INTEGROVANÝ KRAJSKÝ PROGRAM ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ÚSTECKÉHO KRAJE

Transkript

1 INTEGROVANÝ KRAJSKÝ PROGRAM ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ÚSTECKÉHO KRAJE zákazník Ústecký kraj Velká Hradební 3118/48 Ústí nad Labem stupeň STUDIE zakázkové číslo číslo dokumentu /2-KP-01 datum autor Ing. Miroslav Mareš Tebodin Czech Republic, s.r.o. Prvního pluku 20/ Praha 8 telefon telefax mares@tebodin.cz

2 strana 2 z 143 autorizace zpracoval: Ing. Václav Červenka Ing. Karel Fuka Ing. Michaela Jiroudková Mgr. Dana Klepalová Ing. Tomáš Krásný Ing. Miroslav Mareš Doc. Ing. Roman Povýšil CSc. Mgr. Radomír Smetana Ing. Milan Svoboda Ing. Martin Vejr Ing. Pavel Zinburg Mgr. Martin Zoch schválil: Ing. Miroslav Mareš Praha, březen 2004

3 strana 3 z 143 Obsah strana A. Stanovení oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (zóny, sídelního seskupení, města, ekosystémy) 6 A.1 Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší 6 A.2 Geografické vymezení oblasti 13 A.3 Soupis měřících stanic ke zjišťování imisí na území oblasti 14 B. Všeobecné informace 30 B.1 Podrobnější popis oblasti 30 B.2 Celková rozloha území oblasti a rozloha území se zvláště zvýšeným znečištěním oblasti a odhad počtu obyvatel vystavených zvýšenému znečištění ovzduší 35 B.3 Současné klimatické údaje o oblasti a jejím okolí 37 B.4 Současné topografické údaje 38 B.5 Informace o živých a neživých cílových objektech programu vyžadujících zvláštní ochranu ovzduší obsahující rovněž podrobné údaje o citlivých skupinách obyvatelstva a ekosystémech 46 B.5.1 Území národních parků a chráněných krajinných oblastí 46 B.5.2 Další území se zvýšeným stupněm ochrany z hlediska ochrany přírody a krajiny 47 B.5.3 Území se zvýšeným stupněm ochrany z hlediska ochrany vod 48 B.5.4 Výměra a stav lesních porostů 50 B.5.5 Výskyt respiračních onemocnění u populace 58 B.5.6 Lázeňská území 70 C. Odpovědné orgány 72 C.1 Názvy a sídla orgánů ochrany ovzduší a dalších správních úřadů 72 C.2 Jména a adresy odpovědných osob 74 D. Druh a posouzení znečištění ovzduší 75 D.1 Imisní limity pro látky znečišťující venkovní ovzduší platné v České republice od roku D.2 Imisní limity pro látky znečišťující venkovní ovzduší platné do roku 2002 (podle Opatření FVŽP, 1991) 77 D.3 Koncentrace znečišťujících látek zjištěné v předchozích letech 78 D.4 Aktuální koncentrace znečišťujících látek 80 D.4.1 Přehled metod měření imisí 88 D.5 Výsledky modelových výpočtů kvality ovzduší 91 D.5.1 Metoda modelování 91 D.5.2 Výsledky modelových výpočtů kvality ovzduší 91 D.6 Shrnutí 92 E. Původ znečištění ovzduší 93 E.1 Stacionární zdroje znečišťování 93 E.1.1 Seznam zdrojů podléhajících regulačnímu režimu IPPC umístěných v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší 93 E.1.2 Seznam zdrojů REZZO 1 98 E.1.3 Seznam zdrojů REZZO 2 101

4 strana 4 z 143 E.1.4 Struktura zdrojů REZZO E.2 Liniové a mobilní zdroje znečišťování 103 E.3 Celkové množství emisí produkovaných hlavními zdroji znečišťování ovzduší a celkové množství emisí produkované v oblasti 107 E.4 Porovnání měrných emisí hlavních znečišťujících látek ze zdrojů REZZO1 REZZO4 s průměrem České republiky rok E.5 Porovnání podílu jednotlivých skupin zdrojů znečišťování na celkových emisích Ústeckého kraje s podílem těchto skupin na celkových emisích na republikové úrovni [%] rok E.6 Shrnutí 110 E.7 Informace o znečištění dálkově přenášeném z okolních oblastí 111 E.7.1 Emise znečišťujících látek sousedních krajů 111 E.7.2 Emise znečišťujících látek SRN 114 F. Analýza situace vedoucí ke zhoršení kvality ovzduší 116 F.1 Faktory ovlivňující zvýšené znečištění ovzduší 116 F.2 Specifikace možných nápravných opatření 118 G. Popis existujících opatření přijatých ke zvýšení kvality ovzduší 120 H. Popis nově připravovaných opatření ke zlepšení kvality ovzduší 121 I. Scénář nástrojů a opatření ke zlepšení kvality ovzduší 122 I.1 NO.1 Územní plánování a územní rozhodování 122 I.2 NO.2 Povolení k umisťování staveb, povolení staveb, povolení k uvedení do zkušebního i trvalého provozu a povolení ke změnám staveb zvlášť velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů znečišťování 123 I.3 NO.3 Integrované povolení k výstavbě zvlášť velkého stacionárního zdroje znečišťování 125 I.4 NO.4 Povolení k záměrům na zavedení nových výrob a technologií s dopadem na ovzduší u zvlášť velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů znečišťování 126 I.5 NO.5 Integrované povolení k stávajícímu zvlášť velkému stacionárnímu zdroji znečišťování126 I.6 NO.6 Povolení ke změnám používaných paliv, surovin nebo druhů odpadů a ke změnám využívání technologických zařízení zvlášť velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů znečišťování 127 I.7 NO.7 Podmíněná (technická možnost a ekonomická přijatelnost) povinnost využívat u nových staveb nebo při změnách stávajících staveb centrální zdroje tepla, případně alternativní zdroje a ověřit možnost kombinované výroby tepla a energie 129 I.8 NO.8 Možnost aplikace plánu snížení emisí u zdroje (resp. opatření k omezování použití surovin a výrobků z nichž emise vznikají) namísto dodržování emisních limitů u vybraných stacionárních zdrojů znečišťování 130 I.9 NO.10 Povolení k vydání a změnám provozního řádu zvlášť velkých a velkých stacionárních zdrojů znečišťování 131 I.10 NO.11 Zákaz spalovaní určitých druhů paliv v malých stacionárních zdrojích znečišťování132 I.11 NO.12 Možnost omezit spalování rostlinných materiálů 132 I.12 NO.13 Omezení provozu mobilních zdrojů znečišťování 133 I.13 NO.14 Územní energetická koncepce 133 I.14 NO.15 Energetický audit 134 I.15 NO.16 Investice do energetické infrastruktury 135

5 strana 5 z 143 I.16 NO.17 Investice do úspor energie 136 I.17 NO.18 Finanční podpory provozovatelům stacionárních zdrojů znečišťování 137 I.18 NO.19 Finanční podpory domácnostem 137 I.19 NO.20 Infrastrukturní opatření (dopravní systémy) 138 I.20 NO.21 Informování veřejnosti, výchova a osvěta 139 Přílohy 1) Seznam stacionárních zdrojů znečišťování /2-KP-02 2) Výsledky monitorování kvality ovzduší /2-KP-03 3) Výsledky modelování imisních koncentrací /2-KP-04

6 strana 6 z 143 CÍL PROGRAMU V souladu s 7 odst. 6 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a v rozsahu přílohy č. 3 tohoto zákona vypracovat programy ke zlepšení kvality ovzduší pro znečišťující látky, u kterých jsou překračován imisní limity a meze tolerance, a to za účelem plnění limitních hodnot ve lhůtách uvedených v NV č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší. A. Stanovení oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (zóny, sídelního seskupení, města, ekosystémy) A.1 Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší jsou vyhlašovány odborem ochrany ovzduší Ministerstva životního prostředí ve Věstníku Ministerstva životního prostředí. Aktuální seznam oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší byl uveřejněn ve Věstníku MŽP č. 2/2003. Tento seznam se značně liší od předchozího seznamu (aktuálního v době zahájení činností na zpracování Programu) uvedeného ve Věstníku MŽP č. 8/2002. Oblastmi se zhoršenou kvalitou ovzduší ve smyslu zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a NV č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší, se rozumí ta území krajů, v jejichž působnosti se nacházejí obce, kde bylo zjištěno na základě pravidelného hodnocení kvality ovzduší překročení imisního limitu nebo imisního limitu a meze tolerance. Výsledky hodnocení kvality ovzduší na základě dat z roku 2001 jsou uvedeny dále. V jednotlivých sloupcích je uvedena plocha obce, na které došlo k překročení příslušného imisního limitu (v %). Následující tabulky uvádí seznamy obcí, ve kterých je překročen příslušný imisní limit pro ochranu zdraví lidí a příslušný imisní limit pro ochranu ekosystémů a vegetace. Podíl území obcí na kterém došlo v roce 2001 k překročení imisního limitu pro ochranu lidského zdraví Okres Obec Počet obyvatel v obci 24 h průměr PM 10 24h průměr Benzen BaP Souhrn Děčín Děčín ,2 2,7 18,9 Chomutov Chomutov ,3 14,3 Litoměřice Bohušovice nad Ohří ,0 50,0 Brňany ,0 100,0 Kamýk ,0 50,0 Keblice ,0 100,0 Lhotka nad Labem ,0 100,0 Libochovany ,0 50,0 Litoměřice ,0 100,0 Lovosice ,0 100,0 Lukavec ,0 100,0 Malé Žernoseky ,0 100,0 Mlékojedy ,0 100,0 Prackovice n. L ,0 50,0 Siřejovice ,0 50,0

7 strana 7 z 143 Podíl území obcí na kterém došlo v roce 2001 k překročení imisního limitu pro ochranu lidského zdraví Okres Louny Most Teplice Ústí nad Labem Obec Počet obyvatel v obci 24 h průměr PM 10 24h průměr Benzen BaP Souhrn Sulejovice ,0 100,0 Terezín ,0 100,0 Travčice ,7 66,7 Velemín ,1 9,1 Velké Žernoseky ,0 100,0 Vchynice ,0 100,0 Žitenice ,3 33,3 Louny ,5 62,5 Kozly ,0 100,0 Horní Jiřetín ,7 72,7 Klíny 63 16,7 16,7 Litvínov ,0 70,0 Meziboří ,0 25,0 Nová Ves v Horách ,3 33,3 Bílina ,5 12,5 Bystřany ,0 50,0 Háj u Duchcova ,3 33,3 Hostomice ,0 100,0 Lahošt ,0 100,0 Ledvice ,0 100,0 Ohníč ,7 66,7 Světec ,3 33,3 Teplice ,0 60,0 80,0 Zabrušany ,0 100,0 Chuderov ,0 25,0 Ústí nad Labem ,3 29,2 37,5 Podíl území obcí na kterém došlo v roce 2001 k překročení imisního limitu pro ochranu ekosystémů a vegetace Počet obyvatel v Okres Obec obci zimní průměr NO x roční průměr Děčín Děčín ,9 Litoměřice ,0 Štětí ,1 Litoměřice Úštěk ,8 Louny Kozly ,0 Teplice Kostomlaty pod Milešovkou ,0 Ústí nad Labem Ústí nad Labem ,2

8 strana 8 z 143 V tabulkách na následujících stranách jsou uvedeny vymezené oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší na území Ústeckého kraje. První tabulka vymezuje oblasti obcí, kde byly překročeny v letech 2000, 2001 a 2002 limitní hodnoty LV pro ochranu zdraví. Druhá tabulka vymezuje oblasti obcí, kde došlo k překročení limitních hodnot a mezí tolerance LV + MT pro ochranu zdraví. Z porovnání vývoje vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší plyne následující: V oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší v Ústeckém kraji žilo v roce 2000 cca obyvatel, v roce obyvatel a v roce obyvatel. Je tedy patrný mírný meziroční pokles v letech 2000/2001 a více než dvojnásobný nárůst zasažených obyvatel v roce 2002 oproti předcházejícím letům. V roce 2000 byly vyhlášeny na území Ústeckého kraje oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší díky překračování imisních limitů pro denní průměr suspendovaných částic PM 10. V roce 2001 docházelo k překračování imisních limitů v případě suspendovaných částic PM 10, oxidu siřičitého, benzenu a benzo(a)pyrenu BaP. V roce 2002 tomu bylo díky překračování denních imisních limitů suspendovaných částic PM 10 zejména v okresech Litoměřice a Louny (více než 292 tisíc zasažených obyvatel), ročních imisních limitů suspendovaných částic PM 10 v obcích Chomutov, Jirkov, Bechlín, Štětí, Ústí nad Labem a Blatno (více než 59 tisíc zasažených obyvatel), denních imisních limitů pro oxid siřičitý v obcích Úštěk a Teplice (více než 10 tisíc zasažených obyvatel) a imisních limitů pro benzo(a)pyren BaP na území měst Teplice a Ústí nad Labem (30 tisíc zasažených obyvatel). V roce 2002 došlo oproti předchozím rokům na území Ústeckého kraje k překračování imisních limitů a mezí tolerance LV + MT. Docházelo k překračování imisních limitů suspendovaných částic PM 10, jak pro denní, tak pro roční průměr. Počet obyvatel žijících na území, kde byly v roce 2002 překračovány imisní limity a meze tolerance pro suspendované částice PM 10 je téměř 33 tisíc.

9 Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na území Ústeckého kraje a tabulka překročení limitní hodnoty LV pro ochranu zdraví v rámci obcí v letech 2000, 2001 a % plochy obce Okres Obec Počet obyvatel v obci PM 10 24h průměr (> 50 µg.m -3, > 35 x za rok) Rok 2000 Rok 2001 Rok 2002 Počet zasažených obyvatel PM 10 24h PM 10 24h průměr (> 50 µg.m -3, > 35 x za rok) Počet zasažených obyvatel PM 10 24h SO 4 24h průměr (>125 µg.m 3, > 3x za rok) Počet zasažených obyvatel SO 4 24h PM 10 roční průměr > 40 µg.m 3 Počet zasažených obyvatel PM 10 PM 10 24h průměr (> 50 µg.m -3, > 35 x za rok) Počet zasažených obyvatel PM 10 24h BaP > µg.m 3 Děčín Děčín , , , Chomutov Blatno 315 8, ,1 26 8, Chomutov Boleboř , Chomutov Březno , Chomutov Černovice , Chomutov Chbany , Chomutov Chomutov , , , , Chomutov Jirkov , , , Chomutov Křimov , , Chomutov Libědice , Chomutov Málkov , Chomutov Okounov , Chomutov Otvice , , Chomutov Spořice , Chomutov Údlice , Chomutov Veliká Ves , Chomutov Vrskmaň , Chomutov Vysoká Pec , Litoměřice Bechlín Bohušovice nad , , Litoměřice Ohří , , , Litoměřice Brňany , , , Litoměřice Brozany nad Ohří , , Litoměřice Brzánky , , Litoměřice Budyně nad Ohří , , Litoměřice Černěves , Litoměřice Černiv , Litoměřice Čížkovice , , Litoměřice Děčany , , Litoměřice Dlažkovice , , Litoměřice Doksany , , Litoměřice Drahobuz , , Litoměřice Dušníky , Litoměřice Hlinná , Litoměřice Hoštka , , Litoměřice Hrobce , , Litoměřice Chodouny , , Litoměřice Chotěšov , Litoměřice Chotiněves , , Litoměřice Jenčice , , Litoměřice Kamýk , , , Litoměřice Keblice , , , Litoměřice Klapý , , Počet zasažených obyvatel BaP

10 Okres Obec Počet obyvatel v obci PM 10 24h průměr (> 50 µg.m -3, > 35 x za rok) Rok 2000 Rok 2001 Rok 2002 Počet zasažených obyvatel PM 10 24h PM 10 24h průměr (> 50 µg.m -3, > 35 x za rok) Počet zasažených obyvatel PM 10 24h SO 4 24h průměr (>125 µg.m 3, > 3x za rok) Počet zasažených obyvatel SO 4 24h PM 10 roční průměr > 40 µg.m 3 Počet zasažených obyvatel PM 10 PM 10 24h průměr (> 50 µg.m -3, > 35 x za rok) Počet zasažených obyvatel PM 10 24h BaP > µg.m 3 Litoměřice Křesín , Litoměřice Křešice , , Litoměřice Levín , Litoměřice Lhotka Libkovice nad pod Labem , , Litoměřice Řípem , Litoměřice Libochovany , , Litoměřice Libochovice , , , Litoměřice Libotenice , , Litoměřice Litoměřice , , , Litoměřice Lkáň , , Litoměřice Lovosice , , , Litoměřice Lukavec , , , Litoměřice Malé Žernoseky , , , Litoměřice Mlékojedy , , Litoměřice Nové Dvory , , Litoměřice Oleško , , Litoměřice Ploskovice , Litoměřice Podsedice , , Litoměřice Polepy , , Litoměřice Prackovice nad L , , Litoměřice Račice , Litoměřice Rochov , Litoměřice Sedlec , , Litoměřice Siřejovice , , , Litoměřice Slatina , , Litoměřice Staňkovice , Litoměřice Sulejovice , , , Litoměřice Štětí , , Litoměřice Terezín , , , Litoměřice Travčice , , , Litoměřice Třebenice , , Litoměřice Třebívlice , , Litoměřice Úpohlavy , , Litoměřice Úštěk , , , Litoměřice Velemín , , , Litoměřice Velké Žernoseky , , , Litoměřice Vchynice , , , Litoměřice Vlastislav , Litoměřice Vrbice , , Litoměřice Vrbičany , , Litoměřice Vrutice , , Litoměřice Židovice , Litoměřice Žitenice , , , Louny Blšany , Louny Blšany u Loun , Louny Brodec , , Počet zasažených obyvatel BaP

11 Okres Obec Počet obyvatel v obci PM 10 24h průměr (> 50 µg.m -3, > 35 x za rok) Rok 2000 Rok 2001 Rok 2002 Počet zasažených obyvatel PM 10 24h PM 10 24h průměr (> 50 µg.m -3, > 35 x za rok) Počet zasažených obyvatel PM 10 24h SO 4 24h průměr (>125 µg.m 3, > 3x za rok) Počet zasažených obyvatel SO 4 24h PM 10 roční průměr > 40 µg.m 3 Počet zasažených obyvatel PM 10 PM 10 24h průměr (> 50 µg.m -3, > 35 x za rok) Počet zasažených obyvatel PM 10 24h BaP > µg.m 3 Louny Cítoliby , Louny Čeradice , Louny Holedeč , Louny Hříškov , , Louny Chlumčany , Louny Chožov , Louny Jimlín , Louny Koštice , , Louny Kozly , Louny Krásný Dvůr , Louny Kryry , Louny Lenešice , Louny Libočany , Louny Libořice , Louny Líšťany , Louny Louny , , , Louny Měcholupy , Louny Nová Ves , , Louny Nové Sedlo , Louny Obora , Louny Očihov , Louny Panenský Týnec , Louny Podbořany , Louny Postoloprty , Louny Raná , Louny Slavětín , Louny Smolnice , , Louny Toužetín , , Louny Veltěže , Louny Vrbno nad Lesy , Louny Vršovice , Louny Žatec , Louny Žiželice , Most Horní Jiřetín , , , Most Klíny 63 16, , , Most Litvínov , , , Most Lom , , Most Mariánské Radčice , Most Meziboří , , , Most Most , Most Nová Ves v Horách , , , Teplice Bílina , , Teplice Bystřany , Teplice Háj u Duchcova , , Teplice Hostomice , , Teplice Lahošt , Počet zasažených obyvatel BaP

12 Okres Obec Počet obyvatel v obci PM 10 24h průměr (> 50 µg.m -3, > 35 x za rok) Rok 2000 Rok 2001 Rok 2002 Počet zasažených obyvatel PM 10 24h PM 10 24h průměr (> 50 µg.m -3, > 35 x za rok) Počet zasažených obyvatel PM 10 24h SO 4 24h průměr (>125 µg.m 3, > 3x za rok) Počet zasažených obyvatel SO 4 24h PM 10 roční průměr > 40 µg.m 3 Počet zasažených obyvatel PM 10 PM 10 24h průměr (> 50 µg.m -3, > 35 x za rok) Počet zasažených obyvatel PM 10 24h BaP > µg.m 3 Teplice Ledvice , Teplice Ohníč , , Teplice Osek , Teplice Světec , , Teplice Teplice , , , , Teplice Zabrušany , , Ústí nad Labem Chuderov , Ústí nad Labem Ústí nad Labem , , , , , Počet zasažených obyvatel BaP Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na území Ústeckého kraje a tabulka překročení limitní hodnoty a meze tolerance IL+MT pro ochranu zdraví v rámci obcí v letech 2000, 2001 a % plochy obce Rok 2000 Rok 2001 Rok 2002 Okres Obec Počet obyvatel obci v PM 10 24h průměr (> 50 µg.m -3, > 35 x za rok) Počet zasažených obyvatel PM 10 24h PM 10 24h průměr (> 50 µg.m -3, > 35 x za rok) Počet zasažených obyvatel PM 10 24h PM 10 roční průměr > 44,8 µg.m 3 Počet zasažených obyvatel PM 10 PM 10 24h průměr > 65 µg.m -3 Počet zasažených obyvatel PM 10 24h Cd roční průměr > 0,008 µg.m -3 Chomutov Chomutov , , Litoměrice Bechlín , , Litoměrice Kryry , Litoměrice Litoměřice , Litoměrice Lovosice , Litoměrice Štětí , , Ústí nad Labem Chuderov , Ústí nad Labem Ústí nad Labem , , Počet zasažených obyvatel Cd

13 strana 13 z 143 A.2 Geografické vymezení oblasti

14 strana 14 z 143 A.3 Soupis měřících stanic ke zjišťování imisí na území oblasti Rozhodujícím zdrojem údajů pro hodnocení stavu znečištění ovzduší (imise) jsou skutečně naměřená data z měřicích imisních sítí pro zjišťování koncentrací znečišťujících látek (polutantů) v ovzduší. V současnosti jsou v Ústeckém kraji s výjimkou jemných suspendovaných částic frakce PM 2,5 měřeny všechny látky ve smyslu požadavků vyjmenovaných v NV č. 350/2002 Sb. Tyto látky jsou měřeny nejen v měřicí síti ČHMÚ, ale v rámci měření prováděných dalšími subjekty (Hygienická služba, VÚRV, ČEZ a.s., Frantschach Pulp@Paper a.s.). Výsledky měření ČHMÚ i zmíněných dalších subjektů jsou shromažďovány ve společné celorepublikové imisní databázi vedené ČHMÚ v rámci Informačního systému kvality ovzduší (ISKO). Vlastní měřicí síť ČHMÚ by měla po zmíněné optimalizaci sítě zahrnovat v Ústeckém kraji, kromě plné škály VOC, měření všech látek vyjmenovaných v NV č. 350/2002 Sb. Požadavky na kvalitu měřicích stanic ČHMÚ se řídí NV č. 350/2002 Sb. a provozním řádem měřicí sítě ČHMÚ. Kvalita stanic podléhá vnitřním auditům a mezinárodní kontrole v rámci různých projektů (Černý trojúhelník Phare, Projekt Teplice, EMEP, Twinning MŽP). Z hlediska hodnocení kvality ovzduší a posouzení překračování imisních limitů v současnosti jsou měřená data dostatečná k posouzení odborným odhadem, v případě posouzení konkrétního zdroje doplněným rozptylovou studií. Pro zlepšení provádí ČHMÚ výše zmíněnou optimalizaci měřicí sítě. V Ústeckém kraji je síť měřících stanic nejrozsáhlejší (71 stanic z celkového počtu 366). Přehled počtu míst, kde se měří znečištění ovzduší, 2001 Organizace ČHMÚ HS Z E+P Celkem Počet ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav HS hygienická služba Z zemědělství (VÚRV) E+P energetika (Frantschach Pupl@Paper a.s., ČEZ a.s.) Na následujícím obrázku je rozmístění měřících stanic na území Ústeckého kraje.

15 strana 15 z 143 Zdroj: ČHMÚ

16 strana 16 z 143 V následující tabulce je uveden přehled měřících stanic měření kvality ovzduší registrovaných v IIS ISKO na území kraje. * Používané metody měření jsou uvedeny za seznamem měřících stanic a v kapitole D.4.1 Evidenční číslo stanice Název stanice Provozovatel Umístění Měřící 1014 Děčín ČHMÚ 50 46'22.00" sš 14 13'26.00" vd 331 Děčín - nemocnice HS 50 46'55.00" sš 14 13'45.00" vd 576 Děčín - OHS HS 50 46'51.00" sš 760 Jílové ( ukončen provoz) HS 14 13'7.00" vd 50 45'44.00" sš 14 6'23.00" vd 1201 Varnsdorf 5. ZŠ Střel. HS 50 54'46.00" sš 14 36'59.00" vd 1279 Buková Hora ČHMÚ 50 40'20.11" sš 14 13'47.83" vd 1303 Lipnice ČHMÚ 50 50'2.64" sš 14 25'47.58" vd 1280 Lobendava ČHMÚ 51 0'55.89" sš 14 18'29.01" vd 1013 Sněžník ČHMÚ 50 47'32.65" sš 14 5'20.12" vd 1015 Valdek ČHMÚ 50 58'23.00" sš 14 30'58.00" vd program NO 2 NO x NO CO PM10 NO x NO NO 2 O 3 NO x SPM Cr Mn Ni Cu Zn As Cd Pb NO x SPM NO x SPM NO x SPM NO NO 2 O 3 NO x PM10 NO NO 2 NO x PM10 Metody měření * UVFL IRABS RADIO FUCEL FUCEL FUCEL UVABS GRV CLM FUCEL WGAE GUAJA GRV WGAE GUAJA GRV WGAE GUAJA GRV UVFL UVABS RADIO UVFL RADIO

17 strana 17 z 143 Evidenční číslo stanice Název stanice Provozovatel Umístění Měřící 1001 Chomutov ČHMÚ 50 28'5.06" sš 13 24'47.96" vd 409 Chomutov - NSP HS 50 27'16.00" sš 13 24'46.00" vd 261 Chomutov HS 50 27'37.00" sš 13 25'25.00" vd 262 Kadaň HS 50 22'47.00" sš 13 16'10.00" vd 1266 Chomutov VÚRV 50 26'30.00" sš 13 23'30.00" vd 1 Blatno ČHMÚ 50 30'36.00" sš 13 21'50.00" vd 1000 Měděnec ČHMÚ 50 25'41.00" sš 13 7'55.00" vd 615 Přísečnice ČHMÚ 50 29'23.57" sš 13 8'17.30" vd 1002 Tušimice ČHMÚ 50 22'46.34" sš 13 20'1.39" vd 1331 Droužkovice ČEZ a.s '55.01" sš 13 26'15.00" vd 1379 Droužkovice - HM ČEZ a.s '55.01" sš " vd 1333 Horní Halže ČEZ a.s '50.38" sš 13 5'2.77" vd program NO NO 2 CO NO x PM10 NO x SPM NO x SPM NO x SPM SPM NO NO 2 CO NO x PM10 NO x SPM NO NO 2 O 3 NO X PM10 SPM Be V Cr Fe As Cd Pb Od roku 2002: NO NO 2 NO x Metody měření * UVFL IRABS RADIO CLM TLAM GRV CLM TLAM GRV WGAE TLAM GRV WGAE WGAE GRV UVFL IRABS RADIO WGAE GUAJA GRV UVFL UVABS RADIO UVFL GRV UVFL

18 strana 18 z 143 Evidenční číslo stanice Název stanice Provozovatel Umístění Měřící 1381 Horní Halže - HM ČEZ a.s '50.38" sš 13 5'2.77" vd 1332 Nová Víska u Domašína ČEZ a.s '53.19" sš 13 12'47.93" vd 1401 Nová Víska u Domašína - HM ČEZ a.s '53.19" sš 13 12'47.93" vd 1425 Nechranice VÚRV 50 22'10.00" sš 13 26'14.00" vd 1261 Strupčice VÚRV 50 28'10.00" sš " vd 1314 Vitčice VÚRV 50 17'10.00" sš 13 20'50.00" vd 1025 Litoměřice - Mlékojedy ČHMÚ 50 31'30.43" sš 14 7'27.03" vd 1124 Libochovice HS 50 24'24.00" sš 14 2'30.00" vd program SPM Be V Cr Fe As Cd Pb Od roku 2002: NO NO 2 NO x SPM Be V Cr Fe As Cd Pb NO NO 2 CO NO X PM10 Metody měření * GRV UVFL GRV WGAE WGAE WGAE UVFL IRABS RADIO CLM

19 strana 19 z 143 Evidenční číslo stanice Název stanice Provozovatel Umístění Měřící 617 Litoměřice - OHS HS 50 32'4.00" sš 14 8'8.00" vd 1122 Lovečkovice HS 50 37'24.00" sš 14 15'54.00" vd 637 Lovosice - MÚ HS 50 30'55.00" sš 14 3'8.00" vd 1466 Roudnice - nemocnice HS 50 25'24.00" sš 14 15'2.00" vd 1120 Úštěk HS 50 35'6.00" sš 1460 Štětí městská knihovna FRANTSCHA CH PULP@PAPE R, a.s '40.00" vd 50 27'14.40" sš 14 22'39.60" vd 80 Doksany ČHMÚ 50 27'32.00" sš 14 10'18.00" vd program NO NO 2 H 2S O 3 NO X SPM PM10 Be Al Ti V Cr Mn Fe Ni Cu Zn As Cd Pb H 2S NO X NH 3 SPM Be Al Ti V Cr Mn Fe Ni Cu Zn As Cd Pb NO X H 2S NO x SPM Metody měření * CLM UVFL UVABS GRV RADIO CLM CLM SP-H 2S TLAM BERTH GRV TLAM CLM UVFL UVFL WGAE GUAJA GRV

20 strana 20 z 143 Evidenční číslo stanice Název stanice Provozovatel Umístění Měřící 1305 Lkáň ČHMÚ 50 26'41.92" sš 13 58'36.54" vd 1278 Malešov ČHMÚ 50 30'34.10" sš 14 19'45.73" vd 1034 Martiněves ČHMÚ 50 22'13.00" sš 14 9'5.00" vd 57 Milešovka ČHMÚ 50 33'20.00" sš 13 55'60.00" vd 1026 Louny ČHMÚ 50 21'37.21" sš 13 47'6.60" vd 1264 Žatec ČHMÚ 50 19'25.00" sš 13 31'37.00" vd 1027 Čeradice ČHMÚ 50 18'18.03" sš 13 29'45.36" vd 1028 Nepomyšl ČHMÚ 50 13'17.67" sš 13 18'36.20" vd 590 Smolnice ČHMÚ 50 18'32.27" sš 13 51'31.12" vd 1306 Strojetice ČHMÚ 50 10'12.00" sš 13 29'3.00" vd 1005 Most ČHMÚ 50 30'38.00" sš 13 38'55.00" vd program NO x SPM NO x SPM NO NO 2 NO X PM10 NO x SPM NO NO 2 CO NO x PM10 NO NO 2 NO X PM10 NO NO 2 NO X PM10 NO X SPM NO X SPM NO NO 2 CO O 3 NO X PM10 BZN TLN EBZN OXY MXY PXY Metody měření * WGAE GUAJA GRV WGAE GUAJA GRV UVFL RADIO WGAE GUAJA GRV UVFL IRABS RADIO WGAE UVFL RADIO UVFL RADIO WGAE GUAJA GRV WGAE GUAJA GRV UVFL IRABS UVABS RADIO GCH-VOC GCH-VOC GCH-VOC GCH-VOC GCH-VOC GCH-VOC

21 strana 21 z 143 Evidenční číslo stanice Název stanice Provozovatel Umístění Měřící 929 Litvínov HS 50 36'0.00" sš 13 36'30.00" vd 927 Meziboří HS 50 37'20.00" sš 13 35'60.00" vd 537 Most - OHS HS 50 30'0.00" sš 13 38'30.00" vd program NO NO 2 H 2S O 3 NO X CS 2 PM10 Be Cr Mn Ni Cu Zn As Cd Pb NO NO 2 O 3 NO X SPM Be Cr Mn Ni Cu Zn As Cd Pb NO NO 2 H 2S O 3 NO X PM10 Be V Cr Mn Fe Ni Cu Zn As Cd Hg Pb Metody měření * UVFL UVFL UVABS UVFL RADIO UVFL UVABS GRV UVFL UVFL UVABS RADIO

22 strana 22 z 143 Evidenční číslo stanice Název stanice Provozovatel Umístění Měřící 1004 Fláje ČHMÚ 50 41'15.00" sš 13 35'15.00" vd 34 Horní Jiřetín ČHMÚ 50 35'11.24" sš 13 32'13.05" vd 37 Kopisty ČHMÚ 50 32'40.00" sš 13 37'25.00" vd 1317 Rudolice v Horách ČHMÚ 50 34'52.41" sš 13 25'16.98" vd 1282 Rudolice v Horách ČHMÚ 50 34'55.00" sš 13 25'18.00" vd 1412 Rudolice v Horách - HM ČHMÚ 50 34'55.00" sš 13 25'18.00" vd 1351 Blažim ČEZ a.s '35.00" sš 13 37'50.00" vd 205 Havraň ČEZ a.s '50.55" sš 13 35'57.94" vd 1384 Havraň - HM ČEZ a.s '50.55" sš 13 35'57.94" vd program NO NO 2 NO X PM10 SPM NO X NO NO 2 O 3 NO X PM10 BZN TLN EBZN OXY MXY PXY SO 4 SPM PM10 V Cr Mn Fe Ni Cu As Se Cd Sb Pb Pb208/206 NO NO 2 NO X SPM SPM Be V Cr Fe As Cd Pb Metody měření * UVFL RADIO WGAE GRV WGAE GUAJA UVFL UVABS RADIO GCH-VOC GCH-VOC GCH-VOC GCH-VOC GCH-VOC GCH-VOC WGAE IC GRV GRV ICP-MS ICP-MS ICP-MS ICP-MS ICP-MS ICP-MS ICP-MS ICP-MS ICP-MS ICP-MS ICP-MS ICP-MS UVFL RADIO CLM UVFL GRV

23 strana 23 z 143 Evidenční číslo stanice Název stanice Provozovatel Umístění Měřící 1330 Milá ČEZ a.s '39.99" sš 13 45'10.00" vd 1392 Milá - HM ČEZ a.s '39.99" sš 13 45'10.00" vd 60 Osek ČHMÚ 50 37'10.35" sš 13 41'51.57" vd 1008 Teplice ČHMÚ 50 38'24.60" sš 13 49'39.10" vd 267 Teplice - OHS HS 50 38'46.00" sš 13 50'3.00" vd 1007 Krupka ČHMÚ 50 41'47.00" sš 13 50'56.00" vd 1009 Všechlapy ČHMÚ 50 36'32.99" sš 13 47'1.67" vd 1416 Všechlapy - HM ČHMÚ 50 36'32.98" sš 13 47'1.67" vd 1328 Komáří Vížka ČEZ a.s '25.00" sš 13 50'40.00" vd program SPM Be V Cr Fe As Cd Pb SPM NO NO 2 CO O 3 NO X PM10 CO O 3 NO X SPM NO NO 2 CO NO X PM10 NO NO 2 CO O 3 NO X PM10 PM10 V Cr Mn Fe Ni Cu As Se Cd Sb Pb Pb208/206 Metody měření * UVFL GRV WGAE GRV UVFL IRABS UVABS RADIO UVFL IRABS UVABS TLAM RADIO UVFL IRABS RADIO UVFL IRABS UVABS RADIO GRV ICP-MS ICP-MS ICP-MS ICP-MS ICP-MS ICP-MS ICP-MS ICP-MS ICP-MS ICP-MS ICP-MS ICP-MS UVFL

24 strana 24 z 143 Evidenční číslo stanice Název stanice Provozovatel Umístění Měřící 1402 Komáří Vížka - HM ČEZ a.s '25.00" sš 13 50'40.00" vd 1329 Kostomlaty pod Milešovkou ČEZ a.s ' 30.00" sš 13 51' 35.00" vd 1388 Kostomlaty pod Milešovkou - HM ČEZ a.s '30.00" sš 13 51'35.00" vd 1011 Ústí n. L. Kočkov ČHMÚ 50 41'4.00" sš 14 2' 33.00" vd 247 Ústí n. L. Kočkov ČHMÚ 50 41'4.00" sš 14 2'33.00" vd 1413 Ústí n. L. Kočkov - HM ČHMÚ 50 41'4.00" sš 14 2'33.00" vd 1012 Ústí n. L. město ČHMÚ 50 39'39.00" sš 14 2'29.00" vd program SPM Be V Cr Fe As Cd Pb SPM Be V Cr Fe As Cd Pb NO NO 2 CO O 3 NO X PM10 NO X SPM PM10 V Cr Mn Fe Ni Cu As Se Cd Sb Pb Pb208/206 NO NO 2 CO O 3 NO X PM10 Hg Metody měření * GRV UVFL GRV UVFL IRABS UVABS RADIO WGAE GUAJA GRV GRV ICP-MS ICP-MS ICP-MS ICP-MS ICP-MS ICP-MS ICP-MS ICP-MS ICP-MS ICP-MS ICP-MS ICP-MS UVFL IRABS UVABS RADIO AFS

25 strana 25 z 143 Evidenční číslo stanice Název stanice Provozovatel Umístění Měřící 1452 Ústí n. L. Brná HS 50 37'15.00" sš 14 4'38.00" vd 584 Ústí n. L. Kamen. Vrch HS 50 39'30.00" sš 14 3'52.00" vd program NO X SPM Be Ti V Cr Mn Fe Ni Cu Zn As Cd Pb NO X SPM Be Ti V Cr Mn Fe Ni Cu Zn As Cd Pb Metody měření * WGAE TLAM GRV WGAE TLAM GRV

26 strana 26 z 143 Evidenční číslo stanice Název stanice Provozovatel Umístění Měřící 1457 Ústí n. L. KHS, Pasteurova HS 50 39'53.22" sš 14 1'36.09" vd program NO X SPM Be V Cr Mn Fe Ni Cu Zn As Cd Hg Pb BZN TLN EBZN XY S STYR CM TCL CLB DCL S TMB S DCM CC14 TCM TECE TCE F11 F12 F113 PAH S BaA BbF BaP FLU PYR CRY BkF I123cdP DBahA BghiPRL PAH S_TEQ FEN A Metody měření * UVFL GRV GCH-VOC GCH-VOC GCH-VOC GCH-VOC GCH-VOC GCH-VOC GCH-VOC GCH-VOC GCH-VOC GCH-VOC GCH-VOC GCH-VOC GCH-VOC GCH-VOC GCH-VOC GCH-VOC GCH-VOC GCH-VOC HPLC HPLC HPLC HPLC HPLC HPLC HPLC HPLC HPLC HPLC HPLC HPLC HPLC HPLC

27 strana 27 z 143 Evidenční číslo stanice Název stanice Provozovatel Umístění Měřící 545 Ústí n. L. Krás. Březno HS 50 40'3.00" sš 14 4'50.00" vd 543 Ústí n. L. Sev. terasa HS 50 40'53.00" sš 14 1'52.00" vd 547 Ústí n. L. - Všebořice HS 50 40'60.00" sš 14 0'11.00" vd 1010 Chabařovice ČHMÚ 50 40'49.62" sš 13 55'31.53" vd program NO X SPM Be Ti V Cr Mn Fe Ni Cu Zn As Cd Hg Pb NO X SPM Be Ti V Cr Mn Fe Ni Cu Zn As Cd Pb NO X SPM Be Ti V Cr Mn Fe Ni Cu Zn As Cd Pb NO NO 2 NO X PM10 Metody měření * WGAE TLAM GRV WGAE TLAM GRV WGAE TLAM GRV UVFL RADIO

28 strana 28 z 143 V následující tabulce je uvedena klasifikace jednotlivých stanic podle sítě pro výměnu informací. Tato klasifikace byla poprvé uvedena v Rozhodnutí Rady 97/10/EC a je závazná pro členské i přidružené země EU. Třídy lokalit sítě pro výměnu informací Typ stanice Typ zóny Charakteristika zóny Dopravní T Městská U Obytná R Průmyslová I Předměstská S Obchodní C Pozaďová B Venkovská R Průmyslová I Zemědělská A Přírodní N Obytná/obchodní RC Obchodní/průmyslová CI Průmyslová/obytná IR Obytná/obchodní/průmyslová RCI Zemědělská/přírodní AN Přehled metod měření v síti automatizovaných monitorovacích stanic (AMS) Komponenta Zkratka Metoda UVFL Ultrafialová fluorescence NO x Chemiluminiscence PM 10 RADIO Radiometrie TEOM Oscilační mikrováhy CO IRABS IR-korelační absorpční spektrometrie O 3 UVABS Ultrafialová absorpční fotometrie BTX GH Plynová chromatografie Hg AFS Nízkoteplotní plynová atomová fluorescenční spektrometrie Přehled metod měření v síti manuálních stanic Komponenta Zkratka Metoda WGAE spektrofotometre s TCM a fuchsinem (West-Gaekova) IC Iontová chromatografie FUCEL Elektrochemický palivový článek CLM Coulometrie NO 2 CLM Coloumetrie NO x FUCEL Elektrochemický palivový článek GUAJA Guajakolová (modif. Jakobs-Hochheiserova) spektrofotometrie TLAM Triethanolaminová spektofotometrie NO 3 - GRIES Spektrofotometre se sulfanilamidem a NEDA (Griessova metoda) HNO 3 GRIES Spektrofotometre se sulfanilamidem a NEDA (Griessova metoda) SPM GRV Gravimetrie

29 strana 29 z 143 Komponenta Zkratka Metoda TK Atomová absorpční spektrometrie PLRG Polarografie Atomová emisní spektrometrie s indukčně vázanou plazmou XRF Rtg-fluorescence ICP-MS Hmotnostní spektrometrie s indukčně vázanou plazmou SO 4-2 XRF Rtg-fluorescence NH 3 BERTH Berthelotova spektrofotometrie NH 4 + BERTH Berthelotova spektrofotometrie VOC GCH-VOC Plynová chromatografie PAH GCH-MS Plynová chromatografie s hmotnostně selektivní detekcí HPLC Vysokotlaká kapalinová chromatografie

30 strana 30 z 143 B. Všeobecné informace B.1 Podrobnější popis oblasti Rozloha Ústeckého kraje je km 2. Kraj se nachází při západní hranici ČR, kde hraničí se SRN - spolkovou zemí Sasko. Poloha kraje je z dlouhodobého hlediska velice příznivá, zatím je však tento fakt oslabován skutečností, že sousedící oblastí je bývalá NDR. Ústecký kraj se tvoří 354 obcí (46 se statutem města), které jsou administrativně rozděleny do 7 okresů - Chomutov, Louny, Most, Teplice, Ústí nad Labem, Děčín a Litoměřice. Počet obyvatel činí (k ). Průměrná hustota osídlení je přibližně 150 obyvatel na km 2, což je v rámci ČR nad průměrem. Obyvatelstvo Ústeckého kraje je významně koncentrováno do pánevní oblasti, kde je hustota přes 300 obyvatel na km 2, a je koncentrováno z více než 80% do městských sídel. Naproti tomu v zemědělské oblasti s vyšším podílem menších sídel je průměrná hustota 76 obyvatel na km 2. Pozice na hlavní evropské dopravní ose z Berlína přes Prahu na Vídeň (silniční i železniční koridor) a labská vodní cesta, představují do budoucnosti významné faktory pro hospodářský rozvoj Ústeckého kraje (alokace kapitálu, průmyslové i obchodní aktivity). Koncentrace průmyslu i obyvatelstva představují z hlediska ČR poměrně významný trh, dobře dostupný z Prahy i ze sousedního Saska. Významnou bariéru, jak přírodní tak sociální, představují Krušné hory. Velmi řídce osídlený horský pás na hranicích (hustota osídlení činí v horách obyvatel/km 2 ), kde nejsou lokalizovány téměř žádné hospodářské aktivity. Území je z velké části závislé na extenzivním zemědělství a na omezeném cestovním ruchu a tvoří bariéru zejména hospodářských, ale i sociálních a kulturních kontaktů. To je ještě posilováno omezeným počtem hraničních přechodů, nedostatkem turistické infrastruktury a občanské vybavenosti. Okres Děčín Rozloha: 909 km 2 Města: Děčín obyvatel Počet obyvatel: Varnsdorf Osídlení: 148 obyv./km 2 Rumburk Česká Kamenice Šluknov Benešov n/ploučnicí Jílové Jiříkov Krásná Lípa Mikulášovice Velký Šenov Dolní Poustevna Okres leží v severní části České republiky, má v Ústeckém kraji okrajovou polohu a je typickým příhraničním regionem se všemi klady a zápory. Hranice se SRN na severní a západní straně v délce cca 123 km je zároveň hranicí s EU. Okres má celkem 52 obcí, 12 z nich má statut města. Město Děčín je v rámci hierarchie osídlení ČR považováno za mikroregionální středisko vyššího stupně jak

31 strana 31 z 143 z hlediska velikosti, komplexní funkční i své regionální působnosti. Dalšími mikroregionálními středisky jsou Varnsdorf a Rumburk. Svým rozvojovým potenciálem v oblasti turistického ruchu a dopravy a silnou základnou průmyslu patří mezi ekonomicky vyspělé okresy České republiky. Přírodní krásy území jsou dány členitostí a rozmanitostí zdejší krajiny, zachovalost původního reliéfu krajiny a jejího vegetačního pokryvu vedla k vyhlášení Národního parku České Švýcarsko - jeden ze čtyř národních parků v České republice. Na území okresu se nachází tři chráněné krajinné oblasti - Labské pískovce, Lužické hory a České středohoří. Národní park České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce spolu s Národním parkem Sächsische Schweiz v SRN, tvoří nedílný krajinný celek. Je charakteristický velkým množstvím skalních útvarů, které vznikly erozní činností vody a větru na pískovcové podloží. Díky kráse své krajiny a výjimečným přírodním hodnotám patří okres Děčín k nejvýznamnějším rekreačním a turistickým oblastem. Zahraničním i domácím turistům slouží 2 železniční, 5 silničních a 1 říční hraniční přechod a četné turistické stezky. Hlavním ekonomickým sektorem zůstává, i přes pokles zaměstnanosti, průmysl. Ten je soustředěn jednak v okresním městě a dále především ve Varnsdorfu a Rumburku. Tradičně nejvýznamnějším je textilní výroba a strojírenství průmysl, ale je zde i elektrotechnický, papírenský a polygrafický průmysl, hutnictví, sklářství aj. Poloha okresu a průběh významných mezinárodních silničních železničních a vodních dopravních tras umožňuje zde rozvoj dopravy jako dalšího ekonomicky významného odvětví. Okres Chomutov Rozloha: 935 km 2 Města: Chomutov obyvatel Počet obyvatel: Jirkov Kadaň Klášterec Vejprty Okres ležící v nejzápadnější části Ústeckého kraje je charakterizován třemi různorodými oblastmi: na severu a severozápadě pásmem Krušných hor, tvořících přirozenou hranici se SRN, hnědouhelnou pánví v podhorské části a nížinnou zónou vhodnou pro zemědělskou činnost. Svým charakterem se řadí mezi průmyslově - zemědělské okresy. Dominantní postavení si udržuje těžba uhlí a energetika, doplněné hutnictvím, strojírenstvím a keramickým průmyslem. Rozhodující část společenské a technické infrastruktury je soustředěna v podhůří, kde jsou také koncentrovány služby a obchod. Vznik a rozvoj průmyslových zón přináší předpoklady vzniku a rozvoje dalších podnikatelských aktivit a dílčího řešení nezaměstnanosti vyvolané zejména útlumem těžby uhlí. Velký důraz je kladen na revitalizaci krajiny poškozené důlní činností. Chomutovský okres poskytuje dobré podmínky pro sport, turistiku a rekreaci. Turisticky atraktivní jsou zejména městské památkové zóny v Chomutově a Klášterci nad Ohří, městské památkové rezervace v Kadani a Jirkově, barokní zámek Červený Hrádek, klášter v Kadani, Podkrušnohorský zoopark v Chomutově a další. K letní rekreaci a sportu jsou využívány vodní plochy Kamencového jezera a Nechranické přehrady, řeka Ohře, Aquapark v Klášterci nad Ohří, městská sportoviště, cyklostezky aj. Je zde dostatek příležitostí i pro rybáře, myslivce a houbaře. Výborné podmínky k zimním sportům jsou v Krušných horách, zejména v okolí Klínovce, kde jsou dobře udržované lyžařské areály a běžecké trati.

32 strana 32 z 143 Okres Litoměřice Rozloha: km 2 Města: Litoměřice obyvatel Počet obyvatel: Roudnice Osídlení: 111 obyv. km 2 Lovosice Štětí Libochovice Bohušovice Budyně nad Ohří Terezín Třebenice Úštěk Okres leží v severozápadní vnitrozemské části Čech při soutoku řek Labe s Ohří. Svou rozlohou je třetím největším okresem Ústeckého kraje. Rozvinutá zemědělská produkce, zejména ovocnářství, vinařství, zelinářství dala okresu jméno "Zahrada Čech". Průmyslová výroba je zastoupena papírnou ve Štětí, chemičkou v Lovosicích, cementárnou v Čížkovicích, strojírenskými závody v Roudnici nad Labem apod. Těžební činnost se zaměřuje na využívání ložisek kameniva, štěrku, písku, jílu a slínku. Zastoupeny jsou i podniky potravinářského průmyslu, mlékárna, vinařství, cukrovary, mlékárna, balírny, aj. Rozsáhlá silniční, železniční i lodní dopravní síť, blízkost hlavního města a nedaleká státní hranice činí okres zajímavým nejen pro podnikatele ale i pro návštěvníky z řad turistů a rekreantů. Okres je co do množství památek jedním z nejbohatších. Dokládají to městské památkové rezervace a zóny v Litoměřicích, Terezíně, Úštěku, Budyni nad Ohří a Roudnici nad Labem, lidové stavby ve vesnických památkových rezervacích i mimo ně, hrady, zámky, hradní zříceniny a bezpočet církevních staveb a památek. Patří sem mimo jiné zámek v Libochovicích, Ploskovicích, hrady a trosy hradů Helfenburk, Haznburk, hora Říp s památnou rotundou sv. Jiří a sv. Vojtěcha atd. Jsou zde ale i muzea a stálé expozice v Litoměřicích, Třebenicích, Terezíně, Budyni nad Ohří nebo galerie v Roudnici nad Labem a Litoměřicích apod. Přírodní zajímavosti, Labská soutěska - Porta Bohemica, Polabí, České středohoří jsou středem zájmu turistů. Pro ně jsou zde i cyklistické stezky, cyklotrasy a s nimi spojené další služby. Patří sem např. cyklostezka Most - Doksy a cyklotrasa Labe (Drážďany - Mělník). Okres Louny Rozloha: km 2 Města: Louny obyvatel Počet obyvatel: Žatec Osídlení: 77 obyv./km 2 Podbořany Postoloprty Svou rozlohou je druhým největším okresem Ústeckého kraje. Leží v jeho jižní části, kde se stýkají tři ze sedmi geomorfologických soustav České republiky. Krušnohorská soustava pokrývá podstatnou část území a je zastoupena Českým středohořím, Mosteckou pánví a částí Doupovských hor. Poberounská soustava zasahuje do okresu celkem Rakovnické pahorkatiny a na jihu při hranici s okresem Rakovník celkem Džbán. Hydrologickou osu tvoří řeka Ohře se svými přítoky. Příjemná a pestrá krajina okresu je ideálním místem pro rekreaci, různé druhy sportů, pěší turistiku, cykloturistiku

33 strana 33 z 143 a sportovní létání. Kromě přírodních krás nabízí území i celou řadu kulturních a historických památek, které jsou dokladem výjimečné minulosti tohoto území, např. městská památková rezervace v Žatci, městská památková zóna v Lounech, chrámy v Lounech a Žatci, zámky v Krásném Dvoře, Peruci, Líčkově, Stekníku, hrady Pravda a Nový Hrad, románské kostely ve Vroutku a Libčevsi, gotický kostel s významnými freskami ve Slavětíně, pozůstatky nedostavěného klášterního kostela v Panenském Týnci a další kulturní památky. Z hospodářských aktivit ovlivňuje prostředí okresu hlavně zemědělství. Zastoupena je živočišná i rostlinná výroba. Charakteristickým produktem lounské a žatecké oblasti je především chmel, jehož pěstování vtisklo tomuto kraji osobitý ráz. Z průmyslu převládá průmysl lehký, potravinářský a průmysl stavebních hmot, je zde však i tepelná elektrárna, výroba keramiky a strojírenství. Probíhající transformace v zemědělství a průmyslu přinesla zvýšení nezaměstnanosti v regionu. Příprava a vybudování infrastruktury nových průmyslových zón může podpořit rozvoj malého a středního podnikání a stát se jedním z východisek stávající situace na trhu práce. Již dnes se mohou města Louny, Podbořany a Žatec pochlubit přítomností řady zahraničních investorů, kteří v těchto zónách zahájili svou činnost. Okres Most Rozloha: 467 km 2 Města: Most obyvatel Počet obyvatel: Litvínov Osídlení: 253 obyv./km 2 Meziboří Lom Okres ležící převážně v krušnohorském podhůří se rozlohou řadí k nejmenším v České republice, je ale jedním z nejhustěji osídlených regionů. Je charakterizován třemi odlišnými oblastmi: pohořím Krušných hor v severní části, hustě osídlenou pánevní a průmyslovou oblastí pod horami a jižní, převážně zemědělskou částí, přecházející v sousedící České středohoří. Těžba hnědého uhlí, energetika, a návazný strojírenský průmysl prochází útlumovou fází, což spolu s racionalizací petrochemické výroby a omezením zemědělské činnosti přináší okresu vysokou nezaměstnanost. Částečné řešení této situace se očekává od přípravy průmyslových zón, která má přinést rozvoj malého a středního podnikání a služeb a vytvořit podmínky pro zahraniční investory. Velká pozornost je věnována rekultivacím vytěžených lokalit a revitalizaci krajiny, kde je dosahováno velmi dobrých výsledků. Mostecko má bohatou historii, která sahá až do 11. a 12. století. Mnohé památky však zanikly spolu s historickým městem Most a okolními obcemi obětovanými těžbě hnědého uhlí a dalším průmyslovým aktivitám.

34 strana 34 z 143 Okres Teplice Rozloha: 469 km 2 Města: Teplice obyvatel Počet obyvatel: Bílina Osídlení: 271 obyv./km 2 Krupka Duchcov Dubí Hrob Košťany Osek Okres je charakterizován třemi odlišnými oblastmi: pohořím Krušných hor na severu, hnědouhelnou pánví ve středu a Českým středohořím na jihu. Přes pohoří vede důležitá silniční tepna E55, která spojuje Prahu s Drážďany a Berlínem. Dalším důležitým rysem jsou kvalitní minerální prameny, využívané pro lázeňskou léčbu (lázně Teplice, Dubí a Bílina Kyselka). Velká pozornost je věnována rekultivaci a revitalizaci krajiny po bývalé důlní činnosti. Těžba uhlí probíhá v západní části okresu, stejně jako na ni navazující výroba elektrické energie (Doly Bílina, elektrárna Ledvice). Další menší společnosti působí v oblasti strojírenství, výroby porcelánu, keramického a chemického průmyslu, textilní výroby. Velký sklářský podnik GLAVERBEL s belgickou účastí produkuje plavené zušlechtěné sklo a ve svém oboru patří mezi přední podniky v Evropě. Služby jsou koncentrovány ponejvíce do oblasti obchodu a vzdělávání. Rozvinuté lázeňství, rozmanitý průmysl a výroba, výhodná poloha na hranicích se SRN spolu s řadou hodnotných historických objektů (klášter v Oseku, duchcovský zámek, Zámecké náměstí v Teplicích) s možnostmi zimních i letních sportů v Krušných horách a krásné turistické partie ve Středohoří vytváří dobré předpoklady pro další rozvoj okresu. Okres Ústí nad Labem Rozloha: 405 km 2 Města: Ústí n/labem obyvatel Počet obyvatel: Chabařovice Osídlení: 293 obyv./km 2 Trmice Je nejmenším a také nejhustěji obydleným okresem kraje, má 23 obcí, většina populace (90 %) sídlí v hlavním městě okresu, které je i správním centrem Ústeckého kraje a sídlem krajské samosprávy. Území okresu je velmi hornaté, údolí řeky Labe odděluje 2 horské masivy: Krušné hory a České středohoří. Osídlení okresu zejména při soutoku řek Labe a Bíliny se datuje z období neolitu. Údolí těchto řek je současně důležitým dopravním koridorem soustřeďující dvě železniční tratě a silniční spoje. Labe samotné také slouží jako důležitá vodní cesta do SRN (Hamburk). Průmysl okresu má dlouhodobou tradici, některé společnosti byly založeny již v minulém století, nejsilnějším je potravinářský sektor. Druhé místo zaujímají chemická a energetická produkce. Zemědělství má pouze okrajový význam. Okres a samo město Ústí nad Labem je centrem malého a středního průmyslu a mnoha regionálních služeb. V tom jsou zahrnuty stavební společnosti, inženýrské služby, vládní pracoviště, krajské úřady atd. Tradici zde má vysoké školství zastoupené Univerzitou J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a expoziturou "Ekologická výchova (terénní ekologická stanice)" Vysoké školy báňské - technické univerzity Ostrava, zřízenou v Zubrnicích. Poloha na křižovatce evropské a regionální rozvojové osy (labský koridor a Podkrušnohoří) s jedním z největších železničních uzlů ČR, rozvinutý ekonomický potenciál s významným podnikovým managementem, výroba tepla