VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra Sociální práce Obor Zdravotně sociální pracovník

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra Sociální práce Obor Zdravotně sociální pracovník Trénink paměti v Domě s pečovatelskou službou v Přibyslavi bakalářská práce Autor: Michaela Prokešová Vedoucí práce: Mgr. Martina Černá, Ph.D. Jihlava 2016

2

3 Copyright 2016 Michaela Prokešová

4 Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutí licence. V Jihlavě dne... Podpis

5 Poděkování Zde bych chtěla poděkovat své vedoucí bakalářské práce paní Mgr. Martině Černé, Ph.D. za odborné vedení, za pomoc a rady při zpracování této práce. Dále bych ráda poděkovala pracovníkům a klientům Domu s pečovatelskou službou v Přibyslavi za ochotu podílet se na praktické části bakalářské práce.

6 Abstrakt PROKEŠOVÁ, Michaela: Trénink paměti v Domě s pečovatelskou službou v Přibyslavi. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra Sociální práce. Vedoucí práce: Mgr. Martina Černá Ph.D. stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2015 Cílem práce je připravit a zrealizovat trénink paměti pro klienty a návštěvníky Domova s pečovatelskou službou v Přibyslavi. Teoretická část práce se zabývá stářím, sociálními službami, pamětí a důsledky jejího zhoršování a aktivizací. V praktické části práce je popsáno dané zařízení a jeho cílová skupina, dále je popsána příprava a provedení aktivizační činnosti, která je zaměřena na rozvíjení a posilování paměti. Závěrem práce je zhodnocení činnosti z pohledu zúčastněných seniorů a přítomného personálu zařízení. Práce bude použita k realizaci aktivizace. Klíčová slova Aktivizace, paměť, sociální služby, stárnutí, stáří

7 Abstract PROKEŠOVÁ, Michaela: Memory Training in the Retirement House in Pribyslav Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Social Work. Supervisor: Mgr. Martina Černá Ph.D. Degree of qualifications: Bachelor. Jihlava The aim of this bachelor's thesis is to prepare and implement memory training for clients and visitors of the Retirement House in Pribyslav. The theoretical part of this thesis deals with old age, social services, memory and consequences of memory impairment and activation. Practical part of this thesis deals with description of the Retirement House in Pribyslav and its target group. There is describe preparation and implementation of activation, which is focused on developing and strengthening memory. In conclusion of this thesis is evaluation of activation from the viewpoint of seniors and staff of this retirement house. This thesis will be used to implement activation of senior in this retirement house. Key words Activation, memory, social service, ageing process, eldery

8 Seznam obrázků Obrázek 1- Trénink paměti Pranostiky Obrázek 2 Trénink paměti Přísloví Obrázek 3 Trénink paměti dvojice Obrázek 4 Trénink paměti Veličiny a jednotky Obrázek 5 Trénink paměti Okruhy slov Obrázek 6 Pranostiky Obrázek 7 Přísloví Obrázek 8 Dvojice Obrázek 9 Veličiny a jednotky Obrázek 10 Okruhy... 52

9 Obsah 1 Úvod Teoretická část Stárnutí a stáří Senior Stáří Psychické reakce a adaptace na stáří Příprava na stáří Změny ve stáří Životní styl Potřeby ve stáří Umístění do instituce Dům s pečovatelskou službou Sociální služby Pečovatelská služba Denní stacionáře Domovy pro seniory Odlehčovací služby Paměť Fáze paměti Druhy paměti Zapomínání Zásady trénování paměti Aktivizace Druhy aktivit Praktická část Trénink paměti Začátek setkání Závěr setkání Dům s pečovatelskou službou Přibyslav Aktivity k tréninku paměti Pranostiky Přísloví Známé dvojice Veličiny a jednotky Okruhy... 38

10 6.5.6 Kufr Změna Praktická realizace Den tréninku Zpětná vazba Závěr Literatura Přílohy... 50

11 1 Úvod Stáří začíná být stále více diskutovaným tématem. Naše populace demograficky stárne a je třeba, aby se udržovala co nejdéle vitální, a to jak fyzicky, tak i psychicky. Představa o stáří je u každého jiná, ale každý by si jistě přál důstojné a klidné stáří. Stárnutí je přirozený stav u všech živých organismů. Nyní se věk stále více posunuje a lidé se dožívají vyššího věku - něž dříve. Důležitým úkolem ve stáří je si uvědomit, že stáří nemusí být jen negativní, pasivní a sezení doma. I ve stáří se lze účastnit různých aktivit, které zaženou pocit osamělosti a bezmoci. Jednou z možností, jak být aktivním seniorem, je účastnit se tréninku paměti. Téma mé bakalářské práce Trénink paměti v Domě s pečovatelskou v Přibyslavi jsem si vybrala, protože práce se seniory mě baví a chtěla bych i v této oblasti pracovat. Myslím, že lidé žijící nejen v zařízeních, ale i doma by se měli stále rozvíjet. V domě s pečovatelskou službou jsem absolvovala praxi a tato aktivizace mi tam chyběla. V teoretické části práce je popsáno, co je stáří, stárnutí a jaké jsou změny ve stáří. Dalším velkým tématem, které je rozebráno se nazývá paměť a důsledky jejího zhoršování. Na konci teoretické části je obecně popsána aktivizace seniorů a její druhy. V úvodu praktické části se nachází popis konkrétní aktivity a popis Domu s pečovatelskou službou. Cílem práce je připravit a zrealizovat trénink paměti pro klienty a návštěvníky Domova s pečovatelskou službou v Přibyslavi. V závěru práce je zpětné hodnocení od zúčastněných seniorů a pracovníků zařízení. Bakalářská práce bude domu s pečovatelskou službou poskytnuta s možností navázat na aktivizační činnosti a pokračování s touto činností i v budoucnu. 11

12 Literární rešerše K tématu o seniorech je mnoho publikací, které se danou problematikou zabývají. Pro můj účel mi posloužily publikace zaměřené na stárnutí a stáří, a to konkrétně velmi známá kniha Vladimíra Pacovského O stárnutí a stáří a dále kniha od Petra Saka a Karolíny Kolesárové Sociologie stáří a seniorů. Pro výběr tréninku paměti mi velice pomohly knihy od Jitky Suché, která se zabývá cvičením paměti a to konkrétně knihy Cvičení paměti pro každý věk, Skupinové hry pro cvičení paměti v každém věku a Hry a činnosti pro aktivní seniory. Pro popsání sociálních zařízení jsem využila zákon číslo 108/2006 Sb. 12

13 2 Teoretická část 2.1 Stárnutí a stáří Pohled na stáří se s časem mění. V historii bylo stáří uctíváno, ale také potlačováno. Dříve bylo stáří individuální akcí, bylo považováno za výjimečné. Proto těm, kteří se dožili vysokého věku, byla přisuzována moudrost a další výjimečné vlastnosti. Ve skutečnosti bylo stáří interpretováno jako stav chudoby a smutku. Snažili se tedy tvořit podmínky pro zachování kvalitního života ve stáří. Lidé zakládali starobince, kde senior mohl důstojně dožít. Velký podíl na životě ve stáří mají rodinné vztahy. (Pacovský, 1990) Stáří je spjato s mnoha problémy. Jsou zde problémy se zvykáním si na nové věci, jedinci zátěže těžko zvládají. To jak se s těžkostmi senior vypořádá, závisí na jeho osobnosti, psychickém stavu a zkušenostech. (Vágnerová, 2007) Stárnutí je soubor změn ve funkcích organismu, které způsobují poruchy a snížení schopností a výkonnosti člověka. Velké změny se dějí v nervové soustavě, zvyšuje se náchylnost k infekčním onemocněním, rány se hojí pomaleji. (Langmeier, Krejčířová, 2006) Senior Starým člověkem se člověk stává v návaznosti ze střední generace a je to vrcholný stav života. Každý má hranici stáří jinde, je to dáno věkem, například desetileté dítě si o čtyřicetiletém člověku říká, že je starý, ale s přibývajícím věkem hranici posunuje. Však stáří a dětství mají mnoho společného i přesto, že jsou od sebe tak daleko. Dítě získává nové poznatky, je více a více zdatné, u seniora se poznatky vytrácejí a síla ubývá. Starým lidem se však často vybavují vzpomínky z dětství a vrací se zpět ke kořenům a porovnává, zda jeho představy z dětství se naplní či nikoliv. (Sak a Kolesárová, 2012) Z jednoho pohledu se snažíme staré lidi mít rádi a vážit si jich, ale z druhé strany se kontaktu s nimi vyhýbáme a snažíme se je ignorovat. V mládí máme rádi vše rychle, aktivně a na seniorech nás dráždí jejich pomalejší tempo. Hrozí nás představa, že jednou budeme také pomalejší a staří. S kvalitnější zdravotní péčí se zvyšuje věková stupnice 13

14 a starých lidí stále přibývá. Tím je společnost tlačena podporovat rozvoj péče o seniory a vytvářet možnosti pro důstojné žití starých občanů. I přesto, že se snažíme stáří vyhýbat, tak každý stárneme. Tento postoj vede k problému se se stářím smířit. Snižuje šance být šťastným seniorem. Přičemž vhled do problematiky nám pomůže porozumět stáří a smířit se s ním. Tím, že pochopíme souvislost, oceníme i poslední úsek života. (Haškovcová, 1989) Kalvach, Zadák, Jirák (2004) rozdělili stáří: a) sociální stáří, b) kalendářní stáří a c) biologické stáří. Sociální stáří působí změnu toho, co člověk potřebuje, změnu životního stylu a finančního zajištění. Zasahuje však do mnoho dalšího, mění se koníčky, ztrácí dosavadní plány, začíná větší samota a člověk potřebuje více pomoci. Sociální stáří začíná prvním starobním důchodem. Kalendářní stáří je jednoznačně definovatelné, je však pravdou, že hranice se stále posunuje vzhůru. Tím, že se zlepšuje zdravotní technika a hlavně také funkční stav nynější stárnoucí populace. Biologické stáří je určitý rozsah involučních změn člověka. Mnoho pracovišť dnes zkoumá biologický věk, ale nedaří se u každého přesně určit. (Kalvach, Zadák, Jirák a kol. 2004) Stáří Světová zdravotnická organizace říká, že stařecký věk je ochabnutí funkcí psychických a fyzických a je zřetelný rozdíl při porovnání s předchozí etapou života. Společnost si vykládá stáří různými způsoby. Od takovéto představy vzniká konkrétní postoj člověka k seniorům a k vlastnímu stáří. Výklad stáří byl a je dvojí. Z dřívější doby jsme dostali takový pohled, že se senioři měli lépe, protože byli moudří, milí a tolerantnější. Seniorům byly přisuzovány mnohem kladnější vlastnosti a od těch se odvíjel jejich obraz o stáří. Druhá představa o image stáří je mnohem častější a je složena z negativ. Je spojováno se 14

15 slovy jako nepotřebnost, bolest, trápení a s nemocemi. Stáří je vykládáno špatně, a proto také špatně vypadá. V tomto období přišlo také popírání stáří a seniorů a u některých to došlo až tak daleko, že někdy to vypadá dokonce jako boj proti starým lidem. Mezi těmito dvěma výklady stáří, které jsou velice přemrštěné, je samozřejmě mnoho mezistupňů. (Haškovcová, 1989) 2.2 Psychické reakce a adaptace na stáří Od chvíle, kdy zjistí člověk, že stárne, začíná se přizpůsobovat stáří. U každého je průběh jiný, u někoho to jde dobře u někoho hůře, překonávat komplikace a těžkosti, které jsou se stářím spojeny jako například odchod do důchodu, ztráta druhého partnera a mnoho dalších změn. Důležitým činitelem v postavení ke stáří je osobnost jedince, protože ti, kteří se dobře adaptují již od mládí, to mají mnohem jednodušší. U těch, u kterých byl problém s adaptací, již například při změně pracoviště nebo dokonce při příchodu nového člena rodiny na svět, má většinou špatnou adaptaci i ve stáří. První krok do stáří je pro ně velkou stresovou situací. Někteří lidé se cítí odstrčeni od okolního světa a od jejich předcházejícího života, ztrácí plány do budoucna. Druhou skupinou jsou senioři, kteří si zvyknou velmi dobře, mají program a plány do další budoucnosti. Je tedy pravdou, že o tom jaké stáří bude, rozhoduje celý život. (Pacovský, 1990) Reakce na stáří Reakce na stáří lze rozdělit na pět částí, a to: 1. konstruktivnost, 2. závislost, 3. obranný postoj, 4. nepřátelství, 5. sebenenávist. Konstruktivnost je model, kde se jedinec se stářím vyrovnal, plánuje a je soběstačný. Reálně řeší problémy, je přizpůsobivý a tolerantní. Zvládá navazovat nové vztahy, svůj život hodnotí kladně. 15

16 Model závislosti je spíše negativní. Přechází spíše k závislosti než k soběstačnosti. Tito lidé jsou rádi, že opustili zaměstnání a odešli do důchodu. Rádi odpočívají, nemají rádi aktivity, nejraději jsou doma a nenavazují nové známosti. Obranný postoj se vyskytuje u lidí úspěšných a lehce přizpůsobivých k práci. Jsou soběstační a jsou na to pyšní. Nechtějí pomoc od druhých, rádi dokazují, že to zvládají sami a nejsou vůbec staří. Nepřátelství zahrnuje osoby rozhněvané. Už dříve vše negativní svalovali na druhé, s lidmi jednali neadekvátně a agresivně. Odchod do důchodu byl pro ně noční můrou, stáří popírají a nejsou s ním smířeny. Nevyznají se sami v sobě, ve svých reakcích ani názorech. Když se setkají s mladým člověkem, závidí mu jeho mládí. V sebenenávisti se senioři moc neliší od nepřátelství, rozdíl je hlavně v tom, že nenávist obrací proti sobě. Svůj život hodnotí negativně až kriticky. Se stářím se relativně smíří, ale nedokáží k němu zaujmout kladný postoj. Jsou pasivní k aktivitám, nemají koníčky a všechny své chyby a nedostatky zveličují. Říkají, že už mají vše za sebou a mladí už by být nechtěli. (Pacovský, 1990) 2.3 Příprava na stáří Příprava na stáří se dá rozdělit do tří etap: 1. dlouhodobá příprava, 2. střednědobá příprava, 3. krátkodobá příprava. Dlouhodobá příprava se odráží od toho, že stáří je neoddělitelná etapa života. Celoživotně je třeba nejvíce posilovat stránky života, které se stáří nejvíce dotýkají. Je třeba vyzdvihovat postoje ke klidnému životu, ke vzdělání, k zájmům a koníčkům. Nesmíme však opomenout výchovu k manželství, k partnerským vztahům a rodičovství. Základem je však dodržování správné životosprávy a nezačínat s negativními návyky jako je např. alkohol, kouření, apod. 16

17 Se středně dobou přípravou je třeba začít ve středním věku. Důležité je začlenit do svého života duševní hygienu. Najít si aktivity, které nejsou spojeny se zaměstnáním, angažovat se ve společenských organizacích. Krátkodobá příprava je 3-5 let před odchodem do penze. Toto období je velmi náročné, odchod do důchodu je u někoho velmi náročnou situací. Je důležité si najít nový program, který bude nahrazovat zaměstnání a zjistit si dostatečné množství informací o možnostech aktivního života ve stáří. Stárnoucí člověk by měl navštívit svého lékaře a stabilizovat tak svůj zdravotní stav. (Pacovský, 1990) 2.4 Změny ve stáří Kalvach a kol. (2004) rozdělili symptomy stárnutí a stáří na změny fyzické a psychické. Změny fyzické: Pokles fyzických sil a výkonnosti (klesá tělesná hmotnost, začínají vypadávat zuby a atrofují svaly). Zpomalení syntézy bílkovin. Klesá spotřeba kyslíku. Vlasy začínají šedivět, kůže je vrásčitá a ztrácí pružnost, začíná být vyšší riziko úrazů. Funkce jednotlivých orgánů jsou zhoršené, nervový systém je lehce drážditelný. K těmto změnám spadají i změny smyslové, které se zhoršují. Změny psychické: dochází ke zhoršení paměti a vštípivosti nových poznatků, zpomaluje se rychlost, člověk je rychleji unaven a je nestabilní v citových projevech. U seniorů se může stát, že se vyskytne mnoho nemocí najednou, to nazýváme polymorbidita. Vyskytují se netypické příznaky chorob, některé příznaky jsou potlačovány a jiné zase vychází do popředí. Nemoci ve stáří mají delší průběh než v mládí, je tedy nutná delší hospitalizace v nemocnici. Ve stáří je se zdravotním stavem 17

18 velmi úzce spojena i sociální situace seniora. Se zhoršením zdravotního stavu se senior stává závislý na pomoci od okolí. (Pacovský, 1990) Tělesné změny Senioři často trpí polymorbiditou, kde nemoci se často stávají chronickými. Senioři se nejvíce snaží o zachování soběstačnosti. Zhoršení stavu způsobuje hromadění nemocí, které snižují soběstačnost. Nízká soběstačnost vede až k závislosti na druhých nebo dokonce umístění do pomocného zařízení, což zhoršuje psychiku. (Vágnerová, 2007) Kalvach a kol. (2004) zařazují do tělesných změn také snížení tělesné váhy, která v seniorském věku klesá a namísto svalů převažuje tuk. Velmi rozdílná je také chůze a postoj těla. Chůze je pomalejší a kroky kratší. Kognitivní změny U velké většiny seniorů se po 60. roce věku zhoršuje smyslové vnímání. Což velmi ovlivňuje jejich aktivity jako je četba, poslech hudby atd. Velkým problémem bývá nedoslýchavost, kdy senior potom podezřívá okolí, že o něm špatně mluví. Zhoršení zraku doprovází větší riziko úrazu. Velkým problémem je však zhoršení paměti pro nové události, zážitky z mládí však většinou zůstávají zachovány. Dochází také k poklesu inteligence. (Langmeier, Krejčířová, 2006) Emoční změny a změny v socializaci V období stáří se snižuje intenzita emocí, nadchnutí pro nové věci je menší, některé situace dokáže senior hodnotit kladněji než mladý člověk. Ve stáří přichází velká potřeba někam patřit, být užitečný. Je důležité udržovat kontakty s rodinou. (Langmeier, Krejčířová, 2006) Socializace Teritorium, kde se odehrává život seniorů se s přibývajícím věkem zmenšuje, až může zahrnovat jen velmi úzký prostor v okolí domova nebo zařízení. Dochází ke ztrátě blízkých osob, tím postrádá oporu a stává se osamělým. (Vágnerová, 2007) 18

19 2.5 Životní styl Životní styl u seniorů je velmi podobný u všech, nyní nejvíce převládá sledování televize. Byly zkoumány volnočasové aktivity a bylo zjištěno, že senioři sledují televizi v průměru 3,3 hodiny denně. Proti dřívější populaci je to dvakrát více. Televize už procházela jejich životem od středního věku, proto ji začlenili do svého života. Je to aktivita, u které není vyžadován pohyb, který bývá u seniorů omezen, proto je to aktivita nejvíce vhodná, kterou si sami zapnou a vypnou. Najdou se však i jedinci, kteří televizi vytěsňují a vracejí se zpět k poslechu rádia. (Sak, 2012) Bolest nebo příznak nějaké nemoci nepatří do normálních projevů stárnutí. Často se mnohé příznaky nemocí nechají vyléčit stejně jako v mládí, ale mnozí senioři se léčí doma sami a k lékaři nejdou. Proto je nutné své příznaky konzultovat vždy s lékařem a nepodceňovat příznaky. Ve stáří je nutný velký příjem vitamínu D a dostatečné množství vápníku, aby byly kosti pevné a nedocházelo ke zlomeninám. Vápník obsahují jogurty, sýry a mléko. Vitamín D je obsažen v sardinkách, tuňáku, ale také v mase. Vitamín D můžeme také získávat ze slunečních paprsků, které dopadají na pokožku, slunění je však doporučeno pouze v omezeném množství. Důležitým faktorem ke zdravému životnímu stylu je také pohyb. Není ve stáří nutností sportovat, ale používat například schody místo výtahu nebo místo městské dopravy jít alespoň kousek pěšky. Je zjištěno, že v naší populaci je 40 % mužů i žen ve věku nad 65 let, kteří nemají dostatečný pohyb. Nedostatečným pohybem ochabují svaly, ochabnutím stehenních svalů dochází k tomu, že senior se nemůže zvednout z nízké židle nebo z auta. Hlavním důvodem k nepohyblivému stáří je často nízká aktivita. ( 2.6 Potřeby ve stáří Potřeba stimulace a bezpečí Potřeba stimulace je u většiny seniorů ve stáří nízká, ale najdou se i někteří, kteří ji postrádají. Objevuje se stimulační deprivace, která má negativní vliv na duševní pohodu, senior se nudí, dochází ke ztrátě motivace. Staří lidé dělají různé aktivity a činnosti a říkají, že kdyby přestali, tak by se jejich stav určitě zhoršil. (Vágnerová 2007) 19

20 Potřeba bezpečí se ve stáří zvyšuje, je to zapříčiněno úbytkem kompetencí. Je třeba u seniora dosáhnout stavu rovnováhy mezi samostatností, nezávislostí a potřebou jistoty a bezpečí. Ke snížení pocitu bezpečí dochází i z vnějších vlivů, jako je například zvýšení kriminality v okolí. Potřeba sociálního kontaktu a citové vazby Důležitý je pocit patřit k nějaké skupině, ve stáří je to hlavně k rodině. Dochází k velkému strachu, pokud má senior odejít do instituce, chybí mu vzájemná blízkost rodiny. Potřeba autonomie a uznání I ve stáří chce člověk rozhodovat o tom, co se s ním bude dít. Chtějí si prosadit svůj názor. Někdy se snaží dosáhnout něčeho úplně nevýznamného, ale jsou spokojeni s prosazením vlastního názoru. Starý člověk má potřebu vztahovat pozornost na sebe, dávat rady ostatním. Dělají úkony, které mají být někomu užitečné. Je třeba se snažit, aby nedocházelo k pocitu vlastní zbytečnosti. (Vágnerová 2007) 2.7 Umístění do instituce Rozhodnutí o tom, zda senior bude umístěn do zařízení, není vždy rozhodnutím seniora, často se stává, že iniciátorem je spíše rodina. Častým důvodem pro zařazení do zařízení je zhoršení zdravotního stavu a neschopnost se o sebe postarat. U nedobrovolného umístění vznikají u seniora tři fáze reagování. A to: a) fáze odporu, b) fáze zoufalství, c) fáze vytvoření nové pozitivní vazby. Ve fázi odporu dochází ke vzteku a agresi, které jsou předávány na nevinné osoby, kterým je personál zařízení nebo ostatní klienti. Protestují o zásahu do jejich života a vyplavují negativní emoce. 20

21 Fáze zoufalství přichází většinou po fázi odporu, kdy senior zjistí, že odpor nepomohl. Zde dochází ke zklidnění emocí a rezignací na okolí. Někteří lidé v této fázi zůstávají až do smrti. Někteří senioři se dostanou do fáze, kde si vytvoří nové a pozitivní vazby. Přizpůsobí se novému režimu a aktivitám daného zařízení. (Vágnerová, 2007) 2.8 Dům s pečovatelskou službou Dům s pečovatelskou službou nepatří do sociálních služeb, nespadá tedy pod zákon č. 108/2006 Sb. o Sociálních službách. Domy s pečovatelskou službou jsou byty, které jsou ve vlastnictví obce, dle toho si obec s nimi nakládá, dle svého uvážení. Byty přiřazuje žadatelům na základě vlastních kritérií. S uživateli, kteří byt dostanou, sepisuje nájemní smlouvu. V bytech nejsou stanovena žádná zvláštní pravidla, pouze taková jako v běžných bytech. Uzavření nájemní smlouvy k bytu se řídí obecnou úpravou nájmu bytu dle občanského zákoníku. U těchto bytů se předpokládá, že v nich bude poskytována sociální služba, tedy pečovatelská služba. Není však povinností uživatele tyto služby využívat. Tuto sociální službu si klienti sami domluví a rozhodnou se, zda ji budou využívat, či nikoli. Tato sociální služba je nájemníkům domu s pečovatelskou službou zajištována také na základě smlouvy. Tato smlouva už není uzavřena s obcí, ale s poskytovatelem sociální služby, v tomto případě s pečovatelskou službou. ( 21

22 3 Sociální služby Sociální služby jsou poskytovány lidem se znevýhodněním, kde zlepšují kvalitu jejich života. Jsou začleňovány zpět do reality a chráněny před různými riziky. (Matoušek a kol., 2011) 3.1 Pečovatelská služba Tato služba se poskytuje vždy ve vymezeném čase. Klient si s pečovatelskou službou nasmlouvá určité úkony jako například nákupy, péče o vlastní osobu apod. Pečovatelská služba je ambulantní a terénní, je poskytována osobám se sníženou soběstačností, osobám s chronickým nebo zdravotním postižením a rodinám s dětmi, jejichž stav požaduje pomoc od fyzické osoby. Činnosti, které sociální služba zajištuje: pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, pomoc při zajištění chodu domácnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím. [1] 3.2 Denní stacionáře V denním stacionáři jsou poskytovány služby ambulantní, jsou poskytovány osobám se sníženou soběstačností. Je způsobena důsledkem věku, zdravotního postižení nebo chronického duševního onemocnění, jejichž stav vyžaduje pravidelnou pomoc od fyzické osoby. Denní stacionáře dle zákona o sociálních službách poskytují tyto činnosti: pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, 22

23 pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. [2] 3.3 Domovy pro seniory Domov pro seniory je pobytovým zařízením, kde jsou služby poskytovány osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, kvůli kterému vyžaduje jejich situace pomoc fyzické osoby. Tato služba dle zákona poskytuje následující činnosti: poskytnutí ubytování, poskytnutí stravy, pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, aktivizační činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. [3 ] 3.4 Odlehčovací služby Odlehčovací služby mohou být trojího druhu, a to ambulantní, terénní nebo pobytové. Poskytují se osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu chronického onemocnění nebo zdravotního postižení nebo důsledkem stáří. O tyto osoby je pečováno v jejich přirozeném sociálním prostředí. Cílem této služby je umožnit fyzické osobě, která pečuje, náležitý odpočinek. Služba dle zákona o sociálních službách poskytuje následující činnosti: pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí ubytování v případě pobytové služby, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, 23

24 pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti. [4 ] 24

25 4 Paměť Paměť je postup, kdy se v živých organismech zachovávají informace. Ale v různých knihách najdeme více odlišných definic. Paměť je také umění zachovat a poté znovu vybavit minulé informace. (Samuel, 2002) Paměť je založena na třech hlavních stádiích, které jsou příjem dané informace, následné vštípení do paměti a poté vybavení dané informace. Paměť máme každý jinou, protože pro někoho je důležité to a pro druhého ono. Paměť zapisuje naše aktivity a důležité informace, dá se říci, že paměť zapisuje náš život. To jakou paměť máme, je často zkoumáno nejrůznějšími testy. (Iddon, Williams, 2004) Paměť patří do složky kognitivních schopností, kam dále patří také pozornost, myšlení, představy, vnímání a další. Paměť nám ukládá, podrží a vybaví naše informace. Bez paměti bychom si pamatovali pouze to, co v dané době děláme, co bylo, bychom nikdy nevěděli. (Plháková, 2004) Paměť patří do kognitivních funkcí. Lze ji rozdělit na dlouhodobou, krátkodobou a ultra krátkodobou. Ultra krátkodobá paměť si pamatuje velmi malé množství informací a na velice krátkou dobu a to maximálně na 90 sekund. To je využíváno například u her, jako je třeba hod kostkou u hry Člověče nezlob se. Zatímco krátkodobá paměť zachovává informace na delší dobu, na několik týdnů i měsíců, například učení na zkoušky. Dlouhodobá paměť fixuje informace z dávna, její kapacita je neomezená, jsou to například zážitky z dětství. (Suchá, 2012) 4.1 Fáze paměti Fáze paměti dle (Plhákové, 2004): a) vštípení, b) uchování, c) reprodukce. Vštípení informace do paměti začíná přijetím informace, zpracováním informace do přijatelné podoby. Uchování nebo také retence je stav, kdy informace zůstává v paměti 25

26 různě dlouho, kde se utřídí dle důležitosti. Při reprodukci dochází k vyhledání dané informace z paměti zpět do vědomí. 4.2 Druhy paměti Mezi základní druhy paměti patří: krátkodobá paměť, dlouhodobá paměť. Krátkodobá paměť Krátkodobá paměť je složena z věcí a událostí, které jsme zažili nedávno. Tuto paměť používáme pouze k zapamatování krátkodobých informací. Krátkodobá paměť je omezená, jsme schopni zapamatovat si asi sedm jmen, při větším počtu dochází k vypadávání jmen. Při krátkodobé paměti je důležitá pozornost pro vštípení informací, při nepozornosti se zapamatování neuskuteční. Někdy také může docházet k zapamatování vjemů do podprahové paměti. Tohoto jevu využívali dříve televizní stanice. Kdy se ve filmu na malý moment ocitl výrobek, který nebyl člověkem postřehnutelný, ale podprahová paměť si ho uchovala. Tento výrobek pak připadal lidem v obchodě známý, a tak se zvýšil jeho prodej, poté se tento způsob prezentace stal zakázaným. (Iddon, Williams, 2004) Dlouhodobá paměť Pokud informace zapsané v krátkodobé paměti jsou důležité, tak se přesouvají do dlouhodobé paměti, kde jsou uchovány. Dlouhodobá paměť má své řazení, a tak se někdy stává, že se na něco vzpomíná déle a na něco si vzpomeneme hned. Někdy se stane, že paměť selže, stane se to tím, že informace byla špatně zakódována. (Iddon, Williams, 2004) 26

27 4.3 Zapomínání Zapomínání informací může způsobit zpětný útlum, kde dochází k podobnosti dvou nebo více podobných úloh. Začíná se prolínat jedna úloha do druhé a to způsobuje, že člověk zapomíná. (Gamon, 2002) Zapomínání můžeme definovat jako neschopnost vybavit si informace, které jsou vštípené v paměti jak úmyslně, tak i neúmyslně. Stáří často postihne tzv. benigní zapomínání, které se týká velkého počtu populace. Je popisováno jako zhoršení paměti, jejíž příčinou je přibývající věk. Zhoršení paměti je často spojeno s Alzheimerovou nemocí. (Samuel 1999) Zapomínat je přirozené, nelze si pamatovat vše. Je třeba si ponechávat vždy volné místo pro něco důležitého. Zapomínání ovlivňuje mnoho faktorů, někdy i běžné věci jako je pití kávy u někoho alkohol, který zhoršuje paměť. Dále také stres, který na člověka působí. Dalšími faktory, které velmi ovlivňují paměť je fyzický stav, zda je člověk unavený nebo jestli ho neovlivňuje bolest. Emocionální stav také působí na stav pozornosti, velký vliv má také prostředí, kde se situace odehrává. (Iddon, 2003) Pokud je informace uložena v dlouhodobé paměti, proč se tedy stane, že se někdy nedá vybavit. Není to vůbec jednoduché, zapomínání je velmi složitý proces. Pokud něco zapomeneme, není to vždy tak, že by to v paměti nebylo. Pravděpodobně se stalo, že řetězce, které jsou na informace napojeny, byly přerušeny. Proto se někdy stává, že si nemůžeme na danou věc vzpomenout a za nějaký čas se nám vybaví úplně sama. Některé vzpomínky jsou však v paměti už nevybavitelné, jsou překryté jinými vzpomínkami, protože mají velkou podobnost. (Clegg, 2005) Paměť může být z mnoha důvodů zablokována. Velmi často se to stane, když jsou vzpomínky velmi negativně obklopeny. Při vzpomínání na určitou věc jsou vyvolány spíše negativní emoce než vzpomínka. Stres hraje při vzpomínání také velkou roli. Paměť může ovlivnit také pozitivní stres, který motivuje, ale pokud je ho příliš, tak zaplavuje paměť. Velmi negativní účinek na paměť má deprese. Deprese způsobuje špatný psychický stav a neklidnost člověka. Jedinec se nedokáže soustředit a ani vybavovat si vzpomínky. (Iddon, 2004) 27

28 4.4 Zásady trénování paměti Mezi hlavní zásady tréninku paměti řadí česká společnost pro trénink paměti následující: Senior si najde svou strategii pro dobré zapamatování. Důležité je zvolit individuální přístup ke klientovi, je vhodné, aby klient zažil úspěch ve svých aktivitách a byl motivován. Za neúspěch u klienta je zodpovědný trenér paměti, protože tedy nezvládl svůj úkol. Tréninkem paměti se zvyšuje soběstačnost starší populace, snižuje se tedy závislost na druhých. Trenérem paměti se stane člověk, který se účastní semináře po dobu tří let, který je ukončen certifikátem, je tedy náležitě akreditován. Trenéra paměti je možné do zařízení objednat, ceny se pohybují v průměru okolo 1000 Kč na 6 hodin. Trénovat paměť může s klienty i sociální pracovník, záleží na zvyklosti zařízení. ( 28

29 5 Aktivizace Senioři, zvláště ti kteří žijí v pečovatelském zařízení, pro ty by měly být aktivity důležitou součástí. Pestrost denního života v zařízení snižuje negativní příznaky stárnutí. U každého seniora je třeba individuální postup, každý má jiné zájmy a každého baví něco jiného. Aktivita působí často také emocionální úlevu, když je senior zapojen do činnosti, často přestává myslet na negativní věci a nevnímá tolik bolest. Může se stát, že klient bude aktivitu odmítat, často je to spojeno se špatnou předchozí zkušeností. Proto velkou roli hraje osobnost pracovníka, který aktivitu vede. (Suchá, 2013) Programy pro aktivizaci seniorů by měly být pestré, zaměřené na posilování fyzické, psychické a emoční schopnosti. Důležité je obyvatelé zařízení nabádat k účasti na těchto programech. Pro činnost je nutné stanovit vždy přesný termín a čas od kdy, do kdy se bude aktivita konat. Zvláště staří lidé jsou rádi, když vše vědí včas dopředu, vzhledem k tomu, že už nejsou tak pružní jako dřív. Každou aktivitu je důležité vždy zhodnotit, zda je pro její účastníky vhodná. U těchto aktivit klademe důraz vždy na zájem obyvatel a ne na zájem toho, kdo aktivitu vede. Místo, kde se aktivita uskutečňuje, musí být snadno dostupné, klidné a bezpečné. Často se takovéto aktivity vedou v klubovnách, jídelnách a při hezkém počasí třeba venku. (Rheinwaldová, 1999) 5.1 Druhy aktivit Základní dělení aktivit je: individuální, skupinové. U individuálních vyvstává výhoda cíleného působení a věnování se pouze danému klientovi. Pozor však na klienty, kteří dávají přednost spíše skupinovému přístupu. U skupinových aktivit se klienti seznámí s ostatními a zapojují se do komunikace s ostatními. Skupinová dynamika podporuje atmosféru skupiny, také velmi ovlivňuje i klienta. Úkolem pracovníka je dát možnost každému klientovi se vyjádřit. Někteří klienti jsou spíše introverti a prožívají aktivitu spíše pasivně, ale i jen poslech a přítomnost na aktivitě vede k podpoře klienta. (Suchá, 2013) 29

30 Soustředění se na určitou aktivitu mohou narušovat různé podněty. Často ruší pozornost nepořádek, ten snižuje schopnost se soustředit. Velkým narušením je také, když se v nepořádku ztrácí pomůcky, které potřebujeme. Dalším problémem je velký hluk v místnosti. Je za potřebí hlavně vypnout mobilní telefony, které velmi narušují činnosti. Může se stát, že klient nemá vše, co k aktivitě potřebuje a má strach si o to říci, je třeba před začátkem aktivity se ujistit, zda vše klienti mají. Pokud je aktivita dlouhá a klienti by ztráceli pozornost, je třeba udělat krátké přestávky po dobu 5 10 minut. Nikdy by se neměl vyvíjet časový tlak na klienty, pokud je třeba aktivitu ukončit, je lepší odložit dodělání na příště. (Tiefenbacher, 2010) Cvičení paměti se skupinou lidí, kde jsou převážně zdraví jedinci lze využít různé formy cvičení paměti. Mohou pracovat jednotlivě, tak i ve skupinkách. V úvodu cvičení by mělo být vždy řečeno, jak bude cvičení probíhat, jak dlouho a jaká bude jeho náročnost. Na konci by se mělo vše shrnout a zhodnotit, vyzdvihnout to, co se nejvíce podařilo, aby klienti odcházeli domů s příjemným pocitem. Účastníky aktivit by neměli být nikdy negativně hodnoceni, je důležité podporovat a chválit. Pokud se ve skupině nachází účastnící, kteří mají výraznější poruchu kognitivních funkcí, mělo by cvičení vždy začínat tím, že se opakuje jaký je den, kolikátého je a čemu se bude věnovat. U těchto účastníku je lepší připravovat takové úkoly, kde účastníci nemusí psát. Je třeba se zaměřit na to, co je u člověka ještě zachováno, což většinou je dlouhodobá paměť. Cvičení tvořit dynamicky a zábavně. (Suchá, 2013) Aktivizace může probíhat i krátkodobou formou během dne. Jsou to aktivity, které dávají člověku pohodu a kvalitu života ve stáří. Člověk tím získává pocit zájmu a pozornosti o něj. Takový pocit potřebuje každý již od dětství, kdy ho dávají rodiče, později partner, ale pak když partner zemře, zůstává člověk sám. Je důležité, aby se v zařízeních dbalo i na citovou stránku klientů. Krátkodobá aktivizace v průběhu dne pomáhá i pracovníkům zařízení, vytváří si lepší vztahy s klientem a má o něm každodenní přehled. Stává se, že zařízení říkají, že na to není čas, což nemá žádnou váhu, protože krátkodobá aktivizace zabere jen deset minut. Aktivizace má být pozitivní, má přinášet radost, zábavu a oživení každodenního života. I smích je důležitým lékem. (Wehner, 2013) 30

31 6 Praktická část 6.1 Trénink paměti Základem pro trénink paměti je jednotný přístup ke klientům, podporuje u nich pocit jistoty. Nejlepší na kognitivní trénink je skupina 7-10 lidí. Může být i více, ale potom není každému věnována taková intenzita, jaká má být. Pokud je klientů méně, je to lepší, připomíná nám to rodinu a vznikají různé přátelské vztahy. V každém tréninku je důležité ho rozdělit na část individuální a na část skupinovou. Pro udržení pozornosti je třeba střídat verbální a písemné úkoly. (Klucká, 2009) 6.2 Začátek setkání Přivítání, představení. Vhodné je podporovat členy ke vzájemné komunikaci. Pokud si klienti nezapamatovali jména ostatních je žádoucí jméno zopakovat. Pokud se klienti znají jménem, lépe se dorozumívají a předávají si informace. Na začátku vždy zopakujeme účel setkání. Úvodní otázka, která je zaměřena na osobnost klienta, zájmy a dovednosti. Tato otázka napomáhá ke sblížení mezi trenérem a klientem. Poté přecházíme na další část, a to k tréninkovým úkolům zaměřeným na cvičení paměti. Je důležité nedávat klientům dojem zkoušky, pracujeme uvolněně v příjemné atmosféře. Chválíme všechny, kterým se úkol daří, a podporujeme a povzbuzujeme ty, kterým dělá úkol potíže. Po splnění úkolu přistoupíme ke krátké reflexi, kde mají klienti místo na zhodnocení své práce, svých pocitů a pokroku v tréninku. K reflexi pomáhá i trenér, který u každého něco vyzdvihne, pochválí a motivuje k další práci. 31

32 6.3 Závěr setkání Na závěr cvičení přijde náležité rozloučení. Rozloučení používáme vždy stejné, to, že ho klienti znají, v nich vyvolává pocit bezpečí. Na konci tréninku také nesmíme zapomenout připomenout, kdy se koná další cvičení. V zařízení je trénink paměti vždy více akceptován a lépe hodnocen než mimo zdravotní nebo sociální zařízení. Je vhodné o postupech a cílech tréninku informovat personál. Pokud se stane, že by se sešli na tréninku klienti, kteří se nemají rádi, snažíme se, aby neseděli hned vedle sebe, aby nebyla omezena jejich práce a nedocházelo ke vzájemné interakci. Klienty motivujeme k práci radostí, útěchou a nasloucháním, vše reflektujeme a dáváme klientům zpětnou vazbu. Skupinu při tréninku obcházíme a pomáháme s těžkostmi. Oceňujeme i ty, kteří mají výkon nižší. K přístupu ke klientům je důležité, brát klienta takový jaký je, bez předchozích informací o něm. Nedávat na první dojem, poznat klienta, takový jaký je. Pak zjistíme, že klienti k nám nacházejí cestu mnohem lépe a více. Klienti nám více důvěřují, mají k nám vřelejší vztah. Individuální přístup je nyní preferován ve všech přístupech. Klient se ve skupině, kde je oceňován za své úspěchy cítí příjemně. U klienta si všímáme posunu a dáváme mu zpětnou vazbu. Trenér by měl vzít na vědomí fakt, že úspěchy se nedostaví hned a u některých jedinců ke zlepšení nedojde, pouze ke zpomalení kognitivního propadu. Kdyby toto nevzal na vědomí, mohl by negativně ovlivňovat chod skupiny a dobré atmosféry. (Klucká, 2009) Pokud máme klienta negativně naladěného a nechce spolupracovat, je to normální jev ve skupině, který se děje. I přesto je dobré ho do skupiny zařadit a ukázat mu, že to může být zábava. Seznámíme klienta individuálně s tím, že to není jen o cvičení, ale i o setkání se s lidmi, výměnou informací a podobně. Klienti mají občas obavy ze zesměšnění, 32

33 strach ze selhání. Rozhovor o takovémto problému můžeme provést s celou skupinou, aby klienta uklidnilo, že není sám, kdo takové obavy má. Nejlepší trénink je takový, když je terapeut sám sebou a své přednosti předává klientům. (Klucká, Volfová, 2009) 6.4 Dům s pečovatelskou službou Přibyslav Tato organizace je nestátní a jejím zřizovatelem je město Přibyslav. Její začlenění patří pod Městský úřad Přibyslav, odbor sociální péče. Cílovou skupinou jsou senioři, osoby se zdravotním postižením, osoby s chronickým onemocněním, rodiny s dětmi. Posláním organizace je pomoc a podpora lidem, kteří jsou méně soběstační ať už kvůli nemoci, věku, zdravotního postižení nebo se ocitli v tíživé životní situaci. Pečovatelská služba klienty podporuje, aby v těchto situacích mohli žít důstojně a zapojovat se dále do běžného života, vede klienty k soběstačnosti. Pečovatelská služba v domě je poskytována na základě smluv, které jsou uzavřeny s uživatelem. Vše se uskuteční na základě zájmu klienta o službu, vedoucí služby pak žadatele navštíví, udělá šetření a seznámí žadatele s cenami a pravidly domu. Realizace služby probíhá u každého individuálně, podle dohody s vedením domu s pečovatelskou službou. Uživatel si naplánuje jen služby, které on sám chce. Klienti při potřebě jsou v kontaktu s pracovnicemi i telefonicky. Přístup do zařízení a do všech prostor je všude bezbariérový. Klient platí každý měsíc nájemné a další finance pouze za služby, které využil jako například praní a žehlení prádla, nákupy nebo úklid bytu a další. Dům s pečovatelskou službou je z části také financován městem. Základní služby, které toto zařízení poskytuje, jsou: pomoc při zvládání běžných úkonů, pomoc při hygieně, zajištění stravy a pomoc při přípravě stravy, dále pomáhá s chodem domácnosti, se zajištěním kontaktu s okolím a sociální poradenství. 33

34 6.5 Aktivity k tréninku paměti Pro trénink paměti jsem vybrala, pět cviční zaměřených na dlouhodobou paměť a dvě cvičení na krátkodobou paměť. Časová náročnost: minut. Pomůcky: pro ty, kteří hůře vidí brýle, ostatní zajistím já. Prostorové podmínky: společenská místnost v domě s pečovatelskou službou. Počet klientů: 7 až maximálně 10. Čas: od 14:00 cca 16:00. Prvním cvičením pro dlouhodobou paměť jsou pranostiky Pranostiky Cíl: cílem této aktivity je vzpomenout si na známé pranostiky a procvičit si tím dlouhodobou paměť. Doba trvání: Na toto cvičení budou mít klienti 6-7 minut, případně více dle potřeby. Na vyhodnocení bude 5 minut. Pranostiky jsou vybrány na základě toho, že je každý velmi dobře zná, už od mala, kdy jsou říkány rodiči nebo jsou učeny na základní škole. Každý se s nimi někdy setkal a utkvěly mu v paměti. Cvičení obsahuje 11 nejznámějších pranostik, kde mají klienti uveden začátek a doplní zbytek pranostiky. Po vyplnění pranostik bude ihned provedeno vyhodnocení, dokud to budou mít klienti na paměti. Ukázku cvičení přikládám zde. Na Nový rok Na Tři krále.. Na svatého Jiří.. Lucie.... Svatá Anna Obrázek 1- Trénink paměti Pranostiky (zdroj: Suchá, 2007) 34

35 6.5.2 Přísloví Cíl: procvičování dlouhodobé paměti Doba trvání: Na toto cvičení budou mít klienti 5-7 minut, případně více dle potřeby. Na vyhodnocení bude 5 minut. Další aktivitou k tréninku, jsou známá česká přísloví. Přísloví jsou obecně platné zásady mravoučné povahy. Jsou většinou rýmované a lehce se zapamatují. Mnozí lidé je používají skoro denně. A tak bude zkoumáno, zda si na ně klienti vzpomenou i ve stáří. Vybrala jsem jedenáct velmi známých pranostik. Po vyplnění cvičení proběhne doplnění správných odpovědí. I mistr tesař. Boží mlýny.. Šaty... Kdo dřív přijde,.... Jak se do lesa volá. Ranní ptáče... Starého psa..... Všude dobře,..... Kdo pozdě chodí,.. Co se vleče,... Není všechno zlato, Obrázek 2 Trénink paměti Přísloví (zdroj: Suchá, 2007) 35

36 6.5.3 Známé dvojice Cíl: Trénink dlouhodobé paměti zaměřen na doplnění druhé známé dvojice Doba trvání: Na toto cvičení budou mít klienti 5-7 minut, případně více dle potřeby. Na vyhodnocení bude 5 minut. Třetím cvičením je doplňování známých dvojic. Do dvojic jsou zařazeny známé postavy z dětství, a to pohádkové dvojice z večerníčků. Dále pak dvojice známé ze života filmu nebo literatury apod. Vyhodnocení proběhne ihned po vyplnění. Kain a.. Jeníček a Tristan a.. Cyril a Křemílek a... Voskovec a Bob a.. Romeo a Adam a... Čert a. Suchý a Obrázek 3 Trénink paměti dvojice (Suchá, 2007) 36

37 6.5.4 Veličiny a jednotky Cíl: Trénink dlouhodobé paměti zaměřen spojování správných veličin a jednotek Doba trvání: Na toto cvičení budou mít klienti 5-8 minut, případně více dle potřeby. Na vyhodnocení bude 5 minut. Jako další aktivitu jsem zařadila cvičení veličiny a jednotky. Tuto aktivitu by měl každý velmi dobře znát, protože je často používaná v běžném životě. Pro ulehčení práce mají klienti možnost výběru. Aktivita bude vyhodnocena po vyplnění. 1) Hmotnost 2) Délka 3) Síla 4) Čas 5) Rychlost 6) Objem 7) Teplota 8) Hlasitost 9) Energie A) C B) Decibel C) Kilogram D) Litr E) Metr F) newton G) sekunda H) Km/H I) joule Obrázek 4 Trénink paměti Veličiny a jednotky (zdroj: Suchá, 2007) 37

38 6.5.5 Okruhy Cíl: Trénink dlouhodobé paměti zaměřen na doplnění slov, která spadají pod daný okruh Doba trvání: Na toto cvičení budou mít klienti 10 minut, případně více dle potřeby. Na vyhodnocení bude 10 minut. Poslední aktivita je nejvíce zaměřena na přemýšlení, ale není těžká. Klienti mají daný okruh, pod který budou psát co nejvíce věcí, které pod to spadají. Po vyplnění si klienti spočítají, kolik u každého kruhu mají slov a poté je sečtou dohromady. Pak vyhlásíme nejlepšího a řekneme si všechny druhy, které pod daný okruh patří. Druhy ovoce Druhy zeleniny Listnaté stromy Např. Maliny Např. Kedluben Např. Jírovec Zvířata Ryby Květiny Např. Slepice Např. Hrouzek Např. Lilie Obrázek 5 Trénink paměti Okruhy slov (zdroj: vlastní) 38

39 6.5.6 Kufr Cíl: Cvičení krátkodobé paměti, zaměřeno na pozornost a následné vybavování vštípeného. Doba trvání: Na toto cvičení budou mít klienti 15 minut Postup 1. Jeden z klientů začne, a řekne: S sebou na cesty jsem si sbalil, a řekne jednu věc. 2. Další z klientů zopakuje předešlé a řekne další věc. 3. Takto to následuje až k poslednímu klientovi. 4. Úkolem je zapamatovat si věci všech přítomných. 5. Pokud nebude někdo vědět, ostatní mu mohou poradit. Já budu sledovat klienty, jak jim to jde a kolik věcí si zapamatovali. Na konci si vyhlásíme, kdo si zapamatoval nejvíce věcí. 39

40 6.5.7 Změna Cíl: cílem je zapamatovat si přesně jak daný člověk vypadá a poté zjistit, co se na něm změnilo. Tímto cvičením se posiluje krátkodobá paměť. Doba trvání: toto cvičení se bude opakovat dvakrát. Bude trvat dvakrát po pěti minutách. Postup: 1. Změna spočívá v tom, že bude vybrán jeden dobrovolník, kterého si klienti důkladně prohlédnou. 2. Poté za dveřmi budou na klientovi provedeny tři změny. Dvě velmi viditelné jako například vyhrnutí nohavice a jedna méně viditelná. 3. Poté se klient vrátí před skupinu, a ta bude hledat, co se změnilo. 4. Kdo bude vědět, se přihlásí nebo zavolá Vím. 5. Poté bude to samé provedeno na jiném klientovi s jinými změnami. 6. U klientů se bude sčítat, kdo kolik změn věděl. 7. Nakonec bude vyhlášen nejlepší. 40

41 6.6 Praktická realizace První částí k uskutečnění tréninku bylo domluvit s vedoucím domu s pečovatelskou službou možnost využít společenskou místnost. Nebyl v tom žádný problém a slíbil, že nám ji nechají odemčenou až do odpoledních hodin. Ve společenské místnosti jsou židle i stoly běžně k dispozici. Vedoucí byl nadšen, že se v jejich domě bude dít něco nového. Chtěl, aby o tom věděli i lidé z města a tak pozvání na trénink paměti nechal vyhlásit rozhlasem. A dále jsem vytvořila pozvánku, která byla zveřejněna v Přibyslavském občasníku. Domluvili jsme se na uskutečnění tréninku v odpoledních hodinách, a to z toho důvodu, že ráno by nás rušil provoz místnosti, kde se umývá nádobí. Během praxe jsem si vybrala čtyři klienty, které jsem chtěla na trénink pozvat a tak jsem za nimi předtím osobně zašla. Slíbili mi, že přijdou Den tréninku Na trénink paměti dorazilo 10 klientů, z toho 9 žen. Klienti si vybrali každý své místo. Na začátek jsme se všichni navzájem představili a řekli si program tréninku. Zeptala jsem se, zda si mohu pořídit do bakalářské práce pár fotografií a všichni souhlasili. Pranostiky Začali jsme tedy prvním cvičením, a to pranostikami. Seznámila jsem klienty s časem na cvičení. Rozdala jsem klientům papíry s cvičením a tužky. Klienti vyplňovali, ale jedna paní měla potřebu si cvičení číst nahlas a ostatní klienty to rozčilovalo a začali být nervózní. Promluvila jsem tedy s paní a ona se snažila si to říkat jen v duchu. Tak se skupina zase uklidnila. Klienti měli vyplněno přibližně za 5 minut. Prohlédla jsem si, co vyplnili, a překvapilo mě, že všichni klienti věděli úplně všechny pranostiky. Společně jsme si je všechny ještě přečetli. 41

42 Přísloví Druhá část bylo cvičení přísloví. Cvičení bylo na stejném principu jako předešlé. Klienti byli do toho tak zapáleni, že začali vyplňovat dříve, než jsem jim to vysvětlila. Toto cvičení už bylo asi trochu obtížnější. Tři klientky věděly všechny odpovědi. Mezi dalšími sedmi se objevovalo pár mezer. Nejčastěji nevěděli přísloví Starého psa novým kouskům nenaučíš, dále také velký problém dělalo přísloví Šaty dělají člověka. Ve většině případů z 11 přísloví klienti nevěděli 3 4 přísloví. Což si myslím, že je velmi dobrý výsledek. Dvojice Třetím cvičením byly dvojice, kde klienti přiřazovali druhou neoddělitelnou postavu. Toto cvičení je asi velmi bavilo, protože to měli velmi rychle vyplněné a pracovali s velkým elánem. V tomto cvičení dělaly problém dvě dvojice a to Tristan a Isolda, další Suchý a Šlitr. Byly to jistě dvě nejtěžší dvojice z výběru. Poté když jsme si doplňovali společně správné odpovědi, tak jejich reakce byly, jé no jo vlastně. Ihned si tedy vzpomněli, že dvojici znají. Veličiny a jednotky Našim čtvrtým procvičovacím bodem byly veličiny a jednotky. Toto cvičení dělalo klientům největší problém. Je pravdou, že je to cvičení celkem těžké. Jednotky, které používáme denně jako například: C, litr apod. klienti znali dobře. Zatímco ostatní, které nejsou tak známé nedokázali zařadit. Snažili se, si mezi sebou poradit. A však spíše se do toho ještě více zamotali. Jeden říkal něco a druhý zase něco jiného. Chvíli jsem je nechala se dohadovat. Po chvíli jsme aktivitu ukončili a přešli k jejímu vyhodnocení. Kdy jsme si řekli prvně ty nejznámější veličiny. A poté už klienti vyřazovací metodou, našli sami, co k sobě patří. 42