POJISTN OBZOR OBSAH RO»NÕK LXXVII CONTENTS CALLING TO YOUR ATTENTION

Transkript

1 POJISTN OBZOR RO»NÕK LXXVII Vyd v :»esk asociace pojiöùoven jako odborn mïsìënìk ËeskÈho pojiöùovnictvì. RedakËnÌ rada: Ing. Petr Bl ha, Otokar Cudlman, doc. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. (mìstop edseda), Ing. Milan Dubsk, Ing. VladimÌr HavlÌËek, RNDr. Marcela Havlov, PhDr. Jan K brt, Mgr. Miroslav Langhammer, Ing. Hana MatÏjËkov, Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc. (p edseda), Ing. Milan Odehnal, KvÏtoslava Voglov, Ing. Miluöe Zemanov äèfredaktorka: Mgr. Eva Trojanov Adresa: Praha 1, Na Po ÌËÌ 12 Telefon: (02) , Fax: (02) eva.trojanova@cap.cz pojistny.obzor@cap.cz Grafick prava, sazba, lito: GrafickÈ studio Weber Tisk:»eskÈ tisk rny s.r.o., Pardubice ISSN Rozöi uje: A.L.L. PRODUCTION (soukrom distribuënì firma), PodÏbradsk 24, Praha 9. Tel.: (02) , fax: (02) Objedn vky a p edplatnè na adrese: A.L.L. PRO- DUCTION, box 732, Praha 1. VyplÚte, prosìm, h lkov m pìsmem sloûenky typu ÑCì. Do kolonky Ñzpr va pro p Ìjemceì napiöte: Pojistn obzor. P edplatitelè ve SlovenskÈ republice poölou sloûenkou typu ÑCì zvolenou Ë stku p edplatnèho, zv öenou o 10 Sk, na bankovnì p evod do»r, na adresu soukromè firmy: L. K. PERMANENT, PP 4, Bratislava 34. Telefon: (07) Fax: (07) Do kolonky Ñzpr va pro p Ìjemceì rovnïû napiöte: Pojistn obzor. Pod v nì novinov ch z silek povoleno»eskou poötou, s.p. OZSe» stì nad Labem, dne , j.zn.p ñ 330/98. Pod v nì novinov ch z silek povoleno ÿeditelstvìm poötovnì p epravy Praha, Ëj. 1692/94 ze dne Inzerce: VeökerÈ informace pod redakce. Nevyû danè rukopisy a fotografie nevracìme. P etisk: Povolen pouze se souhlasem redakce a p i zachov nì autorsk ch pr v.»esk asociace pojiöùoven Internet: Cena: 15 KË (17 Sk)»Ìslo bylo p ed no do v roby: Pojistn obzor je Ëlenem Mezin rodnì organizace odbornèho pojiöùovacìho tisku. OBSAH Pozn mky k pr vnìm aspekt m telefonickèho uzavìr nì smluv (doc. JUDr. Josef Fiala, CSc.)... 3 TelepojiötÏnÌ (Ing. VladimÌr ObuökeviË)... 4 Pr vo na podporu elektronickèho podnik nì (Ing. ZbynÏk Loebl)... 6 Stav a v znam obchodov nì p es internet v pojiöùovnictvì (Marie Kov rnov )... 7 Evropsk smïrnice o elektronick ch podpisech a dalöì p ipravovanè n vrhy (Ko)... 9 CertifikaËnÌ institut»ap (Ing. Miroslav Urban) Z nik pojiötïnì odpovïdnosti z provozu vozidla a souvisejìcì povinnosti (JUDr. Pavel Buöta) Z nov ch pr vnìch p edpis (JUDr. Ji ina Kotrbat ) VyuûitÌ simulace p i ÌzenÌ rizik neûivotnìho pojiötïnì ñ I. Ë st (Mgr. Ing. V clav Novotn, RNDr. Ji Ì Weinberger, CSc.) InformaËnÌ spoleënost a rizika ve finanënictvì roku 2000 (doc. RNDr. V clav Sedl Ëek, CSc.)... 16»esk kancel pojistitel Pozv nka na semin Kdo je kdo v»eskè asociaci pojiöùoven Ad Na anketnì ot zky odpovìdajì p edstavitelè pojiöùoven (Pojistn obzor Ë. 1/2000) Telegraficky (Eva Trojanov ) Moje pojiöùovna aneb v krajinï Ark dskè (Zeno Kapr l) CONTENTS Notes on the legal aspects of contracts concluded by telephone (doc. JUDr. Josef Fiala, CSc.) Teleinsurance (Ing. VladimÌr ObuökeviË) The right to support for electronic business (Ing. ZbynÏk Loebl) State and significance of insurance business on the Internet (arranged by Marie Kov rnov ) EU directive on electronic signatures and other proposals in preparation (Ko)»AP Certification Institute (Ing. Miroslav Urban) Expiry of MTPL insurance and duties connected therewith (JUDr. Pavel Buöta) From new legal provisions (JUDr. Ji ina Kotrbat ) Using simulation when managing risks in non life insurance (Mgr. Ing. V clav Novotn, RNDr. Ji Ì Weinberger, CSc.) Knowledge society and financial industry risks in 2000 (doc. RNDr. V clav Sedl Ëek, CSc.) Czech Insurersí Bureau (contact) Who is who in the Czech Insurance Association On the article ÑInsurance companiesí representatives answer poll questionsì (Pojistn obzor no. 1/2000) By telegraph (Eva Trojanov ) My insurance company or in the Arcadian country (Zeno Kapr l) CALLING TO YOUR ATTENTION This issue of Pojistn obzor offers several articles dealing with the application of new communication technologies to the insurance business. Notes on the legal aspects of contracts concluded by telephone discusses the legal problems entailed by the use of modern means of communication between parties to a contract (inception, validity). A section of the Civil Code is cited, which defines acceptance as the manifestation of will being at the disposal of the other party. Yet the legislation of the Czech Republic takes little into account the opportunities created by new technologies, for another section of the Civil Code requires insurance contracts to be drawn up in writing, unless this is expressly waived in the insurance terms and conditions or, as the case may be, in a legal prescription. While respecting the conservative terms of the law, it is necessary to make good use of those instruments that it does provide. 2 POJISTNÝ OBZOR 2/2000

2 Motto: Pan Bell by se divil a sta Ì ÿìmanè s nìm. KonstruktÈra prvnìho pouûitelnèho telefonu A. G. Bella jistï nenapadlo, ûe po nïjak ch 130 letech se tento p Ìstroj stane vhodn m prost edkem p i uzavìr nì pojistn ch smluv, prost edkem vyuûiteln m pro z mïr jednotliv ch pojistitel zìskat maxim lnì poëet pojistnìk v tzv. povinnèm ruëenì. Avöak ani vïhlasnì ÌmötÌ pr vnìci propracov vajìcì jednotlivè podoby negociaënìho procesu si objektivnï nemohli p edstavit vyuûitì technick ch prost edk v jednotliv ch etap ch uzavìr nì smluv. NicmÈnÏ i v tèto oblasti platì d vn zkuöenost: Kdo jen chvìli st l, jiû stojì opod l. Pozn mky k pr vnìm aspekt m telefonickèho uzavìr nì smluv EkonomickÈ integraënì trendy, spoleënï s bou liv m rozvinutìm modernìch telekomunikaënìch prost edk, vytv ejì ûivnou p du pro rozvoj nov ch forem a zp sob uzavìr nì smluv, souhrnnï oznaëovan ch jako distanënì smlouvy. Jsou pro nï uûìv na r zn pojmenov nì, nap. ponïkud nep esn Ëesk termìn Ñsmlouvy na d lkuì, v anglickè podobï Ñdistance contractì, Ëi ponïkud ËelovÏjöÌ ÑVertrag im Fernabsatzì v nïmëinï. DistanËnÌ smlouvy p itom nejsou samostatn m smluvnìm typem, vyjad ujì pouze situaci, kdy smluvnì strany nejednajì na stejnèm mìstï a ve stejnèm Ëase, ale jejich vz jemnï adresovanè projevy v le (tj. oferta a akceptace) jsou transportov ny prost ednictvìm r zn ch technick ch prost edk do sfèry adres ta. Tzv. teorie dojitì vyjad uje konstrukci, dle nìû je adresovan pr vnì kon perfektnì ve chvìli, kdy projev v le dojde adres tovi. Tento okamûik nast v, jakmile se projev v le dostane do jeho dispozice, tj. jakmile adres t nabude konkrètnì moûnost poznat obsah projevu a tak zìskat prostor pro zaujetì stanoviska k nïmu. Podle tèto teorie nenì proto nezbytnè, aby nap. listina byla doruëena do rukou adres ta, ale postaëuje, ûe se dostane do sfèry jeho dispozice (nap. uloûenìm v domovnì schr nce, avöak takè dojitìm do ovè schr nky poëìtaëe, kter je v danè chvìli vypnut ). Tuto teorii akceptuje i obë. z konìk v ß 45 odst. 1, podle nïhoû doc. JUDr. Josef Fiala, CSc., Pr vnick fakulta MU Brno p sobì projev v le v Ëi nep ÌtomnÈ osobï od okamûiku, kdy jì dojde (citovanè ustanovenì je vpravdï nad- ËasovÈ a je p Ìmo aplikovatelnè na distanënì smlouvy). Je t eba opïtovnï p ipomenout, ûe distanënì smlouvy nep edstavujì specifick smluvnì typ, jde p i nich pouze o posouzenì jednotliv ch f zì smluvnìho procesu, kdyû okolnost, ûe smluvnì strany p i nïm nejednajì Ñz oëì do oëìì ovlivúuje nïkterè aspekty smluv, zejmèna urëenì okamûiku vzniku smlouvy. V z sadï lze Ìci, ûe oznaëenì nïkter ch smluv jako smluv distanënìch vyjad uje zp sob jedn nì smluvnìch stran. To poslèze znamen, ûe lze na d lku uzavìrat jak koliv smluvnì typ, jakoukoliv dohodu (kdyû smlouva a dohoda jsou synonymick mi pojmy), z öiröìho pohledu to platì pro jak koliv pr vnì kon (vyjma tïch, kdy pr vnì d reguluje specifick pravidla, srov. proces uzavìr nì manûelstvì). Na druhè stranï vöak takè platì Ñnihil novi sub soleì. Smlouvy na d lku se uzavìrajì minim lnï t etì tisìciletì, jen jim nebyla vïnov na takov pozornost, jak v dneönì dobï. PoslovÈ, poslèze institucionalizovan poöta, dopravovali a dopravujì projevy v le smluvnìch stran na st le vïtöì vzd lenosti. SouËasnost je specifick p edevöìm tìm, ûe rozvoj techniky umoûnil vyuûitì takov ch prost edk, kterè p enos dat nep edstavitelnï zrychlujì, a tak umoûúujì i rychlejöì a bezprost ednïjöì reakci na n vrhy druhè strany, souëasnï vöak vyûadujì i preciznïjöì pouûitì vyjad ovacìch prost edk, neboù n prava vadnèho projevu v le jiû m ûe b t problematick (srov. moûnosti zruöenì, resp. odvol nì oferty nebo akceptace). Kaûd z technick ch prost edk vyuûit ch k p enosu dat m svoje specifika vypl vajìcì z jeho konstrukënìch vlastnostì, kterè mohou vyvolat jistè defekty spoleëensk ch vztah, a proto je nezbytn jejich pr vnì prava. V obecnè rovinï jde nap. o regulaci zp sobu a rozsahu nabìdky, zejmèna vylouëenìm urëitèho druhu zboûì (nap. tab ku a lihovin), nezbytnost zajiötïnì ochrany nïkter ch subjekt (p edevöìm spot ebitel ) a pr kaznost pr vnìch kon. Svoje specifika m i uzavìr nì smluv po telefonu, p esnïji s vyuûitìm telefonie, tj. sdïlov nì zvukov ch sign l el. cestou souhrnem za ÌzenÌ umoûúujìcìch telefonickè dorozumïnì. Povaha telefonnìho spojenì vylu- Ëuje pìsemnou formu smlouvy. P i uzavìr nì pojistn ch smluv je proto namìstï respektovat ustanovenì ß 791 odst. 1 obë. z konìku a pro p Ìpad z mïru smï ujìcìho k vyuûitì telefonnìho spojenì p i uzavìr - nì smluv musì tento zp sob b t zakotven v pojistn ch podmìnk ch, p Ìp. by mohl b t i v z konï. PotÌûe m ûe vyvol vat identifikace jednajìcì osoby, jakoû i obsah sjednanè smlouvy, kter n slednï v razn m zp sobem formuje obsah pr vnìho vztahu, tj. pr va a povinnosti. Z - znam hlasu na trval ch mèdiìch (nap. magnetofonovè kazetï) nedovoluje p esnou identifikaci volajìcì osoby (podle souëasnè soudnì praxe nelze ani z znam telefonnìho hovoru uskuteënïnèho bez souhlasu volajìcì osoby pouûìt jako d kaznì prost edek). To vede k vah m o nejr znïjöìch zp sobech potvrzenì smlouvy, nap. i stanovenìm, ûe smlouva je uzav ena, kdyû z kaznìk obdrûì od podnikatele elektronick mi prost edky potvrzenì p Ìjmu jeho akceptace a stvrdì p ijetì potvrzenì p Ìjmu. De lege lata tento postup nem re ln z klad, lze o nïm pouze uvaûovat de lege ferenda. Ovöem i souëasn stav umoûúuje zv öenì ochrany jednajìcìch, a to s vyuûitìm rozdìl mezi volnìmi a re ln mi pr vnìmi kony, podle toho, zda k jejich podstatï pat Ì jen projev v le anebo vedle toho i urëitè faktickè (re lnè) chov nì. V adï p Ìpad, nap. i v pojistn ch podmìnk ch, lze stanovit, ûe pojistn smlouva je uzav ena aû hradou pojistnèho, p jde tedy o smlouvu re lnou. NicmÈnÏ z st v zachov na povinnost pojistitele vydat pojistnìkovi pojistku, jako pìsemnè potvrzenì o uzav enì pojistnè smlouvy, kter je souëasnï i d kazem rozsahu pr v a povinnostì ËastnÌk pr vnìho vztahu. UzavÌr nì smlouvy po telefonu je pouh m zp sobem uzav enì smlouvy. Jakmile dojde ke smluvnìmu konsenzu, smlouva vznikla, nastupujì jejì obligaënì Ëinky (nebyla-li dohodnuta odkl dacì podmìnka nebo stanovenì doby) spoëìvajìcì ve vzniku pr vnìho vztahu (obdobnè platì o zmïnï nebo z niku pr vnìho vztahu). DalöÌ osud tohoto pr vnìho vztahu je jiû tradiënì, skuteënost, ûe smlouva, jako pr vnì d vod jeho existence, byla uzav ena prost ednictvìm telefonu, jiû pozbyla svèho v znamu. Byla-li smlouva uzav ena, jsou zp soby jejìho uzav enì naprosto srovnatelnè (byù s p Ìpadn mi budoucìmi obtìûemi spojen mi s d kazem existence urëit ch skuteënostì). To platì jak pro zp soby z niku pr vnìho vztahu, nap. p i splnïnì povinnosti vydat kvitanci, tak pro odpovïdnost za poruöenì povinnostì apod. Pr vnì d»r zatìm nereaguje dostateën m zp sobem na rozvoj telekomunikaënìch technologiì (na rozdìl od zemì EU). Jde vöak nepochybnï o zcela nov fenomèn, jehoû uplatnïnì nelze zabr - nit (bylo by vöak poöetilè se mu br nit). Z tohoto d vodu je vöak t eba vyuûìt st vajìcìch pr vnìch instrument, s d razem na ty, kterè umoûúujì p Ìsluön specifika n leûit m zp sobem reflektovat. POJISTNÝ OBZOR 2/2000 3

3 Tento Ël nek poskytuje p ehled o v voji prodeje ob- Ëansk ch pojiötïnì pomocì telefonu na britskèm trhu, zab v se podmìnkami, kterè umoûnily rozvoj ÑtelepojiötÏnÌì, zp soby jak mi dok zaly nïkterè spoleënosti tïchto podmìnek vyuûìt a reakcì pojistnèho trhu. V neposlednì adï se zmiúujì z kladnì p edpoklady pro vybudov nì spïönèho centra ÑtelepojiötÏnÌì a prognûza v voje tohoto prodejnìho kan lu. l V voj britskèho trhu PoË tkem osmdes t ch let britsk trh zaznamenal velkè zmïny v pojiötïnì osob. Mnoho let si z - TelepojiötÏnÌ dï kaûdèho rizika a nabìzet tak z - kaznìk m vûdy nejniûöì cenu. Jednostrann orientace na cenu byla velmi rychle p enesena i na klienty, kte Ì ji zaëali povaûovat za nejd leûitïjöì faktor p i v bïru pojistnèho krytì a pojistitele. Uveden strategie se vöak zcela jednoznaënï obr tila proti pojiöùovacìm maklè m, neboù nov distribuënì systèm, tj. prodej pojiötïnì po telefonu, byl schopen pracovat s v raznï niûöìmi n klady neû samotnì maklè i, a tedy nabìdnout i niûöì ceny. PrvnÌ specializovanì ÑtelepojistitelÈì se inspirovali st le samoz ejmïjöìm a bïûnïjöìm pouûìv - nìm telefonu k n kupu spot ebnìho zboûì a objedn v nì nejr znïj- se zaëaly objevovat ve vöech mèdiìch. ZejmÈna reklama v novin ch se uk zala jako velmi spïön, p estoûe jejì princip byl v podstatï jednoduch : ÑZavolejte n m a uöet Ìte penìzeì ñ tedy p esnï to, co z kaznìci chtïli slyöet. Radik lnì zjednoduöenì procesu uzavìr nì pojistn ch smluv, p Ìslib nìzk ch cen a agresivnì p Ìstup p i zìsk v nì klient znamenal obrovskè zmïny na pojistnèm trhu. NeoËek vanï velkè mnoûstvì klient si zvolilo telefon jako nejjednoduööì a nejv hodnïjöì prost edek pro sjedn nì pojistn ch smluv. spïch byl jeötï zv raznïn naprost m podcenïnìm celè situace tradiënìm pojistn m trhem. Panovalo totiû p ejiötïnìì se tèû uk zaly jako lepöì, neû p i tradiënìch postupech, neboù informace zìskanè po telefonu byly kvalitnïjöì a proces p ijìm nì rizika do pojiötïnì byl tedy mnohem p esnïjöì. V situaci, kdy jiû spïch ÑtelepojiötÏnÌì nebylo moûno popìrat, tradiënì trh samoz ejmï zareagoval, akceptoval nepochybnè v hody prodeje pojiötïnì po telefonu a zaëal metody velmi spïön ch specializovan ch Ñtelepojistitel ì kopìrovat. VÏtöina velk ch pojiöùoven zaloûila dce inè spoleënosti vïnujìcì se p ÌmÈmu pojiötïnì po telefonu, coû bylo zpoë tku velmi kriticky vnìm no tradiënìmi pojiöùovacìmi maklè i. Ing. VladimÌr ObuökeviË, Heath (CZ), a. s. kaznìci stïûovali, ûe nemajì p Ìliönou d vïru v drobnè lok lnì pojiöùovacì maklè e zprost edkov vajìcì obëansk pojiötïnì a ûe sluûby poskytovanè tïmito maklè i majì nìzkou roveú. Bylo to obdobì, ve kterèm tito tzv. drobnì lok lnì maklè i ovl dali tèmï 90 % trhu s obëansk mi pojiötïnìmi, jako je pojiötïnì dom cnostì nebo pojiötïnì motorov ch vozidel. Tento naprost nedostatek d vïry potom otev el moûnosti pro novè zp soby prodeje. Ve stejnèm obdobì, tedy poë tkem osmdes t ch let, zaëali maklè i ve vïtöì mì e pouûìvat modernì informaënì technologie a poëìtaëovè systèmy. To jim umoûnilo porovn vat ceny ady pojistitel v p Ìpa- öìch sluûeb a poda ilo se jim beze zbytku vyuûìt nabìzenè p Ìleûitosti. Zaloûen telefonnì centra byla schopna obslouûit obrovskè mnoûstvì klient, p iëemû n klady byly ve srovn nì s pojistn mi maklè i a tradiënìm pojistn m trhem minim lnì. To umoûnilo dalöì snìûenì cen produkt nabìzen ch Ñtelepojistiteliì za situace, kdy klienti byli za velkèho p ispïnì pojistn ch maklè jednoznaënï orientov ni na nìzkè ceny pojiötïnì. Je zde tèû nutno poznamenat, ûe kladn odezva trhu na tento nov prodejnì kan l p edëila veöker oëek v nì. Velkou z sluhu m ûeme nepochybnï p ipsat i rozs hl m reklamnìm kampanìm, kterè svïdëenì, ûe rozvoj prodeje pojiötïnì po telefonu je pouze p echodn z leûitost, kter velice rychle skonëì v okamûiku, kdy specializovanì ÑtelepojistitelÈì zaznamenajì ztr ty. P edpokl dalo se totiû, ûe v raznè zhoröenì ökodnìch pr bïh je nevyhnutelnè, neboù s pomocì telefonu si nenì moûno ovï ovat pravdivost daj. MaklÈ i se tèû domnìvali, ûe klienti nebudou spokojeni s tìmto neosobnìm zp sobem prodeje. Situace se vöak vyvìjela zcela opaën m smïrem. ÑTelepojistitelÈì byli schopni nabìdnout sv m z kaznìk m prvot ÌdnÌ sluûby, a ti proto tomuto prodejnìmu kan lu z st vali vïrni. V sledky Ñtelepo- V znamnì pojiöùovacì maklè i pak p iöli se svojì vlastnì podobou ÑtelepojiötÏnÌì, tj. s maklè sk mi sluûbami po telefonu. Tato nejnovïjöì koncepce prodeje pojiötïnì se nynì na britskèm trhu ukazuje jako st le spïönïjöì, i kdyû samoz ejmï v voj nenì tak dramatick, jako p i vstupu prvnìch Ñtelepojistitel ì na trh. MaklÈ skè sluûby prodeje pojiötïnì po telefonu v sobï totiû spojujì v hody p ÌmÈho ÑtelepojiötÏnÌì s moûn m v bïrem mezi nïkolika pojistiteli, kter tradiënï nabìzejì nez vislì pojiöùovacì maklè i. Porovn nì nabìdek nïkolika pojistitel umoû- Úuje ÑtelemaklÈ mì nabìdnout klient m ty nejv hodnïjöì ceny, 4 POJISTNÝ OBZOR 2/2000

4 coû je st le velmi v znamn prvek p i rozhodov nì o v bïru pojistnèho krytì. MaklÈ prodeje pojiötïnì po telefonu tedy spojuje to nejlepöì z obou oblastì, tj. modernì a efektivnì kontakt se z kaznìky a ceny, kterè mohou b t niûöì neû u jednotlivèho pojistitele. l KlÌËovÈ faktory spïchu Z popsanèho v voje na britskèm trhu si je samoz ejmï moûnè vzìt pouëenì a tyto zkuöenosti mohou bezesporu pomoci pojistitel m na trzìch, kde prodej pojiötïnì pomocì telefonu je st le spìöe v zaë tcìch. KlÌËovÈ faktory spïchu jsou stejnè pro Ñtelepojistiteleì i ÑtelemaklÈ eì. Znalost z kaznìk a jejich pot eb Za jeden z nejd leûitïjöìch moment m ûeme oznaëit znalost z kaznìk a preferencì jejich chov nì. Rychl rozvoj ÑtelepojiötÏnÌì na britskèm trhu byl nepochybnï pozitivnï ovlivnïn tìm, ûe klient m nov prodejnì kan l p inesl to, co v danèm okamûiku chtïli, tj. nìzkè ceny, a umoûnil jim vyhnout se jedn nì s lok lnìmi maklè i, jimû p Ìliö ned vï ovali. KvalitnÌ produkty a sluûby DalöÌm d leûit m faktorem je nepochybnï struktura a kvalita pojistn ch produkt, kterè jsou prost ednictvìm telefonu nabìzeny, a v bec celkov kvalita sluûeb poskytovan Ñtelepojistiteliì. Jist mi kruhy oëek van ne spïch ÑtelepojiötÏnÌì se nedostavil zejmèna proto, ûe pojistitelè poskytli sv m z kaznìk m prvot ÌdnÌ sluûby a ti tedy nemïli d vod vracet se k tradiënìm zp sob m prodeje. Kontrola n klad V hodou ÑtelepojiötÏnÌì oproti jin m prodejnìm kan l m jsou niûöì n klady, a tedy i moûnè niûöì ceny pojiötïnì. ÿìzenì a pl nov nì veöker ch n klad m proto prvo adou d leûitost. CenovÏ nejn roënïjöì jsou tradiënï reklamnì a marketingovè kampanï. PoËet vol nì, resp. zv öenì poëtu vol nì do telefonnìho centra je vöak vel- mi jednoduch m a Ëinn m mï- Ìtkem jejich efektivity. l Zkuöenosti Heath Group SpoleËnost Heath Group zaloûila svè prvnì telefonnì centrum v roce 1990 v situaci, kdy ÑtelepojistitelÈì zaëìnali dominovat trhu obëansk ch pojiötïnì. CÌlem ÑMotor Insurance Service Centreì bylo spojit kvalitnì sluûby ÑtelepojiötÏnÌì s tradiënìmi hodnotami nabìzen mi nez visl m maklè em. SpoleËnost Heath Group tak zaëala jako jedna z prvnìch nabìzet sluûby ÑtelemaklÈ eì. SpoleËnost Heath Group se dok zala spïönï vypo dat s problèmem kontroly n klad a jejich snìûenì na roveú srovnatelnou s Ñtelepojistiteliì. Moûnost umìstïnì rizika u vïtöìho poëtu pojistitel se pak jednoznaënï projevila jako v hoda. Na z kladï zkuöenosti s ÑMotor Insurance Service Centreì byla v roce 1995 zaloûena spoleënosti ÑPremium Searchì, kter p ijìmala riziko na vlastnì vrub, a byla tedy Ñtelepojistitelemì. Tato spoleënost zìsk vala svè klienty v hradnï prost ednictvìm reklamnìch kampanì v n rodnìch mèdiìch, tj. v televizi a v tisku. spïch byl aû neoëek - vanï velk, do roku 1997 bylo zìsk no p es klient. SpoleËnost ÑPremium Searchì byla na konci roku 1998 prod na jednomu z nejvïtöìch britsk ch pojistitel a tìmto zp sobem byl umoûnïn jejì dalöì rozvoj, neboù Heath Group je pojistn maklè a nikoli pojistitel. Ve stejnè dobï byl opït obnoven provoz centra ÑtelemaklÈ stvìì, nynì pod n zvem ÑKey Connectì, kterè se vöak v souëasnè dobï vìce zamï uje na prodej cìlov m skupin m klient, neû na p Ìmou reklamu v mèdiìch. RozöÌ ena byla tèû nabìdka pojistn ch produkt, kter nynì zahrnuje pojiötïnì motorov ch vozidel, pojiötïnì dom cnostì, cestovnì pojiötïnì, pojiötïnì dom cìch zvì at a dalöì produkty. l Spolupr ce s partnery Heath Group nabìzì sv m partner m zkuöenosti a odbornè znalosti v tèto specializovanè oblasti ÑtelepojiötÏnÌì. DÌky zkuöenostem s provozem t Ì telefonnìch center m ûe pomoci p ipravit spïönou marketingovou strategii. Tato nemusì b t omezena pouze na p ÌmÈ reklamnì kampanï, ale m ûe zahrnovat i sofistikovanïjöì, a v neposlednì adï tèû levnïjöì, oslovenì cìlov ch skupin klient. StejnÏ tak je moûno pomoci p i sestavov nì informaënìho a telefonnìho systèmu a samoz ejmï tèû p i ökolenì a vzdïl v nì zamïstnanc. l SouËasn rizika Heath Group pom h sv m partner m centra ÑtelepojiötÏnÌì nejen zaloûit, ale tèû je udrûet dlouhodobï spïön. OpÏt je zde moûno vyuûìt jistèho p edstihu ve v voji ÑtelepojiötÏnÌì na britskèm trhu, kde jiû v souëasnè dobï ÑtelemaklÈ iì Ëi ÑtelepojistitelÈì musì Ëelit silnèmu konkurenënìmu tlaku, kter je vytv en za p ispïnì spoleënostì, kterè vstoupily na trh ÑtelepojiötÏnÌì pozdïji, s cìlem rychle zìskat v znamn podìl. Jejich cesta byla mnohem jednoduööì, neboù mohli kopìrovat spïönè postupy prvnìch Ñtelepojistitel ì a mohli zìskat zamïstnance s pat iën mi zkuöenostmi. Vzr stajìcì konkurence vöak vede zejmèna ke snìûenì n vratnosti prost edk vynaloûen ch na marketing a reklamu, neboù mèdia jsou inzercì ÑtelepojiötÏnÌì p Ìmo zaplavena. D sledek je z ejm. VyööÌ n klady znamenajì tlak na vyööì ceny, a trh ÑtelepojiötÏnÌì tak vlastnï p ich zì o svou nejvïtöì marketingovou zbraú. DalöÌm problèmem je tèû vïrnost z kaznìk. Klienti, kterè Ñtelepojistitelì Ëi ÑtelemaklÈ ì zìskal na z kladï nabìdky nìzkè ceny, jsou samoz ejmï kdykoliv p ipraveni p ejìt ke konkurenci, kter je levnïjöì. Obranou proti tomuto v voji je zvyöov nì kvality sluûeb a snaha omezit jednostrannou orientaci klient na cenu pojiötïnì. l Budoucnost StejnÏ tak, jako v p ÌpadÏ vyuûitì telefonu k n kupu nejr znïjöìho zboûì, sluûeb a poslèze i pojiötïnì, je moûno s n stupem nov ch technologiì zaznamenat zmïny v chov nì z kaznìk. Situace je vöak dnes jin v tom, ûe pojistn trh v û dnèm p ÌpadÏ nepodceúuje novï se objevujìcì kan ly prodeje a vïnuje jim pat iënou pozornost. Z hlediska blìzkè budoucnosti se jako nejperspektivnïjöì nov kan l prodeje pojiötïnì jevì internet a p ÌpadnÏ digit lnì televize. NeoËek v se vöak, ûe prodej pojiötïnì nap Ìklad pomocì internetu by do budoucna p evl dl, ale spìöe se p edpokl d spoleën existence a propojenì nov ch technologiì s existujìcìmi postupy. SouËasnÌ pojistitelè musì b t schopni nabìdnout sv m klient m öirokou paletu prodejnìch kan l. Aù jiû bude budoucnost jak koliv, vûdy je t eba pozornï sledovat trendy ve v voji trhu a existujìcì konkurenënì tlaky, rozpoznat sou- ËasnÈ i budoucì p Ìleûitosti a rizikovè faktory a b t p ipraven rychle reagovat na neoëek vanè zmïny. POJISTNÝ OBZOR 2/2000 5

5 Elektronick obchod b v v»eskè republice povaûov n za velmi v znamn fenomèn budoucnosti. ZatÌm je u n s vöak p ekvapivï m lo osob, kterè jsou do elektronickèho obchodu nebo elektronickèho podnik nì nïjak zapojeni, a jeötï mènï je tïch, kterè sledujì v voj jeho pravidel a pr vnìch prav v mezin rodnìm mï Ìtku. DomnÌv m se, ûe elektronick obchod p edstavuje novou technologickou revoluci srovnatelnou s pr myslovou revolucì 19. stoletì, kter v n sledujìcìch letech zmïnì nejen zp sob vedenì obchodu, obvykl charakter a standardnì struktury obchodnìch transakcì, ale takè ûivot n s vöech. Pr vo na podporu elektronickèho podnik nì Ing. ZbynÏk Loebl, CEAG Praha Co je hlavnì revoluënì zmïnou, kter je vlastnì elektronickèmu obchodu? VÏtöina ze souëasn ch informaënìch technologiì je zn m jiû adu let nebo desetiletì, a metody elektronickèho obchodu se svou podstatou p Ìliö neliöì od obchodnìch metod, jak je lidè znajì po staletì. MyslÌm si, ûe novè jsou glob lnì a masovè p Ìleûitosti vyuûitì informaënì technologie, vzniklè zejmèna dìky rozvoji internetu. TendencÌ doprov zejìcì elektronickè podnik nì je dematerializace obchodu, a to jak po form lnì str nce (smlouvy, formy st tnì regulace aj.), tak po str nce obsahovè, spoëìvajìcì v nar stajìcìm podìlu obchodnìch artikl, zboûì Ëi sluûeb, v dematerializovanè, digit lnì Ëi elektronickè formï. Tato podle mèho n zoru z - kladnì tendence elektronickèho podnik nì ovlivúuje, byù u n s zatìm jen potenci lnï, vöechny sfèry obchodnìch ËinnostÌ. D leûit m n strojem pro rozvoj a regulaci elektronickèho obchodu je pr vo. Na pr vnìm r mci z leûì, zda nov technologie internetu bude moci vyuûìt veöker sv j potenci l, a v jak ch smïrech Ëi oblastech bude dalöì v voj technologie usmïrnïn st tnì regulacì. Pr vo bude takè jeden z faktor, kterè ovlivnì spïch danè zemï, resp. podnikatel v danè zemi, v celosvïtovè hospod skè soutïûi. V»eskÈ republice jsme bohuûel po dlouhou dobu nebyli svïdky nïjak ch legislativnìch iniciativ upravujìcìch ot zky spojenè s elektronick m podnik nìm. NicmÈnÏ, v roce 1999 bylo zpracov no nïkolik v znamn ch n vrh nov ch z kon, kterè by mïly b t z kladnìmi stavebnìmi kameny budoucìho ËeskÈho pr vnìho r mce elektronickèho obchodu. Zd se, ûe tyto z konnè n vrhy by mohly nab t Ëinnosti v pr bïhu roku MyslÌm si, ûe je vhodnè se tïmito n vrhy zab vat i z ÑptaËÌ perspektivyì, srovn vat je nejen navz jem, ale i s legislativou v mezin rodnìm mï Ìtku, zejmèna evropskèm. DomnÌv m se, ûe mezi z kladnì kameny budoucìho pr va elektronickèho obchodu v»eskè republice pat Ì n sledujìcì oblasti: n Pr vnì prava domènov ch jmen a regulace internetu V souëasnè dobï se, pokud je mi zn mo, nep ipravuje û dn pr vnì prava zvl ötnì ochrany domènov ch jmen ani procesu jejich registrace. RovnÏû tak st tnì z sahy do internetu jsou minim lnì. To je podle mèho n zoru v souladu s trendem v demokratick ch zemìch. Je lepöì tento v znamn nov jev nejprve sledovat a pozn vat a teprve potom tvo it pr vnì pravu, respektive st tnì regulaci. Z mezin rodnìho pohledu je, myslìm, nejv znamnïjöì proces utv enì a Ëinnost organizace s n zvem ICANN (Internet Corporation for Assigned Names and Numbers), samoregulaënì organizace internetovèho pr myslu, odpovïdn za utv enì systèmu regulace a spr vy domènov ch jmen ve svïtï. MyslÌm si, ûe je velmi dobrè, ûe v»eskè republice existuje samoregulaënì obdoba ICANN ve formï sdruûenì NIC.CZ, zastupujìcì tuzemskè firmy, kterè poskytujì p Ìstup k internetu. n Pr vnì prava elektronickèho podpisu a certifikaënìch autorit V souëasnè dobï m Parlament»R projedn vat poslaneck n vrh z kona o elektronickèm podpisu. P Ìpravu tohoto z konnèho n vrhu iniciovalo sdruûenì SPIS (SdruûenÌ pro informaënì spoleënost), zastupujìcì v znamnè tuzemskè spoleënosti podnikajìcì v oblasti informaënìch technologiì. Pro mezin rodnì srovn nì je podle mèho n zoru nejd leûitïjöì n vrh Direktivy EU o spoleënèm pr vnìm r mci pro elektronickè podpisy (O.J. C325/5), kter by mïla b t p ijata v roce V adï st t EU, jakoû i v dalöìch vyspïl ch st tech svïta, jiû byly z kony o elektronick ch podpisech p ijaty. n Pr vnì prava ochrany osobnìch daj Parlament»R projedn v n vrh novèho z kona o ochranï osobnìch daj, kter by mïl nahradit z kon Ë. 256/1992 Sb., o ochranï osobnìch daj v informaënìch systèmech. Tento z kon nebyl prakticky u n s naplnïn, neboù nedoölo ke z ÌzenÌ st tnìho regulaënìho org - nu pro oblast ochrany osobnìch daj, jehoû vznik tento z kon p edpokl dal. V r mci EU je nejd leûitïjöì pr vnì normou v oblasti pr vnì ochrany osobnìch daj Direktiva o ochranï jednotlivc ve vztahu ke zpracov nì osobnìch daj Ë. 95/46 (O.J. L281/31), kter jiû byla implementov na vöemi Ëlensk mi st ty EU. D le je t eba zmìnit tzv. ÑtelekomunikaËnÌì Direktivu Ë. 97/66 (O.J.L24/I) o zpracov nì osobnìch daj a ochranï soukromì v r mci odvïtvì telekomunikacì, a DoporuËenÌ, t kajìcì se ochrany osobnìch daj a soukromì na internetu (COM/1999/ 19). n Pr vnì prava elektronickèho obchodu Podle m ch informacì nenì v sou- ËasnÈ dobï v»eskè republice û dn legislativnì iniciativa, zab vajìcì se pr vnì pravou ot zek uzavìr nì obchodnìch smluv v r mci elektronickèho obchodu, odpovïdnostì firem podnikajìcìch s informaënìmi produkty aj. V r mci EU je podle mèho n zoru nejd leûitïjöì souëasnè projedn v nì n vrhu Direktivy o elektronickèm obchodu (O.J. C30/4), p iëemû se zd, ûe zatìm nelze ani p ibliûnï odhadovat, kdy bude tato Direktiva p ijata. R d bych se jeötï zmìnil o v znamn ch diskuzìch v USA, t kajìcìch se p Ìpravy novelizace feder lnìho obchodnìho z - kona USA (Uniform Commercial Code ñ UCC), kde elektronick obchod je hlavnìm tèmatem tèto novelizace. V znamn m problèmem, souvisejìcìm s pr vnì pravou elektronickèho obchodu a zasahujìcìm do sfèry mezin rodnìho pr va soukromèho, je ot zka urëov nì rozhodnèho pr va u elektronick ch obchodnìch transakcì. n Pr va k nehmotn m statk m Parlament»R zaëìn projedn - vat vl dnì n vrh novèho autorskèho z kona, kter by mïl nahradit souëasn z kon Ë. 65/1965 Sb., ve znïnì pozdïjöìch p edpis. Tento n vrh vych zì z mezin rodnìch mluv v r mci GATT ( mluva TRIPS), mluv WIPO z roku 1998, jakoû i z platn ch Direktiv EU, zejmèna Direktivy o pron jmu a p j- Ëov nì Ë. 92/100 (O.J. L346/61) a Direktivy o pr vnì ochranï datab zì Ë. 96/9 (O.J. L77/20). ZmÌnÏnÈ dvï Direktivy jiû byly implementov - ny Ëlensk mi st ty EU. NicmÈnÏ, z hlediska elektronickèho obchodu je zejmèna v znamnè projedn - v nì n vrhu Direktivy o autorskèm 6 POJISTNÝ OBZOR 2/2000

6 pr vu a pr vech p Ìbuzn ch v informaënì spoleënosti (novelizovan n vrh zve ejnïn v O.J. C180/6). Bohuûel zatìm nelze odhadnout, kdy bude tento n vrh p ijat. V znamn je rovnïû probìhajìcì revize EvropskÈ patentovè mluvy (European Patent Convention ñ EPC), zab vajìcì se ot zkami patentovatelnosti software, a koneënï v voj patentovatelnosti obchodnìch metod v USA. n Pr vnì ochrana spot ebitel v r mci elektronickèho obchodu NenÌ mi zn mo, ûe by se v»eskè republice o tèto ot zce diskutovalo p i p ÌpravÏ nov ch pr vnìch p edpis nebo p i novelizaci st vajìcì z konnè pravy ochrany spot ebitele. V r mci EU je v tomto ohledu v znamn Direktiva o prodeji na d lku Ë. 97/7 (O.J. C144/19), a d le n vrh Direktivy o poskytov nì finanënìch sluûeb na d lku (O.J. C385/10). n Liberalizace telekomunikacì V souëasnè dobï Parlament»R zaëìn projedn vat n vrh novèho telekomunikaënìho z kona, kter by mïl nahradit z kon Ë. 110/1964 Sb., ve znïnì pozdïjöìch p edpis. Nov telekomunikaënì z kon by mïl p evzìt do ËeskÈho pr va dlouhou adu RozhodnutÌ, Direktiv i DoporuËenÌ EU v odvïtvì telekomunikacì a p inèst nov pr vnì r mec tohoto v znamnèho odvïtvì. n St tnì deregulace M j v Ëet oblastì pr vnìch zmïn vyvolan ch internetem a elektronick m obchodem zaëal regulacì internetu a konëì oblastì st tnì deregulace, vyvolanè internetem a elektronick m obchodem. Jedn se o tèma, kterè je zce spojenè s n zvem tohoto Ël nku. Jde o to, zda by pr vo mïlo Ëi nemïlo, a do jakè mìry, nejen regulovat jiû re lnï existujìcì vztahy, ale i napom hat budoucìmu rozvoji elektronickèho podnik nì. Podle mèho n zoru jde o dva spolu souvisejìcì problèmy: (i) Ëinnost st tnì administrativy ve vztahu k elektronickèmu obchodu; a (ii) reforma st tnì administrativy v d sledku elektronickèho obchodu. Ot zky souvisejìcì s problèmem (i) jsou celkem z ejmè: je t eba, aby st tnì ady ÑumÏlyì komunikovat elektronicky, aby akceptovaly elektronick podpis jako ekvivalent vlastnoruënìho podpisu ve vztahu k nejr znïjöìm spr vnìm kon m, pod nìm a û dostem, nap. v oblasti danì, cel, obchodnìho rejst Ìku aj.; d le by bylo velmi dobrè, pokud by pr vnì p edpisy podpo ily pouûìv - nì elektronick ch prost edk ñ nap. prodlouûenìm obdobì pro pod v nì daúov ch p izn nì, zjednoduöenìm celnìho ÌzenÌ, apod. Od p ijetì z - kona o elektronickèm podpisu je velmi dlouh cesta k rozjezdu elektronickèho celnìho a daúovèho ÌzenÌ, od p ijetì modernìho z kona o ochranï osobnìch daj je dlouh cesta k praktickèmu uplatúov nì ochrany regulaënìm org nem. DomnÌv m se, ûe o tïchto ot zk ch se u n s prakticky nejedn a jejich zakotvenì v pr vnìch p edpisech se podle m ch informacì nijak nep ipravuje (nap. ve formï prov dïcìch p edpis ). Ve vyspïl ch st tech, nap. v USA a v zemìch EU, pr vnì p edpisy upravujìcì v öe uvedenè vztahy, resp. Ëinnosti st tnì administrativy buô jiû platì po nïkolik let (nap. oblast elektronickèho celnìho ÌzenÌ), nebo jsou souë stì p ijìm nì nov ch z kon v oblasti elektronickèho obchodu (zejmèna z kon o elektronickèm podpisu). ZajÌmav je takè v öe uveden problèm (ii). Na z kladï zahraniënìch zkuöenostì se zd, ûe rozvoj elektronickèho obchodu povede ke zmïn m ve st tnì administrativï. Je moûnè, ûe v znamnè oblasti obchodnì Ëinnosti budou tèmï prosty st tnìch z sah, vëetnï povinnostì zìskat st tnì souhlas ve formï licence, ûivnostenskèho listu aj., a budou podlèhat samoregulaci osob zapojen ch do p ÌsluönÈ obchodnì Ëinnosti. Zv öenè n roky na odbornost v oblastech, kde bude st tnì regulace zachov na, povedou nutnï ke zmïnï charakteru a sloûenì st tnìch regulaënìch org n a k jejich profesionalizaci. To nutnï vyvol i zmïnu v odmïúov nì st tnìch ednìk. Dematerializace zboûì a sluûeb pravdïpodobnï vyvol v znamnè zmïny daúovèho systèmu. Bez aktivnìho p Ìstupu st tnìch org n, podpo enèho vhodnou legislativou, m ûe tato ÑimplementaËnÌ etapaì b t p Ìliö dlouh a m ûe p inèst celou adu v ûn ch potìûì. V sledkem by byla nejen promarnïn p Ìleûitost, ale prohlubujìcì se zaost v nì za vyspïl mi st ty. Zd se, ûe sen ekonom o dokonal ch trzìch jiû dìky moûnostem internetu p est v b t jen snem. V obchodnìch vztazìch p es internet n vaznost nabìdky a popt vky je bezprost ednì nejen v oblasti spot ebitelskèho zboûì, ale prokazuje svè v hody i na trhu cenn ch papìr nebo hypotèk v re lnèm Ëase (on- -line). Jedno z nejsilnïjöìch odvïtvì finanënìch sluûeb ñ pojiöùovnictvì ñ vöak dosud z stalo zatìm spìöe stranou. P itom vyuûìv nì p ednostì internetu by tomuto hospod skèmu odvïtvì jen prospïlo. PojiöùovnictvÌ je totiû velmi neefektivnìm finanënìm trhem: odhaduje se, ûe n klady na distribuci spot ebujì aû 20 % pojistnèho. Stav a v znam obchodov nì p es internet v pojiöùovnictvì Kamenem razu je sloûitost pojistn ch produkt. Srovn vat r znè nabìzenè varianty a zv ûit pomïr mezi rozsahem pojiötïnì a jeho cenou je pro z kaznìka obtìûnè. Tato sloûitost tlaëì n klady nahoru a odrazuje spoleënosti, kterè obchodujì p es internet. ZatÌm pro nï bylo pohodlnïjöì vïnovat se prodeji knih, kompaktnìch disk nebo elektronick ch spot ebië. Pojiöùovny se na sv ch internetov ch str nk ch zase spokojujì pouhou reklamou na svè produkty. SpojenÈ st ty americkè V USA existuje nïkolik internetov ch maklè, kte Ì nabìzejì z kaznìk m moûnost porovnat sazby standardnìch pojistn ch produkt on-line, avöak obchod nelze uskuteënit p Ìmo p es internet. Z kaznìci se nad le musejì obracet na p Ìsluönou pojiöùovnu, aby jim sjedn nì smlouvy potvrdila. Insweb, jeden z internetov ch podnik, postoupil o krok d le a umoûúuje z kaznìk m na svè adrese, aby se p Ìmo spojili s nïkter mi pojiöùovnami, posoudili jejich nabìdky a p ÌpadnÏ je p ijali. P edseda tèto spoleënosti si vöak ve ejnï posteskl, ûe nebylo lehkè p imït pojiöùovny, aby s tìmto programem spolupracovaly. Dva internetovì podnikatelè se Marie Kov rnov zkuöenostmi v pojiöùovnictvì, brat i Ken a John Hollenovi, majì podstatnï vïtöì ambice. Jejich spoleënost Channelpoint, zaloûen ve st tï Colorado, buduje virtu lnì pojistnou burzu, na kterè bude moûnè bïûnï obchodovat s riziky. Modely pojistn ch trh majì p esnï zrcadlit skuteënè trhy od pojistn ch podmìnek po zp soby likvidace ökod, vëetnï distribuënìch kan l a marketingu. PrvnÌ produkt zaveden spoleënostì Channelpoint zaë tkem mïsìce dubna roku 1999 pat Ì mezi skupinov zdravotnì pojiötïnì. Tento model m nïkolik tisìc prvk, coû umoûnì spot ebitel m ur- Ëit svè poûadavky do nejmenöìch POJISTNÝ OBZOR 2/2000 7

7 podrobnostì ñ nap. zahrnuje 168 r zn ch typ ujedn nì, t kajìcìch se pojiötïnì diabetik. PodobnÏ si budou z kaznìci vyhled vat i ty nejlevnïjöì sazby na trhu. Umoûnit pojiötïn m p Ìstup k informaci z celèho trhu p edstavuje pro nï velkou v hodu, tento p Ìstup vöak nebude p Ìm. Channelpoint ve skuteënosti p ipravuje softwarovou styënou plochu, kterou r znè organizace ñ tradiënì pojiöùovny, banky, maklè skè spoleënosti Ëi internetovè podniky jako v öe uveden Insweb ñ budou moci vyuûìt jako obchodnì kan l k prodeji sv ch produkt. HodnocenÌ rizik a obchod s nimi byly vûdy chr nïnou oblastì Ëinnosti pojiöùoven, a proto perspektiva jejich automatizace pomocì öpiëkov ch poëìtaëov ch sìtì klasickè pojiöùovny p Ìliö netïöì. Je vöak jasnè, ûe se pokroky Internetu z konitï odrazì ve vztazìch mezi pojistiteli a klienty. NabÌdka od Channelpoint, kter zajistì pojiöùovn m p Ìstup na virtu- lnì burzu, m i pro nï jistè v hody. OtevÌr jim nov obchodnì kan l, kde mohou uplatnit urëitè produkty za urëitè ceny. SystÈm lze vyuûìt i k obnovenì pojistn ch smluv a likvidaci ökod. P Ìstup firmy Channelpoint jeötï musì projìt zkouökou praxe, avöak alespoú teoreticky by mohl v znamnï p ispït ke zv öenì efektivnosti distribuce pojistn ch produkt a snìûenì n klad na likvidaci ökod. V r mci elektronickèho pojistnèho trhu mohou pojiöùovny pruûnï upravovat svè sazby na z kladï prohloubenè segmentace a individualizovat svou nabìdku. PojiötÏnÌ öitè na mìru nebude jiû privilegiem velk ch podnik, ale stane se dostupn m i pro bïûnè pojiötïnì dom cnosti. V voj totiû smïruje k rozdrobenì pojistn ch smluv na samostatnï oceúovanè prvky ñ rizika, se kter mi bude moûno obchodovat a kterè pak distributo i podle p nì z kaznìk shrom ûdì do ÑbalÌËk ì. Investo i by se mohli zapojit a budovat si vedle portfûliì akciì a obligacì takè portfûlia p evzat ch rizik, tedy upisovat rizika, jako kdysi jejich p edch dci v hospodï u Lloydís. merce) bude p edstavovat Ëtvrtinu vöech p Ìjm spoleënostì, kterè se ËastnÌ podnik nì p es poëìtaë. Evropa V EvropÏ je v voj elektronickèho obchodu v pojiöùovnictvì, p edevöìm v pojiötïnì pr myslu a podnikatel, mènï ûiveln neû v USA. Charakterizuje jej postupnè sbliûov nì a organizovan konvergence subjekt na pojistnèm trhu. Do r byla elektronick v mïna informacì ovl d na dvïma organizacemi ñ lond nsk Limnet (London Insurance Market Network) a Rinet (Reinsurance and Insurance Network) se sìdlem kace zefektivnì styk se z kaznìky a umoûnì pojiöùovn m, aby se soust edily na specifickou Ëinnost, kter je jim vlastnì, tj. hospoda enì s riziky. PrvnÌm praktick m v sledkem z mïr provozovatel sìtï WIN je WINconnect. Jde o sluûbu p en - öenì zpr v podobnou tè, se kterou se setk v me na vnitropodnikov ch sìtìch (intranet). WINconnect spojuje maklè e s pojistiteli a zjednoduöuje p ed v nì informacì. SouË stì systèmu je takè adres, kter n sobì kontakty uûivatel, p ehled ud lostì a dalöì informaënì sluûby. SÌtÏ Limnet i Rinet reagovaly na konkurenci zlepöenìm sv ch slu- SamotnÈ tradiënì integrovanè pojiöùovacì spoleënosti, kterè se v r mci jednoho podniku zab vajì vöìm, od distribuce a marketingu p es upisov nì celèho spektra r zn ch pojiötïnì a likvidaci ökod aû po Ëast na zajistn ch trzìch, budou nahrazeny Ñhorizont lnìmì pojistn m trhem se spoleënostmi specializujìcìmi se r znï na anal zu, hodnocenì a upisov nì rizik, sestavov nì ÑbalÌËk ì sdruûen ch pojiötïnì nebo na likvidaci ökod a komunikujìcìmi s klienty i mezi sebou p es internet. NemluvÌme o dalekè budoucnosti, prvnì kr Ëky jiû byly uëinïny a oëek v se, ûe do Ëty, do pïti let internetov obchod (e-comv Bruselu. Koncem zmìnïnèho roku Ëty i z nejvïtöìch maklè sk ch spoleënosti ñ Aon Group, J & H Marsh McLennan, Sedgwick a Willis Corroon ñ zaloûily dalöì, konkurenënì sìù s n zvem WIN (World Insurance Network). V zav dïnì nov ch technologiì pojiöùovnictvì celosvïtovï zaost - v, uv dì WIN na svè internetovè str nce. ZatÌmco v bankovnictvì vyuûìv nì elektronick ch sìtì jako nap. SWIFT je jiû bïûnè, jen 1 % transakcì v pojiöùovnictvì se uskuteëúuje p es poëìtaë. CÌlem sìtï WIN je tuto situaci zmïnit tìm, ûe poskytne pojiöùovn m moûnost ËinnÈ spolupr ce se sv mi obchodnìmi partnery. LepöÌ komuniûeb. Limnet nahradil sv j zastaral a m lo vyuûìvan obchodnì systèm nov m, zaloûen m na internetu. Rinet zavedl RINtrade, systèm kter urychluje umìstïnì rizik na trhu a je jednoduööì a spornïjöì. NejzajÌmavÏjöÌ peripetiì vöak bylo p edloúskè sblìûenì soupe kdy Limnet, Rinet i WIN ohl sily ustanovenì spoleënèho programovèho v boru, kter by zkoumal moûnost vytvo enì jednè organizace. ExistujÌ totiû oblasti, kde je t eba dos hnout dohody, aby se elektronickè obchodov nì s pojiötïnìm mohlo rozöì it. JednÌm z d leûit ch skalì p i pouûìv nì Internetu ke sjedn v nì obchod je ot zka bezpeënosti. Je t eba chr nit uûivatele p ed podvodem. V pojiötïnì pr myslu jde Ëasto o mnohamiliardovè Ë stky a pojistnè smlouvy jsou doklady, kde zmizenì jednè Ë rky m ûe vèst k nedozìrn m n sledk m. Proto je t eba vytvo it mezin rodnì normy a zajistit bezpeënost systèmu. DalöÌ ot zkou, kterou je t eba eöit, je stanovenì r zn ch rovnì p Ìstupnosti v datab zìch. Je jasnè, ûe urëit Ë st informace, kterou pojistitelè pot ebujì, je d vïrn a musì b t chr nïna. NavÌc r znì pojistitelè pot ebujì o klientech r znè podrobnosti podle druhu pojiötïnì, kterè se sjedn v. NemÈnÏ d leûitou je tèû problematika pr vnì pravy elektronickèho obchodu v EvropÏ, jak na rovni n rodnìho pr va Ëlensk ch zemì, tak v pr vnìch p edpisech Unie. John Hosie, editel obchodu a marketingu spoleënosti WIN, prohl sil: ÑP iv dìme do styku ËastnÌky z obou b eh AtlantickÈho oce nu. Jde o pr kopnickou pr - ci, kdy se mnoho lidì s nejr znïjöìmi z jmy sch zì u jednoho stolu. Jiû jsme lecëeho dos hli.ì Potom vöak s povzdychem dodal: ÑAle ve skuteënosti jsme po d jeötï jen v zaë tcìch.ì Prameny: Vernon, M.: Insurers enter the world of electronic commerce, F.T , str. XI. Taylor, R. An online policy to improve efficiency, F.T., , str POJISTNÝ OBZOR 2/2000

8 SmÏrnice o elektronick ch podpisech byla schv lena Radou dne 30. listopadu 1999 a vstoupì v platnost dnem zve ejnïnì ve sbìrce pr vnìch p edpis Evropsk ch SpoleËenstvÌ (ÑOfficial Journal of the European Communitiesì). SmÏrnice upravuje pr vnì uzn - nì elektronick ch podpis a uplat- Úuje z sady vnit nìho trhu na voln pohyb sluûeb a dozoru zemï p vodu na elektronick obchod. P edstavuje d leûit prvek v r mci soustavnèho silì Komise podpo it rychl rozvoj elektronickèho obchodu za Ëelem vyuûitì jeho potenci lu pro vznik obchodnìch p ÌleûitostÌ a vytv enì nov ch pracovnìch mìst. ElektronickÈ podpisy umoûúujì p Ìjemci dat p es elektronickè sìtï, nap Ìklad p es internet, urëit jejich p vod a ujistit se, ûe daje nebyly naruöeny. SmÏrnice nenì zamï ena na podrobnou pravu vöech aspekt, avöak stanovì podmìnky pro vyd v nì ovï enì elektronick ch podpis a provozov - nì ovï ovacìch sluûeb tak, aby se zajistila alespoú minim lnì roveú bezpeënosti a umoûnil jejich voln pohyb po celèm vnit nìm trhu. HlavnÌmi prvky jsou: Pr vnì uzn nì SmÏrnice stanovì, ûe elektronick podpis nem ûe b t pr vnï diskriminov n jen z tïch d vod, ûe jde o elektronickou formu podpisu. Pokud Ñposkytovatel ovï ovacìch sluûebì i pouûit podpisov produkt splúujì soubor specifick ch podmìnek, bude se automaticky p edpokl dat, ûe veökerè v slednè elektronickè podpisy jsou stejnï platnè jako ruënï psan podpis. M ûe pak b t pouûìv n i jako d kaz p i soudnìm Ëi ednìm ÌzenÌ. Voln obïh Vöechny v robky a sluûby spojenè s elektronick mi podpisy se mohou volnï pohybovat a podlèhajì jen pr vnì pravï a dozoru zemï svèho p vodu.»lenskè st - ty nemohou podrobit poskytov nì ovï ovacìch sluûeb povinnèmu udïlov nì povolenì. OdpovÏdnost Pr vnì prava stanovì minim lnì pravidla t kajìcì se odpovïdnosti poskytovatel tïchto sluûeb, kte Ì budou odpovìdat za platnost obsahu osvïdëenì. Tento p Ìstup m zajistit Evropsk smïrnice o elektronick ch podpisech a dalöì p ipravovanè n vrhy voln pohyb osvïdëenì a ovï ovacìch sluûeb v r mci vnit nìho trhu, podpo it d vïru spot ebitel a pobìdnout provozovatele, aby vyvinuli bezpeënè systèmy a podpisy, aniû by bylo t eba zav dït restriktivnì a nepruûnou regulaci. R mec nez visl na technologii Vzhledem k rychlèm tempu technickè inovace, tato pr vnì prava poskytuje pr vnì uzn nì elektronick ch podpis nez visle na pouûitè technologii (nap. digit lnì podpisy s pouûitìm asymetrickè kryptografie nebo biometrie). Rozsah Pr vnì prava se vztahuje na poskytov nì osvïdëenì pro ve ejnost za Ëelem potvrzenì totoûnosti odesilatele elektronickè zpr vy. UmoûÚuje vöak, v souladu se z sadami autonomie stran a smluvnì svobody, i provozov nì systèm na z kladï soukromï pr vnìch smluv, jako jsou nap. vnitropodnikovè poëìtaëovè sìtï nebo bankovnì systèmy, kde vztah zaloûen na d vï e jiû existuje a nezd se, ûe by dalöì regulace byla pot ebn. Mezin rodnì rozmïr S cìlem napom hat vzniku glob lnìho trhu v elektronickèm obchodï, pr vnì prava zahrnuje mechanismy k usnadnïnì spolupr ce s dalöìmi st ty na z kladï vz jemnèho uzn nì osvïdëenì a bilater lnìch a multilater lnìch dohod. P ipravovanè n vrhy dalöìch evropsk ch smïrnic OËek v se, ûe prvnì verze n vrhu smïrnice o d chodovèm p ipojiötïnì (supplementary pension insurance) bude dokonëena zaë tkem roku 2000 spolu s p epracovan m textem n vrhu smïrnice o zprost edkov nì pojiötïnì. Jde o d leûitè kroky v budov nì jednotnèho trhu, kterè umoûnì penzijnìm fond m a zprost edkovatel m podnikat v dalöìch zemìch a z roveú stanovì minim lnì poûadavky na ochranu spot ebitel. N vrh smïrnice o d chodovèm p ipojiötïnì odstranì omezenì t kajìcì se uloûenì finanënìch prost edk, kter existujì v nïkter ch Ëlensk ch st tech a stanovì pravidla obez etnosti v hospoda enì penzijnìch fond (povolenì Ëinnosti a pr bïûn dozor, poûadavky na osobnì vlastnosti vedoucìch pracovnìk, investov nì na z kladï principu obez etnosti). N vrh smïrnice o zprost edkov nì pojiötïnì m rozvìjet DoporuËenÌ z r a zahrnovat podmìnky pro registraci, kvalifikaci, finanënì z ruky, pojiötïnì odpovïdnosti za ökody z v konu povol nì a informace pro z kaznìky. Pramen: Association of British Insurers, ÑEU Directive on Electronic Signaturesì, International Newsletter, prosinec 1999, str. 3 ñ 4. (Ko) POJISTNÝ OBZOR 2/2000 9

9 ZaË tkem roku 2000 zah jil pr - ci CertifikaËnÌ institut»ap (CI»AP). Institut p sobì v oblasti ovï- ov nì kvality p i zabezpeëenì majetku. V prvnìm roce bude Ëinnost zamï ena na elektrickè zabezpeëovacì systèmy (d le jen EZS). Z - mïrem je seznamovat pojiöùovny s v robky ñ komponenty EZS s provï enou rovnì kvality. D le je v pl nu postupnï zajistit nabìdku z izovatelsk ch firem na naöem trhu, schopn ch dodrûovat vysokè standardy jakosti. PracovnÌci institutu d le posuzujì konkrètnì instalace EZS, jejich funkënost a vhodnost pro dan typ pojiötïnì. Zp sobilost institutu certifikovat komponenty EZS je provï ov na CertifikaËnÌ institut»ap Ing. Miroslav Urban, editel CertifikaËnÌho institutu»ap N rodnìm akreditaënìm org nem (»esk m institutem pro akreditaci), p edpokl dan termìn ukonëenì posouzenì je b ezen tohoto roku. Od nora tohoto roku byla zah jena registrace z izovatelsk ch firem schopn ch dodrûovat poûadavky»ap p i bezpeënostnìm posouzenì, projektov nì, mont ûi a drûbï EZS. Registrace firem by mïla v roce 2001 vy stit v certifikaci systèm ÌzenÌ jakosti z izovatelsk ch firem podle platn ch mezin rodnìch standard, p edevöìm podle norem»sn EN ISO Certifikace komponent EZS Z sadnìm krokem p i p ÌpravÏ systèmu osvïdëov nì v robk je stanovenì kvalitativnìch znak (parametr ) pro jednotlivè druhy komponent. Proto byly zpracov ny standardy normativnìho charakteru, obsahujìcì poûadavky na jednotlivè komponenty. P i jejich tvorbï jsme vych zeli z existujìcìch evropsk ch norem, doporuëenì EvropskÈho v boru pojistitel a rovnïû ze zkuöenostì zahraniënìch certifikaënìch org n. Vytvo enì transparentnìch pravidel pro prokazov nì shody komponent s poûadavky smïrnic si vyû dalo i zpracov nì CertifikaËnÌho du, kter stanovì pravidla certifikace v robk. CertifikaËnÌ systèm se bude vyvìjet, aby mohl respektovat zmïny v evropskè i n rodnì normalizaci i novè zkuöenosti z uûìv nì certifikovanè techniky. CÌlem CI»AP v oblasti certifikace v robk je (podle»sn EN ) poskytnutì certifik tu jako v sledku Ëinnosti t etì nez vislè strany, prokazujìcì dosaûenì p imï enè d vïry, ûe provï ovan komponent nebo systèm EZS odpovìd poûadavk m»ap pro dan stupeú zabezpeëenì. Certifikace se skl d z nïkolika krok ñ od posouzenì dokumentace, p es zkouöku v robku, posouzenì systèmu ÌzenÌ jakosti dodavatele aû po z vïreënè typovè hodnocenì a vystavenì certifik tu shody, kter osvïdëuje, ûe dan typ komponentu je ve shodï s poûadavky certifikaënìho systèmu. To znamen, ûe komponent je ve shodï s poûadavky smïrnic»ap. Podle Glob lnì koncepce pro certifikaci a zkouöenì EU i podle poûadavk evropsk ch norem nem certifik t osvïdëujìcì shodu typu s poûadavky slouûit jako pr kaz shody pro v robek na trhu. Je ale jasnè, ûe vïtöina odbïratel na trhu m z - jem o v robky identifikovanè znaëkou shody. OznaËov nì jednotliv ch v robk znaëkou shody je, podle v EvropÏ p ijatèho programu harmonizace postup prokazov nì shody, moûnè nap Ìklad tehdy, p id me-li k modulu typovèho hodnocenì dalöì modul hodnocenì. V naöem p ÌpadÏ se uk zalo jako optim lnì za azenì modulu hodnocenì d vek, na z kladï odbïru vzork z trhu nebo skladu dodavatele, kterè zajistì dosaûenì p imï- enè d vïry CI»AP, ûe dodavatel je trvale schopen dod vat na trh v robky odpovìdajìcì podmìnk m, za kter ch byl udïlen certifik t. Ozna- ËenÌ v robku, p ÌpadnÏ jeho dokumentace se bude prov dït samolepìcì znaëkou, nap. hologramem, jedineën m pro kaûd komponent. ZajiötÏnÌ nestrannosti certifikace Nestrannost a objektivita je zajiötïna kromï akreditace i dalöìmi mechanizmy. Vrcholn m odborn m garantem nestrannosti a nez vislosti certifikace je Rada pro certifikaci, sloûen z nez visl ch z stupc vöech z jmov ch oblastì, kter ch se certifikace dot k. Je jmenov na prezidentem»ap.»leny rady jsou reprezentanti Asociace technick ch bezpeënostnìch sluûeb GrÈmium Alarm, BankovnÌ asociace,»eskè asociace pojiöùoven,»eskè n rodnì banky, Ministerstva vnitra, N rodnìho bezpeënostnìho adu, PolicejnÌho prezidia»r a Svazu pr myslu a dopravy»r. Rada je i nejvyööìm odvolacìm org - nem p i n mitk ch nebo stìûnostech na poruöenì objektivity nebo nestrannosti certifikace.»ap si slibuje od zavedenì certifikace nejen zjednoduöenì pr ce z - stupc pojiöùoven p i posuzov nì zajiötïnì majetku, ale i snìûenì celkov ch ökod vznikl ch v d sledku p ekon nì zabezpeëovacìch systèm. SnÌûenÈ pojistnè plnïnì a moûnost p esnïjöìho stanovenì mìry rizika p ekon nì zabezpeëenì majetku se m ûe projevit u jednotliv ch pojiöùoven zv hodnïnìm klient pouûìvajìcìch certifikovanou techniku. Seznam smïrnic»ap, kterè se zab vajì EZS a jejì certifikacì: ñ»idla prostorov ñ»idla rozbitì skla ñ»idla ot esov ñ»idla otev enì ñ»idla smïrov (z vory) ñ»idla kapacitnì ñ st edny ñ SignalizaËnÌ za ÌzenÌ ñ TÌsÚovÈ hl siëe ñ Nap jecì zdroje ñ Akumul tory ñ P enosovè poplachovè za ÌzenÌ ñ PropojovacÌ krabice ñ Z rubúovè kontakty ñ SpÌnacÌ za ÌzenÌ ñ Bezdr tovè systèmy ñ Softwarem ÌzenÈ Ë sti ñ SystÈmy EZS ñ VöeobecnÈ poûadavky na systèm ñ AplikaËnÌ smïrnice ñ CertifikaËnÌ systèm»ap Kontakt: Ing. Miroslav Urban Ing. ZdenÏk Veiner Tel.: (02) , Fax: (02) miroslav.urban@cap.cz Adresa: CertifikaËnÌ institut»ap, Na Po ÌËÌ 12, Praha 1 10 POJISTNÝ OBZOR 2/2000

10 K z niku pojiötïnì odpovïdnosti z provozu vozidla podlèhajìcìho evidenci vedenè okresnìmi dopravnìmi inspektor ty bude z ejmï nejëastïji doch zet v souvislosti se zmïnou vlastnìka takovèho vozidla. Samotnou zmïnou vlastnìka tuzemskèho vozidla vöak pojiötïnì odpovïdnosti z provozu vozidla (d le jen ÑpojiötÏnÌ odpovïdnostiì) nezanik. K tomu doch zì aû dnem, kdy pojistnìk, tedy ten, kdo uzav el s pojistitelem smlouvu o pojiötïnì odpovïdnosti, ozn mil pojistiteli zmïnu vlastnìka tuzemskèho vozidla. Zd raznit je t eba, ûe se jedn o z nik pojiötïnì odpovïdnosti podle ß 12 z kona Ë. 168/1999 Sb., Zb vajìcì Ë st pojistnèho je pojistitel povinen vr tit. Nastala li v dobï do z niku pojiötïnì odpovïdnosti ökodn ud lost, pojistitel m povinnost zb vajìcì Ë st pojistnèho vr tit pouze tehdy, jestliûe mu z tèto ökodnè ud losti nevznikne povinnost plnit. Pokud pojistnìk neodevzdal pojistiteli doklad o pojiötïnì odpovïdnosti a zelenou kartu, nenì pojistitel povinen do doby splnïnì tèto povinnosti vr tit pojistnìkovi tzv. nespot ebovanè pojistnè ani vydat potvrzenì o dobï trv nì pojiötïnì odpovïdnosti a ökodnèm pr bïhu zaniklèho pojiötïnì. Se z nikem pojiötïnì odpovïdnosti souvisì povinnost upraven Z nik pojiötïnì odpovïdnosti z provozu vozidla a souvisejìcì povinnosti Aktu lnì pr vnì problèmy odpovïdnosti neodevzd p ÌsluönÈmu org nu, kter vede evidenci vozidel, st tnì pozn vacì znaëku a osvïdëenì o technickèm pr kazu, pokud nebyla v tèûe lh tï od z niku pojiötïnì odpovïdnosti uzav ena nov pojistn smlouva, t kajìcì se tèhoû vozidla, se dopustì p estupku podle ß 23a odst. 1 pìsm. b) z kona o p estupcìch, za coû lze uloûit pokutu do KË. V souvislosti s uvedenou povinnostì se v nïkter ch sdïlovacìch prost edcìch öì Ì n zor, podle nïhoû p estane-li b t vozidlo opat- eno st tnì pozn vacì znaëkou, hrozì nebezpeëì, ûe bude takovè vozidlo n silnï odstranïno z porè je trvale technicky nezp sobilè k provozu ve smyslu vyhl öky Ë. 102/1975 Sb. a nenì opat eno st tnì pozn vacì znaëkou nebo kterè je zjevnï trvale technicky nezp sobilè k provozu. Jen v tïchto p Ìpadech se jedn o tzv. vrak, kter je jeho vlastnìk povinen na v zvu vlastnìka d lnice, silnice nebo mìstnì komunikace odstranit do dvou mïsìc od doruëenì v zvy k odstranïnì. NeuËinÌ-li tak, odstranì a zlikviduje vrak vlastnìk tèto pozemnì komunikace na n - klady vlastnìka vraku. Nem ûe-li vlastnìk d lnice, silnice nebo mìstnì komunikace zjistit vlastnìka vraku, zve ejnì v zvu k odstranïnì vraku zp sobem JUDr. Pavel Buöta tedy o pojiötïnì v bec vzniklè, a to podle uvedenèho z kona. Po z niku pojiötïnì odpovïdnosti je pojistnìk povinen bez zbyteënèho odkladu odevzdat pojistiteli doklad o pojiötïnì odpovïdnosti a zelenou kartu, pokud byla vyd na a pojistitel musì pojistnìkovi na z kladï jeho û dosti vydat ve lh tï 15 dn potvrzenì o dobï trv nì pojiötïnì odpovïdnosti a o ökodnèm pr bïhu zaniklèho pojiötïnì. Zanikne-li pojiötïnì odpovïdnosti p ed uplynutìm doby, na kterou bylo pojistnè zaplaceno, m pojistitel pr vo na pojistnè do konce kalend nìho mïsìce, ve kterèm pojiötïnì odpovïdnosti zaniklo. ustanovenìm ß 15 odst. 7 cit. z - kona, podle nïhoû, nebyla-li ve lh tï sedmi dn od z niku pojiötïnì odpovïdnosti uzav ena nov pojistn smlouva t kajìcì se tèhoû vozidla, je vlastnìk povinen ve stejnè lh tï odevzdat st tnì pozn - vacì znaëku a osvïdëenì o technickèm pr kazu tohoto vozidla p ÌsluönÈmu okresnìmu dopravnìmu inspektor tu. Nelze-li z objektivnìch d vod tuto povinnost splnit, nap. v p ÌpadÏ odcizenì vozidla, musì vlastnìk vozidla takovou skuteënost bezodkladnï ozn mit rovnïû p ÌsluönÈmu okresnìmu dopravnìmu inspektor tu. VlastnÌk vozidla, kter ve lh tï sedmi dn od z niku pojiötïnì zemnì komunikace podle silniënìho z kona. To vöak neodpovìd platnè pr vnì pravï. ObecnÏ platì, ûe v mezìch pr vnìch p edpis upravujìcìch provoz na pozemnìch komunikacìch (z kon Ë. 12/1997 Sb. a vyhl öka Ë. 99/1989 Sb., ve znïnì pozdïjöìch p edpis ) a za podmìnek stanoven ch z konem Ë. 13/1997 Sb., o pozemnìch komunikacìch, smì kaûd uûìvat pozemnì komunikace bezplatnï obvykl m zp sobem a k Ëel m, ke kter m jsou urëeny. Podle ß 19 odst. 2 z kona Ë. 13/ 1997 Sb. na d lnicìch, silnicìch a mìstnìch komunikacìch je zak z - no odstavovat silniënì vozidlo, ktev mìstï obvykl m a po marnèm uplynutì lh ty dvou mïsìc ode dne zve ejnïnì v zvy odstranì a zlikviduje vrak na svè n klady. Z uvedenèho je tedy zcela z ejmè, ûe samotnè st nì (odstavenì) vozidla bez st tnì pozn vacì znaëky na pozemnì komunikaci v souladu s p edpisy o provozu na pozemnìch komunikacìch nenì zak - z no ani d vodem k odstranïnì a zlikvidov nì takovèho vozidla jako vraku vlastnìkem pozemnì komunikace, pokud souëasnï nenì trvale technicky nezp sobilè k provozu. Z ady jin ch d vod vöak je vhodnè, kdyû takovè vozidlo jeho vlastnìk umìstì mimo pozemnì komunikace. POJISTNÝ OBZOR 2/

11 Z nov ch pr vnìch p edpis JUDr. Ji ina Kotrbat 1. Z kon Ë. 363/1999 Sb. o pojiöùovnictvì a o zmïnï nïkter ch souvisejìcìch z kon (z kon o pojiöùovnictvì), Ëinnost , ß 48 (v ß 61 z kona Ë. 48/1997 Sb., o ve ejnèm zdravotnìm pojiötïnì a o zmïnï nïkter ch souvisejìcìch z - kon, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, se slova nahrazujì slovy ) nabyl Ëinnosti DosavadnÌ z kon Ë. 185/1991 Sb., o pojiöùovnictvì, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, byl zruöen. Z kon upravuje Ëinnosti v pojiöùovnictvì, podmìnky provozov nì pojiöùovacì a zajiöùovacì Ëinnosti, zprost edkovatelskè Ëinnosti v pojiöùovnictvì a st tnì dozor nad provozov nìm tïchto ËinnostÌ.»innostmi souvisejìcìmi s pojiöùovacì nebo zajiöùovacì ËinnostÌ se rozumì zprost edkovatelsk a poradensk Ëinnost, öet enì pojistn ch ud lostì na z kladï smlouvy s pojiöùovnou a dalöì Ëinnosti vykon vanè se souhlasem Ministerstva financì. Z - kon zavedl pojmy zaslouûenè a nezaslouûenè pojistnè (v ß 49 Ë steënï mïnì z kon Ë. 593/ 1992 Sb., o rezerv ch pro zjiötïnì z kladu danï z p Ìjm, ve znïnì pozdïjöìch p edpis ). StanovÌ-li to zvl ötnì p edpis, je pojiöùovna povinna p edloûit ministerstvu ke schv lenì vöeobecnè pojistnè podmìnky (v ß 788 odst. 2 obë. z k. byla zruöena obecn povinnost schvalovat vöeobecnè pojistnè podmìnky dozorëìm org - nem). Jednotliv pojiötïnì byla rozdïlena do odvïtvì ûivotnìch a neûivotnìch pojiötïnì a d le na skupiny neûivotnìch pojiötïnì (p Ìloha k z konu). PojiöùovnÏ nelze v z sadï udïlit povolenì k soubïûnèmu provozov nì obou odvïtvì pojiötïnì. Pojiöùovna, kterè bylo p ed 1. dubnem 2000 udïleno povolenì soubïûnï pro obï odvïtvì, ukonëì jednu z tïchto ËinnostÌ do 10 let ode dne nabytì Ëinnosti z kona (s v jimkou pojiöùovny, kter provozuje pojiöùovacì Ëinnosti podle odvïtvì ûivotnìch a razovè pojiötïnì a pojiötïnì nemoci odvïtvì neûivotnìch pojiötïnì), ve kterè je povinna p evèst pojistn kmen, kter se vztahuje k ukonëovanè Ëinnosti, na jinou pojiöùovnu. Zprost edkovatelskou Ëinnost v pojiöùovnictvì m ûe provozovat pouze pojiöùovacì agent nebo maklè, kter musì mìt pojiötïnu odpovïdnost za ökodu zp sobenou p i v konu tèto Ëinnosti s minim lnì pojistnou Ë stkou 5 mil. KË podle vöeobecn ch pojistn ch podmìnek, kterè podlèhajì schv lenì ministerstvem, u kterèho musì b t zprost edkovatel registrov n. OdpovÏdn pojistn matematik je fyzick osoba, kter je zaps na v seznamu vedenèm ministerstvem. Z kon d le stanovì zp sob tvorby a pouûitì technick ch rezerv, pravidla pro posuzov nì solventnosti a ovï ov nì ËetnÌ uz vïrky auditorem. Pokud jde o st tnì dozor, z kon upravuje kontrolnì Ëinnost ministerstva, mezi nìû pat Ì v p ÌpadÏ zjiötïnì z - vad v hospoda enì na ÌzenÌ p edloûit ozdravn pl n, nucen spr va, p evod pojistnèho kmene, odnïtì povolenì, pokuty a likvidace.»lenovè statut rnìch a dozorëìch org n, zamïstnanci, likvid tor, nucen spr vce, maklè i a dalöì osoby jsou povinni zachov vat ml- Ëenlivost o skuteënostech t kajìcìch se pojiötïnì fyzick ch a pr vnick ch osob i po skon- ËenÌ pracovnìho nebo jinèho pomïru. V jimku tvo Ì informace poskytovanè se souhlasem osob, jichû se daje t kajì, a d le informace poskytovanè na pìsemnè vyû d nì ministerstva, soudu, org n Ëinn ch v trestnìm ÌzenÌ, finanënìch org n, Komise pro cennè papìry, Policie»R, adu pro ochranu hospod skè soutïûe, org n soci lnìho zabezpeëenì za p edpokladu, ûe bude zachov na mlëenlivost osobami, kter m se tyto informace poskytnou. PoruöenÌm mlëenlivosti nenì ozn menì ve vïci podez enì ze sp ch nì trestnèho Ëinu. Pojiöùovny se mohou vz jemnï informovat o osobnìch dajìch pojistnìk a pojiötïn ch, jestliûe u nich doölo k z niku pojistnè smlouvy z d vodu nezaplacenì pojistnèho nebo k podvodnèmu jedn nì. 2. Opat enì Ministerstva financì Ë. j. 282/78 182/1999 ze dne , kter m se mïnì ËetnÌ osnova a postupy Ëtov nì pro pojiöùovny ( Ëinnost ). 3. Z kon Ë. 358/1999 Sb., kter m se mïnì z kon Ë. 114/1995 Sb., o vnitrozemskè plavbï, a z - kon Ë. 455/1991 Sb., o ûivnostenskèm podnik nì (ûivnostensk z kon), ve znïnì pozdïjöìch p edpis ( Ëinnost ). Do ß 19 z kona byl doplnïn odst. 3, podle kterèho rozsah a podmìnky pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu z provozu plavidla podle odst. 1 stanovì prov dïcì p edpis. 4. Z kon Ë. 309/1999 Sb. o SbÌrce z kon a o SbÌrce mezin - rodnìch smluv ( Ëinnost ). 5. Z kon Ë. 310/1999 Sb. o pobytu ozbrojen ch sil jin ch st t na zemì»eskè republiky ( Ëinnost ). 6. Z kon Ë. 311/1999 Sb., kter m se mïnì z kon Ë. 531/ 1990 Sb., o zemnìch finanënìch org nech, ve znïnì pozdïjöìch p edpis ( Ëinnost ). 7. Na ÌzenÌ vl dy Ë. 312/1999 Sb., kter m se mïnì na ÌzenÌ vl dy Ë. 333/1993 Sb., o stanovenì minim lnìch mzdov ch tarif a mzdovèho zv hodnïnì za pr ci ve ztìûenèm a zdravì ökodlivèm pracovnìm prost edì a za pr ci v noci, ve znïnì pozdïjöìch p edpis ( Ëinnost ). 8. Na ÌzenÌ vl dy Ë. 313/1999 Sb., kter m se mïnì na ÌzenÌ vl dy Ë. 303/1995 Sb., o minim lnì mzdï, ve znïnì pozdïjöìch p edpis ( Ëinnost ). Minim lnì mzda byla zv öena 12 POJISTNÝ OBZOR 2/2000

12 na 4000 KË mïsìënï a 22,30 KË za hodinu. 9. Vyhl öka Ë. 314/1999 Sb., kterou se mïnì vyhl öka Ë. 310/ 1995 Sb., o fondu kulturnìch a soci lnìch pot eb, ve znïnì vyhl öky Ë. 167/1997 Sb. ( Ëinnost ). Z fondu lze hradit za zamïstnance p ÌspÏvek na penzijnì p ipojiötïnì se st tnìm p ÌspÏvkem. 10.Vyhl öka Ë. 315/1999 Sb. o zp sobu oznamov nì soutïûì, anket a jin ch akcì o ceny, kterè nejsou spot ebitelskou loteriì ( Ëinnost ). 11. Vyhl öka Ë. 319/1999 Sb., kterou se stanovì z kladnì sazby stravnèho v cizì mïnï pro rok 2000 ( Ëinnost ). 12. Vyhl öka Ë. 324/1999 Sb., kterou se stanovì limity koncentrace a mnoûstvì jadernèho materi lu, na kter se nevztahujì ustanovenì o jadern ch ökod ch ( Ëinnost ). 13. Z kon Ë. 325/1999 Sb. o azylu a o zmïnï z kona Ë. 283/1991 Sb., o Policii»eskÈ republiky, ve znïnì pozdïjöìch p edpis (z kon o azylu), Ëinnost Z kon Ë. 326/1999 Sb. o pobytu cizinc na zemì»eskè republiky a o zmïnï nïkter ch z kon ( Ëinnost ). 15. Z kon Ë. 328/1999 Sb. o ob- Ëansk ch pr kazech ( Ëinnost nejpozdïji ). 16. Z kon Ë. 329/1999 Sb. o cestovnìch dokladech a o zmïnï z kona Ë. 283/1991 Sb., o Policii»eskÈ republiky, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, (z kon o cestovnìch dokladech), Ëinnost nejpozdïji Vyhl öka Ë. 333/1999 Sb., kterou se pro Ëely poskytov nì cestovnìch n hrad stanovì v öe sazeb stravnèho, v öe sazeb z kladnìch n hrad za pouûìv - nì silniënìch motorov ch vozidel a v öe pr mïrn ch cen pohonn ch hmot ( Ëinnost ). 18. Vyhl öka Ë. 337/1999 Sb., kterou se mïnì vyhl öka Ë. 12/ 1999 Sb., o zajiötïnì technickè bezpeënosti utajovan ch skuteënostì a certifikaci technick ch prost edk ( Ëinnost ). 19.Vyhl öka Ë. 339/1999 Sb. o objektovè bezpeënosti ( Ëinnost ). 20. Z kon Ë. 342/1999 Sb. o st tnìch dluhopisov ch programech na hradu jistin st tnìho dluhu splatn ch v roce 2000 a schodku st tnìho rozpoëtu»eskè republiky za rok 1999 p evyöujìcìho rozpoëtovan schodek ( Ëinnost ). 21. Z kon Ë. 362/1999 Sb. o st tnìm dluhopisovèm programu na hradu schodku st tnìho rozpoëtu za rok 1998 a o zmïnï z kona Ë. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, a z kona Ë. 22/ 1999 Sb., o st tnìm rozpoëtu»eskè republiky na rok 1999 ( Ëinnost ). 22. Z kon Ë. 349/1999 Sb. o Ve- ejnèm ochr nci pr v ( Ëinnost ). 23. Z kon Ë. 353/1999 Sb. o prevenci z vaûn ch hav riì zp soben ch vybran mi nebezpeën mi chemick mi l tkami a chemick mi p Ìpravky a o zmïnï z kona Ë. 425/1990 Sb., o okresnìch adech, pravï jejich p sobnosti a o nïkter ch dalöìch opat enìch s tìm souvisejìcìch, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, (z kon o prevenci z vaûn ch hav riì), Ëinnost Z kon Ë. 355/1999 Sb., kter m se mïnì z kon Ë. 38/1995 Sb., o technick ch podmìnk ch provozu silniënìch vozidel na pozemnìch komunikacìch ( Ëinnost ). 25. Z kon Ë. 356/1999 Sb., kter m se mïnì z kon Ë. 455/1991 Sb., o ûivnostenskèm podnik nì (ûivnostensk z kon), ve znïnì pozdïjöìch p edpis, a nïkterè dalöì z kony ( Ëinnost ). 26.Vyhl öka Ë. 366/1999 Sb. o zp sobilosti prok z nì finanënì zp sobilosti dopravcem ( Ëinnost ). V souëasnè dobï doch zì ke vöeobecnè ztr tï jistot, se kter mi kdysi mohli poëìtat jednotlivci i firmy. VeliËiny, kterè byly d Ìve povaûov ny za skoro konstantnì, se nynì st vajì v raznï promïnliv mi. Reagovat na tuto skuteënost je v z - sadï moûnè dvojìm zp sobem: a) PasivnÏ pouk zat na nejednoznaënost a neurëitost budoucìho v voje a vyëk vat vïcì p ÌötÌch a nic podstatnèho neuëinit. b) AktivnÏ p ijmout realitu turbulentnì doby a pokusit se ji zahrnout do pl nov nì a predikce, kterè splúujì n sledujìcì poûadavky: II. postihujì öirok okruh scèn moûnèho budoucìho v voje, II. jsou prov dïny zp sobem, kte- VyuûitÌ simulace p i ÌzenÌ rizik neûivotnìho pojiötïnì Mgr. Ing. V clav Novotn,»esk pojiöùovna a.s., RNDr. Ji Ì Weinberger, CSc.,TIMING Praha r je kvalitnì (alespoú ve smyslu pouëky Ñp ibliûn pravda je lepöì neû p esn omylì) a ËasovÏ nen roën. Obory, kterè se touto problematikou zab vajì, b vajì zast eöov ny spoleën m pojmem Ñ ÌzenÌ rizikì (p estoûe nejde vûdy o ÌzenÌ rizik, n brû Ëasto jen o nezbytnou anal zu rizik a adu p Ìbuzn ch aktivit). Pojiöùovny tradiënï pracujì s velmi netrivi lnìmi systèmy ÌzenÌ rizika. TurbulentnÌ doba vöak p in öì jak novè druhy rizik, tak vzr stajìcì mìru konkurence, vedoucì k silnèmu tlaku na pokles cen a k poûadavk m na vyööì flexibilitu pojiöùoven, coû se odr ûì v nutnosti rozhodovat rychleji. Predikce rizik, op en tradiënï o statistickou anal zu a statistickou extrapolaci existujìcìch dat a zkuöenostì, nemusì jiû v silnï se mïnìcìm prost edì korektnï fungovat. Snadno modifikovateln, dostateënï komplexnì a podrobn simulaënì model je naopak zcela otev en i v razn m zmïn m a pom ûe (s p edstihem) vytv et novè zkuöenosti pro novè (byù leckdy jen hypotetickè) situace. Metody (diskrètnì) simulace jsou nejp irozenïjöìm, ale dosud pomïrnï m lo uûìvan m zobrazenìm budoucìch scèn vëetnï viditeln ch i skryt ch interakcì, k nimû v pr bïhu Ëasu doch zì. Terminologie mnoha v robc 1. Ë st SW (zejmèna v robc tabulkov ch procesor a v robc n stroj pro sìùovou anal zu) z reklamnìch d vod naz v jistè pokusy metodou Monte Carlo simulacì; je to zav dïjìcì a pro uûivatele nïkdy i nebezpeënè (tak jako je nïkdy nebezpeën celkem racion lnì lèka sk diagnûza postr dajìcì nutnou mìru systematiënosti). Ani hrubï zjednoduöujìcì pouûitì metody Monte Carlo nelze ovöem pauö lnï odmìtat ñ i to je totiû krok spr vn m smïrem (tj. krok od bl hovè d vïry v jedinou spoëìtanou hodnotu k pravdïpodobnostnìmu vidïnì problèm ). Ale podstatn Ë st pravdy (sloûitost vazeb v Ëase, spr vnï ch pa- POJISTNÝ OBZOR 2/

13 nè vz jemnè korelace, apod.) se do n hodnï zaöumïn ch deterministick ch v poët nevejde. Zd raznïme, ûe vyslovenè v hrady nelze odstranit tìm, ûe se jednoduch öum nahradì sofistikovanïjöìm v podobï generov nì rozmanitï rozdïlen ch n hodn ch veliëin (norm lnìch, exponenci lnìch, atd.). To je st le p Ìliö povrchnì vidïnì (a navìc pro pouûitì toho kterèho rozdïlenì n hodn ch veliëin Ëasto zcela sch zì p esvïd- ËivÈ d vody). V sledky takov ch v poët jsou (v nejlepöìm p ÌpadÏ) ohroûeny tìm, ûe budou hluboce suboptim lnì (a mohou b t vinou principi lnì nedostateënosti pouûitè metody i zcela mylnè). V souladu s v öe uveden mi poûadavky byl v»eskè pojiöùovnï, a.s., ve spolupr ci s firmou TIMING Praha, vytvo en nov komplexnì simulaënì model pro podporu ÌzenÌ klìëov ch ËinnostÌ neûivotnìho pojiötïnì (p estoûe je»esk pojiöùovna, a.s. univerz lnì pojiöùovnou, prezentovan model zobrazuje neûivotnì pojiötïnì jako samostatnou firmu). Z kladnìmi charakteristikami uvedenèho modelu jsou jeho pruûnost a komplexnost. SimulaËnÌ model umoûúuje kvantifikovat dopady rozmanit ch manaûersk ch rozhodnutì i zmïnïn ch trûnìch podmìnek na hospod sk v sledek, bilanci, cash-flow, likviditu a v neposlednì adï i na hodnotu akciì modelovanè neûivotnì pojiöùovny. P Ìkladem modelovan ch rozhodnutì m ûe b t nap. strategie zajiötïnì nebo cenov roveú produkt. Z modelovan ch trûnìch podmìnek lze uvèst nap. skok v inflaci, r st rokov ch sazeb, apod. 1. Simulace Vzhledem k tomu, ûe slovo simulace b v uûìv no v mnoha v znamech, pokusme se v kostce Ìci, co pod pojmem simulace m me na mysli. Vûdy jde o pr ci s umïl m objektem a vûdy p i pr ci s nìm hraje klìëovou roli Ëas. V dneönì dobï je v p evaûujìcì vïtöinï p Ìpad (ale ne vûdy) umïl objekt realizov n na poëìtaëi. UmÏl objekt urëen pro d kladnè simulaënì experimentov - nì se naz v simulaënì model. Na mysli pak m me dvojici SimulaËnÌ Origin lnì model objekt Origin lnìm objektem m ûe b t nap. ÑMarketing, v voj, v roba a prodej novèho v robkuì (nap. pojiöùovacìho produktu). PovöimnÏme si d leûitè okolnosti: origin lnì objekt m ûe, ale takè v bec nemusì existovat. UmÌme si jistï p edstavit, ûe nov produkt po vyhodnocenì experiment se simulaënìm modelem zobrazujìcìm jeho fyzickou i mor lnì existenci v bec vyvìjen nebude. To vlastnï nenì nic novèho, k rozhodnutì zruöit projekt lze dospït jakoukoli vahou (jin vïc je, zda vahou, kter vede k rozhodnutì spr vnèmu). Ve snaze Ìdit rizika doch zì k velk m, Ëasto se opakujìcìm chyb m. Tyto omyly mohou b t charakterizov ny n sledujìcìmi v roky: * Ñdokud nevidìme û dn rizika, je zbyteënè a neekonomickè rizika Ìditì * Ñjakmile se objevì riziko, je t eba ho zcela eliminovat, neboù jsme zodpovïdnì lidè a do û dn ch do rizik nejdemeì * Ñnem smysl a je neekonomickè zab vat se simulacì, jestliûe nem me hodnovïrn dataì. Vyvr cenì prvnìch dvou razantnìch omyl ponech v me na Ëten i, v kvalifikovanèm prost edì pojiöùoven nemajì prvnì dva omyly takovou öanci, jako v ostatnìch druzìch podnik nì. T etì tvrzenì, stejnï nebezpeënè, m vöak tuûöì ûivot, ale neobsahuje o nic vìce pravdy. SimulaËnÌ model je protïjökem origin lnìho objektu. Origin lnì objekt je to, co musìme Ìdit, nebo vyprojektovat a uvèst (v p ÌpadÏ nev hodnosti neuvèst) do ûivota. SimulaËnÌ model funguje podobnï jako origin lnì objekt, ale na poëìtaëi, kde lze levnï a bez rizik experimentovat, optimalizovat, prov dït zmïny, atd. V znamnè a zcela spr vnè je, kdyû to ekneme i obr cenï: Origin lnì objekt je protïjökem simulaënìho modelu. Pokusy na origin lnìm objektu (Ëasto lze udïlat jen jeden jedin takov pokus a pak uû nastane Ëi nenastane nïjak problèm) jsou vlastnï simulacì na re lnèm objektu. NÏkdy se tomu Ìk pr zkum bojem (kter je rozumn jen z Ìdka, protoûe v boji lze padnout). Co tedy znamen, kdyû se ekne Ñnejsou dataì? NepochybnÏ se tento v rok t k nejen modelu, ale takè origin lnìho objektu. To vöak nenì nic pozoruhodnèho ñ uvaûme, ûe origin lnì objekt je t eba teprve projektov n (anebo sice uû existuje, ale chceme v nïm provèst podstatnè zmïny, coû vyjde skoro nastejno). Absence dat je v danè situaci naprosto norm lnì jev. NavÌc turbulentnì doba i existujìcì ( dajnï dobr ) data z hlediska budoucnosti silnï zpochybúuje. Celkem rozumnè je obëas Ìci Ñnejsou data, jdeme od tohoì. ZnepokojivÏ Ëasto se vöak ozve tvrzenì: Ñnejsou data, tedy nebudeme simulovat (ale nejdeme od toho)ì. Z v öe uvedenèho logicky vypl v, ûe poslednì tvrzenì je ekvivalentnì v roku Ñnejsou data, a tedy budeme prov dït simulaënì experimenty (nejspìö ovöem jen jeden) na origin lnìm objektuì, jinak eëeno Ñrozhodli jsme se, ûe provedeme pr zkum bojemì. Z p edchozì argumentace jeötï neplyne, jak simulaënì model vytvo- it. NavÌc n s skuteënost uëì, ûe se to musì udïlat vûdy s novou invencì, neboù rutinnì kucha ka na v robu simulaënìch model asi nikdy existovat nebude. PotÌûe p i vzniku simulaënìch model jsou nïkdy nemalè a je efektivnì o nich aspoú r mcovï p edem vïdït. TypickÈ potìûe uv dìme v po adì dle d leûitosti: * nedostateën znalost problematiky, * manaûersk nezkuöenost, * netrpïlivost v komunikaci mezi z kaznìkem a simulaënìm analytikem, * volba neadekv tnìch simulaënìch a optimalizaënìch SW n - stroj (m lo flexibilnìch, nedostateënï nebo naopak p Ìliö specializovan ch Ëi neod vodnïnï drah ch), * chybnè rozhodnutì dilema Ñpracovat p i tvorbï simulaënìho modelu a pokusech s nìm samostatnï, anebo si pozvat konzultaënì firmu?ì (obecnï: kde vèst hranici mezi pracì konzultant a vlastnìch lidì ñ univerz lnï platn odpovïô ovöem neexistuje), * Ëasov tìseú (rozvoj simulaënìch technologiì v znam tohoto problèmu neust le zmenöuje, souëasnè turbulentnì ekonomickè prost edì t û problèm naopak zvïtöuje), * lpïnì na p edstavï, ûe pr ci lze s koneënou platnostì definovat hned na zaë tku (tedy snaha ignorovat pouëenì, kter se z konitï objevujì aû v pr bïhu simulaënì anal zy), * chybïjìcì data (jistï jde o nev hodu, ale nenì n hodou, ûe tento bod v po adì dle d leûitosti klademe aû na konec). 2. DalöÌ aspekty simulaënìho modelov nì HlavnÌ z sadou simulaënìho modelov nì je zobrazovat budoucì dïnì tak, jak ho v okolnìm svïtï vidìme v etïzci p ÌËin a jejich kombinovan ch n sledk, vëetnï vlivu n hody a p irozenï reprezentovan ch vz jemn ch korelacì. Je z ejmè, ûe p i tomto pohledu na vïc nem ûe b t ËetnÌ vidïnì danèho systèmu vstupnìm, ale pouze v stupnìm vidïnìm. Jin mi slovy: ËetnÌ veliëiny na simulaënìm modelu pouze mï Ìme, podobnï jako roënì objemy vody, kterè proteëou danou ekou. SkuteËn mi p ÌËinami jsou p ece jevy jako t nì snïhu, sr ûky, dlouhotrvajìcì sucha, apod. K efektivnìmu simulaënìmu modelov nì je nevyhnutelnè pouûìt specializovan software. Pro dan p Ìpad byl vyuûit systèm Project Management Forecast (PMF). PMF je programov systèm vyvinut firmou TIMING Praha, kter je urëen k rychlèmu, transparentnìmu a spolehlivèmu simulaënìmu modelov nì podnikatelsk ch z mïr v öirokèm smyslu slova. Modely vytvo enè v PMF jsou dlouhodobï vyuûitelnè, p ipravenè pro automatizovanou multikriteri lnì optimalizaci, empirickou anal zu vz jemnèho ovlivúov nì dat a k vïrohodnèmu modelov nì p ÌleûitostÌ, hrozeb a vëasn ch rozhodnutì. Experimentov nì s PMF modely umoûúuje ovï ovat kvalitu rozmanit ch n pad a to jak v p ÌpadÏ mal ch, tak v p ÌpadÏ velmi v razn ch modifikacì st vajìcìho systèmu. Modelov nì v PMF otevìr novè moûnosti modernì disciplìnï ÿìzenì rizik (Risk Management). 3. Popis PMF-modelu pro neûivotnì pojiötïnì SimulaËnÌ PMF-model (d le jen PMF-model) je zaloûen na transparentnì reprezentaci budoucìch 14 POJISTNÝ OBZOR 2/2000

14 dïnì v systèmu. JednÌm z v stup z PMF-modelu je zobrazenì budoucìch pr bïh cash-flow a dalöìch veliëin. Teprve jako sekund rnì (tj. na modelu namï enè) v sledky jsou zìsk v na aktiva, vlastnì jmïnì, apod. PodstatnÈ je, ûe pomocì takovèho PMF-modelu lze okamûitï a zcela snadno odhadovat rizika, tj. pravdïpodobnosti takov ch jev jako Ñpokles vlastnìho jmïnì pod danou hodnotu v danèm budoucìm ËasovÈm intervaluì, atd Struktura modelu Glob lnì strukturu modelu ukazuje obr zek na tèto stranï. V poëet v PMF-modelu zaëìn v submodelu (v terminologii PMF Ñneuronuì) GO, ve kterèm jsou promïnn m veliëin m p i azeny jejich vstupnì hodnoty. Zd raznïme, ûe v PMF jsou neurony transparentnìmi podprogramy se zcela evidentnì interpretacì kaûdèho p Ìkazu (jsou to simulaënì neurony, nikoli prvky tzv. uëìcìch se neuronov ch sìtì). Kaûd pojistn rok doznìv po nïkolik dalöìch let. Pro tento Ël - nek jsme zvolili horizont t Ì let. Proto je submodel (neuron) pojistnèho roku P1 p Ìtomen jeötï ve dvou sv ch replik ch (neuronech) P2 a P3 ñ jinak by nemohl nez - visle realizovat svè odloûenè akce (nap. zë sti opoûdïn pojistn plnïnì).»tvrt rok uû m ûe zase bez problèmu pracovat s neuronem P1, p t s P2, öest s P3, sedm znovu s P1 atd. RozöÌ enì na doznìv nì po dobu vìce neû t Ì let je zcela rutinnì a ËasovÏ naprosto nen roënou z - leûitostì. Neurony R1, R2 a R3 reprezentujì plynutì Ëasu. J drem simulaënìho modelu je neuron P1 (a jeho kopie P2 a P3). Kroky v poëtu v neuronu P1 jsou z n sledujìcì: 1)V poëet nov ch aktu lnìch hodnot makroekonomick ch veliëin: inflace, rokov ch sazeb, velikosti pojistnèho trhu apod. 2)V poëet podìlu pojiöùovny na trhu a navazujìcìch veliëin, nap. p edepsanèho pojistnèho, zajistnèho, apod. 3)V poëet velikosti ökod a v z - vislosti na struktu e zajistnèho programu i velikosti zajistnèho plnïnì 4)V poëet objemu technick ch rezerv. 5) V poëet spr vnì reûie. 6)V poëet v nos z finanënìho umìstïnì prost edk technick ch rezerv. 7) V poëet v platy pojistnèho plnïnì klient m s tìm, ûe Ë st v platy je provedena ihned, Ë st je odsunuta do dalöìch obdobì. 8)V poëet v nos, n klad a likvidnìch prost edk. Neuron OLDRE zajiöùuje postupnè vypl cenì ökod (resp. Ëerp nì rezerv) vznikl ch v dobï p ed zaë tkem simulace. Neuron ROK zajiöùuje v poëet zisku, danï z p Ìjmu, vlastnìho jmïnì, apod Vazby v modelu Vazby v modelu dïlìme na: * glob lnì (viz obr zek) * lokalizovanè (do fungov nì submodel neuron ) * skrytè (ale plnï funkënì ve vz - jemn ch interakcìch submodel a veliëin v simulaënìm v poëtu). UvedenÈ vazby vytv ejì p irozen m zp sobem pot ebnè vz - jemnè korelace. Hodnoty vöech modelovan ch veliëin mohou b t (pokud je to z nïjakèho d vodu zapot ebì) na simulaënìm modelu mï eny a monitorov ny (podobnï jako nap. vlastnì jmïnì, aktiva apod.). RovnÏû korelaënì matice (pokud je budeme v bec pot ebovat) budou ËastÏji pat it k v stup m ze simulaënìho modelu neû k jeho vstup m. AutomatizovanÈ zobrazenì vazeb obsaûen ch v modelu n m d v novè moûnosti i pokud jde o verifikaci spr vnosti modelu. Tv rce modelu pracuje na tvorbï submodel (neuron ) zpravidla postupnï s tìm, ûe mu neuronov mechanismus nabìzì vhodnou dekompozici modelovanèho systèmu. ViditelnÈ vazby pak vznikajì automaticky a jejich optick kontrola je siln m a relativnï velmi objektivnìm n strojem verifikace Vstupy Na spr vnèm v bïru a co nejvïtöì p esnosti vstupnìch dat z visì do znaënè mìry spïch celèho propoëtu. Ot zka vstupnìch dat je vûdy otev en jak co do komplexnosti jejich v bïru (moûnost doplnïnì o dalöì druhy poloûek), tak o dostupnost jiû zakomponovan ch dat. Jsou-li nïkterè hodnoty vstupnìch dat nezn mè, lze vyuûìt PMF takè jako identifikaënìho n stroje tïchto nezn m ch vstupnìch hodnot: r mcovï zn m v stup se pomocì vhodnè optimalizaënì zpïtnè vazby stane vstupem do PMF-modelu, pracujìcìho v roli identifik toru nezn m ch hodnot dat, kterè fungov nì PMF-modelu definujì na vstupnì stranï. Samoz ejmï je vûdy mnohem lepöì, kdyû hodnoty vstupnìch dat jsou zn mè. Pokud je vöak zìskat nelze, je popsan postup jednou z nejlepöìch moûnostì, jak vytvo- it a takè ovï it expertnì odhady. Hodnoty vstupnìch dat mohou b t, aniû to zp sobì problèmy, i silnï nep esnè, jsme-li si ovöem tohoto faktu vïdomi ModelovanÈ veliëiny V souëasnè dobï jsou v modelu obsaûeny n sledujìcì charakteristiky: * velikost pojistnèho trhu, * podìl pojiöùovny na trhu, * p edepsanè pojistnè, * nezaplacenè pojistnè, * ökodnì pr bïh, * zajiötïnì, * spr vnì reûie, * v nosy z finanënìho umìstïnì technick ch rezerv, * inflace, * objem likvidnìch prost edk, * velikost pohled vek, * v nosy, * n klady, * daú z p Ìjmu PO, * velikost rezerv, * vlastnì jmïnì, * bilanënì suma, * hospod sk v sledek. U kaûdè ze sledovan ch veliëin lze v principu zvyöovat i sniûovat rozliöovacì roveú a vûdy je to z leûitost zdravè vahy, kter m p Ìpad od p Ìpadu zcela specifickou podobu (i zcela specifick v sledek) V stupy P i bïhu modelu lze monitorovat Ëasov pr bïh kterèkoli pouûitè promïnnè. Na v stupu z modelu lze zobrazit a vytisknout ty pr bïhy, o kterè m me z jem. V slednè pr bïhy je moûno graficky zobrazovat buô p Ìmo v PMF, nebo je lze exportovat do MS EXCEL k dalöìmu zpracov nì. Z prost edì MS EXCEL je takè moûnè zad vat hodnoty vstupnìch dat. VstupnÌ i v stupnì pouûitì MS EXCEL otevìr prostor pro efektivnì oboustrannou komunikaci s dalöìmi systèmy uûivatele. OpakovanÈ pr bïhy kaûdè monitorovanè veliëiny lze sledovat hromadnï (p i malèm poëtu opakovan ch bïh ), nebo v postupnè projekci (p i velkèm poëtu opakovan ch bïh ). DalöÌm grafick m v stupem jsou (p i opakovan ch bïzìch) histogramy rozloûenì v sledn ch hodnot v stupnìch veli- Ëin. OpakovanÈ bïhy PMF-modelu jsou simulaënìm protïjökem nez visl ch, opakovan ch pokus na origin lnìm (re lnèm) objektu. Zopakujme, ûe opakov nì pokusu na poëìtaëi je levnè a zcela bez rizik (na rozdìl od pokus na re lnèm objektu, kterè lze z Ìdka opakovat a kterè jsou velmi riskantnì). P i p edem stanovenè kritickè hranici pro danou veliëinu (nap. vlastnì jmïnì) je v r mci v stupnìch dat moûnè stanovit i pravdïpodobnost p ekroëenì tèto hranice (viz d le). PokraËov nì p ÌötÏ POJISTNÝ OBZOR 2/

15 Ve dnech 24. ñ 25. listopadu 1999 byla v BrnÏ pod n - zvem InformaËnÌ spoleënost a rizika ve finanënictvì roku 2000 uspo d na mezin rodnì konference, nad nìû p evzali z ötitu Ëlen bankovnì rady»nb RNDr. LudÏk Niedermayer a rektor Masarykovy univerzity prof. RNDr. Ji Ì Zlatuöka, CSc. Na konferenci p ednesli p ÌspÏvky odbornìci z pojiöùovnictvì, bankovnictvì, informaënìch technologiì a vysok ch ökol. Pozv nì k aktivnì Ëasti na nì p ijal i gener lnì tajemnìk»eskè asociace pojiöùoven Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc. S jubilejnìm rokem 2000 se p ibliûuje termìn pro p ijetì»eskè InformaËnÌ spoleënost a rizika ve finanënictvì roku 2000 doc. RNDr. V clav Sedl Ëek, CSc., DCB Actuaries and Consultants republiky za dnèho Ëlena EvropskÈ unie. Tento cìl vöak znamen vy eöit v oblasti celèho naöeho finanënìho trhu adu dìlëìch kol, kterè lze souhrnnï oznaëit jako postupnè p ibliûov nì k poûadavk m, zvyklostem, standard m a norm m platn m pro ËlenskÈ st - ty EvropskÈ unie. V adï p Ìpad naöe konvergence k norm m platn m pro Ëleny EU zahrnuje p echod od dosavadnì p ÌmÈ materi lnì kontroly finanënìch stav ke kontrole a sledov nì jejich finanënìho zdravì. To lze hodnotit podle p esnï stanoven ch kriteriì, kter objektivnï vyjad ujì nap Ìklad roveú solventnosti, rezerv nebo kapit lovè p imï enosti. V tomto duchu postupnï nab v v»eskè republice Ëinnosti pot ebn legislativa. Ta musì zaruëit minimalizaci hrozeb zhroucenì finanënìch stav, jehoû jsme byli svïdky v nedalekè minulosti i v oblasti pojiöùovnictvì (pozn. redakce: pouze p Ìpad Pojiöùovny MORAVA). Jako konkrètnì p Ìklad lze uvèst nov z kon o pojiöùovnictvì. Tento p Ìstup v sobï ovöem skr v adu potenci lnìch rizik, na kterè je nutno nejen vëas pouk zat, ale i nalèzt metody, p Ìstupy a prost edky, jak jim spïönï Ëelit. Ve svèm d sledku to evokuje adu teoretick ch ot zek mimo jinè i pro finanënì a pojistnou matematiku ñ nap Ìklad ve sfè e ÌzenÌ rizik ve finanënìch stavech. Jejich spïönè praktickè vy eöenì, kterè p irozenï povede aû k implementaci, nabìdce a rutinnìmu pouûìv - nì adekv tnìch softwarov ch produkt, p irozenï uzavìr cel proces zmïny forem ÌzenÌ finanënìch institucì a stav i dohledu nad nimi. Funkci finanënìch institucì a stav po roce 2000 v prost edì informaënì spoleënosti, kdy tyto instituce budou propojeny informaënì d lnicì jak mezi sebou navz jem, tak i s klienty, bude velmi silnï ovlivúovat pr vï stav a rychl v voj informaënìch technologiì. Tyto pozitivnì trendy povedou k nabìdce nov ch sluûeb a produkt. Pro klienty to bude znamenat moûnost vyuûìvat ucelenè sady sluûeb nïkolika finanënìch institucì z jednoho mìsta, ËÌmû se tyto instituce p iblìûì maxim lnìm zp sobem ke klientovi. KvalifikovanÈ pouûitì informaënìch technologiì povede nap Ìklad nutnï ke zlevnïnì takov ch sluûeb a tedy i ke konkurenënì v hodï. Na druhè stranï to vöak znamen adu potenci lnìch hrozeb a n sledn ch ökod p i zneuûitì sluûeb tïchto institucì. Je nutno tedy zabr nit neopr vnïnèmu p Ìstupu a manipulaci s informacemi, coû zvyöuje v raznï poûadavky na bezpeënost p i bïûnèm pouûìv nì tïchto informaënìch technologiì v oblasti financì. Je z ejmè, ûe tyto skuteënosti velice silnï ovlivnì strukturu a funkci celèho finanënìho trhu. Je tedy p Ìmo v existenënìm z jmu finaënìch stav tyto trendy odhadovat a p edjìmat, jak bylo zd raznïno ve vystoupenìch mnoha p edn öejìcìch. Z mïrem organiz tor konference i vöech p edn öejìcìch bylo spoleënï postihnout z kladnì atributy i aktu lnì problèmy naöeho finanënìho trhu ñ teoretickè, legislativnì, aplikaënì, v chovnï-vzdïl vacì i informativnì ñ v kontextu jeho dosavadnìho v voje, aktu lnìho stavu a p edpokl danèho v voje. Je z ejmè, ûe jeho dalöì v voj a zp sob ÌzenÌ budou citelnï ovlivnïny rovnì, stavem a metodami podobn ch evropsk ch institucì, jak naznaëili ve sv ch p ÌspÏvcÌch zahraniënì auto i. Nap Ìklad v okamûiku p ijetì»eskè republiky za dnèho Ëlena EU bude ËeskÈ pojiöùovnictvì vystaveno standardnìm podmìnk m evropskèho pojistnèho trhu. HlavnÌm p Ìnosem setk nì odbornìk ze zmiúovan ch oblastì byl i podle jejich explicitnìho vyj d enì zajìmav pokus o spoleënè postiûenì podstatn ch aspekt budoucìho p Ìstupu k ÌzenÌ finanënìch institucì na poë tku p ÌötÌho milènia. NabÌdnutÈ a p ednesenè p ÌspÏvky jsou publikov ny ve sbornìku konference.»esk kancel pojistitel V konn editel: JUDr. Ing. Jakub Hradec adresa: ätef nikova 32, Praha 5 telefon: +420 (2) ( st edna), +420 (2) (sekretari t editele) fax: +420 (2) (centr lnì), +420 (2) (sekretari t) info.ckp@ckp.cz blanka.skulinova@ckp.cz (sekretari t) PojiöùovacÌ maklè i a souëasnè zmïny legislativy (Pozv nka na semin ) V souvislosti s nejnovïjöìmi legislativnìmi zmïnami na ËeskÈm pojistnèm trhu po d Komora pojiöùovacìch maklè semin pro zprost edkovatele pojiötïnì. Datum kon nì: MÌsto kon nì: ÑPodnikatelskÈ centrumì(p edn ökov s l) Hradeck 1151, Hr. Kr lovè Jako p edn öejìcì Ëast p islìbili l JUDr. Ing. Jakub Hradec (v konn editel»eskè kancel e pojistitel ): PrvnÌ zkuöenosti s pojiötïnìm odpovïdnosti z provozu vozidla z pohledu»eskè kancel e pojistitel l PhDr. VladimÌr P ikryl (Odbor pojiöùovnictvì Ministerstva financì»r): Nov z kon o pojiöùovnictvì a jeho d sledky pro maklè e (registrace maklè atd.) l z stupci jednotliv ch pojiöùoven: PovinnÏ smluvnì pojiötïnì profesnì odpovïdnosti pojiöùovacìch maklè P ihl öky na semin : faxem na ËÌsle: 049 / em: poj@kopm.cz internet: 16 POJISTNÝ OBZOR 2/2000

16 Kdo je kdo v»eskè asociaci pojiöùoven l Prezidium»eskÈ asociace pojiöùoven Prezident Ing. VladimÌr Mr z, gener lnì editel, Kooperativa, pojiöùovna, a.s. Viceprezidenti Ing. Ladislav BartonÌËek, M.B.A., gen. editel,»esk pojiöùovna a.s. Thomas M nkel, p edseda p edstavenstva, Allianz pojiöùovna, a.s. ËlenovÈ prezidia Ing. Jaroslav Klapal, gener lnì editel,»s-éivnostensk pojiöùovna, a.s. JUDr. VladimÌr KrajÌËek, gen. editel, Evropsk CestovnÌ Pojiöùovna a.s. Ji Ì MartÌnek, obchodnì editel, Nationale-Nederlanden Ing. Ji Ì Mor vek, gener lnì editel, IPB Pojiöùovna, a.s. Ing. Pavol ParÌzek, gener lnì editel, EGAP Ing. Marek Venuta, gener lnì editel,»esko-rakousk pojiöùovna, a.s. Ëestn prezident JUDr. Vlastimil Uzel l P ehled org n»ap a jejich p edstavitel Ekonomick sekce p edseda: mìstop edsedovè: Ing. Ladislav Korobczuk,»SéP Ing. Ji Ì Zah lka, IPBP Ing. Josef Moravec,»P St lè pracovnì skupiny: 1. DanÏ Ing. Ji Ì Zah lka, IPBP (n vrh) 2. Statistika a v kaznictvì Ing. Josef Moravec,»P 3. ËetnictvÌ Ing. Ladislav Korobczuk,»SéP LegislativnÌ sekce p edsedkynï: JUDr. VÏra äkopov,»p mìstop edseda: JUDr. Augustin Semer k, KOOP St lè pracovnì skupiny: 4. Prevence pojistnèho podvodu JUDr. Aleö»erm k, KOOP (n vrh) Sekce pojiötïnì majetku p edseda: mìstop edsedovè: PhDr. Michael Neuwirth, AZP Ing. Pavel Ryb, KOOP Ing. Vladislav HanËil, CSc.,»P St lè pracovnì skupiny: 5. Poû rnì ochrana Ing. Pavel Ryb, KOOP 6. Prevence odcizenì Jana Urbanov, CHP 7. PojiötÏnÌ majetku obëan PhDr. Michael Neuwirth, AZP 8. ZemÏdÏlskÈ pojiötïnì Ing. Miroslav Pot Ëek,»P Sekce pojiötïnì motorov ch vozidel p edseda: Ji Ì Charypar, AZP (povï en ÌzenÌm) Sekce pojiötïnì odpovïdnosti p edseda: Mgr. Petr Gruber, KOOP mìstop edsedkynï: JUDr. Vlasta Fialov, GP Sekce pojiötïnì osob p edseda: Mgr. Miroslav Svoboda, KOOP mìstop edseda: RNDr. Radovan Gregor, CSc., GP St lè pracovnì skupiny: 9. PojiötÏnÌ lèëebn ch v loh v zahraniëì Ing. Stanislav PavlÌn,»P 10. SoukromÈ zdravotnì pojiötïnì Ing. Josef JelÌnek, GP 11. Spolupr ce se soukrom mi zdravotnick mi za ÌzenÌmi Mgr. Alice Mlyn ov,»sép Sekce obchodu a marketingu p edsedkynï: V clava äkopkov,»rp mìstop edseda: Ing. V clav ät hl, VICTR Sekce public relations a informacì p edsedkynï: Ing. Miluöe Zemanov, KOOP mìstop edsedkynï: Mgr. Marie Mal,»RP Sekce vzdïl v nì a publikaënì Ëinnosti p edseda: Otokar Cudlman, GOTH mìstop edsedovè: Dr. Miroslav Outrata, KOOP Mgr. Marie JÌrovcov,»P DalöÌ org ny»ap 12. St l pracovnì skupina pro informaënì systèm»ap Ing. Vratislav LevÌnsk Speci lnì prac. skupina pro Y2K Ing. V clav Zik n PracovnÌ skupina pro evropskou integraci (funkce neobsazena) RedakËnÌ rada Ëasopisu Pojistn obzor RedakËnÌ rada Ëasopisu PojistnÈ rozpravy Pozn mka: pouûity dohodnutè zkratky Ëlensk ch pojiöùoven»ap. l Sekretari t»eskè asociace pojiöùoven Adresa: Na Po ÌËÌ 12, Praha 1 JmÈno, funkce telefon dve e Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc gener lnì tajemnìk PhDr. Zuzana Tvarohov z stupce gener lnìho tajemnìka Magdalena BliûÚ kov knihovnice PhDr. Jitka Bˆhmov tajemnice sekce vzdïl v nì a publikaënì Ëinnosti JUDr. Pavel Buöta tajemnìk sekce pojiötïnì motorov ch vozidel Ing. Josef»Ìûek tajemnìk pro evropskou integraci Ing. Petr Helt tajemnìk sekce pojiötïnì majetku a sekce pojiötïnì odpovïdnosti PhDr. Jan K brt tajemnìk sekce public relations a informacì Ing. Josef Keller tajemnìk ekonomickè sekce Martin Kom rek tajemnìk pro informaënì systèm»ap JUDr. Ivana Maz nkov tajemnice legislativnì sekce Anna Seidlov administrativnì pracovnice Milena äejvlov asistentka gener lnìho tajemnìka Ing. Hana ätïp nkov tajemnice sekce obchodu a marketingu doc. RNDr. Milan äulista, CSc tajemnìk sekce pojiötïnì osob Mgr. Eva Trojanov öèfredaktorka Ëasopis»AP l CertifikaËnÌ institut»ap Ing. Miroslav Urban editel Ing. ZdenÏk Veiner zastupce editele Blanka Francov asistentka, manaûer jakosti POJISTNÝ OBZOR 2/

17 Kontakty Ëesk ch a slovensk ch pojistn ch pr vnìk obnoveny 26. listopadu 1999 se v BratislavÏ uskuteënilo 1. setk nì»eskè sekce a SlovenskÈ sekce Mezin rodnìho sdruûenì pro pojistnè pr vo (AIDA). CÌlem bylo obnovenì kontakt v tèto oblasti, p eruöen ch po rozdïlenì republiky (poslednì semin pr vnìk»eskè a slovenskè asociace pojiöùoven se konal v Popradu na konci roku 1992). RozdÏlenÌm»SFR doölo nejen k naruöenì tradice spoleënèho po - d nì pojistnï-pr vnìch semin (st ÌdavÏ po roce v jednè z obou zemì) a n slednï i k celkovèmu utlumenì vz jemn ch styk. V roce 1998 byla zaloûena Slovensk sekce AIDA. JeötÏ na podzim toho roku obï sekce nav zaly p eruöenè spojenì a zaëala v mïna zkuöenostì, nap Ìklad v problematice vzniku a institucion lnìho zaëlenïnì sekce doma a v zahraniëì. Od jara roku 1999, kdy do Prahy p ijeli p edstavitelè SlovenskÈ sekce AIDA JUDr. é kov a JUDr. Dar ö, se v mïna informacì d le rozöi uje. Slovensk sekce takè uspo dala jiû v öe zmiúovanè prvnì setk nì obou sekcì. Za slovenskou stranu se z Ëastnila ada pr vnìk vïtöiny pojiöùoven, podnikajìcìch v SR. Pozv nì p ijali i tak renomovanì odbornìci jak m jsou nap Ìklad JUDr. I. Fekete a nestor pojistn ch pr vnìk JUDr. F. Prochotsk. Na programu jedn nì byl z kon o pojiöùovnictvì (JUDr. ÿeh kov ), d le z kon o pojiötïnì odpovïdnosti z provozu vozidla Ë.168/1999 Sb. (JUDr. PlÌËka), z kon o povinnèm pojiötïnì cestovnìch kancel Ì podle z kona Ë.159/1999 Sb. (JUDr.Dvo kov ) a hovo ilo se i o pr vnì pravï pojistnèho podvodu (Mgr. Lehuta). Na jednotliv vystoupenì navazovala diskuze.»asu vöak bylo m lo, a tak se na mnoh nalèhav tèmata ani nedostalo. V souladu s cìli, zakotven mi ve stanov ch, hodl»esk sekce obnovenou spolupr ci rozvìjet. StojÌ ale p ed rozhodnutìm, kterè z mnoha aktu lnìch n mït a kterè z lektor zvolit pro p ÌötÌ setk nì. A takè zb v vybrat prav Ëas a mìsto ñ tentokr t v»ech ch Ëi na MoravÏ. Pokud m te z jem zìskat informace o moûnostech spolupr ce s»eskou sekcì AIDA, eventu lnï podle svèho z jmu napomoci p i sestavenì tèmat pro 2. setk nì Mezin rodnìho sdruûenì pro pojistnè pr vo nebo i jinak, m ûete se obr tit na JUDr. Magdalenu Wawerkovou ( MWawerkova@cpoj.cz), telefon: (02) , fax: (02) , adresa:»esk sekce AIDA, PurkyÚova 2, Praha 1). JUDr. Magdalena Wawerkov Smrt na silnici VÌce neû osob ztratilo v roce 1998 ûivot p i nehod ch na silnicìch zemì OECD. Tato mezin rodnì organizace vypoëìtala, ûe hospod skè ztr ty odpovìdajìcì tomuto ÑkrveprolitÌì ËinÌ asi 450 mld. USD, coû p edstavuje 2 % HDP Ëlensk ch zemì OECD. NejhoröÌ v sledky vykazuje Portugalsko; zahynulo zde osob, a to v zemi, kter m p ibliûnï 10 mil. obyvatel. V chudöìch zemìch b v zpravidla vyööì poëet obïtì v pomïru k poëtu obyvatel, a tak Portugalsko n sledujì JiûnÌ Korea, ÿecko a Polsko. Ve Spojen ch st tech americk ch je silniënì provoz takè rizikov, avöak v sledky jsou ovlivnïny podstatnï vyööìm po- Ëtem vozidel na komunikacìch. Ve Francii, kde poëet vozidel v pomïru k obyvatelstvu je niûöì, poëet obïtì p esto dosahuje tèmï stejn ch hodnot jako v USA. TakÈ»esk republika se umìstila v tè horöì t etinï zemì. NejbezpeËnÏjöÌmi zemïmi jsou Velk Brit nie a ävèdsko se öesti mrtv mi na obyvatel. Pramen: ÑRoad Deathsì, Economist, , str. 114 (Ko) Ad Na anketnì ot zky odpovìdajì p edstavitelè pojiöùoven (Pojistn obzor Ë. 1/2000) Jak hodnotìte v voj ËeskÈho pojiöùovnictvì v 90. letech? Dosahuje vaöe pojiöùovna cìl, se kter mi vstoupila na Ëesk pojistn trh? Co podle Vaöeho n zoru Ëek pojiöùovnictvì v novèm tisìciletì? n Na ot zky odpovìd Ing. Petr»ern, gener lnì editel Pojiöùovny Slavie, a.s.: 90. lèta XX. stoletì budou v mysli pracovnìk v pojiöùovnictvì na dlouhou dobu spojena s procesem demonopolizace postavenì»eskè pojiöùovny, vznikem nov ch pojiöùovacìch stav a s tìm spojen m n - sledn m bojem o rozdïlenì sfèr vlivu a postavenì na ËeskÈm pojistnèm trhu. NenÌ t eba zvl öù p ipomìnat, ûe bohuûel, k dosaûenì tïchto cìl, ne vûdy pouûìvaly pojiöùovny zcela Ëist ch prost edk a postup ve velmi pestrè ök le, a to od hanlivèho vyjad ov nì se o konkurenci aû po uplatnïnì dumpingov ch cen.»eskè pojiöùovacì stavy se sv m siln m ekonomick m z zemìm a moûnostmi nebyly hnacìm motorem ËeskÈ ekonomiky, na rozdìl od nïmeck ch pojiöùoven v pov leënèm obdobì, nep ispïly k jejìmu dynamickèmu v voji a ve svè podstatï nedok zaly vystihnout pojistnè pot eby obëan, o Ëemû svïdëì pomïrnï nedostateën propojiötïnost, zejmèna v ûivotnìm pojiötïnì. TakÈ postupy a stanoviska Ministerstva financì»r a»ap v 90. letech mohla vìce p ispït k tèto transformaci. P i takto poloûenè ot zce nelze nevzpomenout na b snìka Jana Nerudu Ñ...kdo chvìli st l, jiû stojì opod l, den nov dvakr te se nenarodì...ì. I kdyû se n m dìlëì cìle nepoda ilo splnit, nem ûeme polevit ve svèm silì, nespokojenost je naöì hybnou silou a zcela spokojeni patrnï nebudeme nikdy. Æ I kdyû novè tisìciletì zaëne dnem 1. ledna 2001, oëek v me, ûe dojde k dalöìmu v voji ËeskÈho pojistnèho trhu tìm, ûe dominantnì postavenì bude mìt 6 ñ 7 vedoucìch (hlavnìch) pojistitel. Podle st vajìcìch statistik se tento trend jiû v raznï r suje. Vedle nich budou pracovat menöì pojiöùovacì stavy, kterè sv mi pojistn mi produkty budou nabìdku pojistn ch produkt vedoucìch pojistitel v raznï doplúovat. Pojiöùovny, zejmèna ty menöì, se budou profilovat ve svè specializaci, a to buô odvïtvovè nebo teritori lnì. OËek v me, ûe s pozitivnìm ekonomick m v vojem bude vzr stat z jem obëan a podnikatel o pojiötïnì, zejmèna rezervotvornè nebo novè a zcela netradiënì druhy pojiötïnì. EkonomickÈ oûivenì s sebou p inese n r st finanënì hodnoty ËeskÈho pojistnèho trhu a ve zcela dohlednè dobï se p iblìûì k du 100 mld. KË. NepochybnÏ se tèû zlepöì vztahy mezi jednotliv mi pojiöùovacìmi stavy, pravidla konkurence budou z eteln a transparentnì. Telegraficky * Jako rekordnì a p elomov hodnotì rok 1999 gener lnì editel ExportnÌ garanënì a pojiöùovacì spoleënosti EGAP Ing. Pavol ParÌzek. Jak d le na tiskovè konferenci 11. ledna 2000 uvedl, EGAP loni pojistila exportnì zak zky v hodnotï vïtöì neû 47 miliard KË. Proti roku 1998 se objem pojiötïnèho exportu zv öil o vìce neû 12 miliard KË, coû p edstavuje n r st o 35 procent. P ipravuje Eva Trojanov 18 POJISTNÝ OBZOR 2/2000

18 VminulÈm roce spat ila svïtlo svïta tl knìûeëka pod n zvem uveden m v titulku. JejÌm obsahem jsou kr tkè poetickè prûzy s pojistnou tèmatikou. SpojenÌ je to natolik zajìmavè, ûe jsme se rozhodli vybranè Ë sti od ËÌsla 1/2000 na pokraëov nì zve ejúovat. V krajinï Ark dskè Ovce se zvoncem na krku. Coû nezn me dob e ten symbol z k - Ëovit ch popïvk, lyrick ch bukolik Ëi krajinomaleb? To past si ji tak pojistil, aby se mu nezabïhla. Profesion lnì pojiöùovna nad takovou pojistnou ochranou sice ohrne nos a okamûitï navrhne pojistit celè st do od ztr ty plemenitby aû po roztrh nì vlky, ale o to teô nejde. Jakkoliv neok zale totiû si poklink v spïû z rouna skopovèho vravu, p ece naplúuje n s z vistì jev vöeobecnè d vïry ve funkënost toho opat enì. Neboù sami jsme, jak jinak, pojiötïni tak d kladnï, ûe uû ani po dnï nevìme proti Ëemu. Sloûit svït asekurace prov zì n s bludiötïm paragraf na rubu pojistnè smlouvy a Ëert se v nich vyznej! Asi to bude tìm, ûe ËlovÏka ohroûuje vìc rizik neû ovci. RozmanitÏjöÌch a z ludnïjöìch. JistÏ to bude tìm. Ale povaû jen. Jak n dhernè by bylo zavïsit si jednoduöe na krk obyëejn zvonec za p r drachem. A jìt. Do zaslìbenè zemï klidu a jistoty. Moje pojiöùovna aneb v krajinï Ark dskè O jasnoz enì V d vn ch dob ch, kdy neexistovalo jeötï st ednì topenì, s l do koupele ba ani pojiöùovna, st l ûivot za starou baëkoru. Ani ekolog m by se nelìbil, p estoûe po d opïvujì v hody krajiny s nedotëenou flûrou a faunou. Zn me vöak svoje PappenheimskÈ. ChvÌli nez vaznï posedït v tr vï a zhluboka d chat, to ano, ale pak hupky do auta a honem do civilizace. Uû je to tak, ûe lidè si snadnïji zvykajì na lepöì neû na horöì a ËÌm vïtöì pokrok, tìm zh ËkanÏjöÌ spoleënost. DÏl me vöechno moûnè, abychom nep iöli o svè pohodlì. VydÏl v me penìze, hrajeme na burze, s zìme sportku, vedeme sporoûirov Ëet a pojiöùujeme se. NÏkdy, ti prozìravì z n s, pohlèdnou do dalekè budoucnosti a co vidì? Sami sebe jak sedì u stolu a prohrabujì se v papìrech. Troöku se jim p i tom t esou ruce, ale to je st Ìm, ne nedoëkavostì. V platnì p ska, sloûenka, knìûka z kupûnovè privatizace, v pis ze sporoûira, sam veteö na vyhozenì. Jen pojistn smlouva m vzpomìnky. Na velkou vodu, na tu vich- ici tenkr t, nebo jak ho el v noënì stromeëek. Vûdycky bylo nïjakè povyraûenì. I teô, kdy poklidnï leûì na dnï öuplìku v chladivè v ni levandule, zd nlivï k niëemu, ale st le ve st ehu, vïrn a ostr jak hlìdacì pes. Slovo o produktech PojiötÏnÌ je zboûì. O tom nenì sporu. ée mu manaûe i pojiöùovny zaëali Ìkat produkt, je sice legraënì a vzneöenosti nep id, ale ani neubere.»ert vì, kde to slovo sebrali. ÑP ijôte si vybrat z naöich nov ch produkt. T eba odpovïdnost z provozu soukromèho letadla.ì Hm. Nakonec z toho stejnï bude zase jen star dobr pojistka. Jestli si ji öùastn pilot zaloûì mezi vyûehlenè pad ky jako produkt, to je jeho vïc. I z produktu pojiöùovna vyplatì ökodu, kterou sv m strojem zp sobì na pomaëkan ch palicìch p i ne spïönèm p eletu kuku iënèho pole. Aû potud je vöechno v po dku. Dop ejte ale staromilci, aby zvedl v straûnï ukazov Ëek, pop ejte sluchu jeho mìnïnì! Kdyû övec zaëne tvrdit, ûe neöije boty ale vytv Ì produkty, neriskuje, vystavì-li je do v kladnì sk ÌnÏ, ûe by nïkdo uû nepoznal boty a öel do kr mu vyzkouöet produkty. ZaËne vöak pojiöùovna s produkty, m ûe se klidnï st t, ûe u jejì v kladnì sk ÌnÏ bude jen mrzutï poletovat such list z loúskèho podzimu. Hic Sunt Leones NenÌ riziko jako riziko. Na to p iöla pojiöùovna uû d vno a podle ökodnìho pr bïhu, kter peëlivï sleduje, stanovuje sazby pojistnèho. Hrajeö ragby nebo lìt ö na rogalu? To s daleko vïtöì pravdïpodobnostì srazìö vaz, neû kdybys jen spo danï st Ìhal na zahr dce r ûe. Tak si p iplaù! PojistnÈ podmìnky n s rozdïlujì do rizikov ch skupin. NejlÌp jsou na tom hodin i a krejëì. HloubÏji do kapsy musejì s hnout pracovnìci s Ñvysok m rizikem aktu lnìch otrav p i zalepov nì a odlepov nì plynov ch potrubì.ì Spolu s pot pï- Ëi a tov rnìmi jezdci, pyrotechniky a kaskadèry, muûnï nesou za azenì ve t etì skupinï. Tam se, paneëku, dïjì vïci! Pat Ì k nim i ÑËinnost v zkumn a badatelsk v neprob dan ch krajin chì. Ta definice zd se b t spr vn, logick, a p ece cìtìme jak nepat iënï vyëuhuje ze strohèho v Ëtu suöe uv dïn ch pojistnï-matematick ch kalkul. Neboù sami, nastojte, b v me azeni mezi krejëì a hodin e. Jako by ve skuteënosti n ö ûivot nebyl takè takovou v zkumnou a badatelskou misì. Na bìl ch mìstech map, kde pobìhajì lvi. Komu zvonì v uöìch Kdyû ve druhè polovinï sedmn ctèho stoletì ztroskotala britsk loô Lutine, pojiötïn u Lloydovy spoleënosti v Lond nï, zachr nil se z nì jen lodnì zvonec, kter si sentiment lnì kav rnìk Lloyd zavïsil ve vestibulu jako upomìnku tè neblahè ud losti. Suven r ho p iöel pïknï draho, uv ûìme-li, ûe byl zaplacen cenou plavidla i n - kladu, zato vöak mu umoûnil zaloûit p vabnou tradici zachov vanou dodnes. Kdykoliv se totiû nïkde na mo i pot pì loô u Lloyda pojiötïn, zvonì zasmuöil ednìk na ten zvon a p ipomìn tak... Co vlastnï? Inu pomìjivost lodì a vïënost pojiöùoven. Memento vyzv - nïnì m nepochybnï blahod rn vliv na z kaznìky, kte Ì hned podepisujì smlouvy o pozn nì horlivïji, p edevöìm vöak dokazuje, ûe jìt ke dnu lze u Lloyda jen s hlubokou ËastÌ ñ a v tè chvìli snad ani nejde o penìze p edevöìm! Ty se p irozenï ke slovu dostanou, konec konc toliko jimi se pojiöùovny mohou s poökozen mi rozumnï vyrovnat ñ ale p idat navìc jeötï pohlazenì duöe ñ to je uû pozn vacìm znamenìm virtuûz branûe. POJISTNÝ OBZOR 2/