III. SVĚTELNÉ JEVY A. PŘÍMOČARÉ ŠÍŘENÍ SVĚTLA

Transkript

1 III. SVĚTELNÉ JEVY A. PŘÍMOČARÉ ŠÍŘENÍ SVĚTLA 1. Světelné zdroje. Rychlost světla a) Vidíme jen ty předměty, ze kterých do našeho oka přichází světlo. Tělesa světlo mohou světlo vyzařovat, odrážet nebo ho pohlcovat. a) SVĚTELNÝ ZDROJ = těleso, ve kterém vzniká světlo a je z něho vyzařováno do okolí dělení podle vzniku PŘIROZENÝ: rozžhavená tělesa Slunce, hvězdy, plamen svíčky, oheň, blesk při chem. reakci světélkování rostlin a živočichů (světlušky) UMĚLÝ: vlákno žárovky, výbojky a zářivky, laser dělení podle rozměrů BODOVÝ malé rozměry vzhledem ke vzd. od pozorovatele PLOŠNÝ větší rozměry b) OSVĚTLENÁ TĚLESA = odrážejí světlo nějakého světelného zdroje, část světla pohlcují (nejsou zdrojem světla) př.: Měsíc, planety, list papíru, zrcadlo, květina, lavice, většinu světla odrážejí bílé a lesklé předměty většinu světla pohlcují černé a matné předměty c) OPTICKÉ PROSTŘEDÍ = prostředí, kterým se šíří světlo dělení podle propouštění světla PRŮHLEDNÉ dobře propouští světlo, vidíme ostře (vzduch, sklo, plexisklo, voda, ) PRŮSVITNÉ propouští světlo, ale rozptyluje ho, nevidíme ostře (mléčné sklo, tenký papír, mlha, ) NEPRŮHLEDNÉ světlo nepropouští, pohlcuje ho (dřevěná deska, plech, ) dělení podle propuštění barev ČIRÉ propouští světlo všech barev (voda, vzduch, ) BAREVNÉ propouští světlo jen určitých barev (př. červené sklo propustí jen červené světlo, ostatní barvy pohltí) d) RYCHLOST ŠÍŘENÍ SVĚTLA ve vakuu: c km/ s v jiných prostředích: vždy menší než ve vakuu ve vzduchu: téměř stejná jako ve vakuu ve vodě: 3/ 4 c km/ s ve skle: km/ s, v diamantu: km/ s

2 e) VZDÁLENOST BOUŘKY (v km) počítat sekundy (slovo jednadvacet ), počet vydělit třemi při blesku vzniká zvuk i světlo současně světlo (blesk) vidíme téměř ihned (rychlost km/ s ) zvuk (hrom) slyšíme později (rychlost 340 m / s 1/3 km/ s, tj. 1 km za 3 s ) 3/152 Vysvětli, proč se snižuje bezpečnost dopravy v mlze nebo při sněžení. snižuje se viditelnost na mnohem kratší vzdálenosti 4/152 V hloubce moří a jezer je tma i ve dne. Jak to vysvětlíš? světlo je silnou vrstvou vody pohlcováno 5/152 Které z následujících těles není světelný zdroj? Slunce (ano) Měsíc (ne) blesk (ano) lampion (ano) lesknoucí se okno (ne) světluška (ano) zrcadlo (ne) brzdové světlo automobilu (ano) 6/152 Vzdálenost Země od Slunce je asi km. a) Za jakou dobu dopadne světlo ze Slunce na Zemi? s km s v t c km/ s t? s t s 500 s 8,3 min b) Je Slunce skutečně na tom místě, kde ho na obloze v určitém okamžiku pozorujeme? ne, za 8,3 minuty se Slunce (příp. Země) posune o určitou dráhu 8/152 SVĚTELNÝ ROK je vzdálenost, do které se světlo rozšíří v mezihvězdném prostoru za jeden rok. Vyjádři tuto vzdálenost v kilometrech. t 1 rok 365 dní h s 12 c km/ s s c t km 9,5 10 km s? km t s v 9/152 Ve vzdálenosti 5 km od nás byly současně vyslány světelný a zvukový signál. Oba signály se k nám šíří vzduchem bez překážek. Za jakou dobu po spatření světelného signálu uslyšíme zvukový signál? (Rychlost zvuku je 340 m/ s ). s 5 km s v t s t v v 340 m/ s s 5 světelný: t1 s 0,00002 s c ihned c km/ s zvukový: t2 s 14, 7 s 340 t t? s 1, 2

3 III. SVĚTELNÉ JEVY A. PŘÍMOČARÉ ŠÍŘENÍ SVĚTLA 1. Světelné zdroje. Rychlost světla a) Vidíme jen ty předměty, ze kterých do našeho oka přichází světlo. Tělesa světlo mohou světlo vyzařovat, odrážet nebo ho pohlcovat. b) SVĚTELNÝ ZDROJ = PŘIROZENÝ: UMĚLÝ: BODOVÝ PLOŠNÝ c) OSVĚTLENÁ TĚLESA = př.: většinu světla odrážejí většinu světla pohlcují d) OPTICKÉ PROSTŘEDÍ = PRŮHLEDNÉ PRŮSVITNÉ NEPRŮHLEDNÉ ČIRÉ BAREVNÉ (př. červené sklo propustí jen červené světlo, ostatní barvy pohltí) e) RYCHLOST ŠÍŘENÍ SVĚTLA ve vakuu: v jiných prostředích: ve vzduchu: ve vodě: 3/ 4 c km/ s ve skle: km/ s, v diamantu: km/ s

4 f) VZDÁLENOST BOUŘKY (v km) světlo (blesk) zvuk (hrom) 3/152 Vysvětli, proč se snižuje bezpečnost dopravy v mlze nebo při sněžení. 4/152 V hloubce moří a jezer je tma i ve dne. Jak to vysvětlíš? 5/152 Které z následujících těles není světelný zdroj? Slunce Měsíc blesk lampion lesknoucí se okno světluška zrcadlo brzdové světlo automobilu 6/152 Vzdálenost Země od Slunce je asi km. a) Za jakou dobu dopadne světlo ze Slunce na Zemi? b) Je Slunce skutečně na tom místě, kde ho na obloze v určitém okamžiku pozorujeme? 8/152 SVĚTELNÝ ROK je vzdálenost, do které se světlo rozšíří v mezihvězdném prostoru za jeden rok. Vyjádři tuto vzdálenost v kilometrech. 9/152 Ve vzdálenosti 5 km od nás byly současně vyslány světelný a zvukový signál. Oba signály se k nám šíří vzduchem bez překážek. Za jakou dobu po spatření světelného signálu uslyšíme zvukový signál? (Rychlost zvuku je 340 m/ s ).

5 2. Přímočaré šíření světla a) STEJNORODÉ PROSTŘEDÍ = má všude stejné optické vlastnosti SVĚTELNÝ PAPRSEK = velmi úzký světelný svazek Ve stejnorodém prostředí se světlo šíří PŘÍMOČAŘE. b) SVĚTLO Z BLÍZKÉHO BODOVÉHO ZDROJE (př. žárovka) tvoří ROZBÍHAVÝ světelný svazek na stínítku pozorujeme světelný kruh kruh se zvětšuje: při zvětšení otvoru clony či oddálení stínítka (rozšiřuje se světelný svazek) kruh se zmenšuje: při zmenšení otvoru clony či přiblížení stínítka (zužuje se světelný svazek) KRUHOVÁ CLONA = neprůsvitná stěna s kruhovým otvorem c) SVĚTLO Z DALEKÉHO ZDROJE (př. Slunce) tvoří ROVNOBĚŽNÝ světelný svazek d) DVĚ CLONY ZA SEBOU světlo se šíří na stínítko pouze leží-li zdroj a oba otvory na téže přímce užití: při vytyčování přímek v zeměměřičství, stavitelství, při zaměřování střelby

6 1/154 Často se říká, že světlo je viditelné. Je skutečně viditelný sluneční světelný svazek, který vniká oknem do místnosti, díváme-li se na jeho stopu ze strany? sluneční světelný svazek není viditelný paprsky vidíme, když se světlo odráží př. na částečkách prachu, kouře nebo mlhy 2/154 Proč světelný kužel pouliční lampy vidíme lépe v mlze než při pěkném počasí? paprsky se na částečkách mlhy odráží 5/155 Představ si, že máš za úkol postavit čtyři sloupky plotu tak, aby byly v jedné přímce. a) Udělej si modely sloupků plotu tak, že do každé ze čtyř korkových zátek zapíchneš kolmo špendlík. Postav čtyři takto připravené špendlíky do jedné přímky (obr.). b) Vysvětli, jak při tom využiješ přímočarého šíření světla. postavíme špendlíky v korkových zátkách za sebou, pozorujeme je jedním okem tak, aby byly v zákrytu c) Přesvědč se pomocí pravítka, že modely jsou opravdu v jedné přímce.

7 2. Přímočaré šíření světla a) STEJNORODÉ PROSTŘEDÍ = SVĚTELNÝ PAPRSEK = b) SVĚTLO Z BLÍZKÉHO BODOVÉHO ZDROJE kruh se zvětšuje: (rozšiřuje se světelný svazek) kruh se zmenšuje: (zužuje se světelný svazek) KRUHOVÁ CLONA = c) SVĚTLO Z DALEKÉHO ZDROJE d) DVĚ CLONY ZA SEBOU užití:

8 1/154 Často se říká, že světlo je viditelné. Je skutečně viditelný sluneční světelný svazek, který vniká oknem do místnosti, díváme-li se na jeho stopu ze strany? 2/154 Proč světelný kužel pouliční lampy vidíme lépe v mlze než při pěkném počasí? 5/155 Představ si, že máš za úkol postavit čtyři sloupky plotu tak, aby byly v jedné přímce. a) Udělej si modely sloupků plotu tak, že do každé ze čtyř korkových zátek zapíchneš kolmo špendlík. Postav čtyři takto připravené špendlíky do jedné přímky (obr.). b) Vysvětli, jak při tom využiješ přímočarého šíření světla. c) Přesvědč se pomocí pravítka, že modely jsou opravdu v jedné přímce.

9 3. Měsíční fáze a) MĚSÍC = těleso tvaru koule, oběhne okolo Země téměř po kružnici za dobu asi b) OBĚH MĚSÍCE KOLEM ZEMĚ VNĚJŠÍ POZOROVATEL: osvětlená je vždy stejná část Měsíce a druhá část ne 1 27 dne 3 POZOROVATEL NA ZEMI: vidí Měsíc v různých tzv. MĚSÍČNÍCH FÁZÍCH z poloviny Měsíce, která je obrácena k Zemi, vidíme vždy jen část osvětlenou Sluncem OTÁZKY: 1/157 Kdy je Měsíc v úplňku a kdy v novu? Znázorni polohu Slunce, Země a Měsíce pomocí tří předmětů. Měsíc v úplňku: osvětlená je celá polovina Měsíce obrácená k Zemi pořadí těles: Slunce, Země, Měsíc Měsíc v novu: Měsíc je obrácený k Zemi neosvětlenou polovinou pořadí těles: Slunce, Měsíc, Země

10 1/157 Znázorněte si oběh Měsíce kolem Země tak, že do středu kružnice se postaví jeden žák a po kružnici se pohybuje druhý žák, který je obličejem stále obrácen k prvnímu žákovi. Nyní vysvětli, proč je k Zemi přivrácena stále táž část měsíčního povrchu. Měsíc se otáčí kolem své osy stejně rychle jako obíhá kolem Země (tzv. synchronně se Zemí) jedna strana Měsíce je stále přivrácená k Zemi, druhou odvrácenou stranu ze Země nelze vidět 2/157 Co pozoruje kosmonaut na Měsíci při pohledu na Zemi v době, kdy pro pozorovatele na Zemi je Měsíc v úplňku (Měsíc v novu)? Měsíc v úplňku vidí neosvětlenou polovinu Země (tj. Zemi v novu) Měsíc v novu vidí osvětlenou polovinu Země (tj. Zemi v úplňku) 3/157 Jeví se Země pro pozorovatele na Měsíci v různých fázích? Vysvětli. ano, stejně jako se jeví Měsíc v různých fázích pro pozorovatele na Zemi Měsíc obíhá Zemi a vždy vidíme její jinak osvětlenou část

11 3. Měsíční fáze a) MĚSÍC = b) OBĚH MĚSÍCE KOLEM ZEMĚ VNĚJŠÍ POZOROVATEL: POZOROVATEL NA ZEMI: OTÁZKY: 1/157 Kdy je Měsíc v úplňku a kdy v novu? Znázorni polohu Slunce, Země a Měsíce pomocí tří předmětů. Měsíc v úplňku: pořadí těles: Měsíc v novu: pořadí těles:

12 1/157 Znázorněte si oběh Měsíce kolem Země tak, že do středu kružnice se postaví jeden žák a po kružnici se pohybuje druhý žák, který je obličejem stále obrácen k prvnímu žákovi. Nyní vysvětli, proč je k Zemi přivrácena stále táž část měsíčního povrchu. jedna strana Měsíce je stále přivrácená k Zemi, druhou odvrácenou stranu ze Země nelze vidět 2/157 Co pozoruje kosmonaut na Měsíci při pohledu na Zemi v době, kdy pro pozorovatele na Zemi je Měsíc v úplňku (Měsíc v novu)? Měsíc v úplňku Měsíc v novu 3/157 Jeví se Země pro pozorovatele na Měsíci v různých fázích? Vysvětli.

13 4. Stín a) STÍN = plocha (prostor), kam neproniká světlo vzniká za neprůhlednými tělesy jako důsledek přímočarého šíření světla a) JEDEN BODOVÝ ZDROJ vzniká: PLNÝ STÍN = prostor za osvětleným tělesem, kam neproniká světlo VRŽENÝ STÍN = plocha na stínítku, která není osvětlena b) DVA BODOVÉ ZDROJE vržené stíny se částečně překrývají, vzniká: PLNÝ STÍN = prostor za osvětleným tělesem, kam neproniká světlo VRŽENÝ PLNÝ STÍN = plocha na stínítku, která není osvětlena POLOSTÍN = prostor, kam proniká světlo jen z některého zdroje VRŽENÝ POLOSTÍN = plocha na stínítku, která je osvětlena jen některým zdrojem c) PLOŠNÝ ZDROJ (př. žárovka s baňkou z mléčného skla) vzniká neostrý stín plný stín pozvolna přechází v polostín d) ZATMĚNÍ MĚSÍCE nastane, pokud Slunce, Země a Měsíc jsou v jedné přímce (tj. Měsíc je ve stínu Země ČÁSTEČNÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE (část Měsíce je v plném stínu Země) ÚPLNÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE (celý Měsíc je v plném stínu Země) e) ZATMĚNÍ SLUNCE nastane, pokud Slunce, Měsíc a Země jsou v jedné přímce (tj. Země je ve stínu Měsíce) ČÁSTEČNÉ ZATMĚNÍ SLUNCE (v místech, kam dopadají paprsky jen z části Slunce) ÚPLNÉ ZATMĚNÍ SLUNCE (v místech, kam nedopadají žádné paprsky ze Slunce)

14 f) POROVNÁNÍ VELIKOSTI SLUNCE, ZEMĚ A MĚSÍCE Země 3,7x větší než Měsíc Slunce 110x větší než Země Slunce 402x větší než Měsíc vzd. Země Slunce 391x větší než vzd. Země Měsíc OTÁZKY: 2/160 Na kterou světovou stranu padá u nás stín stromu ráno, v poledne a večer? ráno Slunce je na východě stín padá na západ v poledne na sever (světlo přichází vždy od jihu jsme na severní polokouli) večer Slunce je na západě stín padá na východ 3/160 Jak se mění tvůj stín, když se večer blížíš k rozsvícené pouliční svítilně, když ji míjíš a když se od ní vzdaluješ? blížíme-li se, stín se zmenšuje, když ji míjíme, je stín nejmenší, při vzdalování se stín zvětšuje 4/160 Zápas v kopané probíhá večer za umělého osvětlení. Dovedeš vysvětlit, a) proč pozoruješ v okolí každého hráče čtyři stíny, hřiště je osvětleno čtyřmi světly v rozích hřiště, z každého zdroje vzniká za hráčem stín b) proč tyto stíny nejsou stejně veliké? aby byly stejně veliké, musel by hráč stát přesně uprostřed hřiště při pohybu se mění vzd. hráče od světel a tím i velikosti stínů 6/160 Svislá tyč délky 1 m je postavena kolmo na vodorovnou rovinu a je osvětlena Sluncem. Stín tyče má délku 0,4 m. Ve stejném okamžiku má stín stromu vržený na vodorovnou rovinu délku 4,8 m. Urči výšku stromu. stín stromu je 4,8:0,4=48:4=12-krát větší než stín tyče i strom je tedy 12-krát větší než tyč, výška stromu je 12*1=12 m 8/160 Mohlo by nastat pro pozorovatele na Měsíci zatmění Slunce? Vysvětli a ukaž např. na teluriu polohu Slunce, Měsíce a Země. ano, muselo by nastat Slunce, Země a Měsíc v jedné přímce (jako při zatmění Měsíce pro pozorovatele na Zemi) ZATMĚNÍ V DANÉM ŠKOLNÍM ROCE:

15 4. Stín a) STÍN = vzniká za neprůhlednými tělesy jako důsledek přímočarého šíření světla b) JEDEN BODOVÝ ZDROJ vzniká: PLNÝ STÍN = VRŽENÝ STÍN = c) DVA BODOVÉ ZDROJE vržené stíny se částečně překrývají, vzniká: PLNÝ STÍN = VRŽENÝ PLNÝ STÍN = POLOSTÍN = VRŽENÝ POLOSTÍN = d) PLOŠNÝ ZDROJ e) ZATMĚNÍ MĚSÍCE ČÁSTEČNÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE ÚPLNÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE f) ZATMĚNÍ SLUNCE ČÁSTEČNÉ ZATMĚNÍ SLUNCE ÚPLNÉ ZATMĚNÍ SLUNCE

16 g) POROVNÁNÍ VELIKOSTI SLUNCE, ZEMĚ A MĚSÍCE OTÁZKY: 2/160 Na kterou světovou stranu padá u nás stín stromu ráno, v poledne a večer? ráno v poledne večer 3/160 Jak se mění tvůj stín, když se večer blížíš k rozsvícené pouliční svítilně, když ji míjíš a když se od ní vzdaluješ? 4/160 Zápas v kopané probíhá večer za umělého osvětlení. Dovedeš vysvětlit, a) proč pozoruješ v okolí každého hráče čtyři stíny, b) proč tyto stíny nejsou stejně veliké? při pohybu se mění vzd. hráče od světel a tím i velikosti stínů 6/160 Svislá tyč délky 1 m je postavena kolmo na vodorovnou rovinu a je osvětlena Sluncem. Stín tyče má délku 0,4 m. Ve stejném okamžiku má stín stromu vržený na vodorovnou rovinu délku 4,8 m. Urči výšku stromu. 8/160 Mohlo by nastat pro pozorovatele na Měsíci zatmění Slunce? Vysvětli a ukaž např. na teluriu polohu Slunce, Měsíce a Země. (jako při zatmění Měsíce pro pozorovatele na Zemi)

17 B. ODRAZ SVĚTLA, ZOBRAZOVÁNÍ ZRCADLEM 1. Zákon odrazu světla a) DOPADÁ-LI SVĚTLO NA TĚLESO: část světla se od něj odráží, část se v něm pohlcuje a část jím prochází b) ZRCADLA = plochy, které dobře odrážejí světlo př.: dokonale vybroušené a vyleštěné kovové desky, klidná hladina studánky skleněné zrcadlo (na zadní stěně je tenká vrstva kovu) nejčastěji: tzv. rovinná zrcadla c) ODRAZ SVĚTLA = jev, který nastává při dopadu světelného paprsku na těleso popis obrázku: kolmice dopadu (kolmice v bodě dopadu paprsku na rovinu zrcadla) rovina dopadu (určena dopadajícím paprskem a kolmicí dopadu) rovina odrazu (určena odraženým paprskem a kolmicí dopadu) úhel dopadu (svírá ho dopadající paprsek s kolmicí dopadu) úhel odrazu (svírá ho odražený paprsek s kolmicí dopadu) d) ZÁKON ODRAZU (znění) Úhel odrazu se rovná úhlu dopadu. Odražený paprsek leží v rovině dopadu. e) UŽITÍ př. ODRAZKA (na patnících, na kolech, na stromech) odráží světlo reflektorů auta zpět k jeho řidiči je složena z malých pravoúhlých lesklých koutů zachytí rovnoběžné svazky přicházející z libovolného směru a odrazí je zpět do směru, odkud přišly f) ROZPTYL SVĚTLA = nastává při dopadu světla na nerovný povrch, světlo se odráží do všech směrů př. na povrchu bílého papíru, na matném skle, ve vzduchu na částečkách prachu, na kapkách vody, na stěnách budov umožňuje nám vidět i předměty, které nejsou přímo osvětleny obrázky: a) na rovinném rozhraní b) na nerovném povrchu (rozptyl světla) UŽITÍ: osvětlení pracovních ploch tzv. nepřímým osvětlením světlo ze zdroje se rozptyluje na stropu nebo na stěně (př. obrazové galerie) osvětlení neoslňuje, méně škodí očím, je příjemné nevytváří ostré stíny

18 2/163 Jak velký je úhel dopadu, když dopadající a odražený paprsek svírají úhel: a) 0 0 b) c) /163 a) Jak nastavíš rovinné zrcadlo, aby se paprsek, který na ně dopadá, odrazil zpět po téže přímce? úhel dopadu musí být 0 b) Jak nastavíš rovinné zrcadlo, aby odražený a původní paprsek byly k sobě kolmé? úhel dopadu musí být 45 4/164 Paprsek vodorovného směru dopadá na rovinné zrcadlo, které má tři různé polohy. Narýsuj odražené paprsky. 6/164 Sestroj chod paprsků po dvojím odrazu na dvou rovinných zrcadlech, která spolu svírají pravý úhel. 7/164 Vysvětli využití PERISKOPU podle obr.. Pokus se vyrobit periskop z krabice od mléka a dvou zrcátek. užití: ponorky vstupující světlo se nejprve odrazí na spodním zrcadle pod úhlem 45, šíří se vzhůru, pak se odrazí na druhém zrcadle pod úhlem 45 a šíří se rovnoběžně s původním směrem, ale o danou vzd. výš 8/164 Hladinu vody rozčeříme foukáním. Místo jasného vlastního obrazu vidíme roztřepaný obraz. Vysvětli proč. nastane rozptyl světla na nerovné hladině, odražené paprsky mají různé směry 9/164 Od klidné hladiny vody v talíři se odráží sluneční světlo, jehož stopu pozorujeme na stěně místnosti. Foukni na povrch vody v talíři a pozoruj světelnou stopu. Vysvětli. stopa bude v pohybu, na nerovné hladině dojde k rozptylu světla, směr odraženého světla se neustále mění

19 B. ODRAZ SVĚTLA, ZOBRAZOVÁNÍ ZRCADLEM 1. Zákon odrazu světla a) DOPADÁ-LI SVĚTLO NA TĚLESO: b) ZRCADLA = př.: nejčastěji: c) ODRAZ SVĚTLA = popis obrázku: kolmice dopadu (kolmice v bodě dopadu paprsku na rovinu zrcadla) rovina dopadu (určena dopadajícím paprskem a kolmicí dopadu) rovina odrazu (určena odraženým paprskem a kolmicí dopadu) úhel dopadu (svírá ho dopadající paprsek s kolmicí dopadu) úhel odrazu (svírá ho odražený paprsek s kolmicí dopadu) d) ZÁKON ODRAZU (znění) e) UŽITÍ př. zachytí rovnoběžné svazky přicházející z libovolného směru a odrazí je zpět do směru, odkud přišly f) ROZPTYL SVĚTLA = př. obrázky: a) na rovinném rozhraní b) na nerovném povrchu (rozptyl světla) UŽITÍ: osvětlení neoslňuje, méně škodí očím, je příjemné nevytváří ostré stíny

20 2/163 Jak velký je úhel dopadu, když dopadající a odražený paprsek svírají úhel: a) 0 b) 90 c) 150 3/163 a) Jak nastavíš rovinné zrcadlo, aby se paprsek, který na ně dopadá, odrazil zpět po téže přímce? b) Jak nastavíš rovinné zrcadlo, aby odražený a původní paprsek byly k sobě kolmé? 4/164 Paprsek vodorovného směru dopadá na rovinné zrcadlo, které má tři různé polohy. Narýsuj odražené paprsky. 6/164 Sestroj chod paprsků po dvojím odrazu na dvou rovinných zrcadlech, která spolu svírají pravý úhel. 7/164 Vysvětli využití PERISKOPU podle obr.. Pokus se vyrobit periskop z krabice od mléka a dvou zrcátek. užití: vstupující světlo se nejprve odrazí na spodním zrcadle pod úhlem 45, šíří se vzhůru, pak se odrazí na druhém zrcadle pod úhlem 45 a šíří se rovnoběžně s původním směrem, ale o danou vzd. výš 8/164 Hladinu vody rozčeříme foukáním. Místo jasného vlastního obrazu vidíme roztřepaný obraz. Vysvětli proč. 9/164 Od klidné hladiny vody v talíři se odráží sluneční světlo, jehož stopu pozorujeme na stěně místnosti. Foukni na povrch vody v talíři a pozoruj světelnou stopu. Vysvětli.

21 2. Zobrazení rovinným zrcadlem a) Ze svítícího bodu (př. žárovka) dopadá světlo na celou plochu zrcadla. paprsky se od zrcadla odrážejí podle zákonu odrazu odražené světlo tvoří rozbíhavý světelný svazek (jako by paprsky vycházely z jednoho bodu A za zrcadlem) ve skutečnosti světlo nemůže proniknout za zrcadlo (je neprůsvitné), tj. BOD A nazýváme ZDÁNLIVÝM OBRAZEM BODU A, který je před zrcadlem část světla odraženého od zrcátka vniká do oka pozorovatele oko je zvyklé hledat svítící bod ve směru příchozích paprsků do oka, proto vidí obraz svítícího bodu v zrcadle b) ZOBRAZENÍ ROVINNÝM ZRCADLEM ZOBRAZENÍ BODU vzor (bod A) a jeho obraz (bod A ) jsou souměrně sdružené podle roviny zrcadla (leží na kolmici na zrcadlo a mají od něj stejnou vzdálenost) ZOBRAZENÍ PŘEDMĚTU předmět a obraz předmětu jsou souměrně sdružené podle roviny zrcadla VLASTNOSTI OBRAZU je stejně velký jako vzor je stejně vzdálený od zrcadla je stranově převrácený (př. pravá ruka se zobrazí jako levá a naopak) je přímý (není vzhůru nohama ) je zdánlivý (je za zrcadlem, nelze jej zachytit na stínítku před zrcadlem)

22 1/166 Napiš na papír slovo FYZIKA a své jméno tak, abys je mohl v rovinném zrcadle správně přečíst. 2/166 Před svislé rovinné zrcadlo postav hodinky tak, aby rovina ciferníku byla rovnoběžná s rovinou zrcadla. V jakém smyslu se otáčejí ručičky na obraze ciferníku v zrcadle? před zrcadlem ve směru hodinových ručiček (v tzv. záporném smyslu) v zrcadle proti směru hodinových ručiček (v tzv. kladném smyslu) 8/166 Člověk stojí 1,3 m před svislým zrcadlem. Jak daleko je od svého obrazu, jestliže se od zrcadla ještě vzdálí o 0,9 m? vzd. od zrcadla: 1,3 m 0,9 m 2, 2 m vzd. od obrazu v zrcadle: 2 2,2 m 4, 4 m 7/166 Postav ve svislé poloze dvě k sobě kolmá zrcadla a mezi ně př. špendlík zapíchnutý do gumy. Kolik obrazů vidíš? Pokus se nakreslit, jak jednotlivé obrazy hlavičky špendlíku vznikají odrazem na zrcadlech. vidíme celkem tři obrazy předmětu počet obrazů se mění v závislosti na velikosti úhlu mezi zrcátky (čím menší úhel, tím více obrazů, pokud rovnoběžná zrcátka, pak obrazů nekonečně mnoho)

23 2. Zobrazení rovinným zrcadlem a) Ze svítícího bodu (př. žárovka) dopadá světlo na celou plochu zrcadla. (jako by paprsky vycházely z jednoho bodu A za zrcadlem) ve skutečnosti světlo nemůže proniknout za zrcadlo (je neprůsvitné), tj. proto vidí obraz svítícího bodu v zrcadle b) ZOBRAZENÍ ROVINNÝM ZRCADLEM ZOBRAZENÍ BODU ZOBRAZENÍ PŘEDMĚTU VLASTNOSTI OBRAZU

24 1/166 Napiš na papír slovo FYZIKA a své jméno tak, abys je mohl v rovinném zrcadle správně přečíst. 2/166 Před svislé rovinné zrcadlo postav hodinky tak, aby rovina ciferníku byla rovnoběžná s rovinou zrcadla. V jakém smyslu se otáčejí ručičky na obraze ciferníku v zrcadle? před zrcadlem v zrcadle 8/166 Člověk stojí 1,3 m před svislým zrcadlem. Jak daleko je od svého obrazu, jestliže se od zrcadla ještě vzdálí o 0,9 m? vzd. od zrcadla: vzd. od obrazu v zrcadle: 7/166 Postav ve svislé poloze dvě k sobě kolmá zrcadla a mezi ně př. špendlík zapíchnutý do gumy. Kolik obrazů vidíš? Pokus se nakreslit, jak jednotlivé obrazy hlavičky špendlíku vznikají odrazem na zrcadlech. (čím menší úhel, tím více obrazů, pokud rovnoběžná zrcátka, pak obrazů nekonečně mnoho)

25 a) DRUHY ZRCADEL 3. Zrcadla v praxi ROVINNÁ (obraz je stejně velký jako předmět) KULOVÁ = část kulové plochy (obraz může být zvětšený nebo zmenšený), 2 druhy: DUTÁ VYPUKLÁ JINÁ př. parabolická, eliptická b) Chování svazku rovnoběžných paprsků dopadajících na: DUTÉ ZRCADLO: po odrazu se paprsky sbíhají v jednom bodě (tzv. OHNISKO ZRCADLA, zn. F) vzniká sbíhavý svazek paprsků paprsky by v bodě F dokázaly zapálit tenký papír VYPUKLÉ ZRCADLO: po odrazu se paprsky rozbíhají jako by vycházely z jednoho bodu za zrcadlem (z ohniska F ) vzniká rozbíhavý svazek paprsků c) DUTÉ KULOVÉ ZRCADLO světlo se odráží od VNITŘNÍ části kulové plochy SESTROJENÍ OBRAZU: pomocí 3 význačných paprsků o optická osa V vrchol zrcadla S střed křivosti F ohnisko r poloměr křivosti f ohnisková vzd. r SF FV f 2 (1) paprsky rovnoběžné s osou o se odráží do ohniska F (2) paprsky procházející ohniskem F se odráží rovnoběžně s optickou osou (3) paprsky procházející středem křivosti S se odráží zpět do S VLASTNOSTI OBRAZU ZÁVISÍ NA VZD. PŘEDMĚTU OD ZRCADLA 1. před S (ve větší vzd.) 2. mezi S a F 3. mezi F a V obraz: zmenšený obraz: zvětšený obraz: zvětšený převrácený převrácený přímý skutečný skutečný neskutečný (zdánlivý) obraz může být i stejně velký (pokud je předmět v bodě S) skutečný obraz (lze zachytit na stínítku) neskutečný obraz (nelze zachytit na stínítku, je v zrcadle)

26 UŽITÍ: zubař, světlomety, promítací přístroje, baterky, reflektory aut (uvnitř parabolická zrcadla žárovka v ohnisku, světlo se odráží v rovnoběž. svazcích) d) VYPUKLÉ KULOVÉ ZRCADLO světlo se odráží od VNĚJŠÍ části kulové plochy SESTROJENÍ OBRAZU: opět pomocí 3 význačných paprsků (jako u dutého zrcadla) (změna: ohnisko F a střed křivosti S jsou za zrcadlem) VLASTNOSTI OBRAZU NEZÁVISÍ NA VZD. PŘEDMĚTU OD ZRCADLA obraz je vždy: zmenšený, přímý a zdánlivý UŽITÍ: zrcadla na křižovatkách, v zatáčkách, zpětná zrcátka aut, autobusů (mají širší záběr) OTÁZKY: 1/170 Které kulové zrcadlo může vytvořit zvětšený obraz? duté kulové zrcadlo 2/170 Přibližuj k sobě sběračku z leštěného kovu. Jaký je obraz tvého obličeje? Jaké je to zrcadlo? Co pozoruješ, když sběračku obrátíš? Přibližuj prst k povrchu sběračky. Jak se mění jeho obraz? vnitřní povrch sběračky duté kulové zrcadlo nejprve je obraz prstu zmenšený, když ho přiblížíme, je obraz prstu zvětšený, v obou případech je převrácený a skutečný těsně u povrchu je obraz prstu stále zvětšený a neskutečný, ale je přímý vnější povrch sběračky vypuklé kulové zrcadlo obraz je stále zmenšený, zdánlivý a přímý

27 3. Zrcadla v praxi a) DRUHY ZRCADEL ROVINNÁ KULOVÁ = DUTÁ VYPUKLÁ JINÁ př. b) Chování svazku rovnoběžných paprsků dopadajících na: DUTÉ ZRCADLO: vzniká paprsky by v bodě F dokázaly zapálit tenký papír VYPUKLÉ ZRCADLO: vzniká c) DUTÉ KULOVÉ ZRCADLO SESTROJENÍ OBRAZU: o optická osa V vrchol zrcadla S střed křivosti F ohnisko r poloměr křivosti f ohnisková vzd. r SF FV f 2 (1) paprsky rovnoběžné s osou o se odráží do ohniska F (2) paprsky procházející ohniskem F se odráží rovnoběžně s optickou osou (3) paprsky procházející středem křivosti S se odráží zpět do S VLASTNOSTI OBRAZU ZÁVISÍ NA VZD. PŘEDMĚTU OD ZRCADLA 1. před S (ve větší vzd.) 2. mezi S a F 3. mezi F a V obraz: obraz: obraz: obraz může být i stejně velký (pokud je předmět v bodě S) skutečný obraz neskutečný obraz

28 UŽITÍ: (uvnitř parabolická zrcadla žárovka v ohnisku, světlo se odráží v rovnoběž. svazcích) d) VYPUKLÉ KULOVÉ ZRCADLO SESTROJENÍ OBRAZU: (změna: VLASTNOSTI OBRAZU NEZÁVISÍ NA VZD. PŘEDMĚTU OD ZRCADLA obraz je vždy: UŽITÍ: OTÁZKY: 1/170 Které kulové zrcadlo může vytvořit zvětšený obraz? 2/170 Přibližuj k sobě sběračku z leštěného kovu. Jaký je obraz tvého obličeje? Jaké je to zrcadlo? Co pozoruješ, když sběračku obrátíš? Přibližuj prst k povrchu sběračky. Jak se mění jeho obraz? vnitřní povrch sběračky nejprve je obraz prstu zmenšený, když ho přiblížíme, je obraz prstu zvětšený, v obou případech je převrácený a skutečný těsně u povrchu je obraz prstu stále zvětšený a neskutečný, ale je přímý vnější povrch sběračky obraz je stále zmenšený, zdánlivý a přímý

29 PROCVIČENÍ ZOBRAZENÍ DUTÝM A VYPUKLÝM KULOVÝM ZRCADLEM Úkol u každého obrázku: a) Napiš, zda se jedná o duté nebo vypuklé zrcadlo. b) Najdi obraz předmětu pomocí význačných paprsků (stačí dva, pro kontrolu tři). c) Popiš obraz uveď jeho tři základní vlastnosti (zmenšený zvětšený, přímý převrácený, skutečný neskutečný (zdánlivý)) obraz: obraz: obraz: obraz: obraz: obraz:

30 Shrnutí a opakování 1/170 Umělá družice Země není zdroj světla. Proč může být viditelná večer na obloze? odráží světelné paprsky dopadající ze Slunce 5/171 Co pozoruje kosmonaut na Měsíci při pohledu na Zemi v době, kdy lidé v některém místě na povrchu Země přivráceném k Měsíci pozorují úplné zatmění Slunce (úplné zatmění Měsíce)? Udělej si náčrt. na Zemi úplné zatmění Slunce na Měsíci pozorujeme stín Měsíce na Zemi na Zemi úplné zatmění Měsíce na Měsíci pozorujeme úplné zatmění Slunce 6/171 Průměrná vzdálenost Měsíce od Země je km. Za jakou dobu se světlo rozšíří do této vzdálenosti ve vakuu? s s km s v t t v c km/ s t s 1, 28 s t? s 7/171 Jak nastavíš rovinné zrcátko, aby dopadající a odražený paprsek spolu svíraly úhel 60? Správnost své úvahy ověř pokusem. Nakresli náčrtek a zapiš do něho velikost úhlu dopadu a úhlu odrazu. úhel dopadu paprsku musí být 30 8/171 Je možno pomocí dvou rovinných zrcadel vidět svůj profil nebo temeno hlavy? Svou úvahu ověř pokusem. ano, zaleží na vzájemné poloze obou zrcadel 9/171 Jakou nejmenší výšku musí mít svislé rovinné zrcadlo, abys v něm viděl celou svou postavu? Nakresli náčrt a vysvětli. musí mít výšku alespoň polovinu výšky postavy 12/171 Navrhni a proved' pokus, kterým najdeš ohnisko dutého kulového zrcadla. měníme vzdálenost předmětu od vrcholu zrcadla a sledujeme vytvořený obraz v ohnisku se změní obraz předmětu ze skutečného na neskutečný

31 Shrnutí a opakování 1/170 Umělá družice Země není zdroj světla. Proč může být viditelná večer na obloze? 5/171 Co pozoruje kosmonaut na Měsíci při pohledu na Zemi v době, kdy lidé v některém místě na povrchu Země přivráceném k Měsíci pozorují úplné zatmění Slunce (úplné zatmění Měsíce)? Udělej si náčrt. na Zemi úplné zatmění Slunce na Zemi úplné zatmění Měsíce 6/171 Průměrná vzdálenost Měsíce od Země je km. Za jakou dobu se světlo rozšíří do této vzdálenosti ve vakuu? 7/171 Jak nastavíš rovinné zrcátko, aby dopadající a odražený paprsek spolu svíraly úhel 60? Správnost své úvahy ověř pokusem. Nakresli náčrtek a zapiš do něho velikost úhlu dopadu a úhlu odrazu. 8/171 Je možno pomocí dvou rovinných zrcadel vidět svůj profil nebo temeno hlavy? Svou úvahu ověř pokusem. 9/171 Jakou nejmenší výšku musí mít svislé rovinné zrcadlo, abys v něm viděl celou svou postavu? Nakresli náčrt a vysvětli. 12/171 Navrhni a proved' pokus, kterým najdeš ohnisko dutého kulového zrcadla. měníme vzdálenost předmětu od vrcholu zrcadla a sledujeme vytvořený obraz

32 C. LOM SVĚTLA 1. Lom světla a) OPTICKÉ PROSTŘEDÍ = prostředí, kterým se šíří světlo opticky hustší: světlo se v něm šíří pomaleji opticky řidší: světlo se v něm šíří rychleji vh v ř b) LOM SVĚTLA nastává při dopadu světla (paprsku) na rovinné rozhraní dvou optických prostředí je způsoben změnou rychlosti světla na rozhraní dvou prostředí ÚHEL LOMU (zn. ) = úhel mezi lomeným paprskem a kolmicí dopadu lomený paprsek zůstává v rovině dopadu zvětšujeme-li úhel dopadu, zvětšuje se i úhel lomu 1. LOM KE KOLMICI nastává při přechodu světla z prostředí řidšího do hustšího úhel lomu je menší než úhel dopadu rychlost šíření světla: v2 v1 2. LOM OD KOLMICE nastává při přechodu světla z prostředí hustšího do řidšího úhel lomu je větší než úhel dopadu rychlost šíření světla: v2 v1 c) Pozorujeme-li ze vzduchu v šikmém směru předmět ponořený do vody, zdá se nám v menší hloubce a dál od nás. vysvětlení: světelný paprsek se z předmětu dostává do našeho oka po průchodu rozhraní vody a vzduchu, kde se láme od kolmice, ale oko předpokládá přímočaré šíření světla POZOR! v bazénu, v řece je větší hloubka vody, než vidíme chytání ryb ve skutečnosti je ryba hlouběji a blíž k nám

33 d) ZÁMĚNNOST CHODU PAPRSKŮ dopadající a odražený (nebo dopadající a lomený paprsek) lze vzájemně zaměnit tj. světlo dopadající na rozhraní pod úhlem odrazu se pak odráží pod úhlem dopadu e) ÚPLNÝ ODRAZ = zvláštní případ lomu od kolmice MEZNÍ ÚHEL (zn. m ) = takový úhel dopadu, kdy úhel lomu je 90 pokud úhel dopadu m, pak lom nenastává všechno světlo se pouze odráží př. na rozhraní skla a vzduchu je mezní úhel (tj. při úhlu dopadu m dochází k úplnému odrazu) UŽITÍ: vláknové vlnovody (světlovody), vznik fatamorgány OTÁZKY: 3/174 Jak postupuje paprsek vodou, když dopadá ze vzduchu do vody kolmo? částečně se odráží zpět, částečně prochází kolmo do vody 1/174 Proč nevidíme optické rozhraní, př. čisté sklo-vzduch, a proč ho naopak vidíme, je-li znečištěno? čisté rozhraní většina paprsků prochází (světlo je neviditelné) znečištěné rozhraní na nečistotách se paprsky odrážejí a pohlcují 2/174 Proč se obtížně odhaduje hloubka vody v potoce podle předmětů ležících na dně, pozorujeme-li je z místa položeného nad povrchem vody v šikmém směru? dochází k lomu světelných paprsků (předměty se zdají být v menší hloubce a dál od nás) 3/174 Na dno hlubokého talíře polož minci. Dívej se přes okraj talíře dovnitř tak, abys minci neviděl. Neměň směr pozorování a pomalu do talíře přilévej vodu. Proč v jistém okamžiku minci uvidíš? paprsky odražené od mince se na rozhraní voda vzduch lámou, minci vidíme v menší hloubce a dál od nás) STARÁ UČEBNICE: 2/88 U Proč se jeví tyč částečně ponořená do vody jako zlomená u hladiny, díváme-li se na volný povrch vody v šikmém směru? na rozhraní voda vzduch dochází k lomu paprsků přicházejících od ponořené části tyče, proto se zdá být tyč posunutá (jako zlomená)

34 C. LOM SVĚTLA 1. Lom světla a) OPTICKÉ PROSTŘEDÍ = opticky hustší: opticky řidší: b) LOM SVĚTLA je způsoben ÚHEL LOMU 1. LOM KE KOLMICI úhel lomu je menší než úhel dopadu rychlost šíření světla: 2. LOM OD KOLMICE úhel lomu je větší než úhel dopadu rychlost šíření světla: c) vysvětlení: světelný paprsek se z předmětu dostává do našeho oka po průchodu rozhraní vody a vzduchu, kde se láme od kolmice, ale oko předpokládá přímočaré šíření světla POZOR!

35 d) ZÁMĚNNOST CHODU PAPRSKŮ tj. světlo dopadající na rozhraní pod úhlem odrazu se pak odráží pod úhlem dopadu e) ÚPLNÝ ODRAZ = MEZNÍ ÚHEL (tj. při úhlu dopadu 45 dochází k úplnému odrazu) UŽITÍ: OTÁZKY: 3/174 Jak postupuje paprsek vodou, když dopadá ze vzduchu do vody kolmo? 1/174 Proč nevidíme optické rozhraní, př. čisté sklo-vzduch, a proč ho naopak vidíme, je-li znečištěno? čisté rozhraní znečištěné rozhraní 2/174 Proč se obtížně odhaduje hloubka vody v potoce podle předmětů ležících na dně, pozorujeme-li je z místa položeného nad povrchem vody v šikmém směru? 3/174 Na dno hlubokého talíře polož minci. Dívej se přes okraj talíře dovnitř tak, abys minci neviděl. Neměň směr pozorování a pomalu do talíře přilévej vodu. Proč v jistém okamžiku minci uvidíš? STARÁ UČEBNICE: 2/88 U Proč se jeví tyč částečně ponořená do vody jako zlomená u hladiny, díváme-li se na volný povrch vody v šikmém směru? na rozhraní voda vzduch

36 2. Rozklad světla hranolem a) OPTICKÝ HRANOL = trojboký hranol z čirého stejnorodého skla 1. lámavá stěna (plocha) hranolu 2. lámavá hrana b) (HRANOLOVÉ) SPOJITÉ SPEKTRUM = barevný pás složený ze šesti barev VŽDY v tomto pořadí: ČERVENÁ, ORANŽOVÁ, ŽLUTÁ, ZELENÁ, MODRÁ A FIALOVÁ vznik: po průchodu bílého slunečního světla optickým hranolem jev pozoroval již v roce Isaac Newton příčina vzniku: každá barevná složka se ve skle hranolu šíří jinou rychlostí, a proto se různě láme paprsky bílého světla dopadají na stěnu hranolu pod stejným úhlem dopadu každý paprsek se láme dvakrát (při vstupu a při výstupu z hranolu) nejvíce se láme fialové světlo, nejméně světlo červené spektrum je důkazem, že bílé sluneční světlo je složeno z různých barevných složek c) DUHA = barevný oblouk složený ze spektrálních barev (vnitřní okraj fialový, vnější okraj červený) pozorujeme ji, když prší a za námi svítí Slunce (př. i při zalévání hadicí) sluneční světlo se láme na kapkách vody lomené paprsky z různých kapek mají stejný směr a vytvářejí oblouky téže barvy

37 OTÁZKY: 1/177 Kde dochází k rozkladu bílého světla, když sluneční paprsek dopadá na optický hranol? Na přední lámavé ploše hranolu, na zadní lámavé ploše hranolu, nebo na obou lámavých plochách? na obou lámavých plochách 1/177 Všiml(a) sis někdy, že při vhodných podmínkách vznikne nad základní duhou ještě jedna slabší (obr.)? Zapamatoval(a) sis, jakou barvu má tato duha na vnějším oblouku? primární duha (základní) vnitřní oblouk fialová (nejvíce se láme) vnější oblouk červená barva (nejméně se láme) sekundární duha (vedlejší) sled barev je opačný vnitřní oblouk červená barva vnější oblouk fialová barva Podrobnější informace o vzniku duhy př. na internetové adrese: vedlejší duha vzniká díky dvojnásobnému odrazu paprsků uvnitř kapek obloha se jeví znatelně světlejší uvnitř primárního duhového oblouku a pás mezi oběma duhami je tmavší 4/177 Dopadá-li svazek rovnoběžných paprsků jednobarevného světla na skleněný optický hranol, zůstávají paprsky po průchodu hranolem rovnoběžné. Dopadá-li svazek rovnoběžných paprsků slunečního světla na skleněný optický hranol, mění se po průchodu hranolem na svazek rozbíhavých paprsků. Vysvětli tento rozdíl. jednobarevné světlo se stále láme pod stejným úhlem, u paprsků slunečního světla se každá složka světla láme pod jiným úhlem a dojde ke vzniku rozbíhavého svazku

38 2. Rozklad světla hranolem a) OPTICKÝ HRANOL = b) (HRANOLOVÉ) SPOJITÉ SPEKTRUM = vznik: jev pozoroval již v roce Isaac Newton příčina vzniku: paprsky bílého světla dopadají na stěnu hranolu pod stejným úhlem dopadu c) DUHA = pozorujeme ji, lomené paprsky z různých kapek mají stejný směr a vytvářejí oblouky téže barvy

39 OTÁZKY: 1/177 Kde dochází k rozkladu bílého světla, když sluneční paprsek dopadá na optický hranol? Na přední lámavé ploše hranolu, na zadní lámavé ploše hranolu, nebo na obou lámavých plochách? 1/177 Všiml(a) sis někdy, že při vhodných podmínkách vznikne nad základní duhou ještě jedna slabší (obr.)? Zapamatoval(a) sis, jakou barvu má tato duha na vnějším oblouku? primární duha (základní) vnitřní oblouk vnější oblouk sekundární duha (vedlejší) vnitřní oblouk vnější oblouk Podrobnější informace o vzniku duhy př. na internetové adrese: obloha se jeví znatelně světlejší uvnitř primárního duhového oblouku a pás mezi oběma duhami je tmavší 4/177 Dopadá-li svazek rovnoběžných paprsků jednobarevného světla na skleněný optický hranol, zůstávají paprsky po průchodu hranolem rovnoběžné. Dopadá-li svazek rovnoběžných paprsků slunečního světla na skleněný optický hranol, mění se po průchodu hranolem na svazek rozbíhavých paprsků. Vysvětli tento rozdíl.

40 3. Barva těles a) Čiré prostředí propouští všechny barvy. (př. čiré sklo) Barevné průhledné prostředí propouští jen některé barvy. (př. barevná skla) b) BARVA TĚLESA (NEPRŮHLEDNÉHO) ZÁVISÍ: 1. NA BARVĚ, kterou těleso odráží (nebo rozptyluje) a jakou pohlcuje povrch bílého tělesa všechny barvy odráží (př. bílý papír) povrch černého tělesa všechny barvy pohlcuje (př. černý papír) povrch barevného tělesa má takovou barvu, kterou odráží (tj. kterou nepohlcuje) př. červené rajče odráží jen červenou složku, ostatní pohlcuje př. žlutý citron odráží jen žlutou složku, ostatní pohlcuje další př. modrý míč, zelená tabule,.. 2. NA SVĚTLE, jakým je osvětleno bílý papír má vždy barvu světla, které na něj dopadá černý matný papír zůstává při dopadu jakékoliv barvy černý př. červený papír má červenou barvu jen v červené části spektra, jinde se zdá tmavý, žlutá pastelka je žlutá jen ve žluté části spektra, jinde je téměř černá 3. NA PROSTŘEDÍ, přes které ho pozorujeme př. zelené listy se nám zdají při pozorování přes červené sklo jako různé odstíny červené c) OKO A VNÍMÁNÍ BARVY TĚLES ROZLIŠOVÁNÍ BAREV: díky třem druhům buněk na povrchu sítnice (tzv. ČÍPKŮM) na jedny působí nejvíce ČERVENÉ, na druhé ZELENÉ a na třetí MODRÉ světlo bílé světlo vnímáme, pokud jsou podrážděny všechny tři druhy stejně ostatní barvy vnímáme při různém podráždění jednotlivých druhů čípků d) MÍCHÁNÍ BAREV namícháním tří základních barev ve vhodném poměru lze získat jakoukoli barvu bílé světlo vnímáme: při složení všech šesti spektrálních barev, ale i při složení tří základních barev (červené R, zelené G a modré B) ADITIVNÍ MÍCHÁNÍ BAREV RGB

41 SUBTRAKTIVNÍ MÍCHÁNÍ BAREV CMY(K) vzniklá BLACK nebývá přímo černá, ale špinavě hnědá či tmavě šedá K v tiskárně přidána přímo černá barva, aby se neskládala ze tří barev (tisk je tak levnější, je nejvíc používaná) OTÁZKY: 1/181 Jaké barvy pohlcují a jaké propouštějí zelená skla brýlí? propouští pouze zelenou barvu, ostatní barvy pohlcují 1/181 Vystřihni si z tvrdšího papíru kruh o průměru asi 6 cm. Rozděl ho na tři stejné výseče a každou z nich vybarvi jednou ze základních barev: červenou, modrou a zelenou. Pak kruh navlékni např. na ořezanou tužku. Roztoč ho a popiš, jakou barvu pozoruješ. Zkus měnit odstíny barev a popiš výsledek pokusu. Vysvětli, proč nemusí složením tvých barev vždy vzniknout bílá barva. POKUS BAREVNÝ KOTOUČ 2/181 Podívej se přes červené sklo na svoji úlohu nebo písemku, kterou ti vyučující opravil(a) červenou tužkou. Co pozoruješ? Vysvětli. nevidíme červeně opravené chyby, protože barevně splývají s červeným sklem 3/181 V obchodech se často k osvětlení používají různé druhy zářivek. Proč prodavač textilu někdy vyzve zákazníka, aby se šel na výrobek podívat na denní světlo? Vysvětli. barva neprůhledného tělesa závisí na světle, jakým je osvětleno (ve světle zářivek se barva jeví jiná než na denním světle)

42 3. Barva těles a) b) BARVA TĚLESA (NEPRŮHLEDNÉHO) ZÁVISÍ: 1. povrch bílého tělesa povrch černého tělesa povrch barevného tělesa př. červené rajče odráží jen červenou složku, ostatní pohlcuje př. žlutý citron odráží jen žlutou složku, ostatní pohlcuje další př. modrý míč, zelená tabule,.. 2. bílý papír černý matný papír př. červený papír má červenou barvu jen v červené části spektra, jinde se zdá tmavý, žlutá pastelka je žlutá jen ve žluté části spektra, jinde je téměř černá 3. př. zelené listy se nám zdají při pozorování přes červené sklo jako různé odstíny červené c) OKO A VNÍMÁNÍ BARVY TĚLES ROZLIŠOVÁNÍ BAREV: bílé světlo vnímáme, ostatní barvy vnímáme d) MÍCHÁNÍ BAREV bílé světlo vnímáme: ADITIVNÍ MÍCHÁNÍ BAREV

43 SUBTRAKTIVNÍ MÍCHÁNÍ BAREV vzniklá BLACK K (tisk je tak levnější, je nejvíc používaná) OTÁZKY: 1/181 Jaké barvy pohlcují a jaké propouštějí zelená skla brýlí? 1/181 Vystřihni si z tvrdšího papíru kruh o průměru asi 6 cm. Rozděl ho na tři stejné výseče a každou z nich vybarvi jednou ze základních barev: červenou, modrou a zelenou. Pak kruh navlékni např. na ořezanou tužku. Roztoč ho a popiš, jakou barvu pozoruješ. Zkus měnit odstíny barev a popiš výsledek pokusu. Vysvětli, proč nemusí složením tvých barev vždy vzniknout bílá barva. 2/181 Podívej se přes červené sklo na svoji úlohu nebo písemku, kterou ti vyučující opravil(a) červenou tužkou. Co pozoruješ? Vysvětli. 3/181 V obchodech se často k osvětlení používají různé druhy zářivek. Proč prodavač textilu někdy vyzve zákazníka, aby se šel na výrobek podívat na denní světlo? Vysvětli. (ve světle zářivek se barva jeví jiná než na denním světle)