AKUZATIVNÍ SPOJENÍ RUSKÉ PŘEDLOŽKY V A JEJICH ČESKÉ RESPONZE

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA FILOZOFICKÁ FAKULTA ÚSTAV SLAVISTIKY RUSKÝ JAZYK A LITERATURA ALEXANDRA ONDRUŠOVÁ AKUZATIVNÍ SPOJENÍ RUSKÉ PŘEDLOŽKY V A JEJICH ČESKÉ RESPONZE BAKALÁŘSKÁ DIPLOMOVÁ PRÁCE VEDOUCÍ PRÁCE: Doc. PhDr. JIŘÍ GAZDA, CSc. BRNO 2014

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Akuzativní spojení ruské předložky v a jejich české responze pod vedením Doc. PhDr. Jiřího Gazdu, CSc., vypracovala samostatně, pouze s využitím všech uvedených zdrojů a literatury.... Alexandra Ondrušová

3 Chtěla bych poděkovat doc. PhDr. Jiřímu Gazdovi, CSc., za odborné vedení práce, za ochotu, cenné rady a připomínky, které mi poskytl. A také za možnost, že mi bylo umožněno psát bakalářskou práci během studijního pobytu.

4 OBSAH I. ÚVOD 5 II. TEORETICKÁ ČÁST 6 1. Obecné pojetí předložek 7 2. Původ předložek 9 3. Morfologická charakteristika předložek Rozdělení podle původu Rozdělení podle užívaní pádu Rozdělení podle významu Syntaktická charakteristika předložek Fonetická charakteristika předložek Vokalizace předložek Ruská předložka в ve srovnání s českou předložkou v 21 III. PRAKTICKÁ ČÁST Sémantika vazby s předložkou в Ruská spojení s předložkou в a jejich české ekvivalenty Místní nebo časový význam Časový význam (během, za, po) Složené předložkové vazby Ustálená spojení pro označení míry, hodnoty nebo váhy Adverbiální výrazy Zpřesnění významu a vazeb některých sloves Přívlastková spojení pro označení vzorků látky Ustálená slovní spojení 47 IV. ZÁVĚR 49 V. РЕЗЮМЕ 56 VI. SEZNAM LITERATURY Seznam použité odborné literatury Seznam excerpované literatury Seznam zkratek 75

5 I. ÚVOD V naší bakalářské práci s názvem Akuzativní spojení ruské předložky v a jejich české responze se budeme zabývat srovnáním možných českých ekvivalentů ruských spojení s danou předložkou v. Dále se pokusíme o co nejpřesnější rozdělení dle sémantických skupin. Bakalářská práce je rozdělená na dvě hlavní části. První část je teoretická a snaží se přiblížit danou problematiku zejména prostřednictvím definicí a sesbíráním faktů týkajících se námi zkoumaného problému. Nechybí informace o původu předložek nebo morfologické charakteristice, která se podrobněji zaobírá rozdělením předložek dle různých kritérií. Důležitou částí je také syntaktická a fonetická charakteristika. V druhé části bakalářské práce, které je praktická, se snažíme na základě sesbíraného jazykového materiálu ukázat různé varianty možných českých překladů ruského akuzativního spojení s předložkou в. Kvůli co největší přehlednosti dělíme konkrétní spojení dle sémantického významu. Po každé významové skupině následuje malý komentář, který se nám snaží zrekapitulovat předešlé informace. V závěru shrneme zjištěné skutečnosti a pokusíme se o objektivní zhodnocení zjištěných výsledků našeho výzkumu. Všechny excerpované příklady spojení pocházejí z aktuálních internetových textů zejména kvůli snaze o co největší aktuálnost. Konkrétně se jedná o český portál Aktuálně.cz, který se zabývá politickými, ekonomickými, kulturními tématy atd. Dále také ruský portál inoсми.ru, který se zabývá především předkladem článků ze všech zemí světa, včetně České republiky. Ve všech případech se jedná o překlady odborníků filologů i proto považujeme překlady považovat za velice kvalitní a vhodné pro náš výzkum. 5

6 II. TEORETICKÁ ČÁST Bakalářská práce je rozdělená na dvě hlavní části teoretickou a praktickou. V teoretické části se zabýváme nejdříve obecnou charakteristikou předložek. Dále se snažíme objasnit jejich původ, morfologickou charakteristiku, kterou podrobněji rozebíráme ze tří hledisek předložky podle původu, užití s pádem a významu. Následující kapitoly se týkají syntaktické a fonetické charakteristiky, součástí které je vokalizace předložek. Poslední kapitola se věnuje srovnání užití ruské předložky в ve srovnání s českou předložkou v, které je hlavním tématem naší bakalářské práce. Část teoretická je východiskem pro část praktickou. 6

7 1. OBECNÉ POJETÍ PŘEDLOŽEK Předložky hrají důležitou roli při porozumění spisovnému jazyku. Jedná se o slovní druh, který je velice často využíván téměř v každé větě. Na kolik je důležitá úloha předložek je možné ilustrovat na následujícím jednoduchém příkladu, který je uveden v příručce Предлоги в современном русском языке (Бондаренко, 1961, 3). Například ve větě Книга лежит столе chybí předložka. Proto je gramatický vztah mezi slovesem лежит a podstatným jménem столе narušen. Jestli mezi daná slova vložíme předložku в nebo на, jejich vztah bude obnoven. Předložky jsou tedy důležité, protože upřesňují syntaktickou funkci slovesa лежит, a také význam pádového ukončení podstatného jména столе (uvnitř nebo nahoře). Společně s touto pádovou formou jména vznikají mluvčí vztahy mezi objekty. Předložky určují syntaktické vztahy mezi jednotlivými slovy ve větě, ale samotné předložky nejsou považovány za větný člen, a tedy samostatně nemají význam. Termín předložka pochází z latinského slova praepositio, který naznačuje, že se jedná o takový slovní druh, který má přednost před jménem, nebo slovním spojením. V současné ruštině jsou předložky definovány následovně: Предлоги слова служебные. Они развивают и уточняют падежные формы имен, указывают на отношение их к другим словам предложения и вместе с ними выражают в языке различные отношения объективной действительности (пространственные, временные, причинные, целевые, объектные, определительные и др.). (srov. Бондаренко, 1961, 3) V českých mluvnicích jsou předložky charakterizovány velice podobně, tedy jako významově nesamostatný slovní druh: Předložky jsou neohebný a významově nesamostatný (synsémantický) slovní druh. Pojí se ke jménům v různých pádech (kromě vokativu), vyjadřují vztah jmen k jejich řídícím větným členům a podílejí se tak na vytváření syntaktických a jiných významů. Někdy se mohou pojit i k jiným slovním druhům, případně mohou v textu v rámci frazémů vystupovat i bez následujícího substantiva (dívka povalující se na pláži nahoře bez; byl všemi deseti pro). (srov. Cvrček, 2010, 282) 7

8 Jak uvádí V. Cvrček (2010, 282) předložky nejsou součástí slova, se kterým se pojí, vyjadřují jen vztah jmen k jejich vedoucím větným členům, čímž vytvářejí jejich význam. V některých případech mohou vystupovat i samostatně. Současně se však můžeme setkat i s jiným názorem, který se podstatně liší od předešlého a dle kterého nejsou předložky vnímány jako slova, nýbrž jen jako závislé morfémy, které blíže upřesňují pád substantiva: Nezákladní slovní druh předložky (prepozice) je tvořen třídami funkčně i sémanticky nesamostatných morfémových útvarů, které specifikují a modifikují pád substantiva a jeho funkčních ekvivalentů a spolu s ním se podílejí na výstavbě věty a textu (srov. Komárek - Kořenský - Petr 1986, 195). 8

9 2. PŮVOD PŘEDLOŽEK V. S. Bondarenko ve své příručce Предлоги в современном русском языке (1961, 3) dělí předložky současného ruského jazyka podle původu do tří skupin: staré, nové a nejsoučasnější. 1. Dobu vzniku starých (původních) předložek je obtížné stanovit, protože zcela ztratily sémantické a morfologické spojení se slovy, od kterých byly vytvořeny. Můžeme předpokládat, že v dávných dobách byly samostatnými slovy, ustálenými výrazy podstatných i přídavných jmen, sloves, zájmen a příslovcí. 2. Nové předložky se vyvinuly především z příslovcí, a také z podstatných jmen, které se změnily opět v předložky pomocí příslovcí. Существительное Наречие Предлог колесо, коло отсюда-колесный, колесить, кольцо; окольный, околица... мимо Машина проехала мимо. около Около столпился весь остальной командный состав. мимо Онa быстро шла мимо моста. около В окопе около блиндажа его действительно ждал автоматчик. K novým předložkám patří ještě značná skupina předložek, která se vytvořila přímo ze spojení podstatných jmen se starými předložkami ( в силу, в лице, по причине, при посредстве, с помощью atd.) a také z jednoduchých forem podstatných jmen v instrumentálu. Poslední způsob vzniku předložek je však ojedinělý ( посредством, путем ). 3. Nejsoučasnější předložky vznikly ze stejného slovního druhu, jako i předložky nové, avšak s určitým rozdílem. Nedávno se totiž proměnily ve zvláštní předložkové obraty. Nyní se využívají především v publicistickém stylu, jako náhrada za jednoduché staré předložky. 9

10 Jedná se o spojení následujícího typu: a) Stará předložka + nepřímý pád podstatného jména, srov. в целях : В целях (= для) коренной перестройки советской школы партия и правительство наметили ряд мероприятий. b) Stará předložka + nepřímý pád podstatného jména + stará předložka, srov. по вопросу о : На собрании предполагалось обменяться мнениями по вопросу о постановке агитации. c) Příslovce + stará předložka, srov. применительно к : применительно к новой фазе капитализма, применительно к империализму d) Přechodník + stará předložka, srov. невзирая на : Советские полярники продолжали свою работу, невзирая на сильные морозы. Současný ruský jazyk se neustále obohacuje o nejsoučasnější předložky, význam, kterých roste zejména v administrativním, publicistickém a vědecko-technickém stylu. 10

11 3. MORFOLOGICKÁ CHARAKTERISTIKA PŘEDLOŽEK V současném ruském spisovném jazyce se rozlišují následující typy předložek, v závislosti od jejich morfologické stavby a vztahů k plnovýznamovým slovním druhům Rozdělení podle původu Podle původu můžeme předložky rozdělit do dvou skupin, a to na vlastní a nevlastní. Vlastní (непроизводные, первообразные, původní) předložky se vyznačují jednoduchostí stavby a mnohoznačností vyjádřených vztahů s jejich pomocí. Každá z nich se používá s jiným nebo se stejným pádem, někdy se dvěma: в, за, между, на, о, об, под nebo se třemi pády: по, с. Vlastní předložky můžeme rozdělit do dvou skupin. První rozsáhlejší skupinu tvoří jednoduché jednoslovní předložky (простые): из, с, от, без, к, у. Druhá skupina je zastoupena předložkami dvouslovnými (двойные): из-за, из-под, по-над. V českém jazyce do skupiny vlastních předložek patří: k, s, do, na, pod, v, u, o, po, z, od, přes pro a bez. Nevlastní (производные) předložky jsou taková slova, které jsou svou stavbou i původem spojeny/ svázány s plnovýznamovými slovními druhy, ze kterých vznikla. Mohou tedy být jiným slovním druhem, příslovcem nebo pádem podstatného jména, v češtině jsou to např. předložky: kolem, blízko, místo, pomocí, prostřednictvím aj. Podle původu dělíme nevlastní předložky na příslovečné, jmenné a slovesné. 1. Příslovečné předložky (наречные) vznikly z příslovcí. Výhradně předložky: близ, вопреки, касательно, кроме, среди, поверх a помимо se v současném ruském jazyce využívají ve dvou funkcích, a to jako příslovce a předložky. Převážná většina se pojí s druhým pádem/genitivem ( внутри, возле, вокруг, мимо atd.). Jen malá část se váže s třetím pádem / dativem ( вслед, навстречу, наперекор, согласно, соответственно ), jenom jedna se šestým pádem / instrumentálem ( сообразно ) a jedna také se třetím a šestým pádem /dativem a instrumentálem ( соразмерно ). 11

12 2. Jmenné předložky (отыменные) jsou převážně zastoupeny sjednocením jednoduchých předložek s nepřímím pádem ( ввиду, в деле, в меру, в области, в отношений, в продолжение, в силу, в смысле, вроде, вследствие, в течение, в целях, за исключением, наподобие, насчёт, по линии, по мере, по поводу, по причине, по случаю, по части, со стороны atd.). Všechny se pojí s druhým pádem, genitivem; výjimku však tvoří předložky посредством a путем, které jsou homonymické bezpředložkovým formám podstatných jmen v instrumentálu. 3. Slovesné předložky (отглагольные) jsou nepočetné, jedná se o předložky, které jsou homonymické s přechodníkem: благодаря, включая, исключая, кончая, начиная, несмотря на, спустя aj. (srov. Шведова, 1970, 312 ; Havránek - Jedlička, 1963, 304 ; Бондаренко, 1961, 7-8) 3.2. Rozdělení podle užívaní pádu Jak jsme se už dozvěděli, každá předložka se může pojit s určitým pádem nebo i několika pády. Podle toho s kolika pády se předložka pojí, je můžeme rozdělit do několika skupin. Primární předložky se mohou jak v ruštině, tak i v českém jazyce spojovat s jedním, nebo dokonce třemi pády. S jedním pádem se pojí následující předložky: Genitivem: без, для, до, из, из-за, из-под, ради, от, у / v češtině bez, do, od, u, z Dativem: к / v češtině: k, proti Akuzativem: про, перед, сквозь, через / v češtině: ob, přes, skrz Lokálem: о, при / v češtině: při Instrumentálem: над, перед / v češtině: s, se Se dvěma pády užíváme následující předložky: s genitivem a instrumentálem: между 12

13 s akuzativem a lokálem: в, на, о / v češtině na, o, v (ve), po s akuzativem a instrumentálem: за, под / v češtině za, pod, nad, před, mezi Se třemi pády se spájejí dvě předložky: s dativem, akuzativem, lokálem: по, с / čes. po, s Sekundární předložky se používají jen s jedním pádem, v ruštině se nejčastěji pojí s následujícími: s genitivem: ввиду, напротив, кроме s dativem: вопреки, вслед, навстречу, согласно, подобно, благодаря akuzativem: включая, исключая, спустя, несмотря lokálem: начиная, кончая v češtině: s genitivem: kolem, vedle, místo, kromě, pomocí (srov. kolem lesa, vedle školy, místo očí, kromě soboty, pomocí přátel) s akuzativem: mimo, skrz, vyjma (srov. skrz les, vyjma matku) dativem: kvůli, vůči (kvůli tobě, vůči němu) (srov. Havránek - Jedlička, 1963, ; Havránek - Jedlička, 1996, ) 3.3. Rozdělení podle významu Jak už bylo výše uvedeno, předložky nejsou samostatným slovním druhem. Tato samostatnost přináleží jenom plnovýznamovým slovním druhům. Předložky na rozdíl od nich nic nepojmenovávají ani na nic neukazují. Jich lexikální význam je totiž totožný s gramatickým. Jejich hlavní úlohou je tedy pádové určení substantiv. Tým jim předložky dodávají upřesňující charakter. Samotný význam předložky souvisí obvykle se samotným významem substantiva. Podle významu (sémantických vztahů) můžeme předložky rozdělit do několika skupin. Dělení je však velice subjektivní, v podstatě záleží na autorovi, jak jednotlivé předložky rozdělí do skupin. My zde uvádíme pouze nejzákladnější možné rozdělení vztahů: 13

14 a) prostorový b) časový c) příčinný d) účelový Prostorové předložky (пространственные) odpovídají na otázku kde, kam a odkud. V ruštině jsou to například předložky: около, от, через, на, под, над, перед, за, между, вокруг. V češtině se jedná o významově stejné předložky: okolo, přes, na, pod, nad, před, za, mezi, kolem. Můžeme je dále konkretizovat podle toho, jestli určují např.: směr pohybu místo pohybu Бежать из леса, через парк Běžet z lesa/y, přes park Сидеть посреди площади, около входа, у дверей Sedět uprostřed náměstí, u vchodu, u dveří Časové předložky (временные) odpovídají na otázku kdy, v kolik hodin a v jakou dobu se bude něco dít. V ruštině se jedná například o: с до, около, после, через, перед, за, в течение, kterým odpovídají české ekvivalenty: od do, kolem, po, za, před, během Занятия у нас с восьми до тринадцати часов. / Vyučování máme od osmi do jedné. После встречи он поехал в театр. / Po schůzce šel do divadla. Через год она закончила университет. / Za rok dokončila univerzitu. Příčinné předložky (причинные) se týkají otázek: proč a z jakého důvodu se něco odehrálo. Jsou to například ruské předložky: из за, благодаря, в свьзи с, из, v češtině se jedná například o předložky: kvůli, pro, díky, v (souvislosti), z (ze) Из за плохой погоды мы осталис ьдома. / Kvůli zlému počasí jsme zůstali doma. В связи с морозами работа закончилась. / Kvůli silným mrazům se práce ukončili. 14

15 Благодаря своему усилию, я все сделал вовремя. / Díky svému úsilí jsem vše udělal včas. Účelové předložky (целевые) jsou vázány na otázky: na co, kvůli čemu a s jakým cílem. Jako příklad můžeme uvést několik ruských předložek: для, ради, воимя, с целью, на, за. V češtině se účelové předložky vyskytují také, no je jich však méně: na, pro a v. Отец дал дочке деньги на книгу. / Otec dal dceři peníze na knihy. Студент пошел в магазин за книгой. / Student šel do obchodu pro knihu. Он жил и боролся ради счастья людей. / Žil i bojoval pro štěstí lidí. Předložky způsobu (образдействия) nám pomáhají odpovědět na otázky jak, jako. V ruštině jsou to předložky: без, против, по, в, с, kterým odpovídají české ekvivalenty: bez, proti, podle, v / ve, s / se. Без удовольствия, вез помощи, без словаря, без отдыха / bez potěšení, bez pomoci, bez slovníku, bez odpočinku Против желания, против совести / proti přání, proti svědomí По радио, по телефону / v rádiu, po telefonu (srov. Cvrček, 2010, ) 15

16 4. SYNTAKTICKÁ CHARAKTERISTIKA PŘEDLOŽEK Předložky můžeme charakterizovat také z hlediska syntaktického. Nejedná se o charakterizaci jednotlivých předložek, ale celých předložkových vazeb, do kterých se mohou předložky spojovat. Jak jsme již uvedli, předložky nemůžou být samostatným větným členem. Platnost větného člena nadobydou pouze ve spojení se subjektem v určitém pádu. Vyjadřovaní syntaktických vztahů (místa, účelu, času, příčiny ) je jejich důležitou funkcí. Podle toho s jakým slovním druhem se předložky pojí, mohou ve větě vystupovat v určitých funkcích, např.: jako logický podmět, jmenný přísudek, příslovečné určení, předmět, přívlastek neboli doplněk. 1. Ve funkci logického podmětu (подлежащее непрямое) - podmět jako hlavní člen věty: У Достоевского несколько произведений Dostojevský napsal několik děl 2. Jmenný přísudek (именноесказуемое) Он был больным, он умер героем Byl nemocný, umřel jako hrdina 3. Příslovečné určení (обстоятельство) nejčastěji místa: На рисунке, идти в кино Na obrázku, jít do kina 4. Předmět (дополнение) Обращаться к другу, кричать на ребенка, сомневаться в себе Obrátit se na přítele, křičet na dítě, pochybovat o sobě 5. Přívlastek (определение) jenom v pozici neshodného přívlastku в новом костюме, на высоком каблуке, стол из дерева v novém kostýmu, na vysoké noze, stůl ze dřeva 6. Doplněk (дуплексив) Он весь трясся от холода. Celý se chvěl zimou. (srov. Барская - Герасимова - Шведова 1980, ) 16

17 5. FONETICKÁ CHARAKTERISTIKA PŘEDLOŽEK Ve většině jazyků existuje jistý zvukový jev, který je označován jako slovní přízvuk. Obvykle rozlišujeme dva druhy přízvuků: přízvuk silový (динамическое ударение) a přízvuk melodický. Ruština a čeština se řadí k silovému přízvuku, to znamená, že při vyslovení přízvučné slabiky zvýšíme hlas. Slovní přízvuk je jev komplexní, který má řadu zvukových složek. Vyznačuje se zejména souborem rozdílů v síle a výšce tónu. V češtině je přízvuk v zásadě vázán na první slabiku slova (případně na předložce, která se váže se jménem). Jeho umístnění vyznačuje v neutrální větě začátek slova. (srov. Dokulil - Horálek - Hůrková 1986, 72-73) V ruštině není přízvuk vázán na žádnou určitou slabiku a je tedy volný (свободное, разноместное ударение) a pohyblivý (подвижное ударение) u různých slov stojí na různých místech, např.: вéчер вечерá пóд вечер. Výslovnost předložek v ruštině je bezprostředně svázaná s přízvukem, který má podstatný význam jednak pro fonetiku, tak i pro gramatiku současného ruského jazyka. Nesamostatní slova, jakými jsou vlastní jednoduché předložky, obvykle nejsou pod přízvukem, ale připojují se k slovům, které po nich následují, např.: от дóма ( аддóмъ ), под столом ( пътсталóм ), на горé ( нъгарé ), во мнé ( вамнé )... Vlastní dvouslovní předložky ( из-за, из-под, по-над, по-под, по-за, между, перед, через ; také dvouslovní s nepřízvučným o : безо, изо, надо, обо, ото, предо, подо ) a také jedna tříslovní předložka ( нередо ) jsou bezpřízvuční, např.: изо всéх ( изафсéх ), из-под столá ( испътсталá ), подо льдóм ( пъсал дóм ), передо мнóй ( п ьр ьнóй ). Některé z uvedených předložek můžou mít přízvuk i na sobě: перед отъéздом i пéред отъéздом, через дорóгу i чéрез дорóгу, мeжду нарóдами i мéжду нарóдами. Nezřídka jednoduché vlastní předložky, které lze užívat s podstatnými jmény i číslovkami, přebírají přízvuk na sebe. V takovém případě se slovo, od kterého přízvuk přijmou, stane nepřízvučným. Nejčastěji dochází k takovému přenosu u takových slov, 17

18 které nemají stálý přízvuk 1, např.: ( пóле полéй пó полю, ночь ночéй нá ночь ). (srov. Бондаренко, 1961, 43-44) 5.1. Vokalizace předložek Vokalizace předložek je důležitou součástí správného použití, respektive vyslovování předložek. Jedná se o jev, který je poměrně složitý a velmi málo pravidelný. Právě proto ji nyní budeme věnovat pozornost. Vokalizace neboli změna souhlásky na vokál je lingvistický jev, který nám umožňuje vytvoření vokalizované formy konkrétní předložky. Hlavní úlohou vokalizace je ulehčení výslovnosti, v češtině je to většinou pomocí vložení samohlásky -e (případně - u). Vokalizace v ruském jazyce probíhá méně často než v českém, kde se také uskutečňuje více svobodně. Jak uvádí S. Žaža ve svých skriptech (2003, ) v řadě případů můžeme pozorovat rozdíly, např.: к двéри (ke dveřím), в шкóле (ve škole), с трeмя (s//se třemi), в своём (v//ve svém), ко мнóгим (k//ke mnohým), ale со мнóгими (s mnohými). Předložky, které jsou ukončené na znělou souhlásku, např.: без, в, из, к, над, об, от, перед, пред, с - přijímají samohlásku o ( безо, во, изо ), v tom případě, jestli se na začátku slova, které bezprostředně následuje po předložce, vyskytuje skupina souhlásek. Předložky, které tvoří jenom jedna souhláska, např.: к, с, в, podléhají vokalizaci v závislosti od následujících tendencí: 1. Předložka к podléhá vokalizaci když: a) pouze před jednoslabičnými slovy, které neobsahují nepřízvučné o neboli e : ко днý, ко рвý, ко снý a také ко тьмé ; b) před formami zájmen, které se začínají na вс-, мн- : ко всéм, ко мнé, ко мнóгим ; c) v některých výjimečných případech: ко врéмени (ale к врачý ), ко дворý (ale к двум ), ко вторóму ; 1Stálý přízvuk = přízvuk je pohyblivý, při skloňování se mění (např.: вéчер вечерá пóд вечер ; головá гóловы зá голову ) 18

19 Vokalizace neprobíhá před skupinou souhlásek, ze kterých je první -к nebo -г : к кнúге, к грáмотному, к гнездý (v češtině: ke knize, ke křídlům, ke gramotnému ) a také před většinou jiných vazeb, např.: к спóру, к примéру, к двéри, к трём, к счáстью, к знакóмым atd. 2. Předložka с se vokalizuje: a) před spojeními, která začínají na souhlásku: с, з, ш, ж, neboli щ : со слóв, со столá, со сдéржанностью, со звездóй, со злóсти, со шкóлой, со щёк, со счёта...; b) před tvary zájmen, která se začínají na вс-, мн- : со всéми, со мнóй, со мнóгими ; c) před spojeními, která začínají souhláskou л, р : со льдúны, со рвéнием, со ртýтью d) před jednoduchými slovy, která postrádají nepřízvučné o, e : со дня (ale с днём рождéния ), со рвóм, со днá, со льдá, со лбá... V dalších případech se předložka nevokalizuje, obzvlášť před spojeními, která mají na druhém místě р, л, н : с кры ши, с прóшлого вéка, с глáзу, с благодáрностью, с кнúги, с внéшней стороны, с птúцей atd. 3. Předložka в se vokalizuje: a) před spojeními, která se začínají na písmeno в, ф : во врéмя, во вторóм, во всéх, во внýтренней, во Фрáнции...; b) před některými jednoduchými slovy: во мглé, во тьмé, во снé, во лжú, во чтó (avšak в знак, в счёт, в два, в три ); c) před spojením мн- : во мнóгом, во мнéниях, во мнóжественном числé ; d) v některých druhých případech: во дворé, во главé ; V mnoha případech vokalizace neprobíhá, zejména před spojeními, které mají na druhém místě souhlásku р, л, nebo н : в прóшлом, в граммáтике, в глазá, в длинý, в гнéве, в снегý, в стихáх, в движéний, в спóрте atd. 19

20 Na rozdíl od českého jazyka předložky v ruštině se nevokalizují před slovy, které se začínají na takovou souhlásku, která je identická s předložkou, neboli párovou souhláskou dle znělosti, např.: к комý, к гимнáзии, с сестрóй, с зáмком, в водé, в фúльме atd. Předložky, které tvoří slabiku ( без, из, об, над, от, под, перед, пред ) podléhají vokalizaci velice zřídka (viz. v tabulce): Перед односложными словоформами (без беглого o, e), начинающимися c р, л, с, д Перед местоимениями, начинающимися со вс- (nedůsledně) Перед формами местоимения я Без - безо всего, безо вся ких (но: без вся кого обмáна) - Из изо ртá, изо льнá, изо дня, в дéнь изо всéх сúл (но: лýчший из всéх) - Об - обо всём // о всём обо мнé (также: обо чтó) От oто ртá, ото снá, ото дня - - Над, под, перед, пред надо лбóм, подо ртóм, передо рвóм (возможно: надо, подо, передо всéм, всéми) надо мнóй, подо мнóй, передо мнóй (srov. Adamec 2003, 142) 20

21 6. RUSKÁ PŘEDLOŽKA В VE SROVNÁNÍ S ČESKOU PŘEDLOŽKOU V Předložka в se v ruštině pojí se dvěma pády. Ve většině případů se jedná o spojení se 6. pádem - lokálem. Další možnost užití je se 4. pádem akuzativem. Následně uvedeme příklady obou možností, které všechny pocházejí s Velkého ruskočeského slovníku pod redakcí V. L. Kopeckého (1952, ). S akuzativem se předložka в užívá v mnoha významech. Můžeme ji použít na vyjádření časového, nebo místního významu; dále také ve složených předložkových vazbách; pro označení míry, hodnoty, váhy v určitých spojeních; v mnoha adverbiálních výrazech; na zpřesnění významu a vazby některých sloves, dále také v přívlastkových spojeních pro označení vzorků látky aj. 1. V místním významu, kdy odpovídá na otázku kam, a ve významu časovém, kdy se týká otázky kdy. V češtině se se překládá bezpředložkovým instrumentálem, bezpředložkovým akuzativem a někdy také bezpředložkovým genitivem. лететь в Москву; положить в ящик; вступить в партию; посмотреть в окно; посмотреть в глаза; в настоящее время; в воскресенье; в четверг; в десять часов; в дни войны; в это время; в тот день; в этот вечер; в своё время он был весёлый; каждое искусство годиться в своё время; в ту минуту; в те времена; в раннее время letět do Moskvy; dát do zásuvky; vstoupit do strany; podívat se oknem, z okna; podívat se do očí; v přítomné době; v neděli; ve čtvrtek; v deset hodin; ve dnech války, za války; v tu dobu, tehdy; ten den, toho dne; toho večera; svého času byl veselý; každé umění má svůj čas; v tu chvíli; tou dobou, tehdy; brzy, ráno 2. V časovém významu během, za, po : окончил работу в месяц; сделаем это в два дня; оделся в одну минуту; в эпоху Петра I.; выехали мы в дождь, в первый, во второй, в третий раз; в годы войны; в ближайшее время; в ближайшее дни; в бытность (мою на Кавказе); в прошлый раз; в этот раз; в тот год; в правление, в царствованиe; в последнюю минуту; в первую голову; в старину 21

22 dokončil práci za měsíc; uděláme to ve dvou dnech, za dva dny; oblékl se v minutě, okamžitě; v době Petra I.; vyjeli jsme za deště; po prvé, po druhé, po třetí; ve válečných letech; v dohledné době; v nejbližších dnech; za mého pobytu na Kavkaze; minule; tentokrát; toho roku; za vlády; v posledním okamžiku; především; za starých časů 3. Ve složených předložkových vazbách: во время (войны); в течение (зимы); в продолжение (двух лет); в знак (благодарности); в меру (потребности); в ознаменование (годовщины), (заслуг); во избежание (недоразумения); в пользу (поставщика); в подтверждение; в противовес (этим нападкам), в противовес этому; в счёт (будущих поставок); в отличие (от него); в противоположность (метафизике); в сторону (пролетариата); в честь (юбиляра) v době, za; během zimy; po dobu dvou let; na důkaz vděky; podle potřeby; k uctění výročí, jako uznání; aby se předešlo nedorozumění; ve prospěch dodavatele; na důkaz; jako protiváha útoku, naproti tomu; na účet budoucích dodávek; na rozdíl od něho; jako protiklad metafyziky; směrem k proletariátu; na počest jubilanta 4. Pro označení míry, hodnoty, váhy v určitých spojeních: (5 метров) в ширину; (2 метра) в вышину, в высоту; в глубину; в длину; весом в пять кило; ценой в двадцать рублей; в два раза (больше); во много раз (тяжелее) 5 metrů šířky, do šířky; 2 metry výšky, do výšky; do hloubky; do délky; o váze pěti kilogramů; v ceně dvaceti rublů; dvakrát více; mnohokrát těžší 5. V mnoha adverbiálních výrazech, odpovídá na otázku jak : в шутку (сказать, сделать); в помощь (брать); (попадать) в точку; (идти) в ногу; (смотреть, сказать) в упор; (действовать) в обход; в ответ; в насмешку (назвать); не в обиду будь сказано; слово в слово; во весь дух (лететь, бежать); во весь голос (кричать); во всю мочь (работать); ни во что (ставить); (говорить, произносить) в нос ze žertu (říct, udělat); na pomoc (brát); přesně; stejným krokem; (koukat, říct) přímo do očí; oklikou; jako odpověď; (nazvat) pro výsměch, žertem; nechci nic 22

23 říkat, ale ; doslova; co síly stačí (letět, běžet); z plna hrdla (křičet); vší silou (pracovat); za nic, ani za mák; (hovořit, přednášet) nosem 6. Zpřesňuje význam a vazbu některých sloves: избрать в (депутаты); произвести в (офицеры); предложить в (кандидаты); записаться в (слушатели); метить в (лауреаты); попасть в (плен, неприятное положение, спортсмены); поступить в (сторожа, дворники); пойти в (моряки); выдвигать в (руководители, кандидаты); брать в (свидетели); приглашать в (гости); окрасить в (жёлтый цвет); превратить в (пар); обратить в (шутку); сплотить в (братскую семью); ввязаться в (дискуссию); играть в (карты, шахматы); играть в (песочке); прийти в (хорошее настроение, ярость) zvolit za poslance; povýšit na důstojníka; navrhnout na kandidáta; zapsat se jako posluchač; usilovat se, snažit se o laureát; dostat se do, mezi (zajetí, nepříjemné atmosféry, sportovce); stát se (strážcem, domovníkem); jít k námořníkům; navrhovat za ředitele, kandidáta; brát za svědka; zvát na návštěvu; obarvit na žlutou barvu; přeměnit v páru; obrátit, změnit v (vtip); sjednotit v bratské rodině; vložit se, přidat se do diskuse; hrát (karty, šachy); hrát si na písku, s pískem; dostat dobrou náladu, zuřivost 7. V přívlastkových spojeních pro označení vzorků látky: юбка в клетку, в полосочку; материя в горошек, в горошинку, в крапинку; брюки в полоску kostkovaná, pruhovaná sukně; puntíčkovaná látka; pruhované kalhoty S lokálem můžeme ruskou předložku použít v několika různých významech. 1. V místním významu, kdy odpovídá na otázku kde (v, na) a v časovém významu, kdy odpovídá na otázku kdy, v které době, v kterém čase (v, na o, do). V češtině se často překládá také bezpředložkovým genitivem nebo instrumentálem, např.: в Москве, в столе, в народе; в поле; в мире; в печати; в своей основе диалектика прямо противоположна метафизике; в открытом море; в Крыму; в Сивири; в январе; в прошлом столетии; в будущем (прошлом) 23

24 году; в конце месяца; в начале заседания; в пятом часу; в двадцатом году своей жизни v Moskvě, ve stole, v lidu, mezi lidem; na poli; ve světě; v tisku; svou podstatou je dialektika v přímém protikladu k metafysice; na širém moři; na Krymu; na Sibiři; v lednu; v minulém století; v příštím (minulém) roku; na konci měsíce; na začátku schůze; k páté hodině; ve dvaceti letech svého života 2. Pro vyjádření míry na, v, o, např.: в двух шагах от меня; разница в пяти годах; нехватка в нескольких килограммах; в обхвате (два метра) na dva kroky ode mne; rozdíl pěti let; manko několika kilogramů; v objemu 3. Zpřesňuje význam a stavbu některých sloves, např.: отказать в (просьбе); нуждаться в (деньгах); обвинять в (убийстве); был виноват в (небрежности); упрекать в (лености); оставить в (покое, неведении, недоумении) zamítnout (prosbu), potřebovat (peníze), vinit z (vraždy), byl vinen (nedbanlivostí), vytýkat (lenivost), nechat (v pokoji, naprosto neinformovaným, na rozpacích) 4. Ve spojení se substantivem tvoří příslovečné výrazy, např.: в начале; в большинстве случаев; в дальнейшем; в будущем; в отдельности; в особенности; в отрыве; в дороге; в пути; говорить в осторожных выражениях; в точности; в среднем (двадцать рублей на человека); в корне (несогласен, неправ); в конечном счете; в конце концов; в сущности (этоверно); (остаться, стоять) в стороне; в гневе (говорить) na začátku; většinou; potom, dále; napříště, v budoucnu; zvlášť; obzvláště, zejména; odděleně, isolovaně; cestou, po cestě; na cestě; mluvit opatrně; přesně; průměrně (dvacet rublů na člověka); konec konců, na konec, když se to tak vezme; v podstatě; (zůstat, stát) stranou; (hovořit) v rozčilení 5. Doplňuje zájmeno весь a stojí v přísudku, např.: Весь лес в росе. Ветхая избушка вся в снегу стоит.; вернулся с поля весь в грязи; весь в пуху; дом в огне; улицы в электричестве 24

25 Les je plný rosy. Chatrná chaloupka je celá pod sněhem.; vrátil se z pole celý zablácený; celý od peří; dům je celý v ohni; ulice jsou zalité elektrickým světlem 6. V složených předložkových vazbách, např.: в интересах (укрепления хозайства); в деле (мировой политики); в духе (интернационализма); в зависимости от (измененийсреды); в виде (шара, постепенного снижения зарплаты); в итоге (работы, усилий); в качестве; в лице (председателя мы имеем представителя рабочих); в направлении (леса); работать в (направлении возрождения промышленности); в порядке (борьбы, ударной работы); в результате (усилий); в ряде (областей); в случае (войны); в смысле (техники производства); в соответствии (с законом); в сравнении с; в форме; в ходе (войны); в целях (увеличения продукции); в числе (тех, кто был награждён); в лице Пушкина мы видим; во главе (стоять); в пределах (сил, територии); в применении (к воде, к труду, к нам); в условиях (социалистического земледелия); в частности и я v zájmu (stabilizace hospodářství); pokud jde o (světovou politiku); v duchu (internacionalizmu); v souvislosti s, v závislosti na (změně prostředí); v podobě, jako (balón, postupného snížení výplaty); jako výsledek, v důsledku (práce, úsilí); jako, v platnosti; v osobě (předsedu máme představitele pracujících); směrem k (lesu); pracovat k (obnově průmyslu); bojem, údernicky; v důsledku (úsilí); v řadě, v mnoha; v případě (vojny); co se týče, pokud jde o (techniku výroby); v souhlase (se zákonem); ve srovnání s; jako, v podobě; v průběhu (vojny); za účelem (zvýšení produkce); mezi těmi, kdo (byl vyznamenán); v Puškinovi vidíme; v čele (stojí); v mezích (sil, v hranicích); ve vztahu (k vodě, k práci, k nám); při, za podmínek (zemědělství); mne nevyjímajíc, mezi jiným i já, i já (Kopecký Havránek, 1952, ) 25

26 III. PRAKTICKÁ ČÁST Hlavní úlohou praktické části bakalářské práce tedy bude ukázat rozdíly možných překladů ruské předložky в, ve spojení s akuzativem, do češtiny. Předložka в se v ruštině pojí se dvěma pády. Ve většině případů se jedná o spojení se 6. pádem tedy lokálem. Další možnost užití je se 4. pádem akuzativem. Předložka в se v ruštině pojí se dvěma pády. Ve většině případů se jedná o spojení se 6. pádem tedy lokálem. Další možnost užití je se 4. pádem akuzativem. V praktické části se budeme zabývat shromážděným jazykovým materiálem, který jsme kvůli co největší aktuálnosti vybírali ze současných publicistických článků na českém internetovém portálu Aktuálně.cz, který se zabývá politickými, ekonomickými, kulturními tématy atd. Ruský portál inoсми.ru je pro nás druhým primárním zdrojem, protože se zabývá překladem různých článků, z celého světa, včetně České republiky. Jedná se o kvalitní překlady odborníků, a proto jsou hodnými dle našeho zkoumání. 26

27 1. SÉMANTIKA VAZBY S PŘEDLOŽKOU В Předložka в jako nesamostatný slovní druh, se řadí mezi primární jednoduché předložky. Její hlavní úlohou je pádové určení substantiv, se kterými se pojí. I proto je její lexikální význam totožný s gramatickým. V spojeních dodávají předložky substantivům upřesňující charakter. Jak jsme již uvedli, předložka в se může spájet se dvěma pády, akuzativem a lokálem. V teoretické části jsme uvedli, že existuje několik významových možností používání předložek. Nyní podrobně rozebereme některé sémantické významy a akuzativem. S akuzativem se předložka в užívá v mnoha významech. Můžeme ji použít na vyjádření času, místa, také ve složitějších předložkových vazbách nebo můžeme s její pomocí označit určité míry, hodnoty nebo váhu. Využívána je také v mnoha adverbiálních výrazech, dále zpřesňuje význam a vazbu některých sloves a nakonec také v přívlastkových spojeních, kdy s její pomocí vyjadřujeme vzorky látky aj. Důležitá jsou také ustálená spojení, která jsou uvedená na konci praktické části. V. L. Kopecký uvádí ve svém Velkém rusko-českém slovníku (1952, ) ze kterého vycházíme, následující možné významové předložkové spojení: 1. A. Místní význam, kdy odpovídáme na otázku kdy nebo kde : лететь в Москву, положить в ящик, вступить в партию letět do Moskvy, dát do zásuvky, vstoupit do strany B. Časový význam, který se týká otázky kdy : в дни войнны, в ту минуту, в это время, в те времена ve dnech války, v tu chvíli, v tu dobu, tou dobou/tehdy 2. Ve významu časovém během, za, po: сделаем это в два дня, в ближайшее время, в первую голову uděláme to ve dvou dnech / za dva dny, v dohledné době, především 3. Ve složených předložkových vazbách: в течение, в противовес, в сторону, в отличие během, jako protiváha, směrem, na rozdíl od 27

28 4. Ve významu pro označení míry, hodnoty, váhy v některých spojeních: в ширину, в длину, в два раза, во много раз šířky, do délky, dvakrát, mnohokrát 5. V mnoha adverbiálních výrazech: в шутку, в ответ, в нос, во всю мочь ze žertu, jako odpověď, nosem, vší silou 6. Zpřesňuje význam a vazbu některých sloves: записаться в, играть в, окрясить в zapsat se jako, hrát co, obarvit na 7. V přívlastkových spojeních pro označení vzorků látky: юбка в клетку, брюки в полоску kostkovaná sukně, pruhované kalhoty Rozdělení předložek dle sémantiky je víceméně subjektivní záležitostí. Proto nyní, kvůli možnosti srovnání, uvedeme i další příklad možného členění. Internetový výkladový slovník ruského jazyka (Gramota, Большой толковый словарь) uvádí následující, velice podobné, významové dělení předložkových vazeb, s předložkou в v užití s akuzativem. 1. Předložka ukazuje na směr pohybu nebo děje (obyčejně v rozmezích, do hloubky, nahoru, dolů, vpřed aj.): Положить в стол, подняться с облака, спуститься в подземелье, отправиться в театр, выйти в поле... Položit na stůl, vystoupit na oblak, spustit se do podzemí, odejít do divadla, vyjít na pole 2. Ukazuje na profesi, společenské postavení apod.: Пойти в армию, пойти в лётчики Narukovat, dát se k letcům 3. Ukazuje na situaci nebo stav, ve kterém se někdo nachází: Погрузиться в сон, вишня в цвету, небо в тучах Ponořit se do spánku, višeň v květu, oblačno 28

29 4. Ukazuje na oblast projevu některých znaků, vlastností nebo příčinu jejich vzniku: Характером в отца, лицом в мать, чемпион в беге на короткие дистанции Charakter po otci, tváří po matce. Šampión v běhu na krátké vzdálenosti. 5. Ukazuje na množství, rozměr, složení, míru atd.: Мороз в тридцать градусов, весом в сто килограммов, в двух шагах от метро Třicet stupňů pod nulou, hmotnosti sto kil, dva kroky od metra 6. Ukazuje prostředek, způsob, charakter průběhu děje nebo stavu: Поклониться в пояс, вытянуться в струнку Uklonit se v pásu, natáhnout strunu 7. Odkazuje na cíl, příčinu uskutečnění děje: Привести в доказательство, ударить в отместку, лишить в наказание Dokázat, udřít z pomsty, zbavit se trestu 8. Ukazuje na druh, formu: Изюм в шоколаде, роман в стихах, тетрадь в линейку Rozinky v čokoládě, román ve verších, linkový sešit 9. Zdůrazňuje určité zásady nebo vlastnosti např.: В жару лучше сидеть дома, осенний пейзаж в солнечную погоду V horku je lepší sedět doma, jesenní krajinka za slunečného počasí 10. Předložka v příslovečných vazbách se zesilujícím významem: Из года в год, минута в минуту, копейка в копейку Z roku na rok, z minuty na minutu, kopejka ku kopejke 11. Předložka jako součást složených předložek a ve spojení předložky se substantivem: В течение, в продолжение, в отличие от, в процессе, во время V průběhu, v průběhu, na rozdíl od, během zároveň 29

30 2. RUSKÁ SPOJENÍ S PŘEDLOŽKOU В A JEJICH ČESKÉ EKVIVALENTY 2.1. Místní nebo časový význam V místním významu, kdy odpovídá na otázku kam, a ve významu časovém, kdy se týká otázky kdy. V češtině se překládá bezpředložkovým instrumentálem, bezpředložkovým akuzativem a někdy také bezpředložkovým genitivem. (Kopecký Havránek, 1952, 106) A. Ve většině případů se jedná o neshodné konstrukce, samozřejmě existují i výjimky. Předložce в v místním významu v češtině nejčastěji odpovídá předložka do, která se váže s genitivem. Ekvivalentem může v některých případech být česká předložka na s akuzativem nebo k v užití s dativem, dále je možný také bezpředložkový překlad. Shodné konstrukce: Добро пожаловать в Индонезию [ ] (Пол., ) [ ] бойцов дислоцировали прямо в эпицентр боев [ ](Кле., ) Позже танк сняли с пьедестала и поместили в музей военной техники [ ] (Сте., ) Vítejte v Indonésii [ ] (Pol., ) [ ] vojáci byli nasazeni přímo v epicentru bojů [ ] (Kle., ) Později tank odstranili z podstavce a umístili v muzeu vojenské techniky [ ] Neshodné konstrukce: Předložka в ve významu do s genitivem Если бы избиратели посмотрели в зеркало. (Лип., ) Российские банки проникают в Чехию. (Куб., ) Kdyby se voliči podívali do zrcadla. (Lip., ) Ruské banky pronikají do Česka. (Kub., ) 30

31 Сбербанк [ ]начал экспансию в Европу. (Куб., ) В Прагу он прилетел представить свой последний фильм [ ] (Гре., ) Европейский Союз всегда не слишком шел навстречу желанию Украины войти в ЕС.(Юст, ) Ему около 25 лет, он стоит у входа в музей [...] (Юст, ) [Они] отправились снимать в странное государство-негосударство Приднестровье [ ](Сте., ) Мы не стали бы заниматься журналистским расследованием или глубже вдаваться в политику [ ] (Сте., ) [ ] она видела только одно решение через Китай бежать в Южную Корею. (Нов.4, ) [ ] когда кто-то внесет его в блок и получит за блок вознаграждение [ ] (Гол., ) Одна из частей спецподразделения, по приказу прибывшая в столицу [ ] (Кле., ) Sberbank [ ] odstartoval expanzi do Evropy. (Kub., ) Do Prahy přijel představit svůj poslední film [ ](Gre., ) Evropská unie nikdy příliš nefandila ukrajinským snahám vstoupit do EU. (Just, ) Je mu kolem 25 let, stojí při vchodu do muzea [ ] (Just, ) [Oni] se vydali natáčet do podivného státunestátu Podněstří [ ] (Ste., ) Nepouštěli bychom se do investigativní reportáže ani do výraznější politiky [ ] (Ste., ) [ ] viděla jediné řešení - přes Čínu utéci do Jižní Koreje. (Nov.4, ) [ ] kdy ho někdo zařadí do bloku a ten vytěží, je transakce provedena. [ ] (Hol., ) Jednou z jednotek, která podle rozkazu vyrazila do hlavního města [ ] (Kle., ) 31

32 [ ] переехала в гораздо более худшие условия [ ] (Нов., ) Кажется, мы еще не достаточно подбросили в огонь. (Юст, ) Мудрое политическое руководство не спешило бы в НАТО. (Юст, ) В родные края он возвращается уже редко. (Юст, ) И скоро офицер с женой переедет в новую квартиру. (Юст, ) Это была моя первая поездка в Европу [ ] (Юст, ) Или каждого, кто входит в метро, проверяют? (зарубежье, ) [ ] бросим двух лабораторных крыс в одинаковые сосуды с водой [ ](Ком., ) Владимир Владимирович уселся в премьерское кресло. (Юст, ) [ ] рокеры из «Белого орла» в припев вставили строки [ ] (Юст, ) Арктику стоит включать в [ ] se stěhovala do mnohem horších podmínek [ ] (Nov., ) Zdá se, že jsme ještě dost nepřiložili do ohně. (Just, ) Moudré politické vedení by nespěchalo do NATO. (Just, ) Do rodného kraje se už vrací zřídka. (Just, ) A brzy se důstojník a jeho manželka přestěhují do nového bytu. (Just, ) Byla to má první cesta do Evropy [ ] (Just, ) Nebo snad kontrolují každého, kdo vstoupí do metra? (zahraničí, ) [ ] vhodíme dvě laboratorní krysy do dvou stejných nádob s vodou [ ] (Kom., ) Vladimir Vladimirovič usedl do premiérského křesla. (Just, ) [ ] rockeři ze skupiny Bělyj orjol do refrénu zakomponovaly verš [ ] (Just, ) Arktida by měla být započítána do 32

33 энергетический баланс [ ] (Юст, ) energetické bilance [ ] (Just, ) Předložka в ve významu k s dativem [ ] после окончания обучения я сразу же сбежал в киноиндустрию. (Про., ) [ ] po skončení studií jsem ihned zběhl k filmu. (Pro., ) Předložka в ve významu na s akuzativem [ ] после прилета в минский аэропорт вы обязаны оформить страховку у белорусской компании [ ] (Нов.3, ) [ ] заставили немецкие самолеты переместиться в аэропорт в Жатце [ ] (Сте, ) Po příletu na minské letiště je nutné povinně uzavřít pojištění s běloruskou pojištovnou [ ] (Nov.3, ) [ ] zastavili německá letadla přesunout na letiště v Žatci [ ] Bezpředložkové konstrukce: některé předložkové vazby se v češtině nevyskytují, ekvivalentem jim mohou být spojení např. s podstatným jménem nebo příslovcem. Мы отправили в госучреждения расписанный сценарий и утверждали [...] (Гре., ) [ ] как журналист она бесстрашно идет в опасный мир [ ] (Про.1, ) [ ] служанка Мария, под утро откладывавшая в сторону роман. (Ком., ) Poslali jsme úřadům rozepsaný scénář a tvrdili [...] (Gre., ) [ ] jako novinářka se vydává všanc nebezpečnému světu [ ] (Pro.1, ) [ ] služebná Mařka, která k ránu odkládá svůj román stranou. (Kom., ) 33

34 Na základě uvedených příkladů můžeme konstatovat, že v běžných internetových textech se setkáváme se spojením předložky в s akuzativem v místním významu, které je do českého jazyka nejčastěji (71%) překládáno pomocí předložky do s genitivem. B. Při vyjádření časového významu s pomocí otázky kdy můžeme v češtině nejčastěji použít ekvivalentní předložku v s lokálem nebo akuzativem. Některá spojení se však překládají pomocí české předložky do s genitivem nebo jsou možné také bezpředložkové vazby. Shodné konstrukce: Předložka в odpovídá české předložce v v užití s akuzativem nebo lokálem. Может быть, это слишком нескромно, Možná je ten příměr příliš neskromný, ale но для меня в этот момент она - как pro mě byla v ten moment jako Giulietta Джульетта Мазина в «Ночах Masina v Cabiriiných nocích. [...] (Gre., Кабирии». [ ] (Гре., ) ) В утренние часы на Модржанской Modřanská ulice bývá obvykle v ranních улице обычно оживленное движение hodinách rušná [ ] (Nov.1, ) [...] (Нов.1, ) Рассмотрение доклада [ ] [Vláda] Přijetí zprávy [ ]symbolicky символически произошло 21-го августа, stáhla 21. srpna, v den výročí ruské в день годовщины русской оккупации okupace Československa. (Fen., Чехословакии. русской оккупации [ ] 2013) (Фен., ) Кабинет в тот день отменил свое [ ] Kabinet v ten den zrušil své [ ] usnesení постановление [ ] (Фен., ) [ ] (Fen., ) Утверждать, что его поступок мне в Tvrdit, že mi jeho čin v osobním životě v моей жизни помогал в трудные минуты těžkých chvílích pomáhal přehnané. [ ] было бы преувеличением. (Газ., (Gaz., ) 2014) Если да, то действие в этот момент Pokud ano, děj se v tomto místě přeruší прекратится [...] (Ком., ) [ ] (Kom., ) В понедельник, во вторник, в среду, в V pondělí, v úterý, ve středu, ve čtvrtek, 34

35 четверг, в пятницу, в субботы, в воскредение... Но в его годы, когда он еще может играть на высшем уровне? (Про.2, ) v pátek, v sobotu, v neděli Ale v jeho věku když stále může na vrcholné úrovni hrát? (Pro.2, ) Neshodné konstrukce: Předložka в ve významu do s genitivem Но это не только возврат назад, это и Ale není to jen návrat zpět, ale svým своего рода послание в будущее. (Гре., způsobem také varování do budoucnosti ) (Gre., ) Россия будто возвращается в царские Rusko jako by se vracelo do carských dob. времена. (Юст, ) (Just, ) Bezpředložkové vazby: Но в то же время банк планирует поддерживать [...] (Куб., ) В настоящее время он является депутатом Европейского парламента, где он предлагал [ ] общеевропейский запрет на использование символики коммунизма. (Нов., ) Zároveň ale banka počítá s podporou ruských investic u nás. (Kub., ) Nyní je poslancem Evropského parlamentu, kde navrhoval [ ] celoevropský zákaz používání komunistických symbolů. (Nov.7, ) Uvedli jsme několik možných variant užití předložky в s akuzativem v časovém významu. Na základě uvedených příkladů můžeme soudit, že v tomhle případě převažují shodné konstrukce (67%). Ruské předložce в zde odpovídá česká předložka v v užití s lokálem nebo akuzativem. 35

36 2.2. Časový význam (během, za, po) Při vyjádření času ve významu během, za nebo po se nejčastěji využívá sémanticky shodná konstrukce. Velice frekventovanými jsou také neshodné konstrukce, zejména v užití české předložky do s genitivem. Méně časté jsou neshodné konstrukce s předložkou k s dativem. Shodné konstrukce: ruská předložka в je ekvivalentní české předložce v s lokálem Разница в том, что Горбачева и Je rozdíl v tom, že Gorbiho a Jelcina Ельцина я снимал после ухода с jsem točil po odchodu z vrcholných высших постов, а Путина [ ] в funkcí a Putina [ ] v prvním roce jeho первый год его срока. (Гре., mandátu. (Gre., ) 2013) Но и в Чехословакии в период Však i v Československu byli v době коммунизма люди так же отупели. komunismu lidé podobně otupělí. [ ] (Сте., ) (Ste., ) [ ] почему в прошлые годы люди [ ] proč lidé v minulých letech kupovali покупали и не совсем современные i nepříliš moderní vozy [ ] (Pec., 22. автомобили [ ] (Пец., ) ) Вы в критические годы, в 1990-м и в Vy jste dovedl Litvu v kritických letech 1991-м, вывели Литву из Советского 1990 a 1991 ze Sovětského svazu k Союза и привели к независимости [ ] nezávislosti. (Nov.7, ) (Нов., ) Эти слова надо понимать так, что Třeba tomu rozumět tak, že Palachův протест Палаха уже в студенческие protest již ve studentských letech vám годы расставил для Вас жизненные určil životní priority? (Gaz., приоритеты? (Газ., ) 2014) [...] когда в сильные морозы из России [ ] když v krutých mrazech přestává z перестает приходить газ [...] (Пейн, Ruska přicházet plyn [ ] (Payne, ) 2011) Это произошло в ночь с 8-го на 9-е Stalo se to v noci z osmého na devátého мая после полуночи в бывшем května, po půlnoci, v bývalém офицерском казино в берлинском důstojnickém kasinu na předměstí 36