Řešení mobility vysokorychlostní železnicí
|
|
- Marcela Vaňková
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Ing. Jiří Pohl / Brno / Konference vize 2030 Řešení mobility vysokorychlostní železnicí Siemens, s.r.o., divize Rail Systems & Mobility and Logistics 2013 Všechna práva vyhrazena. siemens.cz/mobility
2 Brno a železnice Již od roku 1839 je Brno spojeno železnicí s Vídní a od roku 1849 s Prahou. Alois rytíř Negrelli trasoval železnici Brno Česká Třebová Praha vskutku velkoryse: - nejmenší poloměr oblouku 200 sáhů (380 m), - nejvyšší sklon 1 : 150 (6,7 ), - monotónní stoupání probíhá k rozvodí u Svitav (455 m n.m.) bez ztracených výšek od Kolína (200 m n.m.) i od Brna (205 m n.m.) => ještě i v současnosti je trať přes Českou Třebovou stále nejvhodnější trasou pro nákladní dopravu, neboť se vyhýbá obtížně průchodnému pohoří Českomoravské Vysočiny. Proto umožňuje dopravovat těžké nákladní vlaky jedinou lokomotivou bez přípřeží a postrků. Nákladní vlak, který dopravují z Brna do Prahy přes Žďár nad Sázavou do stoupání 17 tři lokomotivy, odveze přes Svitavy jedna lokomotiva. Strana 2
3 Brno a železnice Strana 3
4 Brno a železnice Pro rychlou osobní dopravu však má současná trať Brno Česká Třebová Praha čtyři zásadní nevýhody: - ve srovnání se spojnicí přímým směrem je zhruba o 25 % delší (255 km versus 200 km), - oblouky v údolí Orlice a Svitavy omezují rychlost jízdy vlaků oproti přímým úsekům téměř na polovinu (80 až 90 km/h versus km/h 160 km/h), - souběh dálkové osobní dopravy, regionální dopravy a nákladní dopravy je potenciálem nestability jízdního řádu a nedovoluje uspokojit rostoucí poptávku po přepravě. Omezená kapacita tratě komplikuje zavedení půlhodinového takt EC/IC vlaků, 15minutový takt Os vlaků, a potřebný počet nákladních vlaků, nutný k odlehčení dálnice D1 od tranzitní nákladní dopravu, - v úseku Česká Třebová Praha jsou vlaky Brno Praha vedeny v souběhu s vlaky Ostrava Praha, což vede k přetížení tohoto úseku. Jeho údržba je možná jen na úkor výluk, zpoždění, odklonů a snižování rozsahu dopravy. To činí železnici nespolehlivou. Strana 4
5 Železnice a dálnice Železniční spojení Praha Brno je nejen spojnicí dvou největších měst v České republice, ale i spojnicí Čech s Moravou a spojnicí severozápadu Evropy s jihovýchodem Evropy. Má však své limity: - kvalitativně nelze významněji zvýšit cestovní rychlost, tedy zkrátit dobu přepravy, plus zkrátit interval mezi vlaky, tedy dobu čekání na vlak, - kvantitativně není kapacitně schopna pokrýt rostoucí přepravní poptávku, tedy pokrýt potenciální přepravní proudy. Dominantní roli v dopravním spojení Prahy s Brnem (a zároveň Čech a Moravy, respektive severozápadu Evropy s jihovýchodem Evropy) proto převzala dálnice D1. Dálnice D1 byla budována o 130 let později než železnice, s využitím modernější a výkonnější stavební techniky a nabízí proto kratší, přímější a více kapacitní trasu. V době svého vybudování představovala dálnice D1 podstatný kvalitativní krok vpřed. Strana 5
6 Brno a dálnice Dálnice D1 Praha Brno má vedle řady přínosů i své systémové nedostatky: nízká spolehlivost (nedochvilnost) v důsledku vlivu počasí, nehod a údržby, přetížení a poškozování těžkou dálkovou nákladní dopravou, není potenciál dalšího zvýšení rychlosti a zkrácení cestovní doby (fixace stavu z dob jejího vybudování před 35 lety), velmi omezené možnosti silniční dopravy jak využít čas strávený cestováním, vysoká energetická náročnost individuální automobilové dopravy, daná velkým odporem valení a velkou aerodynamickou ztrátou (každé vozidlo překonává odpor vzduchu samostatně), energetická závislost silniční dopravy na kapalných palivech - stále dražších a do budoucna nedostatkových. nemá-li dojít ke stagnaci kvality spojení Brna s Prahou (Moravy s Čechami, jihovýchodu Evropy se severozápadem Evropy), musí dojít v oblasti dopravní infrastruktury k dalšímu zásadnímu technologickému kroku vpřed. K pokroku srovnatelnému s tím, čím kdysi bylo postavení dálnice D1. Ke zkrácení doby cesty mezi Prahou a Brnem na polovinu. Strana 6
7 Praha a Brno Strana 7
8 Praha a Brno Od začátku 20. století trvalo cestování rychlíkem mezi Prahou a Brnem zhruba čtyři hodiny. Za druhé světové války bylo zahájeno budování dálnice. Stavba byla přerušena, dokončena byla až v roce 1980 a zkrátila dobu cestování na polovinu, tedy na 2 hodiny. Tehdy to byl pokrok, z dnešního pohledu jde o dlouhou dobu. Cesta mezi Prahou a Brnem tam a zpět po dálnici D1 trvá 4 hodiny. Jakékoliv pracovní jednání v druhém městě znamená ztrátu poloviny osmihodinové pracovní doby cestováním. Praha a Brno žijí jako dvě cizí města: -Praha trpípřílišnou koncentrací centrálních orgánů, - potenciál Brna není využit. Spojení Brna s Prahou vysokorychlostní železnicí, která bude nabízet jednohodinovou jízdní dobu vlaků ve čtvrthodinovém taktu, změní poměr doby práce v navštíveném městě k době cestování. Tento poměr se posune ze současné hodnoty 1 : 1 (4 hodiny práce, 4 hodiny cesta) na novou hodnotu 3 : 1 (6 hodin práce, 2 hodiny cesta). Navíc čas strávený cestování vlakem je plně využitelný k práci či odpočinku. Strana 8
9 Produktivita využití času (pracovní cesta 8 hodin) Strana 9
10 Brno a vysokorychlostní železnice Města a regiony potřebují ke svému fungování a rozvoji nejen kvalitní městskou a regionální dopravu, ale i kvalitní dálkovou dopravu, která je propojuje s okolními městy, regiony a zeměmi. Snaha o technologický pokrok v dopravním spojení Brna s Prahou (Moravy s Čechami, jihovýchodu Evropy se severozápadem Evropy ) je proto prioritním zájmem Brna a Moravy. => železniční spojení Praha Brno potřebuje vyšší kvalitu: kratší jízdní dobu, => železniční spojení Praha Brno potřebuje vyšší kvantitu: vyšší kapacitu dopravní cesty, neboť i kvantita (rozsah přepravy, neodmítnutí zájemce) je součástí kvality přepravní nabídky. Strana 10
11 Praha a Brno, Čechy a Morava Nejde jen o spojení dvou měst, které se zkrátí ze současných 2,5 hodiny na jednu hodinu. O 1,5 hodiny se všeobecně zkrátí cestování mezi Čechami a Moravou. Zlín získá rychlejší spojení s Prahou, Ústí nad Labem se Znojmem. Stejně tak, jak dokázalo metro vdechnout život někdejším pražským perifériím, dokáže rychlá železnice přinést aktivity i do území, která nyní vnímáme jako odlehlá. Zkrácení doba cestování mezi Prahou a Brnem na jednu hodinu není schopna zajistit silniční doprava. Automobily nejsou schopny tuto roli plnit, jejich provoz rychlostí 300 km/h by byl energeticky příliš drahý a zároveň nebezpečný. Tuto úlohu je standardně schopna zajistit vysokorychlostní železnice. Dokáže přepravit cestujícího mezi Prahou a Brnem za 1 hodinu a za 8 kwh elektrické energie. Tedy při nákladech za energii v úrovni 20 Kč. Přitom bezpečně a pohodlně. I tu jednu hodinou, strávenou k cestováním, lze ve vlaku na rozdíl od automobilu plnohodnotně využít k práci, či k odpočinku, nebo ke stravování není ztracena. Strana 11
12 Vysokorychlostní železniční spojení Praha - Brno Cíl: - jízdní doba 60 minut (maximální rychlost 300 km/h, cestovní rychlost 200 km/h), - interval mezi vlaky 15 minut, - bezpečnost, spolehlivost, dochvilnost, - vysoký standard kultury cestování, - kvalitní palubní služby (catering, komunikační média ), -přímé pokračování z Prahy (průjezdné nádraží, čtyři prostřídané 1 h takty): - Ústí nad Labem Dresden, - Ústí nad Labem Cheb, -Plzeň Cheb (Nürnbreg), -Plzeň Domažlice (München), -přímé pokračování z Brna (průjezdné nádraží, čtyři prostřídané 1 h takty): -Břeclav Vídeň (Graz), - Břeclav Bratislava (Budapest), -Přerov Zlín, - Veselí nad Moravou, - uvedení do provozu v roce Strana 12
13 Bílá kniha o dopravě EU Energie pro dopravu je v EU v současné době z 96 % zajišťována ropnými palivy, což je do budoucna z více důvodů neúnosné: - vysoká cena, - dlouhodobá neudržitelnost, - energetická bezpečnost států EU, - exhalace. Cílem je snížit závislost mobility na ropě. Jedním z nástrojů je převedení části letecké dopravy a dálkové silniční dopravy na vysokorychlostní železnice s elektrickým napájením. Plán EU: Do roku 2030 ztrojnásobit síť evropských vysokorychlostních železnic vybudovat v Evropě km nových vysokorychlostních železnic. Jejich výstavbu podpořit z fondů EU až do výše 85 % nákladů. => záměr vybudování vysokorychlostní železnice Praha Brno je plně v souladu se záměry dopravní a investiční politiky EU. Strana 13
14 Aktualizovaná státní energetická koncepce ČR Převedení dopravy z uhlovodíkovými palivy poháněných silničních vozidel na elektrifikovanou železnici je plně v souladu se státní energetickou koncepcí ČR. Ta stanoví zvýšení užití elektrické energie v dopravě do roku 2030 o 54 %. Strana 14
15 Vysokorychlostní železnice (Španělsko, Velaro E) Strana 15
16 Vysokorychlostní železnice (Španělsko, Velaro E) Strana 16
17 Technická jednotnost evropských vysokorychlostních železnic Je přirozené, že evropská síť vysokorychlostních železnic vzniká zdola nahoru. Každý stát potřebuje v prvé řadě vyřešit své interní dopravní problémy: - zrychlit propojení největších městských aglomerací, -zvětšit kapacitu železnic (uvolnit konvenční železnice od dálkových expresů pro příměstskou a nákladní dopravu). Až v následném kroku dochází k propojení jednotlivých národních vysokorychlostní ch železnic v evropskou (perspektivně euroasijskou) železniční síť. Avšak pro toto budoucí mezistátní propojení musí být od samého počátku vysokorychlostní železnice budovány jednotným způsobem musí být interoperabilní. Strana 17
18 Interoperabilita (propojitelnost) Interoperabilita evropského železničního systému má pět cílů: - bezpečnost, - spolehlivost, - ochrana zdraví, - ochrana životního prostředí, - technická kompatibilita. Evropský železniční systém je tvořen: - systémem konvenčních železnic (CR), - systémem vysokorychlostních železnic (HS) Strana 18
19 Strukturální subsystémy Železniční systém je tvořen čtyřmi strukturálními subsystémy: - trať (infrastruktura) - INS, - elektrické napájeni (energetika) ENE, - řízení a zabezpečení CCS, - vozidla RST. Tyto subsystémy jsou podrobně popsány v technických specifikacích pro interoperabilitu: - konvenčního železničního systému (TSI CR ), - vysokorychlostního železničního systému (TSI HS ) Technické specifikace pro interoperabilitu jsou nejen závaznými technickými předpisy, ale i velkým transferem know-how. Zejména v podobě TSI HS získávají evropské státy, které dosud nemají vlastní zkušenost s vysokorychlostními železnicemi, ověřená pravidla funkční vysokorychlostní železnice. Strana 19
20 Principy jednotnosti a odlišnosti evropských konvenčních a vysokorychlostních železnic Zásada přechodnosti vozidel je podobná jako v silniční dopravě: - vysokorychlostní železniční vozidla mohou využívat jak síť tratí vysokorychlostních železnic, tak síť tratí konvenčních železnic. => vysokorychlostní železnice časově přibližují přímými vlaky nejen koncová města, ale celá rozsáhlá území, která leží za nimi, - konvenční železniční vozidla mohou využívat síť tratí konvenčních železnic, avšak nemohou využívat síť tratí vysokorychlostních železnic. vysokorychlostní tratě jsou řešeny výhradně jen pro provoz vysokorychlostních vozidel. To výrazně snižuje náklady na výstavbu a provoz vysokorychlostních tratí. Strana 20
21 Racionálnost pojetí vysokorychlostních železnic Vysokorychlostní železniční systém je investičně relativně levný: výhradní provoz rychlých vlaků zcela minimalizuje počet stanic, staničních kolejí v nich a zejména počet výhybek, žádné úrovňové železniční přejezdy, výhradní provoz rychlých vlaků umožňuje využívat velké podélné sklony (až 35 a těmi minimalizovat délku umělých staveb, zejména mostů a tunelů), orientace na moderní zabezpečovací techniku (ETCS Level 3 - radioblok) zásadním způsobem snižuje stavební náklady (žádná návěstidla, žádné kolejové obvody, žádná kabelová vedení), orientace na moderní systémy napájení (2 x 25 kv, měničové napájecí stanice) zjednodušuje budování energetického zásobování trati, vysoká produktivita stavebních prací, nerušená provozem vlakové dopravy. Strana 21
22 Racionálnost pojetí vysokorychlostních železnic Vysokorychlostní železniční systém je provozně relativně levný: aerodynamický tvar vozidel, stálá traťová rychlost a plynulá jízda vlaků vedou k nízké spotřebě energie, pevná jízdní dráha zaručuje vysokou stabilitu koleje a minimalizuje nároky na údržbu, malý počet stanic minimalizuje náklady na obsluhu, minimální počet výhybek snižuje náklady na údržbu, minimální ztráty energie ve vysokonapěťovém elektrickém napájení, vysoká produktivita rychlých vozidel s velkými denními proběhy (odpisy běží s časem, výnosy z jízdného plynou s ujetými kilometry), vysoká produktivita personálu rychle jedoucích vlaků (mzdové náklady běží s časem, výnosy z jízdného plynou s ujetými kilometry). Strana 22
23 Kinetická energie rychle jedoucích vlaků Vlak jedoucí rychlostí 300 km/h má energii odpovídající virtuální výšce: 2 2 0,5 v 0,5 1,1 300 h 389m 2 g 3,6 9, výška (m) rychlost (km/h) Strana 23
24 Úspora nákladů při stavbě trati univerzální trať (s max 12,5 ) trať pro vysokorychlostní vozidla (s max 35 ) Strana 24
25 Periodické změny kinetické a potenciální energie Ek. m. v1 Ek. m. v Ek Ek Ek. m.( v1 v2 ) E m. g. h m. g. s. L v 1 h L p 300km / h 2 ( v1 v 2g h s ,04 ) v 1850m 2 2 1,1.( ,6.2.9,81 2 ) km / h s = 40 s = km/h v 270 km/h t 74m m m r 1, 1 m => kinetická energie umožňuje vlaku překonat terénní vlny Strana 25
26 Úspora náročnosti staveb použitím velkého sklonu Trať s maximálním sklonem 12,5 => převládají mosty a tunely Trať s maximálním sklonem 40 => méně mostů a tunelů Strana 26
27 ICE 3 na vysokorychlostní trati Köln Frankfurtkfurt Jako Praha Brno: též 200 km za 1 hodinu, též přes Vysočinu. Strana 27
28 Logika aerodynamických tvarů Aerodynamický odpor (a tedy i spotřeba energie) roste s druhou mocninou rychlosti: F = C x. 0,5. ρ. v 2 Bez změny tvaru vozidel by při zdvojnásobení rychlosti (ze 160 km/h na 320 km/h) stoupla spotřeba energie na čtyřnásobek. Ve snaze tomu předejít byl u vysokorychlostních vozidel (ve srovnání s tradičními konvenčními vozidly: hranatá lokomotiva a jednotlivé vozy s nezakrytým spodkem) radikálně snížen součinitel tvaru C x a to téměř až na čtvrtinu (vlak délky 200 m: C x = 1 versus C x = 4). Výsledkem je nízká energetická náročnost vysokorychlostních železniční dopravy. Strana 28
29 Aerodynamika má rozhodující vliv na spotřebu energie nutnost pečlivého řešení vnějších tvarů Strana 29
30 Vize 2030: rychlé železniční spojení Praha Brno Jízdné: na úrovni konvenční železnice Náklady: na úrovni konvenční železnice - sice vyšší cena vozidel (1,5 mil. Kč/sedadlo versus 1 mil. Kč/sedadlo), ale vyšší denní proběh (1 500 km/den versus km/den), - aerodynamikou výrazně redukován vliv téměř dvojnásobné rychlosti (měrná spotřeba elektrické energie 4 kwh/100 km/sedadlo versus 2,5 kwh/100 km/sedadlo), kratší trasa (200 km versus 250 km), - vyšší produktivita personálu zkrácení doby služby v průběhu jízdy na 40 % (1 hodina versus 2,5 hodiny), - prakticky bezúdržbová trať (pevná jízdní dráha, minimum stanic, minimum výhybek), - prakticky bezúdržbové zabezpečovací zařízení (ETCS Level 3 žádná návěstidla, žádné kolejové obvody, žádné přejezdy). Strana 30
31 Vize 2030: rychlé železniční spojení Praha Brno Primární efekty: Praha Brno za 1 hodinu, propojení Čech a Moravy zrychleno o 1,5 h, návaznost do Německa, Rakouska a Slovenska, dopravní spojení měst podél trati rychlými regionálními vlaky, odbočující rychlé vlaky (typicky: Praha Jihlava Znojmo), nabídka rychlých vlaků v krátkém intervalu (15 min/7,5 min), nejen přeprava osob, ale i nákladů (expresní cargo). => nová kapacitní vysokorychlostní trasa jako doplněk k současné konvenční železniční síti (segregovaný provoz rychlých a pomalých vlaků, vzájemná redundance). Strana 31
32 Vize 2030: rychlé železniční spojení Praha Brno Sekundární efekty: odlehčení tratě Brno Svitavy od EC vlaků pro příměstskou dopravu, odlehčení tratě Brno Vranovice od EC vlaků pro příměstskou dopravu, odlehčení tratě Praha Lovosice od EC vlaků pro příměstskou dopravu, odlehčení tratě Praha Kolín od EC vlaků pro příměstskou dopravu, odlehčení tratě Praha Benešov od EC vlaků pro příměstskou dopravu, odlehčení tratě Praha Česká Třebová od EC vlaků směr Brno pro vlaky směr Ostrava, odlehčení dálnice D1 a navazujících komunikací od autobusové dopravy, odlehčení dálnice D1 a navazujících komunikací od nákladní dopravy (převedené na uvolněné konvenční tratě). Strana 32
33 Vize 2030: rychlé železniční spojení Praha Brno Nákladní doprava na HS trati nikoliv konvenční nákladní vlaky (ty na nim nelze připustit, vedlo by to k velkým stavebním i provozním komplikacím), expresní cargo - přeprava kusového (balíčkového zboží) vozidly stejného typu a ve stejných jízdních dobách, jako pro přepravu osob (kamion též jede zhruba stejně rychle, jako autobus), návrat železnice nikoliv k jednotlivým vozovým zásilkám, ale k jednotlivým kusovým (paletovým) zásilkám. Strana 33
34 Vize bližších let Je nepochybně správné začít dopravu řešit definováním vzdálenějších vizí: vizí roku 2050: v ČR je dokončen systém tří evropských vysokorychlostních železnic - SZ JV (Berlin- Dresden Praha Brno Wien / Bratislava), - JZ SV (München Praha Wroclaw Warszawa), - S J (Warszawa Katowice Ostrava Brno Wien), vizí roku 2030: v plném provozu pilotní projekt HS trati Lovosice Praha Brno Vranovice (základ trasy SZ JV) Ale přesto, respektive právě pro jejich podporu, je potřeba mít i vizi roku 2014 a vizi roku A to jak pro českou železnici, tak pro dálkovou osobní železniční dopravu na trati Praha Brno. Tyto vize musí reagovat na aktuální stav a řešit jeho zkvalitnění. Strana 34
35 Současný stav osobní železniční dopravy Pozitiva: pravidelný jednohodinový takt EC vlaků po celý den (to Praha Ostrava nemá), ve špičce půlhodinový takt ke zvýšení kapacity linky (to Praha Ostrava nemá), možnost (nikoliv povinnost) rezervace (to Praha - Ostrava nemá), možnost použít jediný jízdní doklad jediného dopravce (to Praha Ostrava nemá), návazná vozební ramena do zahraničí (Berlin, Hamburg, Wien, Budapest), rozumná úroveň jízdného, zajišťující stabilitu provozu (to Praha Ostrava nemá). Negativa: silně kolísavé typové složení parku vozidel (klimatizace ano/ne, tlakotěsnost ano/ne, vakuové WC ano/ne, zásuvky 230 V ano/ne, velkoprostory/kupé, nejistá přeprava zavazadel, kočárků a kol ), silně kolísavá úroveň cateringu (jídelní vůz ano/ne), nejednotné uspořádání vlaku, kapacitní potíže na rameni Česká Třebová Praha (umocněné open access Ostrava Praha), odklony jízdou přes Havlíčkův Brod, zpoždění, kapacitní potíže o víkendech, přesměrování dopravy Berlin Wien přes Leipzig Nürnberg (mimo ČR). Strana 35
36 Blízká budoucnost (plán 2014): railjet Společný produkt ČD a ÖBB railjet Pravidelný dvouhodinový takt Praha Brno Wien Graz jednotnost, záruka kvality přepravního produktu, ucelená volně průchozí jednotka, tlakotěsnost (odstranění tlakových rázů sekundárně: ticho, čisto, klidno), perfektní jízdní vlastnosti, vysoce účinné brzdy, klimatizace, vakuové toalety, zásuvky 230 V, wi-fi internet, palubní informační systém, elektronický rezervační systém, stravování v bistro voze i rozvážkový catering na místo, výtah a prostor pro přepravu osob na vozíku, dětský oddíl s kinem, stojany pro velká zavazadla, prostor pro kočárky, prostor pro kola, => jednotný moderní přepravní produkt garantované kvality Strana 36
37 Cestující potřebují rychlost Strana 37
38 a pohodlí. Strana 38
39 Navrhovaný jízdní řád od prosince 2014 Graz 6:26 8:26 10:26 12:26 14:26 16:26 18:26 20:26 Wien 9:01 11:01 13:01 15:01 17:01 19:01 21:01 23:01 Wien 7:06 9:06 11:06 13:06 15:06 17:06 19:06 Brno 6:40 8:40 10:40 12:40 14:40 16:40 18:40 20:40 Praha 9:15 11:15 13:15 15:15 17:15 19:15 21:15 23:15 Praha 6:45 8:45 10:45 12:45 14:45 16:45 18:45 20:45 Brno 9:20 11:20 13:20 15:20 17:20 19:20 21:20 23:20 Wien 10:56 12:56 14:56 16:56 18:56 20:56 22:56 Wien 6:59 8:59 10:59 12:59 14:59 16:59 18:59 20:59 Graz 9:33 11:33 13:33 15:33 17:33 19:33 21:33 23:33 Osmkrát denně kvalitní železniční spojení v pravidelném dvouhodinovém taktu EC Praha Brno (Wien Graz) produktem ČD/ÖBB railjet Strana 39
40 Linka Praha Brno: Vize 2020 Jednotné vozidlo s garantovaným vysokým standardem kultury cestování a garantovaná úroveň palubních služeb cestování na všech vlacích linky Postupný přechod na půlhodinový takt (princip vlaků D1) zvýšení kapacity přepravního proudu, nabídka četnějšího spojení Vloženými vlaky (v půlhodině) obnoveno tuzemské spojení z Brna směr Ústí nad Labem (Cheb) Odstranění kapacitních konfliktů na úseku Praha Česká Třebová zavedením standardního dvousegmentvého taktového jízdního řádu i na rameni Praha Ostrava Zkrácení jízdní doby Praha Brno na cca 2 hodiny 10 minut (modernizace Úvaly Běchovice, Ústí nad Orlicí, přeložka s tunelem u Bezpráví, na přímých úsecích 200 km/h, ETCS level 2, důsledné používání vozidel pro rychlost alespoň 200 km/h ) Souběžná výstavba vysokorychlostní trati nebude narušovat provoz linky Strana 40
41 Závěr Technický pokrok lze zdržet, ale ne zastavit. Otázka proto nezní, zda bude v České republice vybudován vysokorychlostní železniční systém, ale kdy bude v České republice vybudován vysokorychlostní železniční systém. Tedy jak bude mít Česká republika velké zpoždění v integraci do evropské sítě HS železnic. Faktor času působí negativně: HS železnice je potřebné budovat v období, ve kterém je EU potřebuje a proto jejich výstavbu velkoryse podporuje, HS železnice je potřeba budovat v období, dokud je ještě dostatek levné nafty pro stavební stroje, HS železnice je potřebné vybudovat dříve, než dojde k pustnutí odlehlých území. Strana 41
42 Děkuji Vám za Vaši pozornost. Ing. Jiří Pohl Engineer Senior Siemens, s.r.o. / IC RL EN Siemensova Praha 13 Česká republika siemens.cz/mobility Strana 42
Systémové řešení elektromobility ve městech
Ing. Jiří Pohl / 18.3.2014 / Brno Systémové řešení elektromobility ve městech Siemens, s.r.o., divize Rail Systems & Mobility and Logistics 2014 Všechna práva vyhrazena. siemens.cz/mobility Doprava Chůzí
VícePožadavky na vozidla pro provoz na tratích evropského vysokorychlostního
Požadavky na vozidla pro provoz na tratích evropského vysokorychlostního i konvenčního systému Jiří POHL Siemens kolejová vozidla Síť vysokorychlostních železnic je budována o zhruba sto padesát let později
VíceTrendy v osobní dopravě
Trendy v osobní dopravě Radek Dvořák Kancelář náměstka pro osobní dopravu Vozidla jako prvek konkurenceschopnosti ŽOD Velim, 13.11.2014 Investice do ŽKV od roku 2008 2014 (1/3) Po vyčlenění nákladní železniční
VíceJízdní řád 2015 v mezistátní a vnitrostátní dálkové dopravě Českých drah
Praha, 19. listopadu 2014 Jízdní řád 2015 v mezistátní a vnitrostátní dálkové dopravě Českých drah Dvouhodinový interval rychlovlaků railjet mezi Prahou, Brnem, Vídní a Grazem, zkrácení cesty mezi hlavním
VíceVliv technických inovací na cíle a nástroje železniční dopravy
Masarykova univerzita Brno X. Seminář Telč, Siemens, s.r.o. / 5. 11. 215 Vliv technických inovací na cíle a nástroje železniční dopravy Siemens, s.r.o., divize Mobility 215 Všechna práva vyhrazena. siemens.cz/mobility
VíceStrategie rozvoje dálkové železniční dopravy
Strategie rozvoje dálkové železniční dopravy Ing. Vít Sedmidubský Ing. Jindřich Kušnír Czech Raildays 2010 15. 17. 6. 2010, Ostrava Historie budování žel. infrastruktury 90. léta - výstavba železničních
VíceVRT v Německu, trať Norimberk - Mnichov
VRT v Německu, trať Norimberk - Mnichov 1. Vysokorychlostní tratě Železniční dopravu lze rozdělit na konvenční a vysokorychlostní. Mezníkem mezi nimi je rychlost 200 km/h. Vysokorychlostní tratě mohou
VíceNáklady a přínosy vysokorychlostní dopravy v podmínkách ČR
Náklady a přínosy vysokorychlostní dopravy v podmínkách ČR Ing. Jindřich Kušnír, Ministerstvo dopravy Česká železniční síť Železniční síť v České republice v podobě, v jaké ji známe dnes, byla vytvořena
VícePožadavky na železniční síť v jednotném systému dálkové a regionální dopravy
Požadavky na železniční síť v jednotném systému dálkové a regionální dopravy Ing. Jindřich Kušnír Ředitel odboru drah, železniční a kombinované dopravy Železnice síťový dopravní mód, efektivita závislá
VícePožadavky dopravce na zvyšování rychlostí na síti SŽDC
Požadavky dopravce na zvyšování rychlostí na síti SŽDC Jan Hrabáček GŘ ČD O14 16.5.2013, Kolokvium ŽelAktuel, Praha Dopravní výkony ČD Dopravní výkon mil. vlkm ČD v roce 2012 a 2013 (plán) 140 120 2012
VíceNetechnické obtíže v přípravě VRT
petr.slegr@cedop.info Faktory ovlivňující podobu železnice v ČR zaostalost železnice z doby před rokem 1989 a pokračování rozvoje IAD absence koncepce rozvoje (nebo spíše absence zájmu o rozvoj?) železniční
VíceINTEROPERABILITA V OBLASTI ŘÍZENÍ A ZABEZPEČENÍ
INTEROPERABILITA V OBLASTI ŘÍZENÍ A ZABEZPEČENÍ Ing. Zdeněk THUN 1 Úvod Interoperabilitou rozumíme schopnost železničního systému umožnit bezpečný a nepřerušovaný provoz vlaků dosahujících stanovených
VíceKoncepce rychlédopravy v ČR
Návrh postupného přetváření železniční sítě SŽDC konkurenceschopná evropská síť Mgr. Jan ILÍK Odbor drah, železniční a kombinované dopravy, MD ČR Koncepce rychlédopravy v ČR AKTUÁLNĚ-úkol Politiky územního
VícePostup modernizace železniční infrastruktury v ČR. Interoperabilita versus
Postup modernizace železniční infrastruktury v ČR. Interoperabilita versus protekcionizmus náměstek ministra 1 Postup modernizace železniční infrastruktury Harmonogram výstavby dopravní infrastruktury
VíceSpecifika mezinárodní dálkové dopravy
Specifika mezinárodní dálkové dopravy Jan Hrabáček GŘ ČD O16 8.11.2012, Seminář Telč 2012 Trendy mezinárodní dálkové dopravy Přepravní aspekty Nabídka Linkové uspořádání vs. jednotlivé spoje Cena Vliv
VícePožadavky cestujících na železniční dopravu v současnosti a v roce 2030
Czech Raildays 2013, Ostrava 18. 6. 2013 Požadavky cestujících na železniční dopravu v současnosti a v roce 2030 Miroslav Vyka // SVAZ CESTUJÍCÍCH VE VEŘEJNÉ DOPRAVĚ// prezident www.svazcestujicich.cz
VíceIng. Petr Šlegr Centrum pro efektivní dopravu petr.slegr@cedop.info
Ing. Petr Šlegr Centrum pro efektivní dopravu petr.slegr@cedop.info Centrum pro efektivní dopravu Think-tank pro rozvoj veřejné dopravy NGO Mise: vysoká rychlost a švýcarský přístup (taktový jízdní řád,
VíceDálková osobní doprava do roku 2030
Dálková osobní doprava do roku 2030 Jiří Nálevka GŘ ČD O14 12.9.2013, Konference Vize 2030, Brno Horizont 2030, jaký bude?? (je to pouhých 17 let!!!!) 2 2013 2030 vývoj v ČR Silniční doprava Další rozvoj
VíceGeografie dopravy aktuální geografické změny v jednotlivých druzích dopravy. HS Geografie nevýrobní sféry Přenáška č. 6
Geografie dopravy aktuální geografické změny v jednotlivých druzích dopravy HS Geografie nevýrobní sféry Přenáška č. 6 Uspořádání dopravního trhu a jeho změny V posledních letech dynamický vývoj přeprava
VíceINTEGROVANÉ DOPRAVNÍ SYSTÉMY
INTEGROVANÉ DOPRAVNÍ SYSTÉMY Ing. Martin Jareš, Ph.D. FD ČVUT, Horská, dveře č. 438 ROPID, Rytířská 10, 5. patro; jares@ropid.cz Přednášky umístěny na: ids.zastavka.net Témata přednášek Úvod Rozdělení
VíceVize dopravy ČR s akcentem na železniční dopravu. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Ředitel Odboru strategie Ministerstvo dopravy
Vize dopravy ČR s akcentem na železniční dopravu Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Ředitel Odboru strategie Ministerstvo dopravy Politika TEN-T Transevropská dopravní síť (TEN-T) vymezena nařízením Evropského parlamentu
VíceČD BIKE představení produktu
ČD BIKE představení produktu Půjčovny kol ČD Doplňková služba ČD fungující již od roku 2003. V provozu od dubna do října každého roku. V roce 2014 aktuálně 73 železničních stanic v 9 krajích ČR s provozem
Více(Nelegislativní akty) ROZHODNUTÍ
14.5.2011 Úřední věstník Evropské unie L 126/1 II (Nelegislativní akty) ROZHODNUTÍ ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 26. dubna 2011 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému Energie transevropského
VíceMinisterstvo dopravy stanoví podle 22 odst. 2, 35 odst. 2, 42 odst. 3, 43 odst. 1, 4 a 5, 44 odst. 1 a 66 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb.
173/1995 b. VYHLÁŠKA Ministerstva dopravy, kterou se vydává dopravní řád drah, ve znění vyhlášky č. 242/199 b., vyhlášky č. 174/2000 b., vyhlášky č. 133/2003 b., vyhlášky č. 57/2013 b. a vyhlášky č. 7/2015
VíceStudie VRT - analýza přepravních vztahů. a výhledové možnosti dopravních systémů ve vybraných směrech
Název akce: Datum zpracování: Objednatel: Zhotovitel: Vedoucí projektu: Zpracovali: Externí spolupráce: Hlavní cíl: Studie VRT Analýza přepravních vztahů Prosinec 2006 Ministerstvo dopravy České republiky
VícePříprava a výstavba českých
Ing. Milan Majer, SŽDC, S s.o., Stavební správa Plzeň Hustota zalidnění České republiky Rozloha 78 868,4 km 2 (21. místo v Evropě) Počet obyvatel 10,509 mil (12. místo v Evropě) Průměrná hustota zalidnění
VíceNástroje kraj. plánování
Nástroje kraj. plánování VLIV DOPRAVY NA KRAJINU doprava ochranná pásma migrační překážky nehody hluk Rozvoj dopravy - plánování Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Ing. Martin Dočkal, Ph.D.
VíceRegionální železniční doprava
Jihomoravský kraj Místo k žití, místo k podnikání Regionální železniční doprava Železniční síť Jihomoravského kraje Celková délka 700 km dvoukolejné 324 km elektrifikované 335 km Počet stanic a zastávek
VíceEurotrans, Brno 8.10.2013. Po Brně - zeleně. Překlad pro Brňáky: Po štatlu bez rychny
Po Brně - zeleně Překlad pro Brňáky: Po štatlu bez rychny Elektromobilita v Brně Elektromobilita je v Brně již více než sto let a je účinným nástrojem pro zvýšení výkonnosti, kvality a atraktivnosti městské
VíceParametry a priority přestavby železniční sítě ČR
Parametry a priority přestavby železniční sítě ČR Ing. Jiří Kalčík, projektant dopravních staveb Současný stav ţelezniční sítě České republiky vznikl historickým vývojem, který je od svých počátků konzistentní.
VíceKoncept provozu elektrických dvouzdrojových vozidel v regionální železniční dopravě v Kraji Vysočina
Koncept provozu elektrických dvouzdrojových vozidel v regionální železniční dopravě v Kraji Vysočina Jaroslav Novák UNIVERZITA PARDUBICE Dopravní fakulta Jana Pernera Katedra elektrotechniky, elektroniky
VíceZelenáa čistá Ostrava 2025. Strategie ekologizace a modernizace MHD v Ostravě
Zelenáa čistá Ostrava 2025 Strategie ekologizace a modernizace MHD v Ostravě Ing. Roman Kadlučka, Ph.D., listopad 2015 OSTRAVA metropole Moravskoslezského kraje Počet obyvatel k 31.12.2013 : 297 421 Rozloha:
VíceOPATŘENÍ PRO VLAKY DÁLKOVOU DOPRAVU - STÁVKA DNE 13.VI. 2011
OPATŘÍ PO VLAKY DÁLKOVOU DOPAVU - STÁVKA DNE 13.VI. 2011 Druh EC 70 Wiener Neustadt 12:04 Praha hl.n. 17:19 vlak odřeknut v celé trase EC 71 Praha hl.n. 4:39 Wiener Neustadt 9:55 vlak odřeknut v celé trase
VíceROZVOJ VYSOKORYCHLOSTNÍCH ŽELEZNIČNÍCH SYSTÉMŮ V EVROPĚ
ROZVOJ VYSOKORYCHLOSTNÍCH ŽELEZNIČNÍCH SYSTÉMŮ V EVROPĚ Karel SELLNER Doc. Ing. Karel SELLNER, CSc, Ministerstvo dopravy ČR, nabř. L. Svobody 1222, Praha 1 Úvod Růst národního hospodářství a integrace
VíceTSI CCS CR. Ing. Libor Lochman, Ph.D.
TSI CCS CR Ing. Libor Lochman, Ph.D. Výzkumný Ústav Železnicní www.cdvuz.cz TSI CCS CR (HS)??? TSI: : Technical Specification for Interoperability Technické specifikace pro interoperabilitu CCS: : Control-Command
VíceStatistická ročenka Skupiny České dráhy
2012 Statistická ročenka Skupiny České dráhy Obsah 2 Kolejová vozidla 4 Zaměstnanci 5 Osobní přeprava 6 Nákladní přeprava 9 Dopravní výkony 12 Hospodaření 14 Schéma sítě 16 Identifikační a kontaktní údaje
VíceNÁVRH ŽELEZNIČNÍHO JÍZDNÍHO ŘÁDU pro období od 10.12.2006 do 8.12.2007. 3701 25300/1 5001 c
u 010 (Praha -) Kolín - Česká Třebová km km ČD, a.s. Vlak R 421 b y f 5031 R 377 b y f 3701 25300/1 5001 R 971 5051 h VDIS Chvaletie - Moravany Ze stanie Cheb Dresden Hrade Králové 1 0 Praha-Holešovie
VícePožadavky dopravce na dopravní cestu
Přednášející: Bc. Marek Binko České dráhy, a.s., www.cd.cz Úvod dopravce je vázán na disponibilní infrastrukturu dopravce není schopen často plnit požadavky zákazníků z důvodu nízké kvality nebo kapacity
Více010 Česká Třebová - Kolín (- Praha) km SŽDC, státní organizace / ČD, a.s. Vlak 476 9306
010 Česká Třebová - Kolín (- Praha) km SŽDC, státní organizace / ČD, a.s. Vlak 476 9306 8650 2 2 5020 RJ 1020 VYDIS Moravany - Chvaletice, IDS IREDO Česká Třebová - Týnec nad Labem R 898 9310 5000 444
VíceVýluky na období 18.05.2015-24.05.2015 160 - Plzeň - Žatec (a zpět)
Výluka v úseku: Plasy - Kaznějov Výluky na období 18.05.2015-24.05.2015 160 - Plzeň - Žatec (a zpět) Datum konání: 01.05.2015 00:00 hod. - 07.06.2015 23:59 hod. Trať: 160 - Plzeň - Žatec (a zpět) Stanice:
VíceModerní vozidla pro rychlá železniční spojení v ČR
Moderní vozidla pro rychlá železniční spojení v ČR Top Expo Inovace & železnice 14. 6. 2018 Jiří Pohl, Siemens, s.r.o. Siemens, s.r.o. 2018. Všechna práva vyhrazena. OBSAH 1. Cíle rychlých spojení 2. Vozidla
Více(dále jen Smlouva ) Smluvní strany:
č. j.: 22/2015-190-EKO č. ev.: S-311-190/2015 výtisk č.:. Smlouva o veřejných službách v přepravě cestujících veřejnou drážní osobní dopravou k zajištění dopravní obslužnosti vlaky celostátní dopravy na
VíceModerní systémy regionální osobní dopravy
Bohumil Pokorný Moderní systémy regionální osobní dopravy Klíčová slova: regionální osobní doprava, integrované dopravní systémy, lehké kolejové systémy, lehké kolejové dráhy, lehká kolejová vozidla, integrovaná
VícePřehled relací a cen Včasná jízdenka Evropa
Německo Přehled relací a cen Včasná jízdenka Evropa Praha Berlin TAM: 178, 176, 378, 174, 17, 170 171, 173, 175, 177, 379, 179 Brno Dresden TAM: 176, 378, 174, 17, 170 171, 173, 175, 177, 379 Brno Berlin
VíceVRT Praha - Brno OBSAH
OBSAH 1. Zadání dokumentace... 4 2. Výchozí podmínky... 6 3. Popis tras... 7 3.1 Varianta V7... 7 3.2 Varianta H4... 10 3.2.1 Vztah varianty H4 a ZÚR... 11 4. Parametry tras... 13 4.1 Směrové poměry...
VíceRychlá spojení v České republice
Vedení vysokorychlostní tratě Praha Jihlava Brno přes území kraje Vysočina Ing. Pavel Tikman, Ing. Martin Vachtl SUDOP PRAHA a.s. středisko 205 koncepce dopravy Proč budovat vysokorychlostní železniční
VíceAŽD Praha s.r.o. Měřicí vůz ETCS
AŽD Praha s.r.o. Měřicí vůz ETCS Ing. Jan Patrovský AŽD Praha s.r.o. Historie v datech 1968 výroba motorového vozu 851 026-5 ve Vagónce Tatra n.p. Studénka 2012 zakoupení motorového vozu firmou AŽD Praha
VíceAnalýza dopravní obslužnosti
Analýza dopravní obslužnosti Část C1 dle zadávací dokumentace veřejné zakázky RAILHUC přestupní terminály a páteřní síť veřejné dopravy Kraje Vysočina Objednatel: Kraj Vysočina, Ţiţkova 57, 587 33 Jihlava
VíceVozidlový park souprav Velaro pro široký rozchod znamená opětné spuštění ruského programu VYSOKORYCHLOSTNÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY
Vozidlový park souprav Velaro pro široký rozchod znamená opětné spuštění ruského programu VYSOKORYCHLOSTNÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY Alexander Nazarov, Oleg Nazarov a Marion Protze* * Alexander Nazarov je prvním
VícePILOTNÍ PROJEKT A DALŠÍ ROZVOJ SYSTÉMU ETCS v ČR
PILOTNÍ PROJEKT A DALŠÍ ROZVOJ SYSTÉMU ETCS v ČR Ing. Petr Varadinov SŽDC, Odbor koncepce a strategie 1. ÚVOD Se sjednocováním Evropy, odstraňováním hranic mezi jednotlivými státy se neustále zvyšují nároky
VíceŽelezniční vozidla pro interoperabilní i neinteroperabilní železniční síť
Železniční vozidla pro interoperabilní i neinteroperabilní železniční síť Ostrava, 15.6.2011 Siemens AG. All rights reserved. 2011. All rights reserved. Potenciál železniční dopravy Železnice má značné
VíceModernizace železniční sítě a její kapacita
Modernizace železniční sítě a její kapacita ŽEL AKTUEL 22. května 2014 Praha Ing. Radim Brejcha, Ph.D. Odbor strategie Definice pojmů modernizace a kapacita: Propustná výkonnost (propustnost, kapacita)
VíceVliv vysokorychlostní železnice na mobilitu
Nádraží včerejška, nádraží zítřka: zkušenosti Francie a České republiky 23.6.2017 Vliv vysokorychlostní železnice na mobilitu Petr Šlegr, CEDOP Relace Vzdálenost [km] Jízdní doba Rychlost [km/h] Lille
VícePriority výstavby nových úseků. mezistátních vztahů
Priority výstavby nových úseků železniční sítě v ČR z pohledu mezistátních vztahů Ing. Jindřich Kušnír Ministerstvo dopravy 1 Mezinárodní souvislosti VRT v ČR Berlin Warszawa München Wien 2 Výchozí dokumenty
VíceŽelezniční infrastruktura pro nákladní dopravu
Železniční infrastruktura pro nákladní dopravu Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Ostrava, 16. 6. 2015 Parametry infrastruktury pro nákladní dopravu dle evropské legislativy - Nařízení Evropského
VíceGeografie dopravy nové trendy v dopravě. HS Geografie nevýrobní sféry Přenáška č. 7
Geografie dopravy nové trendy v dopravě HS Geografie nevýrobní sféry Přenáška č. 7 Intermodální doprava Rozvoj intermodalalismu, míra regulace a deregulace výrazně ovlivňují organizační a prostorový rámec
VícePriority rozvoje železniční
Priority rozvoje železniční dopravní cesty Ing. Petr Šlegr Dopravní komise Asociace krajů Poslání a vize SŽDC Poslání SŽDC plní funkci vlastníka a provozovatele dráhy celostátní a drah regionálních ve
VíceMá své opodstatnění zázemí pro cestující veřejnost? Dopravní obslužnost 2010 aneb po Ústeckém kraji bez auta Ing. Jiří Zachař
Má své opodstatnění zázemí pro cestující veřejnost? Dopravní obslužnost 2010 aneb po Ústeckém kraji bez auta Ing. Jiří Zachař Ústí nad Labem 22.9.2010 Obsah: 1. Vysvětlení pojmů 2. Modelový příklad 3.
VíceŽelezniční doprava a životní prostředí z pohledu koncepčních materiálů v ČR
Železniční doprava a životní prostředí z pohledu koncepčních materiálů v ČR Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. Líšeňská 33a, 636 00 Brno www.cdv.cz cz Zdroje hluku Dopravní hluk: silniční, železniční,
Více*CRDUX001H634* CRDUX001H634
*CRDUX001H634* CRDUX001H634 DRÁŽNÍ ÚŘAD, NERUDOVA 1, 772 58 OLOMOUC stavební sekce - oblast Olomouc Sp. Zn.: MO-SDO0035/10-5/Km V Olomouci dne 11. března 2010 Č. j.: DUCR-12678/10/Km Telefon: 602668934
VíceAKTUALIZACE POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE 2014
RK-1-2013-XX, př. 1 počet stran: 23 Aktualizace Politiky územního rozvoje 2014 AKTUALIZACE POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE 2014 Výtah částí týkajících se Kraje Vysočina Červeně: nový text Modrý text a přeškrtnuto:
VíceVysokorychlostní železnice v ČR proč?
Ing. Petr Šlegr Š Ing. Petr Šlegr Několik faktů z historie železnice ve světe a u nás 1805 Trevithickova parní lokomotiva 1825 První veřejná železnice v Anglii 1829 Liverpol Manchester 1832 koněspřežná
VícePostup prací na realizaci projektů ETCS v síti SŽDC
Postup prací na realizaci projektů ETCS v síti SŽDC Petr Varadinov K aktuálním problémům zabezpečovací techniky v dopravě VIII. ZČU 05/2014 Národní implementační plán ERTMS Návrh novely 03/2014 Cílové
VíceElektrizace tratí ve vazbě na konverzi napájecí soustavy a výstavbu Rychlých spojení v ČR
Elektrizace tratí ve vazbě na konverzi napájecí soustavy a výstavbu Rychlých spojení v ČR Ing Lapáček Petr Ing Boček Václav podklady Sudop Brno, Sudop Praha, EŽ Praha, ČD Je potřebné přejít na tratích
Více1 Funkční a příjemný veřejný prostor, kvalitní bydlení a vybavenost pro spokojený život (Liveable City)
Stav 2016 Strategické cíle / Opatření / projekty Vize 2030 Hlavní tematické okruhy: 1 Funkční a příjemný veřejný prostor, kvalitní bydlení a vybavenost pro spokojený život (Liveable City) 2 Koncepční rozvoj
Více010 (Praha -) Kolín - Česká Třebová
010 (Praha -) Kolín - Česká Třebová VYDIS Chvaletice - Moravany, IDS IREDO Týnec nad Labem - Česká Třebová km SŽDC, státní organizace / ČD, a.s. Vlak R 879 553 477 1 553 5041 5023 8651 4 4 5061 Ex 143
Více5 Posouzení efektivnosti variant jízdního řádu a provozu dle svazků tratí
5 Posouzení efektivnosti variant jízdního řádu a provozu dle svazků tratí V této, nejdelší ze všech kapitol, jsou souhrněé všechny informace, týkající se zvlášť jednotlivých svazků tratí: Výchozí předpoklady
VíceKoncepce modernizace železniční sítě v ČR
Koncepce modernizace železniční sítě v ČR Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Praha, 27. listopadu 2014 Vstupy do koncepce požadavky na infrastrukturu z dopravního trhu nákladní doprava osobní regionální
VícePříloha 4 11. Doprava a dopravní technologie aplikace ve strategickém dokumentu
Příloha 4 11. Doprava a dopravní technologie aplikace ve strategickém dokumentu V tomto textu je představena reflexe dílčích a celkových výstupů projektu WB-32-04: Dopravní obslužnost a technologie ve
VíceDlouhodobá vize SŽDC. Bc. Marek Binko. ředitel odboru strategie. Czech Raildays, Ostrava, 18. června 2013
Dlouhodobá vize SŽDC Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Hlavní poslání a činnosti Předmět činnosti Na základě platné právní úpravy Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, plní funkci
VíceGeografie České republiky. Doprava
Geografie České republiky Doprava Doprava Poloha ČR uvnitř Evropy usnadňuje rozvoj dopravy a dopravních cest Rozsáhlá dopravní infrastruktura co do rozsahu dopravních sítí (výsledek roztříštěnosti sídelní
VíceKompatibilita kolejových obvodů a drážních vozidel - aktuální stav, evropské aktivity s vazbou na ČR
7. konference - Zabezpečovací a telekomunikační systémy na železnici Aktuální výzvy moderního řízení železniční dopravy a zajištění její bezpečnosti Kompatibilita kolejových obvodů a drážních vozidel -
VíceÚloha SŽDC v přípravě Rychlých spojení
Úloha SŽDC v přípravě Rychlých spojení Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Czech Raildays 2014 Tratě Rychlých spojení (RS) = tratě pro vysokorychlostní železniční dopravu dle Nařízení Evropského parlamentu
VíceVliv interoperability na českou dálkovou a regionální železniční dopravu. Konference Czech Raildays 2010 Ing. Pavel Kodym
Vliv interoperability na českou dálkovou a regionální železniční dopravu Konference Czech Raildays 2010 Ing. Pavel Kodym Obsah 1. Úvod reforma železnic 2. Rozšíření působnosti TSI 3. Vliv TSI řízení zabezpečení
VíceB. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIR- ŠÍCH VZTAHŮ, VČETNĚ VYHODNOCENÍ SOULADU S PÚR ČR 2008
B. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIR- ŠÍCH VZTAHŮ, VČETNĚ VYHODNOCENÍ SOULADU S PÚR ČR 2008 B.1 KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ SE SOUSEDNÍMI KRAJI Rozvoj území Jihomoravského kraje je z
VíceMartin Boháč ČD Cargo, a. s. Specialista podpory prodeje Martin.Bohac@cdcargo.cz
Soudobé trendy v nákladní železniční dopravě a teritoriální expanze. Martin Boháč ČD Cargo, a. s. Specialista podpory prodeje Martin.Bohac@cdcargo.cz Železniční doprava ekologická doprava celosvětově produkuje
VíceJÍZDNÍ ŘÁD 2014 2015 platí od 7. září 2015. Ex 143
010 (Praha -) Kolín - Česká Třebová VYDIS Chvaletice - Moravany, IDS IREDO Týnec nad Labem - Česká Třebová km SŽDC, státní organizace / ČD, a.s. Vlak R 879 5041 5023 5061 8651 3 Ex 143 5043 6281 Ex 571
VíceSpolečný dopravní systém pro Prahu a Středočeský kraj. Ing. Martin Jareš, Ph.D. ROPID
Společný dopravní systém pro Prahu a Středočeský kraj Ing. Martin Jareš, Ph.D. ROPID Konference Trendy evropské dopravy - Praha - 16. 6. 2014 Dva IDS v jedné aglomeraci: PID a SID založena 1993 celé území
VíceNově přijatá a připravovaná TSI
Vývoj v technické normalizaci a železniční interoperabilitě Radek Čech ACRI Akademie 2011, Praha, 04.05.2011 RISC Výbor pro železniční interoperabilitu a bezpečnost zřízený na základě směrnice 2008/57/ES
Vícemodulární řídicí systém pro všechny druhy vozidel na energeticky úsporné řízení AŽD Praha, s.r.o. MSV elektronika s.r.o., Studénka
AŽD Praha CRV & AVV modulární řídicí systém pro všechny druhy vozidel se zvláštním zaměřením na energeticky úsporné řízení Dr. Ing. Aleš Lieskovský, Dr. Ing. Ivo Myslivec AŽD Praha, s.r.o. Ing. Pavel Hanzelka,
VíceZVYŠOVÁNÍ PŘEPRAVNÍ VÝKONNOSTI ŽELEZNICE CESTOU NOVÝCH TECHNICKÝCH ŘEŠENÍ
ZVYŠOVÁNÍ PŘEPRAVNÍ VÝKONNOSTI ŽELEZNICE CESTOU NOVÝCH TECHNICKÝCH ŘEŠENÍ Abstrakt. Železniční síť se v posledních létech velmi výrazně polarizuje na dopravně silně zatížené tratě, které pracují na mezi
VíceŽD TTP Tabulky traťových poměrů
ŽD TTP Tabulky traťových poměrů Trať č.311a (312A + 312 B) 312A: Šumperk Petrov n.d. Kouty n.d. 312B: Petrov n.d. Sobotín schváleno rozhodnutím ředitele provozovatele dráhy ze dne 26.10.2009 (čj.: 18277/09)
VíceRail Freight Corridor 9 Železniční nákladní koridor č. 9 Koridor nákladnej dopravy č. 9 RFC 9 CS CORRIDOR
Rail Freight Corridor 9 Železniční nákladní koridor č. 9 Koridor nákladnej dopravy č. 9 RFC 9 CS CORRIDOR INVESTMENT PLAN INVESTIČNÍ PLÁN INVESTIČNÝ PLÁN Based on Regulation (EU) No. 913/2010/EU of 22
VíceCeník akční nabídky Včasná jízdenka Evropa / First Minute Europe, platnost od 15. 10. 2015
Ceník akční nabídky Včasná jízdenka Evropa / First Minute Europe, platnost od 15. 10. 2015 Ceny Včasných jízdenek Evropa jsou stanoveny v EUR a přepočítávají se dle platného Jednotného železničního kurzu
VíceŽelezniční doprava výhled do příštího období. Ing. Jindřich Kušnír & Ing. Luboš Knížek Odbor drážní a vodní dopravy
Železniční doprava výhled do příštího období Ing. Jindřich Kušnír & Ing. Luboš Knížek Odbor drážní a vodní dopravy Železniční doprava výhled do příštího období 1. Modernizace železničních tratí 2. Interoperabilita
VíceDÍL 2 ZÁVAZNÝ VZOR SMLOUVY. Příloha 2c ZVLÁŠTNÍ TECHNICKÉ PODMÍNKY
DÍL 2 ZÁVAZNÝ VZOR SMLOUVY Příloha 2c ZVLÁŠTNÍ TECHNICKÉ PODMÍNKY SPRÁVA ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTY, STÁTNÍ ORGANIZACE 1 OBSAH: 1. SPECIFIKACE PŘEDMĚTU PLNĚNÍ... 3 2. POPIS PŘEDMĚTNÉ STAVBY... 3 3. PŘEHLED
VíceUdržitelná doprava v evropských městech 17. leden 2012, Ostrava!!! Ing. Petr Šlegr Centrum pro efektivní dopravu petr.slegr@cedop.
Udržitelná doprava v evropských městech 17. leden 2012, Ostrava!!! Ing. Petr Šlegr Centrum pro efektivní dopravu petr.slegr@cedop.info Centrum pro efektivní dopravu Think-tank pro rozvoj veřejné dopravy
VíceZvyšování rychlostí na stávajících tratích a koncepce Rychlých spojení
Zvyšování rychlostí na stávajících tratích a koncepce Rychlých spojení Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie České Budějovice, 8. dubna 2014 Rychlejší železnice = atraktivnější pro zákazníky (objednatele
VíceSTAVBY NA ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTĚ. Ing. Miroslav Konečný ( SŽDC)
STAVBY NA ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTĚ Ing. Miroslav Konečný ( SŽDC) Investiční priority SŽDC Modernizace čtyř železničních koridorů Modernizace vybraných železničních uzlů Interoperabilita vybrané železniční
Více1. změna účinnost od 1. 4. 2006
(Příloha ke smlouvě o provozování drážní dopravy č. 1227/03-11/3) České dráhy, a.s. Přípojový provozní řád OPŘ Praha č.j. 99/03-11/3 pro dráhu-vlečku odbočující z vlečky MODEL OBALY a.s., OPAVA - závod
VíceIntermodální přepravy silnice-železnice
Intermodální přepravy silnice-železnice = moderní alternativa kamionových přeprav Kal_obr_BEZ_tisk2.jpg Lovosice, 25.2.2013 BOHEMIAKOMBI spol. s r.o. Opletalova 6 113 76 Praha 1 Tel. +420 242 444 560 Fax
VíceČeská železnice na křižovatce
Česká železnice na křižovatce Ing. Petr Žaluda předseda představenstva a generální ředitel ČD, a.s. Prague Marriott Hotel, 7. září 2010 Orientace na zákazníka dopravce ČD, a.s., je v přímém kontaktu se
VíceProgram rozvoje Rychlých železničních spojení v ČR dopravní modelování
Program rozvoje Rychlých železničních spojení v ČR dopravní modelování Základem pro přepravní prognózu byl národní strategický dopravní model zpracovaný v rámci Dopravních sektorových strategií. Tento
VícePotenciál moderní železnice pro růst dopravní obslužnosti
Seminář Standardy dopravní obslužnosti - centrální strategie vs. krajské priority Telč, 6.11. 2014, Siemens, s.r.o. Potenciál moderní železnice pro růst dopravní obslužnosti Siemens, s.r.o., divize Rail
VíceVýluky na období 20.07.2015-26.07.2015 160 Výluka v úseku: Třemošná u Plzně - Plzeň hlavní nádraží Typ: Datum konání: Trať: Stanice:
Výluky na období 20.07.2015-26.07.2015 160 - Plzeň - Žatec (a zpět) Výluka v úseku: Třemošná u Plzně - Plzeň hlavní nádraží Datum konání: 18.06.2015 00:00 hod. - 17.08.2015 23:59 hod. Trať: 160 - Plzeň
VícePřevod zboží ze silniční přepravy na železnici
Převod zboží ze silniční přepravy na železnici Květen 2008 Ing. Vladimír Fišer, Bohemiakombi Kdo je Bohemiakombi? Operátor kombinované dopravy silnice - železnice Propojuje a slaďuje zájmy silničních dopravců
VíceSpráva železniční dopravní cesty, státní organizace, Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1. Vojenské přepravy
Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1 SŽDC D33 Vojenské přepravy Schváleno dne: 17.4.2012 č.j.: S 16766/2012-BEZ Účinnost od 1. června 2012 Počet listů :
VíceRADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 27. července 2012 (OR. en) 12962/12 TRANS 260
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 27. července 2012 (OR. en) 12962/12 TRANS 260 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Evropská komise Datum přijetí: 25. července 2012 Příjemce: Generální sekretariát Rady Č. dok. Komise:
VíceElektromobilita nekolejové veřejné dopravy v Praze. Michal Andelek
Elektromobilita nekolejové veřejné dopravy v Praze Michal Andelek 17. 9. 2019 Elektromobilita v Praze 178 mil. vozokm / rok 1,3 mld. cestujících / rok METRO 33% BUS 35% TRAM 32% METRO 48% TRAM 27% BUS
VíceRychlá spojení. aktualizovaná koncepce VRT pro ČR. Ing. Jindřich KUŠNÍR Ředitel odboru drážní a vodní dopravy Ministerstvo dopravy ČR
Rychlá spojení aktualizovaná koncepce VRT pro ČR Ing. Jindřich KUŠNÍR Ředitel odboru drážní a vodní dopravy Ministerstvo dopravy ČR zóna 1 : hustá síť VRT a rychlých konvenčních tratí vysoký stupeň mobility
Více