ŠANCE PRO DIABETIKY Z OBSAHU:

Transkript

1 ÈÍSLO 2 / BØEZEN - DUBEN 2003 ROÈNÍK IX / 22 Kè ŠANCE PRO DIABETIKY Podívejme se nejprve na krátký pøehled onemocnìní cukrovkou. Zvýšení hladiny krevního cukru zpùsobují dvì zcela odlišná onemocnìní. Øíkáme jim cukrovka I. typu a cukrovka II. typu. Možná jste ale slyšeli i jiné názvy tìchto onemocnìní. Vzhledem k tomu, že obvykle zaèíná v dìtství, cukrovce I. typu se nìkdy øíká juvenilní cukrovka (i když jí mohou onemocnìt i dospìlí). Cukrovka II. typu obvykle propuká v dospìlosti (i když je dnes stále více mladých lidí, kteøí jí onemocní). Cukrovce prvního typu se nìkdy øíká cukrovka závislá na inzulínu, protože si vyžaduje injekce inzulínu. Cukrovce II. typu se Z OBSAHU: VYVÁŽENÁ STRAVA...4 ZEPTEJTE SE LÉKAØE...5 PRINCIPY PRO HUBNUTÍ...6 SPÁNEK BALZÁMEM...8 ZVLÁDÁNÍ ZÁVISLOSTÍ...10 POHÁDKA: TYGØÍ VOUS...12 NEPØIMÌØENÉ CHOVÁNÍ SVOBODA PRO ZVÍØATA...16 KRIZE HODNOT...18 RECEPTY: ØEPA, MISO...18 nìkdy øíká cukrovka nezávislá (non-insulin) na inzulínu, protože ji lze èasto léèit podáváním orálních medikamentù (ale i cukrovka II. typu èasto konèí nutností podávání vysokých dávek inzulínu mnohem vyšších než pøi cukrovce I. typu). Mùže vás to trochu mást, když se budete poradna zdravé výživy mýty a omyly zdraví a nemoc pøírodní léèebné prostøedky životní styl ekologie dìti a rodièe vztahy a komunikace duchovní zamyšlení produkty a recepty pøednášky a semináøe

2 Zajímavou studií bylo zjištìní výskytu cukrovky I. typu v rùzných zemích celého svìta a poté porovnání zjištìných dat se spotøebou kravského mléka v tìch samých zemích. Když si údaje vynesete do grafu, dostanete vztah pøímé úmìry! setkávat s tìmi rùznými názvy, které se pro rùzné druhy cukrovky užívají. Vìdecká komunita však nyní pøijala za správnou terminologii pøi pojmenovávání tìchto dvou onemocnìní cukrovka I. typu a cukrovka II. typu. CUKROVKA I. TYPU Pøi cukrovce I. typu se v tìle nevyskytuje žádný inzulín. Beta buòky slinivky bøišní jsou mrtvé a pryè. Tìlo tedy nemá žádnou možnost vytváøet si inzulín. Normálnì se inzulín pøimyká k inzulínovým receptorùm a tak otevírá malé dveøe, které umožòují buòkám tìla vstøebat cukr, který potøebují. Pojïme sledovat, co se stane, když tìlo není schopné vytváøet inzulín, který potøebuje. Po jídle hladina cukru v krvi stoupá, není zde však žádný inzulín, který by otevíral dveøe, a tak se cukr do bunìk nemùže dostat. Tak se cukr pouze hromadí v krvi a jeho hladina stoupá a stoupá. Na mnohem vyšší hladinu, než by mìla. Jakým zpùsobem se mùže tìlo zbavit všeho toho cukru v krvi? Musí jej vylouèit ledvinami. Tento proces vyžaduje znaèné množství vody. Výsledkem je velké množství moèi. Pøi tom ovšem dochází k dehydrataci tìla a èlovìk zaène mít velkou žízeò. To jsou první pøíznaky cukrovky. Nadmìrná žízeò, která vede k pití znaèného množství vody a vyluèování velkého množství moèi. Pokud provedete test moèi, zjistíte, že obsahuje velké množství cukru. (V normální moèi se nenalézá vùbec žádný cukr). Pøed dávnými èasy pouze vylili trochu moèi na zem v blízkosti mraveništì a když se shromáždili mravenci, kteøí by zaèali tuto moè konzumovat, diagnóza cukrovky byla uèinìna. Co se stane buòkám tìla pøi cukrovce I. typu? Za nepøítomnosti inzulínu, který by otevøel dveøe, se cukr nemùže do bunìk dostat. Buòky zaènou být velice hladové. Ve skuteènosti vyhladoví až k smrti uprostøed cukrového oceánu. Jak se chová hladovìjící buòka? Zaèíná se rozkládat a konzumovat sama sebe. Mùže zaèít pálit bílkoviny a tuky namísto cukru, aby získala trochu energie. To však vytváøí urèité problémy. Pøedstavte si, že jste zamknuti v pokoji uprostøed ledové bouøe a máte pouze kamna na døevo, a- byste si zajistili teplo. Pøedstavte si, že vám došla zásoba døeva na topení. Co mùžete udìlat, abyste nezmrzli? Mùžete zaèít nièit a pálit nábytek. Mùžete vytrhat rámy dveøí a oken a obložení stìn a spálit je. Mùžete spálit polštáøe a koberce. Dostáváte se však do vážných problémù. Nejenom, že nièíte dùležité a potøebné zaøízení pokoje, vytváøíte také zøejmì velké množství kouøe. Polštáøe a koberce neshoøí èistì. Vytváøejí se toxické zplodiny. Ke stejné vìci dochází, když pálíte tuky bez pøítomnosti cukru. Proces pálení je nedokonalý. Jedné skupinì toxických látek se øíká ketony. Když se ketony zaènou hromadit v krvi, ta se stává kyselou a my tomuto stavu øíkáme diabetická ketoacidóza neboli DKA. Dítì, které se ocitne v tomto stavu, je velmi vážnì nemocné. Pøed objevením inzulínu všechny takové dìti umíraly. Dnes jim však mùžeme podávat fyziologický roztok (IV normal saline), abychom zabránili dehydrataci, a léky proti dávení, abychom zastavili zvracení. A mùžeme jim ovšem podávat inzulín, který otevøe dvíøka a umožní cukru vstoupit do bunìk. A mùžeme jim podávat nìkolik injekcí inzulínu každý den a tak zajistit, že se dvíøka umožòující vstup cukru do bunìk budou otevírat po každém jídle, které snìdí. To je cukrovka I. typu. KDO ZABIL BETA BUÒKY? Musíme si však položit další otázku. Co se stalo s beta buòkami? Proè jsou mrtvé a pryè? Co je zabilo? Nìkdy se domníváme, že by to mohla být virová infekce, která napadla beta buòky a znièila je. Jednou jsem potkala ženu, která se stala obìtí automobilové nehody, pøi které pøišla o slinivku a od té doby byla diabetièkou I. typu. Souèasný vìdecký výzkum však u- kazuje obviòujícím prstem na jiného viníka. Na kravské mléko. Dnes víme, že vìtšina diabetikù I. typu zdìdila urèitý znak, že vytváøejí takové bílkoviny na beta buòkách, které jsou velmi podobné jisté bílkovinì nalézající se v kravském mléku. Zjistili jsme, že tato specifická bílkovina se nalézá asi u 80% dojnic. Jak to tedy probíhá? Nejprve musíme porozumìt tomu, jak funguje imunitní systém lidského tìla. Váš imunitní systém je jakousi bezpeènostní službou vašeho tìla. Vašimi vojenskými a policejními silami. Jeho úkolem je chránit vás pøed nepøáteli, baktériemi, viry, rakovinnými buòkami, èímkoliv, co není bìžnou souèástí vašeho tìla. Když se narodí dítì, jeho imunitní systém je velmi slabý a nezralý. Bùh tedy vytvoøil speciální zpùsob, jak chránit dítì pøed všemi hrozbami od rùzných baktérií a virù nacházejících se v okolním prostøedí. Jeho matka žije v tomto prostøedí již øadu let, bìhem nichž byla vystavena celé øadì rùzných baktérií a virù. Její imunitní systém je rozpoznává a vytváøí si proti nim protilátky. Tyto protilátky jsou zvláštními molekulami bílkovin, které jsou kódovány proti specifickým virùm nebo baktériím. Pokud se matka setká znovu se stejným virem, tyto již døíve kódované protilátky jej okamžitì rozpoznají a døíve, než se mùže rozšíøit a zpùsobit infekci, jej zlikvidují. Øíkáme, že je nyní vùèi tomuto viru imunní. Jak tento systém pomáhá jejímu novorozenému dítìti? Tìlo matky shromažïuje množství tìchto protilátek v mateøském 2 / PRAMENY ZDRAVÍ

3 mléku. Když je dítì kojeno, dostává se mu zásoby tìchto protilátek nalézajících se v mateøském mléku. Nezapomeòte, že tyto protilátky se skládají z bílkovin. Co se normálnì dìje s bílkovinou, když ji sníme? Když dosáhne žaludku, je strávena. To znamená, že žaludeèní kyseliny a rùzné enzymy ji rozloží na stovky drobných složek, kterým øíkáme aminokyseliny. Tyto drobné aminokyseliny jsou poté vstøebány støevy do krve a tìlo je mùže využít k tvorbì nových bílkovin. Proè tedy dítì tyto bílkovinné protilátky jednoduše nevstøebá? Protože je matka dodává mlékem ve zvláštním balení, které nemùže být vstøebáno. Tato malá balení protilátek projdou žaludkem nevstøebána, netknuta projdou støevní stìnou a poté vylouèí celý svùj netknutý obsah protilátek do krve dítìte. Dítì je teï imunní vùèi všemu, vùèi èemu je imunní jeho maminka. Velmi pìkné u- spoøádání! Kde je tedy problém? Èlovìk není tele! Matka kráva balí dávku bílkovin pro své telátko a my podáváme toto mléko svým dìtem. Tím umožòujeme netknutým kravským bílkovinám, aby se uvolnili do krve dítìte. Jak naše dìti rostou a jejich imunitní systém se stává vyzrálejším, pøijde den, kdy rozpozná, že tyto kravské bílkoviny nepatøí do lidského tìla a zaène proti nim vytváøet protilátky. Dítì se stává alergickým na kravské mléko. Když se zeptáte dobrého alergologa, jaká je nejèastìjší alergie u èlovìka, øekne vám, že je to alergie na mléèné výrobky. Jak mùže toto zpùsobovat cukrovku I. typu? U nìkterých dìtí se dìdiènì vyskytne rys, kdy jejich beta buòky vytváøejí urèité bílkoviny na svém povrchu, které jsou velmi podobné jistým bílkovinám, které se nacházejí v kravském mléce. Tato kravská bílkovina byla identifikována, nachází se u asi 80% dojnic. Problém spoèívá v tom, že když se dìti stanou alergickými na tuto kravskou bílkovinu, tak z dùvodu, že je tak podobná, zaènou jejich protilátky napadat a nièit i jejich vlastní beta buòky. Výzkumné studie ukázaly, že všichni diabetici I. typu mají vysoké hladiny tìchto specifických protilátek. Když je znièena vìtšina beta bunìk, dìti nejsou schopny vytváøet dostateèné množství inzulínu a stávají se z nich diabetici I. typu. Zajímavou studií bylo zjištìní výskytu cukrovky I. typu v rùzných zemích celého svìta a poté porovnání zjištìných dat se spotøebou kravského mléka v tìch samých zemích. Když si údaje vynesete do grafu, dostanete vztah pøímé úmìry! Ty zemì, kde se mléèné výrobky prakticky nekonzumují, mají velmi nízký výskyt cukrovky I. typu. Se vzrùstající spotøebou mléèných výrobkù v zemi se zvyšuje i výskyt cukrovky I. typu. V zemích jako jsou USA, kde je spotøeba mléèných výrobkù velmi vysoká, je vysoký i výskyt cukrovky I. typu. Uhodnete, ve které zemi je nejvyšší výskyt cukrovky I. typu? Je to Finsko, ve kterém je souèasnì nejvyšší spotøeba mléèných výrobkù. PREVENCE A LÉÈENÍ CUKROVKY I. TYPU Co se tedy dá dìlat? Dnes již je zcela zøejmé, jaká by mìla být prevence. Nepodávejte svým dìtem mléèné výrobky, a to zvláštì v pøípadì, že se v rodinì vyskytuje onemocnìní cukrovkou I. typu. Za situace, kdy se vyskytuje pøíbuzný, který má cukrovku I. typu, je riziko dosti vysoké a tyto dìti by rozhodnì mìly celý život konzumovat stravu zcela bez mléèných výrobkù. Skuteènì dobrá zpráva pro dìti, u kterých byla cukrovka I. typu zjištìna teprve nedávno: Pro dìti s nedávnou diagnózou jsou zde velmi dobré zprávy. V posledních nìkolika letech bylo zjištìno, že když ze stravy tìchto dìtí odstraníme veškeré mléèné výrobky a zaèneme jim podávat niacinamid, mùžeme tak až skoro v devadesáti procentech pøípadù dosáhnout remise, resp. vyléèení. Niacinamid (nikoliv niacin) je vitamín, který lze zakoupit (v USA) v obchodech se zdravou výživou. Dávkování je 28 mg niacinamidu na kilogram tìlesné váhy dennì. (U malého dítìte to znamená 100 až 200 mg dennì a u dospìlého to mùže pøedstavovat až mg dennì.) Existuje zøejmì urèité období (možná nìkolika mìsícù), kdy jsou beta buòky sice smrtelnì zranìné, pøece však ještì ne zcela znièené. Pokud dokážeme oživit tyto beta buòky døíve, než je pøíliš pozdì, mùžeme zachránit tyto dìti pøed životem s každodenními injekcemi inzulínu i pøed komplikacemi, které zkracují život diabetika. Rozumným opatøením mùže být preventivní užívání niacinamidu (vedle diety neobsahující žádné mléèné výrobky) u tìch lidí, v jejichž rodinì se vyskytují pøíbuzní s cukrovkou I. typu. CO DÌLAT, KDYŽ MÁ NÌKDO CUKROVKU I. TYPU ØADU LET? Co dìlat v pøípadì, že onemocnìní cukrovkou již nìjakou dobu probíhá? Je dùležité podávat injekce inzulínu, aby se hladina krevního cukru udržela v normálních mezích. Nejlepším opatøením, jak normalizovat hladinu krevního cukru je prostá, èistì rostlinná strava a pravidelná každodenní pohybová aktivita. Tøi jídla dennì by mìly být naprosto vyhovující. Není potøeba popojídat mezi tìmito hlavními jídly, za pøedpokladu, že se vám dostává stravou dostateèné množství komplexních uhlohydrátù a vlákniny. Pokud dochází mezi jídly stále ještì k poklesu krevního cukru, pak jsou dávky inzulínu pøíliš vysoké. PRO DÌTI S NEDÁVNOU DIAGNÓ- ZOU JSOU ZDE VELMI DOBRÉ ZPRÁ- VY. V POSLEDNÍCH LETECH BYLO ZJIŠTÌNO, ŽE KDYŽ ZE STRAVY TÌCHTO DÌTÍ ODSTRANÍME VEŠ- KERÉ MLÉÈNÉ VÝROBKY A ZAÈNE- ME JIM PODÁVAT NIACINAMID, MÙ- ŽEME TAK SKORO V DEVADESÁTI PROCENTECH PØÍPADÙ DOSÁH- NOUT REMISE, RESP. VYLÉÈENÍ. Pohyb je mocným pøírodním lékem, pokud dojde k nárùstu vaší hladiny krevního cukru, uvažujte o zaøazení dodateèné pohybové aktivity, která tuto hladinu sníží, spíše než o zvýšení dávky inzulínu. Ti diabetici I. typu, kteøí pøejdou na tuto stravu a pohybový program, typicky zakoušejí snížení dávek inzulínu a stabilizaci hladiny krevního cukru, které èiní udržování hladiny cukru pod kontrolou mnohem snadnìjší. Pokud chcete zaèít se zdravou stravou hned teï, staèí vám zakoupit si jednu z kuchaøek nabízených v Country Life a zaèít uvádìt do praxe zde otištìné recepty. Pøekvapivé je, že asi 10% diabetikù I. typu, které ve Weimar Institute léèíme dietním a pohybovým programem NEWSTART, bylo schopno vylouèit zcela nutnost podávání inzulínu a udržovat hladinu krevního cukru na normálních hodnotách pouze stravou a pohybem. To je velmi dobrá zpráva pro diabetiky I. typu. A jste tedy byli diagnostikováni teprve nedávno, èi jste diabetikem již øadu let, máte velmi dobré dùvody pro to, abyste zjistili všechno, co je ve vašich silách, o NEWS- TART programu pøi jednom z týdenních rekondièních a výukových pobytù, které poøádáme. q zdraví a nemoc Milton Teske, MD Weimar Institute, California PRAMENY ZDRAVÍ / 3

4 Vìdci registrují riziko rakoviny z pití kávy Nìmeètí vìdci objevili v kávì akrylamid, látku zpùsobující rakovinu u zvíøat, ve všech 24 znaèkách mleté kávy a v sedmi znaèkách espressa, které testovali. Již døíve bylo známo, že akrylamid se nachází v kávových bobech, výzkumníky však zajímalo, jaká dávka se objeví v šálku kávy. Døívìjší vìdecké studie zjistily, že akrylamid (který se nachází ve smažených èi pražených potravinách, jako jsou napø. smažené hranolky nebo bramborové lupínky) zpùsobuje u zvíøat rakovinu. WHO (Svìtová zdravotnická organizace) uvedla vloni v èervnu, že tato látka je pøedmìtem zkoumání, že je ale potøebný ještì další výzkum na lidech. Vitamíny øady B pomáhají po operaci Smìs vitamínù øady B snižuje riziko srdeèního záchvatu, opakování chirurgického zákroku a úmrtí u pacientù, kteøí se podrobili operaci èistící srdeèní cévy, která se nazývá angioplastika. Ti pacienti, kteøí po dobu šesti mìsícù po tomto zákroku užívali kyselinu listovou (1 mg), vitamín B-12 (400 mikrogramù) a vitamín B-6 (10 mg dennì), mìli kombinované riziko úmrtí, infarktu a opakování operace pouhých 16% (v porovnání s pacienty, kteøí užívali jen placebo a jejichž riziko bylo 23%). Studie zahrnovala 553 pacientù po provedené angioplastice. The Journal of the American Medical Association 2002;288: Zvýšená konzumace sladkých limonád u dìtí Více než polovinu pøíjmu tekutin dnes tvoøí u prùmìrného dítìte rùzné sladké limonády, tedy nápoje s vysokým obsahem kalorií. Dìti, které pijí vìtší množství tìchto limonád, mívají i vyšší pøíjem celkových pøijatých kalorií za den, ménì èasto jedí ovoce a je u nich vysoké riziko vzniku obezity. Studie se zabývala záznamy o pøíjmu potravy od 505 studentù ètvrté až šesté tøídy základní školy. Studenti vyplòovali tyto záznamy po dobu tøí až sedmi dnù. Dìti s nejvyšší spotøebou sladkých limonád dennì zkonzumovali v prùmìru o 330 kalorií více než studenti s nejnižší spotøebou tìchto nápojù. Na základì tìchto výsledkù doporuèují vìdci pití èisté vody. American Journal of Public Health 2002;92 VYVÁŽENÁ STRAVA Jedním z nejdùležitìjších faktorù ovlivòujících naše zdraví je zpùsob našeho stravování. Èasto si ovšem neuvìdomujeme, jak je vztah mezi nemocí a výživou tìsný; èasový interval mezi obdobím, kdy se nesprávnì stravujeme, a vypuknutím nemoci mùže dosahovat až nìkolika desítek let. Lidské tìlo je totiž schopno relativnì dlouho se nepøíznivým podmínkám pøizpùsobovat než nakonec reaguje nemocí. Mùžeme se setkat i s lidmi, kteøí se pøi všech svých nezdravých návycích dožívají vysokého vìku. Ti jsou ovšem dnes stále výjimeènìjšími pøípady a to, jestli my k nim patøíme èi nikoliv, se dozvíme, až nám bude pìtadevadesát. Pro naprostou vìtšinu z nás ovšem platí, že zdraví není výsledkem náhody. To potvrzují statistiky zabývající se úmrtností na kardiovaskulární a nádorová onemocnìní. V tìchto statistikách figuruje ve svìtovém žebøíèku v øadì onemocnìní Èeská republika na jednom z nejpøednìjších míst. Doktor Olser, významný kanadský lékaø, dokonce tvrdí, že se skladbou stravy souvisí až 90% souèasných onemocnìní. Že by tedy nebylo s proslulou èeskou kuchyní nìco v poøádku? Mnohý si už urèitì vyzkoušel, že závislost na jídlo je jedním z nejsilnìjších návykù; i proto není pro vìtšinu z nás jednoduché ze dne na den vymìnit knedlíky a vepøovou peèeni za celozrnný chléb, luštìniny èi zeleninu. Chceme-li však v budoucích letech skuteènì žít (a nejen živoøit), stojí za to se o tuto zmìnu postupnì pokusit. Témìø každý se pøesvìdèí o tom, že zdravá strava není žádným peklem na Zemi, ale naopak, že se mùže jednat o fantastické dobrodružství nejrùznìjších chutí i barev. JAK BY TEDY MÌLA VYVÁŽENÁ STRAVA VYPADAT? Tuto otázku si položili také ameriètí vìdci zabývající se výživou. Je známo, že lidské zdraví je závislé (po chemické stránce) na sedmi hlavních složkách stravy, jimiž jsou: voda, sacharidy neboli uhlohydráty (cukry, škroby, vláknina), bílkoviny, tuky, vitamíny, minerály a fytolátky. Pro zjednodušení navrhli vìdci tzv. potravinovou pyramidu, která názornì ukazuje nejzdravìjší potraviny i jejich doporuèená množství. Základ pyramidy a tedy i naší stravy tvoøí celozrnné obiloviny (napø. chléb, jáhly, rýže, kukuøice, obilné kaše, müsli, tìstoviny atd.), jsou totiž hlavním zdrojem ATP energie, na jejímž základì lidský organismus funguje. Stejnì tak hojnì bychom mìli jíst ovoce a zeleninu, které jsou bohaté na fytolátky (chránící nás pøed rakovinou), vlákninu, vitamíny i minerály. S mírou bychom mìli jíst bílkoviny zdravìjší jsou rostlinné zdroje, napø. luštìniny, oøechy, semínka nebo sójové náhražky masa èi mléèných výrobkù, mezi použitelné živoèišné zdroje patøí napø. nízkotuèný jogurt nebo vajeèný bílek. Pouze výjimeènì a støídmì konzumujme tuky, sladidla, sùl a jiná koøení. Možná vás pøekvapuje, že ve výètu zdravých potravin chybí maso, mléko a vejce. Pokud jste døíve narození èi pokud sledujete souèasné reklamní aktivity potravináøského prùmyslu, pak se nejspíše domníváte, že bez pravidelného pøísunu tìchto potravin se èlovìk zkrátka neobejde. Moderní vìdecké poznatky nicménì potvrzují, že doporuèení poplatná pøedchozímu režimu èi souèasným komerèním zájmùm jednotlivých výrobcù stojí èasto v pozadí celé øady zbyteèných pøedèasných úmrtí. Dobrou zprávou je, že byla prokázána prospìšnost optimálního jídelníèku, který 4 / PRAMENY ZDRAVÍ

5 vyluèuje rizikové potraviny ovlivòující øadu dnešních onemocnìní. Pokud je tento jídelníèek aplikován u lidí trpících srdeèními onemocnìními, cukrovkou, vysokým krevním tlakem, obezitou a dokonce i rakovinou, dochází k radikálnímu zlepšení stavu a mnohdy i k úplnému vyléèení (viz napø. centra preventivní medicíny v americkém Wildwoodu èi Weimaru, v norském Fredheimu a mnohá jiná). JAK VYPADÁ STRAVA, KTERÁ LÉÈÍ? Skládá se z pìti hlavních skupin potravin, jimiž jsou oøechy, luštìniny, obiloviny, ovoce a zelenina. I když takový jídelníèek vypadá možná na první pohled prostì, obsahuje všechny nezbytné živiny, což prokázala FAO (Organizace pro zemìdìlství) již v roce Když se blíže seznámíte se zpùsoby pøípravy tìchto potravin, zjistíte, že výsledný produkt nejen výbornì chutná a pìknì vypadá, ale že tato strava je i levná a hlavnì: budete se na ní cítit podstatnì lépe. Mimochodem, na bázi tìchto potravin je postaven jídelníèek asi poloviny obyvatel naší planety (Indie, Afrika, Èína ). Za všechny si uveïme kmen Hunzù ze støední Asie, kteøí vzbudili pozornost mnoha vìdcù pro svoji dlouhovìkost a vynikající zdraví. Významní severoameriètí kardiologové, dr. Toomey a dr. White, navštívili tuto oblast v r a uskuteènili zde øadu studií. Zjistili, že Hunzové jedí velice støídmì, pøevážnì èerstvé (ale i sušené) o- voce, oøechy, zeleninu a obiloviny (jeèmen, pšenici a proso). Pijí trochu kozího mléka a pouze jednou až dvakrát do roka, a to o svátcích, jedí jehnìèí maso. Vyšetøení pìtadvaceti mužù ve stáøí let ukázalo normální hladinu cholesterolu i normální EKG. Rakovina, srdeèní choroby, cukrovka èi pøedèasné stárnutí byly mezi Hunzy neznámými problémy. Nebudeme se tomu asi divit, víme-li, že jeden z nejstarších dokumentù lidstva Bible uvádí rostlinnou stravu jako ideální palivo na kterém se výbornì daøilo lidem v ráji protože tam neexistovalo zabíjení. Pro ty z vás, kteøí vìøí, že èlovìk vyšel z rukou Stvoøitele, mùže být povzbuzením, že právì èistì rostlinnou stravu doporuèil Bùh lidem jako nejlepší zdroj živin (1. Moj 1, 29). Pøechod k ideálnímu jídelníèku nemusí u vìtšiny z nás nastat ze dne na den. Mùžeme se postupnì uèit zaøazovat do svého jídelníèku stále více jídel bez masa a maso pøitom nahrazovat jinými chody. Naše strava má být v první øadì chutná a lákavá na pohled a souèasnì zdravá. Èasem zjistíme, že vše lze snadno skloubit. q Podle zahranièních pramenù pøipravila Jana Koneèná ZEPTEJTE SE LÉKAØE Na otázky zájemcù o zdravý životní styl odpovídá MUDr. Igor Bukovský, odborník v oblasti výživy a prevence chorob, který se pravidelnì zúèastòuje mezinárodních vìdeckých kongresù a èasto vystupuje ve slovenském rozhlase i v televizi. Vìøíme, že jeho odpovìdi budou praktickým pøínosem pro zdraví i kuchyni nejedné ètenáøky (i nejednoho ètenáøe) èasopisu Prameny zdraví. Ovoce a zelenina by se prý nemìly kombinovat. Je mrkvový salát s jablkem nevhodný? Proè? Podle toho, co vím, je nevhodná kombinace kyselého ovoce a zeleniny. Z ovocných kyselin a zeleninových minerálù vznikají komplexy, které se tìžko vstøebávají do krve, ale nezpùsobují žádné zdravotní tìžkosti sníží se však biologická hodnota pøijaté potravy. Jablka nepatøí ke kyselému ovoci, a proto hodnì mrkve a trochu jablek a nebo naopak nemùže být v žádném pøípadì problém. Manžel nesnídá, na obìd nemá èas, ale k veèeøi sní všechno, co se pøed ním neschová. Za dva roky takovéhoto podnikatelského stravování pøibral už 10 kg. Co s ním? To je standardní situace nezvládnutého režimu dne. Snídanì je nejdùležitìjším denním jídlem. Kromì toho, že lidé, kteøí vynechávají snídani, mají èastìji žluèové kameny, pøesun energetického pøíjmu na veèer (vydatná veèeøe) znamená zmìnu metabolismu a pøibírání. Když pan snídaòový kvalitnì snídá, lehce obìdvá a veèeøí, udrží si stabilní hmotnost. Pan veèeøavý, který pøijme stejné množství energie, ale vynechá snídani a dobìhne to veèeøí, bude pøibírat. Proè? Protože vleže spotøebujeme nejmíò energie. Zkuste to vysvìtlit vašemu manželovi. Pokud si nedá øíct, pøipravte se, že pøijde tvrdší náraz než vaše domlouvání. Zažívám to stále: muži, kteøí si myslí, že bez nich to nepùjde, konèí v lepším pøípadì na operaèním stole se žluèníkovými kameny. V rádiu jste radil nìco proti škytání. Mùžete to zopakovat? Velmi rád. Škytání jsou nežádoucí kontrakce (stahy) dýchacího svalu bránice. Potøebujeme dosáhnout toho, aby povely na tyto kontrakce, které prochází nervovými drahami k svalovým buòkám v bránici, byly pøerušené. Dosáhneme toho tak, že k nim pošleme silnìjší signály. Lehnìte si na záda, nohy pokrète v kolenou, jako pøi vyšetøení bøicha u lékaøe, a uvolnìte bøicho. Zhluboka a rychle nadechnìte a prudce vydechnìte a zopakujte to nìkolikrát. Dávejte si záležet na tom, abyste dýchali bøichem a ne hrudníkem musí se zvedat bøicho, ne hrudník. Mohu své dítì stravovat vegetariánsky od narození? Ano. Pøes tvrzení nìkterých lékaøù, že dìti nemohou být vegetariány, výsledky velkých sledování na nìkolika tisících dìtí v USA, Evropì, Asii i Africe ukázaly, že dìti se mohou na vegetariánské stravì vyvíjet plnohodnotnì tìlesnì i psychicky. Správnì sestavená a vyvážená vegetariánská strava adekvátnì zabezpeèí potøeby dìtského organismu v každé fázi rùstu a vývoje øíká profesorka Dwyerová (mimochodem nevegetariánka) a já dodávám, že správnì sestavit vegetariánský jídelníèek nevyžaduje žádnou vysokou školu. V poslední dobì je módní používání chrómu v rùzných pøípravcích. Chybí nám v normální stravì? Mnohým lidem ano. Protože nekonzumují potraviny, které chróm obsahují. Chróm je nevyhnutelný pøi zpracování cukru v tìle a jeho nedostatek a jeho nedostatek se projeví vyšší spotøebou cukru. Doplnìní chrómu vede k pøechodnému snížení spotøeby cukru a ke zhubnutí. Chcete-li pøijímat chróm pøirozenými potravinami, používejte pøedevším obilniny, celozrnné výrobky, kukuøici, arašídy, inaktivované kvasnice (lahùdkové droždí). Užívání v pøípravcích má malý úèinek: napø. pøi užití 40 mg se do krve vstøebá jen asi 0,5% této dávky, zbytek se vylouèí moèí. Èlovìk by mìl pøijmout asi 50 až 200 mg chrómu dennì. Proè se øíká, že èoèka a fazole jsou výborné na ple? Chcete si vyzkoušet èoèkovou masku? Èoèka a fazole jsou skuteènì výborné na ple, ale musíte je jíst! Obsahují mnoho vitamínù skupiny B, minerálù a stopových prvkù, aminokyselin, sacharidù a tukù a to vše potøebují buòky pokožky. Pokožka na povrchu je mrtvá a odlupuje se, ale hloubìji je velmi aktivní. Probíhá v ní neustálá výmìna starých bunìk za nové, funkèní. q výživná poradna Igor Bukovský pracuje jako vìdecký pracovník ve FÚ LF UK v Bratislavì. Otázky i odpovìdi pocházejí z kuchaøky Recepty na fajn èasy, kterou napsal spoleènì se svojí ženou. Vydalo nakladatelství Advent-Orión. PRAMENY ZDRAVÍ / 5

6 VEGETARIÁNSKÁ RESTAURACE COUNTRY LIFE Melantrichova 15 Praha 1 ne po-èt pá Syndrom inzulínové resistence se šíøí... Podle vyjádøení skupiny lékaøù má asi tøetina lidí (v bohatých zemích) tzv. syndrom inzulínové resistence, který pøedstavuje zvýšené riziko onemocnìní cukrovkou a onemocnìní srdce. Zdravá strava a dostatek pohybu dokáží tento stav zvrátit ve velké vìtšinì pøípadù (ne-li ve všech pøípadech). Podle vìdcù dokáže nìkolik jednoduchých testù (váha, krevní tlak, hladina cholesterolu, test glukózové tolerance) lékaøùm i pacientùm vyjevit, u koho je riziko nejvyšší. Rychlým domácím testem mùže být zmìøení obvodu pasu muži s obvodem pøesahujícím 100 centimetrù a ženy mající v pase více než 88 centimetrù mají zvýšené riziko. Stále èastìji se i dìtští lékaøi setkávají (u dìtí ve vìku sedmi až deseti let) s metabolickým syndromem, obezitou a cukrovkou II. typu které byly døíve zjiš ované pouze u dospìlých. PRINCIPY 3/ PRO HUBNUTÍ Jak mùže konzumování potravin s nízkou kalorickou koncentrací ovlivnit celkové množství kalorií, které sním? Studie ukazují, že když nìkdo konzumuje takové potraviny, které obsahují mnoho kalorií v malém objemu, má sklon k pøejídání. Na druhé stranì nikdo neztloustne zkonzumováním koše s hlávkami zelí; ostatnì zabralo by mu to pøíliš mnoho èasu, než by je spoøádal. NAJÍST SE A ZÙSTAT ŠTÍHLÍ PRINCIP È. 7 JEZTE VÍCE POTRAVIN S NÍZKOU KALORICKOU KONCENTRACÍ Jak mi mohou potraviny s nízkou kalorickou koncentrací pomoci? Potraviny s nízkou kalorickou koncentrací obsahují znaèné množství vlákniny a vody; zaplní tak žaludek pøed tím, než zkonzumujeme nadbyteèné množství kalorií. Nízkokalorické vs. vysokokalorické potraviny Které potraviny mají nízkou kalorickou koncentraci? Do této kategorie spadá veškerá zelená listová zelenina, kvìták, mrkev, fazolky, okurky, lilek, èervená øepa, rajèata a dýnì. Pokud se necítíte jako králík, mùžete zkusit èerstvé ovoce, jako jsou lesní plody, broskve, tøešnì nebo meloun (s oranžovou dužinou). Vysokokalorické potraviny bychom mìli v našem jídelníèku omezit. Patøí mezi nì potraviny bohaté na tuk, jako maso, vìtšina mouèníkù, dresinky na salát èi èisté tuky, jako oleje, margaríny, máslo a sýry. A co bílkoviny? Když ale budu jíst všechny tyto nízkokalorické potraviny, odkud dostanu potøebné bílkoviny? Šest šálkù zelených fazolek s jednou dýní a dvìma šálky nastrouhané mrkve vám dodá 500 kalorií. Již to samo o sobì pokryje vaši minimální potøebu bílkovin. Asi by nikdo nesnìdl takové množství tìchto potravin, èemu ale tøeba porozumìt je, že když nìkdo udržuje ideální váhu i užíváním potravin, o kterých by nikdy neuvažoval jako o potravinách, které obsahují bílkoviny, získá tak dostateèné množství bílkovin z potravin v jejich pøirozeném, nerafinovaném stavu. Vìtšina z nás si neuvìdomuje, že všechny tyto potraviny skuteènì poskytují významná množství bílkovin. Nemusím ale získávat bílkoviny dobré kvality, neboli plnohodnotné, kompletní bílkoviny z masa, vajec a mléka? Je tøeba pochopit, že jakákoliv bílkovina, kterou èlovìk stravou zkonzumuje, obsahuje všech devìt esenciálních aminokyselin (s výjimkou želatiny, které se nedostává tryptofanu). Pøi konzumování rùzných potravin je obtížné nezískat dostatek bílkovin té správné kvality. Kromì toho v našem støevì se nacházejí všechny esenciální aminokyseliny, které tam vytváøejí nezbytnou rovnováhu aminokyselin. Tyto aminokyseliny pocházejí z bunìk žaludku a z trávicích š áv, napø. takových, které pøicházejí ze slinivky. Je obtížné, aby nìkdo trpìl nedostatkem bílkovin, pokud konzumuje dostateè- Mladí vdovci a vysoké riziko sebevraždy Výsledky nové studie uvádìjí, že mladí vdovci ve vìku mezi dvaceti a tøiceti ètyømi lety vìku páchají sebevraždu sedmnáctkrát èastìji než jejich ženatí vrstevníci. U stejnì starých ovdovìlých žen nebylo riziko sebevraždy tak výraznì zvýšené. Dr. Pearsonová z National Institute of Mental Health získala tyto poznatky z prostudování úmrtních oznámení obsahujících informaci o manželském stavu za období 1991 až American Journal of Public Health 2002;92 VYSOKOKALORICKÉ POTRAVINY BYCHOM MÌLI V NAŠEM JÍDELNÍÈKU OMEZIT. PATØÍ MEZI NÌ POTRAVINY BOHATÉ NA TUK, JAKO MASO, VÌT- ŠINA MOUÈNÍKÙ A DEZERTÙ, DRESINKY NA SALÁT ÈI ÈISTÉ TUKY, JAKO OLEJE, MARGARÍNY, MÁSLO A SÝRY. 6 / PRAMENY ZDRAVÍ

7 né množství kalorií, aby si udržel svoji ideální váhu. Kdyby èlovìk pøijímal tøetinu kalorií ze zelené listové zeleniny a fazolí, další tøetinu z brambor a obilovin a poslední tøetinu z ovoce, pøijal by v podobì bílkovin asi 13% kalorií (doporuèuje se 10%). My však obvykle øedíme svoji stravu znaèným množstvím èistých tukù a cukru, které neobsahují žádné bílkoviny. Ale i kdyby tyto tuky a cukr tvoøily 50% kalorií v naší stravì, ještì stále bychom konzumovali více než minimální potøebné množství bílkovin. Vegetariánská strava je dostateèná ve všech živinách, s možnou výjimkou vitamínu B-12 pøi èistì rostlinné stravì. Pøi èistì rostlinné stravì se o pøísun vitamínu B-12 musíme postarat. Malé množství netuèného mléka tento problém vyøeší. NECHTE TÌLO ODPOÈINOUT PRINCIP È. 8 JEDEN ÈI DVA DNY V TÝDNU DRŽTE PÙST Prospìšné úèinky krátkého postu: Je-li pro vás ubývání na váze velmi obtížné, možná budete uvažovat o tom jeden èi dva dny v týdnu se postit. Pùst sníží váš týdenní kalorický pøíjem. Nìkteøí lidé dávají pøednost postu pøed vynecháváním tøetího hlavního denního jídla. Jste-li diabetik nebo trpíte-li hypoglykemií, postit byste se nemìli. Vyhýbejte se dlouhým postùm. Ukázalo se, že krátké posty (do 72 hodin) udržují odolnost organismu vùèi nemocem na vysoké úrovni, delší posty tuto resistenci snižují. To je dùvodem, proè desetidenní pùst není tím nejlepším. Dlouhé pùsty kromì toho pøispívají ke ztrátì svalové hmoty. Vyzkoušejte si, zda krátký, ètyøiadvacetihodinový pùst jednou týdnì nezlepší vaši vùli, nezvýší vaši schopnost myslet, správnì si vybírat a mìnit své zvyky. V dìjinách praktikovali nábožensky založení lidé pùst èasto jako cestu k získání duchovního vhledu. Pro tuto praxi existují velmi dobré dùvody. Nezapomínejte, že vaše tìlo stále potøebuje spoustu vody; to je ještì dùležitìjší, držíte-li pùst. MEJDANOVÉ PITÍ Pití alkoholu v malých dávkách má být dobré pro srdce? Zkuste radìji zdravý životní styl! Poslední dobou se stále èastìji objevují názory, že pití jedné až dvou sklenièek alkoholu dennì mùže mít dobrý vliv na zdraví srdce. Podle Dr. Allana Handysidese je zdravý životní styl pro srdce stejnì prospìšný a ještì se lidé vyhnou škodlivým vedlejším úèinkùm alkoholu a nebezpeèím s jeho konzumací spojených. Ve dvou èláncích zveøejnìných v New York Times z 30. prosince se pojednává o umírnìné konzumaci alkoholu jako prevenci pøed srdeèními chorobami. V èlánku se objevily citace nìkolika lékaøù a badatelù, kteøí tuto metodu podporují, pøesto bylo konstatováno, že obdobné názory byly a stále jsou vnímány jako kontroverzní. Dr. Handysides, vedoucí Oddìlení zdraví Církve adventistù, podotkl, že alkohol je droga a jeho pravidelná konzumace vede u každého patnáctého èlovìka k vážným zdravotním problémùm jako je závislost, cirrhóza èi jiné zdravotní potíže. Žádný lék pøedložený komisi ke schválení by s takovými výsledky neprošel. V závislosti na stupni dodržování pravidel zdravého životního stylu mohou lidé svùj život prodloužit o sedm až ètrnáct let, uvedl dr. Handysides. Podle statistických údajù žijí lidé zdravìji a déle, pokud pravidelnì cvièí a zdravì se stravují. Nìkteøí zdravotníci a ekonomové se shodují na tom, že propagace umírnìné konzumace alkoholu je dobrou reklamou alkoholovému prùmyslu, s potencionálním ziskem miliard dolarù jen v Severní Americe. Nicménì propagace pití alkoholu mùže mít jiné, nechtìné a negativní následky na spoleènost. Alkohol je karcinogenní, øekl Handysides. U lidí, kteøí pijí dvì nebo tøi sklenièky dennì, se zvyšuje riziko rakoviny žaludku. Handysides pøipouští, že umírnìná konzumace alkoholu mùže mít kladný vliv na nìkterá srdeèní onemocnìní u lidí støedního vìku. Na druhé stranì poukazuje na to, že propagace pití alkoholu mùže být špatným signálem pro mládež. Spousta mladých lidí holduje tzv. mejdanovému pití. Takové nárazové pití ve velkém je obzvláštì nebezpeèné, protože èasto vede k alkoholismu. Na závìr dr. Handysides radí zdržet se alkoholu a zaèít dodržovat zásady zdravého životního stylu pro delší život bez ranních kocovin. Církev adventistù sedmého dne, která je zastáncem zdravé životosprávy, provozuje po celém svìtì 169 nemocnic a sanatorií. q STRAVA, VÁHA, RAKOVINA Jednotlivci zkoušeli držet dlouhé posty trvající dní, nìkdy i déle, aby se vyléèili z rakoviny èi jiných nemocí. I když hladovìní skuteènì pøináší zmenšování nádorù, jedinec vìtšinou naneštìstí zemøe døíve, než nádor zmizí. Strava je však pøi zmenšování rizika rakoviny dùležitá. Ve studiích na zvíøatech pøineslo snížení spotøeby kalorií o 12% a snížení spotøeby tuku o 70% zmenšení nádorù o 40%. Nejlepší cestou, jak zredukovat množství kalorií, je snížit množství tuku a zvýšit množství vlákniny v pøirozeném stavu ve své stravì. To pomáhá nejenom pøi snižování tìlesné váhy, ale souèasnì se tím snižuje i riziko celé øady druhù rakoviny, jako rakoviny prsu, vajeèníku, tlustého støeva, dìlohy atd. Konzumování dostateèného množství potravin obsahujících beta-karoten (vitamín A z rostlinných zdrojù) pøináší, jak se ukázalo, snížení rizika rakovin výstelkových tkání rakoviny žluèníku, dìložního èípku, kùže, nìkterých rakovin prsu a nìkterých rakovin trávicího traktu, rakoviny plic, úst a moèového mìchýøe. Studie z nedávné doby ukazují, že vitamínové doplòky ve skuteènosti zvyšují riziko úmrtnosti na rakovinu plic a proto panuje shoda v tom, že je tøeba získávat vitamín A z potravin spíše než z vitamínových doplòkù. Možná, že alfa-karoten, který se nachází v nìkterých potravinách, pøináší Silver Springs, USA mýty a omyly prospìšné úèinky spíše než beta-karoten (který je v nich rovnìž obsažen). Živoèišné produkty zvláštì maso pak na druhé stranì zvyšují riziko øady rakovin (prsu, vajeèníku, prostaty, tlustého støeva atd.). Ukazuje se, že káva zvyšuje riziko rakoviny moèového mìchýøe i tlustého støeva u populace s nízkým rizikem o- nemocnìní rakovinou. Alkohol rovnìž zvyšuje riziko rakoviny úst, hrtanu, žaludku, jater a zøejmì i rakoviny prsu a slinivky bøišní. q dokonèení pøíštì S využitím materiálù od dr. Johna A. Scharffenberga, MD, MPH, emeritního profesora výživy na Loma Linda University, poradce Výboru pro výživu Generální konference CASD. PRAMENY ZDRAVÍ / 7

8 Zneèištìní vzduchu škodí všem, diabetikùm více... Celá øada studií ukázala souvislost mezi zneèištìním vzduchu a rizikem zhoršení srdeèního onemocnìní, výsledky nové studie naznaèují, že zvláštì citlivou skupinou jsou v tomto ohledu diabetici. Výzkumníci zjistili, že ve dnech s vysokou hladinou èástic ve vzduchu (vedlejších produktù spalování v elektrárnách èi automobilových motorech) byli diabetici dvakrát tak èastìji hospitalizováni s problémy se srdcem než nediabetici. Odborníci se domnívají, že když se drobné èásteèky usadí v plicích, dojde k zánìtlivé odezvì, jejímž výsledkem je zpomalení toku krve, která se stává náchylnìjší ke tvorbì sraženin. Epidemiology 2002;13: Èesnek pomáhá srdci Chemikálie, které se vytváøejí, když je èesnek krájen nebo tøen, zøejmì chrání proti houbovým a bakteriálním infekcím, vysokému cholesterolu, vysokému krevnímu tlaku, krevním sraženinám a dokonce i rakovinì. Od zaèátku dvacátého století bylo provedeno nejménì 173 klinických pokusù, které se zabývaly ochranným ú- èinkem èesneku pro srdce. Profesor Block ze State University of New York, který se èesnekem zabývá celý život, uvedl, že èesnek je nejúèinnìjší v pøirozeném stavu, nejlépe syrový, a že lidé mnohdy doslova vyhazují peníze oknem, když kupují rùzné doplòky èesneku. (Allicin, což je zøejmì nejúèinnìjší složka èesneku, je totiž stálý pouze ve vodì, a vìtšina doplòkù není vyrobena na bázi vody.) Studujte houby, radí experti na rakovinu Houby užívané v tradièním asijském lékaøství by bylo dobré více studovat i na Západì, protože mohou pomáhat pøi léèební pacientù s rakovinou, uvedla skupina britských odborníkù. Pøehled lékaøského použití hub v Japonsku, Èínì a Koreji ukázal, že tyto houby dokáží významnì snížit vedlejší úèinky chemoterapie a ozaøování a zlepšit kvalitu života u pacientù s pokroèilou rakovinou. U polysacharidù nalézajících se v houbách se prokázala protinádorová aktivita, a to jak v pøedklinických modelech, tak v klinických studiích. Napø. jen v Èínì je dokumentováno užívání více než sta hub (èasto v podobì koncentrovaných výtažkù) proti celé øadì tìlesných neduhù. SPÁNEK BALZÁMEM Shakespeare øekl, že spánek je balzámem pro poranìnou mysl. Ano, noèní spánek je velmi dùležitý pro obnovení energie, která je tolik potøebná pro podávání dalších výkonù. Je velmi dùležité vìdìt, že dostateèný spánek snižuje pocity únavy a brání depresím. Otázkou zùstává, jak èasto musíme poèítat oveèky, a- bychom usnuli. Mnoho lidí se potýká s problémem, že v noci nemohou usnout. Aby si spánek navodili, zaènou užívat prášky na spaní. Nicménì dlouhodobé užívání sedativ zpùsobuje denní podøimování, snížení schopnosti koncentrace, orientace v èase a má další negativní vedlejší úèinky. Mimoto se mùže rozvinout závislost na tìchto lécích a to bìhem ètyø až šesti týdnù pravidelného užívání. Ptáme se tedy, zda jsou v dosahu nìjaké alternativy pro øešení nespavosti. Je zde pár možností, které mohou lidem trpícím nespavostí pomoci. Jde o to chodit spát každý veèer pravidelnì a ve stejnou dobu, pøemístit poèítaè z ložnice, vyhradit si ložnici pro spánek, vyhnout se požívání alkoholu, èaje a jiných nápojù obsahujících kofein, které potlaèují ospalost. Dále vyhnout se sledování pozdních televizních programù a filmù na videu. Mozek potøebuje urèitou sebekázeò a nemìl by se pøi usínání zabývat problémy dne. Pro navozování spánku pomáhá teplá sprcha èi koupel, relaxaèní techniky, uklidòující hudba, masáž nebo ètení nìkterých Božích zaslíbení. Navíc je možné využít bylin, které navozují spánek, kam patøí kozlík lékaøský, granadil, chmel a citrónový balzám. Tyto rostliny nevedou k závislosti a jejich vedlejší ú- èinky jsou minimální. KOZLÍK LÉKAØSKÝ POMÁHÁ PROTI NESPAVOSTI Historicky je kozlík lékaøský považován za jednu z nejlepších bylin, které se používají jako utišující prostøedek. Vodnatý roztok z koøene kozlíku lékaøského se s úspìchem používá ke zklidnìní pøi pocitech nervozity, úzkosti, napìtí, nespavosti a dalších problémù spojených se spánkem. Má sedativní úèinky, odstraòuje problémy s probouzením se bìhem spánku. Kozlík lékaøský se obtížnì pìstuje. Má kapradinové listy a jemnì vonící kvìty, jejíchž zabarvení pøechází z levandulové pøes rùžovou až do bílé barvy. Známe více než 200 druhù kozlíku lékaøského. V Anglii se v období støedovìku kozlík používal na ochucování vývarù a polévek. Kozlík lékaøský má pozitivní vliv na náš spánek a pøitom nemá vedlejší úèinky, jako je napø. podøimování bìhem následujícího dne. U starších pacientù, kteøí trpí rùznými komplikacemi spánku èi samotnou nespavostí, zlepšuje jejich stav. Zkracuje èas potøebný k tomu, aby èlovìk usnul a snižuje poèet pøíhod probuzení se bìhem noci. Pro lidi, kteøí trpí problémy nespavosti, je kozlík lékaøský skuteèným a bezpeèným øešením. Je velice dobrou náhradou syntetických hypnotik a barbiturátù. Výsledkem studie švýcarských výzkumníkù Leathwood, je následující zjištìní: Lidé, kteøí kozlík lékaøský užívají, usínají DLOUHODOBÉ UŽÍVÁNÍ SEDATIV ZPÙSOBUJE DENNÍ PODØIMOVÁNÍ, SNÍŽENÍ SCHOPNOSTI KONCENTRACE, ORIENTACE V ÈASE A MÁ DALŠÍ NEGATIVNÍ VEDLEJŠÍ ÚÈINKY. MIMO- TO SE MÙŽE ROZVINOUT ZÁVISLOST NA TÌCHTO LÉCÍCH A TO BÌHEM ÈTYØ AŽ ŠES- TI TÝDNÙ PRAVIDELNÉHO UŽÍVÁNÍ. rychleji. Tento výzkum se potvrdil hlavnì u starších pacientù. Lidé, kteøí si stìžovali na lehký èi nepravidelný spánek zjistili, že poté co zaèali užívat kozlík lékaøský, se jejich stav výraznì zlepšil. Nicménì ti, kteøí si na žádné problémy se spánkem nestìžovali, u sebe po užívání kozlíku zazname- 8 / PRAMENY ZDRAVÍ

9 Lidé, kteøí užívají kozlík lékaøský, rychleji usínají. Tento výzkum se potvrdil hlavnì u starších pacientù. Kozlík lékaøský zlepší vaše zdraví bez rizik. nali pouze menší zmìnu. Ale lidé, kteøí si stìžovali na lehký spánek s èastým probouzením, po užití kozlíku prohlásili, že se bìhem noci probouzejí ménì než døíve. Leathwood poté provedl další studii: vybrali osm dobrovolníkù, kteøí trpìli lehkou nespavostí. Po užití kozlíku lékaøského tito dobrovolníci usnuli do devíti minut, zatímco po užití placeba usnuli do šestnácti minut. Pøitom kozlík nìjak významnì neovlivnil celkový spánek, který byl bìhem první èásti noci trvalejší. JAK KOZLÍK LÉKAØSKÝ VLASTNÌ ÚÈINKUJE? U kozlíku bylo nalezeno více jak sto složek. Nicménì hlavní složka odpovìdná za úèinnost kozlíku není dosud známa. Utišující úèinek kozlíku je zøejmì dùsledkem pùsobení všech složek dohromady, zejména pak díky olejùm, které kozlík obsahuje. Prchavý olej obsažený v kozlíku se vyskytuje v koøenu rostliny a tvoøí asi 0,5% celkového obsahu. Olej se skládá z nejménì tøiceti druhù terpenoidù. Užívání kozlíku lékaøského podporuje pøirozený spánek po nìkolik týdnù a to bez nepøíznivých vedlejších pøíznakù èi rizika závislosti. K dosažení viditelného efektu je však tøeba kozlík užívat nejménì po dobu dvou týdnù. Pokud si dvì hodiny pøed spaním vezmete tablety èi kapsle kozlíku, dobrý výsledek je zaruèen. Vedlejší úèinky jsou velmi øídké mohou se objevit bolesti hlavy. Kozlík lékaøský není nejvhodnìjší užívat bìhem tìhotenství a laktace (tj. období tìhotenství, kdy se tvoøí mléko). Bìžná dávka se skládá ze dvou až tøí gramù kozlíku lékaøského (bere se nìkolikrát za den). Pøíprava èaje: jedna èajová lžièka kozlíku lékaøského se zalije horkou vodou (do poloviny šálku), poté se nechá luhovat po dobu minut. Kozlík by se nemìl u- žívat soubìžnì s tabletami na spaní, èímž by se zapøíèinil pøíliš velký sedativní úèinek lékù. Úèinek kozlíku se dá ještì zvýšit jeho kombinací s chmelem, citrónovým balzámem a granadilem. q Dr. Winston Craig, profesor výživy na Andrews University, Michigan NA VLASTNÍ NEBEZPEÈÍ... S užíváním lékù, a už na pøedpis èi bez pøedpisu, se pojí mnohé riziko. 1-3 U více než 40 procent lidí, kteøí nejsou hospitalizováni a berou léky na pøedpis, se setkáváme s významnými vedlejšími úèinky. Až ve 20 procentech pøípadù dochází nìkde k hospitalizaci v dùsledku nepøíznivých úèinkù lékù, které pøedepsal lékaø, èi lékù, které jsou volnì v prodeji. Jakmile je pacient hospitalizován, riziko, že bude nepøíznivì reagovat na nìkterý podaný lék, dosahuje výše 30 procent, a ze všech ú- mrtí, ke kterým v nemocnici dochází, je riziko, že k nìmu dojde v dùsledku reakce na podaný lék, asi 6,5 procent. 4-6 ÚLEVA OD BOLESTI Jedním z dùležitých, by nepøíliš èasto zmiòovaných dùsledkù užívání lékù, je úleva od pøíznakù nemoci kterých bychom si však mìli být dobøe vìdomi. Bolest je známkou toho, že nìco není v poøádku a že je to tøeba brát vážnì. Osoba, která trpí bolestmi na prsou z onemocnìní cév, které zásobují srdce, mùže tak být ukolébána do falešného pocitu bezpeèí braním léku, jako je napø. nitroglycerin, jehož úèinek je déletrvající, který ale pouze ulevuje od bolestí na hrudníku a neèiní nic, co by nemoc skuteènì léèilo. Lékem navozený pocit zdraví odstraòuje silný motivující faktor bolest na hrudníku, který by jinak mohl udržet pozornost pacienta na zdravé stravì a pøi zdravé životosprávì. Pøi konzultacích s lékaøem byste se mìli rozhodnout, zda léky, které užíváte, užívat skuteènì nevyhnutelnì musíte anebo zda je možné je vysadit. Strava a zmìny životního stylu dokáží vìtšinì lidí pomoci, aby mohli vìtšinu lékù vysadit a už se k nim nemuseli vracet. VITAMÍNOVÉ A MINERÁLOVÉ DOPLÒKY Vitamínové a minerálové doplòky by mìly spadat do kategorie lékù, podobnì jako tøeba penicilin nebo digitalis. Jsou vyrábìny koncentrováním a rafinováním urèitých pøírodních substancí a poté konzumovány za úèelem dosažení žádoucího úèinku. Hlavním rozdílem mezi vitamíny a léky pøedepsanými lékaøem je síla úèinku a vedlejší úèinky. Mnozí lidé utratí roènì stovky dolarù za vitamínové tabletky a pøitom se jim dostane pouze minimálního nebo vùbec žádného objektivního zdravotního prospìchu. Nepøíznivých úèinkù vitamínù je naštìstí málo. Lidé, kteøí hlásí, že se po braní vitamínových doplòkù cítí lépe, pravdìpodobnì popisují placebo efekt tedy domnìlý prospìch, který se mùže dostavit i pøi braní látky, která nemá vùbec žádný úèinek. S výjimkou vzácného výskytu avitaminózy zpùsobené mimoøádnì nevyrovnanou stravou, existuje jenom malý zdravotní prospìch, který lze dosáhnout užíváním vitamínových tabletek. 7 Lékaøská vìda si je již dlouho vìdoma rizik spojených s užíváním alkoholu, tabáku, kofeinu a drog, jako je napø. kokain èi marihuana. Chronické užívání tìchto drog vyèerpává pozoruhodnou schopnost lidského tìla pøežít. Dvì z tìchto látek alkohol a kofein jsou pøijímány jako potraviny a proto si zaslouží další diskusi. ALKOHOL Nìkolik studií ukázalo prodloužení života a snížené riziko srdeèního onemocnìní u lidí, kteøí støídmì užívají alkohol. 8 Konzumenti alkoholu se možná pokoušejí ospravedlnit svùj návyk na základì tìchto studií. Alkohol však nelze obecnì doporuèovat, a to hlavnì z toho dùvodu, že celá øada lidí získává na tuto drogu závislost. Více než sedm procent dospìlého obyvatelstva trpí alkoholismem, který má za následek sníženou porodnost, nehody, kriminalitu, duševní i tìlesná onemocnìní a nièení rodinného života. Jakýkoliv prospìšný úèinek alkoholu ve vztahu k riziku srdeèního onemocnìní je navíc vymazán vzestupem celkové úmrtnosti z jiných pøíèin. 9 Alkohol rovnìž dodává sedm prázdných kalorií na gram, což mùže vést k obezitì. Dalšími nepøíznivými dùsledky nadbytku alkoholu jsou zvýšená hladina triglyceridù (krevních tukù), onemocnìní jater, rakovina, porodní defekty a øada avitaminóz, jako kurdìje z nedostatku vitamínu C, špatné vidìní v noci z nedostatku vitamínu A, pellagra z nedostatku niacinu (vitamín B-3) a onemocnìní nervové soustavy, jako je Wernicke-Korsakoff syndrom z nedostatku thiaminu (vitamínu B-1). q Z knihy dr. Johna McDougalla The McDougall Plan. Autor napsal nìkolik bestselerù z oblasti prevence a léèby civilizaèních nemocí zdravou výživou a zdravým životním stylem. PRAMENY ZDRAVÍ / 9

10 ZVLÁDÁNÍ ZÁVISLOSTÍ Proè lidé dìlají vìci, o kterých vìdí, že jim škodí? Sedìli jste nìkdy v cukrárnì a uvidìli extrémnì obézního èlovìka, jak pøichází a objednává si tøi velké kremrole a banánový koktejl? Asi se poškrábáte na hlavì a zamyslíte nad tím, co se dìje. Ten èlovìk asi pøíliš rozumu nepobral. Je to ale otázka inteligence? Když lidé pijí alkoholické nápoje, kolu èi kávu, kouøí cigarety, pøecpávají se èokoládou nebo sladkostmi, užívají vlastnì drogu. Když se lidí, kteøí tyhle vìci dìlají (skoro všichni, že?), zeptáte, proè tak èiní, dostane se vám rùzných odpovìdí. Líbí se mi to. Probere mne to. Uklidòuje mne to. A tak dále. A vìdomì nebo nevìdomì, a je to riskantní nebo ne, to, co lidé dìlají, mívá nìjaký dùvod. NÁVYKOVÉ CHOVÁNÍ NENÍ NORMÁLNÍ Studium chování a zvláštì návykového chování, neboli závislostí, je zajímavé. Návykové chování není normální nebo bìžné, èasto se jedná o nutkání a èasto je i velmi sebeznièující. Zdálo by se, že lidé pøirozenì omezují své chování na vìci, které jim poskytují radost a které jim nepùsobí bolest; ti lidé, kteøí mají sklon k závislosti anebo k destruktivnímu chování však takovým zpùsobem nefungují. Závislí lidé èasto vyvíjejí velké úsilí, aby si obstarali (a použili) svoji drogu nehledì na následky. Nìkteøí lidé vyèerpají veškeré své finanèní prostøedky, aby si mohli dopøát život na úrovni a zajistit si pøíjem drog. Lidé (a jsou jich milióny) dennì užívají drogy anebo se zamìstnávají jiným návykovým chováním, i když vìdí, že budou ne možná, ale jistì nakonec muset èelit následkùm. Podobnì jako lidé užívají drogy z rùzných dùvodù, rùzní se i jejich reakce na drogy. Nìkteøí øíkají, že alkohol je uvolòuje, zdá se, že je osvobozuje anebo otupuje stres z nároèného pracovního dne. Dva lidé, kteøí jsou si velmi podobní, mohou reagovat po podání té samé látky naprosto odlišnì. Vìtšina lidí má stejnou pøíležitost užívat alkohol dostane se ve všech obchodech. Nìkteøí mají však s alkoholem èasem problémy, jiní ne. Zdá se, že problémem èi dùvodem závislosti je spíše než droga èlovìk. Asi v polovinì dvacátého století si lékaøská komunita uvìdomila, že u lidí, kteøí mají problém s nadužíváním alkoholu, se dìlo nìco velmi nenormálního. Nakonec byla definována kritéria pro závislost na nìjakou látku jako špatná adaptace na užívání této látky, která vede ke klinicky významným defektùm nebo postižení charakterizovaným tøemi (nebo více) následujícími projevy, které se opakují po dobu dvanácti mìsícù. KRITÉRIA PRO ROZPOZNÁNÍ ZÁVISLOSTI Intolerance neboli nesnášenlivost, definována následujícím zpùsobem: - Potøeba znatelného zvyšování dávek pøíslušné látky, má-li být dosaženo intoxikace anebo žádaného úèinku - Znatelnì snížený úèinek pøi pokraèujícím užívání stejné dávky pøíslušné látky. Abstinenèní pøíznaky, které se projevují následovnì: - Charakteristické abstinenèní pøíznaky pøíslušné látky. - Stejná (nebo pøíbuzná) látka je brána kvùli úlevì nebo odstranìní abstinenèních pøíznakù. - Zvyšující se dávkování, kdy je pøíslušná látka užívána ve vìtších množstvích anebo po delší dobu, než byl pùvodní zámìr. - Stálá touha po látce anebo neúspìšné pokusy snížit dávkování a dostat užívání látky pod kontrolu. - Trávení znaèného množství èasu aktivitami potøebnými k získání drogy (navštìvování øady lékaøù anebo cestování na dlouhé vzdálenosti), užíváním drogy (jako napø. kouøení ve skupinách) a dáváním se do poøádku z jejich úèinkù. - Pokraèující užívání drogy i pøes vìdomí toho, že se dostavují stálé anebo vracející se fyzické èi psychické potíže, které jsou pravdìpodobnì zpùsobovány nebo podnìcovány drogou (napøíklad nìkdo pokraèuje v užívání kokainu, i když si uvìdomuje, že kokain zpùsobuje deprese, anebo pokraèuje v pití, i když si je vìdom toho, že se mu v dùsledku pití zhoršil stav vøedù). Možná poznáte nìkteré body z tohoto seznamu, protože jste se s podobným chováním setkali u sebe anebo v životì druhých lidí. Možná jste slyšeli o nìkom, kdo se v noci vzbudí a jede znaènou vzdálenost, aby si koupil balíèek cigaret anebo nìjakou pornografii, protože si nemùže dovolit, aby jej pøi tom vidìl nìkdo z místní komunity. Lidé, kteøí jsou závislí, jsou schopni vynaložit znaèné úsilí, aby své potøeby uspokojili. NOVINKOU JE ZÁVISLOST NA POÈÍTAÈÍCH Závislosti se dostavují v mnoha podobách. V nedávné dobì byla jako problém øady lidí diagnostikována závislost na poèítaèích. Dr. Maressa Hecht Orzack, který je na tomto poli odborníkem, vytvoøil seznam rysù bìžných u lidí závislých na poèítaèi: - Matka má problémy pøimìt dítì, aby doma pomáhalo, protože poèítaèové hry zabírají jeho veškerý volný èas. - Muž zjistí, že jeho žena stále ménì peèuje o domácnost a je stále nevrlejší, telefonní úèty dosahují astronomické výše. - Nìkdo se pøipojí veèer v devìt k internetu a náhle zjistí, že už je ráno a on se od poèítaèe nevzdálil ani na krok. - Známky dítìte se zhoršují a uèitel si všimne, že bìhem hodiny usíná. - Èerstvý student na VŠ zaèíná mít problémy s uèiteli, protože nedrží krok s postupem vyuèování. Namísto toho každý veèer komunikuje pøes internet s celou svoji rodinou a bývalými spolužáky ze støední školy a jen málokdy se úèastní na aktivitách probíhajících ve školním areálu. - Zamìstnanec zaèíná v práci zaostávat a rostoucí poèet dní, které tráví na neschopence, zpochybòuje u zamìstnavatele jeho využitelnost. - Vedoucí oddìlení zùstává veèer dlouho vzhùru, aby zvládnul práci v termínu. Monitorováním jeho domácího poèítaèe se zjistí, že èasto navštìvuje nevhodné ZÁVISLOSTI SE DOSTAVUJÍ V MNOHA PODOBÁCH. V NEDÁVNÉ DOBÌ BYLA JAKO PROBLÉM ØADY LIDÍ DIAGNOSTIKOVÁNA ZÁVISLOST NA POÈÍTAÈÍCH. 10 / PRAMENY ZDRAVÍ

11 Lidé (a jsou jich milióny) dennì užívají drogy anebo se zamìstnávají jiným návykovým chováním, i když vìdí, že budou nakonec muset èelit následkùm. stránky, jako napø. stránky s hazardními hrami nebo pornografií. - Vedoucí kanceláøe náhle podá výpovìï. Spousta práce zùstane nedodìlána a firma požádá její rodinu, aby na ni pùsobila, aby se vrátila. Zjistí, že doma sedí u poèítaèe a není si vùbec vìdoma, co se okolo ní dìje. INTERNETOVÁ SEXUÁLNÍ ZÁVISLOST Obrovským problémem se stala internetová sexuální závislost. Dr. Dana Putnamová provozuje webovou stránku pro jedince, kteøí si dìlají se svými internetovými sexuálními zájmy starosti. Na této stránce si mohou udìlat test, který mìøí stupeò jejich možné závislosti. Dr. Putnamová hlásí, že tuto stránku navštìvuje dennì více než jeden tisíc lidí. Lidé trpí rùznými formami riskantního chování, které se vymyká kontrole. Ti samí lidé èasto cítí, že musí své problémy skrývat, protože si nemohou dovolit, aby se jejich o- kolí o jejich chování dozvìdìlo. KAŽDÝ DEN NOVÉ POZNATKY Porozumìní chemii mozku, která je spojena se závislostmi, je vìdou, která pøináší témìø každý den nové poznatky. Výzkum, který v této oblasti probíhá, naznaèuje, že v mozku existují dva rozdílné systémy, které jsou zodpovìdné za líbí se mi a chci. Výzkumníci se domnívají, že návykové látky primárnì aktivují systém chtìní. Z tohoto dùvodu mohou drogy vyvolat velmi intenzivní tužby. Další výzkum naznaèuje, že mozek disponuje specifickým systémem, který je odpovìdný za upevòování, posilování. Stimulace tohoto systému, ke které dochází pøijmutím øady drog a možná i vystavením se pornografickým obrazùm, zpùsobí, že mozek vylouèí látku, která je podobná heroinu nebo morfinu. Drogy konkrétnì zøejmì stimulují vyluèování dopaminu, což je látka zodpovìdná v mozku za pøíjemné pocity. To naznaèuje, že lidé užívají urèité látky nebo drogy za úèelem povzbuzení posilujícího mechanismu v mozku, což má za následek pøíjemnou odezvu. Jinými slovy, lidé užívají drogy, aby si pøivodili rozkoš, a to i pøes následky, které užívání drog pøináší. GENETICKÉ SKLONY... Vìdci studovali, zda jsou èi nejsou závislosti ve vztahu ke genetice. Zjistili, že rùzné druhy laboratorních myší a krys se liší ve svém užívání alkoholu. Jak druhy, které mìly alkohol v oblibì, tak druhy, které se mu vyhýbaly, byly v laboratorních podmínkách výbìrovì chovány. Podobné studie vedly k závìru, že je dost dokladù o tom, že genetika pøispívá k riziku stát se alkoholikem. Muži, v jejichž rodinì se alkoholismus objevil, mají vyšší riziko, že se sami stanou alkoholiky. Tento genetický sklon se neváže pouze na alkohol, další studie na rùzných druzích myší a krys u- kázaly rozdílnou náklonnost i ke kokainu. A již je závislost jakákoliv, a již má identifikovatelné genetické koøeny èi nikoliv, objevuje se obvykle typický beznadìjný cyklus, který vypadá asi takhle: - Nikdo se nechce stát závislým, ale mnohým se to stane. Nemají pøitom v ú- myslu znièit sami sebe, své zdraví, svoji práci i svoje vztahy k druhým. - Závislí lžou všem ve svém okolí. Žijí skrytým životem, plným falše a klamu. V kanceláøi nebo doma se zaènou ztrácet vìci. Jak se problém zhoršuje, klamání a nepoctivost rostou. - Závislí jsou èasto inteligentními a tvoøivými lidmi, kteøí, jak se zdá, vkládají do budoucnosti nadìji, což jenom jejich problémy komplikuje. Lidé okolo nich registrují jejich potenciální možnosti a nechtìjí vidìt jejich oèividné slabosti, doufají totiž, že nakonec dokáží problém zvládnout vlastními silami. - Závislí lidé typicky upadají do svého neš astného návyku, protože se pokoušejí kompenzovat nìjaký svùj osobní nedostatek nebo svoji životní situaci. Èasto jsou deprimováni, neš astní a neschopni se vypoøádat se situací, ve které se ocitli, což mùže být ztráta nìkoho, koho milovali, nebo ztráta povolání. To vyvolá pokus nalézt pomoc prostøednictvím drogy, alkoholu nebo sexu. Cyklus zaèíná. Návykové chování je prostøedkem proti bolesti. Závislí lidé odvracejí emocionální nebo fyzickou bolest tím, že se vìnují své droze a tak získají doèasný nebo iluzorní ú- tìk pøed životní realitou. Když nejsou schopni se vyrovnat s nìjakým aspektem reality, utíkají se k návykovému chování, které jim poskytne doèasné útoèištì. - Èím více èlovìk drogu užívá, tím vìtším se problém stává. Opakované užívání s sebou pøináší nové a nové problémy. Závislost se stává støedem jejich svìta. Jedinec brzy zjistí, že musí drogu užívat soustavnì, a udìlá cokoliv, aby ji získal. Je chycen v cyklu závislosti. - Se závislými lidmi se obtížnì komunikuje, mají potíže se soustøedit na jedno téma alespoò 10 až 20 vteøin. Stáhnou se a zaènou se projevovat podivným zpùsobem, který souvisí s jejich závislostí. - Èím více èlovìk drogu užívá, tím více zaèíná v jeho životì vládnout pocit viny. Výsledkem je deprese, nespokojenost a zoufalství. - Nyní užívání drogy zaèíná ovlivòovat jejich osobní vztahy, jejich práci, finance a cokoliv, co má v jejich životì cenu. Berou stále více. - Užívání drogy má stále ménì co dìlat s pøíjemnými pocity a stále více co do èinìní se snahou vyhnout se abstinenèním pøíznakùm. VYHLEDEJTE ODBORNOU POMOC Závislosti jsou problémem pro lékaøe. Existuje celá øada rùzných forem léèení, nìkteré z nich jsou úspìšnìjší než jiné. Jedna forma léèení nese oznaèení kognitivní behavoriální terapie, bìhem níž se pacient uèí rozpoznávat problém a problém øešit, a uèí se techniky, které mu pomáhají, aby do závislosti znovu neupadnul. Neøiïte se neprofesionálními dohady. Vyhledejte odbornou pomoc. Zjistìte, co se ve vaší komunitì nabízí, a dejte se léèit. Pokud je problém u osoby, která je vám velmi blízká, dejte jí najevo, že jsou i další lidé, kterým na ní záleží, a konfrontujte ji s nimi, poté domluvte schùzku s odborníkem. Léèbu neodkládejte. Nikdy se nepokoušejte osobu, která je zrovna pod vlivem drogy, pøesvìdèovat o tom, že má problém. Poèkejte, až úèinky drogy pominou. Neberte závislosti na lehkou váhu. Pracujte s osobou, na které vám záleží, aby si problém uvìdomila, a vyhledejte lékaøskou pomoc. Ti lidé, kteøí úspìšnì prošli léèením, èasto dosvìdèují, že jejich léèba by nebyla úspìšná, kdyby její souèástí nebyl duchovní rozmìr. Vyhledejte lékaøe køes ana, který vás odkáže na léèebné zdroje, které mají duchovní základ. Každý závislý èlovìk má nadìji, a už je zdroj závislosti jakýkoliv. q duševní zdraví Gary L. Hopkins, Joyce W. Hopp, pøetištìno z èasopisu Vibrant Life PRAMENY ZDRAVÍ / 11

12 BIOPOTRAVINY? COUNTRY LIFE! Melantrichova 15 & Jungmannova 1, P-1 Nízká hladina vitamínu E a raná ateroskleróza Výsledky nové studie ukazují, že ženy, které nemají dostateèný pøísun vitamínu E stravou, mají vyšší riziko onemocnìní aterosklerózou. Italští vìdci zjistili, že èím více bylo vitamínu E ve stravì, tím ménì pravdìpodobné bylo zaznamenání nánosù v jejich krèních cévách, což bývá používáno jako marker postupu aterosklerózy v tìle. Ve studii bylo sledováno 310 žen ve vìku tøiceti až devìtašedesáti let. American Journal of Clinical Nutrition 2002;76: Vláknina ve Støedozemí? Lidé, kteøí se živí tzv. støedozemní stravou, se dožívají vyššího vìku a mají nižší výskyt srdeèního onemocnìní co jsou ale magické ingredience jejich jídelníèku? Množství èerveného vína? Množství omega-3 mastných kyselin? Anebo je to, jak nyní uvádìjí španìlští vìdci, spíše velké množství vlákniny ve stravì zdejších obyvatel? Dr. Martinez-Gonzalez z Navarrské univerzity sledoval stravu skupiny španìlských obyvatel a zjistil, že ti z nich, kteøí mìli nejvyšší spotøebu vlákniny, mìli o 86% nižší riziko srdeèního infarktu než ti, kteøí jedli nejménì vlákniny. European Journal of Clinical Nutrition 2002;56: Sója pomáhá cévám žen Západní strava bohatá na tofu a další výrobky ze sóji chrání starší ženy pøed onemocnìním cév toto naznaèují výsledky nové studie. Obsah fytoestrogenù (v tìchto výrobcích) byl spojen s menší ztuhlostí cév u více než 400 žen po menopauze. Mnohé studie ukázaly, že asijské národy, které konzumují mnohem více sóji (a výrobkù ze sóji) než lidé žijící na Západì, mají nižší výskyt srdeèního o- nemocnìní. Strava s bohatým zastoupením sóji typicky znamená i nižší hladinu špatného LDL cholesterolu. Arteriosclerosis, Thrombosis and Vascular Biology 2002;22: POHÁDKA: TYGØÍ VOUS K pøíbytku horského poustevníka pøišla jednoho dne prosit o pomoc mladá žena jménem Yun Ok. Poustevník byl vìhlasný mudrc, který provozoval rùzná kouzla a pøipravoval magické nápoje. Když Yun Ok vstoupila do jeho pøíbytku, poustevník hledìl do ohništì. Aniž by od nìj odvrátil oèi, zeptal se: Proèpak jsi ke mnì pøišla? A Yun Ok pravila: Ó, slavný mudrci! Mám veliké trápení. Pøiprav pro mì kouzelný nápoj! Ovšem, ovšem, zase už nápoj! Každý po mnì chce nìjaký nápoj! Copak je možné vyléèit nemocný svìt nápojem? Mistøe, naléhala Yun Ok, jestli mi nepomùžeš, jsem docela ztracená. Tak mi povìz, co se stalo, vyzval ji poustevník, který se uvolil aspoò ji vyslechnout. Jde o mého muže, øekla Yun Ok. Chovám k nìmu velikou lásku. Celé tøi roky nebyl doma, bojoval ve válkách, a když se teï vrátil, sotva se mnou i s ostatními ztratí slovo. Když na nìj promluvím já, vypadá to, že mì vùbec neslyší. A když už promluví on, je hrubý. Když mu pøipravím jídlo, které mu nechutná, odstrèí je a vztekle odejde. Nìkdy by mìl pracovat na našem rýžovém poli, ale místo toho ho vidím, jak neèinnì sedí na vrcholu kopce a hledí smìrem k moøi. Ano, to se èasto stává mladým mužùm, když se vrátí z války, pravil mudrc. Pokraèuj. Už nemám co øíct, uèený starèe. Chtìla bych pro svého manžela nápoj, po kterém by se ke mnì choval zase s takovou láskou a vlídností jako døív. Tak ty si myslíš, že je to takhle prosté? zeptal se mudrc. Nápoj! Nu ale dobrá, pøijï za tøi dny a já ti øeknu, co na ten nápoj bude potøeba. Za tøi dny se Yun Ok vrátila do mudrcovy horské chatrèe. Pøemýšlel jsem o tom, øekl jí. Ten tvùj nápoj se dá pøipravit. Ale jeho nejpodstatnìjší pøísadou je vous ze živého tygra. Pøines mi ten vous a já ti dám to, co potøebuješ. Vous ze živého tygra! vykøikla Yun Ok. Jak by se mi mohlo podaøit nìco takového získat? Jestli je ten nápoj pro tebe tak dùležitý, tak se ti to podaøí, pravil poustevník. A odvrátil hlavu na znamení, že rozhovor skonèil. Yun Ok šla domù. Usilovnì pøemýšlela, jak získat tygøí vous. Pak se jednou v noci, když její muž spal, vyplížila z domku s miskou rýže a masové omáèky v rukou. Šla k místu na úboèí hory, kde mìl podle povìstí tygr sídlit. Postavila se dost daleko od tygøí jeskynì, napøáhla ruku s miskou a lákala tygra, aby šel žrát. Ale tygr nepøišel. Pøíští noc tam šla znova a tentokrát popošla trochu blíž. A zase nabízela misku s jídlem. Tak Yun Ok chodila k hoøe každou noc, pokaždé o pár krokù blíž k tygrovu doupìti než pøedešlé noci. A tygr si pomalouèku pøivykl ji tam vídat. Jedné noci se Yun Ok pøiblížila k tygøí- 12 / PRAMENY ZDRAVÍ

13 Jde o mého muže. Když na nìj promluvím já, vypadá to, že mì vùbec neslyší. A když promluví on, je hrubý. Když mu pøipravím jídlo, které mu nechutná, odstrèí je a vztekle odejde. mu doupìti tak blízko, že by k nìmu dohodila kamenem. Tygr tentokrát popošel pár krokù k ní a pak se zastavil. Stáli tam oba v mìsíèním svìtle a hledìli jeden na druhého. Tak se stalo i pøíští noc, a tentokrát u sebe stáli tak blízko, že Yun Ok mohla na tygra potichu a konejšivì promluvit. Další noc se tygr nejdøíve pozornì zahledìl Yun Ok do oèí a pak sežral potravu, kterou mu nabídla. Potom už kdykoli Yun Ok v noci pøišla, nalezla tygra, jak jí jde naproti. Když se tygr nažral, mohla ho Yun Ok jemnì podrbat na hlavì. Od její první návštìvy uplynulo témìø šest mìsícù. Koneènì jedné noci øekla Yun Ok tygrovi, když ho pohladila po hlavì: Ach, tygøe, ty vznešené zvíøe, já potøebuji nutnì jeden tvùj vous. Nesmíš se proto na mì zlobit! A vyškubla mu jeden vous. Tygr se na ni nerozzlobil, jak se obávala. Yun Ok se vracela po cestì zpátky, ale tentokrát nešla, nýbrž bìžela a v ruce pevnì svírala tygrùv vous. Nazítøí byla u poustevníkovy horské chatrèe hned ráno, když slunce vystupovalo z moøe. Och, slavný starèe! køièela. Mám ho! Mám tygøí vous! Teï mi mùžeš pøipravit slíbený kouzelný nápoj pro mého manžela, aby byl zase milující a laskavý! Poustevník od ní vzal vous a prozkoumal jej. Když se ujistil, že pochází opravdu z tygra, sklonil se a hodil jej do ohnì, který hoøel v krbu. Ach, pane! vykøikla zdìšenì mladá žena. Co jste to s ním udìlal? Teï mi povìz, jak se ti podaøilo jej získat, pøikázal jí poustevník. No pøece tak, že jsem každou noc chodila k hoøe s malou miskou potravy. Nejdøív jsem stála daleko, ale pak jsem se pokaždé o malý kousek pøiblížila, abych získala tygrovu dùvìru. Mluvila jsem na nìj nìžnì a konejšivì, aby pochopil, že si pøeju jenom jeho dobro. Byla jsem trpìlivá. Nosila jsem mu potravu každou noc, i když jsem vìdìla, že nebude žrát. Ale nevzdala jsem to a chodila jsem tam poøád dál. Nikdy jsem na nìj nemluvila zprudka. LÉÈBA MLÈENÍM Mlèení jako léèebný prostøedek. To nám asi pøipadá divné, protože dáváme mlèení pøíliš èasto do souvislosti s potlaèováním a pøemáháním. Ale pøece, mùže být užiteèné nejprve zkusit problémy mlèky vydržet a nemluvit o nich hned. Vnitøní pochody a procesy se mluvením mohou rozmìlnit. U mnohých je to témìø choroba šíøí se neustále o svém duchovním životì a pìstují své problémy tím, že je každému pøedkládají. Co by bylo, kdybychom se smìli obrátit jen na lidi a nikoli na Boha, pøíèinu veškerého bytí? Pak by se stalo, že bychom nakonec zùstali nepochopeni. Nebo lidé nemohou zodpovìdìt naše nejvážnìjší o- tázky. Mohou nám dát trochu porozumìní a bezpeèí. Ale s našimi nejhlubšími tušeními a touhami nás nechávají samotné. Žili bychom v chladném a nepochopeném svìtì. Mlèení a øeè nejsou protiklady, nýbrž se vzájemnì doplòují. Jde o to mluvit tak, aby nebyl narušen postoj mlèení. Naše øeè je testem, jak dalece je naše mlèení opravdové. Jestliže jsme se nauèili uvnitø mlèet, potom ani pøi mluvení nevypadneme z mlèení. Pøi mlèení se nutím být koneènì jednou sám se sebou. Kdo se o to pokusí, ten zjistí, že to zprvu není vùbec pøíjemné. Pøihlásí se všechny možné myšlenky a pocity, emoce a nálady, obavy a pocity nelibosti. Na svìtlo vystupují potlaèená pøání a potøeby, objeví se skrytý vztek, promarnìné šance, èlovìka napadají nevyøèená nebo nemístná slova. První okamžiky mlèení nám èasto odhalují náš vnitøní nepoøádek, chaos myšlenek a pøání. Budeme-li peèlivì pozorovat svou øeè, zjistíme, že její velká èást se týká druhých lidí. Neustále se vyjadøujeme o druhých. Ti druzí jsou pøece tak zajímaví! Dodávají nám neustále novou látku k hovoru. I když je tu snaha hovoøit o druhých pozitivnì, pøesto se èlovìk pøistihne, jak ostatní posuzuje, škatulkuje nebo se s nimi porovnává Zatímco mluvíme o druhém èlovìku, svou vlastní skuteènost si držíme od tìla. A pøece pro žádného pozorovatele není obtížné poznat, že se sami neustále prozrazujeme. Naše øeè prozradí všímavému posluchaèi, jací jsme, naè myslíme, èím se zabýváme, s èím jsme se vnitønì nevypoøádali. q Nikdy jsem mu nic nevyèítala. A jednou v noci ke mnì koneènì pár krokù popošel. A pak pøišla doba, kdy už mi chodil naproti a jedl z misky, kterou jsem držela v rukou. Drbala jsem ho na hlavì a on zaèal mruèet uspokojením. Teprve pak jsem mu mohla vytrhnout ten vous. Tak, tak, pravil poustevník. Ochoèila sis tygra a získala jeho dùvìru a lásku. Ale tys ten vous hodil do ohnì! zvolala Yun Ok. Takže to všechno bylo k nièemu! Ne, já bych neøekl, že to bylo k nièemu, øekl poustevník. Jenom už ten vous nepotøebuješ. Øekni mi, Yun Ok, je snad èlovìk hrozivìjší než tygr? Je snad ménì Z knihy Anselma Grüna O mlèení. Vydalo Karmelitánské nakladatelství. k zamyšlení vnímavý k vlídnosti a porozumìní? Když jsi svou nìhou a trpìlivostí dokázala získat lásku a dùvìru divokého a krvelaèného tygra, že bys to nedokázala i se svým manželem? Když to Yun Ok vyslechla, zùstala chvíli beze slova stát. A pak pomalu sestupovala dolù a pøitom si znovu a znovu promýšlela pravdu, kterou se dozvìdìla v chatrèi horského poustevníka. q Pùvodní korejskou lidovou pohádku zpracoval Harold Courlander. Z knihy Slepièí polévka pro duši (4. porce), kterou vydalo nakladatelství Columbus roku PRAMENY ZDRAVÍ / 13

14 MASÁŽE? V COUNTRY LIFE! Melantrichova 15, P-1... NOVINKA... Objednávky: Prodejna pøírodní kosmetiky tel Radikální mastektomie nepøinášejí výhodu Výsledky jedné z nejdelších studií (od roku 1971) zabývající se léèením rakoviny prsu potvrzují to, co vìtšina odborníkù na rakovinu již dlouho tvrdila: ženy, které se podrobí radikální mastektomii (odstranìní celého prsu, lymfatických uzlin i pøilehlé svaloviny) nežijí o nic déle než pacientky, které se podrobí konzervativnìjšímu chirurgickému zákroku. Ve svìtì se tak v souèasné dobì postupnì stává èastým øešením tzv. lumpektomie, tzn. pouhé odstranìní nádoru s bezprostøednì pøiléhající tkání. The New England Journal of Medicine 2002;347: Konzumace zrn redukuje riziko vzniku cukrovky Podle výsledkù nové studie pøináší konzumace celých zrn (a výrobkù z nich) jako je rýže natural, pšenice, oves, jeèmen èi kukuøice ochranu pøed onemocnìním cukrovkou. Muži, kteøí konzumovali hodnì celozrnných výrobkù, mìli nižší riziko cukrovky než muži, kteøí konzumovali vìtšinou rafinované obiloviny (které se nalézají napø. v bílém peèivu, špagetách, tìstovinách èi bílé rýži). Tým vìdcù analyzoval jídelníèky a životní styl témìø zdravých mužù, které sledoval po dobu dvanácti let. Na konci studie mìlo cukrovku mužù. Ti muži, kteøí konzumovali nejménì celozrnných obilovin, mìli o 60% vyšší riziko cukrovky oproti mužùm, kteøí konzumovali nejvíce celozrnných obilovin dennì. American Journal of Clinical Nutrition 2002;76: NEPØIMÌØENÉ CHOVÁNÍ... Mám tøíleté dítì. Èasto se nepøimìøenì chová. Jak mu mám dát najevo, že ho miluji i pøes jeho nedostatky? Nechci být ale shovívavá k jeho chybám. Mohu mu øíci: Mám tì ráda, ale je mi smutno, že se tak chováš? Když mu to takto øeknu, dá se do pláèe ještì víc, než kdybych mu naplácala. V odpovìdi na otázku si pouze všimneme nìkolika problémù, které mohou hrát podstatnou roli pøi hledání východiska. Konkrétní øešení však vyžaduje individuální rozhovor se zkušeným pedagogem. Zdá se, že matka by si mìla hloubìji ujasnit svùj postoj k dítìti. Když se dítì po napomenutí spontánnì rozpláèe, mìla by si položit otázku, proè pláèe. Co jí chce svým pláèem sdìlit? Proè mu matèina výtka pùsobí takovou bolest, že se rozpláèe? Pláè dítìte má symbolický charakter. Jistì, nejde o to, aby matka byla jen shovívavá a nenapomínala dítì, když zlobí. Na druhé stranì ovšem je tøeba u- vážit typické potíže vývojové fáze, v níž se dítì nachází, uvážit dìtskou citovou køehkost a to, jak snadno vznikne v dítìti strach nebo pocit ohrožení. Od tøíletého dítìte nelze oèekávat reakce dospìlého èlovìka. Matka by nemìla hodnotit chování svého dítìte v kategoriích mravního dobra a zla. V daném pøípadì by se nemìla cítit ohrožena nepøimìøeným chováním svého dítìte. Nemìla by se snažit dítì nìjak škatulkovat. Nìkteré dìti prožívají kratší nebo delší období vzpoury, které èasem pomíjí. V období vzpoury mají dìtské rozpustilosti své vývojové opodstatnìní. Matka, která napomíná dítì a má k nìmu dobrý citový vztah, není k nìmu lhostejná a ani si ho citovì nepøivlastòuje, nepotøebuje nìjaká zvláštní slova a gesta, aby mu dokázala svou lásku. O její lásce svìdèí každý její projev: Pohyby, gesta, tón hlasu, použitá slova, pohled, pøitulení atd. VAŽME SI DÌTSKÝCH CITÙ Lásku k dítìti vyjádøíme snad nejlépe, když si vážíme jeho citù. Dìtské city musíme ctít. Také city tøíletého dítìte se domáhají naší úcty. Dítì má na své city stejné právo jako každý dospìlý èlovìk. City dítìte jsou stejnì dùležité jako matèiny city. V urèitém smyslu by se mìly dìtské city respektovat více, protože dìti se od nich neumí odpoutat tak, jak to dokáží (nebo by mìli dokázat) rodièe. KDYŽ SE DÌTI CHOVAJÍ NEPØIMÌØENÌ, MÌLI BY SI RODIÈE JAKO PRVNÍ POLOŽIT OTÁZKU, JA- KÁ JE SYMBOLIKA TOHOTO CHOVÁNÍ? CO JÍM CHCE DÍTÌ VYJÁDØIT? CO CHCE ZÍSKAT? JAK SOUVISÍ JEHO CHOVÁNÍ S CHOVÁNÍM RODIÈÙ? CO STOJÍ V POZADÍ? Když se dìti chovají nepøimìøenì, mìli by si rodièe jako první položit otázku, jaká je symbolika tohoto chování? Co jím chce dítì vyjádøit? Co chce získat? Jak sou- 14 / PRAMENY ZDRAVÍ

15 Dospìlí mají vùèi dìtem velkou pøevahu a snadno ji mohou proti nim využít. Dìlám to pro dobro dítìte jsou nejèastìjší slova, jimiž se rodièe snaží ukonejšit své svìdomí, které dobøe cítí dvojseènost výchovných krokù vedených citovou pøevahou. visí chování (zejména opakované) s chováním rodièù? Rodièe se mají uèit odhalovat, co se skrývá za opakovanými reakcemi dítìte a za veškerými jeho projevy. Je napøíklad starší dítì pøíliš agresivní vùèi mladšímu bratøíèkovi nebo sestøièce? Ptejme se, zda matka nevìnuje pøíliš mnoho pozornosti mladšímu dítìti a zcela nevìdomky odsouvá stranou zájem o starší dítì? Místo pøehlížení staršího dítìte by se mìla spoleènì s ním vìnovat mladšímu. Rodièe vychovávají dobøe své dìti, když je spíše poslouchají. Je to ovšem trochu nároèné, protože dítì ještì nedokáže zøetelnì vyslovit své pocity, zážitky, potøeby a touhy. Když je dítì za projevy svých negativních pocitù pøísnì napomínáno, odsouvá je nìkam do suterénu svého dìtského podvìdomí. Pøizpùsobí se sice rodièovským požadavkùm, ale za cenu potlaèení citù. V dítìti pak roste strach pøed odmítnutím, a s ním se zase spojuje pocit ukøivdìní, nepøijetí, odmítnutí, nedostatku bezpeèí. PØEVAHA DOSPÌLÝCH Dospìlí mají vùèi dìtem velkou pøevahu a snadno ji mohou proti nim využít. Výchova dìtí proto vyžaduje velkou ohleduplnost, aby city dospìlých nepøeválcovaly city dìtí. Jedním z nejdùležitìjších projevù citové kultury je pøedevším to, že si jedinec svoje city uvìdomuje. Kdo si svých citù není vìdom, snadno mùže svou citovou pøevahou dítì hluboce ranit. Dìlám to pro dobro dítìte jsou nejèastìjší slova, jimiž se rodièe snaží ukonejšit své svìdomí, které dobøe cítí dvojseènost výchovných krokù vedených jejich citovou pøevahou. Zopakujme si úvodní otázku. Mohu mu tedy øíci: Mám tì ráda, ale je mi smutno, že se tak chováš? V této matèinì reakci dítì cítí její citový trest. Matka øíká: Je mi smutno, což O MAMINCE A TATÍNKOVI Manželé sedí u televize. Žena odchází z pokoje se slovy jsem unavená, jdu si lehnout. Cestou se zastaví v kuchyni pøipravit dìtem svaèinu, dát nádobí do myèky, vyndat maso z mrazáku a uklidit okapané pøíbory. Pøežehlí muži košili a pøišije utržený knoflík. Sesbírá rozházené noviny a èasopisy a odnese z kuchyòské linky telefonní seznam. Zalije kvìtiny, zamete drobky pod stolem a vynese pøetékající odpadkový koš. Pak smìøuje do koupelny. Vyèistí si zuby, rozpustí vlasy, natøe oblièej krémem, posbírá vlhké ruèníky povalující se na dlaždièkách, povìsí mokré prádlo, do praèky vloží novou várku a depilaci rezignovanì odloží na zítøek. Zajde ještì do dìtského pokoje, aby zkontrolovala úkoly, sesbírala špinavé ponožky a nechala dceøi peníze na školní výlet. Vzpomene si, že nenapsala tchyni k narozeninám a zároveò s dopisem sepíše seznam na nákup. Myslel jsem, že jsi šla do postele, podiví se manžel, když ji znova zahlédne v kuchyni. "Vždy už jdu, odpoví mu žena a jde dát vodu psovi, vypustit koèku, vymìnit žárovku, zamknout dveøe... Ještì zaslechne, jak manžel vypíná televizi a se zívnutím jsem pìknì utahanej odchází spát. znamená: Trpím, protože jsi neposlušný. To je více ménì zøejmá výèitka dítìti, že se takto chová. Tøíleté dítì nemusí ani tušit, proè se máma zlobí, vždy pøece chtìlo, aby nìco bylo dobøe, vždy v tom, co dìlá, nevidí nic špatného. Ovšemže na matèin smutek reaguje dítì silnìji než na nìjaké to plácnutí, protože je to hlubší, a proto citelnìjší trest. Zdá se, že v tomto pøípadì je lepší spolehnout se na reakci dítìte a zamyslet se nad svými výchovnými metodami. Matka tøíletého dítìte by mìla vìdìt, že zdrojem jejího smutku není chování dítìte. Její smutek má jiné, mnohem závažnìjší pøíèiny, aèkoli ona sama o tom ještì neví. Matka si neuvìdomuje zcela jasnì, že dítì zatìžuje svým smutkem a bolestí, kterou pøed ním skrývá. TRESTAT A ODMÌÒOVAT NENÍ DOBRÉ Trest a odmìna nejsou dobré pedagogické prostøedky. Je to jedna z nejvìtších výchovných chyb. Projev lásky k dítìti má být nezištný a nemá být závislý na chování dítìte. Rodièe nemohou své dítì dobøe vychovat, když se budou odvolávat na jeho strach z trestu. Trest nemá pro dítì znamenat hrozbu odmítnutí, ale má mu spíše ukázat negativní následky jeho nepøimìøeného chování. Odposlechnuto z internetu... vztahy VZTAH MATKA DÍTÌ SOUVISÍ SE VZTAHEM MATKA MANŽEL Abychom pochopili vazbu mezi dítìtem a matkou, museli bychom znát ještì roli manžela, otce dítìte. Vztah matky k dítìti podstatnì souvisí s jejím vztahem k manželovi. Je-li citový svazek s manželem slabý, hledá matka citovou náhradu v dítìti. Silné manželské pouto a pocit bezpeèí, který z nìj vzniká, zpùsobuje, že vztah k dítìti je nesen nejen láskou, péèí a oddaností, ale také citovou nezávislostí. Matka nemùže žít pøedevším pro dítì. Matka žena musí žít pøedevším pro svého muže. Teprve láska k muži a mužova láska k ní z ní dìlá dobrou matku. Matka se tedy musí postarat, aby do vztahu k dítìti postupnì zapojila také manžela otce. Tak mu usnadní také navázání hlubokého vztahu k dìtem. Dítì je plodem lásky matky a otce. Mùže se dobøe rozvíjet jen tehdy, když se podílí na jejich vzájemné lásce. q Z knihy Kdo je mùj bližní?, jejímž autorem je Józef Augustyn. Vydalo Karmelitánské nakladatelství. PRAMENY ZDRAVÍ / 15

16 SVOBODA PRO ZVÍØATA Vegetariánství má dlouhou historii. Již napø. Ovidius nebo Pythagoras se zmiòovali o nesmírné dùležitosti nezabíjení zvíøat lidmi a propagovali vegetariánský zpùsob života jako zpùsob morálního a kulturního vývoje lidstva. Prùmyslové zneužívání zvíøat, s tím spojené zatìžování životního prostøedí, prohlubování bídy a hladu v chudých èástech svìta a zdravotní problémy zpùsobené nadmìrnou konzumací masa ještì zesilují význam vegetariánství v dnešní dobì. MASO: FAKTA AD ACTA Maso, které je k dostání na našem trhu, dnes pochází pøevážnì od zvíøat chovaných v bezohledných podmínkách intenzivních velkochovù, které postupem èasu udìlaly ze zvíøat živé jednotky na rùst masité svaloviny. Tato tzv. jateèní zvíøata žijí ve velkém stresu a vìtšina z nich je chronicky nemocných, fyzicky i duševnì. Málokdo však navštívil takový chov nebo dokonce jatka, kde se ze zvíøat stává mrtvé maso. Maso, které je nám na trhu nabízeno, je pochopitelnì zamaskováno do rùzných forem, aby vypadalo labužnicky a šlo tak dobøe na odbyt. Mnoho lidí se bojí krutých výjevù spojených s pùvodem masa, které polykají, a tak stále radìji pouze jen tuší, co se asi se zvíøaty dìje, než aby pøijali fakta a zvážili, zda skuteènì musí podporovat prùmyslové velkochovy zvíøat a všechny jejich dùsledky. V souèasné dobì je u nás roèní spotøeba vepøového masa (na 1 obyvatele) 41 kg (roènì je poraženo prasat), spotøeba kuøecího je 23 kg/obyvatele a rok (roènì je poraženo kuøat), spotøeba hovìzího a telecího je 10 kg/obyvatele a rok (roènì je poraženo býkù, krav, telat). (Údaje pocházejí z Èeského statistického úøadu a Ministerstva zemìdìlství.) V Èeské republice je v souèasné dobì 1-2% vegetariánù, naproti tomu napø. ve Velké Británii 9% vegetariánù (1-2% èistých vegetariánù), v Nìmecku 8% vegetariánù. Lidi vedou k vegetariánství dùvody etické, zdravotní, ekonomické, ekologické i náboženské. Vegetariánská, tedy bezmasá strava, se postupnì stává zcela bìžným jevem v mnoha domácnostech i restauracích. Pøi léèbì øady civilizaèních chorob se k ní pøiklání stále více lékaøù a doporuèují ji také lidé a zvíøata oficiální svìtové instituce, jako je napø. Svìtová zdravotnická organizace (WHO) a Organizace pro výživu a zemìdìlství (FAO) pøi OSN. PRASATA Prasata jsou vysoce inteligentní a citlivá zvíøata. V intenzivních velkochovech jsou jejich pøirozené životní potøeby omezeny na minimum a samotný chov, transport i porážka jsou spojeny s velkými stresy. Chovná prasnice je základním èlánkem výroby vepøového masa je doslova degradována na stroj k produkci selat. Nejvìtší utrpením je pro ni nìkolikatýdenní až mìsíèní uzavøení v individuálním boxu (v dobì porodu a kojení), který je tak malý, že se v nìm nemùže ani otoèit. V holém, vìtšinou nepodestlaném boxu prasnice prakticky nemùže nic dìlat. Stereotypie pøechází do apatie a bezmoci. Po zhruba 3-4 letech bývá prasnice z chovu vyøazena. Již krátce po narození selat se provádí kastrace samcù. Tato procedura je pro nì velmi bolestivá, protože se z ekonomických dùvodù dìlá bez lokálního umrtvení. Selata jsou od prasnice odstavována zpravidla již po tøech týdnech, aby bylo možné prasnici co nejdøíve opìt zapustit (v pøirozeném prostøedí odchází selata od matky až zhruba po tøech mìsících). Takto èasný odstav zpùsobuje mláïatùm jednak v praxi pomìrnì obvyklé a nìkdy až smrtelné zažívací poruchy, zpùsobené rychlým potravním pøechodem, a také závažné poruchy chování, pøedevším vzájemné okusování uší nebo ocasù. Z obavy pøed možnými zdravotními komplikacemi z tohoto zlozvyku bývají selatùm, zpravidla opìt bez umrtvení, ocasy amputovány. Prasata jsou v typických vepøínech zpravidla ustájena po nìkolika v malých o- hradách, které mají holou nebo jen minimálnì podestlanou podlahu (dùvody opìt ekonomické). Vedle fyzického nepohodlí a bolestivých poranìní a otlakù je prasatùm prakticky znemožnìno rýt, což je jedna z jejich základních potravinových potøeb. Po pìti až devíti mìsících života èeká vykrmená prasata transport na porážku, který mùže trvat i nìkolik hodin. Pro prasata je transport obrovskou fyzickou a psychickou zátìží hrubé nakládání a vykládání, stísnìný prostor a cizí prostøedí u nich vyvolávají stres, fyzické vyèerpání až úhyn a èetná poranìní... Porážka mùže být pro tato neobyèejnì citlivá zvíøata jistým druhem vysvobození, i když dnešní rutinní porážení zavìšení za zadní konèetiny, podøezání a vykrvení nebývá vìtšinou zcela bezbolestné. KUØATA Tzv. brojleøi jsou kuøata speciálnì vyšlechtìná k produkci bílého masa. Nejde již zdaleka o bìžná kuøátka, ale o hybridní zvíøata, která rostou tak rychle, že by v normálních podmínkách jen tìžko pøežila a v podmínkách velkochovù se dožívají porážky jen s velkými obtížemi. Tato kuøata bývají vìtšinou ustájena v rozlehlých halách s kapacitou nìkolika desítek tisíc zvíøat. Pøísun krmiva je nepøetržitý a umìlým osvìtlením je regulována aktivita kuøat tak, aby co nejvíce žrala a tak co nejrychleji dosáhla požadované velikosti. S rùstem se postupnì snižuje životní prostor kuøat až zhruba na velikost formátu A4. Ke konci výkrmu mají kuøata znaèné problémy s pohybem. Hlavní utrpení jateèních kuøat má pùvod v jejich geneticky urychleném rùstu, který je dnes témìø dvakrát vyšší než u normálního kuøete. Kuøe tak fakticky pøeroste nosnost své vlastní kostry, což má za následek problémy s pohybem, srdeèní èinností a dýcháním. Problémy s konèetinami vedou k èásteèné nebo úplné i- mobilitì zvíøat, která tak vìtšinou leží a tím si na výkaly promáèené podestýlce zpùsobují otlaky a hnisavá poranìní hrudi a konèetin. Odhaduje se, že v prùmìru ètvrtina všech kuøat prožije poslední dny svého života v chronických bolestech. Poruchy srdeèní èinnosti vedou pøedevším k chorobì zvané ascites, což je nadmìrné hromadìní tìlních tekutin v dutinì bøišní, která je také obvykle nejèastìjší pøíèinou pøedèasné smrti kuøat. Druhou nejbìžnìjší pøíèinou smrti bývají onemocnìní dýchací soustavy, zpùsobená pøedevším 16 / PRAMENY ZDRAVÍ

17 POCHOD ZA PRÁVA ZVÍØAT: 22. BØEZNA 2003, STAROMÌSTSKÉ NÁ- MÌSTÍ, ZAÈÁTEK AKCE (IN- FORMAÈNÍ STÁNKY, VIDEO), ZAÈÁ- TEK POCHODU 13.00, CÍL: MALO- STRANSKÉ NÁMÌSTÍ; POØÁDAJÍ: SVOBODA ZVÍØAT, SPOLEÈNOST PRO ZVÍØATA A NADACE NA O- CHRANU ZVÍØAT. - KONTAKT: SVOBODA ZVÍØAT, KOTEROVSKÁ 84, PLZEÒ, INFO@SVOBO- DAZVIRAT.CZ, RAT.CZ, TEL zvíøeným prachem nebo výpary z promoèené podestýlky. Výkrm nepøežije asi 5% zvíøat. Ostatní èeká další utrpení pøi odchytu, transportu na jatka a vlastní porážce. Oslabená kuøata jsou rutinním zpùsobem odchytávána z haly a skládána do pøepravek. Bìhem cesty hynou další zvíøata na srdeèní selhání, vyèerpání nebo následky poranìní. Samotná porážka je dnes sériovou automatizovanou záležitostí ptáci jsou jeden za druhým zavìšováni za konèetiny hlavou dolù a postupnì projíždìjí omraèovací komorou a podøezávacím strojem, který jim pøetne krèní tepny. Èasto nemusí být omráèení nebo podøezání dokonalé a kuøe tak mùže v bolestech umírat i nìkolik minut. Jateèní kuøata jsou dnes bezesporu jednìmi z nejzkoušenìjších zvíøat v intenzivních chovech. JATEÈNÝ SKOT Hovìzí maso je svalovina speciálnì vyšlechtìného, tzv. masného skotu. Jsou poráženi pøedevším jednoletí, jateèní býci a krávy, pùlroèní telata nebo víceletí býci; na maso jdou také vyøazené dojné krávy. I když se spotøeba hovìzího ponìkud snižuje, nijak tím není ovlivnìna intenzita využívání zvíøat a èetnost komplikací zpùsobených ustájením, ošetøováním a krmením. Problémù nejsou ušetøena ani zvíøata v relativnì pøijatelnìjších extenzivních, pastevních výkrmech. V intenzivních výkrmech je mladý skot odstaven od krav, èasto již po dvou až tøech mìsících, a ustájen pohromadì do výkrmné stáje. Krmí se koncentrovanou smìsí obilovin, silážovaného sena a rùzných pøídavkù (vèetnì živoèišných mouèek, u nás již pouze rybích). Zhruba po roce jde vìtšina býèkù na porážku (tzv. baby beef maso) a ostatní jsou dokrmováni do vìku dvou, obèas tøí let. Problémy zvíøat jsou podmínìny nepøirozeným sociálním prostøedím, ustájením a výživou ve spojení s geneticky zvýšenou hmotností. Na tvrdé, výkaly a moèí pokryté podlaze tìžká zvíøata špatnì stojí a trpí pøerostlými a zanícenými paznehty, obtížnì uléhají a èasto po hladké podlaze uklouzávají a zraòují se. Na malém prostoru dochází ve skupinách býkù nebo krav k vzájemným konfliktùm a vzrùstá sociální stres. V souèasné dobì se u nás i v Evropì rozšiøuje znaènì propagovaný a státní pokladnou dotovaný extenzivní zpùsob chovu masného skotu. Nìkteré chovy nesou nálepku tzv. ekologické šetrné ke krajinì i zvíøatùm a maso z nich je oznaèováno jako bio a v souèasnosti je pomìrnì hojnì nakupováno. Prospìšnost pastevních chovù, v nichž má skot relativnì pøirozené životní podmínky, však není jednoznaèná: Mùže být zanedbávána hygienická a veterinární péèe, není nezbytným pravidlem poskytovat zvíøatùm úkryt pøed nepøíznivými povìtrnostními vlivy, což je závažný nedostatek pøedevším v zimì u plemen pocházejících ze stájových podmínek, v zimì mùže být rovnìž zanedbáno pøikrmování a napájení zvíøat. Pøevoz na jatka je zøejmì ještì více stresující než v intenzivních systémech, protože zvíøata nejsou zvyklá na stísnìný prostor a navíc, pokud jde o bio maso, je specializovaných jatek pouze nìkolik v republice, což prodlužuje délku transportù. Transport na porážku bývá pro velký a tìžký skot obrovským utrpením. S živým hovìzím masem se stále èastìji obchoduje na mezinárodní úrovni, také od nás jsou každoroènì vyváženy desítky tisíc býkù, krav a telat (pøevážnì do sousedního Nìmecka, ale také až do Øecka). Nìkolikadenní transporty za smrtí jsou pro zvíøata extrémnì vysilující a mnoho z nich cestu nepøežije. Jenom pøi tuzemských pøevozech na jatka uhyne každoroènì pøes tisíc zvíøat. NÁVRH ZÁKONA VE SNÌMOVNÌ V nejbližší dobì bude Poslanecká snìmovna schvalovat novelu zákona na o- chranu zvíøat. Tato novela má však množství nedostatkù. Organizace na ochranu zvíøat v ÈR proto pøipravily nìkolik pøipomínek k jejímu textu a pøekládají poslancùm argumenty o nezbytnosti úprav ve skuteèný prospìch zvíøat. Napøíklad navrhují: zákaz chovu kožešinových zvíøat, zavedení veøejné kontroly a zprùhlednìní systému schvalování pokusù na zvíøatech, zpøísnìní podmínek pro drezùru a chov zvíøat v cirkusech a pro chov hospodáøských zvíøat. q Z letáèku Vegetariánství vydaného organizací Svoboda zvíøat. EKOLOGICKÉ mycí, èistící a prací PROSTØEDKY ECOVER COUNTRY LIFE Melantrichova 15 Praha 1 NEWSTART PRAMENY ZDRAVÍ / 17

18 Pravá vdìènost My lidé nejsme zvyklí na vdìènost, a málokdo ji cítí opravdovì, ze srdce a rád... Mnozí jen vdìèní musí být a dost... Radìji proto vdìènost nežádat... A pøitom kolik pøíèin k díkù máme: Vždy nikdo z nás se neobejde bez pomoci... Kdo opak tvrdí bláhovì sám sebe klame, a smutné prožívá pak chvíle dny i noci... Co je to v èlovìku, co zamkne ústa pøed slovíèkem dík? Snad je to hrdost, lidská pýcha bláhová. Však když je dárcem nebes Panovník, pøed nímž se èlovìk nikam neschová, tu mìl by nejen slovy svou vdìènost vyjádøit, však mìl by k nìmu pøijít jiný, nový, a nechat srdce promluvit. Pak pøed Ním padnout v úctì na kolena, dát mu to srdce, plné vin... Vždy pravá vdìènost ta je vlastnì nìmá... Vždy pravá vdìènost to je èin... Vìra Gajdošíková KRIZE HODNOT Pro nìkteré z nás je ekologická krize pøedevším krizí hodnot. Podle tohoto názoru je základní pøíèinou problému skuteènost, že jako civilizace vycházíme ve svých rozhodnutích, týkajících se životního prostøedí, z eticky pochybených premis. A protože nejmocnìjším zdrojem mravních ponauèení je v naší civilizaci odedávna náboženství, vedlo hledání viníkù nakonec až k prahùm hlavních náboženských systémù. Tady na Západì se objevilo tvrzení podle mého názoru nesprávné že nemilosrdný pochod civilizace k nadvládì nad pøírodou je pøedurèen židovskokøes anskou tradicí, poèínaje od samého pøíbìhu stvoøení, v nìmž byla lidstvu svìøena správa nad svìtem. Obvyklá podoba tohoto obvinìní zní takto: tato tradice tvrdí, že takøka absolutní moc diktovat naši vùli pøírodì je naplnìním Božího úmyslu. Protože dává lidským bytostem zcela jedineèný vztah k Bohu a nechává je od Nìho pøevzít vládu nad pøírodou, posvìcuje prý tato tradice všechna rozhodnutí, která dávají pøednost lidským potøebám a pøáním pøed zbytkem pøírody. Jednoduše øeèeno, podle tohoto názoru považuje náboženství za mravné nechat pøírodu prohrát, kdykoli se postaví do cesty našim pøáním. Taková karikatura židovsko-køes anské tradice však má málo spoleèného se skuteèností. Kritikové napadají náboženství za to, že inspirovalo náš arogantní a bezohledný postoj k pøírodì, ale ne vždy ètou jeho základní texty dost pozornì. Ano, naše civilizace skuteènì vychází z premisy, že mùžeme pøírodu využívat pro své vlastní potøeby, aniž bychom si všímali, jaký to bude mít dopad; není však správné klást šíøení tohoto nebezpeèného postoje za vinu kterémukoli z hlavních náboženských systémù. Naopak, všechny považují za naši morální zodpovìdnost, abychom pøírodu opatrovali a chránili. V židovsko-køes- anské tradici je biblická pøedstava správy nad pøírodou úplnì odlišná od pøedstavy nadvlády nad ní. Tento rozdíl je zásadní: následovníkùm této tradice Bible v téže pasáži, hovoøící o správì nad Zemí, ukládá také povinnosti o ni peèovat, když na ní souèasnì pracují. Pøedání správy nad Zemí a povinnost o ni peèovat si neprotiøeèí; vìøícím se prostì pøikazuje, aby ctili svatost stvoøení a pøi své práci na Zemi pamatovali i na potøebu ji chránit. Z biblického pohledu je pøíroda chránìna pøed znesvìcením a lidé k ní mají pevný mravní vztah jen tehdy, když je spojena s tìmi, kdo ji milují a chrání. A také všude na svìtì vycházejí snahy o zastavení destrukce životního prostøedí pøedevším od lidí, kteøí si všímají škod vznikajících v èásti svìta svìøené do správy jim samotným. Jsem baptista a ze své vlastní náboženské zkušenosti a vzdìlání vím, že povinnost peèovat o Zemi vyplývá ze samotné podstaty vztahu mezi Bohem, stvoøeným svìtem a lidstvem. V knize Genesis nám Bible øíká, že když Bùh stvoøil Zemi, vidìl, že je to dobré. V Žalmu 24. se dozvídáme, že Hospodinova jest Zemì a plnost její. Jinými slovy, Bùh je spokojen s tím, co stvoøil, a správa neznamená, že svìt patøí lidstvu. Naopak, cokoli èiníme se svìtem, musíme èinit s vìdomím, že patøí Bohu. Tradice mé církve rovnìž uèí, že smyslem života je velebit Boha. Celou židov- 18 / PRAMENY ZDRAVÍ

19 V židovsko-køes anské tradici je pøedstava správy nad pøírodou diametrálnì odlišná od pøedstavy nadvlády nad pøírodou. Následovníkùm této tradice se ukládá povinnost o pøírodu peèovat. sko-køes anskou tradicí prochází pøesvìdèení, že vìøící mají jednat spravedlivì, být plni milosti a jít pokornì s Bohem. Bez o- hledu na to, který citát si vybereme k u- pøesnìní židovsko-køes anské definice smyslu života, je však jasné, že tímto smyslem nemùže být bezohledné nièení všeho, co patøí Bohu a co Bùh oznaèil za dobré. Jak mùžeme velebit Boha a pøitom pohrdat tím, co stvoøil? Jak mùžeme jít pokornì s Bohem a pøitom pustošit pøírodu? O tom, že judaismus klade dùraz na o- chranu a péèi, svìdèí i vyprávìní o Noemovì arše. Noemovi Bùh pøikázal, aby do své archy vzal alespoò dva jedince od každého druhu a zachránil je pøed potopou. V moderní øeèi by tento pøíkaz mohl znít budeš chránit biodiverzitu. A nemá vlastnì tento Boží pøíkaz novou aktuálnost pro nás, kteøí sdílíme Noemovu víru, v dobì jiné celosvìtové katastrofy, tentokrát zpùsobené námi samotnými? Navzdory tomuto jasnému poselství, které v Písmu pøi pozorném ètení nacházíme, se jeho kritikùm dostává sluchu; zèásti je to díky pøevládajícímu mlèení, jímž vìtšina církví reaguje na svìdectví o ekologické katastrofì. Poselství Písma pøitom vybízí k plné angažovanosti. Nejlépe je to podle mého soudu vyjádøeno v Ježíšovì podobenství o nevìrném služebníkovi, zmiòovaném ve tøech ze ètyø evangelií. Pán, jenž se chystá odcestovat, svìøuje dùm svému služebníkovi a pøísnì mu naøizuje, aby byl trvale ve støehu a o- chránil dùm po dobu jeho nepøítomnosti pøed vandaly a zlodìji. Výslovnì jej varuje, že jeho povinnost chránit dùm trvá i tehdy, pøijdou-li vandalové v dobì, kdy bude spát a že spánek nebude pøijatelnou omluvou. Z tohoto podobenství pro nás plyne zøejmá otázka: jestliže Zemì patøí Bohu a Jeho služebníci jsou povinni o ni peèovat, jak máme dnes reagovat na globální vandalismus, který dìlá na Zemi takovou nevídanou spouš? Že spíme? Je to pøijatelná omluva? q PRÁCE NEBO NÁSLEDOVÁNÍ? Možná vám to pøipadá jen jako práce, ale proøezávání stromkù a zasévání semen venku na èerstvém vzduchu je možná právì to, co potøebujete, abyste snížili hladinu stresu ve svém životì, vyèistili svoji mysl od starostí a dostalo se vám dostatku pohybu, který potøebujete, abyste se cítili lépe. Ve skuteènosti již pouhý pohled na krásnou krajinu dokáže snížit krevní tlak, srdeèní tep a svalové napìtí! Joel Flagler, zemìdìlský zástupce na Rutgers University, øíká, že více lidí se vìnuje ve svém volném èase zahradnièení než jakékoliv jiné aktivitì, protože se jedná o bájeèný zpùsob, jak eliminovat stres, obèerstvit se a stát se výkonnìjším. Studie vypracované na lidech, kteøí pobývají ve vìzení èi v psychiatrických léèebnách, ukazují, že práce s rostlinami uvolòuje peèovatelský instinkt a pomáhá tìmto lidem, aby se cítili užiteèní a obnovení. Když pacient, který potøebuje soustavnou péèi, zaène dávat život živoucím rostlinám, dochází k výmìnì rolí, øíká Flagler. Tito lidé se cítí lépe ve své kùži. Zahrada však nabízí vìtší zdravotní prospìch než jenom snížení stresu. Budeteli jíst ovoce a zeleninu vypìstované na dobré pùdì bez použití pesticidù, dostane se vám té nejlepší pøíležitosti k tomu, abyste pøijali veškeré vitamíny a minerály, které tìlo potøebuje. Ukázalo se napøíklad, že nízká hladina stopových prvkù koreluje s takovými zdravotními problémy, jako jsou alergie, cukrovka, vysoký krevní tlak a artritida. Tyto minerály získáváme hlavnì z potravy, kterou jíme. Pøi pokusu o zjištìní, jak dopadnou komerènì vypìstované potraviny v porovnání s doma vypìstovanými anebo ekologicky vypìstovanými potravinami bylo zjištìno, že ve vìtšinì pøípadù ekologicky pìstované potraviny jasnì vyhrávaly, obsahovaly o 240 procent více železa, o 120 procent více manganu a o 100 procent více zinku než komerèní potraviny. Zdravotní prospìch, který práce na zahradì pøináší, je dost velký na to, a- bych ve svém proøezávání a zasazování pokraèoval. A když ochutnám vynikající meruòky, jablka èi broskve, není v mé mysli ani stín pochybnosti o tom, že to stálo za to. A Hospodin Bùh vysadil zahradu v Edenu na východì a postavil tam èlovìka, kterého vytvoøil. Hospodin Bùh dal vyrùst ze zemì všemu stromoví žádoucímu na pohled, s plody dobrými k jídlu, uprostøed zahrady pak stromu života a stromu poznání dobrého a zlého. (Genesis 2,9) Myslím, že Bùh vìdìl, co dìlal, když vysadil zahradu pro Adama a Evu. Není tam nic o tom, že øekl a ona vznikla v textu je, že On ji vysadil! Stojíte-li o záchranu svého zdraví, možná, že právì pøišel èas, abyste následovali pøíklad svého Stvoøitele! q Jan W. Kuzma, z knihy zdravotních zamyšlení na každý den Energized. program newstart Z knihy Zemì na misce vah, jejímž autorem je Al Gore, bývalý vicepresident USA. Pøeložil Jan Jaøab. PRAMENY ZDRAVÍ / 19

20 MISO CHRÁNÍ PØED ZÁØENÍM Miso je fermentovaná pasta ze sójových bobù, soli a urèitého druhu obilí. Tato léèivá potravina pochází pùvodnì z Dálného Východu, dnes ji však mùžeme naleznout v obchodech se zdravou výživou i u nás. Miso je vynikajícím zdrojem esenciálních aminokyselin, nìkterých vitamínù a minerálù. Denní konzumace miso snižuje cholesterol, zlepšuje kvalitu krve, ruší úèinek nìkterých karcinogenních látek a neutralizuje úèinky zneèištìného životního prostøedí. Nepasterizované miso je bohatým zdrojem enzymù, napomáhá trávení. Podle zpùsobu výroby mùžeme získat øadu druhù misa. Miso lze vyrobit pouze ze sójových bobù, nebo ze smìsi sóji a obilí. Rýže èi jeèmen se nejdøíve uvaøí, naoèkují fermentaèní kulturou, poté smíchají s vaøenou sójou a moøskou solí. Smìs se nechá zrát v cedrových kádích, kde je zatížena kameny. Podle doby a teploty fermentace vytvoøíme miso od svìtlého a lehkého až po tmavé a tuhé. Sladké miso má svìtlou barvu. Obsahuje vysoké procento škrobù a také bakterií, které pomáhají udržovat zdravou støevní mikroflóru. Zraje pouze 2-8 týdnù. Rýžové a jeèmenné miso má vyšší obsah soli, nižší obsah sóji a bakterií. Fermentuje se 2-3 roky ve velmi chladném prostøedí. Miso vyrábìné pouze ze sóji je tmavé a pikantní. Pøírodním procesem fermentace jsou bílkoviny a tuky pomalu pøemìòovány na aminokyseliny a mastné kyseliny. Bìhem zrání se uvolòuje tmavá sójová omáèka (shoyou, tamari). Øada firem vyrábí sójové omáèky a misa prùmyslovým zpùsobem. V moderní prùmyslové výrobì jsou obyèejnì používány ménì kvalitní suroviny, fermentace se umìle urychluje a vše se vyrábí v plastových nebo nerezových kontejnerech. Prùmyslovì vyrábìné miso se na závìr vìtšinou pasterizuje, aby dále nekvasilo. Touto pasterizací se znièí øada dùležitých enzymù. Regulace teploty snižuje u misa jeho vitalitu, charakter a léèebné úèinky. Tradièní výroba klade dùraz na kvalitní suroviny, fermentace probíhá ve velkých døevìných kádích pøi teplotì okolí. POUŽITÍ Používá se pouze na zvýraznìní chuti, tedy v malých dávkách. Aby se zachovaly všechny biologicky aktivní látky, pøidáváme miso až ke konci tepelné úpravy jídla. Necháme miso 3-4 minuty rozležet. Na jednu porci dáváme 1/4 až 1 èajovou lžièku. Sladké miso je výborná náhražka margarínu èi mléka. Hodí se do obilných kaší, krémových polévek, bramborové kaše, tofu krémù, majonéz atd. Vynikající je kombinace se sladkým rýžovým octem èi mirinem. Sladké miso je vhodné pro dìti od šesti mìsícù. Ochucujeme jím dušenou zeleninu, obilné kaše a zeleninové vývary. Tmavé miso se pøidává do polévek, luštìninových jídel, na ochucení omáèek. Miso rozpustíme v trošce vody nebo vývaru a pøidáme do jídla. Miso pochází z Japonska. Schopnost miso vázat na sebe radioaktivní látky se potvrdila ke konci druhé svìtové války pøi výbuchu atomových bomb. Každodenní konzumace silné miso polévky ochránila øadu lidí pøed nemocí z ozáøení. Pozdìji byly v misu zjištìn obsah dipicoloniové kyseliny, která na sebe váže tìžké kovy a odstraòuje je z tìla. Japonští vìdci zjistili, že u lidí, kteøí pravidelnì jedí miso, je menší výskyt rakoviny a srdeèních nemocí. Miso také zlepšuje kvalitu krve, což je dùležité pro lidi trpící leukémií èi anémií. MISO POLÉVKA 2 ks cibule, 2 ks mrkve, 2 ks koøene petržele, kadeøávek, (kapusta, brokolice), 1/2 šl èervené èoèky, kousek øasy wakame, vlasové rýžové nudle, 1/2 pl umeocta, 1 pl misa V 1 litru vody vaøíme pìt minut èoèku a nalámanou øasu. Pak pøidáme nakrájenou zeleninu a umeocet. Vaøíme dalších pìt minut. Na závìr pøidáme nudle, chvíli povaøíme a vmícháme miso. Necháme tøi minuty uležet. Zdobíme zelenou natí. SCHOPNOST MISO VÁZAT NA SEBE RADIOAKTIVNÍ LÁTKY SE POTVRDI- LA KE KONCI II. SVÌTOVÉ VÁLKY PØI VÝBUCHU ATOMOVÝCH BOMB. KAŽDODENNÍ KONZUMACE SILNÉ MISO POLÉVKY OCHRÁNILA ØADU LIDÍ PØED NEMOCÍ Z OZÁØENÍ. HRACHOVÁ KAŠE 1/2 kg hrachu, olej, 2 ks cibule, celer, majoránka, èesnek, miso Hrách propereme ve vodì a dáme vaøit. Sebereme pìnu a vaøíme deset minut. Pak pøidáme majoránku a èesnek. Vaøíme, až hrách zmìkne, pak pøidáme miso. Na mírném plameni osmažíme cibuli a nastrouhaný celer. Na talíøi servírujeme hrachovou kaši se zeleninou a tìstovinami. JABLEÈNÝ KRÉM 1 kg jablek, 1 šl uvaøených jáhel, 1 pl sladkého misa, 1/2 šl rozinek, 1èl mletého kardamonu Oloupaná jablka vaøíme s rozinkami a kardamonem. Do rozvaøených jablek pøidáme jáhly a vmícháme miso. Necháme uležet. q Kateøina Kukosová 20 / PRAMENY ZDRAVÍ