MASARYKOVA UNIVERZITA. Orffovy nástroje a jejich využití v mateřské škole

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Pedagogická fakulta Katedra hudební výchovy Orffovy nástroje a jejich využití v mateřské škole Bakalářská práce Brno 2014 Vedoucí práce: PhDr. Blanka Knopová, CSc. Autor práce: Monika Chybová

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. V Brně dne Monika Chybová

3 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala paní PhDr. Blance Knopové, CSc. za odborné vedení bakalářské práce, za cenné rady, připomínky a povzbuzení. Děkuji také své rodině a přátelům za podporu během celého studia.

4 Obsah Úvod Dítě a hudba Vnímání hudby od narození do tří let věku dítěte Hudba a dítě ve věku čtyři až šest let Carl Orff a jeho dílo Orffův Schulwerk Orffova škola Práce s říkadly Základní rytmická cvičení Improvizační cvičení Nástroje Orffova instrumentáře Nástroje rytmické bicí Nástroje melodické bicí Hudební vzdělávání v mateřské škole Hudební vzdělávání a RVP PV Dítě a jeho tělo Dítě a jeho psychika Dítě a ten druhý Dítě a společnost Dítě a svět Propojení hudební výchovy s dalšími složkami vzdělávání Návrhy konkrétních činností s využitím nástrojů Orffova instrumentáře v tematickém bloku HRAJEME SI S PODZIMEM Ovoce Podzimní počasí Stromy a listí Příprava na zimu Vyhodnocení dotazníků z mateřských škol Závěr Seznam použité literatury Resumé

5 Přílohy Příloha č Příloha č Příloha č Příloha č Příloha č Příloha č Příloha č Příloha č Příloha č Příloha č Příloha č Anotace

6 Úvod V bakalářské práci se zabývám tematikou hudební výchovy v předškolním vzdělávání, konkrétně nástroji Orffova instrumentáře a jejich praktickým využitím v mateřské škole. Téma práce jsem si zvolila na základě dlouholetého vztahu k hudbě. S Orffovými nástroji jsem se setkávala již od dětství. Jako členka rytmické scholy jsem jimi mohla doprovázet křesťanské písně. Nejen Orffovy nástroje mi tehdy přirostly k srdci. Navštěvovala jsem hodiny zobcové flétny na základní umělecké škole, osvojila jsem si hru na elektronické klávesy. Hudební nástroje patří k mým velkým zájmům dodnes, postupem času jsem přidala i hru na altovou, tenorovou a sopraninovou flétnu, kytaru a ukulele. Hru na výše zmíněné nástroje aktivně využívám při své práci učitelky v mateřské škole, ale i členky Malé rytmické scholy v bazilice Nanebevzetí P. Marie a sv. Mikuláše ve Žďáře nad Sázavou a lektorky hudebních kroužků. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část, o rozsahu tří kapitol, se věnuje hudebnímu vývoji dítěte od narození po předškolní věk. Druhá kapitola přibližuje osobnost Carla Orffa, jeho hudebně pedagogické dílo Schulwerk a českou adaptaci s názvem Česká Orffova škola. Jádro kapitoly spočívá v seznámení s nástroji Orffova instrumentáře, jejich rozdělením a uplatněním. Třetí kapitola pojednává o návaznosti hudební výchovy na Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání, zmiňuje i propojení hudby s dalšími složkami vzdělávání. Praktická část poskytuje návrhy konkrétních činností s využitím nástrojů Orffova instrumentáře v bloku činností s názvem HRAJEME SI S PODZIMEM. Obsahuje čtyři tematické celky: Ovoce, Podzimní počasí, Stromy a listí, Příprava na zimu. Součástí praktické části je i vyhodnocení výzkumu z mateřských škol, jehož cílem bylo zmapovat způsob realizace hudebních činností s využitím Orffova instrumentáře. Cílem bakalářské práce bylo uplatnění tematiky Orffovy školy v rámci hudebního vzdělávání v předškolním věku a poskytnutí námětů k rozvoji rytmických dovedností dětí. To vše za využití nástrojů Orffova instrumentáře. 6

7 1 Dítě a hudba Hudba vždy byla a bude součástí lidského života. Dokazuje to Platón i Aristoteles. Podle Platóna se hudba spojuje s lidskou přirozeností, zušlechťuje ji a vede k poznání krásy. Aristoteles tvrdí, že člověk má vrozený smysl pro rytmus i melodii. Proto na něho hudba působí, může mu poskytnout radu i očistu od nepříjemných a tísnivých psychických stavů. 1 Působí na stránku psychickou i tělesnou. Ovlivňuje emocionální oblast, rozvíjí fantazii a představivost, přenáší nás z reality do našich snů (tzv. denní snění). Vyvolává v nás potřebu tělesného pohybu, rytmus chceme vyjádřit pomocí těla (pojem hra na tělo) nebo tancem Vnímání hudby od narození do tří let věku dítěte Dítě vnímá zvuky již v prenatálním období, především tedy hlas matky. Během prvního měsíce života má matčin hlas na dítě zklidňující účinky a v dalších měsících už objevuje, odkud hlas přichází, a otáčí tím směrem hlavu. V polovině prvního roku pozná známý hlas a obrací se k němu, samo vytváří různé zvuky, jimiž vyjadřuje své emoce. Rádo buší předměty o sebe, napodobuje tleskání a s oblibou se nechá pohupovat a natřásat do rytmu hudby v náručí matky. Koncem prvního roku lze pozorovat opakování slabik, které se postupně přeměňuje v opakování slov. Ta mohou znít zpočátku zkomoleně, avšak přízvuk, rytmus a melodii slova napodobuje téměř vždy správně. 2 V tomto období je vhodné s dítětem mluvit jinak - slova melodizovat, zdůrazňovat rytmus, který dítě dobře cítí. Mezi matkou a dítětem se vytváří pouto skrze zvuk blízký řeči, zvláště je-li tento zvuk intonován ve formě popěvků na několika málo tónech. Tehdy jsme nejen na cestě k písničce, ale i k řečové melodii, jíž se pěkná lidská řeč vyznačuje. 3 Aby dítě mohlo vnímat hudbu po svém, nabízíme dětem různá chrastítka a předměty, jimiž může rytmus vyjádřit. Mezi prvním a druhým rokem se dítě rádo připojuje k dětským říkankám a zpěvu písní. Tělo reaguje na výrazný rytmus, který v dítěti vyvolává pohyb rukou, nohou, hlavy nebo celého těla. 1 SEDLÁK, František. Didaktika hudební výchovy. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1988, s. 7 2 Tamtéž, s JURKOVIČ, Pavel. Od výkřiku k písničce. Vyd. 1. Praha: Portál, 2012, ISBN , s. 14 7

8 Ve třech letech je samo schopno zpívat písničky a recitovat říkanky, které se naučilo s rodiči, sourozenci či kolektivem mateřské školy. Zpočátku se jedná o tzv. mluvozpěv, postupně přecházející ve zpěv. Dítě jej často vytváří při hře s oblíbenou hračkou (např. panenkou, zvířátkem). Hudebně psychologické výzkumy potvrzují, že věkové období po 3. roce je velmi dynamické a intenzívně se v něm rozvíjí hudební sluch, hudební paměť, hudebně sluchové představy, rytmické cítění a u mnohých dětí se probouzí i hudební fantazie Hudba a dítě ve věku čtyři až šest let Chvalte dítě, když se spontánně pustí do recitování, zpěvu nebo rýmování. 5 Pro děti předškolního věku představuje hudba a pohyb něco velmi lákavého. Pohyb se stává jejich přirozenou potřebou a ve spojení s hudbou nabírá na estetičnosti a řádu. Období od 4. do 6. roku dítěte je charakterizováno rychle rostoucí schopností výškově rozlišovat tóny a hudební útvary, která umožňuje rozvoj všech hudebních činností: soustředěný poslech hudby, reprodukci (zpěv, hru na dětské hudební nástroje), variace melodií a pokusy o vlastní melodii. 6 Dítě se dovede podle hudby i pohybovat, rozezná odlišné tempo, rytmus a dynamiku. Sladění pohybu těla s hudbou je předpokladem pro hru na hudební nástroje, kterou lze v tomto věku již zahájit. Nejdůležitější složkou hudební výchovy v období předškolního věku dítěte je zpěv. Tomu by měla být věnování největší pozornost jak v domácím, tak i ve vzdělávacím prostředí. Vhodné jsou písně intonačně a rytmicky jednodušší (aby bylo dítě schopno si je snadno zapamatovat, samo zpívat) a pro malé dítě rozsahově přístupné, tj. v rozmezí d 1 - a 1 (d 1 - h 1 ). Většina dětí v tomto období již navštěvuje předškolní zařízení, kde se pedagogičtí pracovníci zaměřují na hudební rozvoj dítěte. Využívají k tomu např. hudebně pohybové hry, doprovod písní na rytmické nástroje, poslech, zpěv, a to vše v rámci komplexního pojetí hudební výchovy. Dle zkušeností z praxe (výsledků výzkumu této 4 SEDLÁK, František. Didaktika hudební výchovy. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1988, s ALLEN, K a Lynn R MAROTZ. Přehled vývoje dítěte: od prenatálního období do 8 let. Vyd. 3. Překlad Petra Vlčková. Praha: Portál, 2008, ISBN , s SEDLÁK, František. Didaktika hudební výchovy. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1988, s. 40 8

9 bakalářské práce i mé vlastní praxe) se děti těchto činností se zájmem účastní a dokonce je vyhledávají. Hudební rozvoj každého dítěte je velmi nerovnoměrný a individuální. Příčiny mohou být různé. Někdy je to nedostatek určitých vloh, které podmiňují rozvoj některé hudební schopnosti, jindy je příčinou celá osobnost dítěte a proces jeho výchovy. Největší podíl na odlišnosti vývoje dítěte má však zpravidla nedostatek hudebních podnětů, jenž je příčinou slabosti sluchových představ. 7 7 ZEZULA, Jiří a Olga JANOVSKÁ. Hudební výchova v mateřské škole: Metodika. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1987, s. 37 9

10 2 Carl Orff a jeho dílo Celý život hledal to, co probouzí a rozvíjí duchovní síly, co tvoří humus duše (Orff). V oblasti pedagogiky to byla pro Orffa elementární hudba, spojení slova, hudby a pohybu. 8 Narodil se 10. července 1895 v Mnichově. Už jako malé dítě měl vztah k hudbě. Matka byla klavíristka, od pěti let ho učila hře na klavír. Orff rád skládal již v dětství, zprvu mu pomáhala matka, později s hudbou experimentoval sám. V roce 1912 mu vyšlo první dílo - cyklus písní Eliland. Navštěvoval Akademii múzických umění v Mnichově, kde čerpal náměty pro svou pedagogickou práci. Propojení skladby a pedagogiky fungovalo i naopak: činnost pedagogická zpětně ovlivňovala též jeho činnost uměleckou. Orff často říkal a psal, že Schulwerk je jeho kamenný lom, ve kterém vybírá stavební materiál pro svá velká díla. 9 V roce 1937 složil hudební dílo s názvem Carmina Burana, které mu přineslo velký úspěch. Nechal se inspirovat staršími milostnými a pijáckými písněmi. V dalších letech složil Catulli Carmina (1943) a Trionfo di Afrodite (1951), tvořící společně s Carminou Buranou trilogii Trionfi. Měl zálibu nejen v antických a středověkých textech, nýbrž i v pohádkových mýtech. Ty uplatnil v opeře Měsíc (1938) a Chytračka (1942). Antické prvky zpracoval ve hrách Antigona (1949), Oedipus Tyrannos (1959) a Prometheus (1968). V jeho díle nalezneme i hry s náboženskou tematikou: Comoedia de Christi Resurrectione (1955) a Ludus de Nato Infante Mirificus (1960). 10 V roce 1961 založil institut při salzburské univerzitě Mozarteum, o dva roky později získal název Orffův institut. Jeho úkolem bylo šířit filozofii Schulwerku, tzn. nejen dodnes známý Orffův instrumentář, ale hlavně jeho pedagogické myšlenky. Carl Orff zemřel 29. března Orffův Schulwerk Ve zkratce lze Schulwerk charakterizovat jako hudba pro děti. Od roku 1930 vydával Carl Orff tzv. sešity pod názvem Orff-Schulwerk (Orffův Schulwerk) v nakladatelství Schott Mainz. Obsah sešitů pocházel především z materiálů 8 Carl Orff. Česká Orffova společnost [online] [cit ]. Dostupné z: 9 Tamtéž 10 Tamtéž 10

11 připravených Orffem a jeho spolupracovníky pro každodenní vyučování. První sešit, určený pro děti, vyšel v roce Měl název Orffův Schulwerk, hudba pro děti, hudba od dětí, lidové písně, jeho rozšíření do škol však neumožnil režim nastupujícího národního socialismu. 11 Později dostal možnost zpracovávat své podklady v rozhlasovém pořadu Hudba pro děti, kde zároveň mohly děti i hrát. Program sklidil velký úspěch a byl vysílán po dobu pěti let. Za tu dobu se zrodil základ dnes známých pěti svazků Orffova Schulwerku (vyšly v letech ). Nejedná se tedy o učebnici hudební výchovy. Mluvíme o sbírce říkadel, písní, rytmicko-melodických cvičení a instrumentálních skladbiček pro komplexní pojetí hudební výchovy. Orff tvrdil, že neobjevil nic nového. Čerpal především z myšlenek pokrokových pedagogů, jako byl Komenský, Rousseau či Pestalozzi, jenž kladli důraz na svobodnou výchovu dítěte, respektování jeho zájmů a vnitřních předpokladů. Dítě nemá být stále jen poučováno, či dokonce mentorováno přezíravým učitelem, nýbrž má být v hodině hudební výchovy hluboce zaujato, cítit se nejen dobře, ale být svrchovaně šťastno a získávat poznatky a vědomosti nevěda jak. 12 Hudba, kterou tento systém zprostředkovává, je tzv. elementární. Dítě objevuje hudbu vlastní činností, elementární improvizací a tvořivostí, v nichž může uplatnit spontaneitu, představivost, fantazii. Hudba, kterou vytvořilo samostatně, je do určité míry i odrazem jeho vnitřního světa, citů, myšlenek a tužeb, jeho tvůrčích sil. 13 Elementární hudba není nikdy hudba samotná, nýbrž hudba ve spojení s pohybem, tancem a řečí - je to hudba, kterou musíme sami hrát, které se účastníme ne jako posluchači, ale jako spoluhráči. Elementární hudba je zemitá, přirozená, snadná a každému srozumitelná; odpovídá povaze dítěte. (Carl Orff) 14 Podle něj neexistují nemuzikální děti. Díky komplexnosti a propojení více složek lze hudebně rozvíjet i děti s menšími vrozenými předpoklady, např. dítě více nadané pohybově (než pěvecky) se může rytmicky projevit hrou na hudební nástroj nebo hrou na tělo. 11 Carl Orff. Česká Orffova společnost [online] [cit ]. Dostupné z: 12 HURNÍK, Ilja a Petr EBEN. Česká Orffova škola: I. Začátky. 1. vyd. Praha - Bratislava: Supraphon, 1969, s SEDLÁK, František. Didaktika hudební výchovy. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1988, s JURKOVIČ, Pavel. Od výkřiku k písničce. Vyd. 1. Praha: Portál, 2012, ISBN , s

12 Schulwerk byl přeložen i do českého jazyka, mluví se spíše o jeho adaptaci, ne doslovném překladu. Má své specifické rysy, kterými se liší od Orffova originálu. To nejpodstatnější je duch české hudby, který z ní vane. 15 Hlavními tvůrci České Orffovy školy jsou hudební skladatelé Ilja Hurník 16 a Petr Eben 17. Jedná se o pětidílný cyklus českých a moravských lidových i umělých písní, říkadel a skladeb, které jsou doplněny o jedinečné rytmicko-melodické instrumentální doprovody Orffova škola Schulwerk nevylučuje z hudebně výchovného procesu žádné děti. Orff odmítá rozdělovat děti na nadané a nenadané. Právě pro děti hudebně zcela zanedbané je Schulwerk přímo ideální cestou směřující k rozvíjení hudebnosti. Uskutečňovat hudební výchovu v intencích Schulwerku znamená všestrannou aktivizaci hudebně výchovného procesu. Nelze jej tedy aplikovat pasivně. 18 Na učitele, který chce vzdělávat dle Orffovy školy, jsou kladeny určité požadavky, jako je tvořivost, otevřenost, schopnost improvizace a radost z překvapení a změny. Orff doporučuje s dětmi postupovat od jednodušších aktivit, s přibývajícími zkušenostmi a dovednostmi zařazovat i činnosti hudebně složitější Práce s říkadly Říkadla jsou dětem velmi blízká. Setkávají se s nimi již od narození, učí se na nich nová slova, ale i správnou výslovnost hlásek. V předškolním období se s říkadly děti setkávají při každodenních činnostech. Vyznačují se výrazným rytmem, kterého nelze nevyužít. Dítě se totiž prostřednictvím říkadel učí rytmus cítit, rozeznávat jeho změny a vyjádřit jej. Jako vzor nabízí autoři České Orffovy školy říkadlo Byla jedna babka. 19 S říkadlem lze pracovat více způsoby. Zpočátku předříkáváme jednotlivé části, děti po nás opakují a rytmus vyjadřují hlasem. Při jiném zpracování je možno měnit výraz přednesu říkadla: 15 HURNÍK, Ilja a Petr EBEN. Česká Orffova škola: I. Začátky. 1. vyd. Praha - Bratislava: Supraphon, 1969, s více na: 17 více na: 18 NOVOTNÁ, Dana. Principy Orffova Schulwerku: minulost a současnost [online]. Ústí nad Labem [cit ]. Dostupné z: Pedagogická fakulta Univerzity J. E. Purkyně. 19 Příloha č. 1 12

13 šeptem, uspěchaně, rozzlobeně, unuděně, zpěvným ptačím hláskem, jako medvědi nebo bez hlasu pouhým otvíráním úst. Tím se děti učí poznávat a měnit dynamiku projevu, výraz i sílu (mf, f, p, pp, allegro, lento). Následně je možno k říkadlu vytvořit formou deklamace rytmický vícehlas. Spočívá ve výběru určitých slov daného říkadla. Děti jsou rozděleny na menší skupiny. Jedna skupina rytmicky deklamuje text písně, druhá tvoří rytmická ostinata 20 složená z vybraných slov. V souvislosti s rytmickou deklamací říkadel se mluví i o tzv. hře na echo. Jedná se o přesné opakování rytmického motivu 21, jinými slovy ji lze také vyjádřit jako hru na ozvěnu. Pro osvojení rytmických dovedností lze zařadit hra na tělo, kdy říkadla a písně jsou zvukově podbarvovány tleskáním, pleskáním o stehna, luskáním prsty nebo dupáním. Dupnutí chápeme jako tón nejhlubší, vyšší je plesknutí, ještě vyšší je tlesknutí a nejvyšší pak lusknutí. Tělo je třeba před každou takovou hrou dobře vyladit - sedíme při tom rovně, hlavu vztyčenou, ruce uvolněné tj. stále opakující se stejné rytmické celky 21 JURKOVIČ, Pavel. Od výkřiku k písničce. Vyd. 1. Praha: Portál, 2012, ISBN , s Tamtéž, s

14 Po získání těchto zkušeností nastává čas pro instrumentální doprovod na drobné bicí nástroje, jako chřestítka, ozvučná dřívka, tamburíny, činelky, bubínky, kastaněty, triangly a další. Je důležité, aby se děti samy učily určovat, která nástrojová barva bude hudebně nejvhodnější k danému říkadlu (později k dané písni) a aby se na tyto nástroje učily hrát s citlivostí pro různé dynamické odstíny Základní rytmická cvičení Mezi základní cvičení pro rozvoj rytmických dovedností se řadí rytmická deklamace slov, která již byla blíže specifikována. Uplatňuje se učitelova tvořivost při hledání nových slov, v České Orffově škole jsou pro příklad uváděna jména květin, zvířat a osob, je možné vybrat i jiná slova, např. vhodná pro aktuální program v mateřské škole. Lze postupovat i opačnou cestou: vymýšlení slov k danému rytmu. Děti učíme vnímat rytmus slova, tj. krátké a dlouhé slabiky, počet slabik. Od rytmické deklamace jednotlivých slov lze dojít až k rytmizaci sousloví a celých vět. 23 HURNÍK, Ilja a Petr EBEN. Česká Orffova škola: I. Začátky. 1. vyd. Praha - Bratislava: Supraphon, 1969, s

15 Improvizační cvičení Další cvičení připravuje děti pro elementární improvizaci. Jedná se o hru na ozvěnu, kde děti opakují zadaný rytmus. 24 Další obměnou je rytmické doplňovací cvičení fungující na principu otázky a odpovědi. Rytmickou stránku můžeme propojit s melodizací, to znamená, že k dané rytmické figuře vymýšlíme melodii a posléze i text. 25 Podobně jako v rytmických doplňovacích cvičeních vytváříme i melodické otázky a k nim melodické odpovědi (zpívaný dialog). 26 Jednou z forem, kterou lze s dětmi realizovat, je rytmické či melodické rondo. Rondová forma nese své téma (označujeme A), které je postupně doprovázeno mezihrami (označujeme B, C atd.). Mezihry skládají samy děti. Schéma rondové formy vypadá (při základním tématu a dvou mezihrách) takto: A - B - A - C - A Příloha č Příloha č Příloha č melodické rondo viz Příloha č. 5 (obr. 1-4) 15

16 2.3 Nástroje Orffova instrumentáře Orffův instrumentář je soubor jednoduchých hudebních nástrojů, které Carl Orff seskupil, sám navrhl nebo upravil. Jeho pedagogická práce jej přivedla k myšlence zjednodušit a zpřístupnit klasické hudební nástroje, vyžadující dlouhodobé a systematické cvičení, dětem a umožnit jim, i těm, které k hudbě nebyly doposud vedeny, získat zkušenosti s hrou na nástroje, rozvíjet rytmické a hudební cítění. Rozhodl se pro to použít jednoduché a snadno ovladatelné bicí nástroje. Spolupracoval při tom s výrobci hudebních nástrojů jako např. Klaus Becker a Karl Maendler, v jejichž firmách se nástroje vyrábí dodnes Nástroje rytmické bicí Orffův instrumentář tvoří nástroje rytmické bicí a melodické bicí. Mezi rytmické bicí patří ozvučná dřívka, dřevěný blok, rourový bubínek, triangl, prstové činelky, činely, chřestítka, kastaněty, rolničky, tamburína, bubínek, dětské tympány a bonga. Tyto nástroje jsou vyrobeny z různých materiálů: dřeva, kovu, kůže, umělé hmoty, proto se vzájemně liší barvou tónu a délkou dozvuku. Dřevěné rytmické nástroje (ozvučná dřívka, dřevěný blok, rourový bubínek a kastaněty) mají velmi krátký dozvuk. Vhodné jsou pro rychlé, rytmicky svěží pasáže, ve kterých hrou zdůrazníme krátké rytmické hodnoty, např. osminové noty (déšť, tikot hodin, klusání koně). Kovové nástroje (triangl, tamburína, rolničky, prstové činelky a činely) jsou naopak specifické svým dlouhým dozvukem a dynamickou sílou. Při hře dáváme přednost kvalitě a estetice zvuku před kvantitou. Četnost úderů by neměla zastínit slova či melodii, volíme je spíše pro dokreslení atmosféry (třpyt, jas, oslnivý lesk, iluze zimní nálady s jízdou na saních - rolničky, cinkání, vyvrcholení, ale i nečekaná změna, bouře). 29 Bubínek, dětské tympány a bonga vynikají silnou dynamikou. Jejich zvuk připomíná kroky, nebezpečí a napětí. Při rázném úderu na tyto nástroje způsobíme uleknutí (hrom). Hrajeme základní rytmické hodnoty - noty čtvrťové. 28 KOTKOVÁ, Eva. Rozvoj rytmických dovedností s využitím Orffova instrumentáře v mateřské škole. Bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra hudební výchovy, 2013, s MODR, Antonín. Hudební nástroje. 6. vyd. Praha: Editio Supraphon, 1977, s

17 V neposlední řadě mezi rytmické bicí patří i rumba koule, které svou nezaměnitelnou barvou zvuku podtrhují rytmiku písní a říkadel. Na rytmické nástroje bicí lze hrát různé typy instrumentálních doprovodů. V písních nemusí zaznívat všechny nástroje od začátku až do konce, ale mohou se objevit jen na určitých místech, aby skladbu ozvláštnily. Pro děti nejjednodušším způsobem doprovodu je hra rytmu písně, tzn. rytmu slov. Dalším často používaným typem doprovodu písní je metrická pulzace, kdy se zdůrazňuje každá doba v taktu. 17

18 Existují však složitější a rytmicky zajímavější doprovody, které lze po průpravných rytmických cvičeních aplikovat i s dětmi v mateřské škole. Mezi nimi nalezneme zdůraznění těžkých či naopak lehkých dob. Aby děti udržely správné tempo, je velmi vhodné na pomlku dát nástroj (paličky, dřívka) od sebe. 18

19 Rytmické ostinato (ostinátní doprovod) představuje nejtěžší typ doprovodu. Hráč musí dodržovat stále stejný rytmus Nástroje melodické bicí Melodické nástroje Orffova instrumentáře tvoří zvonkohra, metalofon a xylofon. Skládají se z vyladěných kamenů, při čemž základní ladění je C dur. Existují i chromatické nástroje, které připomínají klaviaturu. Jednotlivé kameny lze vyndávat, takže si můžeme ponechat jen ty, které potřebujeme ke hře nebo doprovodu dané písně. Všechny tři druhy melodických nástrojů se vyrábějí v sopránové a altové podobě, xylofon a metalofon dokonce i v basové. Vzájemně se odlišují především barvou tónů a délkou dozvuku. To vše ovlivňuje materiál, ze kterého jsou nástroje vyrobeny, a také typ paliček, jimiž na ně hrajeme. 19

20 Zvonkohra svým jemným zvukem, připomínajícím jas, třpyt a lehkost, dobře zvýrazní melodii písně, hodí se však i pro ostinátní doprovod. Středně silná dynamika a dozvuk umožňují hrát i kratší notové hodnoty (čtvrťové i osminové noty). Metalofon vyniká velmi dlouhým dozvukem a silnou dynamikou, proto volíme raději doprovod s půlovými a celými notami. Magický dozvuk pozitivně ovlivňuje psychiku, vyvolává pocit sounáležitosti, rodinné pohody, tepla, ale i okouzlení. 30 Xylofon má ze všech melodických nástrojů nejkratší a nejslabší dozvuk. Tím umožňuje hru krátkých rytmických hodnot - osminových. Doprovody na melodické nástroje lze aranžovat více způsoby. Můžeme vycházet z harmonie písně, tedy z uvedených akordů. Doprovod písně se zakládá na střídání základních harmonických funkcí: tonika, dominanta, příp. subdominanta. Píseň s jednoduchou harmonií s využitím tonického kvintakordu v intervalu dudácké kvinty: 30 ŠIMANOVSKÝ, Zdeněk, Alena TICHÁ a Věra BUREŠOVÁ. Písničky a jejich dramatizace: [zpěvník pro děti předškolního a školního věku]. Vyd. 1. Ilustrace Josef Paleček. Praha: Portál, 2000, ISBN X, s

21 Melodický doprovod písně se střídáním tonického a dominantního kvintakordu v akordickém rozkladu způsobí bohatší harmonii: Ostinátní melodická figura vychází z pentatoniky 31. Vytvoříme ji tak, že z nástroje vyndáme 4. a 7. stupeň (např. v C dur kameny f a h; v D dur g a cis, v F dur bé a e). Odstraněním půltónových kamenů dosáhneme toho, že pentatonika vždy ladí. Dětem tak umožníme vytvořit si k písním vlastní doprovod. Příklady melodických ostinat: 31 pětitónová řada, ve které nejsou žádné půltóny 21

22 3 Hudební vzdělávání v mateřské škole Hudba je součástí lidského života a od narození nás obklopuje téměř na každém kroku. Dříve se s dětmi v domácím prostředí mnohem více zpívalo a hrálo na nástroje, ale dnešní dítě obklopuje častěji hudba reprodukovaná. O to víc, než kdy jindy by měla učitelka v mateřské škole vést hudební aktivity cíleně a smysluplně. Dát tak dětem možnost poznat hudbu i tak, jak se s ní v domácím prostředí nesetkávají Hudební vzdělávání a RVP PV 33 Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání zahrnuje hudební projev mezi kompetence 34, kterými by mělo dítě disponovat na konci docházky v mateřské škole, a to v komunikativní klíčové kompetenci, kde se dítě dokáže vyjadřovat a sdělovat své prožitky, pocity a nálady různými prostředky (řečovými, výtvarnými, hudebními, dramatickými apod.) 35. RVP PV poskytuje kromě kompetencí i nabídku dílčích vzdělávacích cílů (co pedagog podporuje), tipy pro činnosti, jejichž prostřednictvím se k cílům přibližujeme, konkrétní očekávané výstupy (co by mělo dítě na konci předškolního období dokázat) i rizika, která mohou úspěch vzdělávacích záměrů pedagoga ohrozit. Vše je rozděleno do pěti vzdělávacích oblastí: biologická, psychologická, interpersonální, sociálně-kulturní a environmentální. Hudební dovednosti lze rozvíjet ve všech těchto oblastech. To znamená, že při hudebních činnostech zapojujeme celou naši osobnost Dítě a jeho tělo Hudba nepochybně ovládá celé tělo. Při poslechu i reprodukci se rozvíjí smysly (sluch, zrak, hmat), při zpěvu ovládáme dechové svalstvo, nutí nás zachovávat správné držení těla. Nejen při tanci, ale také při hře na nástroje koordinujeme pohyb ruky, nohou nebo i celého těla s rytmem, hudbou a zpěvem. 32 KOTKOVÁ, Eva. Rozvoj rytmických dovedností s využitím Orffova instrumentáře v mateřské škole. Bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra hudební výchovy, 2013, s Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání 34 tj. výstupy, resp. obecnější způsobilosti, dosažitelné v předškolním vzdělávání 35 SMOLÍKOVÁ, Kateřina. Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2004, ISBN , s

23 Dítě a jeho psychika Hudební projev pomáhá zdokonalovat řeč: vede děti ke správné výslovnosti, intonaci a tempu řeči (zpěvu). Vyžaduje funkci paměti, zapojení představivosti a fantazie v tvořivých hudebních a hudebně pohybových činnostech. V rámci jakéhokoli typu činnosti (nejen hudební) se cvičí schopnost koncentrace a soustředění, posiluje se také volní úsilí zejména při dokončování činnosti. Učitelka by dětem měla umožnit vyjadřovat své prožitky a pocity i formou hudby (např. tancem, zpěvem, improvizací) Dítě a ten druhý Realizace hudebního vzdělávání v mateřské škole by neměla probíhat individuálně, na úrovni jedince, nebo naopak hromadně se všemi dětmi, nýbrž skupinově. Děti se tak od sebe mohou učit navzájem a jsou vedeny ke komunikaci mezi sebou, spolupráci, řešení problému a respektování osobnosti dalších dětí. Vhodným příkladem jsou hudebně pohybové a taneční hry Dítě a společnost Jedním z cílů této oblasti je motivovat dítě k pozitivnímu vztahu k umění, všímat si, sledovat a poslouchat se zájmem hudební, dramatické či literární představení. Využíváme příležitostí seznamující dítě přirozeným způsobem s různými tradicemi a zvyky běžnými v jeho kulturním prostředí (např. slavnosti v rámci zvyků a tradic, lidová píseň a pohádka) Dítě a svět Děti získávají širší povědomí o rozmanitosti, pestrosti a jedinečnosti světa lidí, kultury, umění a přírody Propojení hudební výchovy s dalšími složkami vzdělávání Hudební činnosti rozvíjí celou osobnosti dítěte: řeč, myšlení, tvořivost, fantazii, estetické vnímání, komunikaci a spolupráci. Pokud se v činnostech promítá více složek vzdělávání, mluvíme o integrovaném vzdělávání. To má za úkol nahradit styl výchov v předškolním vzdělávání z předchozího režimu (hudební, výtvarná, literární, tělesná). Integrované vzdělávání je pro děti předškolního věku zajímavější, vede je k samostatnosti a objevování, nejedná se tedy o předávání hotových poznatků. 36 SMOLÍKOVÁ, Kateřina. Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2004, ISBN , s

24 I hudební činnosti lze propojit s dalšími složkami vzdělávání. Děti se tak při jedné činnosti učí a rozvíjejí ve více směrech zároveň. Příklady propojení činností jsou obsaženy v další části práce, např.: Hudební a jazyková složka Rytmické rondo (str. 27), Nejen podzimní počasí (str. 31), Deštník (str. 33), Sběr potravy pro zvířátka (str. 48) Hudební a literární složka Pohádka Prší (str. 36), Jak krtek uspával zvířátka (str. 46) Hudební a výtvarná složka Jakou barvu má zvuk (str. 29), Deštník (str. 33) Hudební a pohybová složka Pohybová hra Jablíčka (str. 27), Koulelo se, koulelo (str. 27), Sbíráme kapky (str. 35), Venku prší, venku leje (str. 35), Stromeček, lísteček (Str. 40), Veverky (str. 44) 24

25 4 Návrhy konkrétních činností s využitím nástrojů Orffova instrumentáře v tematickém bloku HRAJEME SI S PODZIMEM 4. 1 Ovoce Přírodní Ovocná koruna Verbální Přišel červík do zahrady Rytmické rondo Logicko matematická Ovoce v košíčku Intrapersonální Ovocná ochutnávka Ovoce Prostorová Jakou barvu má zvuk? Interpersonální Koulelo se, koulelo Tělesně kinestetická PH Jablíčka Hudební Melodické rondo Název činnosti: Přišel červík do zahrady Typ inteligence: verbální, hudební Cíl činnosti: Pomůcky: dodržovat rytmus říkadla nástroje Orffova instrumentáře (rytmické) 25

26 Organizace: Říkadlo se děti nejdříve naučí říkat v daném rytmu, později lze doprovodit s nástroji Orffova instrumentáře. 26

27 Název činnosti: Rytmické rondo Typ inteligence: verbální, hudební Cíl činnosti: Pomůcky: Organizace: soustředit se na činnost, zrytmizovat vhodné přívlastek ke slovu nástroje Orffova instrumentáře (rytmické) Učitelka začne rondo (A), děti se po jednom střídají a přidávají svoje sousloví (B, C): vlastnost ovoce (barva, chuť, vůně) a název ovoce (notový zápis na str. 14). Název činnosti: Pohybová hra Jablíčka Typ inteligence: tělesně kinestetická Cíl činnosti: Pomůcky: Organizace: koordinace pohybu těla a sluchu, orientace v prostoru nástroj Orffova instrumentáře (např. bubínek, ozvučná dřívka) Děti běhají po třídě, jedno dítě zahraje na nástroj (1x - děti se zastaví, 2x - dřepnou si, 3x - schoulí se do klubíčka na zem). Kdo se splete, vypadává ze hry. Zadání pro děti: Víte, děti, které ovoce sklízíme na podzim ze stromů? Mimo jiné i jablíčka. A právě v jablíčka se teď všichni proměníme. Jablíčka se ukládají do košů. My však budeme nezbedná jablíčka, která z košů utekla. Jeden z vás nám bude zadávat úkoly a to tak, že zabubnuje/zaťuká na hudební nástroj jednou, dvakrát nebo i třikrát. Když uslyšíme, že zahrál jednou, zastavíme se. Pokud dvakrát, dřepneme si, a jestliže zahraje třikrát, schoulíme se do klubíčka. Kdo to poplete, vypadává ze hry. Název činnosti: Koulelo se, koulelo Typ inteligence: interpersonální, hudební Cíl činnosti: Pomůcky: spolupráce s dětmi, koordinace pohybu v prostoru padák, dva červené míčky 27

28 Organizace: Děti drží padák ve výši pasu. Do padáku vložíme malý, jednobarevný červený míček - jablíčko. Chvíli míček pokud možno pomalu a opatrně koulíme v padáku, aby nepropadl otvorem ve středu padáku ani nepřeskočil přes okraj. Pak začneme zpívat píseň Koulelo se, koulelo. Při druhé sloce položíme vedle prvního míčku druhý, stejně veliký nebo o trochu větší míček a snažíme se, aby se míčky koulely společně. 37 Název činnosti: Ovoce v košíčku Typ inteligence: logicko matematická, interpersonální Cíl činnosti: Pomůcky: Organizace: osvojení matematických pojmů (nad, pod, vpravo, vlevo, mezi), spolupráce pracovní list 38, nůžky, lepidlo, pastelky Děti pracují ve dvojici. Vybarvují, vystřihují a lepí ovoce na místa podle pokynů. Např. Jablko nalep pod jahody. Švestky nalep vlevo od jablka. Název činnosti: Poznej, co ochutnáváš Typ inteligence: intrapersonální, přírodní Cíl činnosti: Pomůcky: Organizace: rozeznávat ovoce podle chuti různé druhy ovoce Dětem zavážeme oči a dáváme jim ochutnat ovoce nakrájené na malé kousky. Děti hádají, co právě ochutnávají. Název činnosti: Ovocná koruna Typ inteligence: přírodní, prostorová Cíl činnosti: rozvoj tvořivosti 37 HURDOVÁ, Eva. Hrajeme si s padákem. 2. vyd. Praha: Portál, ISBN , str viz Příloha č. 6 28

29 Pomůcky: Organizace: rozkrojené kousky ovoce (např. jablko, hruška), temperové barvy, štětec, proužky papíru (obvod hlavy dítěte) Rozkrojené ovoce děti natřou barvou a pak je otiskují na proužek papíru (korunu). Otisky si mohou po zaschnutí různě dozdobit. Název činnosti: Jakou barvu má zvuk? Typ inteligence: prostorová, hudební Cíl činnosti: Pomůcky: Organizace: zapojení představivosti pastelky, nástroje Orffova instrumentáře (rytmické i melodické) Učitelka zahraje na nástroj Orffova instrumentáře a děti vyberou k danému zvuku nástroje barvu, jakou si při zvuku představí. Zakreslí zvuk vlastním symbolem. Název činnosti: Melodické rondo 39 Typ inteligence: hudební Cíl činnosti: Pomůcky: Organizace: opakování známých písní s tematikou ovoce, zpěv, cvičení pozornosti obrázky k písničkám o ovoci Děti střídavě zpívají písně o ovoci ve formě rondové (A-B-A-C-A). Zadání pro děti: Děti, znáte nějaké písničky, kde se zpívá o ovoci? Dobře se podívejte na tyto obrázky. Poznáte, jaké písničky tam jsou nakresleny? Můžeme si je společně zazpívat. Kterou písničku uhádnete jako první, ta bude naší hlavní písničkou a budeme ji prostřídávat s těmi ostatními. 39 viz Příloha č. 5 29

30 30

31 4. 2 Podzimní počasí Verbální Nejen podzimní počasí Přírodní Ukazatel počasí Logicko matematická Sluníčka a mráčky Intrapersonální Pohádka Prší Podzimní počasí Prostorová Deštník Grafomotorika s deštníčky Interpersonální Venku prší, venku leje Tělesně kinestetická Sbíráme kapky Hudební Prší, prší Kapka klepe na okno Název činnosti: Nejen podzimní počasí Typ inteligence: verbální, hudební Cíl činnosti: Pomůcky: Organizace: pojmenování objektu (děje) na obrázku, určení rytmu slova obrázky s druhy počasí a předměty spojenými s podzimem Děti si rozloží obrázky s počasím a předměty, pojmenují, co je na obrázku a vytleskají rytmus slova. Pak obrázek přiřadí k vhodné kartičce s rytmem zaznamenaným pomocí not. Následně děti vymýšlí vhodné přívlastky k daným obrázkům (např. hřejivé sluníčko; notový zápis na str. 14). 31

32 obrázky k činnosti: 32

33 Název činnosti: Sluníčka a mráčky Typ inteligence: logicko matematická Cíl činnosti: Pomůcky: Organizace: seřadit prvky podle velikosti, rozeznávání geometrických tvarů žluté kruhy a modré obdélníky různých velikostí (3 až 5 kusů) Děti řadí geometrické tvary podle velikosti od nejmenšího po největší. Název činnosti: Deštník 40 Typ inteligence: hudební, verbální Cíl činnosti: Pomůcky: Organizace: udržet rytmus hádanky Orffovy nástroje (hůlky, dřevěný blok, triangl, činel) + drhlo Děti se naučí hádanku s kreslením deštníku (autor František Synek). Poté ji zkusí doprovodit na vybrané Orffovy nástroje - část dětí kreslí, část dětí hraje a všichni recitují. Hupky hupky skáčem chvilku, pak děláme velkou pilku a nahoře malou špičku, také žebra - pomaličku. Dolů velkou hůlku ještě a máme deštník do deště. hůlky dřevěný blok triangl drhlo činel všichni 40 JENČKOVÁ, Eva. Hudba v současné škole: výběrová řada: Rozmarné počasí (1. díl). 2. vyd. Hradec Králové: Tandem, ISBN , s

34 Název činnosti: Grafomotorika s deštníčky Typ inteligence: prostorová Cíl činnosti: cvičení grafomotoriky Pomůcky: pracovní list 41 Název činnosti: Prší, prší Typ inteligence: hudební Cíl činnosti: Pomůcky: zpěv, rozvoj rytmického cítění nástroje Orffova instrumentáře (hůlky, chřestítko) + drhlo Organizace: Zpěv a instrumentální doprovod písně Prší, prší (notový zápis str. 19). 41 viz Příloha č. 8 34

35 Název činnosti: Sbíráme kapky Typ inteligence: tělesně kinestetická Cíl činnosti: Pomůcky: Organizace: koordinace pohybu, orientace v prostoru třídy, sluchová diferenciace, paměť malé míčky (modré, červené a žluté barvy), Orffovy nástroje (chřestítko, hůlky, bonga) Míčky (kapky) rozházíme po prostoru herny. Děti chodí po třídě a sbírají míčky (kapky) takové barvy, jaký hraje nástroj. Pokud učitelka (dítě) hraje na hůlky, sbíráme všechny malé poskakující kapičky (modré). Když hraje na chřestítko, sbíráme kapky, co spadaly do listí a šustí (červené). Jestliže bude hrát na bonga, sbíráme kapky bouřkové (žluté). Název činnosti: Venku prší, venku leje Typ inteligence: interpersonální, hudební Cíl činnosti: Pomůcky: Organizace: spolupráce, zpěv, koordinace pohybu padák Část dětí drží padák a zvedají jej do kopule nahoru a dolů (v rytmu). Zbytek dětí běhá kolem padáku zvenku. Děti držící padák, zpívají na melodii písně Prší, prší: Co se stalo? Co se děje? (padák jde jednou nahoru a dolů) Venku prší, venku leje. (padák jde jednou nahoru a dolů) My k domečku spěcháme, (padák jde jednou nahoru a dolů) pod střechu se schováme. 42 (padák jde nahoru, pod střechu se schovají děti, které běhaly zvenku, sednou si do dřepu a padák na ně zvolna klesne) 42 HURDOVÁ, Eva. Hrajeme si s padákem. 2. vyd. Praha: Portál, ISBN , s

36 Název činnosti: Pohádka Prší 43 Typ inteligence: intrapersonální Cíl činnosti: Pomůcky: soustředěný poslech, cvičení pozornosti, hra na hudební nástroje Orffovy nástroje (činel, tamburína, bubínek, hůlky, rourový bubínek, dřevěný blok, zvonkohra, prstové činelky) Zadání pro děti: Byl krásný slunečný den a děti si hrály. Stavěly v písku bábovky a hlasitě se smály. Náhle slunce svítit přestalo, za velký mrak úplně se schovalo. Ha, ha, už je to tak, sluníčko jsem zakryl já, velký, černý mrak. (hra na činel plstěnou paličkou) Děti se mraku bály, domů se hned vydaly. Mrak se naparoval, rostl a černal čím dál víc. Najednou prásk (tamburína) a bum (bubínek), začalo z mraku pršet (hůlky hrají po celou dobu). Padaly z něho kapičky, velké - maminky, tátové (rourový bubínek se přidá k hůlkám), i malinkaté - dětičky (dřevěný blok se také přidá). Jedna kapička skočila dětem na deštník, jiná se točila dokola v kaluži. Třetí klepala na okénko a čtvrtá přistála Alíkovi na čumáku. (štěrchání s lahví vody) Kapičky na zemi vesele skákaly, padaly do louží a všude cákaly. (nástroje utichnou) Andulka se dívala z okna ven, když vidí kapičku, jak míří přímo k ní. (glissando na zvonkohře) Otevři, Aničko, chtěla bych se nakouknout, aspoň maličko. Anička otevřela okno a kapička skočila dovnitř. (prstové činelky) Chvíli si spolu pěkně hrály. Pak ale začínala kapička schnout. Snaží se, co může, ale nemůže se ani hnout. Andulka viděla, že sucho v domě kapičce nesvědčí, a tak ji vzala na zahradu, tam bude kapka v bezpečí. Kapka vděčně děkuje, loučí se a mává. (děti mávají) Až, Andulko, přijde deště mrak, přijdu ti zase na okno zaklepat. (děti klepají do podlahy/stolečku) Název činnosti: Kapka klepe na okno Typ inteligence: hudební 43 text pohádky z: KONVALINOVÁ, Kateřina. Jaro, léto, podzim, zima, ve školce je pořád prima. Vyd. 1. Ilustrace Edita Plicková. Praha: Portál, 2014, ISBN , s

37 Cíl činnosti: Pomůcky: Organizace: rozvoj hudebních dovedností melodické nástroje: zvonkohra sopránová a altová, metalofon, xylofon Činnost naváže na Pohádku Prší. Hudební podbarvení klepotu kapky na okno hrou na Orffovy melodické nástroje. 44 Zadání pro děti: Děti, co kapka slíbila Andulce? Že až přijde deště mrak, přijde jí zas na okno zaklepat. Co kdybychom si zahráli, jak kapka klepe na okno? Název činnosti: Ukazatel počasí 45 Typ inteligence: přírodní Cíl činnosti: Pomůcky: Organizace: pozorování změn počasí v přírodě tvrdý papír, karton, vodové barvy, štětec, nůžky, lepidlo, kulatá krabička od sýra S dětmi si povídáme o tom, jaké počasí může nastat na podzim. Všechny možnosti namalujeme vodovými barvami na papíry, po zaschnutí vystřihneme. Hotové obrázky počasí nalepíme na karton, na krabičku od sýra nalepíme šipku (ukazatel počasí) tak, abychom mohli podle změn počasí víčkem krabičky otáčet. S dětmi pak každý den pozorujeme změny počasí a označujeme je na vyrobené tabulce. 44 viz Příloha č HOROVÁ, Jitka. Ateliér výtvarných nápadů: praktický kalendář tvořivé recyklace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2008, ISBN , s

38 4. 3 Stromy a listí Verbální Básnička Listí Přírodní Listnáček Logicko matematická Třídění listů Intrapersonální Strom přátelství Stromy a listí Prostorová Dokreslování listu Interpersonální Padá listí na zahradě Tělesně kinestetická Vítr a listí Hudební Stromeček/lísteček Listopad Název činnosti: Básnička Listí s pohybovým prvkem Typ inteligence: verbální, tělesně kinestetická Cíl činnosti: Pomůcky: naučit se zpaměti krátký text s pohybem těla žádné Zadání pro děti: Létá listí mezi stromy, poletuje mezi domy. Stromy spolu závodí, třepání rukama (uvolnění) 2x dřep s pohybem paží (let) stoj rozkročmo, předklon, pohyb rukou od nohy k noze 38

39 kdo je nejdál odhodí. (stoj rozkročmo, předklon, rukama se snažíme dosáhnout co nejdál před sebe) Tenké, tlusté, kulaté, pažemi ukazujeme tenké, tlusté, kulaté (velký kruh) cesty jsou již zaváté. schoulení do klubíčka Název činnosti: Třídění listů Typ inteligence: logicko matematická Cíl činnosti: Pomůcky: třídit listy podle zadaných kritérií, porovnávání listy různých tvarů, velikostí a barev Zadání pro děti: Jak můžeme, děti, tyto listy roztřídit? Co mají stejné? Jaké barvy listů vidíš? Jsou všechny stejně velké? Kolik jich tu máme? Čím se liší tyto dva listy? Název činnosti: Dokreslování listu Typ inteligence: prostorová Cíl činnosti: Pomůcky: Organizace: udržet směr čáry při kresbě listy stromů různých tvarů, papíry, lepidlo, nůžky, pastelky Děti si nalepí na papír přestřižený list na polovinu, pastelkami mu chybějící část dokreslují. Název činnosti: Listopad Typ inteligence: hudební Cíl činnosti: Pomůcky: Organizace: naučit se píseň zpaměti, udržet rytmus, zpěv metalofon Děti se společně naučí zpívat píseň Listopad. Poté zpěv doprovodí instrumentální hrou na metalofon (notový zápis na str. 19). 39

40 Název činnosti: Stromeček, lísteček Typ inteligence: hudební, tělesně kinestetická Cíl činnosti: Pomůcky: Organizace: cvičení sluchové pozornosti, koordinace sluchu a pohybu těla melodický nástroj Orffova instrumentáře (zvonkohra, xylofon nebo metalofon) Učitelka (dítě) hraje na nástroj melodii stoupající (např. c-d-e-f-g), nebo klesající (např. g-f-e-d-c). Tóny a tempo melodie je možno různě měnit, příp. hrát i dvojhlasně. Děti směr melodie napodobují pohybem (stoupá - z dřepu nahoru - roste strom, klesá - ze stoje do dřepu - padá list). Název činnosti: Honička Vítr a listí Typ inteligence: tělesně kinestetická, prostorová Cíl činnosti: Pomůcky: Organizace: koordinace pohybu při běhu, orientace v prostoru šátek nebo igelitový sáček Jedno dítě představuje vítr (drží v ruce šátek/při běhu šustí igelitovým sáčkem) a honí všechny děti (listí). Koho vítr chytí, ten spadne jako list na zem (schoulený do klubíčka) a čeká, až ho nějaký kamarád list vysvobodí pohlazením. Název činnosti: Padá listí na zahradě Typ inteligence: interpersonální, hudební Cíl činnosti: Pomůcky: Organizace: spolupráce s ostatními dětmi, komunikace, rozvoj tvořivého myšlení Orffovy nástroje (např. ozvučná dřívka, rumba koule, tamburína) Skupinka dětí (max. 3-4) vytvoří vlastní doprovod na Orffovy nástroje k básni Podzim (Jiří Žáček) viz Příloha č. 7 40

41 Zadání pro děti: Naučili jsme se společně básničku Podzim. Aby se ježkovi pěkně usínalo, zkusíme mu k básničce zahrát jako kapela. Udělejte skupinku o 4 muzikantech. To bude vaše kapela. Vyberte společně, na které nástroje byste mohli hrát, když padá listí, když už jsou stromy holé, který nástroj by se hodil k ježkovi, který k usínání. Potom se domluvte, kdo bude doprovázet jakou část básničky. Název činnosti: Strom přátelství Typ inteligence: interpersonální Cíl činnosti: Pomůcky: rozvoj komunikace a spolupráce, podpora dětských vztahů tvrdý papír většího formátu, prstové (temperové) barvy, štětec Zadání pro děti: Děti, vyrobíme si spolu strom přátelství. Víte, jak takový strom vypadá? Větvičky a listí se skládají z otisků našich dlaní. Po jednom budeme na velký papír chodit obtiskovat barvou natřenou ruku. Kdo si obtiskne, vybere někoho dalšího a řekne, proč vybral právě jeho, co má na něm rád. Ten si pak také půjde obtisknout ruku a pak pokračujeme dál. Nakonec dokreslíme kmen a vznikne nám krásně barevný strom. Název činnosti: Listnáček Typ inteligence: přírodní Cíl činnosti: Pomůcky: Organizace: rozvoj fantazie a tvořivosti papírový talíř, listy, jeřabiny, šípky a další přírodniny Na papírový talíř děti nakreslí obličej (talíř představuje hlavu). K vytvoření obličeje mohou využít přírodniny, jako vlasy mohou děti nalepit různobarevné listy KONVALINOVÁ, Kateřina. Jaro, léto, podzim, zima, ve školce je pořád prima. Vyd. 1. Ilustrace Edita Plicková. Praha: Portál, 2014, ISBN , s

42 4. 4 Příprava na zimu Verbální Básnička s cvičením Přírodní Sběr potravy pro zvířátka Logicko matematická Spočítej zvířátka Intrapersonální Pohádka Jak krtek uspával zvířáka Příprava na zimu Prostorová Domečky pro zvířátka Interpersonální Na spící medvědy Tělesně kinestetická Hledám lesní dobroty Hudební Medvědí trápení Veverky Název činnosti: Básnička Veverka 48 s cvičením Typ inteligence: verbální, tělesně kinestetická Cíl činnosti: Pomůcky: cvičení paměti, rozvoj slovní zásoby, koordinace pohybu těla žádné Zadání pro děti: 48 HURDOVÁ, Eva, Marie TETOUROVÁ a Pavel JURKOVIČ. Hrajeme si ve školce. Vyd. 1. Ilustrace Edita Plicková. Praha: Portál, 2013, ISBN , s

43 Veverky se dobře mají - hned jsou tady, hned jsou tam a všude si pochutnají. Les má dobrot plný krám! Od malička v hnědém tričku zkouší salta, přemety. Že to umí na jedničku, potvrdí výr stoletý. poskakování snožmo na místě jako veverky skok dopředu, skok dozadu snožmo kroužky v zápěstí velký kruh pažemi úklon hlavy napravo, nalevo 2x dřep s výskokem úklon celým tělem dopředu pohyb pažemi - let ptáka Název činnosti: Spočítej zvířátka Typ inteligence: logicko matematická Cíl činnosti: Pomůcky: Organizace: počítání prvků od 1 do 4, přiřazování symbolů a číslic kartičky se zvířátky 49, kartičky s tečkami a číslicemi Na magnetické tabuli visí kartičky se zvířátky, ke kterým děti přiřazují kartičku s tečkami a pak i číslici, podle toho, kolik je na obrázku zvířátek. 49 předlohy zvířátek z: NOVÁKOVÁ, Mária. Malý předškolák počítá: Rozvíjení základních matematických představ pro 4-5 leté děti. Hradec Králové: NOMI, s

44 Název činnosti: Domečky pro zvířátka Typ inteligence: prostorová Cíl činnosti: Pomůcky: Organizace: konstrukční myšlení, rozvoj tvořivosti, fantazie, spolupráce a komunikace kostky nebo stavebnice Děti utvoří skupiny po třech. Každá skupinka zkusí společně postavit domeček pro zvířátka, ve kterém by se mohla ukrýt na zimu. Název činnosti: Veverky Typ inteligence: hudební, tělesně kinestetická Cíl činnosti: Pomůcky: Organizace: zpěv, rozvoj rytmického cítění Orffovy nástroje (prstové činelky, tamburína) S dětmi si zazpíváme a zahrajeme písničku Veverky (notový zápis na str. 18) s Orffovými nástroji. Děti, které nehrají na nástroje, napodobují pohyb veverky. Název činnosti: Medvědí trápení Typ inteligence: hudební Cíl činnosti: Pomůcky: Organizace: cvičení motoriky při hře na hudební nástroj, koordinace pohybu oka a ruky, udržení rytmu písně, zpěv metalofon, zvonkohra S dětmi se nejdříve naučíme písničku Medvědí trápení a následně ji doprovodíme i s Orffovými nástroji. 44

45 45

46 Název činnosti: Na spící medvědy 50 Typ inteligence: interpersonální Cíl činnosti: Pomůcky: Organizace: schopnost koncentrace žádné Děti leží na zemi schoulené do klubíčka - dlaněmi zakrytý obličej. Učitelka (dítě) mezi dětmi prochází. Koho pohladí, ten se tiše zvedne, chytí se učitelky (dítěte) za ruku a pak chodí po třídě spolu. Poslední ležící dítě všichni obklopí a zakřičí: Vstávej, medvídku! Medvídek děti honí a koho chytne, ten se lehne na zem do výchozí polohy. Název činnosti: Jak krtek uspával zvířátka Typ inteligence: intrapersonální Cíl činnosti: Pomůcky: poslech pohádky 51, cvičení pozornosti, paměti, rozvoj hudebního cítění Orffovy nástroje (zvonkohra, triangl) Zadání pro děti: Byl podzim. Sluníčko už hrálo málo, oči se mu klížily a bylo celé ospalé. Když to vidět vítr, přifoukal šedivé mraky, kterými sluníčko něžně přikryl. Každé ráno přišla mlha, upustila na zem svůj závoj a rázem všechno vypadalo jako uplakané. Listnatým stromům už opadaly zbarvené listy a stromy se tak mohly spokojeně ponořit do zimního spánku. Krtek všechno pozoroval ze své krtčí hromádky a bylo mu smutno. Věděl, že za pár týdnů přijde zima a s tou že není žádná legrace. Musím se jít rozloučit s ježkem, už si chystá domeček z listí. Do něj se vždycky na konci podzimu zahrabe a celou zimu tam prospí, řekl si krtek, teple se oblékl a šel. 50 SLOUPOVÁ, Miroslava. Rok s krtkem: [náměty pro práci s předškolními dětmi]. Vyd. 1. Ilustrace Edita Plicková. Praha: Portál, 2011, ISBN , s text pohádky z: SLOUPOVÁ, Miroslava. Rok s krtkem: [náměty pro práci s předškolními dětmi]. Vyd. 1. Ilustrace Edita Plicková. Praha: Portál, 2011, ISBN , s

47 Na konci louky potkal ježka. Byl celý ustaraný. Co se ti, ježku, stalo? ptal se ho krtek. Ale, malý ježeček se nechce za nic na světě uložit k zimnímu spánku. Pořád někde běhá. Domeček z listů už je postavený, a on není ani trochu ospalý. Nevím, co si s ním mám počít, odpověděl krtkovi nešťastný ježčí tatínek. Nebuď smutný, ježku. Já ti pomohu. Zavolej malého ježečka a uvidíš, těšil krtek svého kamaráda. Ježek tedy zavolal svého syna - malého ježečka. Krtek ho položil do postýlky z listů a začal mu zpívat ukolébavku: Spi, ježečku, spi. Zavři očka svý. Až ty budeš v zimě spáti, sníh nad domkem bude váti. Spi, ježečku, spi. (na melodii písně Spi, děťátko, spi s melodickým doprovodem zvonkohry - hra v pentatonice - a trianglu.) Jakmile krtek písničku dozpíval, malý ježek spal, jako když ho do vody hodí. Děkuji ti, krtku, ani nevíš, jak jsi mi pomohl. Až se na jaře zase probudíme, doneseme ti tu nejhezčí kytičku, která zrovna pokvete, děkoval krtkovi šťastný ježek. Zpráva o tom, jak krtek uspal malého ježečka, se po louce rychle roznesla. Druhý den se u krtka zastavila paní jezevcová. I její jezeveček nechtěl usnout zimním spánkem. A tak i jemu krtek zazpíval ukolébavku: Spi, jezevče, spi. Zavři očka svý. Až ty budeš v zimě spáti, sníh nad domkem bude váti. Spi, jezevče, spi. (s melodickým doprovodem zvonkohry a trianglu) A malý jezeveček také hned usnul na celou zimu. A tak postupně uspával krtek malé motýlky, broučky, včelky, čmeláčky Dokonce i velká medvědice za krtkem přišla, aby jí pomohl s malým medvídkem. I jemu krtek zpíval ukolébavku: 47

48 Spi, medvídku, spi. Zavři očka svý. Až ty budeš v zimě spáti, sníh nad domkem bude váti. Spi, medvídku, spi. (s melodickým doprovodem zvonkohry a trianglu) Když krtek uspal všechny velké i malé zimní spáče, byl celý unavený. Jak rád bych také usnul na celou zimu, ale nemohu. Musím v zimě rozveselovat zajíčky, srnky, vrabečky a sýkorky, říkal si krtek, a protože byl už večer, šel také spát. A těšil se na druhý den, až se potká se zajícem a všechno mu bude vyprávět. Název činnosti: Hledám lesní dobroty Typ inteligence: tělesně kinestetická Cíl činnosti: Pomůcky: Organizace: běh, orientace v prostoru, počítání do 3, reakce na sluchový podnět lesní přírodniny (např. šišky, oříšky, bukvice, žaludy, kaštany), rytmické nástroje Orffova instrumentáře (např. bubínek, tamburína, triangl, hůlky, kastaněty, prstové činelky), malé barevné kruhy na cvičení Děti běhají volně po daném prostoru. Při zaznění signálu (úder na bicí libovolný bicí nástroj) děti co nejrychleji hledají nějakou lesní dobrotu. Počet dobrot, které mají najít, závisí na počtu úderů za sebou (např. když dvakrát cinkneme do trianglu, hledají dvě šišky). Nalezenou dobrotu si odnesou do svého domečku označeného barevným kruhem. Na konci hry si děti spočítají počet dobrot, které sesbíraly. Činnost lze zařadit při vycházce do lesa. Název činnosti: Sběr potravy pro zvířátka Typ inteligence: přírodní Cíl činnosti: Pomůcky: práce s přírodninami, rytmická deklamace slov nasbírané přírodniny z předchozí činnosti (Hledám lesní dobroty) 48

49 Organizace: Děti roztřídí nasbírané přírodniny podle druhu. Pak je pojmenovávají, vytleskávají rytmus slov. Přiřazují obrázky zvířátek, které by si na jednotlivých přírodninách pochutnaly. 49

50 5 Vyhodnocení dotazníků z mateřských škol Bakalářská práce je zaměřena i na zmapování způsobu realizace hudebního vzdělávání v předškolních zařízeních s využitím Orffova instrumentáře. Výzkum probíhal formou dotazníků 52, které jsem rozeslala prostřednictvím elektronické pošty či osobně předala při návštěvách MŠ v rámci pedagogické praxe. Zúčastnilo se celkem 44 mateřských škol Jihomoravského kraje a kraje Vysočina, převážně tedy z oblastí Žďáru nad Sázavou, Brna a okolí. 53 Cílem dotazníku bylo zjistit, jakou formou a jak často učitelky zařazují do programu vzdělávání hudební a hudebně pohybové činnosti a jaké nástroje Orffova instrumentáře při nich používají. Vyhodnocení odpovědí na jednotlivé otázky je zpracováno graficky a doplněno komentářem. 1. Věnujete se s dětmi v MŠ hudebně pohybovému rozvoji? 100 % respondentů uvádí, že se v mateřské škole věnují hudebně pohybovému rozvoji dětí. 2. Jak často hudební a hudebně pohybové činnosti zařazujete? Možnosti: a) každý den; b) dvakrát až třikrát týdně; c) jednou týdně; d) jiná možnost. 9% 2% 2% každý den dvakrát až tříkrát týdně jednou týdně téměř každý den 87% 52 plná forma dotazníku je uvedena v Příloze č seznam zúčastněných MŠ je též uveden v Příloze č

51 V mateřských školách probíhají hudební a hudebně pohybové činnosti každý den v 87% škol, dvakrát až třikrát týdně v 9% škol, jednou týdně ve 2% škol a téměř každý den také ve 2% škol. 3. Jakou formou činnosti realizujete? Na výběr je více možností: a) hromadně; b) skupinově (10-15 dětí); c) skupinově (5-10 dětí); d) individuálně; e) jiná možnost Na základě vyhodnocených odpovědí jsou hudební a hudebně pohybové činnosti provozovány v mateřských školách nejvíce hromadně (zvoleno 35krát), skupinově (10 až 15 dětí) - 22krát, skupinově (5 až 10 dětí) - 23krát, individuálně 14krát a třikrát byla přidána možnost společně s jinou třídou. 4. V jakou denní dobu většinou činnosti zařazujete do programu? Možnosti: a) ráno; b) po svačině; c) po obědě; d) odpoledne; e) jiná možnost. 51

52 Hudebně pohybové činnosti zařazují učitelé do výuky nejčastěji po svačině (zvoleno 30 mateřskými školami). Druhou nejčastější možností bylo ráno (vybráno 20krát). Hudebním činnostem se v mateřských školách věnují i po obědě (9 krát), odpoledne (15krát). Respondenti sami přidali další možnosti: kdykoli během dne (12krát) a při pobytu venku (2krát). 5. Jakým způsobem činnosti zařazujete do programu dne? Možnosti: a) děti mají možnost si v průběhu dne/dopoledne vybrat, kdy se jimi budou/budeme zabývat (spontánní aktivita); b) sama si pro činnosti vyhradím čas a prostor (řízená činnost); c) jiná možnost. 59% 41% spontánní aktivita řízená činnost 52

53 V otázce č. 5 byla povolena vícenásobná odpověď. Dotazovaní volili častěji odpověď řízená činnost (42krát, tj. 59%), hudební činnosti jako spontánní aktivitu vybralo celkem 29 respondentů (tj. 41%). 6. Mají děti možnost (v rámci hudebních či hudebně pohybových činnostech) pracovat na něčem samostatně nebo ve skupinách bez přímého vedení učitelky, např. dostanou nějaký úkol? Možnosti: a) ano (uveďte prosím příklad); b) ne. 36% ano ne 64% Ano (uvěďte prosím příklad): pohybový prvek vystoupení, dramatizace rytmizace, melodizace práce s ilustracemi, vlastní tvorba hra na tělo Celkem 64% respondentů na tuto otázku kladně, zbylých 36 % respondentů odpovědělo negativně. Ti, kteří zvolili kladnou odpověď, měli následně uvést příklad 53

54 činností, na kterých mohou děti v jejich mateřské škole samostatně pracovat. Nejčastěji to jsou vystoupení, dramatizace, příprava pohybového prvku, ale i tvoření rytmizace či melodizace, práce s ilustracemi a hra na tělo. 7. Máte ve vaší mateřské škole některé z těchto hudebních nástrojů? Prosím, podtrhněte ty, které v MŠ jsou. a) rytmické bicí: ozvučná dřívka, dřevěný blok, bubínek, tamburína, triangl, rolničky, prstové činelky, činely, bonga, rumba koule, kastaněty b) melodické bicí: metalofon, zvonkohra, xylofon c) další nástroje: zobcová flétna sopránová, klavír, klávesy (keyboard), kytara, housle d) jiný hudební nástroj: 8. Využíváte tyto nástroje při hudebních či hudebně pohybových činnostech? a) ano (prosím, podtrhněte které): b) ne Rytmické bicí Mají v MŠ Používají v MŠ 54

55 Melodické bicí metalofon zvonkohra xylofon Mají Používají Další hudební nástroje mají používají Učitelé podtrhávali jednotlivé nástroje, které mají ve svých mateřských školách k dispozici a v další otázce vybírali ty nástroje, které při práci s dětmi opravdu používají. Nikdo z respondentů nezvolil odpověď ne, z čehož vyplývá, že ve všech školách se alespoň s některými hudebními nástroji pracuje. Stoprocentní využití v každé MŠ mají pouze ozvučná dřívka. Mezi nástroje s procentuální četností používání nad 90% patří dřevěný blok, bubínek, tamburína, triangl, rolničky a klavír. Z celkového počtu dotazovaných, následující hudební nástroje vlastní a zároveň používá více než 80% škol: prstové činelky, činely, rumba koule, kastaněty, klávesy a kytara. Mezi 55

56 nástroje s nejnižším využitím patří bonga, zvonkohra, xylofon, sopránová flétna a housle. Jejich používání v dotazovaných mateřských školách, které je mají, se pohybuje v rozmezí 50-70%. 9. Hrajete sama na nějaký hudební nástroj, popř. jej využíváte při práci v MŠ? a) ano, hraji na, ale nevyužívám b) ano, hraji na. a využívám c) ne, nehraji d) jiná možnost: Otázka č. 9 měla za cíl zjistit, na které hudební nástroje pedagog hraje a které v praxi s dětmi používá. V první části otázky uváděli respondenti nástroje, na které umějí hrát, ale při práci v MŠ je nevyužívají. Na tuto otázku odpověděli celkem tři respondenti, kteří uvedli následující nástroje: zobcová flétna, akordeon a kytara. V další části otázky uváděli respondenti nástroje, které k práci v MŠ aktivně používají. Největší zastoupení zde měl klavír (celkem 29 záznamů), následovaný flétnou (14 záznamů) a klávesami (12 záznamů). Dalšími nástroji, které respondenti uváděli, byly: kytara (9 56

57 záznamů), housle a harmonika (obojí po jednom záznamu). Nikdo z respondentů nezvolil možnost c) ne, nehraji. 10. Zapojují se děti s radostí do hudebních či hudebně pohybových činností, popř. máte ve třídě děti s mimořádným hudebním cítěním, nadáním? Prosím o stručné vyjádření. 42% 58% ano, máme i hudebně nadané děti nemáme děti s hudebním nadáním 12 Příklady hudebně pohybových činností, kroužků a akcí realizovaných v MŠ