Vývoj polohových základz. kladů na. Ing. Eva Sálová

Transkript

1 MAPOVÁNÍ Vývoj polohových základz kladů na území České republiky Ing. Eva Sálová

2 Klasické geodetické polohové systémy 1. Katastráln lní triangulace na území bývalé rakouské monarchie 2. Vojenská triangulace pro evropské stupňov ové měření 3. Jednotná trigonometrická síť katastráln lní 4. Astronomicko geodetická síť 5. Souřadnicový systém m S Současný stav

3 Katastráln lní triangulace ( u nás n s v letech ) 4 přímo p měřm ěřené základny pro stanovení rozměrů a kontrolu sítě s (nejznámější u VídeV deňského Nového Města) M body I. III. řádu byly budovány číselnou triangulací body IV. řádu grafickou triangulací výpočty prováděny na Zachově elipsoidu stabilizační kameny trigonometrických bodů jsou označeny K.V. (Katastral( Vermessung)

4 Souřadnicov adnicové soustavy katastráln lní triangulace Pro zemi Českou soustava s počátkem v trigonometrickém m bodu Gusterberg Pro zemi moravskoslezskou s počátkem v trigonometrickém m bodu sv. Štěpán n ve Vídni Kladná větev osy x směř ěřuje k jihu ve směru poledníku Stabilizační kameny trigonometrických bodů jsou označeny K.V. (Katastral( Vermessung)

5 Souřadnicov adnicové soustavy stabilního katastru

6 Vojenská triangulace pro evropské stupňov ové měření Vojenský zeměpisný ústav ve VídniV Převzato cca100 bodů katastráln lní triangulace 22 základen z ( u nás n u Josefova a u Chebu) Plošná síť nedostatky na Moravě a zvláš áště na Slovensku Základní bod Hermannskogel Besselův elipsoid Vyrovnání empiricky, zeměpisn pisné souřadnice se do roviny nepřev eváděly Stabilizační kameny označeny M.T.(Millitar Millitar- Triangulierung)

7 Vojenská triangulace pro evropské stupňov ové měření

8 Jednotná trigonometrická síť katastráln lní budována v letech ve třech etapách 1919 založena Triangulační kancelář přednosta Ing.Josef KřovK ovák Prvním úkolem této t to kanceláře e bylo vybudovat na celém území republiky v krátk tké době JTSK aža do délky d stran 5 km Besselův elipsoid

9 Základní trigonometrická síť I. řádu Z časových důvodd vodů nebyla provedena nová astronomická měření,, nebyly měřm ěřeny základny z a síť nebyla propojena se sítěmi s sousedních států Na části území převzaty i měřm ěřené osnovy směrů z vojenské triangulace

10 Zaměř ěření a zpracováni JTSK I.řádu identických bodů z Vojenské triangulace (vypočteny souř.y,x v Křovákově zobrazení) Doplněno no další ších 93 bodů vznikla homogenní síť I. Řádu doplněno no další ších 20 bodů podél československo- maďarsk arské hranice

11 JTSK I.řádu

12 Zaměř ěření a zpracování ostatních bodů JTSK Síť I.řádu postupně zhušťov ována body II.,III. a IV. řádu Doplněny ny body podrobné trigonometrické sítě později nazývané body V. řádu 1957 ukončeny triangulační práce Síť pokrývala plošně celé území státu tu

13 Část trigonometrické sítě II. a III. řádu

14 Část sítěs IV. a V. řádu

15 Astronomicko-geodetick geodetická síť Práce zahájeny 1931 Většina bodů identická s JTSK I.řádu Měřické práce ukončeny 1954 úhlově změř ěřeno 227 trojúheln helníků se 144 vrcholy zaměř ěřeno 53 Laplaceových bodů a 6 geodetických základen z provedeno 1.souborné vyrovnání AGS států východní Evropy

16 Astronomicko-geodetick geodetická síť

17 Souřadnicový systém m S-42S Vyrovnání AGS bylo realizováno na Krasovského elipsoidu Pro rovinné souřadnice použito Gaussova zobrazení Od 1958 byly do S-42 S převp eváděna JTSK vzniká: Československá státn tní trigonometrická síť a Československá podrobná trigonometrická síť Přes nesporné výhody nebyl tento systém (až na malé výjimky) v civilním m sektoru používán

18 Údržba a obnova geodetických polohových základz kladů Po dokončen ení JTSK následovaly n tři t i etapy revize: 1) 1958/59 zjištění stavu TB, triangulační údaje 2) 1960/61 obnova povrchové stabilizace, doplnění chybějících zajišťovac ovacích ch a orientačních bodů 3) 1962/64 dokončen ení prací z 2.etapy a revize podrobné triangulace ( body V. řádu)

19 Údržba a obnova geodetických polohových základz kladů 1965 rozhodnuto o systematické údržbě všech trigonometrických bodů 1996 od tohoto způsobu ustoupeno a je prováděna údržba pouze vybraných trigonometrických bodů,kter,které budou současn asně sloužit jako body geocentrického systému.

20 Současný stav geodetických polohových základz kladů Bodové pole polohové obsahuje: 1. ZákladnZ kladní bodové pole polohové a) referenční síť nultého řádu b) astronomicko-geodetick geodetická síť c) ČSTS d) geodynamická síť 2. Zhušťovac ovací body 3. Podrobné polohové bodové pole

21 Základní geodynamická síť

22 CZEPOS Součást stí geodetických základz kladů je CZEPOS (Česk( eská síť permanentních stanic pro určov ování polohy) Spravuje a provozuje ji Zeměměř ěřický úřad Postupně jsou připojovp ipojovány i zahraniční stanice Slouží uživatelům m GPS

23 Česká síť permanentních stanic pro určov ování polohy - CZEPOS

24 Geocentrické souřadnicov adnicové systémy na území ČR 1. Počátek budování geodetických základů nového typu 2. Referenční síť NULRAD 3. Referenční síť DOPNUL 4. Zhuštění sítě DOPNUL

25 Počátek budování geodetických základů nového typu Rok 1991 Požadovan adované vlastnosti : Vysoká přesnost a homogenita ve srovnání s klasickými základyz Možnost práce v trojrozměrn rném m prostoru Možnost využit ití techniky GPS i velmi přesné klasické přístrojové techniky Být homogenní součást stí nadnárodn rodních geodetických základz kladů

26 Referenční síť NULRAD Po zaměř ěření bodů Pecný,, PřednP ední Příčka a Kleť v evropském m referenčním m rámci r EUREF bylo přistoupeno p ke zhušťov ování Hlavní kriteria pro výběr r bodů: geometrická konfigurace,příslu slušnost k AGS, možnost centrického umíst stění antény ny přijímače e (exc( exc.max 100 m) a splnění technických podmínek pro GPS Zaměř ěření v roce 1992, na území ČR R je 10 bodů (Slovensko 9 bodů) 1993 spojen s německou n sítís DREF

27 Referenční síť NULRAD

28 Referenční síť DOPNUL Od roku 1993 Výsledkem rekognoskace je výběr 176 bodů (zahrnuto i 10 bodů NULRAD) Pokračuje se v určov ování souřadnic vybraných bodů ČSTS v systému ETRS-89

29 Referenční síť DOPNUL

30 Seznam použit ité literatury PROVÁZEK, Jiří. Vývoj polohových základz kladů na území České republiky. Praha : Zeměměř ěřický úřad, HUML, Milan. Mapování 10. Praha : ČVUT, CÍSAŘ,, J., BOGUSZAK, F., JANEČEK, EK, J. Mapování. 3. vyd.. Praha : Kartografie, KOTAL, M., PRAŽÁK, J. Mapování 2. Praha : GKP, < sagit.cz> < spszememericka,, 2008