském mûstû, kter zahrnoval setkání s hejtmanem, prohlídku BaÈova v tahu, budovy 21 a BaÈovy vily vãetnû obûda s pfiedstaviteli kraje a podnikateli a krátké tiskové konference, vykonala ãínská delegace i náv tûvu Luhaãovic. Zaãala pfiivítáním starostou na radnici, následovala prohlídka LH Palace, Jurkoviãova domu a zakonãena byla pfiípitkem minerální vody v hale Vincentky. Pfied rozlouãením poskytla velvyslankynû hovofiící perfektnû ãesky (stejnû jako její doprovod) exkluzivní rozhovor pro LL. hodnû léãebn ch metod a postupû jako akupunktura, masáïe, baàkování atd., jeï jsou uïiteãné a velmi úãinné. Zaãneme diskutovat s podnikateli, zda o to mají zájem, a na e ambasáda by k navázání této spolupráce ráda pomohla. S velk m zájmem jste si prohlíïela v echna zafiízení v léãebné i hotelové ãásti LH Palace. V Jurkoviãovû domû jste si v imla u vyfiezávaného nábytku detailu na Ïidli, kter vám pfiipomínal ocas Fénixe u nás páva. Velmi mû to zajímalo, hotel byl postaven v 18. stol., ale v porovnání s ãínskou tradicí není rozdíl tak velk. Proto jsem fiekla, Ïe motiv na Ïidlích, na stropech nebo dokonce i pfiistavûn strop s lustrem v jídelnû vypadá úplnû jako ãínsk. (Pokraãování na str. 4) listy@lazneluhacovice.cz

2 strana 2 LÁZE SKÉ LISTY 13. prosince 2007 Bilance roku 2007 pfiíznivé i zaslouïené v sledky Závûrem roku se pravidelnû zam líme nad tím, jak se nám podafiilo naplnit pfiedsevzetí i zámûry, se kter mi jsme do nûj vstupovali. Hodnotíme v sledky a vyvozujeme z nich závûry pro dal í období. V na í akciové spoleãnosti toto hodnocení není jen anal zou úãetních v kazû. Je procesem, jehoï se úãastní 550 na ich zamûstnancû. Na setkáních s nimi na v ech pracovi tích je seznamujeme s tím, co se nám podafiilo, kde existují problémy, kde ãelíme pfiekáïkám a potíïím, které musíme pfiekonávat i mimo akciovou spoleãnost, abychom kdyï ne zcela, tak alespoà v rámci moïností naplnili na e podnikatelské zámûry a cíle. Vedeme tím dialog, kter je zdrojem pouãení pro na i práci, pfiíleïitostí vysvûtlit na im spolupracovníkûm, Ïe jsou to pfiedev ím oni, kdo o dosaïen ch v sledcích, o spokojenosti hostû rozhodují. Ale také, Ïe nejen oni, ale ani vedení spoleãnosti nemûïe zmûnit rozhodnutí legislativních orgánû, ovlivnit ceny energií, potravin a dal ích vstupû, ale i ceny, za které poskytujeme na e sluïby zdravotním poji Èovnám a které ve svém v sledku v znamnû ovlivàují v sledky na- eho podnikatelského snaïení. Pfies uvedené skuteãnosti mûïeme bilanci roku 2007 ve srovnání s rokem pfiedcházejícím oznaãit vcelku za pfiíznivou. Po drastick ch a ve vztahu k lázeàství likvidaãních opatfieních Ministerstva zdravotnictví âr v roce 2006 do lo ke zmírnûní poklesu zdravotních poji tûncû na léãebné lázeàské pobyty, kter se letos zastavil. A co je podstatné, úbytek hostû zdravotních poji Èoven je kompenzován nárûstem hostû samopláteck ch pobytû. K tomuto v vojovému trendu velmi pfiispívá i dobré jméno Lázní Luhaãovice ve vûdomí na í i zahraniãní vefiejnosti, pravidelná odborná setkávání lékafiû a medicínsk ch odborníkû rûzn ch profesí, ktefií mají pfii tûchto pfiíleïitostech moïnost se seznámit a pfiesvûdãit o vysoké úrovni poskytovan ch léãebn ch lázeàsk ch sluïeb v na í spoleãnosti. Také Ningerovy dny pfiispívají k odborné prestiïi Lázní Luhaãovice, a. s. Akciová spoleãnost Láznû Luhaãovice se tû í i dobré povûsti v úrovni a kvalitû sluïeb v oblasti hotelnictví, gastronomie i kongresové turistiky. O tom svûdãí i pravidelné náv tûvy v znamn ch osobností v na ich zafiízeních, jako bylo napfiíklad leto ní setkání prezidentû âeské republiky pana Václava Klause a Slovenské republiky pana Ivana Ga paroviãe, náv tûvy velvyslancû a v znamn ch osobností a zahraniãních delegací Zlínského kraje. K dobrému jménu Lázní Luhaãovice jako v znamného a atraktivního místa lázeàství a zdravotní turistiky pfiispívají i aktivity z oblasti kultury a umûní, jak mi jsou napfi. hudební festival Janáãek a Luhaãovice, Akademie Václava Hudeãka, Divadelní Luhaãovice i Mezinárodní festival dûtsk ch folklorních souborû, které obohacují kulturní a spoleãensk Ïivot. K poznávání pamûtihodností regionu navíc pfiispívá i na e cestovní a informaãní agentura Luhanka, jeï zaji Èuje v lety hostû do zajímav ch míst v okolí a nezastupitelnou míru informovanosti i propagace zprostfiedkovává také ná mûsíãník LázeÀské listy. A to v e vede i k vy í náv tûvnosti ostatních lázeàsk ch zafiízení a mûsta Luhaãovice. Dokladem toho je dosud nejvût í poãet hostû, témûfi 30 tisíc, ktefií bûhem leto ního roku vyuïili iroké kály na ich sluïeb. Vedle kaïdodenních provozních povinností máme stále na mysli i otázky na í budoucnosti. Té blízké i té vzdálené. Proto dále pokraãujeme v modernizaãním programu a obnovû objektû a zafiízení, zdokonalujeme nabídku a kvalitu sluïeb a usilujeme o získání nov ch hostû. Po nûkolikaleté pfiípravû podkladû jsme letos pro li expertním hodnocením skuteãností vypl vajících z návrhu vlády âr na zápis lázeàského areálu na Seznam svûtového kulturního dûdictví UNESCO. Dokonãili jsme rovnûï projektovou i vûcnou pfiipravenost k modernizaci lázeàsk ch hotelû Morava a Alexandria. Po nároãné opravû a rekonstrukci jsme dali do uïívání dal í památkovû chránûn ubytovací objekt v centru Lázní vilu se zvlá tním názvem Alpská rûïe pocházející ze 2. poloviny 19. století, kter dokumentuje architektonickou rozmanitost i zvlá tnost Lázní Luhaãovice. Pracujeme na projektové pfiípravû revitalizace lázeàského areálu a na modernizaci dal ích objektû a zafiízení. Nezapomínáme ani na své zamûstnance. I kdyï si nemûïeme dovolit (byè bychom chtûli) je odmûàovat stejnû, jako je tomu ve státním zdravotnictví a vefiejném sektoru, jenom proto, Ïe musíme myslet i na svou budoucnost a nemûïeme spotfiebovat v echno, co z na ich ãinností vyprodukujeme. Peãujeme i o jejich odborné a jazykové vzdûlávání, o jejich komunikaãní schopnosti odpovídající rostoucím poïadavkûm a nárokûm na ich hostû a náv tûvníkû. D chalo by se nám lépe, kdybychom nemuseli s sebou táhnout od poãátku Odborné akce se v roce 2007 vydafiily Pofiádání odborn ch kongresû, konferencí, sjezdû ãi semináfiû má v luhaãovick ch lázních jiï dlouholetou tradici. Po vzniku akciové spoleãnosti v ak má pokraãování této tradice mnohem zásadnûj í v znam. Se zmûnou systému odesílání do lázní, kdy rozhodování o tom, kdo do lázní pojede, pfie lo z odborové organizace na praktické nebo odborné lékafie ãi revizní lékafie zdravotních poji Èoven, jsme zjistili, Ïe ve zdravotnické vefiejnosti je velmi malá informovanost o práci lékafiû a dal ího zdravotnického personálu v lázních, Ïe pfietrvává fiada m tû z doby minulé. Vzhledem k této skuteãnosti jsme se rozhodli prohloubit spolupráci s odborn mi spoleãnostmi âls J. E. Purkynû a zvát na odborná setkání do Luhaãovic pfiedev ím odborníky z oborû, které mají vztah k nemocem léãen ch v Luhaãovicích. Má to nûkolik v hod. Pfiedev ím na i lékafii, zdravotní sestry ãi fyzioterapeuti se bezprostfiednû dostávají k nov m informacím t kajícím se jejich práce, mají moïnost prezentovat své zku enosti z lázeàské péãe pfied kolegy za v ech typû zdravotnick ch pracovi È a tito pak mají moïnost poznat, kam své klienty odesílají, pfiíp. zaloïení akciové spoleãnosti velké bfiemeno a vynakládat více neï 11 mil. Kã roãnû, ve srovnání s ostatními zdej ími subjekty podnikajícími rovnûï v lázeàství, na celoroãní údrïbu vefiejného prostranství, kter m je lázeàsk areál, dostupnost a nezávadnost minerálních pramenû, na organizaci kulturních akcí, provozování LázeÀského divadla, to v e, a nejen to, ze zdrojû pouze akciové spoleãnosti. Dobfie se tak podniká a vybírají danû do mûstské pokladny v místû, v nûmï se pfiedev ím nûkdo jin stará o jeho dobré jméno a spokojenost jeho hostû, náv tûvníkû a klientû. V sledky, jichï jsme v 15. roce ãinnosti akciové spoleãnosti Láznû Luhaãovice dosáhli, je v ak moïné právem oznaãit za pfiíznivé i zaslouïené. Jsou pro nás v chodiskem k dal ímu smûrování na í spoleãnosti. Zasluhují si uznání a ocenûní v ech na ich pracovníkû, ktefií se o nû pfiiãinili a jimï tímto vyjadfiuji velké podûkování. Ing. Josef KRÒÎELA, CSc., generální fieditel a pfiedseda pfiedstavenstva a. s. Láznû Luhaãovice se inspirovat k dal- ím moïn m terapeutick m postupûm. Nebylo tomu jinak ani v leto ním roce. První vût í konferencí na pûdû akciové spoleãnosti letos byly v mûsíci bfieznu jiï XIV. luhaãovické dny ve spolupráci s âeskou pneumologickou a ftizeologickou spoleãností a âeskou spoleãností alergologie a klinické imunologie. Nosné téma se vûnovalo nov m poznatkûm v diagnostice a léãbû astmatu bronchiale a chronické obstrukãní bronchopulmonální choroby, sesterská ãást pak úkolûm sestry v péãi o alergiky a astmatiky. Akciová spoleãnost zde byla zastoupena pfiedná kou autorû H. Kolafiíková, J. Hnátek, Z. Hlobil na téma Inhalaãní léãba v Luhaãovicích. Vysokou odbornou úroveà zdûraznila i úãast obou pfiedsedû spolupracujících odborn ch spoleãností prim. MUDr. Stanislava Kosa a doc. MUDr. Víta PetrÛ, CSc., a dal- ích pfiedních specialistû oboru nejen z âr, ale i ze Slovenska. Hned v mûsíci dubnu jsme pofiádali XIV. sjezd Spoleãnosti rehabilitaãní a fyzikální medicíny s rekordní úãastí 700 hostû. (Pokraãování na str. 4)

3 13. prosince 2007 LÁZE SKÉ LISTY strana 3 E. Vá áryová: Mám ráda herce, ktefií mají na jevi ti zv en tep První ãást rozhovoru s pfiední slovenskou hereãkou, jenï vznikl pfii leto ních Divadelních Luhaãovicích, jsme otiskli v záfiijovém ãísle LázeÀsk ch listû. Nyní pfiiná íme jeho slíbené pokraãování. S jak mi pocity sledujete mladé hereãky, jeï hrají velké role, které jste kdysi hrála vy? Jsem velmi vdûãn divák, pokud hrají dobfie, nepfiem lím o niãem, jdu s nimi a drïím jim palce. Ale tím, Ïe uãím ve kole, nemám od mlad ch odstup a vût inou to jsou moje Ïaãky a Ïáci. Pro li m ma rukama, takïe spí cítím, Ïe mám studené ruce a mám za nû trochu trému a snaïím se jim pomáhat, kolik mohu, kdyï za mnou pfiijdou o radu. Ráda poradím, ale nesnaïím se zasahovat do toho, co dûlají po odchodu ze koly. Sleduji je a mám radost, kdyï se jim dafií. Co je pro nû nejtûï í? NejtûÏ í je asi pfiechod z laskavé náruãe koly a ochrany do praxe. Nûktefií z nich nemají tûstí, ve kole jsou skvûlí a najednou se ocitnou ve vzduchoprázdnu, to je deprimuje nejvíc, jak fiíkají. Jako by o nû nebyl ani dostateãn zájem a musí si znovu budovat svou pozici, coï není snadné. Hereck Ïivot je velmi tûïk. Pokud si ho nûkdo zvolí, musí poãítat se v emi tûïkostmi, které to obná í, napfi. i to, Ïe je talentovan, krásn ãlovûk a nemá tûstí a neprosadí se. MoÏná je to i tím, Ïe vymizel pocit sounáleïitosti, dfiíve kdyï herci z divadel nemûli tolik dabingû a vedlej ích ãinností, Ïili víc pohromadû, bylo to spoleãenství. I kdyï jsou divadla, v nichï to funguje pofiád. Ale kdyï se nûkdo z mlad ch dostane do divadelní fabriky, tak to potom velice pocítí, je osamûl a nemá tam 3-4 kolegy nebo aspoà reïiséra pfiíbuzného vûku, tak na to si mnozí ãasto stûïují. Prosadila jste se v ãsl. filmu na poã. 60. let a souãasné pfiíleïitosti, které máte v ãeském filmu, utvrzují v tom, Ïe jste z filmu ani neode la. Tû í vás zájem ãesk ch reïisérû a divákû? Urãitû. Barrandov mi podal pomocnou ruku, kdyï jsem byla úplnû mladá, a potom jsem hodnû toãila filmy na Slovensku. KdyÏ jsem mûla dûti, tak jsem toãila také v Praze, musela jsem skloubit práci v divadle a televizi a ve slovenském filmu. Pracovala jsem v ak nepfietrïitû s ãesk mi reïiséry, z nichï mnozí natáãeli na Slovensku. Pak jsem mûla etapu v 80. letech, kdy jsem dûlala s Petrem Vaiglem hudební filmy, tam jsme se setkaly ãasto i s mou sestrou Magdou. Potom pfii la 90. léta a najednou nabídky poslední doby, musím konstatovat, Ïe pracuji hlavnû s mlad mi reïiséry ve filmu i divadle. Jan Hfiebejk mi nabídl roli v Pelí cích, kdyï byl asi jen o rok star í neï mûj syn. Jaké to je pracovat s mladou generací? Je to bájeãn pocit, protoïe mladí se na mû obracejí a znamená to, Ïe je moje práce zajímá. A hlavnû jsou zvûdaví na mûj názor, hodnû diskutují a vyprávíme si, speciálnû u filmu Pelí ky, chtûl reïisér vûdût, protoïe neproïil rok , atd., jaké to bylo. Musela jsem mu donést dobové fotografie, jak vypadala moje máma apod. a vyprávût mu o té dobû. ReÏisér Hfiebejk vytváfií kolem sebe pfiíjemnou, tvofiivou atmosféru dûvûry a profesionality, aniï bychom nûkde stále vysedávali. KdyÏ se mu nûco nelíbí, tak pracujeme donekoneãna, dokud nedostane z kaïdého to, co potfiebuje. Je to talentovan reïisér, pokud jde o vytváfiení charakterû, i s Petrem Jarchovsk m to umí velmi dobfie. TakÏe jsou to pro mû neoãekávaná setkání a jsem ráda, Ïe pfii la do mého Ïivota. Tak jako pfii el do mého Ïivota J. A. Pitínsk, coï byl zlom v mé divadelní kariéfie. Spolupracovali jsme spolu v Divadle Na zábradlí v Praze a je tû k tomu s tak tûïk m autorem, jako byl Thomas Bernhart. Dostala jste za tuto roli i Cenu Alfréda Radoka. To uï byl jen v sledek, my jsme v ak tak intenzivnû a krásnû pracovali, Ïe se mnû to uï málokdy stává. Abychom se setkali a dûlali bez ohledu na to, zda to bude mít úspûch, nebo nebude, ale vûnovali se tomu na 200 %, v tom je p. Pitínsk pro mû zjevení. Je to vzácn ãlovûk. Jsem ráda, Ïe ho znám, Ïe jsem s ním mohla pracovat. Tak bych mohla jmenovat dal í. Jsou to o generaci aï dvû mlad í lidé, a tak ani nemám ãas pfii nich stárnout. (smích) To vy nestárnete. Co pro to jinak dûláte? Îiji dost asketick Ïivot. Nejsem ãlovûk, kter si neumí nûco odepfiít. Emília Vá áryová byla v roli kmotry festivalu Divadelní Luhaãovice velmi spokojena Nikdy v Ïivotû jsem nekoufiila, nepiji skoro vûbec alkohol, nevysedávám po nocích v podnicích moïná i to je jedna z moïností, jak b t fit. Nûco jsem zdûdila v genech, moje maminka se dlouho drïela velmi dobfie. Ale jinak mám ráda Ïivot, i kdyï ho Ïiji spofiádanû. Vychovala jsem 3 dûti, nemohla jsem si dovolit nûjaké úlety, Ïila jsem svou prací a dodnes je tomu tak. Mám milou zahrádku u domu, hodnû v ní fyzicky pracuji a velice mû to baví. A kdyï mohu, tak se trochu svému zdraví vûnuji, ale nechodím moc po doktorech. NeuÏívám léky, protoïe jsem alergiãka a ony kodí, takïe se snaïím drïet v dispozici tak, abych lékafie moc nepotfiebovala. Ale tady jsem chodila na masáïe. Co máte ráda na divadle? Profesionalitu, kdyï vidím, Ïe jsou herci koncentrovaní a snaïí se navázat dialog s divákem. Toho si cením nejvíc. Nemám ráda povrchnost na jevi ti a mám ráda herectví, které pracuje se sebou sam m, nabízí hodnû ze sebe, nejen, Ïe se pfiizpûsobuje autorovi nebo textu. Mám ráda, kdyï to funguje, kdyï to, co se nabízí na jevi ti, pfiejde do hledi tû a zase zpût, protoïe divadlo je zaloïeno na kontaktu. Herec v sobû musí najít trpûlivost zaãít s divákem komunikovat. Mám ráda herce, ktefií mají na jevi ti zv en tep, kdyï je vidût, Ïe tvrdû pracují, ale pfiitom je to profesionální. Ale já jsem velmi vdûãn divák, takïe se chytím a jdu s nimi. V divadle mám ráda, kdyï inscenace má i své tajemství. KdyÏ to v echno není tak jako v mexick ch novelách, Ïe se nemusí v echno fiíkat a zûstává i nûco nedopovûzeného, aby mûli herci o ãem hrát a diváci s nimi mohli pfiem let. To je na jevi ti dûleïité. A kaïd dobr autor v sobû tajemství nosí. Jak se vám hraje v nové budovû Slovenského národního divadla? Mnoho vûcí je tam krásn ch, bála jsem se, Ïe to bude monstrum, architektura z 80. let, kdy se budova zaãala stavût, se nedá zapfiít. Navzdory tomu je v budovû nûco milého, speciálnû ve vnitfiních prostorách. âinohra SND hrála na dvou místech, v Divadle P. O. Hviezdoslava a na Malé scénû, tak pfiestûhování je pfiíjemné, protoïe se do obou budov uï dlouho vûbec kvûli stavbû nového divadla nic neinvestovalo. Nyní jsme pfii li do nového, ãistého, na krásné jevi tû, obloïené nádhern m dfievem, takïe je tam mnoho pfiíjemn ch vûcí. Podle mû by velká ãinoherní scéna mohla b t o nûco men í, ale to je problém mlad ch, ktefií tam budou hrát. Lidé tam teì chodí, jsem pfiekvapená, Ïe t den po nastûhování bylo v e vyprodané. Má asi o 155 míst víc, neï jsme mûli v b valé ãinohfie. Ta druhá (Malá) scéna je dost podobná, co se t ká poãtu divákû, ale je také úplnû jiná. Já jsem v ãinohfie SND i se sv mi studentsk mi lety nepfietrïitû od r. 1960, kdy jsem tam hostovala v mal ch rolích, takïe je to velice dlouho. Ale nejsem sentimentální, tak jak hraji kaïd druh den na jiném jevi ti aè u Bolka Polívky v Brnû nebo v Kolowratû ãi v âinoherním klubu v Praze anebo u nás v ãinohfie, nebo ve Studiu S v Bratislavû ãi na Malé scénû, tak to neberu vûbec sentimentálnû. I ze své atny jsem se vystûhovala po tolika letech za hodinu, v ichni ãekali na vrátnici, Ïe budu plakat, ale nestalo se. Îivot jde dál a pfiiná í dal í zmûny. Která role vás v poslední dobû stála nejvíc sil? Je to vïdy ta, která pfiijde. ProtoÏe ãlovûk musí obstát a ãím je star í na jevi ti, tím je to obtíïnûj í. VÏdycky mi to staré dámy, na e hereãky, fiíkaly, poãkej, poãkej, uvidí. (Pokraãování na str. 8)

4 strana 4 LÁZE SKÉ LISTY 13. prosince 2007 Spolupráce Lázní s ãínsk mi lékafii moïná (Pokraãování ze str. 1) Nevím, jestli architekt, kter ho stavûl, se nepouãil trochu i z ãínské architektury a kultury. Moc mû to potû ilo a myslím, Ïe mûïeme v kultufie dále a více spolupracovat. V na í republice Ïijete s mal mi pfiestávkami jiï 16 let. Dokonce jste tady studovala na Filozofické fakultû UK v Praze. Co jste vystudovala a jak máte k na í republice a kultufie vztah? Studovala jsem tu ãe tinu a sloven- tinu a také literaturu. A jsem ráda, Ïe mohu prostfiednictvím ãeského jazyka pomáhat rozvíjet vztahy mezi obûma na imi zemûmi. Tû í mû, Ïe mohu udûlat na tomto poli kus práce, protoïe mám hlubok vztah k lidem b valého âeskoslovenska i nynûj í âeské republiky, ponûvadï vím, Ïe se zachovali velice pfiátelsky k ãínskému lidu. Máme dobrou tradici ve vzájemné spolupráci a chceme v ní pokraãovat, perspektivní jsou v echny oblasti, zejména zdravotnictví, kultura, kolství, cestovní ruch ad. Máte vy osobnû k nûãemu u nás speciální vztah? Pfiece jen jsou na e kultury i pfies hlubokou tradici dost odli né. Je známo, Ïe u nás v âínû Ïije 56 národností a kaïd národ má svûj charakteristick kulturní jazyk, tance, písnû. Pofiádáme taky hodnû festivalû, ale co musím ocenit u vás v âr, Ïe máte tolik festivalû po cel rok. KaÏd kraj, kaïd okres má svûj festival. To u nás v âínû, i kdyï máme tolik národností, ve srovnání s vámi tolik festivalû nemáme. To je va e vynikající silná stránka. Moc se mi to líbí, protoïe zachováváte tradice, lidé chodí v krojích, a dokonce jsem vidûla i vy í pfiedstavitele, jak nosí kroje a chtûjí tak prezentovat rodné mûsto. Je pûkné, Ïe si zachováváte tyto tradice. Odborné akce se v roce 2007 vydafiily (Pokraãování ze str. 2) Zde sice byla hlavním tématem rehabilitace u traumatologick ch diagnóz, ale zaznûly i pfiedná ky z lázní, akciová spoleãnost byla zastoupena formou posterû, kdy se kolektiv autorû pod vedením MUDr. I. Vafieky, Ph.D., vûnoval pfiedev ím vy etfiením a následné rehabilitaci pohybového aparátu, která se provádí v akciové spoleãnosti. V témïe mûsíci se zde se ly téï piãky ãeské pediatrie na XIII. luhaãovick ch pediatrick ch dnech s tématem Urgentní stavy v pediatrii. Lékafii a fyzioterapeuti zastoupení prim. MUDr. J. Rydlovou a J. Buãkovou pfiednesli téma Respiraãní fyzioterapie u akutních onemocnûní d chacích cest a v sekci zdravotních sester se na i pracovníci zab vali problematikou v skytu v í u dûtí. Hned v kvûtnu jsme pofiádali jiï 42. roãník Mezioblastního semináfie dvou pfiíhraniãních spolkû lékafiû, a sice Zlín, KromûfiíÏ, Uherské Hradi - tû a Trenãín. Tento multidisciplinární semináfi obsazují sv mi sdûleními pfiedev ím odborníci z nemocnic v e jmenovan ch mûst a je dûkazem pokraãující spolupráce ãesk ch a slovensk ch lékafiû i po rozdûlení obou republik. íjen byl vyhrazen vzpomínce na zakladatele luhaãovické inhalaãní âínská velvyslankynû obdivovala pfii prohlídce Jurkoviãova domu mj. fiezbáfiské detaily nábytku léãby a propagátora zdej ích lázní prof. MUDr. Franti ka Ningera formou jiï VI. roãníku odborné konference nesoucí jeho jméno.v znam Ningerov ch dnû byl opût podtrïen úãastí pfiedsedy ORL spoleãnosti prof. MUDr. Roma Kostfiici, CSc., a dal ích pfiedních odborníkû ãeské a slovenské otorinolaryngologie, ktefií neopomnûli vyzvednout v znam lázeàské léãby pro svûj obor. Za akciovou spoleãnost zde zaznûla pfiedná ka MUDr. A. Prãinové s tématem Balneoterapie d chacích cest v Luhaãovicích. V ech pût stûïejích akcí se uskuteãnilo za velkého zájmu v ech zúãastnûn ch odborníkû, kter ch pfiijelo do Luhaãovic celkem z celé âr i zahraniãí. S potû ením mûïeme konstatovat, Ïe popularita odborn ch aktivit pofiádan ch v a. s. Láznû Luhaãovice stále roste, o ãemï svûdãí i dal í nová odborná akce nab vající postupnû rozmûrû tradiãních konferencí, a to ryze sesterská Praktick prûvodce diabetem. V leto ním roce to byl jiï semináfi pro více neï 300 v eobecn ch sester a nutriãních terapeutû. prim. MUDr. Jifií HNÁTEK, vedoucí lékafi Lázní Luhaãovice, a. s. Ve filmovém klubu v Luhaãovicích byly minul mûsíc uvedeny 2 zajímavé ãínské filmy Horská hlídka a Nikdo nesmí chybût, které byly ocenûné. Nevidûla jste je náhodou? Já jsem je sice nevidûla, ale vím, Ïe se úãastníme mnoha rûzn ch festivalû, mezinárodních filmov ch festivalû, pfiehlídek i dnû filmû. To jsou tedy dva z nich. Produkujeme kaïd rok hodnû filmû, protoïe máme mnoho filmov ch studií, která kaïd rok natoãí dost filmû, které pak posíláme do svûta, a soustfieìují se jak na moderní Ïivot, tak na motivy klasické i z historie. Teì se v Praze napfi. promítá film Kletba zlat ch kvûtû. Sice jeho pfiíbûh ãi dûj je trochu reïisérem vymy len, ale v prava a kost my jsou krásné, dokonce dostaly nominaci na Oscara. Myslím, Ïe postupnû sem z Prahy doputuje a mûïete se na nûj také podívat. âína se v na ich i svûtov ch médiích objevuje v souvislosti s pfiípravami a budováním sportovní infrastruktury na svûtovou olympiádu, jeï probûhne u vás v pfií tím roce. Nejen stavafii s obdivem sledují stavbu hlavního olympijského stadionu tzv. ptaãího hnízda. Pojedete se domû na OH podívat? Mohu se podívat do âíny, protoïe mám kaïd rok dovolenou, ale tentokrát o tom je tû popfiem lím, jestli pojedu, nebo ne. Olympiáda je svûtová vûc, nejen ãínská, i kdyï jsme hostitelskou zemí, a bude tam jistû hodnû lidí, v televizi asi uvidíme více neï pfiímo na stadionech. Ale chce-li ãlovûk zaïít tu ohromnou atmosféru, musí b t pfiímo tam. Je tû se rozhodnu, zda tam pojedu v období olympiády, nebo zûstanu v âr. âína se na olympiádu intenzivnû pfiipravuje, protoïe chce ukázat celému svûtu jedny z nejlep ích OH na svûtû. Dûkuji vám, Va e Excelence, za rozhovor a chtûla jste je tû nûco dodat na závûr? Taky vám dûkuji. Pfiála bych si, aby k nám pfiijelo co nejvíce ãesk ch turistû a divákû, ktefií se chtûjí podívat na olympiádu a chtûjí vidût, jak vypadá âína v nynûj í dobû. Vy máte pfiísloví: Lépe jednou vidût neï 100x sly et. TakÏe bych si pfiála, aby k nám do âlr pfiijelo co nejvíc lidí a vûfiím, Ïe i více ãínsk ch turistû se pfiijede podívat sem do âr, ale i do va eho kraje a va eho mûsta Luhaãovice. Marta KOZÁNKOVÁ Sestry si cení moïnosti dal ího vzdûlávání Láznû Luhaãovice, a. s., vûnují dal ímu vzdûlávání v ech zdravotnick ch pracovníkû mimofiádnou pozornost. Minimálnû 4-5x roãnû pofiádají jak pro lékafie, tak i nelékafiské obory sjezdy a odborné konference. Kromû kreditû, získan ch na tûchto akcích (od 1. ledna 2006 musí kaïd zdravotník dokladovat své vzdûlání hodnotou 40 kreditû), je dána nelékafisk m oborûm dal í moïnost vzdûlávání na samostatn ch semináfiích. Letos byly uspofiádány 3: v bfieznu probûhla odborná konference Praktick prûvodce diabetem-iii, semináfi na téma O etfiování ran a konference Novinky v léãbû diabetu se konala 24. listopadu. Lektorka MUDr. J. Terãíková z Diabetologického centra pfii interní klinice IPVZ Krajské BaÈovy nemocnice ve Zlínû na ní zaujala pfiedná kou o obezitû a moïnostech její léãby. Vedle správné Ïivotosprávy, pohybového reïimu a medikamentozní léãby prezentovala i chirurgické úpravy a bandáïe Ïaludku, které je moïné k dosaïení úbytku hmotnosti pouïít. Její kolega MUDr. J. Macháãek informoval o prostfiedku EXUBERA, coï je inzulín aplikovan inhalaãní formou. Oficiálnû je jiï jako léãiv zaregistrovan, od ledna 2008 se u nás zaãne v opodstatnûn ch pfiípadech pouïívat, jeho spotfieba je v ak 4x vy í neï u inzulínu, aplikovaného formou injekãní a vyïádá si podobnû jako u astmatikû v uku správného inhalaãního postupu. V závûru prezentoval zástupce spolupofiádající firmy L. Havlíãek glukometry, s jejichï pomocí lze rychle (v sledky do 5 s) a ménû bolestivû mûfiit krevní cukr. Celkem 70 zúãastnûn ch sester zhodnotilo kladnû úroveà konference a je vdûãné vedení a. s. za vytváfiení podmínek pro dal í vzdûlávání Hana KOLA ÍKOVÁ

5 13. prosince 2007 LÁZE SKÉ LISTY strana 5 Daniela Folt nová chce Ïít své hedvábné cesty Hedvábné cesty hudebnû poetick veãer pfiivezla do LázeÀského divadla v tvarnice Daniela Folt nová Ïijící ve Francii a potû ila tak zdej í publikum závanem francouzské kultury. Vypomohli ji její francouz tí pfiátelé hobojista Herbert Lashner a kytarista Christian Chanel, ktefií barokními skladbami doprovázeli ãetbu z knihy Citadela Antoina de Saint-Exupéryho a novely MuÏ, kter sázel stromy od Jeana Liona v podání hereãky Mûstského divadla Zlín Heleny âermákové. Po skonãení pofiadu, jenï byl souãástí DnÛ francouzské kultury ve Zlínském kraji 2007, které se konaly ve Zlínû, Vizovicích a KromûfiíÏi, jsem se autorky projektu zeptala: Jak jste pfii la na nápad pfiijít se sv m projektem do Zlína a Luhaãovic? Mám potfiebu prolínat obû kultury, jimiï Ïiji, a ani o jednu nechci pfiijít. Mám spfiíznûné du e jak tady v âesku, tak i ve Francii, takïe jsem chtûla realizovat projekt, v nûmï by se prolnuly. A podafiilo se mi to díky hedvábí, které jsem jiï chtûla opustit. Ale po narození syna jsem zjistila, Ïe hedvábí potfiebuji, abych skloubila svûj rodinn a umûleck Ïivot. Hedvábí mi umoï- Àuje, abych mohla Ïít své hedvábné cesty a pfiemísèovat se tam, kam chci a potfiebuji, kde bych chtûla nûco sdûlit. Proã jste si zvolila úryvky z Citadely? Do Francie jsem ode la s Mal m princem od Saint-Exupéryho a mûla jsem to tûstí, Ïe jsem se zúãastnila konference o tomto spisovateli. Francouzi byli udiveni, Ïe vlastním skoro v echny jeho knihy: Citadelu, Zemi lidí, Malého prince. A kdyï jsem se potom setkala s paní, která se pfiátelila s maminkou Saint-Exupéryho, protoïe u ní v Grace mûli nûjaké stavení, tak to byl pro mû velk záïitek. VÏdycky jsem si pfiála ilustrovat Citadelu, kde jsou slova tak hluboká. Profesoru grafiky M. Viotovi vdûãím za to, co jsem se nauãila na jeho grafice i za to, Ïe jsem potkala tak úïasného ãlovûka, jak m byl. Zjistila jsem, Ïe tuto knihu nikdy nebudu moct ilustrovat, ale Ïe mohu spojit hudbu a v tvarné umûní, coï je moje ilustrace toho, co cítím. Kde jste se seznámila s francouzsk mi hudebníky, ktefií vystoupili v dne ním pofiadu? Pfiátelství s Francouzi se váïe k mému 6letému pobytu v PafiíÏi, kter m jsem zaãala svou cestu do Francie. Od r v ak Ïiji na jihu zemû v Antibes, kde jsem vytvofiila asociaci SCA Spoleãnost pro souãasné umûní âr. Je to nádherné mûsteãko, kde maloval i Picasso, mofie tam cítíte blízko, je to úplnû nûco jiného, neï co dává PafiíÏ. PafiíÏ je kultura, jih je pro mû Ïivot a pfiíroda a moïnost dát nûco svému synovi z té pfiírody. MÛj 3,5let Daniel je mûj hedvábníãek, kter mi dává sílu k tomu, abych uskuteãàovala, co chci a neslevovala ze sv ch snû. A jak zaãala va e umûlecká spolupráce? S hobojistou Herbertem Lashnerem a kytaristou Christianem Chanelem jsme zaãínali poetické veãery v âeském centru v PafiíÏi je tû pfied r a mûly tam velk úspûch. Jsem ráda, Ïe jsem se v té dobû setkala poprvé v Ïivotû s nevidom mi, ktefií chodili na tyto pofiady. Pfiáli si v tom pokraãovat, ale pro mû by bylo obtíïné fiídit to z jihu Francie, 1000 km od PafiíÏe. Ukázka tvorby z knihy Daniely Folt nové Hedvábné cesty Chemins de soie Repro LL Na co se zamûfiujete ve své pedagogické ãinnosti? Ve Zlínském kraji pofiádám jiï 4. ãi 5. roãník kursû pro dûti, v nichï se vûnujeme malbû na hedvábí a textilu. Malujeme speciálními barvami, pokud se dûti za piní, mají nechtûnou kresbiãku na triãku na cel Ïivot. Na hedvábí zafixování drïí, jsou to jasné barviãky, nejsou toxické, dûti to zboï- Àují, je to pro nû nûco nového. Jinak jsem dlouhodobû pracovala na jihu Francie se seniory, coï bylo pro sociální odbor radnice, chtûla jsem se dostat aï k tûïce nemocn m a nejstar ím lidem. Byla to úïasná zku enost, ale zjistila jsem postupnû, Ïe pfiestoïe mû tato práce naplàuje, chybí mi tvofiivost a Ïivelnost, které jsou vlastní dûtem. Dûti se nebojí, nepfiem lejí, malují, zkou ejí. Tím, Ïe se vût inou pou tím do netradiãních vûcí, a teì jdu k velk m formátûm, tak potfiebuji pracovat s publikem, které se nebojí, protoïe já také nûkdy nevím, jestli mi to vyjde, nebo ne. Zaãínala jsem s dûtmi od 2 let a s nejmen ími jsem tu vytvofiila prapor, kter má 4 m na v ku a 2 m na ífiku, a teì se tû ím, Ïe bude ve Frejus (mûsto na jihu Francie pozn. M. K.) ve vûtru vát, bude se to h bat umûní pro mû není statická záleïitost. Se seniory jste také malovala na hedvábí? Malovala jsem s nimi v kursech na hedvábí. Bylo to fajn, ale tro ku mi vadilo, Ïe hedvábí si mohou dovolit jen movitûj í star í dámy, i kdyï jim to nevyãítám. Ale mrzí mû, Ïe se nejmlad í generace této technice nevyuãuje. První rok jsem to s dûtmi zaãínala dûlat ve velkém tady v âesku. Ve Francii jsou rádi, Ïe hedvábí objevujeme, protoïe to bylo jen pro seniorky, které na to mají ãas a peníze. S dûtmi je to v ak objevování, zvûdavost, není to strach leté dámy byly úïasné, mûly hodnû zaïitého, povídaly, co proïily a daly mi moc do Ïivota. Tû ilo mû to, ale vïdycky chtûly vûdût, jestli to dobfie vyjde, nebo ne. A to jsem jim nemohla zaruãit, u tvofiivosti to nezaruãíte. S dûtmi to zkusíme, a kdyï se nám to tfieba nepovede, tak jsme zkazili jenom kus hedvábí. Ale dámy fiekly, hedvábí je drahé, dûti v ak neví, Ïe je drahé. KdyÏ s dûtmi zaãínám, nechávám je pohladit si to hedvábíãko, donesu rûzná hedvábí, nûkterá jsou silná, jiná slab í. Pak jsme hedvábí moãily, pak jsme s tím lítaly, potom si to mohly vyhodit a nejvût í záïitek pro nû byl, kdyï jsme hedvábí na prapory nestfiíhaly, ale trhaly a poslouchaly jsme, jak to vydává zvuk. Taky jsem to proïívala, protoïe umûní je hra, a tak jsme se vzájemnû doplàovaly. Jsem za konfrontaci s nejmen ími velice vdûãná. Jak jsem chtûla hedvábí opustit, nechtûla jsem zûstat u klasického formátu 90x 90 a vyrábût átky, a pou tûla jsem se ze zaãátku do navrhování modelû, tak jsem zmûnila názor. Prozradím na sebe, Ïe jsem ode la do Francie, protoïe jsem se chtûla stát módní návrháfikou, mûla jsem velké plány, chtûla jsem pracovat jen pro Dior, Chanel a nejvût í modelové domy. To mi v ak nevy lo, byla jsem uï stará nebo jsem nemûla potfiebn talent. Moje Ïivotní cesta se vyvíjela jinak. Nakonec jsem zjistila, Ïe to, co v Ïivotû hledám spojování du í, mi umoïàuje právû hedvábí. Oba hudebníci jsou poprvé v âr? Christian je tu poprvé, ale pan Leshner uï tady hrál, v Praze. Jsou velice nad ení pfiírodou a tím, Ïe se poprvé dostávají do jiného prostfiedí, neï je Praha. Îe je to tady v echno sblíïené s ãlovûkem, Ïe tady nejsou jenom pro práci, ale mají ãas si tfieba sníst oplatek, projít se po kolonádû a pokochat se zdej í nádherou a já jsem ráda, kdyï mi fieknou, jak ta pole jsou tu nádherná. Já vím, Ïe moje zemû je krásná. KdyÏ jsem ode la do Francie, obviàovala jsem se, Ïe jsem zradila své rodiãe, pfiátele, v echno, co jsem tu mûla ráda. Ale zase se mi otevfiely jiné dvefie, jiná cesta, díky tomu mohu Ïít dvojí kulturou. Kdy jste ode la do Francie a jak jste tam zaãínala? Ode la jsem, kdyï mi bylo 25. Nevûfiila jsem, Ïe se to tady nûkdy zmûní, odjíïdûla jsem v r. 1989, mûsíc pfied revolucí. Mé zaãátky ve Francii byly tûïké. Ale nelituji jich, protoïe vïdycky v echno tûïké, kdyï to ãlovûk pfiekoná, je potom dobré. Byla jsem vdaná za Francouze, manïel byl herec, Ïili jsme v PafiíÏi, ale zemfiel. Je to uï dávná historie, teì mám dítû za svobodna, zûstala jsem svobodná matka. Mûla jsem ho jako dárek ke ãtyfiicetinám, tak si ho povaïuji. BÛh asi chtûl, aby to dítû pfii lo na svût. U tohoto projektu jsem si fiíkala, buì vyjde, anebo na tom padnu. Doufám v ak, Ïe ho dovedu do zdárného konce a Ïe nebude poslední. Marta KOZÁNKOVÁ

6 strana 6 LÁZE SKÉ LISTY 13. prosince 2007 Z dopisû ãtenáfiû Z dopisû ãtenáfiû VáÏení ãtenáfii, autory téhle stránky jste Vy sami. Dûláte vïdy redakci radost, kdyï ke sv m tajenkám, jeï zasíláte ke slosování, pfiipisujete krátké poznámky, vzkazy, pozdravy i pfiání aï po celé dopisy s laskav m hodnocením právû vydaného ãísla, které jste právû pfieãetli. Redakce se moc omlouvá, Ïe Vám jednotlivû pro nával práce neodpovídá, ale má za své polehãující alibi, Ïe Vám kaïd mûsíc vypraví celé ãíslo LázeÀsk ch listû. TakÏe tato dopisová stránka je odrazem toho, co jsme si vzájemnû po cel rok adresovali. re Obsah LL je stále potû ující a pro ãlovûka (rodáka Ïijícího daleko od Luhaãovic) pfiínosem. Sehnal jsem dal- ího abonenta (p. Mikulãíka z Jablonce). Díky pí. Mgr. Kozánkové za str. 3, ale i dal í materiály Ing. Ivo Bárek, PlzeÀ (3. 7.) Potû il jsem se úvodním ãlánkem editel Lázní podnikatelem roku AniÏ bych to tu il, ve svém minulém dopisu jsem se velmi pochvalnû vyslovil k fiídící ãinnosti pfiedsedy pfiedstavenstva a generálního fieditele a. s. Láznû Luhaãovice Ing. Josefa KrÛÏely, CSc., a ono nezûstalo jen u mého osobního hodnocení, coï je o to v znamnûj í. Rád se proto pfiipojuji ke gratulantûm k udûlení uvedeného titulu, kter je ve správn ch rukou a pfieji panu generálnímu fiediteli pfiedev ím hodnû pevné zdraví a mnoho dal ích úspûchû, které souãasnû pfiedstavují mimofiádnou léãebnou úspû nost Lázní Luhaãovice, a. s. Ivo Vémola, Vítkov (6. 7.) Jsem manïelkou v herce hlavní ceny správn ch odpovûdí na tajenky kfiíïovek LázeÀsk ch listû loàského roku. Od 15. do 22. ãervence jsme pro- Ïili krásn t den ve Va ich Lázních. V ude jsme se setkali s vlídn m pfiijetím, úsmûvy, radami a relaxaãní program se blahodárnû projevil i na na em tûle. Já jsem byla ve Va ich Lázních jiï poãtvrté, manïel sice poprvé, ale je jiï pevnû rozhodnut, Ïe se pfií tí rok vrátí. Myslím si, Ïe chuè se nûkam vracet je tou nejlep í vizitkou Va í péãe o lázeàské hosty i pacienty. Marie Biãi Èová, Nov BydÏov (27. 7.) P. S. ManÏel to je tû neví, ale t denní relaxaãní pobyt dostane pfií tí rok ke sv m kulat m narozeninám. Jako balzám na du i na mû zapûsobila skuteãnost, kdyï jsem tentokrát zaãal v jimeãnû lu tûním kfiíïovky v LL ã. 7/2007 a v tiráïi jsem si pov iml velmi pfiíznivé zmûny u jména éfredaktorky. Pak jsem otoãil na úvodní sloupek a jeho závûr mi to, ãemu jsem zpoãátku ani nechtûl uvûfiit, potvrdil. Je více pfiímûrû, napfi. o vracejících se dobr ch holubech, pachatelích na místo ãinu apod. Ale mnû, abych se pfiiznal, pfiinesla tato zpráva takovou radost, jako bych se vracel domû, tam, kde jsem léta cítil jisté zázemí a pochopení. Pfiiznávám, Ïe jsem si po celou dobu, kdy se Va e jméno (zkratka MK nebyla identická) objevovalo pouze u nûkter ch ãlánkû, nedokázal uvyknout této zmûnû, i kdyï jsem dalek toho, abych nasazoval na Va eho nástupce. Prostû a struãnû k LázeÀsk m listûm jsem si natolik pfiifiadil pouze Vás, Ïe mé vnitfiní já mi bránilo srovnat se s jakoukoliv zmûnou ve vedení redakce. TakÏe nyní je jiï v e zase tak, jak má b t, i to arabské ãíslování jednotliv ch vydání. Cítím, Ïe LázeÀské listy opût dostávají svûj zvlá tní charakter v obsahu i formû, a to je pfiíslibem nov ch informací o tom, co se dûje v Lázních, a. s., i ve mûstû v dobû, kdy my, stálí náv tûvníci Luhaãovic, ãteme LL a ãekáme, aï zase pfiijde ãas na eho návratu. Ivo Vémola, Vítkov (31. 7.) Dûkuji Vám moc za zaslání LázeÀsk ch listû a za uvefiejnûní na eho rozhovoru, kterému jste vûnovala tak rozsáhl prostor ve Va em ãasopisu. Ráda vzpomínám na Luhaãovice, které jsou hluboko vryty do mého srdce, pfieji Va í práci hodnû úspûchû a srdeãnû Vás pozdravuji. MUDr. Eva Nováková, Brno (10. 8.) (vnuãka malífie JoÏi Uprky pozn. M. K.) ãísla opût velmi zajímav Obsah a pouãn. Jsem vdûãn za ãlánky a rozhovory s houslafiem Karlem Vávrou, Radost Jurkoviãov ch vnuãek, Odkaz JoÏi Uprky (i Tamtamy). Ing. Ivo Bárek, PlzeÀ (13. 8.) Jsem ráda, Ïe uï Vás mohu zase ãíst na pozici éfredaktorky. K LázeÀsk m listûm zkrátka patfiíte. Vzpomínám na opakovaná setkávání u Vás v redakci ãi na náhodná setkání v parku. S opu tûním pracovi tû padl nárok na lázeàskou léãbu, a tak se Luhaãovice zmûnily v nezapomenutelnou vzpomínku. Ing. Vûra Pelzbauerová, CSc., Praha (22. 8.) Gratuluji Vám k návratu. LázeÀské listy mají opût jin náboj. Pfii kaïdoroãní náv tûvû Luhaãovic letos v ãervnu jsme Vás li nav tívit, ale nezastihli jsme Vás jiï. Renáta Baãová, Olomouc (4. 9.) Moc dûkuji za srpnové LázeÀské listy, které jsem s velk m zájmem pfieãetl. Zjistil jsem, Ïe to nejpodstatnûj í jste suverénnû zvládla sama brilantnû a pfiesvûdãivû, a to vãetnû fotografií. OceÀuji a obdivuji, klobouk dolû. Pfiipomenulo mi to mou vlastní zku enost pfied fiadou let, kdy jsem své redaktory pustil do svûta, a neï jsem získal nové, vyrábûl jsem po ãtvrt roku periodikum sám a byl jsem rád, kdyï toto období bylo za mnou. S úsmûvem na tu epizodu vzpomínám, a proto to dovedu u druh ch ocenit. Tak aè se dafií! Letos jsem byl po lázních dosti unaven a z formy, ale jiï je to lep í a zase se tû ím na pfií tí léto v Luhaãovicích a vûfiím, Ïe mi vylep í formu. Bude to v den kdy má Václav Hudeãek zahajovací koncert, coï bude zase pro mne svátek. PhDr. Milo Vyroubal, Tfiebíã (13. 9) Dojela jsem dobfie domû a s man- Ïelem velice rádi vzpomínáme na ãtyfii dny strávené v Luhaãovicích. KéÏ by se nám podafiil vyhrát t denní pobyt ve Va ich Lázních, uï zase budu po del í odmlce posílat vylu tûné tajenky. Magda Hrabovská, Ostrava-Nová Bûlá (fiíjen) Unás, v Praze a okolí je nádhern podzim. Ranní mlhy po rozplynutí nabízejí hezké dny, a protoïe houby pofiád rostou, tak jsou v lety pofiád krásné. Miroslav VáÀa, Praha ( ) Po pfieãtení Va ich LázeÀsk ch listû, které jsou velmi ãtivé a poutavé, jsem se pustila i do Va í kfiíïovky a posílám její vylu tûní. Hana Slívová, Ostrava-Zábfieh (2. 11.) Pfiedávám dle Va ich pokynû rozlu tûní tajenky do Va í schránky. ZároveÀ gratuluji redakci, neboè noviny obsahují vïdy celou fiadu zajímavostí pro nás, ãtenáfie. Je dobré mít celkov pfiehled o Ïivotû a práci ve zdej ích lázeàsk ch zafiízeních. S pfiáním hodnû úspûchû ve Va í dal í práci t. ã. pacientka Antonie Otãená ková, Pardubice (8. 11.) Srdeãn pozdrav z druhého konce republiky a podûkování za obsáhlé informace z milovan ch lázní zvlá tû za reportáï o pfierodu RÛÏové vily na Alpskou rûïi (Ïili tam urãit ãas i moji pfiíbuzní), za Ïivotopis generálního fieditele Ing. J. KrÛÏely, LázeÀské tamtamy i za rozhovor Láznû Luhaãovice nejkrásnûj ím místem Zlínského kraje vã. vzpomínky na dr. Blaha. Láznû Luhaãovice by mûly mít místo i v umn ch probíráních arch. Vávry v televizi. S Gondolány jsem se setkal na oslavách PlzeÀského prazdroje. Jsem zvûdav na Babiãku v Národním divadle od reïiséra J. A. Pitínského. Velmi blízká Slova moudr ch. Ing. Ivo Bárek, PlzeÀ (5. 12.) Rád bych se pfiipojil ke v em gratulantûm a srdeãnû poblahopfiál k Ïivotnímu jubileu p. generálnímu fiediteli Ing. Josefu KrÛÏelovi, CSc. KdyÏ jsem proãítal jeho pracovní Ïivotopis, smekám je tû více pfied tím, co v echno uï vykonal a dosud vykonává mimo vrcholnou funkci v managementu Lázní. Úspûchy Lázní, dosahované za jeho vedení, se znásobují tím, kde v ude pûsobil pfied nástupem do Lázní a jsou nadále mno- Ïeny jeho prozírav m rozhodováním, které Láznû Luhaãovice, a. s., pozvedlo na piãkové lázeàské místo v na í republice zcela ojedinûl m zpûsobem. Pfieji mu, aby se je tû mnoho dal ích let mohl tû it ze skliznû úspûchû, které dosáhnou Láznû Luhaãovice, a. s., díky jeho neúnavné píli, ãetn m zku enostem, vysoké odbornosti i brilantnímu umûní jednat s lidmi. K tomu mu pfieji hodnû zdraví i kaïdodenní osobní pohodu. Ivo Vémola, Vítkov (7. 12.) Podûkování VáÏená paní Luká ová, pfied chvílí jsem pfiivezla rodiãe z pobytu v Luhaãovicích. Rodiãe byli nad eni skvûlé ubytování, procedury, stravování i v echno ostatní. Strávili u Vás velmi krásné chvíle, odpoãinuli si, coï byl úãel jejich pobytu. Navíc jim vy lo krásné poãasí, ve které jsem ani nedoufala. Chtûla bych vám podûkovat za perfektní sluïby, hotel Jestfiabí je vynikající a mûïu ho jenom doporuãit. Jménem sv ch rodiãû chci proto podûkovat jak personálu v Jestfiabí, tak personálu, kter podával procedury. Jarmila Vaculãíková, Horní Lideã ( ) Chtûli bychom jen krátce sdûlit, Ïe jsme si opravdu uïili pobyt a sluïby LH Palace. Na im pfiíbuzn m, ktefií pfiijeli s námi, se pobyt také moc líbil. V e pro lo hladce, jedin návrh na zlep ení internet na pokojích, ale snad vût ina va ich hostû jsou star í lidé a nevyuïívají tuto technologii, takïe to není prioritou. My jsme trochu mlad í neï vût ina Va ich hostû a spoléháme na pfiístup k internetu z dûvodu obchodu, ale i potû ení. VyuÏití poãítaãe v lobby hotelu je velká pomoc. Dûkujeme za krásn pobyt. Charlie a Vanessa Velikovsky, Canada ( )

7 13. prosince 2007 LÁZE SKÉ LISTY strana 7 V znamné události Lázní Luhaãovice, a.s., v roce 2007 Setkání prezidentsk ch párû âr a SR probûhlo v Luhaãovicích (3.-4. dubna) Otevíráním pramenû se lázeàská sezona zahajuje ( kvûtna) Generální fieditel Lázní Luhaãovice, a. s., Podnikatelem Zlínského kraje roku 2006 (22. ãervna) Hudba Hradní stráïe a Policie âr zaplní vïdy Luhaãovice (21. ãervna) Ve Sluneãních lázních natáãela ât Brno ( ãervence) 16. roãník hudebního festivalu Janáãek a Luhaãovice ( ãervence) Akademie Václava Hudeãka láká mladé houslisty (31. ãervence 1. srpna) Text a foto Marta Kozánková 9. roãník Divadelních Luhaãovic je svátkem divadla ( srpna) Vila Alpská rûïe slouïí po rekonstrukci nároãn m hostûm (listopad) XV. mezinárodní festival dûtsk ch folklorních souborû Písní a tancem - Luhaãovice 2007 (7. 9. záfií)

8 strana 8 LÁZE SKÉ LISTY 13. prosince 2007 Na 28. kartiãce bylo Nad ení âlovûka osvûïí styk s ãlovûkem, kter se dovede pro nûco nadchnout. Je v nûm zaïehující idea, jak jinak zvládat svou práci; takov jedinec je pfiímo nad en objevem nûjaké my lenky. Na dovolené se rozhlíïejí takoví lidé okouzlenû po úïasné krajinû; jsou nad eni veãírkem stráven m s pfiáteli, pfii nûmï se v ichni dobfie bavili, dají se nadchnout nov mi cestami a sv m nad ením strhnou i jiné. Vjejich blízkosti v ichni proïívají v echno intenzivnû. UpozorÀují se vzájemnû napfi. na to, jak slunce nádhernû prosvítá mraky, jak svéráznû se nad údolím vypíná hora. Naproti tomu existuje mnoho lidí, ktefií se uï nedovedou nadchnout pro nic. O dovolené jezdí stále dál a dále, ale kdyï se jich zeptáte, jaké to bylo, fieknou vám, Ïe jim tam jídlo moc nechutnalo a s hotelem to také nebylo docela v pofiádku. Potfiebují proto stále více popudû zvnûj ku, aby si vûbec uvûdomili sami sebe. âím dále v ak jezdí, ãím více penûz za dovolenou dají, tím ménû cítí puls Ïivota. Hledají Ïivot mimo sebe, protoïe se z nich vytratil. Îádn z vnûj ích záïitkû do sebe nevpustí, a proto nikdy intenzivnû neïijí. Slovo nad ení povznesení ducha znamená téï dojetí, oïivení, naplnûní duchem. Lidé schopní se pro nûco nadchnout se dají uchvátit slovem, pohledem, setkáním, lesní cestiãkou, horou, na kterou plhají. Vnitfinû je vzru í pohled na úïasnou krajinu. Dají se vytrhnout ze své rezervovanosti... Lidé schopni se nadchnout dovedou k nad ení strhnout i jiné. Vyzafiuje z nich Ïivot. S nimi neposedáváme po veãerech v ustaviãném bûdování nad nûãím. Z nich sr í nad ení. mají své ideály a rádi by nás pro nû nadchli. Jak nad enû dovedou vyprávût o tom, co proïili. Ta svûïest a Ïivot! Hovor uï není nekoneãn m pfiemíláním ãehosi; náhle je napínav. A uï jsou tu nové ideje, nové plány, které v nás probouzejí znovu chuè k Ïivotu. Pojednou se nám zachce jít na koncert nebo na v stavu ãi právû na horskou túru. Z takov ch jedincû do nás vchází Ïivot; naplàují nás duchem (Anselm Grün: Poselství shûry, 50 andûlsk ch inspirací pro v ední den) MK PODùLÍ TùDR DEN ÚTER BOÎÍ HOD VÁNOâNÍ ST EDA SV. TùPÁN Místo PF Na silvestrovském veãírku se se el krouïek lidí, ktefií by rádi zaãali nov rok nejen sektem a ohàostrojem. Kdosi napsal na 50 kartiãek 50 rûzn ch pfiedsevzetí pro pfií tí rok a vyzval úãastníky, aby si kaïd jednu vytáhl. Na kartiãkách bylo napsáno 50 postojû, které by mohly dát Ïivotu smûr Vánoãní bohosluïby âtvrtek SV. JAN EVANGELISTA PÁTEK SV. MLÁëÁTEK, MUâEDNÍKÒ 7.30 Zk pro dûti Biskupice Ludkovice pûlnoãní , Ïiv betlém Ïehnání vína SOBOTA Zámecká kaple NEDùLE SV. RODINY PONDùLÍ SV. SILVESTRA ÚTER NOV ROK LUHAâOVICE pro dûti pûlnoãní Ïiv betlém Ïehnání vína POZLOVICE Vánoãní poutû na Sv. Host nû Na Sv. Host n se mohou vydat poutníci i na tûdr den, kdy jsou m e sv. v 7 hod., v 9.15 a (pûlnoãní není). A také na Silvestra, kdy jsou dopolední bohosluïby v 7 hod., v 9.15 a v 11 hod., veãerní pofiad zahájí ve modlitba rûïence, ve 23 hod. pokraãuje adorace, jeï pfiejde ve v dûkovné Te Deum se sv. poïehnáním a rok zakonãí ve 24 hod. pontifikální m e sv. re E. Vá áryová: Mám ráda... (Pokraãování ze str. 3) KdyÏ jsem se jich ptala a vidûla jsem na jevi ti, jak jim trémou bije srdce a mûly studené ruce. íkala jsem jim: Proboha, ãeho se vy je tû bojíte? Odpovídaly, v ak uvidí, potom si na nás vzpomene. A skuteãnû si ãasto vzpomenu. Nemá smysl v divadle jenom vegetovat, a kdyï má ãlovûk je tû udûlat nûco nového, tak ãím je star í, tím je to tûï í. íkají star í herci, Ïe cítí vût í zodpovûdnost. Také, ale i to, aby se ãlovûk stále neopakoval, aby ti diváci z toho je tû mûli radost, Ïe ho na jevi ti vidí. Ano, zodpovûdnost je stále vût í, ale hlavnû je tfieba zaãít pfiem let o ochodu, dokud je tû lidé nefiíkají, jeïí marjá, uï zase ona, stále totéï. Toho bych se chtûla vyvarovat. Hrála jste v klasick ch rolích, dramatech, ale souãasnû hrajete v moderních aï kontroverzních inscenacích. Jak k nim pfiistupujete? Právû to mû baví nejvíc. Posledních 15 let si dûlám soukromou sbírku, Ïe hraji ve hrách souãasn ch autorû. Mám jich uï pûknou fiádku. Mnozí z nich je tû Ïijí, takïe jsem ráda, kdyï mû nûkdo osloví a jdu tfieba i do nevyzkou ené vûci právû proto, Ïe ji napsal Ïijící autor. ProtoÏe na tûchto hrách si ãlovûk nejvíc vyzkou í, pfiece jen autofii pí í o tom, co nás teì trápí, a jsem ráda, Ïe jsem napfi. mohla hrát v kontroverzní hfie Edwarda Albeeho. Je to je tû Ïijící autor, Coro Laudamus z Pie Èan v kostele Sv. Rodiny ( ) i kdyï zavfien v New Yorku nûkde za záclonami, uï má skoro 80, ale stále pí e a je to urãitû jeden z nejlep ích autorû. âekám, Ïe je tû napí e roli pro starou Ïenu, abych si ji mohla zahrát. V kvûtnu vás mohli vidût diváci ve zlínském divadle, kdyï SND zahajovalo festival Setkání-Stretnutie, kde jste hrála v Hypermarketu. A v praïském Kolowratû hrajete s Bronislavem Poloczkem ve hfie Josef a Marie. Mají nûco podobného? Josef a Marie jsou pfiíbûhem o lidské samotû. V echny role, které teì hraji, kdyï jsou trochu dobfie napsané, tak musí b t o tom pohled star ího ãlovûka, matky, která má problémy se sv mi dûtmi atd. TakÏe já uï hraji jen o tomhle anebo pfiíp. umírám ve filmech. Dokonãila jsem film Václav s reïisérem Jifiím Vejdûlkem. Je to skuteãn pfiíbûh velmi zkou ené matky, která sepsala petici a prosila prezidenta, aby udûlil jejímu autistickému synovi, kter se ocitl ve vûzení a umírá tam, milost. Ten chlapec pak milost dostal. TakÏe jsem se opût zab vala tûïk m tématem, tyto tûïké osudy s charakterními rolemi mû velice baví, je co hrát. A nakonec je to i o mnû, kdyï je to dobfie napsaná role. Jsem ráda, kdyï vidím i v Kolowratû - coï je o dvou ztracencích lidi podobného vûku, jako jsem já. Vidím tam diváky, jak mi drïí palce, abych to v Ïivotû úplnû neprohrála, tak je to opravdu dobr pocit. Marta KOZÁNKOVÁ

9 13. prosince 2007 LÁZE SKÉ LISTY strana 9 Pro plné hledi tû a potlesk divákû Prosincové krátké dny jsou známkou toho, Ïe se rok ch lí ke konci a nabídka programû kulturního oddûlení a. s. Láznû Luhaãovice se promûàuje ve znamení adventních koncertû, Silvestrovského pobytu s Novoroãním koncertem Brnûnského rozhlasového orchestru lidov ch nástrojû a posléze 12. reprezentaãního lázeàského plesu, kter rozzáfií Spoleãensk dûm 26. ledna Nastává také nejvy í ãas dokonãit nejen finanãní plán, ale i dramaturgick plán nabídky programû na dal í rok. Pfiedchází tomu vïdy urãité ohlédnutí, tedy zhodnocení daného roku. Nabídku je nutné pfiipravit vïdy i s ohledem na jazykovou bariéru, ponûvadï Luhaãovice celoroãnû nav tûvují také zahraniãní hosté, takïe nejvût í ãást programû tvofiil hudební Ïánr. Koncerty rozeznûly v leto ním roce LázeÀské divadlo celkem 29x. Nejvût í aplaus sklidil koncert Radky Fi arové vûnovan Edith Piaf. Svoje kouzlo mûly i komorní koncerty pofiádané v hale Vincentka. Vezmeme-li v úvahu je tû 3 odpolední koncerty v nabídce Silvestrovského pobytu, dojdeme k ãíslu 8. Pût veãerû bylo vûnováno hereck m osobnostem, které znají diváci z televizních obrazovek. Díky oblíbenosti seriálu âetnické humoresky byl Veãer s Tomá em Töpferem zcela vyprodán. Z 12 divadelních pfiedstavení (mimo Divadelní Luhaãovice) si nejvíce hostû získala komedie Nebyla to pátá, byla to devátá s Janou vandovou, Rudolfem Hru ínsk m a J. Cardou. Nároãnûj í diváci si zase vychutnali pfiedstavení Emigranti s bratry Rodenov mi. Dal í programy (23 veãerû) Zpûvaãka Radka Fi arová s akordeonistou Adamem Hanzlem sklidila na srpnovém koncertû Podívej, kvete rûïe v LázeÀském divadle obrovsk potlesk byly nabízeny v hotelové kavárnû LH Palace, kde jsme pfiivítali mj. svûtovû uznávaného kytaristu, pedagoga a skladatele Jifiího Jirmala. Ve Spoleãenském domû (27 pofiadû) zase oãekával pln sál hostû nejen legendy folkové scény V. Tomá ka a R. Melichara, ale také známého cestovatele Jifiího Kolbabu. Oblíbené kolonádní koncerty v leto - ním roce rozeznûly LázeÀské námûstí celkem 46x, pfiiãemï prim patfií Hudbû Hradní stráïe a Policie âr. Pfiipoãteme-li k tûmto ãíslûm je tû 6 koncertû Festivalu Janáãek a Luhaãovice, 5 koncertû Akademie Václava Hudeãka a 6 pfiedstavení Divadelních Luhaãovic, vyjde nám souãet 167 programû pfiipraven ch pro lázeàské hosty. Toto koneãné ãíslo programû (pfiedstavující finanãní ãástku 2 mil. 800 tis. Kã vynaloïenou pouze za honoráfie a dopravu) vypovídá o skuteãnosti, Ïe a. s. Láznû Luhaãovice nabízí a financuje prûmûrnû jeden program kaïd druh den v roce. Snahou kulturního oddûlení a. s. Láznû Luhaãovice je pfiipravit hostûm nabídku programû rovnomûrnû vyváïenou po cel rok. V pestrosti nabídky mají v ak stále své pfiední místo gradující prázdninové mûsíce, které lákají hosty sv mi tradiãními pfiehlídkami a festivaly. Je tfieba pfii této pfiíleïitosti vzpomenout dobrou spolupráci s dal ími pofiadateli, podílejícími se na pfiípravû a organizaci festivalû, které probíhají v zafiízeních a. s. Láznû Luhaãovice. První spoleãnou tradiãní akcí roku je Otevírání pramenû, zahajující vstup do hlavní lázeàské sezony, s pofiadateli Mûsto Luhaãovice, Malé Zálesí, MûDK Elektra, ímskokatolická farnost Luhaãovice, DDM, SO, Z a ZU Luhaãovice. Následuje Festival Janáãek a Luhaãovice, v ãele s PhDr. Jaromírem Dlouh m, zastupujícím hudební nakladatelství Editio Moravia, s. r. o. Dal ími svátky hudby mlad ch talentû je Akademie Václava Hudeãka, kde patfií podûkování Václavu a Evû Hudeãkov m a Miroslavû Krumpolcové. Srpnová pfiehlídka mal ch divadelních forem Divadelní Luhaãovice je pfiipravována SO Luhaãovice a Obãansk m sdruïením Divadelní Luhaãovice, v ãele s prezidentem festivalu Miloslavem Mejzlíkem. Hlavním pofiadatelem Mezinárodního festivalu dûtsk ch folklorních souborû Písní a tancem je Folklorní sdruïení âr, Mûsto Luhaãovice, MûDK Elektra, SO Luhaãovice, Obec Pozlovice a Royal Spa, s. r. o. Na tûchto akcích se finanãnû podílí kromû celé fiady sponzorû také Zlínsk kraj. Helena Macháãková Ardor Musicus (Adventní koncert ) Velmi zdafiil byl spoleãn projekt a. s. Láznû Luhaãovice a Mûsta Luhaãovice, zafiazen v posledním ãervnovém víkendu, kter byl vûnován 3 v znamn m osobnostem, jejichï Ïivot ãi tvorba byly spojeny s Luhaãovicemi, a to D. Jurkoviãovi, dr. P. Blahovi a J. Uprkovi. Projekt nazvan Jurkoviãovy dny se py nil v stavou Jurkoviãovy Luhaãovice manïelû Petrákov ch v hale Vincentka a pfiedev ím Písniãkami z malífiovy palety, komponovan m pofiadem CM Danaj a její Malé taneãní sloïky a tfie niãkou na dortu bylo brilantní vystoupení vysoko- kolského souboru lidov ch písní a tancû Polana. VáÏíme si zájmu lázeàsk ch hostû a jsme potû eni jejich náv tûvou koncertû, divadelních pfiedstavení ãi jin ch programû. Plné hledi tû divákû a jejich spokojenost je pro pofiadatele tou nejvût í odmûnou. Milena HRBÁâOVÁ, vedoucí kulturního oddûlení

10 strana 10 LÁZE SKÉ LISTY 13. prosince 2007 LázeÀské tamtamy aneb Ze spoleãnosti Adventní doba a radovánky kolem sv. Mikulá e pfiinesly nejen spoustu starostí se shánûním vhodn ch dárkû (o pfiedvánoãním úklidu a peãení cukroví radûji je tû nemluvû), ale také plno kulturních aktivit. Napfi. na vánoãním fiemeslném jarmarku v Luhaãovicích kromû stánkû s hork mi a voàav mi dobrotami (medovinou, peãen mi ka tany, perníãky, vala sk mi frgály a chutn mi trdelníky, ale i pravou zabijaãkou) a rukodûln mi v robky, jenï pfiilákal pfied radnici (30. listopadu i 1. prosince) hodnû dûtí i dospûl ch, zakoncertoval Smí en pûveck sbor Leo e Janáãka z Luhaãovic, kter vystfiídal sbor Coro Laudamus z Pie Èan. Jarmareãní atmosféru obohatilo rozsvícení vánoãního stromu a pfiedev ím závûreãn ohàostroj. A duchovní rozmûr páteãnímu veãeru dodal benefiãní spoleãn koncert pro charitu obou pûveck ch sborû v kostele Sv. Rodiny. Pfii pokraãování jarmarku v sobotním dopoledni se snûhu nezaleklo Malé Zálesí z Luhaãovic ani Slnieãko z Detvy a oba soubory pfienesly radost do publika je tû veãer v LázeÀském divadle s pofiadem âarovn ãas vánoãní. O t den pozdûji probûhl ve sportovním centru Radostova v sobotu (8. prosince) Mikulá sk sportovní den, kde celou fiadu pofiadû i soutûïí pro malé i velké pfiipravili spoleãnû pofiadatelé: TJ Sokol, TJ Slovan, DDM a SC Radostova v e Luhaãovice. A adventní koncerty se stfiídají po celou dobu v LázeÀském divadle i v hale Vincentky, aby vyvrcholily v koncertu Novoroãním. ma Blahopfiejeme K srdeãnému blahopfiání zamûstnancûm a. s. Láznû Luhaãovice, ktefií ve druhém pololetí leto ního roku oslavili svá Ïivotní jubilea, se pfiipojují i LázeÀské listy. S ostatními gratulanty dodateãnû pfiejí v em jubilantûm jen to nejlep í, dobré zdraví, hodnû tûstí i optimismu. Josefinû Kaniokové, servírce v Dûtsk ch léãebnách, která je zamûstnaná v a. s. Láznû Luhaãovice od Annû Krajãoviãové, uklízeãce v Domû Bedfiicha Smetany, ( ) Vûfie Zmydlené, sanitáfice v HS Spoleãensk dûm, ( ) Ludmile Novákové, prodavaãce v prodejnû tisku, ( ) Marii MaÀasové, uklízeãce v LH Palace, ( ) Lence Máãalové, sanitáfice v LH Morava, ( ) Radmile Krãmové, pracovnice fieditelství, ( ) Ludmile Dubcové, sanitáfice v LH Palace, ( ) Jarmile Olejníkové, kuchafice v LH Palace, ( ) re Radí Vám nutriãní terapeutka Pfiiznám se, Ïe nejsem zastáncem pfieplnûn ch vánoãních tabulí. âeká nás období, kdy se stoly proh bají, knoflíky na kalhotách povolují a pfiijatá pfiedsevzetí zapomínají. Se zaãátkem nového roku pak budeme utíkat do fitnesscenter a trápit se hladovkami, aby ná atník, byl opût na ím atníkem a pohled do zrcadla nebyl utrpením. Kde se bere nutnost slavit narození Krista posvûcen m obïerstvím? Spousta ãasopisû na nás útoãí s mnoha druhy vánoãního peãiva a s rádoby odlehãenou formou smaïen ch a kaloricky nadhodnocen ch pokrmû. Nehledejme v ak brod, kde není fieka. Máte problémy se slinivkou nebo játry a pfiem líte, jak si upravit smaïeného kapra a bramborov salát? Jednodu e, upeãte si pstruha s bramborami. Jste diabetik a pfiem líte, jak si zamlsat v míse s cukrovím? Nemlsejte! Va emu zdraví naprosto nezáleïí na svátcích a v jimkách. Organismus nepozná, kdy dûláte vûdomou dietní chybu. Pfiedstava, Ïe pro jednou se nic nestane, mû naplàuje pesimismem. Kolik lidí ve zlomu roku bude mít Ïluãníkov záchvat, zbyteãnû, kolik diabetikû si dekompenzuje glykémie, zbyteãnû, kolik Ïen zaãne nov rok s depresí s pohledem na váhu, zbyteãnû! Jako zdravotník vidím Vánoce z odvrácené strany mince. Cel rok s klienty sloïitû hledáme adekvátní stravovací návyky, snaïíme se vyh bat excesûm a teì, jenom kvûli datu v kalendáfii v echno hodíme za hlavu a rozbofiíme tûïce vybudované základy? Chtûla bych Vám popfiát hodnû pevné vûle a odvahu najít smysl Vánoc jinde neï v naloïeném talífii. Tû ím se na pravidelná setkání v na í rubrice po Novém roce.. Olga ZBO ILOVÁ, nutriãní terapeutka LH Morava Pfiedstavujeme Vám LázeÀ tí ãi hoteloví hosté, ale i vût ina kolegyà LH Palace hodnotí hezkou mladou recepãní Markétu Leke ovou, DiS, jako milou a sympatickou, kterou je tû stále neopustilo poãáteãní nad ení z práce. Narodila se v Uherském Hradi ti, kde absolvovala i základní kolu, po níï se vyuãila cukráfikou v KromûfiíÏi a v r si udûlala maturitu. Po ní odjela jako au-pair do Frankfurtu nad Mohanem, kde se zdokonalovala 1,5 roku v nûmãinû a hned se vydala zase do Anglie, kde v blízkosti Lond na pûsobila opût 1,5 roku coby au-pair a osvojovala si angliãtinu. Po návratu vystudovala Vy í odbornou kolu cestovního ruchu v âesk ch Budûjovicích a s ãerstv m diplomem DiS (diplomované specialistky) nastoupila v kvûtnu 2005 do recepce LH Morava, po 1,5 r. posílila kolektiv recepãních LH Palace. Zde vyuïívá znalosti obou jazykû, i kdyï nûmãina pfievaïuje pfii styku s hosty z Rakouska a angliãtinu zase brousí s Ameriãany, Kanaìany, Izraelci i dal ími zahraniãními klienty hotelu (navíc si ji udrïuje pfii komunikaci s kamarádkou Alicí z Nûmecka). V LH Palace se spoleãnû s dal ími 4 recepãními (a jejich vedoucí) stfiídá v denních a noãních smûnách a zaji Èuje celodenní pohotov, pfiívûtiv a vïdy ochotn servis hotelov m a lázeàsk m hostûm. Ten zaãíná pfiíjmem hosta, jeho zapsáním a poskytnutím v ech dûleïit ch informací vã. pfiedání hotelové a stravovací kartiãky, léãebného prûkazu ad. V prûbûhu pobytu je vïdy pfiipravená pomoct, poradit i zafiídit (není v jimkou objednání kytice pro partnerku ãi dort k manïelov m narozeninám), aby se kaïd host cítil dobfie a rád se sem vracel. Ve voln ch chvílích pak ukládá data do poãítaãe, zpracovává po tu a pfii noãní smûnû kompletuje potfiebnou administrativu i dal í dokumentaci. Bydlí s pfiítelem v Uherském Hradi ti a do Havfiic za rodiãi, kde strávila dûtství, ãasto dojíïdí, protoïe tam taky má svá oblíbená zvífiátka. Ke koníãkûm dále patfií cestování, jazyky úãastní se firemních jazykov ch kursû angliãtiny a ru tiny. Na dfiíve provozovan bojov sport sebeobranu kickbox v ak uï zb vá málo ãasu. MK Ze Ïivota a. s. NemoÏné ihned, zázraky do 3 dnû V eobecné pfiedvánoãní gruntování a cídûní neprobíhá jen v pofiádkumilovn ch domácnostech, ale je jiï zaveden m zvykem i ve v ech lázeàsk ch zafiízeních akciové spoleãnosti Láznû Luhaãovice. Vût ina lázeàsk ch hotelû a zafiízení uzavírá postupnû kolem poloviny prosince nakrátko své provozy, aby pfied hlavním náporem úãastníkû silvestrovsk ch pobytû (kdy jim od 27. prosince do 2. ledna dûlá pomy lení) stihla navíc dal í drobné úpravy a opravy. A tak ve vût inû hotelû a zafiízení probíhají v tomto období a po ukonãení silvestrovsk ch pobytû v pravidelné zimní provozní pfiestávce bûhem ledna men í stavební a investiãní ãinnosti, jeï není moïné provést za plného provozu. Napfiíklad ve 4. podlaïí LH Palace bude kompletnû vymûnûno podlahové linoleum i koberce, stejnû tak v dûtské léãebnû Miramonti se vymûní koberce ve 2. podlaïí i v prostoru recepce. Pfiedtím v ak v Miramonti, ale i v jin ch budovách dojde na drobné zednické práce, jeï provázejí potfiebnou v mûnu ãi opravu elektroinstalací a rozvodû. V LH JurkoviãÛv dûm si zase v pfiestávce posvítí na v echny kliky a kování u dvefií, které budou odbornû pfiele tûny do pûvodního lesklého stavu, jímï se skvûly po dokonãené rekonstrukci. V Inhalatoriu se zaãne s modernizací 2 oddûlení vanov ch koupelí, jeï se poté pfiemûní na podávání dal ích procedur jako slatinné zábaly, klasické a podvodní masáïe a pfiístrojové lymfodrenáïe. Jinak ve v ech hospodáfisk ch stfiediscích se podle potfieby vymaluje, buì v plném ãi ãásteãném rozsahu a provedou se men í truhláfiské a ãalounické opravy nábytku a interiérû. JiÏ koncem listopadu a zaãátkem prosince byly také na vût inû objektû vyãi tûny r ny a kanalizaãní vpusti odtokû. Také zdobná Bruselská fontána dostala zimní zábal a Kruhová fontána na LázeÀském námûstí podstoupila dûkladnou údrïbu. Pokud jde o celkovou venkovní údrïbu, v lázeàském areálu bylo postupnû odvezeno shrabané listí a byl nakoupen v dostateãném mnoïství posypov materiál pro zimní údrïbu komunikací kromû písku také ekologická náhraïka soli, která je etrná k Ïivotnímu prostfiedí. A po proveden ch úpravách a opravách se v ude dûkladnû vyãistí, vyluxuje a vygruntuje, aby lázeà tí hosté na li zase v e jak ze katulky. MK

11 13. prosince 2007 LÁZE SKÉ LISTY strana 11 Luhaãovická cestovní a informaãní agentura LUHANKA Nabídka polodenních zájezdû Silvestr 2007 a leden 2008 KromûfiíÏ sobota Náv tûva mûsta naz vaného Hanácké Atény jeho historického centra se stavbami mnoha architektonick ch slohû. Prohlídka Arcibiskupsk ch zámeck ch sklepû s v kladem a ochutnávkou, voln ãas náv tûva muzeí nebo posezení v kavárnû. Plná cena i seniofii 269 Kã, bez ochutnávky 249 Kã Tupesy, Velehrad nedûle Prohlídka Muzea tupeské keramiky a majolikové dílny. Bazilika na Velehradû poutní místo spojené s cyrilometodûjskou tradicí. Posezení ve sklípku s ochutnávkou vín s hudbou. Plná cena i seniofii 259 Kã, bez ochutnávky 219 Kã Vizovice, Zlín nedûle Exkurze v lihovaru R. Jelínek s ochutnávkou, moïnost nákupu v podnikové prodejnû. Náv tûva Obuvnického muzea a prohlídka zlínského mrakodrapu. Plná cena 269 Kã, bez ochutnávky a seniofii 239 Kã, seniofii bez ochutnávky 229 Kã Vizovice ãtvrtek , stfieda , ãtvrtek a stfieda Náv tûva v robny Vizovického peãiva a prohlídka umûlecké sklárny. V zámecké ãokoládovnû moïnost nákupu ãokolády. Exkurze v lihovaru R. Jelínek s ochutnávkou, moïnost nákupu v podnikové prodejnû. Plná cena i seniofii 259 Kã, bez ochutnávky 239 Kã KromûfiíÏ sobota a Náv tûva mûsta naz vaného Hanácké Atény jeho historického centra se stavbami mnoha architektonick ch slohû. Prohlídka Arcibiskupsk ch zámeck ch sklepû s v kladem a ochutnávkou, voln ãas náv tûva muzeí nebo posezení v kavárnû. Plná cena i seniofii 269 Kã, bez ochutnávky 249 Kã StráÏnice, Petrov stfieda Náv tûva vyhlá ené fiemeslnické dílny na v robu modrotiskov ch pláten s moïností nákupu v podnikové prodejnû. Prohlídka Zámeck ch vinn ch sklepû s ochutnávkou vín. Procházka vinn mi historick mi sklepy v PlÏích. Plná cena 289 Kã, seniofii 229 Kã Tupesy, Velehrad ãtvrtek a Prohlídka Muzea tupeské keramiky a majolikové dílny. Bazilika na Velehradû poutní místo spojené s cyrilometodûjskou tradicí. Posezení ve sklípku s ochutnávkou vín s hudbou. Plná cena i seniofii 259 Kã, bez ochutnávky 219 Kã Odjezd: CA Luhanka, hotel Praha, hotely Pohoda, Ogar, Adamantino, Fontána Pfiedpokládan návrat: hod. Informace a objednávky: LUHANKA, nám. 28. fiíjna 441, Luhaãovice, luhanka@lazneluhacovice.cz, tel , fax , otevfieno dennû: 9-12, hod. H l e d á m e z a m û s t n a n c e Lázně Luhačovice, a. s., přijmou zaměstnance na pozice: FYZIOTERAPEUT /FYZIOTERAPEUTKA vzdělání střední, vyšší nebo vysokoškolské v oboru rehabilitace nebo fyzioterapie MASÉRKA kurs pro maséry ve zdravotnictví, praxe výhodou ZDRAVOTNÍ LABORANTKA vzdělání SZŠ v oboru zdravotní laborant KUCHAŘ /KUCHAŘKA vyučen v oboru, s praxí samostatnost a profesionalita. ČÍŠNÍK /SERVÍRKA vyučen v oboru, jazykové znalosti, UKLÍZEČKA základní vzdělání ranní a odpolední směna, práce v so a ne Nabízíme: práci v příjemném prostředí, odpovídající ohodnocení, možnost ubytování a podporu profesního růstu Informace: Ludvík Pavlištík, personální manažer, Lázeňské náměstí 436, Luhačovice tel , pavlistik@lazneluhacovice.cz Objednávka pfiedplatného LázeÀské listy Luhaãovice V roce 2008 vyjde 12 ãísel à 5 Kã, celkem 60 Kã Na základû vyplnûné objednávky Vám bude zaslána po tovní poukázka k úhradû, po tovné hradí vydavatel Pfiedplacené v tisky dodávejte na adresu: Od ãísla: Jméno a pfiíjmení: Ulice, ãíslo domu Obec, mûsto + PSâ Vyplnûnou objednávku zasílejte laskavû na adresu redakce: LázeÀské listy Luhaãovice LázeÀské nám. 436, Luhaãovice Kulturní program LázeÀské divadlo zaã. v ãt Kouzlo operety a vánoãních koled - sólisté Mûstského divadla Brno. pá Vánoãní koncert ÏákÛ ZU Luhaãovice (zaã. v 19 hod.) ne Muzikál v gala - sólisté Mûstského divadla Brno út Novoroãní koncert s Brnûnsk m rozhlasov m orchestrem lidov ch nástrojû (v 16 a 19.30) Spoleãensk dûm pá Taneãní veãer se skupinou Record (Domino) Hala Vincentka zaã. v 15 hod. pá Toulky starou lidovou hudbou s hudební spoleãností Camerata so Klarinet napfiíã staletími Clarus Kvartet ne Zpívání u Vincentky - Tetky z Kyjova, muïsk pûveck sbor z Bor- ova, cimbálová muzika J. PetrÛ LH Palace - kavárna zaã. v ãt Klavírní improvizace T. Leke e pá Koktejl svûtov ch evergreenû D. Mathon a Marathon Band so Dixielandov veãer - Jazzzubs pá Veãer s cimbálovou muzikou Cifra pá Kouzlo operety a muzikálu sólisté Mûstského divadla Brno pá Pantomima Kufr -V. Kulí ek mim a R.Michalko - hudební doprovod pá Dixielandov veãer - Jazzzubs Hotel Alexandria so Veãer u cimbálu s ochutnávkou vín - CM M. Hrbáãe Knihovna LH Palace - po, st, ãt hod. Pfiedprodej vstupenek CA Luhanka 9-12, 13-17, LH Palace knihovna, LázeÀské divadlo -1 hod. pfied akcíã Taneãní veãery zaã. v LH Palace - kavárna - kaïdou st od hraje T. Tomanec Muzeum Luhaãovického Zálesí MûDK Elektra - otevfieno do dennû (kromû pondûlí) 9-12, hod (13-16), od dennû (kromû pondûlí) 9-12, hod. Program MûDK Elektra sál Rondo so Vánoãní koncert dûtem pod zá titou B. Batikové vystoupí pûveck sbor Moravské dûti z Hole ova a hosté: V. Martinová, V. Patejdl, J. A. Náhlovsk, moderuje M. Dejdar (19 hod.) ne Franti kovo ãarování s Majdou program pro dûti s M. Reifovou (15 hod.) Kino MûDK Elektra zaã. v ãtvrtek v 17 hod. a pátek v Probuzení tmy (USA s tit.) pátek v 16 hod. Shrek tfietí (USA, anim.) sobota a nedûle Medvídek (âr) pondûlí a úter Mé druhé já (Austr., USA s tit.) ãtvrtek a pátek v 17 hod. Beuwulf (USA s tit.) ãtvrtek a pátek Pokoj 1408 (USA s tit.) nedûle a bude hûfi FK (âr) stfieda Poslední legie (USA, VB, Fr. s tit.) ãtvrtek a pátek Hrdinové a zbabûlci (USA s tit.) sobota a nedûle Poslední plavky (âr) pondûlí a úter Vá eà a cit (VB, USA s tit.) stfieda v a ãtvrtek v 17 hod. Gympl (âr) Galerie Elektra paliãkování krajky, fotografie z cest po Novém Zélandu - V. Danûk Zmûna programu vyhrazena Nejprodávanûj í Knihkupectví Blanky Leke ové Masarykova 185, Luhaãovice Beletrie 1. G. G. Márquez - Zpráva o jednom únosu 2. L. Vaculík - Hodiny klavíru 3. Ch. Bukowski - Nejkrásnûj í Ïenská ve mûstû Historické romány 1. J. Austenová - Opatství Northanger 2. S. Irving - eck poklad 3. D. Garlock - Paprsky tûstí Dûtská literatura 1. Zahraj si písniãku 2. A. Lindgrenová - Vánoãní pfiíbûhy 3. H. Loevenbruck - Syn lovce vlkû

12 strana 12 LÁZE SKÉ LISTY 13. prosince 2007 POMÒCKY: SARI, PULA SHARK, O, TUNE. 2. DÍL SMETÍ BYTÍ TAJENKY INICIÁLY BÁSNÍKA EHÁKA POPùVEK ÎENSKÉ JMÉNO ZKOUMÁNÍ OBEC NA KOMÁREN- SKU ZNAâKA TELURU DRUH POPLATKU SÍDLO AUSTRÁLIE 3 DÍL TAJENKY STARÉ OSOBNÍ ZÁJMENO SOUâÁSTI POVOZÒ POSKYT- NOUTI SLEVU LÁZNù V BELGII 24 HODIN 1. DÍL TAJENKY TECHNICKÉ SLUÎBY STARO EK BOJOV POK IK POSTAVENÍ (LIDOVù) VARIACE V TANCI DRUH KYSELKY OSOBNÍ ZÁJMENO SOUBOR LEKCÍ SUËOV PROUD PLYNN PRVEK LATINSKÁ P EDLOÎKA NEPOHODA FRANCOUZSKÁ HO âice MARIE (DIVADELNù) RUSKÁ MùNA âíslovka KROKOD L TÉMù JMÉNO ZDRAVOTNICE UMùNÍ (FRANC.) TVRDù (ITALSKY) LIHOVINA Z R ÎE REZAVÁ SPORTOVNÍ TÍLKO SPODEK NÁDOBY DRUH âaje KARETNÍ V RAZ PLANETKA ÎRALOK (ANGLICKY) ASIJSK VOZÍK OBTÍÎN HMYZ MùSÍC (ANGLICKY) HMOTA HRACÍ LIST DRAV PTÁK ASIJSKÁ D KA PLANETA DRUH KAUâUKU MLUVNICKÁ âástice SPZ OLOMOUCE HOSTINA KYTOVEC POVIJNICE KOULE (NÁ Eâ.) KOREJSKÁ DYNASTIE ASIJSK STÁT MU ELÍN âásteâné TREZOR MISTROVSTVÍ SVùTA PALMOV PLOD SLOUâENINA OZÓNU KOSATEC (SLOVEN.) BUVOLEC DVORANA INDICKÉ BOÎSTVO LESNÍ ELMA KOPEC JOSEF (SLOVENSKY) MùNA BOTSWANY KOUPù SVIT DÁNSKÉ SÍDLO RANNÍ VLÁHA TEXTILNÍ LÁTKA SUDOKO- PYTNÍK âást PRIMÁTI STÒL V LÉKÁRNù SEVERSKÉ ZVÍ E DUPÁNÍ âíslovka ( ADOVÁ) HVùZDY (ANGLICKY) SPZ ROKYCAN BEZHRB VELBLOUD MERENDY PROUD VODY SPORTOV. ODVùTVÍ VOLÁNÍ O POMOC ZKR. KILOVOLTU OBRUBA PÍSEMNÁ ZKOU KA UKAZOVACÍ ZÁJMENO ZMRZLÁ VODA JAPONSKÁ OBJ. JEDN. PEâETNÍ VOSK DRUH OPICE NÁZEV HLÁSKY PTÁK MEROPS MILIAMPÉR ST. SOLM. SLABIKA ELMY POU Tù HÁDANKA 4. DÍL TAJENKY PLË PLANETKA DRUH K IVKY PRÁVO (LATINSKY) Tajenka z 11. ãísla LázeÀsk ch listû: Kdo je veselé mysli, na lékafie nemyslí. Jméno vylosovaného lu titele uvefiejníme aï v pfií tím ãísle, ponûvadï termín pro zaslání tajenky byl pozdûj í neï redakãní uzávûrka tohoto vydání. Znûní dne ní tajenky nám zasílejte na korespondenãním lístku (nebo vhoìte laskavû do na í redakãní schránky na budovû fieditelství) nejpozdûji do 31. prosince Vylosovan v herce od nás dostane kniïní odmûnu a v echny správné odpovûdi postoupí do závûreãného slosování na konci roku Èastnému v herci poskytnou Láznû Luhaãovice, a. s., t denní pobyt pro 2 osoby zdarma. Pfií tí ãíslo vyjde 31. ledna Vydavatel: Láznû Luhaãovice, a. s., LázeÀské námûstí 436, Luhaãovice, Iâ éfredaktorka: Mgr. Marta Kozánková Vycházejí mûsíãnû, kaïd poslední ãtvrtek v mûsíci Adresa redakce: LázeÀské listy, LázeÀské námûstí 436, Luhaãovice, tel fax Grafická úprava a zlom: akad. mal. Jaroslava Dejmková Produkce tisku: STUDIO IMAGE 2000 Registrace: MK âr E NevyÏádané pfiíspûvky se nevracejí, redakce si vyhrazuje právo jejich krácení Uzávûrka ãísla 10. prosince 2007