ICSŠ - proměna středoškolských knihoven na pulzující informační centra

Transkript

1 Publikováno na Inflow.cz ( ICSŠ - proměna středoškolských knihoven na pulzující informační centra Nobilisová Zuzana, Hošáková Jana, Vostalová Lenka, Kočí Hana, Slavíková Eva Závěrečná zpráva projektu ICSŠ, který se zaměřuje na rozvoj informační gramotnosti na středních školách. Projekt s názvem Proměna středoškolských knihoven na pulzující informační centra je realizován od 13. září 2008 jako jeden z výstupů magisterského studia na Masarykově univerzitě, v rámci studia oboru Informační studia a knihovnictví. Projekt je zaměřen na zvyšování informační gramotnosti u žáků středních škol a zároveň poukazuje na fakt, že dnes již nestačí školní knihovna s několika regály knih. Naopak je třeba budovat a rozvíjet informační centra škol, která jsou zainteresována ve výuce jednotlivých předmětů a jsou nápomocna učitelům i žákům v dnešní informační a znalostní společnosti. V souvislosti s realizací projektu jsme si položily a také bychom si rády zodpověděly následující tři otázky: 1. Čeho jsme chtěly dosáhnout? 2. Čeho jsme dosáhly? 3. Čeho jsme (zatím) nedosáhly? Otázka první - Čeho jsme chtěly dosáhnout? Prvořadým cílem je pomocí projektu zvýšit informační gramotnost (IG) u žáků i učitelů středních škol (SŠ). Integrovat informační gramotnost do vzdělávání, do výuky, tzn. zařadit informační vzdělávání do Školních vzdělávacích programů (ŠVP), protože IG není samostatnou částí vzdělávání, je jeho neoddělitelnou součástí. Prostřednictvím informačního vzdělávání dojde ke

2 zvýšení informační gramotnosti. Žáci budou schopni informace si nejenom vyhledat, ale také vyhodnotit jejich Ḁ欀瘀愀氀椀琀甀 a tím získat relevantní informace, dále s nimi nakládat, třídit, zpracovávat a využívat je. Vše s ohledem na etické aspekty práce s informacemi. Dalšími výhodami kurikulárních reforem je propojování znalostí z různých předmětů, což jistě přinese lepší udržitelnost znalostí a dalšího nakládání s nimi a dále osvojení dovedností, které budou žáci potřebovat v dalším vzdělávání a v praxi. Dále usilujeme o rozšíření Ḁ欀氀愀猀椀挀欀 výuky o elektronické informační zdroje, přispěje k inovaci učebního procesu. Školní knihovna/informační centrum by měla být místem, kde nejen probíhají vybrané vyučovací hodiny, ale i místem, kde žáci tráví volný čas efektivním způsobem, zároveň dochází k posílení studentské komunity. Jsme přesvědčeny, že všemi těmito aspekty přispějeme k rozvoji IG, klíčových kompetencí a průřezových témat definovaných v klíčových školsko-politických dokumentech ČR za posledních 8 let (Rámcové vzdělávací programy pro střední školy, Národní program rozvoje vzdělávání v ČR Bílá kniha, Strategie rozvoje lidských zdrojů ČR, Koncepce státní informační politiky ve vzdělávání...). Cílovou skupinu našeho projektu tvoří žáci SŠ, pedagogové a management škol. Všech uvedených skupin se určitým způsobem dotýkají výrazné společenské změny, ke kterým dochází v průběhu posledních dvaceti let. Výrazný je razantní rozvoj informačních a komunikačních technologií (ICT) a zřetelné je jisté zkomercionalizování volného času. Žáci střední školy mají volný čas, který je pro ně určitou hodnotou, často by jej chtěli rozumně využívat, ale nedokáží to. Nezvládají orientaci v nabídce, která na ně v důsledku informační exploze míří z různých stran, dále jim chybějí potřebné informace, dovednosti a návyky. Pedagogové určité generace museli během zmíněného uplynulého období zvládnout pro mnohé z nich nelehké úkoly. Najednou se vedle tabule, křídy, magnetofonů a dataprojektorů objevily počítače a další audiovizuální technika. Tyto nové prostředky byly prezentovány jako nezbytní pomocníci při výuce. Spousta pedagogů musela, a stále ještě musí, překonávat negativní vztah k technice. To s sebou přináší nutnost vybočit ze svých osvědčených a Ḁ稀愀樀攀琀 ﴀ 挀栀 způsobů výuky. Pedagogové mladších ročníků bývají ve výhodě, neboť už při svém studiu se s prostředky ICT aktivně setkali. Pro obě pomyslné skupiny pedagogů je velmi důležitý jejich celkový přístup k výuce, s čímž souvisí sebevzdělávání a ochota neustále na sobě pracovat". Management škol bývá zaměřen humanitně či technicky, podle typu školy. Rozhodně je výhodou, jsou-li členové vedení škol nakloněni novým metodám výuky, novým nápadům a námětům zaměstnanců i žáků, mají-li pozitivní přístup k ICT a podporují-li své zaměstnance v dalším vzdělávání. Bohužel ve státních školách, kterých je u nás většina, je určitou brzdou systém financování! co

3 Potřebami každého jedince, který se chce v současné době uplatnit, je nejenom pochopení toho, že své znalosti a dovednosti získá samotným studiem, ale také informačním vzděláváním. Je nutné nové poznatky a informace umět správně vyhledávat, zpracovávat a využívat. Nejedná se pouze o schopnosti ovládat ICT, ale IG zahrnuje znalosti vyhledávacích strategií, schopnosti rozeznat informace dle jejich relevance i úplnosti. Informačně gramotný jedinec dokáže získané informace vhodně interpretovat, prezentovat a dále využívat pro další práci. Cílovou skupinu jsme chtěly motivovat formou ukázkových hodin, které budou poukazovaly na efektivní a smysluplné využití vyučovacích hodin. Jde o propojení teoretických a praktických dovedností nejen v rámci jednoho předmětu, ale propojení znalostí do uceleného "obrazu" a zpětného využívání v rámci vzdělávacího systému. Pro pedagogy je forma takovéto výuky náročnější, protože vyžaduje složitější přípravu, ale jde o výuku interaktivní a zábavnější, což jistě žáci uvítají. V naší snaze nás utvrdily výsledky dotazníkového šetření. Pokusily jsme se obsáhnout široké území České republiky - obrátily jsme se na středoškoláky ve středních odborných školách, gymnáziích, obchodních Humpolci, akademiích Chocni, a na průmyslových Chrudimi, Moravské školách Třebové, v Hradci Náchodě, Králové, Nové Hořicích, Pace, Hostinném, Novém Bydžově, Pardubicích, Poličce, Rychnově nad Kněžnou, Světlé nad Sázavou, Trutnově a Žďáru nad Sázavou. Z padesáti dotazníků se vrátilo ze středních škol, 7 z gymnázií, 5 z obchodních akademiích a 4 z průmyslových škol. Výsledek dotazníkového šetření korespondoval s naším předpokladem, situace ve středoškolských knihovnách není ideální - pouze 9 respondentů považovalo svoji školní knihovnu za informační centrum. Ukázka dotazníku: Dobrý den, prosíme Vás o vyplnění několika následujících dotazů. Vaše odpovědi budou velkým přínosem k vypracování návrhu projektu: Proměna středoškolských knihoven na pulzující informační CENTRA (Odpovědi mohou být stručné, uvítám i obsáhlé.) Navštěvujete/navštěvovali jste školu: (prosím, uveďte název školy, nemusíte uvádět místo, ale hlavně druh - gymnázium, střední odborná škola, integrovaná střední škola...) Máte/měli jste ve škole knihovnu? Je/byla to knihovna v tradiční podobě? (regály s knihami, lístkový katalog, žádné počítače...) Je/bylo to informační centrum?

4 (regály s knihami, možnost elektronického vyhledávání, PC k dispozici...) Jaké máte/měli jste možnosti - co knihovna/informační centrum nabízí/nabízelo? Víte o některé další činnosti/činnostech, která/-é by přispěla/-y ke zdokonalení práce knihoven/informačního centra? Děkujeme Vám za spolupráci a přejeme Vám radost ze studia. Výstupem našeho projektu měly být především tyto tři cíle: - virtuální znalostní prostředí, - ukázkové hodiny, - seminář pro management škol. Výstup I - virtuální znalostní prostředí Obsahem by měly být především následující oblasti - naše zkušenosti, ukázkové vyučovací hodiny ve školní knihovně/informačním centru s návrhy postupů propojení se školní výukou, aktivity pořádané školní knihovnou/informačních centrem. Dále dobré příklady z praxe, videoukázky z konkrétních vyučovacích hodin a návrhy, jak žáci mohou efektivně využívat prostory a zařízení školní knihovny. Výstup II - ukázkové vyučovací hodiny V ukázkových vyučovacích hodinách by žáci měli být aktivně zapojeni do výuky, do vzdělávacího procesu. Žáci by měli prokázat, že jsou schopni orientovat se v elektronických informačních zdrojích. Měl by být kladen důraz na samostatnou práci, na výběr pramenů informací i na práci v týmech. Tato forma výuky klade větší nároky na učitele, ale na druhou stranu si žáci informací více cení" a jsou pro ně lépe zapamatovatelné. Výsledkem bude nový, zajímavější způsob výuky. Výstup III - seminář pro vedení škol Na semináři, kam chceme pozvat vedení škol z celé České republiky, by účastníci měli být seznámeni s projektem a dosavadními zkušenostmi, s jeho zaváděním do praxe, včetně jedné až dvou ukázkových hodin.

5 Otázka druhá - Čeho jsme dosáhly? Pro realizaci projektu bylo nutné sestavní harmonogramu klíčových aktivit: Dále si náš realizační tým rozdělil role": Jana Hošáková - VYHLEDAVAČ Vyhledavač monitoruje všechny dostupné zdroje týkající se dané problematiky. Analyzuje problémy. Komunikuje s partnery. Plánované aktivity: Projektová zpráva, logo, monitoring, asimilace a interpretace dat, interpretace textu, tvorba metodiky, stimulace a inovace. Hana Kočí - FORMOVAČ, KOORDINÁTOR Formovač a koordinátor usilují o určitý řád v týmu i během diskuzí. Snaží se sjednotit názory, cíle a praktické úvahy do jednoho projektu, vyžadují rychlou práci v týmu. Plánované aktivity: Projektová zpráva, monitoring, konference Infokon, tvorba metodických pokynů, podíl na tvorbě virtuálního znalostního prostředí, propagace. Zuzana Nobilisová - KOORDINÁTOR, TÝMOVÝ PRACOVNÍK Koordinátor a týmový pracovník formulují a upřesňují cíle skupiny, stanovují program práce. Snaží se sjednotit názory, cíle a praktické úvahy. Naslouchají druhým a rozhodují poté, když každý vyjádřil své mínění. Plánované aktivity: Projektová zpráva, monitoring, konference Infokon, podíl na tvorbě virtuálního znalostního

6 prostředí, propagace, grant, jednání s partnery, dohled nad dílčím plnění úkolů. Eva Slavíková - VYHLEDAVAČ, TÝMOVÝ PRACOVNÍK Vyhledavač a týmový pracovník dodávají nápady, informace. Snaží se sjednotit názory, cíle a praktické úvahy do jednoho projektu. Udržují tým v kontaktu s realitou. Plánované aktivity: Projektová zpráva, monitoring, konference Infokon, podíl na tvorbě virtuálního znalostního prostřední, propagace, jednání s partnery, spolupráce s pedagogy při přípravě ukázkových hodin. Lenka Vostalová - VYHODNOCOVAČ Vyhodnocovač analyzuje problémy, posuzuje nápady a úsudky ostatních a dále interpretuje a vyhodnocuje velké objemy dat. Plánované aktivity: Projektová zpráva, konference Infokon, podíl na tvorbě metodických pokynů. V počáteční fázi realizace projektu jsme neustále monitorovaly různé oblasti, každá z nás v rámci svého zaměření, s ohledem na individuální možnosti a schopnosti. Prostřednictvím BASECAMPu se snažíme vzájemně komunikovat. Navázaly jsme kontakt s PhDr. Milenou Medkovou z Obchodní akademie Valašské Meziříčí, kde již propojenost mezi vyučováním a informačním centrem školy probíhá, informační výchovu mají implementovánu do tematických plánů školy. Cenné rady získáváme od Mgr. Petry Šedinové, která je nejen vedoucí knihovny na Pedagogické knihovně MU, ale především ji tematika informačního vzdělávání a informační gramotnosti zajímá a aktivně se jí věnuje. Dále jsme společně, s několika projektu nakloněnými vyučujícími, představili projekt panu řediteli SPŠE a VOŠ, Pardubice - Ing. Miroslavu Zapletalovi, nastínili naše požadavky a domluvili spolupráci. Pan ředitel se ničemu nebránil a potřebnou pomoc slíbil. Další kontakt za účelem úzké spolupráce jsme navázaly s několika vyučujícími na SPŠE a VOŠ, Pardubice, jde o vyučující českého jazyka a literatury, anglického jazyka, občanské nauky a informačních a komunikačních technologií. Společně jsme vytvářeli podobu nejenom ukázkových hodin, ale také optimální podobu školních vzdělávacích plánů s výukou v informačním centru. V rámci kurikulární reformy jsme chtěly začlenit informační vzdělávání do ŠVP, což se také podařilo. Kurikulární reforma vzdělávání zahrnuje nový systém vzdělávacích programů, usiluje o změnu vlastního procesu výuky, o její inovaci a modernizaci. Jejím cílem je připravit žáky na život ve 21. století. Na SPŠE a VOŠ Pardubice kurikulární dokumenty na školní úrovni - školní vzdělávací programy zahrnují do výuky i činnost školního informačního centra, stává se součástí vzdělávacího procesu, které vychází ze 4 cílů vzdělávání pro 21. století formulovaných komisí UNESCO, tzv. Delorsovy cíle.

7 Informační centrum se podílí na plnění klíčových kompetencí i na realizaci tzv. průřezových témat, na realizaci některých mimovyučovacích aktivit podporujících záměr školy, např. filmový klub, pomoc při uspořádání besed se zajímavými a významnými osobnostmi, podpora žáků při řešení projektů, pomoc při organizaci soutěží, např. literární. V učebních osnovách u vybraných předmětů jsou uvedeny hodinové dotace věnované jednotlivým učebním celkům. Některé z nich se uskuteční za spolupráce informačního centra školy. Jsme si vědomy, že nové metody ve výuce by měly být uplatňovány ve všech předmětech, výběr jsme zatím zúžily vzhledem k jednomu určujícímu faktoru, kterým je ochota vyučujících spolupracovat a podílet se na projektu. Vyučovací hodiny v informačním centru mají v současné době následující podobu: Hodinu vede pedagog, knihovník je mu nápomocen. Pedagog žákům nastíní průběh hodiny, seznámí je s tématem, látkou, která bude probírána. Hodina např. českého jazyka může být doplněna audio ukázkou (zdrojem je databáze Českého rozhlasu, případně vlastní zdroj). Knihovník pomáhá žákům při orientaci v informačních zdrojích, žáci využívají poznatků z informační výchovy. Důraz je kladen na samostatnost, na výběr pramenů i na práci v týmech. Výstupem jsou informace, které si žák sám vyhledá, zhodnotí a prezentuje v referátech, projektech apod. Je hodnocena relevance informací a citační etika. Od dubna 2009 se ukázkové hodiny v informačním centru Ḁ瀀椀氀甀樀 Nadšeni jsou nejenom žáci, ale i učitelé, přestože na ně tato forma výuky klade větší nároky. Tato forma výuky se prakticky ukázala správná, žáci zužitkovali poznatky z informačního vzdělávání v projektu pro firmu ABB Brno. Odborná porota jejich práci zhodnotila jako vynikající po odborné stránce, ale cenné body získali za oblast práce s textem a informačními zdroji, ze kterých čerpali. Žáci na projektu pracovali v informačním centru školy mimo vyučování a sami na základě probíhajících vyučovacích hodin v informačním centru požádali o prostor na práci na projektu. FOTO z vyhlášení výsledků soutěže firmy ABB Brno Spolupráci jsme navázaly s RNDr. Radkou Koscelníkovou z Národní technické knihovny v Praze. Vzhledem k tomu, že v rámci projektu úzce spolupracujeme s vedením školy a některými

8 pedagogy SPŠE a VOŠ Pardubice, zaměřily jsme praktickou část projektu směrem k této škole. Nejprve jsme uspořádaly kurz pro učitele zaměřený na orientaci v elektronických informačních zdrojích, protože pedagog je stěžejní osobností v realizaci projektu. Kurz se uskutečnil dne 17. června 2009 v prostorách informačního centra SPŠ elektrotechnické a Vyšší odborné školy v Pardubicích ve spolupráci s Národní technickou knihovnou Praha. Dvě členky z našeho týmu požádaly o možnost zúčastnit se také. Účast byla dobrovolná, a proto nás mile překvapilo, že i přesto, že proběhl v odpoledních hodinách, počet zúčastněných vyučujících byl veliký. FOTO z kurzu ve pro pedagogy ve škole Po skončení kurzu se rozpoutala diskuze a na lektorku PhDr. Radku Koscelníkovou směřovaly četné dotazy. Navázaly jsme kontakt s programátorem internetových stránek. Spolupráce se během několika osobních jednáních rozvíjela, ale nedávno bylo nutné ji z vážných zdravotních důvodů ukončit. Časem se podařilo získat ke spolupráci někoho jiného. Také jsme se zúčastnily semináře Informační vzdělávání ve veřejných knihovnách ve Studijní a vědecké knihovně v Hradci Králové v dubnu 2009, kde jsme prezentovaly náš projekt. Při diskuzi po prvním dni se o možnou účast na našem semináři zajímalo několik pracovnic z veřejných knihoven v České republice, vzájemně jsme si vyměnily kontakty pro budoucí spolupráci. FOTO ze semináře ve Studijní vědecké knihovně v Hradci Králové Dalším úspěchem bylo zveřejnění článku o projektu v březnovém čísle časopisu Čtenář

9 . V projektových aktivitách dále pokračujeme. V listopadu 2009 se zúčastníme akce, která podpoří povědomí o našem projektu - je jí 8. ročník konference Informační gramotnost v Moravské zemské knihovně v Brně. Obdržely jsme pozvání k prezentaci našeho projektu, půjde o jakési navázání na prezentaci na semináři konaném v dubnu 2009 ve Studijní vědecké knihovně v Hradci Králové. Předpokládáme, že v Moravské zemské knihovně nabídneme zájemcům naše zkušenosti z ukázkových hodin, dále je budeme informovat o semináři, o tom, jak vedení z různých škol přijme náš projekt a také všichni zájemci dostanou kontakt na náš web, kde by mohli získat nějaké inspirativní poznatky. Náš projekt bychom také rády propagovaly. Po několika neúspěšných pokusech s žádostí o grant jsme ustoupily od původního záměru propagovat projekt prostřednictvím inzerce v odborném tisku, neboť částky za inzerci jsou velmi vysoké. Darem jsme obdržely Kč Kč, které jsme částečně použily na úhradu překladů odborných textů z angličtiny a z němčiny (celkem Kč); zbývající částka Kč pokryje úhradu nákladů na zhotovení a provoz internetové stránky a ostatní provozní náklady (např. pohoštění účastníků semináře, pronájem prostoru k pořádání semináře, případně seminářů - nachází se sice v budově naší školy, ale majitelem je nadřízený orgán Krajský úřad Pardubického kraje; dále k výrobě propagačních materiálů). Některé z výše popsaných aktivit považujeme za dostatečnou propagaci. Po semináři pro vedení škol, na který pozveme pracovníky z vedení škol elektronicky, respektive po jeho vyhodnocení, chceme požádat několik významných odborných institucí, zda by bylo možné umístit na jejich webu odkaz na naši internetovou stránku. Doufáme, že spolupráce s Mgr. Janou Nejezchlebovou bude nadále pokračovat, neboť její vstřícné jednání a cenné rady jsou pro nás velmi přínosné. Ve spolupráci chceme nadále pokračovat s naší konzultantkou Eliškou Moučkovou, která pro nás zmapovala situaci školních knihoven v Německu, a v letošním školním roce zmapuje situaci školních knihoven ve Švédsku. Očekáváme tedy nové inspirativní příklady z oblasti propojení výuky a knihoven/informačních center. Spolupráce nadále pokračuje s Mgr. Petrou Šedinovou a také s PhDr. Milenou Medkovou a samozřejmě s vedením a několika vyučujícími ze SPŠE a VOŠ v Pardubicích. Otázka třetí - Čeho jsme (zatím) nedosáhly? Zatím nemohla být spuštěna webová stránka. Navázaly jsme kontakt s programátorem a naše spolupráce se nadějně vyvíjela. Během jara 2009 bylo nutné s ohledem na zdravotní problémy spolupráci přerušit a v srpnu 2009 bohužel úplně ukončit. Ihned jsme se pokusily kontaktovat někoho jiného, což se nám podařilo. Myslíme si, že nejdéle koncem měsíce září 2009 by stránka mohla být spuštěna. Druhým naším neuskutečněným výstupem je seminář pro vedení škol.

10 Původně jsme termín plánovaly na konec dubna či první polovinu května; pozdější termín by nebyl vzhledem k maturitním zkouškám vhodný, nikdo z vedení by pravděpodobně nemohl přijet. Po poradě s pracovníkem činným v realizačním týmu zabývajícím se novými učebními osnovami Ing. Zdeňkem Cachem, koordinátorem školních vzdělávacích plánů, jsme termín semináře přesunuly na třetí týden v září První dva týdny se zřejmě na všech školách Ḁ稀愀戀 栀愀樀 Ⰰ třetí týden nám připadal ideální. Bohužel se zatím seminář pro management škol z provozních důvodů nepodařilo uskutečnit (částečná rekonstrukce jedné z budov SPŠE a VOŠ, Pardubice, Karla IV. 13), protože se plánovaná výměna oken a celkové zateplení budovy školy posunuly do měsíce září FOTO současného vzhledu informačního centra SPŠE a VOŠ, Pardubice, Karla IV. 13 Nikdo z odpovědných pracovníků zatím nedokáže odhadnout konkrétní termín dokončení této akce vzhledem k nečekaným haváriím, ke kterým několikrát došlo. Slovo zatím je zde opravdu na místě, neboť v rámci možnosti stále pracujeme na realizaci uvedených aktivit. Za nezbytné jsme také považovaly vyjasnění si možných rizik realizace projektu, např. nedostatek finančních prostředků ze strany managementu škol. S tím jistě souvisí také případné nevyhovující vybavení škol po technické a technologické stránce; odmítnutí podpory a záštity ze strany vedení školy (SPŠE a VOŠ, Pardubice, Karla IV. 13), která poskytne zázemí; nezájem pedagogů z uvedené školy o spolupráci, případně jejich lhostejné chování k nutnosti změny koncepce a dosavadních způsobů výuky. V prvním případě lze očekávat na jedné straně nedostatek finančních prostředků na budování informačních center, ale na straně druhé vedení škol se jistě snaží o zvyšování úrovně své školy ve všech oblastech. Účastí na semináři by získalo povědomí o našem projektu. Naším cílem je, aby si představitelé managementu nekladli otázku, zda na škole zřídit knihovnu nebo informační centrum, ale aby pro ně byla aktuální otázka - jakou knihovnu či informační centrum zřídit a s jakým personálním obsazením. K dalším uvedeným rizikům nedošlo a nedojde díky vstřícnému postoji zástupců vedení školy a

11 jejích učitelů zapojených do projektu a také především našemu týmu. Je pro nás důležitá nejenom úspěšná realizace všech stanovených cílů, ale předpokládáme vývoj ve smyslu nových podnětů, nápadů a zkušeností. Rády bychom udržely a aktualizovaly náš informační portál a tím podporovaly další školní knihovny, které náš projekt osloví a rozhodnou se pro tento inovativní krok. Projekt počítá s knihovnou jako s nedílnou součástí informačního systému škol, který umožňuje a usnadňuje komunikaci uvnitř školy a s veřejností, tím samozřejmě napomáhá marketingu škol. Doufáme, že náš projekt osloví někoho, a to nejenom z nových, ale i současných studentů oboru Informační studia a knihovnictví. Případný zájemce by se samozřejmě mohl na projektu podílet, eventuálně pokračovat. Nové zkušenosti, postřehy a podněty samozřejmě uvítáme. Také bychom rády navázaly kontakt s pracovníky informačního centra a pedagogy školy, kde se zabývají stejnou či podobnou problematikou. Manifest UNESCO a IFLA o školních knihovnách uvádí, že školní knihovny poskytují informace a myšlenky, které jsou základem úspěšného fungování v dnešní informační a znalostní společnosti. Školní knihovny vybavují studenty celoživotními dovednostmi učení a rozvíjejí představivost, která jim umožňuje žít jako zodpovědní občané." (Manifest o školních knihovnách) Proto vnímáme školní knihovnu jako neopomenutelné místo pro rozvoj vzdělávání žáků a studentů. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK: ICT INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE IG INFORMAČNÍ GRAMOTNOST SŠ STŘEDNÍ ŠKOLY ŠVP ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PLÁNY Štítky: informační gramotnost, vzdělávání, projekty, ICSŠ, střední školy, projekty APLS