Sylvain Levey: Dyť je to prdel, ne?

Transkript

1 Sylvain Levey: Dyť je to prdel, ne? Překlad Natálie Preslová (ukázka) 2 2: Koukni na něj. Co vidíš? 1: Muže na zemi. Klečí. 2: Třese se. 1: Možná je mu zima. 2: Možná. 1: Sklonil hlavu. 2: Stydí se. 1: Za co se stydí? 2: Za to, co je. 1: Nejsou mu vidět oči. To co z nich zbylo. 2: Koukaj dolů. 3: Nikdy se nedívaj přímo. Neuměj se dívat zpříma do očí. Nikdy se k němu neotáčej zády. To nesmíš. Je ti to jasný. 1: Je mi to jasný. 2: Jsou schopný všeho, rozumíš? 1: Rozumím. 3: Pokračujem. 2: Na co koukáš? 1: Má otevřenou pusu. 2: Aby se mu líp dýchalo.

2 3: Vidíš jeho nos? Už mu není k ničemu. 1: Už skoro nemá zuby. 2: Už tě nikdy nehryzne, kámo. 1: Fakt se mi líbí tvoje vtipy. 3: Je tu úplně sám, naproti nám, úplně rozklepanej s tím svým velkým nosem, kterej mu už není k ničemu. 2: Proč to děláš. 1: Myslel jsem, že dělám dobře. 2: Nesmíš plivat, je ti to jasný? Nikdy. 1: Je mi líto, myslel jsem 2: Nikdy. 3: Řekl bych, že chce mluvit. Chce nám něco říct. 1: Mohl by mi říct, že děkuje. 2: To je fakt. On má pravdu. Učí se rychle. 1: To přece nic není. 3: Ať ví, kdo tady velí. Nedá se jim věřit. Jsou už takoví. Ty to musíš vyžadovat. Poruč mu. Ty. 1: Řekni, že mi děkuješ. 4: Au. 1: To nic není, přece. 2: Teď mu řekni, že mu děkuješ. 1: Pěkně nahlas. Zřetelně. Dívej se mi do očí. Aspoň jednou. A hlavu rovně. 3: Řekni, že mu děkuješ. Poslechni ho. Jestli ne 4: Au. 3: To je lepší, už se chystá říct, že děkuje. 4: Děkuji. 1: Komu děkuješ? On neví, kdo já jsem. On snad neví, jak se jmenuju. On mě patrně ještě neviděl naštvanýho. To snad Takhle mi to teda nestačí. To není možný. 3: Takhle mu nepomůžeš.

3 2: Nechtěj nic dělat jako ostatní. Jsou sebejistý. Myslej, že všechno je tu pro ně. 1: Komu děkuješ? Dívej se na mě, když s tebou mluvím. Komu děkuješ? 2: Měl bys odpovědět. 4: Děkuji, pane. Velice. Děkuji velice, pane. Děkuji. Děkuji velice. Děkuji, pane. 1: No vidíte. Musíte si získat respekt. Ztratit s nima trochu času, aby vás respektovali. Snažit se je získat. Kurva. 3: A ty. Nic mu neřekneš? 1: Já? Co bych mu měl říkat? 3: Přemejšlej. 1: Nic mě nenapadá. Nevím. 3: Takový důležitý věci nevíš. 2: Musíme vás všechno naučit. Tebe i jeho. 3: Takže. Co řekneš? 1: Nevím. Nemám co říct. Au. Proč vy? 2: Moc se staráš. 1: Au. Proč mě mlátíte? 3: Udržujem rytmus, kvůli představení. 1: Už tomu nerozumím. 3: To je špatný. Neděláš nám radost. Tak co máš říct? 1: Nevím. Nevím. Au. Nevím. 2: Máš říct you re welcome. 3: Řekni mu you re welcome. Jestli ne 1: Au. 2: Řekni mu to, je tady za tebou. 1: You re welcome. 2: You re welcome my friend. 3: You re welcome my friend. Řekni mu to. 1: You re welcome my friend.

4 2: A mohl by ses na něj usmát. 1: You re welcome my friend. 3: Teď je to dobrý. Vidíš. Když chceš. 2: Teď se polibte. 1: Co? 2: Polib ho. Na památku. Uděláme fotku. Polib ho na tváře. Sylvain Levey: Pour rire, pour passer son temps - Regarde le. Qu est ce que tu vois? Un homme à terre. Les deux genoux à terre. Il tremble. Il a peut être froid.

5 Peut être. Il a baissé la tête. Il a honte. Honte de quoi? De ce qu il est. On ne voit pas ses yeux. Ce qu il en reste. Regardent le monde par en bas. Regardent jamais en face. Droit dans les yeux ils savent pas. Ne lui tourne jamais le dos. Faut pas. Compris. Compris. Sont capables de tout tu entends? J entends. Continuons. Qu est ce que tu remarques? Il a la bouche ouverte.

6 C est pour mieux respirer. Son nez. Tu vois. Il ne lui sert plus à rien. Il n a presque plus de dents. Il ne pourra plus jamais te croquer mon enfant. J aime bien quand tu plaisantes. Il est là, tout seul, face à nous, tout tremblottant avec son gros nez qui ne lui sert plus à rien. Pourquoi tu fais ça? Je croyais bien faire. Faut pas cracher compris. Jamais. Désolé je croyais. Jamais. On dirait qu il veut parler. Nous dire quelque chose. Il pourrait me dire merci.

7 C est vrai. Il a pas tort. Il apprend vite. C est la moindre des choses. Quand même. Prendra pas l initiative. Faut pas croire. C est pas leur habitude. C est à toi de demander. Demande lui. Toi. Dis moi merci. 4- Aie Quand même. C est la moindre des choses. Maintenant tu lui dis merci. Bien fort. Articule. Droit dans les yeux. Pour une fois. Et sans baisser la tête. Dis lui merci. Fais pas le résistant. Sinon. 4- Aie. Ca vaut mieux à l heure qu il est de dire merci. 4- Merci. Merci qui? Il sait pas qui je suis. Il sait pas comment je m appelle ma parole. Il m a jamais vu en colère celui là. Quand même. Peut pas se contenter de si peu. Faut pas.

8 C est pas leur rendre service. Veulent rien faire comme les autres. Rien branler. Tout leur est du. Merci qui? Regarde moi quand je te parle. Merci qui? Tu devrais répondre. 4- Merci monsieur. Beaucoup. Merci beaucoup monsieur. Merci. Merci beaucoup. Merci monsieur. Ben voilà. Faut se faire respecter avec lui. Du temps perdu à se faire respecter. De la salive pour rien. Merde alors. Et toi. Tu lui dis rien? Moi? Qu est que je dois lui dire? Réfléchis. Aucune idée. Je sais pas. Tu sais pas grand-chose. Toi. Faut tout vous apprendre. Toi comme lui. Alors. Tu dis quoi?

9 Je sais pas. J ai rien à dire. Aie. Pourquoi vous? T occupes. Aie. Pourquoi vous me frappez? Pour garder la cadence, faire le spectacle. Je comprends plus. C est pas bien. Tu nous déçois. Fais attention. Alors qu est ce que tu dois dire? Je sais pas. Je sais pas. Aie. Je sais pas. Tu dois dire you re welcome. Dis lui you re welcome. Sinon. Aie. Dis le à lui qu est là devant toi. You re welcome. You re welcome my friend. You re welcome my friend. Dis lui.

10 You re welcome my friend. Avec le sourire c est encore mieux. You re welcome my friend. C est bien. Tu vois. Quand tu veux. Maintenant embrassez vous. Quoi? Embrasse le. Pour le souvenir. Pour la photo. Embrasse le sur les deux joues.