Osnova. Charakteristika lipidů Význam lipidů Přehled MK. Cholesterol

Transkript

1 TUKY (LIPIDY)

2 Osnova Charakteristika lipidů Význam lipidů Dělení lipidů Přehled MK Tráven vení a vstřeb ebávání lipidů Cholesterol

3 Charakteristika lipidů Z řečtiny lípos = tuk Estery vyšší šších mastných kyselin a alkoholů nebo jejich derivátů (zmýdelnitelné lipidy) Důležitá součást st buněk k nerozpustných ve vodě,, ale rozpustných v organických rozpouštědlech (etanol, chloroform, ether)

4 Hlavní funkce v lidském Zdroj a rezerva energie organismu Největší zdroj energie ve stravě 1 g tuku = 9 kcal = 38 kj - relativně nejvyšší podíl l vodíku z živin Živiny přijatp ijaté nad normu => ukládání do zásob z (acylglyceroly( acylglyceroly) Energetické zásoby v lidském m těle t kcal Strukturní funkce Stavební komponenta biologických membrán Přenos podnětů - polárn rní lipidy (nerv. tkáň až 40% lipidů) Ochranné funkce Izolace - zabraňuje ztrátám m tepla a vody Ochrana orgánů před mechanickým poškozen kozením Napomáhá využit ití vitaminů rozpustných v tucích ch Vyvolávaj vají pocit sytosti po požit ití Snižuj ují objem stravy bohaté na energii Z cholesterolu se tvoří steroidní hormony

5 Dělení lipidů Jednoduché lipidy acylglyceroly (tuky) a vosky (estery MK a alkoholu glycerolu) Složen ené lipidy fosfolipidy (fosfoacylglyceroly), glykolipidy, sfingolipidy, lipoproteiny,, apod. (estery MK s alkoholy a další šími skupinami) Odvozené lipidy steroidy, karotenoidy

6 Triacylglyceroly

7 Dělení mastných kyselin (MK) CH 3 (CH 2 ) n COOH Dle: dle stupně nasycenosti počtu dvojných vazeb délky řetězce polohy vodíkových atomů okolo vazeb Dle stupně nasycenosti (počtu dvojných vazeb) se dělí: d nasycené MK (k. palmitová (C16), k. stearová (C18)) nenasycené MK Podle počtu dvojných vazeb se dělíd nenasycené MK: mononenasycené (MUFA) (k. olejová (C18:1)) 1 dvojná vazba polynenansycené (PUFA) (k. linolová (C18:2), k. linolenová (C18:3)) více dvojných vazeb

8 Nasycená MK - stearová

9 Nenasycená MK (mononenasycen( mononenasycená)

10 Polynanasycená MK

11 Dělení mastných kyselin CH 3 (CH 2 ) n COOH Dle délky d řetězce se dělíd nasycené MK na: SCT - krátký řetězec - do C6 (kyselina máselná) MCT středn ední řetězec C6-C12 C12 (kys( kys. laurová,, kapronová á.) LCT - dlouhý řetězec nad C12 (kys( kys. palmitová,, stearová á ) Dle umíst stění dvojné vazby (PUFA) n-3 3 (EPA, DHA, k. linolenová) n-6 6 (k. linolová,, k. arachidonová)

12 Umíst stění dvojné vazby

13 Trans a cis MK

14 Přehled MK zastoupených v organismu Název mastné kyseliny Počet uhlíků/ /počet dvojných vazeb Poloha 1. dvojné vazby od konce molekuly Syntéza v organizmu Palmitová 16/0 Ano Stearová 18/0 Ano Myristová 14/0 Ano Palmitoolejová 16/1 ω-7 Ano Olejová 18/1 ω-9 Ano Linolová 18/2 ω-6 Ne Arachidonová 20/4 ω-6 Ne Linolenová 18/3 ω-3 Ne Eicosapentaenová 20/5 ω-3 Ne Docosahexaenová 22/6 ω-3 Ne

15 Mastné kyseliny Nasycené MK podporují obezitu růst krevních lipidů LDL chol K.olejová brzdí rozvoj aterosklerózy a snad i brání rozvoji Ca tl. střeva n-3 3 a n-6n esenciáln lní MK n-3 prostaglandiny - vazodilatační, antiagregační a antipermeabilní účinky N-6 tromboxyny proagregační, vasokonstikční a permeabilní účinky Vysoký příjem p => endogenní luipoperoxidace

16 Tráven vení tuků Lipolytické enzymy lipázy ze žlázek jazyka - Ebnerovy žlázy (aktivní i v žaludku) linguáln lní lipáza triacylglyceroly > MK a 1,2-diacylglyceroly ze žaludku žaludeční lipáza triacylglyceroly > MK a glycerol ze slinivky břišníb Pankreatická lipáza triacylglyceroly > monoacylglyceroly,, MK Kolipáza (prokolipáza) kapénky tuku Cholesteryl ester hydroláza Estery > cholesterol

17 Tráven vení tuků Emulgace tuků a tvorba micel Místo: duodenum Účel: zvětšen ení povrchu tukových částic, rozpouštějí a tím t zlepšen ení působení enzymů,, umožnění vstřeb ebávání Složen ení micel: Soli žlučových kyselin, monoacylglyceroly,, lecitin, cholesterol, vitaminy rozpustné v tucích ch Polárn rní oblast na povrchu molekuly X nepolárn rní uvnitř (hydrofóbní) = kapénky nm v průměru ru Mechanická emulgace tuků motilita žaludku => malé kapičky ky tuku µm Emulgaci podporuje: lehce zásaditz sadité ph kyselé ph: : separace tuků

18 => => =>

19 Tráven vení tuků Pohyb micel Dle koncentračního spádu ke kartáčov ovému lemu na střevn evní sliznici > difundace tuků ven z micel Vstup do buněk pasivní difúze monoacylglyceroly,, cholesterol, MK Soli žlučových kyselin Sliznice jejuna rychlost jejich vstřeb ebání malá zůstávají v lumen střeva tvorba nových micel Sliznice ilea rychlost většív Lidé s omezenou funkcí slinivky břišníb Steatorhea - na tuky bohatá,, objemná, světle tležlutě zbarvená stolice) nedostatek lipázy, bikarbonátu = kyselé prostřed edí,, precipitace solí žluč.. kyselin => inhibice lipázy Jiná příčina porucha reabsorpce solí žluč.. kyselin v distáln lní části ilea

20 Enterohepatáln lní cirkulace

21 Vstřeb ebávání tuků Jejunum většina tuků (monoacylgylcerol,, MK, velmi málo m glycerolu) Ileum dolní část tenkého střeva málo Mírný příjem p tuků 95% vstřebatelnost Novorozenci nedokonalý systém m vstřeb ebávání vstřebatelnost 85-90% Liší se dle délky d řetězce MK

22 Transport lipidů MK o středn ední délce řetězce (C6-10(12)) Rozpustné ve vodě Forma - volné neesterifikované MK Resorpce => portáln lní oběh => játra (metabolismus) Nevyžaduj adují karnitin pro vstup do mitochondrií

23 Transport lipidů MK o delší ším řetězci Reesterifikace v enterocytech (triacylglycerol i část cholesterolu) => chylomikrony (obalí tyto lipidy vrstvou proteinů, fosfolipidů a cholesterolu) => lymfatické cévy => krevní řečiště,

24

25 Tráven vení a vstřeb ebávání tuků

26 Cholesterol Základní součást st živočišné buňky Původ: Exogenní - potrava Endogenní syntéza (hepatocyty( hepatocyty,, nerv. tkáň, enterocyty) Vznik z Acetyl-CoA Klíčový enzym v syntéze cholesterolu 3-hydroxymetyl-3-glutaryl-coenzym A reduktáza (3-HMGCoA) Aktivita enzymu regulace dle zásob z cholesterolu v buňce î deplece cholesterolu, î příjem energie, obezita - dostatečný přívod p stravou

27 Cholesterol Formy cholesterolu: Volný hydrofilní Esterifikovaný (vazba MK na OH skupině) hydrofóbn bní Esterifikovaný Transportní a zásobnz sobní (hepatocyty)forma chol Hlavní biologické funkce: Hlavní strukturáln lní součást st buněč ěčných membrán Výchozí látka pro výrobu steroidních hormonů Výchozí látka pro syntézu žlučových kyselin Nezbytný pro syntézu všech v lipoproteinů ve střev evě a játrechj

28 Cholesterol Negativní vlastnosti cholesterolu Tvorba žlučových kamenů ve žlučníku Ateroskleróza

29 Cholesterol Denní bilance a enterohepatáln lní oběh chol Vylučov ování chol žlučí (nativní chol, žlučové kyseliny) ½ chol ze žluče e a asi 95% žluč.. kyselin reabsorbce (enerohepatální oběh) Denní bilance: 3 mmol Příjem: resorpce ze střeva žluč,, potrava Výdej: stolicí Vstřeb ebávání cholesterolu Snadné Za přítomnosti p žluči, MK a pankr. šťávy Inkorporace do chylomikronů => lymfatické cévy => krevní řečiště Rostlinné steroly snižuj ují vstřebatelnost cholesterolu

30 Výskyt tuků A. Dle suroviny, z které se získávají 1. Živočišné tuky a oleje tuky teplokrevných živočichů mléčný tuk - kravský, buvolí sádlo vepřov ové,, drůbe beží lůj hovězí,, skopový rybí olej 2. Rostlinné tuky a oleje Olejniny - S převahou p linolové kyseliny: řepka, sója, s slunečnice nice - S převahou p olejové a dále d linolové: podzemnice olejná,, bavlník, světlice, sezam - S převahou p olejové a dále d palmitové: olivy, dužnina palmy olejné - S převahou p palmitové a s další šími nasycenými kyselinami: jádro palmy olejné,, kokosový tuk Rostlinná másla: kakaové máslo (vysoký obsah stearové kys.)

31 Výskyt tuků Typy výrobků: - Jedlé oleje: lisované,, rafinované panenské,, rafinované - Emulgované tuky - Směsn sné emulgované tuky (s mléč.. tukem) B. Podle konzistence - kapalné oleje - tuhé tuky C. Podle výskytu - tuky zjevné - ty kter - tuky skryté v ml ty které používáme v mléku, vejcích, ch, sval. tkáni, pečivu ivu.

32 Výskyt tuků D. Podle obsahu v potravině 1. Potraviny s vysokým obsahem tuků (více než 40% energie) Tučné maso Plnotučné mléko a ml. výrobky, sýry Ořechy, mákm Jemné a trvanlivé pečivo Smetanové mražen ené krémy Čokoláda Majonéza 2. Potraviny s nízkým n obsahem tuků(m (méně než 20% energie) Výrobky z obilovin (mouka, chléb) Luštěniny, brambory Zelenina, ovoce Nečokol okoládové cukrovinky

33 Příjem tuků (MK) Doporučovan ované množstv ství % = g tuku/den Konzumace tuku v ČR R % energie (25,4 kg/os/rok) Záleží na složen ení tuků - EMK jsou nezbytné (rostlinné oleje, rybí tuk) viz. dáled Příjem cholesterolu < 300 mg/den příjem tuků => => výskyt kardiovaskulárn rních nemocí výskyt některých n nádorovýchn onemocnění

34 Příjem tuků (MK) Poměr r nasycených, MUFA, PUFA = <1:1,4: 1:1,4:>1,61,6 Poměr r n-6 n 6 : n-3 n = 5:1 K. linolová (n-6, PUFA) všechny dostupné oleje s výjimkou olivového, dále d olej ze semen, ořechy, o vejce K. linolenová (n-3, PUFA) olej řepkový, lněný, ný, sójový s ne však v slunečnicový, nicový, ořechy, o tučné ryby K. linolová 10 g (5%) K. linolenová 4g (1%) Denní úhrada k. linolové a linolenové = 1,5 2 lžíce l řepkového oleje

35 Příjem tuků(mk) Rybí olej zdroj EPA a DHA (n-3) 1-2xtýdně g ryb nebo denně 3 4 ml kvalitního rybího oleje EPA + DHA 1g (0,5%) Denní příjem tuků: 70 g = 25 g skrytý tuk + 45 kuchyňsk ské použit ití (25 g margarin, máslo m + 20 g kvalitní rostlinný olej) + 1 2x týdně ryby

36 Mastné kyseliny Klasifikace MK Potravinové zdroje Doporučení příjmu SFA nasycená MK Živočišné tuky, kokosový a palmový olej 8-10% MUFA mononenasycená MK Olivový, řepkový olej, avokádo, ořechyo 10-12% 12% PUFA polynenasycená MK n-3 Rybí tuk, ořechy o Do 10% n-6 Rostlinné oleje (slunečnicový, nicový, sójový, s kukuřičný), semena, ořechyo 2-4%

37 Obsah MK v jedlých tucích ch (%) Jedlý tuk Nasycené kyseliny Monoenové kyseliny Polyenové kyseliny Máslo Sádlo Sójový olej Slunečnicový olej Řepkový olej Margarin Pokrmový tuk

38 Zastoupení MK v tucích ch a olejích