STRATEGIE BEZPEČNOSTI SILNIČNÍHO PROVOZU ZLÍNSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ

Transkript

1 STRATEGIE BEZPEČNOSTI SILNIČNÍHO PROVOZU ZLÍNSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ Brno, září 2012

2 Ing. Josef Mikulík, CSc. Mgr. Zuzana Strnadová RNDr. Jan Tecl Ing. Ondřej Valach Vypracoval: Centrum dopravního výzkumu, v.v.i 2

3 OBSAH ANALYTICKÁ ČÁST 5 1 RÁMCOVÉ PODMÍNKY SILNIČNÍ DOPRAVY VE ZLÍNSKÉM KRAJI Socioekonomické charakteristiky Zlínského kraje Sídelní struktura kraje Charakteristika silniční sítě ve Zlínském kraji Charakteristika motorizace ve Zlínském kraji Intenzita dopravy Další faktory ovlivňující dopravu ve Zlínském kraji ANALÝZA VÝVOJE NEHODOVOSTI V LETECH Celkový vývoj nehodovosti v ČR a ve Zlínském kraji Porovnání ukazatelů nehodovosti v okresech Zlínského kraje POROVNÁNÍ NEHODOVOSTI VE ZLÍNSKÉMKRAJI S OSTATNÍMI KRAJI V ČR Nehodové ukazatele Souhrnné porovnání krajů ANALÝZA PROBLÉMOVÝCH OBLASTI PRO OBDOBÍ Chodci Cyklisté Motocyklisté Alkohol Rychlost Další problémové oblasti pro období Z hlediska kumulace nehod byly vybrány lokality s nejvyšším výskytem nehod s osobními následky a se závažnými následky STRATEGICKÝ PLÁN 44 1 VÝCHODISKA KONCEPČNÍ SCHÉMA VIZE STRATEGICKÉ CÍLE DÍLČÍ CÍLE NÁPRAVNÁOPATŘENÍ Bezpečná pozemní komunikace Bezpečné dopravní prostředky Bezpečné chování ODPOVĚDNOST ZA PLNĚNÍ STRATEGIE Na úrovni kraje: Na úrovni obcí: Na úrovni firem: MEDIALIZACE Základní charakteristiky medializace Veřejnost

4 8.3 Medializace na příslušných odborech KÚ, které nesou odpovědnost za plnění jednotlivých opatření KS BESIP ZK Firmy autodopravci, autoškoly, pojišťovny a další Neziskové organizace Policie ČR Úloha krajského koordinátora BESIP Závěr FINANCOVÁNÍ

5 STRATEGIE BEZPEČNOSTI SILNIČNÍHO PROVOZU ZLÍNSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ ANALYTICKÁ ČÁST 5

6 1 RÁMCOVÉ PODMÍNKY SILNIČNÍ DOPRAVY VE ZLÍNSKÉM KRAJI Tato kapitola analyzuje aktuální podmínky silniční dopravy na území Zlínského kraje a silniční infrastrukturu sloužící zejména osobní automobilové, nákladní a autobusové dopravě. Pozornost je věnována zejména rozsahu silniční sítě, intenzitě dopravy s ohledem na okrajovou geografickou polohu a demograficko - ekonomické faktory ovlivňující silniční provoz na území Zlínského kraje a porovnání s ostatními kraji. 1.1 Socioekonomické charakteristiky Zlínského kraje Počet obyvatel na území Zlínského kraje v roce 2011 činil Vývoj věkového složení obyvatel je charakterizován zvyšujícím se podílem obyvatel v postproduktivním věku, přesto je věková struktura z ekonomického hlediska v regionu stále příznivá, což poskytuje dostatek pracovních sil v kraji. Míra nezaměstnanosti (9,66 %) mírně převyšuje celostátní průměr. Propastné jsou však rozdíly mezi venkovskými a městskými oblastmi v nabídce pracovních příležitostí, což s sebou nese vysoké nároky na migraci obyvatel za prací a tudíž i zvýšené nároky na kapacitu silniční sítě. 6

7 Hrubý domácí produkt na obyvatele kraje Tabulka 1: HDP/obyvatele (v Kč) HDP/obyv. (Kč) 2003 pořadí 2011 pořadí 2011/2003 Hl. m. Praha ,58 Jihomoravský ,48 Středočeský ,41 Plzeňský ,35 Jihočeský ,40 Královéhradecký ,34 Zlínský ,46 Pardubický ,41 Moravskoslezský ,51 Ústecký ,40 Vysočina ,32 Olomoucký ,41 Liberecký ,23 Karlovarský ,22 ČR celkem ,38 Graf 1: HDP/obyvatele (v Kč) HDP na 1 obyvatele je ve Zlínském kraji o 19 % nižší, než je celostátní průměr, ale jeho růst byl v porovnávaném období v ČR hned po Moravskoslezském a Jihomoravském kraji nejdynamičtější. 7

8 Míra nezaměstnanosti obyvatel kraje Tabulka 2: Míra nezaměstnanosti (v %) míra nezaměstnanosti (%) /2002 Hl. m. Praha 3,73 4,01 1,08 Plzeňský 7,06 6,94 0,98 Středočeský 7,21 7,32 1,02 Královéhradecký 7,30 7,82 1,07 Jihočeský 6,65 8,00 1,20 Pardubický 8,66 8,62 1,00 Vysočina 8,32 9,56 1,15 Zlínský 10,22 9,66 0,95 Liberecký 8,68 9,84 1,13 Jihomoravský 11,20 10,12 0,90 Karlovarský 10,07 10,24 1,02 Olomoucký 12,20 11,58 0,95 Moravskoslezský 15,89 11,70 0,74 Ústecký 17,13 13,67 0,80 ČR celkem 9,15 8,91 0,97 Graf 2: Míra nezaměstnanosti v ČR Situace na trhu práce ve Zlínském kraji mírně převyšuje celorepublikový průměr. K výraznému nárůstu došlo v důsledku celosvětové hospodářské recese, kdy 8

9 propouštěli zejména zaměstnavatelé ve strojírenském průmyslu a jejich subdodavatelé. V průběhu roku 2011 došlo ke stabilizaci míry nezaměstnanosti. 1.2 Sídelní struktura kraje Zlínský kraj svojí rozlohou km 2 zaujímá jen 5,0 % celkové rozlohy ČR a je jedenáctým krajem z hlediska své velikosti. Hustotou obyvatelstva je pátým nejhustěji osídleným v naší zemi. Počet obyvatel na km 2 Tabulka 3: Počet obyvatel na km 2 Graf 3: Počet obyvatel na km 2 obyv./km Hl. m. Praha Moravskoslezský Jihomoravský Ústecký Zlínský Liberecký Olomoucký Královéhradecký Středočeský Pardubický Karlovarský Plzeňský Vysočina Jihočeský ČR celkem

10 V přepočtu obyvatel na 1 km 2 rozlohy území patří Zlínský kraj mezi regiony s vyšší hustotou osídlení. Podíl městského obyvatelstva na celkovém obyvatelstvu kraje je 61 %. Ve městech nad obyvatel žije 43,3 % populace kraje, což je pod republikovým průměrem. Rozlohou je největším okresem kraje Vsetín, který zaujímá 28,8 % území kraje. Okres Zlín je nejlidnatějším okresem kraje, žije v něm 32,7 % všech obyvatel. Nejmenším okresem jak rozlohou, tak počtem obyvatel je okres Kroměříž. Nejnižší podíl městského obyvatelstva má okres Uherské Hradiště, kde žije 48 % obyvatel. V krajském městě Zlín žije 13,3 % všech obyvatel Zlínského kraje. Průměrná rozloha obcí Zlínského kraje 13,0 km 2 je větší, než je průměrná rozloha obcí v České republice (12,6 km 2 ). V kraji je větší, než je celostátní průměr, rovněž průměrná velikost jedné obce. Ve velikostní skupině do 999 obyvatel se nachází 67 % všech obcí Zlínského kraje. V těchto obcích žije pouze 17 % obyvatelstva kraje. Do velikostní kategorie obcí od do obyvatel spadá celkem 15 % obcí a žije v nich 12 % obyvatel. Naopak pouhé 3 % obcí mají více než obyvatel, ale je v nich soustředěna téměř polovina (43,3 %) obyvatel Zlínského kraje. Kategorie malých obcí (ve velikostní skupině do 999 obyvatel) jsou charakteristické řadovou zástavbou podél komunikací II. a III. třídy. 10

11 1.3 Charakteristika silniční sítě ve Zlínském kraji Silniční síť ve Zlínském kraji tvoří celkem 33 km dálnic a rychlostních silnic a 342 km silnic I. třídy. Celková délka silniční sítě kraje je 2127 km, což řadí Zlínský kraj k regionům s nejmenší délkou silniční sítě v ČR. Délka silniční sítě přepočtená na 1 km 2 rozlohy území kraje činí 0,53 km silnic a je o cca 24 % nižší než je průměrná hustota silniční sítě na území České republiky. Délka silnic/1 000 km 2 Tabulka 4: Délka silnic/1 000 km 2 km silnic/1000 km pořadí 2011 pořadí Středočeský Pardubický Královéhradecký Ústecký Liberecký Vysočina Plzeňský Olomoucký Moravskoslezský Jihomoravský Karlovarský Jihočeský Zlínský ČR celkem Graf 4: Délka silnic/1 000 km

12 Délka silniční sítě na km 2 rozlohy kraje je nejnižší v měřítku celé ČR, což je dáno vyšším podílem příhraničních pahorkatin na území Zlínského kraje. Ve Zlínském kraji je síť silnic zastoupena následovně (délka k ): Tabulka 5: Pozemní komunikace ve Zlínském kraji Okres dálnice a rychl. siln. silnice I. třídy silnice II. třídy silnice III. třídy celkem (km) Kroměříž 24,1 29,9 189,0 314,8 557,8 Uherské Hradiště ,3 139,9 262,8 525,1 Vsetín ,5 83,6 309,8 507,0 Zlín 8,9 76,4 160,1 309,6 554,9 Zlínský kraj 33,0 342,2 572, , ,8 Z hlediska dopravního napojení všech obcí a jejich spádových center je silniční síť na úrovni odpovídající současným potřebám. Nerovnoměrné rozložení silniční sítě je dáno rozmanitým charakterem území, kdy velká diference je patrná především u kopcovitého rázu krajiny okresu Vsetín, příhraniční části okresu Uherské Hradiště a Buchlovských kopců. Tyto oblasti jsou charakteristické údolní zástavbou a tím i nižší hustotou silniční sítě. Naproti tomu hustota silniční sítě vykazuje nejvyšší hodnoty v oblastech s nižší nadmořskou výškou, zejména v povodí řeky Moravy. Problémem Zlínského kraje je nedostatečný rozsah sítě silnic vyšších přepravních výkonů (dálnice, rychlostní komunikace) s přímou vazbou na sousední regiony, vč. rychlostního napojení Slovensko. Síť dálnic zasahuje úsekem dálnice D1 od Bezměrova přes Kroměříž a Hulín po Říkovice. Úsek dálnice D1 Kroměříž - východ Hulín a navazující úsek rychlostní silnice R55 Hulín Skalka byly zprovozněny v prosinci 2010, čímž bylo významně zkvalitněno napojení Zlínského kraje na dálniční síť. Navazující úsek R55 Otrokovice, obchvat severovýchod, je v provozu již od roku V dalším úseku R55, Otrokovice, obchvat jihovýchod probíhá příprava. Správcem dálnic, rychlostních silnic a silnic I. třídy je Ředitelství silnic a dálnic. Ve správě Ředitelství silnic Zlínského kraje jsou silnice II. a III. třídy v celkové délce 1 769, 6 km. 12

13 13

14 1.4 Charakteristika motorizace ve Zlínském kraji Míra motorizace ve Zlínském kraji odpovídá ekonomickému potenciálu území. Ekonomicky podle výše HDP patří kraj k průměrným v ČR. V roce 2011 byla výše HDP na 1 obyvatele o 19 % nižší, než činil celostátní průměr, což vypovídá o výraznější stagnaci mnohých podniků ve Zlínském kraji. Průmyslový potenciál kraje je rozložen nerovnoměrně, zejména v okolí krajského města Zlína a obcí s rozšířenou působností. Nerovnoměrné rozložení je dáno horší dopravní dostupností v hornatém terénu, zejména na východě území. Tato krajská diference s sebou přináší vyšší koncentraci a každodenní migraci obyvatelstva do průmyslových lokalit, a tím i vyšší nároky na kapacitu silniční sítě. Tržní síla regionu se odráží na míře motorizace na obyvatele kraje, která je dlouhodobě 11 % pod celostátním průměrem, avšak tento stav se na silniční síti neprojevuje, neboť je dorovnáván tranzitující dopravou, která zejména na silnici I/55 a I/50 tvoří téměř třetinu celkového dopravního výkonu. Motorizace ve Zlínském kraji Tabulka 6: a Graf 5: Osobní automobily/1 000 obyvatel os. aut./ pořadí 2011 pořadí 2011/2002 obyvatel Hl. m. Praha ,12 Plzeňský ,18 Jihočeský ,20 Středočeský ,17 Královéhradecký ,22 Liberecký ,18 Pardubický ,25 Vysočina ,27 Ústecký ,27 Karlovarský ,25 Jihomoravský ,22 Zlínský ,29 Olomoucký ,32 Moravskoslezský ,25 ČR celkem ,

15 V počtu osobních automobilů na 1000 obyvatel kraje zaujímá Zlínský kraj pozici mezi kraji s nejnižším počtem registrovaných automobilů. Počet motorových vozidel ve Zlínském kraji Tabulka 7: Počet motorových vozidel/1 000 obyvatel mot. voz./1 000 obyvatel 2002 pořadí 2011 pořadí 2011/2002 Hl. m. Praha ,20 Jihočeský ,23 Plzeňský ,19 Středočeský ,19 Královéhradecký ,22 Pardubický ,23 Vysočina ,25 Liberecký ,23 Jihomoravský ,26 Ústecký ,28 Karlovarský ,27 Zlínský ,30 Olomoucký ,32 Moravskoslezský ,32 ČR celkem ,25 Graf 6: Počet motorových vozidel /1 000 obyvatel Počet motorových vozidel na obyvatel kraje vypovídá o nižší kupní síle obyvatelstva Zlínského kraje, avšak nárůst počtu motorových vozidel byl ve sledovaném období vyšší než průměrný nárůst v celé ČR. 15

16 1.5 Intenzita dopravy Zprovoznění úseků dálnice D1 a navazujícího úseku R55 stále nezajišťuje rychlé spojení mezi významnými regionálními centry kraje. Silnice I. třídy nahrazují funkci komunikací vyšší úrovně, zejména pro tranzitní dopravu. Z analýzy intenzit dopravy na silniční síti ve Zlínském kraji, která je založena na výsledcích Celostátního sčítání dopravy v roce 2010, bylo vyhodnoceno, že vysokých hodnot RPDI (roční průměr denních intenzit [voz/24h]) bylo naměřeno na následujících silnicích I. třídy: Silnice I/49 29 tis. voz/24h v úseku Malenovice - Zlín - v porovnání s průměrnou intenzitou na komunikacích I. třídy překračuje tuto hodnotu o 21,5 tis. voz/24h (průměrná intenzita na silnicích I. tříd je voz/24h), což je však částečně eliminováno čtyřproudovou komunikací v kategorii MS 20/80. Silnice I/55 15,3 tis. voz/24h v úseku Otrokovice Napajedla - v porovnání s průměrnou intenzitou na komunikacích I. třídy překračuje tuto hodnotu o 7,8 tis. voz/24h, jedná se o dvouproudovou komunikaci, v navazujícím úseku čtyřproudovou R24,5/120 s rozhodující dopravní funkcí v území. Silnice I/35 14,7 tis. voz/24h v úseku Valašské Meziříčí Rožnov pod Radhoštěm - v porovnání s průměrnou intenzitou na komunikacích I. třídy překračuje tuto hodnotu o 7,2 tis. voz/24h, jedná se o dvoupruhovou komunikaci kategorie S11,5/80 se smíšenou dopravně - obslužnou funkcí v území. Silnice I/50 12,8 tis. voz/24h v úseku Uherské Hradiště Uherský Brod - v porovnání s průměrnou intenzitou na komunikacích I. třídy překračuje tuto hodnotu o 5,3 tis. voz/24h, jedná se o dvoupruhovou komunikaci kategorie S11,5/70 - S11,5/100 se smíšenou dopravně - obslužnou funkcí v území. 16

17 Silnice I/57 11,2 tis. voz/24h v úseku Valašské Meziříčí Vsetín V porovnání s průměrnou intenzitou na komunikacích I. třídy překračuje tuto hodnotu o 3,4 tis. voz/24h, jedná se však o částečně směrově rozdělenou čtyřpruhovou komunikaci kategorie S22, 5/ Jedná se o komunikaci s napojením na rychlostní silnici R35 (na severu) a na rychlostní silnici R49 (na jihu), trasa komunikace je tvořena několika mimoúrovňovými kříženími a umožňuje napojení východní části Zlínského kraje na síť rychlostních silnic. K nejvytíženějším úsekům (s RPDI voz/24h a více) korespondující s úseky, na kterých bylo dosaženo vysokých hodnot RPDI patří: Otrokovice Zlín Vizovice (I/49) Buchlovice Staré Město Uherské Hradiště Uherský Brod (I/50) Valašské Meziříčí Vsetín (I/57) Hulín Otrokovice Napajedla Staré Město (I/55, R55) Valašské Meziříčí Rožnov pod Radhoštěm (I/35). Vysoké intravilánové RPDI bylo zaznamenáno na průtazích měst: Zlín (29 tis. voz/24h), Uherské Hradiště (24 tis. voz/24h), Hulín, Kroměříž, Kunovice, Otrokovice, Staré Město, Valašské Meziříčí 15-5 tis. voz/24h). 17

18 18

19 1.6 Další faktory ovlivňující dopravu ve Zlínském kraji Geografická poloha v rámci ČR Geografická poloha Zlínského kraje jako regionu s napojením na slovenskou silniční síť má významný vliv na intenzitu provozu z hlediska tranzitující dopravy. Jedná se zejména o komunikace vyšší třídy, které zprostředkovávají hraniční přechody a také propojení významných rozvojových center. Propojení Zlínského kraje se Slovenskou republikou je zajištěno 7 silničními přechody. Tabulka 8: Hraniční přechody ve Zlínském kraji Komunikace Hraniční přechod RPDI (voz/24h) TNV (voz/24h) podíl TNV Silnice I/50 Starý Hrozenkov % Silnice I/49 Střelná % Silnice II/487 Velké Karlovice ,5 % Silnice I/57 Brumov Bylnice (do 3,5t) Silnice I/54 Strání (do 3,5t) Silnice III/6124 Silnice III/50736 Březová (do 3,5 t) Nedašova Lhota (do 3,5 t) K nejvýznamnějším lze řadit: Silnice I/50 Starý Hrozenkov Komunikace I/50, která je součástí mezinárodního silničního tahu E50 vedoucího po trase Paříž Norimberk Praha Brno Košice Kyjev, je významnou spojnicí ČR a Slovenska. Tranzitní podíl všech vozidel v rámci její prostupnosti Zlínským krajem činí cca 30 %. Podíl tranzitní nákladní dopravy tvoří 18 %. Silnice I/49 Střelná Komunikace I. třídy vedoucí z Otrokovic přes Zlín, Vizovice a Horní Lideč na Slovensko, kde se napojuje na slovenskou dálnici D1. Silnice II/487 Velké Karlovice 19

20 Ostatní páteřní silniční tahy: Silnice I/55 Komunikace I/55 je páteřním silničním tahem propojující Olomoucký, Zlínský a Jihomoravský kraj a dále pokračující do Rakouska. V celé její trase je plánováno zprovoznění R55, prozatím jen v úseku Zlínského kraje (Hulín Otrokovice). Podíl tranzitní dopravy směřované přes Zlínský kraj je vyčíslen na 24% z celkového počtu projíždějících vozidel. Geografická rozmanitost okresů Rozmanitou geografickou polohu čtyř okresů kraje a její vliv na silniční dopravu potvrzuje zejména její krajinný ráz. Území kraje je tvořeno nížinami i horskými lesnatými pásmy. Pro území s nižší nadmořskou výškou je typická vyšší hustota silniční sítě, zejména u okresů v povodí řeky Moravy. Naopak u horských oblastí s vyššími nadmořskými výškami je hustota silniční sítě nižší, avšak s vyššími přepravními výkony, které s sebou v horském terénu nesou zvýšená rizika výskytu dopravních nehod. Tabulka 9: Porovnání vybraných ukazatelů okresů Zlínského kraje KROMĚŘÍŽ ZLÍN VSETÍN UHERSKÉ HRADIŠTĚ obyvatelstvo rozloha (km 2 ) hustota osídlení (obyv./km 2 ) ,4 127,3 145,5 délka silnic (km) 557,8 554,9 507,0 525,1 hustota silnic (km/km 2 ) 0,70 0,54 0,44 0,53 automobily motorová vozidla automobilizace (auto/1000 obyv.) Pokud se týká automobilizace, nejsou mezi jednotlivými okresy výrazné rozdíly. 20

21 2 ANALÝZA VÝVOJE NEHODOVOSTI V LETECH Celkový vývoj nehodovosti v ČR a ve Zlínském kraji Graf 7: Vývoj základních ukazatelů nehodovosti a dopravy ve Zlínském kraji a ČR v letech (rok 2002 = 100 %) 130% 120% 110% 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% usmrcení ZK těžce zranění ZK lehce zranění ZK os. automobily ZK mot. vozidla ZK usmrcení ČR těžce zranění ČR lehce zranění ČR os. automobily ČR mot. vozidla ČR Tabulka 10: Vývoj základních ukazatelů nehodovosti a dopravy v ČR v letech ČR celkem usmrcení těžce zranění lehce zranění osobní automobily mot. vozidla počet obyvatel

22 Tabulka 11: Vývoj základních ukazatelů nehodovosti a dopravy ve Zlínském kraji v letech Zlínský kraj usmrcení těžce zranění lehce zranění osobní automobily mot. vozidla počet obyvatel Z grafu a tabulek vyplývá především skutečnost, že vývoj stupně motorizace i automobilizace ve Zlínském kraji je prakticky totožný s celostátním trendem. Z hlediska vývoje následků nehod jsou (oproti celostátním hodnotám) největší rozdíly v počtech usmrcených osob, které se však postupně zmenšují úměrně se snižující se závažností nehod. 22

23 2.2 Porovnání ukazatelů nehodovosti v okresech Zlínského kraje Tabulka 12: Vývoj základních ukazatelů nehodovosti a dopravy v jednotlivých okresech Zlínského kraje sledované období usmrcení okres Zlín těžce zranění lehce zranění U + TZ / ob usmrcení okres Kroměříž těžce zranění lehce zranění U + TZ / ob usmrcení okres Uherské Hradiště těžce zranění lehce zranění U + TZ / ob usmrcení okres Vsetín těžce zranění lehce zranění U + TZ / ob

24 Tabulka 16: Vývoj základních ukazatelů nehodovosti intravilán/extravilán v okresech Zlínského kraje v letech INTRAVILÁN (I) EXTRAVILÁN (E) PROCENTUÁLNÍ PODÍL NÁSLEDKŮ NEHOD (U+TZ) osobní následky osobní následky I E ROK OKRES počet nehod usmrce ní těžce zran. lehce zran. počet nehod usmrce ní těžce zran. lehce zran. I/E E/I ZLÍN % 27% KROMĚŘÍŽ % 73% Rok 2009 UHERSKÉ HRADIŠTĚ % 55% VSETÍN % 43% ZLÍNSKÝ KRAJ % 49% ZLÍN % 30% KROMĚŘÍŽ % 64% Rok 2010 UHERSKÉ HRADIŠTĚ % 63% VSETÍN % 44% ZLÍNSKÝ KRAJ % 46% ZLÍN % 32% KROMĚŘÍŽ % 67% Rok 2011 UHERSKÉ HRADIŠTĚ % 61% VSETÍN % 46% ZLÍNSKÝ KRAJ % 49% 24

25 Tabulka 17 20: Vývoj základních ukazatelů nehodovosti dle okresů Zlínského kraje v letech Okres Kroměříž dálnice silnice 1. tř. rok nehody usmrcení těžce zran. lehce zran. nehody usmrcení těžce zran. lehce zran Okres Kroměříž silnice 2. tř. silnice 3. tř. rok nehody usmrcení těžce zran. lehce zran. nehody usmrcení těžce zran. lehce zran Okres Kroměříž místní komunikace účelové komunikace rok nehody usmrcení těžce zran. lehce zran. nehody usmrcení těžce zran. lehce zran Okres Uh. Hrad. dálnice silnice 1. tř. HradHradiště rok nehod usmrcení těžce zran. lehce zran. nehody usmrcení těžce zran. lehce zran x x x x x x x x x x x x Okres Uh. silnice 2. tř. silnice 3. tř. hhhrahradhradiš rok nehod usmrcení těžce zran. lehce zran. nehody usmrcení těžce zran. lehce zran y Okres Uh. místní komunikace účelové komunikace Hradiště rok nehod usmrcení těžce zran. lehce zran. nehody usmrcení těžce zran. lehce zran y

26 Okres Zlín dálnice silnice 1. tř. rok nehody usmrcení těžce zran. lehce zran. nehody usmrcení těžce zran. lehce zran x x x x x x x x x x x x Okres Zlín silnice 2. tř. silnice 3. tř. rok Zlínský kraj nehody usmrcení dálnice těžce zran. lehce zran. nehody usmrcení těžce zran. silnice 1. tř. lehce zran Okres Zlín místní komunikace účelové komunikace rok nehody usmrcení těžce zran. lehce zran. nehody usmrcení těžce zran. lehce zran Okres Vsetín dálnice silnice 1. tř. se zraněním se zraněním rok nehody usmrce těžce zran. lehce zran. nehody usmrcení těžce zran. lehce zran x ní x x x x x x x x x x x Okres Vsetín silnice 2. tř. silnice 3. tř. se zraněním se zraněním rok nehody usmrce těžce zran. lehce zran. nehody usmrcení těžce zran. lehce zran ní Okres Vsetín místní komunikace účelové komunikace se zraněním se zraněním rok nehody usmrce těžce zran. lehce zran. nehody usmrcení těžce zran. lehce zran ní Tabulka 21: Vývoj základních ukazatelů nehodovosti na komunikacích ve Zlínském kraji v letech

27 se zraněním se zraněním rok nehody usmrcení těžce zran. lehce zran. nehody usmrcení těžce zran. lehce zran Zlínský kraj silnice 2. tř. silnice 3. tř. se zraněním se zraněním rok nehody usmrcení těžce zran. lehce zran. nehody usmrcení těžce zran. lehce zran Zlínský kraj místní komunikace účelové komunikace se zraněním se zraněním rok nehody usmrcení těžce zran. lehce zran. nehody usmrcení těžce zran. lehce zran

28 3 POROVNÁNÍ NEHODOVOSTI VE ZLÍNSKÉM KRAJI S OSTATNÍMI KRAJI V ČR 3.1 Nehodové ukazatele Tabulka 22: Počet usmrcených/100 tis. obyvatel usmrcení/mil. obyv pořadí 2011 pořadí 2011/2002 Hl. m. Praha 7,1 1 3,1 1 0,45 Moravskoslezský 9,7 2 5,7 2 0,59 Jihomoravský 11,4 4 5,7 3 0,50 Liberecký 11,7 6 5,9 4 0,51 Vysočina 12,9 8 6,5 5 0,50 Zlínský 12,3 7 6,5 6 0,52 Ústecký ,5 7 0,50 Karlovarský 11,5 5 6,9 8 0,60 Olomoucký 14,2 11 7,1 9 0,49 Středočeský ,6 10 0,42 Plzeňský 13,3 10 7,9 11 0,59 Pardubický 10,5 3 9,3 12 0,89 Královéhradecký 18, ,3 13 0,55 Jihočeský 20, ,5 14 0,51 ČR celkem 12,9 6,7 0,52 Graf 8: Počet usmrcených/100 tis. obyvatel Výrazné zlepšení ve statistice usmrcených osob na počet obyvatel ve Zlínském kraji ve sledovaném období kopíruje svým vývojem celorepublikový průměr. Ze statistiky vyplývá, že počet usmrcených ve Zlínském kraji má klesající tendenci - mezi roky 2002 a 2011 celkem o 48 %. V roce 2006 byla zaznamenána vůbec nejnižší 28

29 hodnota, a to částečně také v důsledku zavedení bodového systému řidičů v polovině tohoto roku. Tabulka 23: Počet usmrcených/mil. osobních automobilů usmrcení/mil. os. automobilů 2002 pořadí 2011 pořadí 2011/2002 Hl. m. Praha 147,4 1 58,6 1 0,40 Liberecký 324, ,8 2 0,43 Jihomoravský 342, ,1 3 0,41 Vysočina 384, ,3 4 0,39 Moravskoslezský 323, ,4 5 0,47 Ústecký 398, ,6 6 0,39 Středočeský 457, ,8 7 0,36 Plzeňský 328, ,8 8 0,50 Karlovarský 346, ,8 9 0,48 Zlínský 410, ,9 10 0,41 Olomoucký 497, ,1 11 0,37 Pardubický 306, ,9 12 0,71 Jihočeský 526, ,6 13 0,43 Královéhradecký 508, ,1 14 0,45 ČR celkem 360,1 154,7 0,43 Graf 9: Počet usmrcených/mil. osobních automobilů

30 Dle počtu usmrcených na 1 mil. osobních automobilů je vývoj ve sledovaném období velmi příznivý. Ve srovnání s celostátními statistikami došlo k výraznému poklesu. Tabulka 24: Počet usmrcených/mil. motorových vozidel usmrcení/mil. mot. voz pořadí 2011 pořadí 2011/2002 Hl. m. Praha 122,4 1 45,2 1 0,37 Jihomoravský 257, ,0 2 0,40 Liberecký 254, ,9 3 0,41 Vysočina 272, ,6 4 0,40 Ústecký 301, ,8 5 0,39 Moravskoslezský 264, ,9 6 0,45 Středočeský 340, ,2 7 0,36 Plzeňský 246, ,2 8 0,50 Zlínský 307, ,7 9 0,40 Karlovarský 278, ,2 10 0,47 Olomoucký 363, ,9 11 0,37 Pardubický 215, ,5 12 0,72 Jihočeský 392, ,6 13 0,42 Královéhradecký 369, ,5 14 0,45 ČR celkem 274,9 115,2 0,42 Graf 10: Počet usmrcených/mil. motorových vozidel

31 V počtu usmrcených na 1 mil. motorových vozidel vykazuje Zlínský kraj ve sledovaném období výraznější pokles, který koresponduje s celostátním průměrem. Tabulka 25: Počet usmrcených/1 000 km silnic usmrcení/1 000 km silnic 2002 Pořadí 2011 pořadí 2011/2002 Vysočina 12,93 1 6,47 1 0,50 Plzeňský 14,33 2 8,77 2 0,61 Středočeský 21, ,07 3 0,47 Karlovarský 17, ,22 4 0,60 Liberecký 20, ,72 5 0,52 Jihočeský 20, ,93 6 0,52 Olomoucký 26, ,62 7 0,48 Ústecký 25, ,84 8 0,50 Pardubický 14, ,33 9 0,90 Jihomoravský 29, , ,51 Královéhradecký 27, , ,56 Zlínský 34, , ,51 Moravskoslezský 35, , ,57 Hl. m. Praha ČR celkem 23,71 12,68 0,53 Graf 11: Počet usmrcených na km silnic Z počtu usmrcených osob na km silnic je patrné, že Zlínský kraj má v tomto porovnání s ostatními regiony ČR velmi nepříznivé postavení. V roce 2002 byl vykazován počet usmrcených o cca 31 % vyšší, než činil celostátní průměr. Tento trend 31

32 setrvával i ve sledovaném roce 2011, kdy počet usmrcených byl o cca 28 % vyšší, než činil celostátní průměr. Celkově počet nehod oproti roku 2002 klesl o 49 %, což kopíruje pokles vývoje počtu usmrcených na délku komunikací v ČR. 3.2 Souhrnné porovnání krajů Porovnáním pořadí jednotlivých krajů v základních ukazatelích je možno získat relativně objektivní výsledek, který částečně vyrovnává jejich specifické odlišnosti. Jsou použity ukazatele tak, jak byly vybrány v Národní observatoři bezpečnosti silničního provozu, tj. počet usmrcených vztažených na: - 1 mil. obyvatel km silnic - 1 mil. osobních vozidel km 2 území - 1mld. vozokm Z následující souhrnné tabulky vyplývá, že Zlínský kraj se řadí až do druhé poloviny celkového pořadí. Nejhorší umístění se váže na délku silniční sítě, což plně odpovídá skutečnosti, že je zde nejnižší hustota silnic. Podobně alarmující je nadprůměrný ukazatel nehodovosti vztažený na plochu území a na počet osobních vozidel. Je to jednoznačná výzva pro všechny subjekty počínaje vedením kraje až po nevládní a neziskové organizace ve Zlínském kraji. 32

33 Tabulka 26: Souhrnné porovnání relativní nehodovosti v krajích ČR (bez Hl. m. Prahy) KRAJ: usmrcení/mil. obyv. SOUHRNNÉ POROVNÁNÍ RELATIVNÍ NEHODOVOSTI V KRAJÍCH: usmrcení/1000 km silnic usmrcení/mil. os. aut. POŘADÍ usmrcení/mld. vozokm usmrcení/1 000 km 2 Celkové pořadí Liberecký Vysočina Jihomoravský Středočeský Plzeňský Karlovarský Olomoucký Moravskoslezský Ústecký Zlínský Jihočeský Pardubický Královéhradecký Hl. m. Praha * Pozn. Hl. město Praha je specifickým krajem v ČR 33

34 4. ANALÝZA PROBLÉMOVÝCH OBLASTI PRO OBDOBÍ Následující část představuje základní porovnání nehodovosti ve vybraných problémových oblastech mezi Zlínským krajem a Českou republikou. Toto porovnání dává první výpověď o odlišnostech nehodových okolností v kraji. 4.1 Děti Graf 12, 13: Podíl obětí nehod - dětí do 15 let (v %) usmrcení těžce zranění lehce zranění 0 usmrcení těžce zranění lehce zranění Zlínský kraj ČR celkem Tabulka 27: Nehody dětí do 15 let - Zlínský kraj děti do 15 let počet celkem % z celku Zlínský kraj usmrcení ,0 0,0 těžce zranění ,9 3,4 lehce zranění ,9 7,8 Tabulka 28: Nehody dětí do 15 let - ČR celkem děti do 15 let počet celkem % z celku ČR celkem usmrcení ,3 1,7 těžce zranění ,8 4,9 lehce zranění ,7 8,2 Přestože u nehod s dětmi se jedná o malá čísla, která mohou být zásadně ovlivněna mimořádnou události, v základním porovnání se jeví péče o bezpečnost dětí ve Zlínském kraji na dobré úrovni. Je však nezbytné dále pokračovat v intenzivních preventivních činnostech specifických pro krajské podmínky. 34

35 4.2 Chodci Graf 14, 15: Podíl obětí nehod - chodci (%) usmrcení těžce zranění lehce zranění 0 usmrcení těžce zranění lehce zranění Zlínský kraj ČR celkem Tabulka 29: Nehody chodců - Zlínský kraj Chodci počet celkem % z celku Zlínský kraj usmrcení ,5 26,3 těžce zranění ,8 22,3 lehce zranění ,8 10,3 Tabulka 30: Nehody chodců - ČR celkem Chodci počet celkem % z celku ČR celkem usmrcení ,1 22,1 těžce zranění ,3 20,3 lehce zranění ,9 11,7 Závažnost následků nehod chodců ve Zlínském kraji je podstatně vyšší než v ČR. Je to důležitá oblast, na kterou je třeba zaměřit intenzivní pozornost. 35

36 4.3 Cyklisté Graf 16, 17: Podíl obětí nehod - cyklisté (%) usmrcení těžce zranění lehce zranění 0 usmrcení těžce zranění lehce zranění Zlínský kraj ČR celkem Tabulka 31: Nehody cyklistů - Zlínský kraj Cyklisté počet celkem % z celku Zlínský kraj Usmrcení ,0 21,1 těžce zranění ,4 22,3 lehce zranění ,5 20,1 Tabulka 32: Nehody cyklistů - ČR celkem cyklisté počet celkem % z celku ČR celkem usmrcení ,3 7,1 těžce zranění ,9 14,3 lehce zranění ,6 13,0 Platí zde naprosto stejný závěr jako u chodců - je potřeba koncentrované pozornosti na tuto rizikovou skupinu účastníků silničního provozu. 36

37 4.4 Motocyklisté Graf 18, 19: Podíl obětí nehod - motocyklisté (%) usmrcení těžce zranění lehce zranění usmrcení těžce zranění lehce zranění Zlínský kraj ČR celkem Tabulka 33: Nehody motocyklistů - Zlínský kraj motocyklisté počet celkem % z celku Zlínský kraj usmrcení ,0 13,2 těžce zranění ,0 14,5 lehce zranění ,1 8,4 Tabulka 34: Nehody motocyklistů - ČR celkem motocyklisté počet celkem % z celku ČR celkem usmrcení ,7 11,0 těžce zranění ,9 18,9 lehce zranění ,4 8,9 Ve srovnání se situací v ČR je o něco příznivější situace ve Zlínském kraji, i přes vysokou nehodovost motocyklistů v Buchlovských kopcích. Bude třeba se podrobněji zaměřit na lokality s častějším výskytem nehod motocyklistů. 37

38 4.5 Věkové složení Graf 20, 21: Podíl zavinění nehod podle věku řidiče (%) do 17 let let let let let nad 70 let 0 do 17 let let let let let nad 70 let Zlínský kraj ČR celkem Tabulka 35: Nehody zaviněné řidiči podle věku řidiče - Zlínský kraj nehody zaviněné řidiči dle věku počet % z celku Zlínský kraj do 17 let ,07 0, let ,31 7, let ,47 9, let ,62 4, let ,21 2,67 nad 70 let ,75 2,85 Tabulka 36: Nehody zaviněné řidiči podle věku řidiče - ČR celkem nehody zaviněné řidiči dle věku počet % z celku ČR celkem do 17 let ,44 0, let ,15 5, let ,68 8, let ,61 3, let ,74 2,21 nad 70 let ,19 2,62 Mladí řidiči, obzvláště ve skupině do 20 let, jsou ve Zlínském kraji jasnou problémovou skupinou. 38

39 4.6 Alkohol Graf 22, 23: Podíl zavinění nehod alkoholem (%) usmrcení těžce zranění lehce zranění 0 usmrcení těžce zranění lehce zranění Zlínský kraj ČR celkem Tabulka 37: Nehody zaviněné vlivem alkoholu - Zlínský kraj zavinění alkoholem počet celkem % z celku Zlínský kraj nehody ,1 13,8 usmrcení ,0 5,3 těžce zranění ,0 13,4 lehce zranění ,2 14,1 Tabulka 38: Nehody zaviněné vlivem alkoholu - ČR celkem zavinění alkoholem počet celkem % z celku ČR celkem nehody ,6 7,0 usmrcení ,5 12,6 těžce zranění ,2 12,2 lehce zranění ,1 10,3 Ve Zlínském kraji je menší podíl smrtelných případů, ale zato vyšší podíl u těžkých zranění. 39

40 4.7 Rychlost Graf 24, 25: Podíl zavinění nehod nepřiměřenou rychlostí (%) usmrcení těžce zranění lehce zranění 0 usmrcení těžce zranění lehce zranění Zlínský kraj ČR celkem Tabulka 39: Nehody zaviněné nepřiměřenou rychlostí - Zlínský kraj zavinění nepřiměřenou rychlostí počet celkem % z celku Zlínský kraj nehody ,8 20,7 usmrcení ,5 34,2 těžce zranění ,0 28,5 lehce zranění ,8 21,5 Tabulka 40: Nehody zaviněné nepřiměřenou rychlostí - ČR celkem zavinění nepřiměřenou rychlostí počet celkem % z celku ČR celkem nehody ,6 18,2 usmrcení ,8 40,3 těžce zranění ,1 30,3 lehce zranění ,3 27,3 40

41 Graf 26, 27: Podíl zavinění nehod nepřiměřenou rychlostí v obci a mimo obec (%) nehody v obci nehody mimo obec Zlínský kraj ČR celkem Tabulka 41: Nehody zaviněné nepřiměřenou rychlostí v obci a mimo obec - Zlínský kraj zavinění nepřiměřenou rychlostí počet celkem % z celku Zlínský kraj nehody v obci ,77 12,11 nehody mimo obec ,60 37,09 Tabulka 42: Nehody zaviněné nepřiměřenou rychlostí v obci a mimo obec - ČR celkem zavinění nepřiměřenou rychlostí počet celkem % z celku ČR celkem nehody v obci ,37 12,04 nehody mimo obec ,41 33,61 Celkově jsou následky nehod zaviněných nepřiměřenou rychlostí ve Zlínském kraji nižší oproti celostátním údajům, ale naopak vyšší na extravilánových komunikacích. 41

42 4.8 Další problémové oblasti pro období Z hlediska kumulace nehod byly vybrány lokality s nejvyšším výskytem nehod s osobními následky a se závažnými následky. Tabulka 43: Nehod. lokality s nejvyšším výskytem nehod se zraněním okres silnice km místo nehody se zraněním usmrcení těžce zranění lehce zranění Zlín I/ Otrokovice, Zlínská tř Zlín I/49 3-4,5 Zlín, tř. 3. května Zlín I/49 9,5-10,5 Zlín, tř. T. Bati Zlín I/55 51,2-52 Otrokovice, tř. Osvobození Zlín II/490 28,5-29,5 Zlín, Dlouhá Zlín III/ ,1-5,1 Zlín, Okružní, K Pasekám Uh. Hradiště I/50 44,6-46,6 Chřiby Uh. Hradiště I/55 71,8-72,8 Uh. Hradiště, Velehradská tř., tř. marš. Malinovského Celkem zde došlo k 206 nehodám s osbními následky, při kterých zemřely 4 osoby, 20 jich bylo těžce zraněno a dalších 223 zraněno lehce. Tabulka 44: Nehodové lokality s nejvyšším výskytem nehod se závažnými následky okres silnice km místo nehody s těžkým zraněním a usmrcením usmrcení Zlín I/49 20,6-20,9 Zádveřice Zlín I/49 24,1-24,3 Vizovice (Zlínská, Palackého, Říčanská) Uh. Hradiště I/50 44,1-46,6 Chřiby Zlín I/55 55,0-55, Vsetín I/57 126,4-126,6 Vsetín Vsetín I/57 137,0-137, Zlín I/57 152,7-152,9 Val. Klobouky, Cyrilometodějská Kroměříž II/367 24,5-24, Uh. Hradiště II/427 3,0-3, Kroměříž II/367 30,9-31, Zlín II/490 27,4-29,5 Zlín (Sokolská, Dlouhá) Uh. Hradiště II/498 2,6-2, Zlín III/ ,3-5,1 Zlín (Okružní, K Pasekám) Zlín III/ ,1-1,2 Napajedla (Zábraní) těžce zranění 42

43 Celkem zde došlo k 60 nehodám s těžkým zraněním a usmrcením, při kterých bylo 20 usmrcených, 46 těžce zraněných. Na výše uvedených úsecích komunikacích se doporučuje provést jejich podrobné posouzení z hlediska příčin vzniku a okolností nehod a návazného dopravněinženýrského a stavebního posouzení. Na tomto základě je třeba navrhnout možná bezpečnostní opatření a s přihlédnutím k jejich finanční náročnosti a očekávané účinnosti zajistit jejich realizaci. Další problémové lokality silniční sítě Zlínského kraje se vyskytují zejména na komunikacích: s vysokou intenzitou dopravy procházejících zejména zastavěným územím obcí (I/55, I/57, I/35, I/50), s nevhodnými sklonovými poměry na silnicích I. a II. třídy (I/57, I/50, I/49, I/69, II/150, II/490, II/495) a s nedostatečnou šířkou komunikace, která snižuje celkovou rychlost a plynulost silničního provozu, zejména na komunikacích II. třídy (II/432, II/438, II/150, II/490, II/495). Na ně je třeba soustředit pozornost při plánování aktivit uvedených v Akčním programu. 43

44 Strategie bezpečnosti silničního provozu Zlínského kraje na období STRATEGICKÝ PLÁN Kouzlo rozmanitosti 44

45 1 VÝCHODISKA Strategie bezpečnosti silničního provozu Zlínského kraje na období vychází z: Národní strategie bezpečnosti silničního provozu na období (NSBSP) schválené usnesením vlády České republiky ze dne 10. srpna 2011 č. 599 o Národní strategii bezpečnosti silničního provozu na období let 2011 až V tomto usnesení vláda ukládá představitelům krajských úřadů a obecních úřadů obcí srozšířenou působností zabezpečit realizaci nástrojů uvedených ve Strategii. Současně doporučuje hejtmanům, primátorovi hlavního města Prahy, primátorům statutárních měst a starostům obcí s rozšířenou působností zabezpečit realizaci nástrojů uvedených ve Strategii. Strategických a koncepčních dokumentů Zlínského kraje, především Strategie rozvoje Zlínského kraje a na něj navázaných dokumentů a zejména pak Aktualizace generelu dopravy Zlínského kraje a dalších zásadních podkladů Analytické části tohoto dokumentu, kde je rozebrán vývoj nehodovosti a jejích dílčích charakteristik v období ve Zlínském kraji. Současně je pro objektivní posouzení úrovně nehodovosti porovnán s ostatními kraji ČR i celostátními údaji. Jsou zde analyzovány i ostatní vlivy a okolnosti působící na silniční dopravu a ovlivňující vznik nehod a závažnost jejich následků. Analýzy zahraničních zkušeností, zejména z evropských zemí s radikálním snížením nehodovosti - Francie, Španělsko, Portugalsko a pobaltských států, kterým se podařilo během uplynulé dekády snížit počty usmrcených více jak o polovinu. Jsou to zejména zkušenosti z opatření aplikovaných na regionální a místní úrovni, na které je kladen obzvláště důraz v zemích s vyšším stupněm motorizace. Jsou to zejména postupy aplikované v Nizozemsku, kde je management bezpečnosti silničního provozu důsledně decentralizován. Dokumentu Evropské komise k politice bezpečnosti silničního provozu COM (2010) 389 final Sdělení Komise EP, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů BESIP: politika zaměřená na bezpečnost silničního provozu Tyto evropské cíle jsou rovněž zahrnuty v NSBSP. 45

46 2 KONCEPČNÍ SCHÉMA Stavba Strategie bezpečnosti silničního provozu Zlínského kraje na období odpovídá struktuře NSBSP. Má charakter pyramidy, jejíž vrstvy jsou nezbytnými prvky její stavby. Pokud by kterákoliv z nich chyběla, nebude stavba úplná a realizace Strategie by nepřinesla očekávané výsledky. Graf 28: Koncepce stavby Strategie BSP Zlínského kraje Zdroj: CDV Je založena na rozboru stavu, příčin a vývoje nehod a jejich následků, tedy na dobré znalosti současného stavu. K její stavbě je nezbytné mít dlouhodobou vizi, kam chceme směřovat a čeho bychom chtěli dosáhnout. Pro naplnění vize si potřebujeme stanovit postupné kroky - strategické cíle v střednědobém horizontu. Strategické cíle již musí být konkrétně měřitelné, aby se mohlo průběžně hodnotit, zda směřují k vytýčené vizi. 46

47 Strategické cíle je dále třeba promítnout do konkrétního stanovení dílčích cílů pro jednotlivé problémové oblasti, které byly identifikovány v analytické části jako nejzávažnější závady v silničním provozu, které nejvíce ovlivňují nehodovost. Tyto tři kroky jsou základní součástí strategického plánu, jehož přijetí je v kompetenci příslušných rozhodovacích orgánů. Tímto rozhodnutím deklarují tyto orgány občanům ve své územní působnosti prioritu, kterou ve svých politických rozhodnutích přisuzují ochraně jejich zdraví a životů v silničním provozu. Další část Akční program - pak stanovuje konkrétní kroky, které je třeba k dosažení přijatých strategických záměrů podniknout. Naplnění dílčích cílů je třeba rozpracovat do skupin nápravných opatření, které sdružují již konkrétní činnosti s krátkodobým časovým horizontem jejich splnění a konkrétní zodpovědností za jejich provedení. Tímto způsobem by měla být krajská strategie rozpracována do menších územních celků měst a obcí, samozřejmě s patřičným zjednodušením odpovídajícím konkrétní situaci a podmínkám daného místa. 47

48 3 VIZE Koncepce Strategie bezpečnosti silničního provozu Zlínského kraje na období je založená na s nosným záměrem: Vizi 0 Učiňme Zlínský kraj bezpečnějším V dlouhodobém horizontu to předpokládá: vytvoření bezpečného dopravního prostoru s bezpečnými dopravními prostředky respektujícího limity lidského organismu a minimalizujícího dopady chybného chování účastníků silničního provozu, ve kterém nedojde ke smrtelnému úrazu nebo těžkému zranění a s účastníky respektujícími pravidla silničního provozu, zapojení všech subjektů zodpovědných za bezpečnost silničního provozu včetně občanů a jejich vzájemnou spolupráci, propojení řešení problémů nehodovosti na silničních komunikacích s řešením dalších faktorů bezpečnosti občanů ve veřejných prostorech, při volnočasových aktivitách i bezpečností na pracovištích, zapracování podmínek pro realizaci této vize do všech koncepčních, strategických i realizačních dokumentů odpovědných krajských orgánů, orgánů místní samosprávy i všech hospodářských i neziskových subjektů. Přijetím této vize bude společně demonstrovat vedení kraje, představitelé měst a obcí i hospodářských a neziskových subjektů svůj zájem o ochranu zdraví a životů svých občanů a zaměstnanců. Přijetí vize je současně i intenzivní výzvou pro zapojení všech občanů a vytvoření jejich spoluzodpovědnosti za bezpečné prostředí, ve kterém žijí. Baťovská tradice Zlínského kraje by mohla být úspěšným stimulem. 48

49 4 STRATEGICKÉ CÍLE Strategie bezpečnosti silničního provozu Zlínského kraje na období by měla svým podílem přispět k naplnění strategických cílů NSBSP: Snížit do roku 2020 závažné následky nehod, tj. počet usmrcených v silničním provozu, na úroveň průměru evropských zemí a současně i snížit o 40 % počet těžce zraněných osob. Samotné snížení počtu usmrcených na celoevropský průměr je nepochybně velmi ambiciózní. Je však nezbytným krokem k zastavení stále se propadající pozice České republiky a zastavení dosavadního vývoje směřujícího nás mezi nejnebezpečnější země Evropy. Přitom evropské orgány vytýčily svůj cíl redukovat počet usmrcených do roku 2020 na polovinu a vyslovily i předpoklad snížení počtu těžce zraněných o 40. Ve svém důsledku to znamená pro Českou republiku redukci počtu usmrcených o cca 60 % oproti roku 2009, tj. na cca 330 osob. Pro Zlínský kraj z toho vyplývají adekvátní strategické cíle: snížit počet usmrcených oproti roku 2009 ze 43 osob na 17 osob v roce 2020, snížit počet těžce zraněných oproti roku 2009 z 229 osob na 137 osob v roce Je to náročný úkol, který znamená každoročně v průměru snížit: počet usmrcených o 5,5 % počet těžce zraněných o 3,6 %. Není však nereálný, poněvadž ve Zlínském kraji došlo v období k průměrnému meziročnímu poklesu počtu usmrcených o 8,7 %. Naplnění tohoto cíle zachrání životy více než 130 občanů Zlínského kraje. 49

50 Graf 29: Dosavadní a prognózovaný vývoj počtu usmrcených a těžce zraněných v ČR a ve Zlínském kraji počet usmrcených (pro ZK počet x 20) usmrcení - ZK usmrcení - ZK (prog.) těžce zranění - ZK těžce zranění - ZK (prog.) usmrcení - ČR usmrcení - ČR (prog.) těžce zranění - ČR těžce zranění - ČR (prog.) počet těžce zraněných (pro ZK počet x 10) Výše znázorněné porovnání dokladuje, že předpokládaná redukce těžkých následků nehod ve Zlínském kraji koresponduje s očekávaným trendem v celé České republice. Pokud se týká následků s těžkým zraněním, je očekávaný trend poklesu dokonce mírnější v porovnání s celorepublikovým cílem. 50

51 5 DÍLČÍ CÍLE Dílčí cíle musí korespondovat s dílčími cíli uvedenými v NSBSP. Jejich výběr však nemusí nutně korespondovat s nejvíce problematickými oblastmi nehodovosti ve Zlínském kraji. Tento vycházel ze souhrnného zhodnocení dat a odrážejí situaci v celé České republice. Dílčí cíle vyjadřují potřebu soustředěného a společného úsilí na tyto kritické skupiny. Neznamená to, že pokud jejich řešení ve Zlínském kraji není v současné době zcela urgentní, že by se měly zanedbávat. Během krátké doby se může situace změnit, a proto je třeba minimálně aplikovat alespoň celorepublikově navrhovaná opatření v těchto oblastech. Porovnání úrovně nehodovosti Zlínského kraje v takto jasně definovaných problémových oblastech s celostátním průměrem je poměrně jednoznačným ukazatelem její situace a objektivním obrazem jeho postavení. Je současně i vodítkem pro podrobnější posouzení podmínek a okolností, proč je v dané oblasti tato situace lepší nebo horší. Tím se stává podnětem pro hledání možností, jak je možné tyto podmínky a okolnosti ovlivnit. Použití shodných dílčích cílů má i ryze administrativní přínos, který usnadní každoroční zpracovávání periodického vyhodnocování NSBSP pro hodnotící zprávu předkládanou cestou Ministerstva dopravy vládě ČR. Jsou zaměřeny na nejvíce kritické skupiny účastníků silničního provozu a nejnebezpečnější rizikové faktory chování a zahrnují: děti, chodce, cyklisty, motocyklisty, mladí a noví řidiče, stárnoucí populaci, alkohol a jiné návykové látky při řízení, nepřiměřenou rychlost, agresivní způsob jízdy. 51