Geopark Vysočina Březen 2016

Transkript

1 Geopark Vysočina Březen 2016

2 Obsah 1. Úvod Identifikace území Název nominovaného národního geoparku Přesné vymezení území národního geoparku Určení geografického regionu Rozloha národního geoparku Popis subjektu odpovědného za řízení geoparku Vědecký popis území Geologická územní charakteristika Význam geotopů pro vědu a vzdělávání Seznam a popis nejvýznamnějších přírodovědně a kulturně cenných lokalit Maloplošná chráněná území Významné krajinné prvky Zdůvodnění nominace do sítě Národních geoparků Potenciál k vyhlášení velkoplošného chráněného území (CHKO) Komplexní analýza potenciálu území pro geoturismus a související udržitelně rozvojové a osvětové aktivity Analýza poptávky Analýza cílových skupin - geoturista Geoparku Vysočina Analýza nabídky Marketingová strategie geoparku Marketingový mix Vybrané rekreační možnosti a přehled aktivit šetrné turistiky na území Geoparku Vysočina nebo v těsném sousedství Konference pořádané Geoparkem Vysočina Zahraniční stáže Reserve geologique de Haute Provence (Francie Září 2010) Geopark Novograd (Slovensko, Maďarsko, březen 2011) Současná situace území Ekonomické aktivity Geoturismus v Geoparku Vysočina Stručné shrnutí geotopů a dalších významných lokalit Další atraktivity Geoparku Vysočina Kulturní a sportovní akce Nové moderní geoprodukty

3 Další naučné a jiné stezky Další aktivity Webové stránky Gastronomické produkty Propagační materiály Příběh žuly Seznam a popis spolupracujících subjektů Návrh plánu aktivit do budoucna Nové geoprodukty Geomoučníky Geošperky Žulíkova vandrovní knížka Síť geoprůvodců Stezka v korunách stromů Informační centrum Geoparku Vysočina Propagační materiály Geoakce Popis politiky udržitelného rozvoje a význam geoturismu v tomto kontextu Závěr Přílohy...LXXI 9.1. Výtah z Posudku na návrh národního geoparku Vysočina...LXXI 9.2. Fotogalerie... LXXIV 9.3. Propagační materiály... XCVIII 9.4. Produkty... C 9.5. Žulíkova vandrovní knížka... CV 9.6. Naučné stezky s BeeTaggy... CXI 9.7. Příběh žuly... CXXIII 3

4 1. Úvod Hlavním posláním geoparku Vysočina je, v souladu s Chartou národních geoparků České republiky (angl. Charter of National Geopark of the Czech Republic, National Geoparks Charter), prosazování ochrany, prezentace a propagace krajinného dědictví na základě principu udržitelného rozvoje, rozvoj a podpora geoturismu, zemědělství, tradičních řemesel a dalších původních hospodářských aktivit, propagace poznávání a zachování charakteru území v jeho celku, upevňování vazeb obyvatel ke krajině, spolupráce s místními podniky, propagace a podpora vytváření nových aktivit spojených s geologickým dědictvím, spolupráce s ostatními národními geoparky, podpora environmentální výchovy a vzdělávání, vědeckého výzkumu v naukách o Zemi, úsilí o uchování geologického dědictví. Území Geoparku Vysočina představuje významnou oblast nejen z geologického a geomorfologického hlediska, ale i s ohledem na množství historických či architektonických památek a maloplošných chráněných území. Jedním z úkolů geoparku je vytvořit dobré podmínky pro rozvoj geoturismu, zvýšit propagaci celkového obrazu geoparku, informovanost návštěvníků a připravit atraktivní nabídku služeb, která bude podporovat moderní formu turismu, spojenou s poznáváním a šetrnou k životnímu prostředí. Důležitým úkolem projektu je vytvořit příležitosti a umožnit místním obyvatelům, aby se zapojili do uskutečňování tohoto záměru trvalé péče o hodnoty přírodního a kulturního dědictví a navazovali spolupráci v revitalizaci a rozvoji území, aby koordinovali svoje aktivity s ohledem na dlouhodobé plánování a soběstačnost. 4

5 2. Identifikace území 2.1. Název nominovaného národního geoparku Geopark Vysočina 2.2. Přesné vymezení území národního geoparku Geopark Vysočina je vymezen ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Telč, Pelhřimov, Jihlava. Leží v obvodu územní působnosti obcí Volevčice, Olší, Horní, Myslová, Krahulčí, Vanov, Telč, Hostětice, Kostelní Myslová, Doupě, Borovná, Panské Dubenky, Klatovec, Řídelov, Třeštice, Horní Ves, Horní Dubenky, Jihlávka, Kaliště, Lhotka, Vanůvek, Mysletice, Růžená, Řásná, Mrákotín, Telč, Počátky, Batelov, Třešť. Geopark zahrnuje katastrální území nebo jejich části Býkovec, Lhotka u Mrákotína, Hostětice, Volevčice u Telče (část), Olší u Telče, Horní Dubenky, Horní Ves (část), Kostelní Myslová (část), Doupě, Borovná, Čenkov u Třeště (část), Mysletice (část), Lovětín u Třešti, Telč (část), Vanov, Studnice u Telče (část), Řídelov, Klatovec, Horní Myslová (část), Krahulčí u Telče, Panské Dubenky, Počátky (část), Mrákotín u Telče, Nová Ves u Třešti, Řásná, Batelov (část), Částkovice u Hostětic, Praskolesy u Mrákotína, Heřmaneč u Počátek, Léskovec, Vanůvek, Rácov, Třeštice, Jihlávka, Růžená, Kaliště u Horních Dubenek Určení geografického regionu Českomoravská vrchovina 2.4. Rozloha národního geoparku Rozloha: 180,22km 2 5

6 Obrázek 1: Geologická mapa Geoparku Vysočina (autor: K. Verner, J. Pertoldová) 6

7 Obrázek 2: Mapa Geoparku Vysočina (zdroj: Geopark Vysočina) 7

8 2.5. Popis subjektu odpovědného za řízení geoparku STATUT dobrovolného svazku obcí MIKROREGION TELČSKO I. Základní ustanovení (1) Dobrovolný svazek obcí Mikroregionu Telčsko (dále jen svazek ) je založen ve smyslu ust. 49 a násl. Zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o obcích ). (2) Svazek byl založen na základě zakladatelské smlouvy uzavřenou dne Zakladatelská smlouva spolu se zákládajícími členy svazku je přílohou Stanov dobrovolného svazku obcí Mikroregion Telčsko. (3) Statutární orgán: 1. Mgr. Roman Fabeš, Květinová 240, Telč - Štěpnice 2. Miroslav Požár, Mrákotín 264 (4) Svazek byl registrován dne na Krajském úřadě kraje Vysočina pod č. j. KUJI 13443/2003 PS. (5) Sídlo svazku: náměstí Zachariáše z Hradce 4, Telč, okres Jihlava, kraj Vysočina II. Předmět činnosti (1) Péče o zvýšení výkonnosti a konkurenceschopnosti ekonomiky mikroregionu (2) Péče o rozvoj cestovního ruchu mikroregionu (3) Činnost směřující ke zvýšení kvality sociálního prostředí (4) Činnost směřující ke zlepšení dopravní infrastruktury mikroregionu 8

9 (5) Činnost směřující ke zlepšení technické infrastruktury mikroregionu (6) Činnost směřující k ochraně životního prostředí, správy veřejné zeleně a lesů a zkvalitnění péče o venkovskou krajinu mikroregionu (7) Činnost směřující k postupnému naplňování Strategického plánu rozvoje Mikroregionu Telčsko v podobě, schválené členskou schůzí Mikroregionu Telčsko Kompletní Stanovy svazku se Zakladatelskou smlouvou jsou součástí příloh Nominační dokumentace. 9

10 3. Vědecký popis území 3.1. Geologická územní charakteristika Území Geoparku Vysočina zahrnuje horninové komplexy vysoce metamorfovaných hornin moldanubika (migmatity a migmatitizované pararuly) ve vztahu k širšímu spektru magmatických hornin granitového složení, které náleží jednomu z nejrozsáhlejších magmatických těles v oblasti západní a střední Evropy moldanubickému plutonickému komplexu. Geologická stavba na území Geoparku Vysočina umožňuje charakterizovat a pochopit rozmanité geologické procesy vývoje hlubších částí variského horského pásma, které vznikalo vlivem kolize dvou kontinentů Laurussie a Gondwany v období svrchního devonu až karbonu ( milionů let). Během těchto orogenních procesů byly původní horninové komplexy rozmanitého stáří a složení vystaveny výrazným změnám tlaku a teploty. Změny teplotně-tlakových podmínek měly svůj původ ve zvyšování mocnosti kontinentální kůry, narůstajícímu tektonickému napětí a vyššímu příspěvku tepla vlivem probíhajících metamorfních reakcí, výstupu žhavých magmat a nakonec výzdvihu hornin do vyšších úrovní zemské kůry. Tyto procesy měly za následek rozsáhlou a polyfázovou přeměnu (metamorfózu) původních hornin, a to jak z pohledu minerálního složení, tak i staveb hornin. Nové teplotnětlakové podmínky přeměny původních hornin dosahovaly hodnot v rozmezí C a 5 15 kilobarů, což odpovídá podmínkám spodní a střední kontinentální kůry (v hloubkách v rozmezí kilometrů pod zemským povrchem). Jedním z nejrozšířenějších hornin na území Geoparku Vysočina jsou silně metamorfované sedimenty písčitého až drobového charakteru (pararuly), které byly za vysokých teplot částečně taveny (migmatitizovány) za vzniku různých texturních typů migmatitizovaných rul a migmatitů. Tyto regionálně velmi rozšířené horniny obsahují omezené polohy (čočky) hornin původně kontrastního složení. Jedná se o metamorfované sedimenty s výraznějším obsahem vápníku (erlany), přeměněné bazické vulkanické horniny (amfibolity) a metamorfované magmatické horniny granitového charakteru (ortoruly). Migmatity tvoří nepravidelné pásky tvořené krystalovanou taveninou leukogranitového složení (křemen a živec) tzv. leukosom a zbývající neroztavené minerály (biotit) tzv. restit. Mezi další minerály, které se v migmatitech vyskytují, patří alumosilikát, stabilní za vysokých teplot (sillimanit), cordierit, granát a někdy muskovit. Vzájemné vztahy mezi horninotvornými minerály ukazují na složitou cestu vzniku a vývoje této horniny. Polohy vznikající taveniny byly propojovány a magma ve formě nepravidelných magmatických těles 10

11 vystupovalo vzhůru k zemskému povrchu. Během výstupu magmatu došlo vlivem nižších teplot ve svrchnějších částech zemské kůry k jeho postupné krystalizaci a tvorbě nových typů magmatických hornin granitového složení. Nepravidelná mocnost kompozičních pásků a jejich vrásnění má původ v orientovaném tektonickém napětí. Aplikací moderní metody datovní izotopového rozpadu U a Pb u minerálů jako je monazit nebo zirkon bylo na území Geoparku Vysočina určeno stáří těchto procesů na 329 miliónů let před dnešní přítomností. Význačné procesy metamorfní přeměny za vysokých teplotně-tlakových podmínek spojené s tavením hornin, migrací vzniklé taveniny a její krystalizací ve formě rozmanitých tělísek granitoidních hornin je možné názorně pozorovat na lokalitách ve východní části Geoparku Vysočina. Částečným tavením těchto metasedimentárních hornin vznikly v závěrečných fázích variských orogenních procesů podstatné části moldanubického plutonického komplexu o celkové rozloze více než km 2. Jedná se o kompozitní těleso, které zahrnuje celou řadu intruzí různých tvarů a rozmanitých vztahů ke svému okolí (plutonů, pňů a žil). Svým složením je tento plutonický komplex poměrně homogenním tělesem, více než 80% jeho odkryté části tvoří pouze několik mírně odlišných typů granitových hornin. Existující radiometrická stáří (U/Pb atování na zirkonech a monazitech) ukazují, že hlavní část komplexu krystalovala v časovém rozmezí milionů let. 11

12 Obrázek 3: Moldanubický plutonický komplex (autor: K. Verner) V západní části Geoparku Vysočina vystupují reprezentativní části zmíněného moldanubického plutonického komplexu. Na jeho území vystupují tří odlišné texturní typy dvojslídných granitoidů typu Eisgarn. Pro tyto granitoidní horniny je typický výskyt magmatických textur, jako jsou například dobře vyvinuté vlastní krystalové tvary jednotlivých minerálů, jejich přednostní prostorová orientace a přítomnost akumulací minerálů obdobného složení. Tyto fenomény mají svůj původ v procesech krystalizace z taveniny, toku magmatu během jeho výstupu a odlišných fyzikálních vlastnostech jednotlivých minerálů. V oblasti Geoparku Vysočina je nejrozšířenější varietou eisgarnského typu granitu dvojslídný granit typu Mrákotín. Tato hornina má charakteristickou středně zrnitou texturu. Z pohledu 12

13 minerálního složení je tvořena křemenem, kyselým plagioklasem (albitem až oligoklasem), draselným živcem, muskovitem a biotitem. Dále se v hornině vyskytuje andalusit, v akcesorickém množství pak zirkon, monazit, ilmenit, granát a běžné rudní minerály. Přítomnost magmatického andalusitu ukazuje na velmi mělké (nízkotlaké) podmínky vmístění a krystalizace tohoto granitu. Mezi lokality charakteristického výskytu této horniny patří lokality, jako je Míchova skála, činný lom v Panských Dubenkách a Mrákotíně. Dalším typem je méně rozšířený porfyrický muskovit-biotitický granit typu Číměř, který se vyskytuje v okolí zříceniny hradu Štarkov, v lomu Řásná a v okolí Nové Vsi. Posledním typem je jemnozrnný muskovitický granit s dominantním výskytem na území Skelného vrchu. Vztahy mezi zmíněnými varietami granitoidů mají charakter intruzivních kontaktů s výrazně nepravidelným průběhem a často pozvolnými přechody. Na základě těchto terénních pozorování se dají předpokládat obdobné fyzikální vlastnosti krystalizujících granitových variet, a tedy obdobná stáří krystalizace. Tvorba zájmové části moldanubického plutonického komplexu byla spojena s procesy magmatického stopingu. Jedná se o procesy pohlcování bloků okolních hornin vystupujícím magmatem. Magmatický stoping je v celosvětovém měřítku pokládán za velmi významný proces, který umožňuje a řídí výstup magmatu v podmínkách svrchní zemské kůry. Doklady tohoto význačného procesu přítomnost ostrohranných bloků migmatitů o různé velikosti, tvaru a charakteru hranic je možné pozorovat na lokalitě činného lomu Rácov. Obrázek 4: Činný lom Mrákotín (autor: J. Pertoldová) 13

14 Po ukončení krystalizace granitoidů moldanubického plutonického komplexu v závěrečných obdobích variských horotvorných procesů regionální tektonické napětí umožnilo vznik celé řady struktur křehké deformace. Mezi hlavní patří pravidelné systémy extenzních puklin a zlomových zón a to přednostně v ssv.-jjz. a zsz.-vjv. orientaci. V souvislosti s vývojem těchto struktur do horninového komplexu pronikly omezené porce specifických typů magmat a to ve formě výrazně planárních deskovitých těles nebo žil. Jedná se o značně diferencované granitoidy a lamprofyry. Přítomnost a vztahy těchto žilných hornin je možné pozorovat na lokalitě lomu Rácov. V úzké souvislosti se závěrečnými fázemi variských procesů v období svrchního karbonu a spodního permu ( Ma) docházelo k velmi rychlému zvětrávání a erozi vysokého horstva, oblast Českého masivu se postupně stává stabilní kontinentální platformou. V následujícím období mezozoika a terciéru (280-3 Ma) probíhaly v oblasti Geoparku Vysočina procesy spojené s vývojem mělkých jezer a tektonicky predisponovaných říčních systémů, pro období kvartéru (3-0 Ma) jsou naopak typické rychlé změny klimatu a rychlý dynamický vývoj reliéfu dnešní krajiny. Na základě studia charakteru reliéfu krajiny, typu a mocnosti kvartérních sedimentů je možné rekonstruovat vývoj dnešní říční sítě, klimatu a vliv lidské činnosti na krajinu. Reliéf krajiny je výsledkem interakce endogenních činitelů (složení hornin a tektonika) a exogenních procesů (zvětrávání, eroze, akumulace sedimentů). Území Geoparku Vysočina patří mezi charakteristickou denudační oblast s omezeným výskytem sedimentárního pokryvu. Nicméně, také v tomto území je možné se setkat s přírodními jevy a fenomény, které mají z hlediska studia vývoje reliéfu a procesů zvětrávání jedinečný význam. Největší význam pro modelaci krajiny zde měly procesy eroze a svahové deformace. Jednalo se například o soliflukci, plošné splachy, sesuvy a skalní řícení. Projevy těchto procesů lze studovat na řadě významných lokalit jako je Mrhatina, Malý a Velký Špičák a Míchova skála. Mezi další význačný faktor vývoje reliéfu patří také fluviální činnost. Charakter vodních toků a jejich vitalita byla podmíněna klimatem, litologickým složením a spádovými poměry. V oblastech se strmější spádovou křivkou toků a v oblastech tvořených odolnějšími horninami převažovala hloubková eroze a vznik hlubokých erozních údolí a strží. Na tocích s menším spádem byla dominantní boční eroze doprovázená vznikem širokých údolních niv a akumulací sedimentů. Ve vývoji reliéfu oblasti nelze opomenout eolickou činnost, která byla důležitým krajinotvorným faktorem v období glaciálů v průběhu pleistocénu. Projevy eolické činnosti 14

15 jsou zachovány ve formě voštin na lokalitě Mrhatina. V oblasti Telčska lze dále pozorovat projevy zvětrávání. V důsledku chladných období pleistocénu převládají doklady mechanického zvětrávání doprovázené periglaciálními jevy. Instruktivní příklady mechanického rozpadu hornin, vznik autochtonních kamenných moří, mrazových srubů, kryoplanačních teras lze pozorovat na řadě lokalit jako je například Mrhatina, Štamberk a Míchova Skála. Projevy chemického zvětrávání v tropickém klimatu terciéru lze pozorovat na zaoblených granitových balvanech a vyvinutých žlábkových škrapech na lokalitě Štamberk. Mezi další význačný exogenní fenomén patří výskyt rašelin. Rašeliny mají z pohledu geologického výzkumu stratigrafický význam, který je využíván pro geologické a geomorfologické mapování. Slouží také ke sledování vývoje přírodního prostředí, zvláště za posledních let. Pylová analýza by pomohla výzkumu relativně rozsáhlých rašeliništních komplexů, které se vyskytují na území Geoparku Vysočina. Výsledky pylové analýzy umožní rekonstrukci vývoje vegetace a klimatu v období po ústupu posledního zalednění v kvartéru. Na území Geoparku Vysočina se vyskytují chráněná rašeliniště například Bažanka, Kaliště a Zhejral. Oblast Geoparku Vysočina leží v blízkosti hlavního evropského rozvodí, které od sebe odděluje povodí Dunaje a Labe, čili v úmoří Černého a Severního moře. Vzhledem ke geomorfologické pozici zájmové oblasti, náležící vrcholovým partiím jižní části Vysočiny, zde pramení několik významných vodních toků a dochází k malé akumulaci podzemních vod. Přímý vodohospodářský význam (možnosti jímání podzemní vody) je proto relativně malý. Hlavní hydrogeologický význam oblasti spočívá ve formování povrchového a podzemního odtoku, který je zde z celého kraje Vysočina nejvyšší. Hladina podzemní vody je převážně volná, k jejímu lokálnímu napětí dochází v případě překrytí kolektoru kvartérními eolickými nebo hlinitými deluviálními sedimenty. Proudění podzemní vody je lokální, odvodnění probíhá nejčastěji skrytým příronem do uloženin údolních niv nebo přímo do vodních toků. Údolí vodních toků jsou často založená na tektonických zónách, podél nichž bývají horniny silně porušeny a tato pásma působí jako drény okolních puklinových systémů. K částečnému odvodnění podzemních vod dochází prostřednictvím rozptýlených pramenních vývěrů. Objevují se také soustředěné pramenní vývěry, které jsou často vázané na výrazné morfologické změny terénu nebo tektonické linie. Z významnějších pramenů je možno jmenovat pramen Jihlavy v těsné blízkosti hlavního evropského rozvodí s vydatností kolem 15

16 1,0 l.s -1, Studánka Páně na svahu Javořice s vydatností kolem 0,3 l.s -1 nebo pramen Svaté Kateřiny v bývalých lázních s vydatností až 1,5 l.s -1. V podzemních vodách v zájmové oblasti převažují podzemní vody typu Ca-HCO3, výjimečně se vyskytují podzemní vody typu Ca- HCO3SO4. To znamená, že mezi kationy převažuje vápník a mezi anionty hydrogenuhličitany a sírany. Celková mineralizace podzemních vod je nízká nejčastěji do 0,3 g.l -1, v antropogenně ovlivněných vodách může mineralizace narůstat za současného zvyšování koncentrací nežádoucích složek. Výsledky základních chemických analýz potvrzují poměrně dobrou kvalitu a nízké obsahy nežádoucích složek, zejména dusičnanů, ve vodách z pramenních vývěrů v celé oblasti Geoparku Vysočina, zejména však v zalesněných a hospodářsky nevyužívaných částech území Význam geotopů pro vědu a vzdělávání Výsledky geologického výzkumu přispívají k obecným znalostem o geologickém podloží, které zásadním způsobem ovlivňuje životní prostředí a život člověka, a to v krátkodobém i dlouhodobém měřítku. Jedná se například o charakter vegetačního pokryvu, přítomnost a kvalitu podzemní vody, výskyty nerostných surovin. Metodika vědeckého výzkumu v oblasti geologický věd má zcela specifický charakter, a to v kombinaci exaktního a inventivního přístupu, což jedinečně stimuluje a rozvíjí lidskou mysl. Posláním geologie je výzkum litosféry, a to z hlediska její vnitřní stavby, složení, vývoje a procesů, které v ní probíhají. Zemský povrch je prostředím, který nás obklopuje a v němž žijeme. Hlubší části litosféry bývají zdrojem surovin, které jsou nezbytné pro úspěšné fungování moderní civilizace. Biosféra, hydrosféra a atmosféra jsou s litosférou vzájemně propojeny látkovými a energetickými toky. Abychom porozuměli současnému životnímu prostředí, na kterém je závislý život člověka, musíme znát procesy, které se v litosféře i na jejím povrchu odehrávají. Základní metodou je geologický výzkum spojený s geologickým mapováním, který poskytuje prostorový model zemské kůry, obohacený o časový rozměr. Takové výsledky jsou hlavní a nedílnou součástí geovědních studií, které přispívají k vyhodnocení kvality životního prostředí a k surovinovému potenciálu území. Složení podzemní vody, sedimentárního pokryvu, zvětralin, rašeliny a půdy významně závisí na minerálním i chemickém složení hornin. Horniny tak přímo ovlivňují biosféru, jejíž součástí je i člověk. Geologický výzkum litosféry přispívá nejen k rekonstrukci geologického vývoje 16

17 planety Země, ale i k plošnému vyhodnocení geologických a geochemických rizik ovlivňujících ekosystém (sesuvy, anomálie toxických prvků, území postihovaná povodněmi, poddolovaná území, kontaminace podzemních a povrchových vod, vývoj klimatu a další). Mezi přímé ekonomické přínosy regionálního geologického výzkumu patří záznamy o nových výskytech nerostných surovin (rud obecných i vzácných kovů), využití a ochraně energetických zdrojů (uhlí, ropa, geotermální energie) a průmyslových nerostných surovin (kamenivo, písky, štěrky, jíly atd.). Výsledky geologického výzkumu a mapování jsou využívané orgány státní správy a samosprávy, firmami i občany státu v úvahách o využití krajiny, k identifikaci potenciálních geologických rizik při územním plánování a jsou zásadním zdrojem informací pro environmentální a inženýrské aplikace. V neposlední řadě poskytují vědecké informace o vývoji geologické stavby území České republiky v rámci Evropy a světa. Obrázek 5: Žíly spessartitu v granitu, lom Rácov (autor: J. Pertoldová) 17

18 3.3. Seznam a popis nejvýznamnějších přírodovědně a kulturně cenných lokalit Maloplošná chráněná území Přírodní památka Horní Nekolov Bukový porost na jihovýchodním svahu kóty Široký kámen (772,5 m n. m.), asi 3 km severovýchodně od obce Mrákotín. Katastrální území: Mrákotín u Telče. Výměra: 18,60 ha. Nadmořská výška: m. Vyhlášeno: Předmětem ochrany jsou přirozená společenstva smrkových bučin a chudým bylinným patrem v nejvyšších polohách Jihlavských vrchů. Geologie: Podloží lokality tvoří horniny moldanubického plutonického komplexu - dvojslídné granity mrákotínského typu. Vrcholová plošina je pokryta velkými balvany s lavicovitou odlučností. Na svahu Širokého kamene jsou rozsáhlá balvanová moře a autochtonní kamenná moře. Hranáče a balvany jsou produktem rozpadu skalního výchozu v periglaciálním období pleistocénu. Místy se vyskytují terénní hrany se zbytky mrazových srubů a mrazové srázy. V dolní části svahu projevy soliflukce. Přírodní památka Lukšovská Podmáčené smrčiny a přípotoční olšiny v plochém údolí bezejmenného potoka 500 m západně od kóty Farský kopec (669 m n. m.), asi 1,5 km severně od obce Řídelov. Katastrální území: Řídelov. Výměra: 21,78 ha. Nadmořská výška: m. Vyhlášeno: Předmětem ochrany jsou lesní společenstva podmáčených smrčin a přípotočních olšin. Přírodní památka Míchova skála Osamocený skalní útvar v lese na jižním svahu kóty 773 m n. m. západně od Velkého Pařezitého rybníka, asi 2 km severozápadně od obce Řásná. Katastrální území: Řásná. Výměra: 0,20 ha. Nadmořská výška: m. Vyhlášeno: Míchova skála je jedním z nejlépe zachovalých projevů tropického zvětrávání v třetihorách následujícího obnažení a intenzivního mrazového zvětrávání granitu v periglaciálních podmínkách pleistocénu ve vrcholových partiích Jihlavských vrchů. Výška skal dosahuje až 13 m. Jedná se o komplex dvou skalních 18

19 výchozů (skalní věže a mrazové sruby), které jsou tvořeny dvojslídnými granitoidy typu Mrákotín, které náleží moldanubickému plutonickému komplexu. Horniny mají výraznou lavicovitou, místy i kulovitou odlučnost. Na povrchu skal je možné pozorovat záznam exogenních zvětrávacích procesů (exfoliace, odtokové žlábky, voštiny, skalní mísy a výklenky). Míchova skála, která představuje jedno z nejznámějších a nejkrásnějších míst geoparku, se stala i jeho symbolem. Obrázek 6: Míchova skála (autor: T. Langová) Přírodní rezervace Mrhatina Smíšený lesní porost na jihozápadním svahu bezejmenné kóty, 1 km jižně od rybníka Horní Mrzatec, přibližně 1,5 km jihozápadně od obce Řásná. Katastrální území: Řásná. Výměra: 14,50 ha. Nadmořská výška: m. Vyhlášeno: Přirozený bukový porost s příměsí smrku a vtroušenou jedlí představuje typickou ukázku přirozených lesních společenstev na chudém kyselém žulovém podloží v Jihlavských vrších. 19

20 Geologie: Území leží na protáhlém hřebu, na jehož vrcholové plošině je vyvinuto několik izolovaných skal dvojslídných granitů typu Mrákotín a Číměř s výškou až 25 m. Výrazná je lavicovitá odlučnost žuly, vyvinuty jsou četné převisy a výklenky, méně často se nalézají voštiny. Mrazové zvětrávání granitoidů. Na vrcholové plošině se vyskytují oboustranné mrazové sruby typu skalních věží, mezi mrazovými sruby jsou úzké kryoplanační terasy, sporadicky pokrytá jednotlivými balvany. Autochtonní nebo souvislá alochtonní kamenná moře s většími balvany nejsou vyvinuta. Nejzachovalejší a nejmohutnější mrazový srub směru JZ-SV je zbytkem skalní hradby dlouhé 110 m. Mocnost kvádrů, lavic a desek žuly se pohybuje v rozmezí několika dm až cm (do 80cm). Nejrozšířenější formou mikroreliéfu jsou převisy, místy ve tvaru skalních pokliček a hřibů. Na jihovýchodním svahu Mrhatiny jsou patrny projevy soliflukce. Přírodní rezervace Rašeliniště Bažantka Fragment přechodového rašeliniště na dně a na pravém svahu údolí Třešťského potoka asi 700 m západně od obce Doupě. Katastrální území: Doupě, Řídelov. Výměra: 4,24 ha. Nadmořská výška: m. Vyhlášeno: Rašeliniště v nivě a na svahu údolí Třešťského potoka představuje typ přechodového a údolního rašeliniště, jehož současná vegetace významně ovlivněna činností člověka v průběhu pozdní středověké kolonizace a v navazujícím období, jakož i odvodněním okolních pozemků v nedávné minulosti. Přírodní rezervace Roštejnská obora Rozsáhlý komplex bučin v okolí hradu Roštejn a západně od něj, asi 2 km severně od obce Doupě v Jihlavských vrších. Katastrální území: Doupě. Výměra: 31,88 ha. Nadmořská výška: m. Vyhlášeno: Předmětem ochrany je jeden z nejrozsáhlejších komplexů přírodě blízkých lesních společenstev bikových bučin v Jihlavských vrších, pozůstatek bývalé Roštejnské obory. 20

21 Geologie: Horninové podloží tvoří dvojslídné granitoidy typu Mrákotín. Skalní výchoz, na němž byl postaven hrad, je skalní hradbou na kryoplanační plošině. Na svazích nad ní jsou kamenná moře autochtonního původu, která jsou se vzrůstající vzdáleností od vrcholu stále více ovlivněna kongeliflukcí (pomalým pohybem půdy po zmrzlém podloží). Další mrazové sruby a jejich zbytky s výraznou lavicovitou odlučností žuly se nacházejí východně a jihovýchodně od hradu, sruby jsou doprovázeny sutěmi a kamennými moři. Pozoruhodné jsou křemenné výplně puklin na některých balvanech, které jsou odolné vůči zvětrávání, a proto vystupují nad povrch balvanů. Přírodní rezervace Štamberk a kamenné moře Bučiny na skalách v okolí zříceniny hradu Štamberk, kamenná moře a balvanové proudy na zarůstajících pastvinách severozápadně od obce Lhotka v Jihlavských vrších. Katastrální území: Lhotka u Mrákotína, Řásná. Výměra: 14,10 ha. Nadmořská výška: m. Vyhlášeno: V okolí zříceniny středověkého hradu jsou vyvinuty četné projevy mrazového zvětrávání granitoidů včetně kamenných moří a rozsáhlého balvanového proudu, jenž zasahuje až na okraj obce Lhotka. Nepřístupný terén umožnil zachování zbytků přírodě blízkých lesních společenstev bikových bučin a suťových lesů. Geologie: Lokalita je tvořena granitoidy typu Číměř, neboli porfyrickou varietou granitoidů typu Eisgarn. Skalní výchozy podlehly zvětrávání v tropickém klimatu terciéru (zaoblené balvany, žlábkové škrapy), mrazovému zvětrávání v pleistocénu (mrazové sruby, jeskyňky, hranáčové haldy, kamenná moře) i současného humidního klimatu (skalní výklenky). Součástí lokality jsou allochtonní i autochtonní kamenná moře s balvanovým proudem, který končí u obce Lhotka. Unikátním jevem je zde typ hieroglyfických mozaikovitých výklenků. Přírodní rezervace Velký pařezitý rybník Rybník Velký Pařezitý 1,5 km severozápadně od obce Řásná. Katastrální území: Řásná. Výměra: 23,51 ha. Nadmořská výška: m. Vyhlášeno: Předmětem ochrany je poměrně 21

22 rozsáhlý komplex oligotrofního rybníka, mokřadních olšin a rašelinných březin v Jihlavských vrších. Geologie: Na dně širokého údolí vzniklo na žulovém podkladu rozsáhlé rašeliniště, které je zřejmě nejhlubší v Jihlavských vrších - max. mocnost 4,5 m. Obrázek 7: Velký pařezitý rybník (autor: K. Fučíková) Národní přírodní rezervace Zhejral Rybník Zhejral (někdy též Zejhral), rašeliniště a rašelinné louky na jeho severním a západním břehu 1 km východně od obce Klatovec. Katastrální území: Klatovec. Výměra: 26,99 ha. Nadmořská výška: m. Vyhlášeno: Předmětem ochrany je rozsáhlý soubor zachovalých společenstev vrchovinného oligotrofního rybníka, rákosin, rašelinišť, rašelinných luk, smilkových pastvin a iniciálních olšin v Jihlavských vrších. Spolu s navazujícím okolím představuje rybník krajinný segment s vysokou ekologickou a estetickou hodnotou. 22

23 Geologie: Podloží tvoří Granitoidy typu Mrákotín. Horniny jsou překryty deluviálními, hlinitopísčitými až hlinitokamenitými, převážně kongeliflukčními sedimenty. V prostoru rybníka jsou uloženy fluviální sedimenty, převážně hlinitopísčitého charakteru. Rybník byl založen v mělké pramenné míse. Rybník na severním okraji přechází do slatin a rašeliniště Významné krajinné prvky Existence území, ve kterých stát chrání na velké ploše zachovalou přírodu, je široké veřejnosti dostatečně známá. Kdo by alespoň jednou nenavštívil některý z našich národních parků nebo neslyšel o problematice chráněných krajinných oblastí, jako jsou třeba nám nejbližší Žďárské vrchy. Trochu mimo povědomí většiny z nás je ochrana menších lokalit, kde se nachází původní či unikátní fauna nebo flóra. Jejich význam je nedocenitelný pro studium vývoje přírody a je povinností současné společnosti zachovat je budoucím generacím. Od 1. ledna 2003 přešla na obce s rozšířenou působností pravomoc nejen taková území vyhlašovat, ale také zajistit péči o ně. Významné krajinné prvky, jak je zákon o ochraně přírody definuje, jsou zejména lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, skalní útvary apod., jejichž ojedinělost či význam zasluhuje zvláštní ochranu. Na jejich registraci se nevztahuje správní řízení, tzn., že ačkoliv jsou majitelé lokality seznámeni se záměrem registrace a mohou se k záměru vyjádřit, orgán ochrany přírody, kterým je odbor životního prostředí městského úřadu obce s rozšířenou působností, může, ale nemusí, k jejich vyjádření přihlédnout. Na území Geoparku Vysočina je v současné době registrováno několik významných krajinných prvků např.: Částkovická pastvina (Částkovice), K Drdáku (Vanůvek), Křemení (Klátovec), Pastvina u Vanova (Vanov), Podemlýnská (Řásná), Práskoleské rybníky a V Ježově (Mrákotín), U Hamerského rybníka (Mrákotín) a U Parního mlýna (Telč). 23

24 4. Zdůvodnění nominace do sítě Národních geoparků 4.1. Potenciál k vyhlášení velkoplošného chráněného území (CHKO) V minulosti byly opakovaně vyvíjeny aktivity směřující k vyhlášení tzv. CHKO Javořická vrchovina. Návrhy byly věcně zvládnuty ve zdůvodněních je akcentována unikátnost tvarů zvětrávání a odnosu na žulových horninách, včetně balvanových proudů, izolovaných žulových skalek a suťových lesů. Z výsledků komplexní analýzy Vyhodnocení potenciálu krajiny ČR z hlediska možného dalšího územního rozvoje v chráněných krajinných oblastech v ČR (Brno, 2004), vyplývá, že jde o analogii Žďárských vrchů, ale esteticky hodnotnější a zachovalejší, s bohatstvím oligotrofních a mezotrofních rybníků v harmonické kulturní krajině s částečně zachovalou původní parcelací (mezemi, rybníčky, loukami). Nezanedbatelným se jeví též výskyt rašelinišť menšího či středního rozsahu Komplexní analýza potenciálu území pro geoturismus a související udržitelně rozvojové a osvětové aktivity Geopark Vysočina poskytuje velmi dobré předpoklady pro rozvoj šetrných forem cestovního ruchu geoturismu. Z pohledu nabídky cestovního ruchu disponuje oblast velkým množstvím přírodních a kulturně historických atraktivit. Z geomorfologického hlediska oplývá řadou turisticky zajímavých a hojně navštěvovaných lokalit. Ze statistických údajů je zřejmé, že turistický region, který zaujímá území Geoparku Vysočina díky své malé rozloze, disponuje poměrně malou kapacitou turistických ubytovacích zařízení. Při srovnání s celorepublikovým průměrem dosahují relevantní ukazatele, které hodnotí celkovou kapacitu ubytovacích zařízení ve vztahu na 1 km 2 rozlohy regionu podprůměrné hodnoty, ve vztahu na jednoho obyvatele turistické oblasti však hodnoty vysoce nadprůměrné. Sekundární nabídka cestovního ruchu na území geoparku je pro návštěvníka široká. Avšak většina nabídkových aktivit je soustředěna převážně do města Telč, která je přirozeným centrem cestovního ruchu. Řada přírodních a historických památek v jeho okolí je zatím nevyužívána. Zpracování komplexní geoturistické nabídky zvýší hodnotu území. 24

25 Kraj Nominační dokumentace k žádosti o udělení titulu národní geopark Analýza poptávky V roce Vysoká škola polytechnická Jihlava realizovala průzkum mezi návštěvníky Telče (VŠPJ aktualizovala průzkum, který v roce provedla firma DHV CR, spol. s.r.o. při zpracování Marketingové studie turistického regionu Telčsko). Z 500 náhodně vybraných respondentů bylo 54% mužů a 46% žen. Tuzemská návštěvnost Telče přesahuje hodnotu 83% (v roce 2007 to bylo 79%). Nejvýznamnější zdrojovou destinací tuzemských návštěvníků je jednoznačně Kraj Vysočina, druhým nejpočetněji zastoupeným krajem naší republiky byl ve zkoumaném reprezentativním vzorku Kraj Jihomoravský, dále z Jihočeského Kraje a z Prahy. Graf 1: Zdrojové destinace tuzemských návštěvníků Telče Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Moravskoslezský Olomoucký Zlínský Jihomoravský Vysočina Počet respondentů

26 Poče respondentů Nominační dokumentace k žádosti o udělení titulu národní geopark V průzkumu z oslovených pěti set návštěvníků jich 84 bylo ze zahraničí. Nejvíce zahraničních návštěvníků přijelo do Telče z Číny (z Taiwanu), dále z Rakouska a Německa. Mezi respondenty byli také návštěvníci z Ruska, USA a z arabských států. Graf 2: Zdrojové destinace zahraničních návštěvníků Telče Zdrojová destinace Jestliže budeme hovořit o aktivitách provozované respondenty během pobytu v Telči nebo okolí, převládá poznávací turistika, návštěva kulturních akcí spojená se zábavou účastníků cestovního ruchu na festivalech, koncertech, tanečních zábavách a dále mezi aktivity oblíbené patří venkovská turistika, tedy agroturistika, hipoturistika. Graf 3: Aktivity provozované respondenty během pobytu v Telči nebo okolí 3% 1% 3% 1% 15% 4% poznávací turistika kulturní akce a zábava aktivní sport fitness a wellness 73% koupání a vodní sporty rybaření venkovská turistika 26

27 60 % celkového počtu návštěvníků tvoří exkurzionisté (cestují dobu kratší než jeden den), ve srovnání s rokem 2007 se ukazuje mírný nárůst výletníků v neprospěch turistů. Déle než týden se zdrží minimum návštěvníků. Téměř všichni návštěvníci si organizují pobyt sami (90 %). Graf 44: Počet nocí strávených respondenty v regionu Telčsko 3% 1% 10% 0 (výletník) 1 noc 12% 13% 61% 2 noci 3-4 noci 5-7 nocí 8 nebo více nocí Tyto trendy jsou zcela v souladu s filosofií geoturismu. Do budoucna je nezbytné vytvořit pro turisty speciálně připravené produkty pro konkrétní cílovou skupinu turistů a to tak, aby byly spokojeni s největší devizou území geoparku, s pobytem v jedinečné přírodní lokalitě. Z hlediska turistické poptávky je dobré zmínit, že do destinace přijíždí turisté z ČR i ze zahraničí, kteří si v Geoparku Vysočina chtějí objednávat geoprůvodcovské služby, protože nabídka těchto služeb nebyla doposud nikde zveřejněna. Z evidence těchto návštěvníků vyplývá, že zájem o průvodcovské služby je a stoupá. Lze očekávat, že po uvedení produktu geoprůvodce na trh CR a jeho patřičné propagaci zájem o produkt ještě vzroste. 27

28 Tab 1: Návštěvnost v roce ve vybraných objektech ROK Státní zámek Muzeum Věž sv. Ducha Věž sv. Jakuba Rozhledna Galerie Hasičský dům Telčské podzemí Expozice historie železniční dopravy Hrad Roštejn / * Premonstrátský klášter Nová Říše Informační centrum Analýza cílových skupin - geoturista Geoparku Vysočina Nejčastějšími návštěvníky území Geoparku Vysočina, ať už se jedná o domácí či zahraniční návštěvníky, jsou rodiny s dětmi, které v této oblasti tráví buď týdenní dovolené v době letních prázdnin či častěji jednodenní či víkendové návštěvy po dobu celého roku. Pokud návštěvníci zůstávají přes noc, preferují spíše ubytování u známých či na vlastních chatách a chalupách, penziony nebo ubytování v soukromí. Kromě návštěvníků s dětmi přibývá také návštěvníků s partnery a přáteli. Nemalou část návštěvníků tvoří také ti, kteří toto území navštěvují v rámci školních programů. Další cílovou skupinou jsou taktéž senioři a účastníci odborných seminářů a školení. Nejčastějšími důvody návštěvy regionu jsou pěší turistika, cykloturistika, sport, relaxace a poznání. Největší motivací k návštěvě území je pak dle respondentů mezi atraktivitami samotné město Telč, dále hrad Roštejn a vrchol Javořice. Mezi oblíbené akce patří letní festival Prázdniny v Telči, Historické slavnosti Zachariáše z Hradce a Kateřiny z Valdštejna aj. 28

29 Naopak nejvíce na tomto území dotazovaní postrádají zážitkové trasy, průvodcovskou činnost a prohlídky v aktivních lomech. Co se týče spokojenosti návštěvníků Geoparku Vysočina s návštěvou tohoto území, nejvíce si návštěvníci pochvalují místní přírodu, atraktivity území, značení tras a údržbu krajiny. Naopak největší nespokojenost byla vyjádřena vůči dopravní infrastruktuře a výši cen za služby. Pozitivním zjištěním je, že většina návštěvníků (77%) plánuje území Geoparku Vysočina navštívit opakovaně Analýza nabídky Vzhledem k tomu, že území Geoparku Vysočina zasahuje do dvou krajů, probíhají marketingové aktivity nekoordinovaným a nesystematickým způsobem. Tento problém se snaží řešit Region Renesance, neformální sdružení mikroregionů Třešťsko, Telčsko, Dačicko a Jemnicko. Jeho snahou je vytvoření jednotné turistické destinace, kterou propojuje řeka Dyje a spojuje renesance (obnovení, znovuzrození) regionu. Společné aktivity začaly formou společné propagace a propojením sítě tras cyklistických, lyžařských i hipotras. V rámci Regionu Renesance se podařilo zrealizovat přeshraniční česko-rakouské projekty, které se zaměřují na udržitelný cestovní ruchu a zvýšení atraktivity venkovských oblastí. V rámci projektu Evropské územní spolupráce AT CZ byla vytvořena síť venkovských expozic v mikroregionech Regionu Renesance, vybudováno unikátní historické depo železniční dopravy. Přesto jsou ještě stále ve většině případů jednotlivé nabídky CR zaměřeny na propagaci dílčího území, prostřednictvím činnosti subjektů CR. Snahou žadatele je nekoordinovanost marketingových aktivit destinaci odstranit, a proto ještě před sestavením projektového záměru a dílčích aktivit vedl řadu jednání s aktéry CR, např. s příspěvkovou organizací Kraje Vysočina Vysočina Tourism, s představiteli mikroregionu Telčsko, s podnikateli v oblasti CR v Telči a okolí, s představiteli katedry cestovního ruchu Vysoké školy polytechnické v Jihlavě. 29

30 Marketingová strategie geoparku rozšířit šetrný cestovní ruch geoturismus v destinaci; směřovat k nové dimenzi ochrany přírody; snížit jednostranné vytěžování turisticky známých památek; rozprostřít sezónnost návštěvnosti; zvýšit vzdělanost, informovanost a zaměstnanost místních obyvatel; zvýšit informovanost a vzdělanost návštěvníků v oblasti ochrany životního prostředí; rozšířit nabídku služeb v cestovním ruchu o geoturistické produkty, podporující trvale udržitelný rozvoj; zavést systém informovanosti všech subjektů mikroregionu. Zvolená strategie Zvolené strategie představují postupy nebo činnosti, pomocí nichž bude dosaženo hlavního strategického cíle: Udržet a podporovat charakter území, jeho přírodní bohatství, kulturu, estetiku, historické dědictví, kvalitu života obyvatel a to na základě principů udržitelného rozvoje Marketingový mix Standardní součástí marketingového mixu jsou 4 prvky: product (produkt), price (cena), place (umístění, distribuce), promotion (propagace). Produkt Jedná se o výsledné služby (produkty), které budou po realizaci projektu poskytovány. V tomto projektu jde především o produkty, které přispějí k rozvoji geoturismu v destinaci a to: a) internetové stránky; b) síť geoprůvodců; c) síť geostezek a zážitkových tras 30

31 d) propagační materiály. Price (cena) Projekt je přednostně směřován na rozvoj geoturismu, zvýšení a zkvalitnění spektra služeb a spokojenost návštěvníků geoparku. Výhledovým cílem není vlastní generování zisku, ale dlouhodobý hospodářský růst v oblasti Geoparku Vysočina a jeho okolí. Geoprůvodcovské služby budou poskytovány široké veřejnosti. Náklady na provoz sítě geoprůvodců budou hrazeny z poplatků za průvodcovskou činnost a rozpočtu žadatele. Cena za průvodcovské služby se bude odvíjet od zásadního vztahu nabídka poptávka. Lze předpokládat, že budou nabídnuty zážitkové trasy a naučné trasy jako dva základní produkty, které budou modifikovatelné v čase strávené na trase či stezce. Záměrem žadatele je nabídnout nový produkt na trh cestovního ruchu, ovšem bez finanční podpory ho není schopen z vlastních prostředků realizovat. Place (distribuční cesty) představují souhrn způsobů, jakými se nabízené služby, produkty dostanou k turistům, návštěvníkům destinace. Distribuci bude převážně zajišťovat pracovník DSO Mikroregionu Telčsko (vedoucí projektu). Informace o výstupech projektu budou zveřejněny v médiích, na internetových stránkách, materiály budou trvale aktualizovány a poskytovány partnerským institucím, v informačních střediscích, na místech s vysokou frekvencí turistů apod. Promotion (propagace) je způsobem komunikace s veřejností. V rámci geoparku jsou vytvářeny propagační materiály (tištěné i audiovizuální), které budou poskytnuty široké veřejnosti. Propagace aktivit projektu probíhá v ČR i v zahraniční za pomoci veletrhů cestovního ruchu, konferencí, workshopů a specializovaných akcí zaměřených na rozvoj území pomocí geoturismu. Dalším nástrojem propagace projektových aktivit budou internetové stránky a informace o projektu uveřejněné v tisku. 31

32 Vybrané rekreační možnosti a přehled aktivit šetrné turistiky na území Geoparku Vysočina nebo v těsném sousedství a) Pěší turistika Na území geoparku se nachází řada značených turistických cesty vhodných pro pěší turistiku. Značené turistické trasy červeně (hlavní): Červeně značená naučná stezka Otakara Březiny, o délce 64.5 km vede z Počátek do Jihlávky, pak do Telče, Nové Říše, končí v Jaroměřicích nad Rokytnou, (Počátky, lázně sv. Kateřiny, Jihlávka, Horní Dubenky, Janštejn zřícenina hradu Janštejn, poblíž Javořice, Řásná, Vanov, Telč, Nová Říše, Krasonice, Želetava, Jaroměřice nad Rokytnou). Zajímavosti na trase: V Počátkách se nachází městské muzeum, alej lip a jírovců, kostel Božího těla, městská památková zóna, pamětní deska, kostel sv. Jana Křtitele, zvonice, kaple sv. Anny, sousoší sv. Jana Nepomuckého, kašna, pamětní síň Otakara Březiny, sloup se sochou P. Marie Svatohorské, smírčí kámen, památné stromořadí. Trasa vede lázněmi sv. Kateřiny, kde je pramen sv. Markéty a Vojtěcha, barokní kaple sv. Kateřiny. Dále prochází Jihlávkou s evangelickou a katolickou kaplí a památníkem husitských bojovníků z roku 1423 u rybníka Boru. Horní Dubenky s barokním tolerančním kostelem, při cestě k hřbitovu se nachází pomník Paměť otců , na hřbitově zajímavý náhrobek J. O. Lazányiho, nachází se zde i lidová architektura místních domů, Chadimův mlýn. Stezka prochází Janštejn znám sklářským průmyslem, poblíž je zřícenina gotického hradu Janštejn. V sousedství vrch Javořice (837 m), Studánka Páně vysílač, Velký pařezitý rybník - koupání, vycházky, táboření, Míchova skála. Další zajímavostí na trase je Řásná (kaple svatého Cyrila a Metoděje, hluboké lesy, žulový lom, poblíž se nachází zřícenina hradu Štamberk a kamenné moře). Ve Vanově se nachází kaple sv. Karla Boromejského, Šiškův mlýn s areálem golfového hřiště (bývalí komplex vodního mlýna. Naučná stezka prochází renesanční Telčí, která je centrem historické památkové rezervace. V Nové Říši, která je také na této trase, se nachází myslivna s pamětní deskou Otokara Březiny, areál kláštera, premonstrátský klášter Panny Marie a kostel sv. Petra a Pavla, kaplička, přehrada vodní nádrž, kalvárie. Další zajímavost této stezky jsou Krasonice (zámeček, kostel sv. Vavřince, vršek s kaplí sv. Huberta, přírodní rezervace Údolí a Prokop). Želetava s kostelem sv. Michala, kaple sv. Kateřiny, barokní kašna, mariánský sloup. Naučná 32

33 stezka Otakara Březiny je zakončena v Jaroměřicích nad Rokytnou, kde je dům, ve kterém žil Otokar Březina, zámek, básníkův hrob. Značené turistické trasy modře (vedlejší): Vzhledem k zájmové oblasti trasa začíná (a pokračuje dále směr Kunžak) vesnicí Suchdol kde poblíž je přírodní památka Rašeliniště u Suchdola, výskyt vzácné rašelinné flóry s ohroženými druhy rostlin. Tato trasa vede přes Olšany kde židovský hřbitov do Velké Lhoty. Je to ves se dvěma evangelickými kostely, které spolu se dvěma farami tvoří unikátní evangelický toleranční areál (jediný v ČR). V jednom z kostelů je zpřístupněna expozice Památníku české reformace. V těsném sousedství kostelů zřícená naučná stezka s informačními tabulemi o jejich historii. Tato trasa prochází přírodním parkem Javořická vrchovina. Směrem trasy na Olší se nachází výrazný kopec Hradisko (760 m), jižně pod vrcholem rozhled na Dačicko a Slavonicko. Dalším vrchem v toto směru, na této trase je vrch Brádlo (681 m) s vrcholovým skaliskem a roztroušenými balvany, pod tímto vrcholem rozhled na Telčsko a Dačicko. Mezi vrchy Hradisko a Brádlo se nachází staré hraniční kameny a pomník Královka. Tato modře značená trasa pokračuje z Olší do Dobrá Vody, kde je na návrší s kostelíkem sv. Jáchyma, náves zdobí secesní kaple, letovisko Dobrá Voda. Trasa směřuje na Mrákotín, kolem se nachází přírodní památky - Meze za Horou, Medardy Myslůvky, Kaskáda mezí. Nedaleko leží vesnice Práskolesy, kde jsou dva památné stromy lípa velkolistí a lípa malolistá, nedaleko soustava rybníků vyskytující se zbytky rašelinišť (přírodní zajímavost). Městys Mrákotín byl dříve připojen k telčskému panství, nachází se zde gotický kostel sv. Jiljí, před kostelem socha sv. Jana Nepomuckého, hřbitovní kaple sv. Františka Sarafinského, v centru městyse jsou umístěny dvě kašny. Při silnici na Telč socha sv. Jana Křtitele. Mrákotínský lom žula. Trasa vede kolem Lhotky, kde se poblíž nachází zřícenina hradu Štamberk, jsou to neparné zbytky hradu na skalním návrší. Štamberk a kamenné moře, které se také nachází poblíž Lhotky, jsou přírodní rezervace, o rozloze 14,1 ha. Stezka pokračuje kolem Řásné, kde můžeme najít Míchův vrch (786 m), západně od tohoto vrcholu smírčí kámen s vytesaným křížem a textem na paměť dvojího neštěstí žen. V těsné blízkosti se nachází přírodní památka Míchovská skála. Stezka prochází kolem přírodní rezervace Velký pařezin rybník, nedaleko se nachází chatová a tábornická oblast, hájovna Velký pařezitý rybník. Na modře značené stezce směrem na Roštejn se nachází přírodní zajímavost Pilný, Malý pařezitý rybník, další přírodní památkou je Lukašovská podmáčená smrčina. Významnou přírodní rezervací je 33

34 Roštejnská obora, je to největší komplex starých bučin na Českomoravské vrchovině. Toto prostředí zdobí nedaleký gotický hrad Roštejn, zdaleka viditelnou věží s břitem na skalním ostrohu. Uvnitř hradu se nachází muzeum s expozicí a sbírky krás a bohatství lesů Vysočiny, keramiky, porcelánu apod. Poblíž dva památné stromy douglasky tisolisté. Stezka pokračuje od Roštejna směr Třešť, mezi vesnicemi Růžená a Hodice. Přírodní zajímavost Kázek u Valchy. Třešť - město s památkovou zónou, tvoří historické a expoziční centrum, v okolí památné stromy (dubová alej, u hájovny douglasky). Trasa prochází Třeští směrem na Špičák. Prochází chráněným územím Velkého Špičáku, kuželovitým vrchem (Špičák 734 m) s vrcholovými skalisky a mrazovými sruby v rulách až magmatech, tento vrch je zalesněn bez výhledu. Směr Třešť Popice této trasy se nachází poblíž přírodní rezervace Velký Špičák, V Klůčí, Rašeliniště Loučky, Vílánské rašeliniště. V Popicích se nachází památný strom javor klen. Modrá trasa vede přes rekreační rybník Okrouhlík s možností koupání a občerstvení. Je zde chatová oblast, v okolí se nachází odvaly po středověké těžbě stříbra. Stezka nás dovedla do Rančířova, kde bylo ve 13. stol. středisko jihlavského dolování, kostel sv. Petra a Pavla. Tato turistická trasa dále vede centrem Jihlavy směr Zborná. Jihlava je okresní město, městská památková rezervace, kulturní a hospodářské středisko Českomoravské vrchoviny. Modře značená trasa směruje do Štok a dále vede kolem přírodní památky Pod Vysokým kamenem. Modře značená turistická trasa Dolní Cerekev Čeřínek. Nachází se v přírodním parku Čeřínek. V Dolní Cerekvi se nachází kostel gotický kostel sv. Magdalény,toto městečko bylo významným obchodním střediskem Pelhřimovska, je zde východisko k naučné stezce. Na této modře značené trase se nachází veřejné koupaliště Klechtavec. Tuto trasu obklopují přírodní rezervace Čertův hrádek, Hojkovské rašeliniště, Na skalce. Z druhé strany jej obklopuje přírodní Přední skála, přirozený bukojedlový porost na balvanitém žulovém podkladu. Tato trasa vede okolo naučné stezky Čeřínek. Z Dolní Cerekve vede přes Dolní Hutě, hotel Jihlava, a končí na vrchu Čeřínek. Tento vrch (761 m), je turistický střediskem Jihlavska s turistickou chatou a řadou soukromých i podnikových chat. Je zde osvětlený lyžařský svah s lyžařským vlekem. Památná strom lípa velkolistá. Modře značená trasa Nový Rychnov lázně sv. Kateřina. Nový Rychnov s historickou minulostí, zdobí gotický kostel Nanebevzetí P. Marie, dále zámek, který je účelově využíván. 34