Návrh konstrukce dřevěné lávky

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav základního zpracování dřeva Návrh konstrukce dřevěné lávky Bakalářská práce Brno 2014 JAKUB HAPALA

2

3 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci Návrh konstrukce dřevěné lávky vypracoval samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 Autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně, dne Jakub Hapala

4 Poděkování: Rád bych tímto poděkoval všem, kteří se podíleli na tvorbě této bakalářské práce, zvláště paní Ing. Heleně Křenkové za její trpělivost a cenné rady při vedení práce. Dále bych chtěl poděkovat svým přátelům, kteří mě podporovali a také přispěli svými věcnými poznámkami a především chci poděkovat své rodině za psychickou a finanční podporu při studiu.

5 Autor: Jakub Hapala Název bakalářské práce: Návrh konstrukce dřevěné lávky Abstrakt: Práce se zabývá návrhem lávky přes řeku Oslavu v obci Ivančice. Cílem první části práce je seznámit s historií, typologií, ochranou, materiály a zásadami navrhování dřevěných mostů na základě odborných publikací a technických norem. Druhá část bakalářské práce se věnuje návrhu konstrukce dřevěné lávky v obci Ivančice. Postupuje se od popisu plánovaného místa, přes popis samotné konstrukce, její účel, údržbu konstrukce, povrchovou úpravu až ke konečné vizualizaci vyhotovené pomocí softwaru Archicad 17. Klíčová slova: Lávka, dřevo, most, dřevěná konstrukce Author s name: Jakub Hapala Title of the thesis: Design of wooden footbridge Abstract: My bachelor s thesis is aimed at design of wooden footbridge over Oslava River located in a town Ivančice. The first part of my bachelor s thesis deals with history, classification, protection, materials and principles of design of timber bridges on the basis of technical publications and technical standards. The second part of my bachelor s thesis is devoted to the construction design of wooden footbridge located in Ivančice. It proceeds from a description of the planned location through the description of the structure, its purpose, maintenance of the construction, finishing up with the final visualization made using the Archicad 17 software. The keywords: Footbridge, wood, bridge, wood of construction

6 Obsah 6 Obsah 1 Úvod, cíl práce a metodika Úvod Cíl práce Metodika Historie mostů a lávek Mosty starověku Mosty středověku Novodobé dřevěné mosty a lávky Typologie Jednoduché mostní trámy Trámy zesílené sedly a vzpěrami Rošty Vzpěradla, věšadla, vzpínadla Příhradové Lepené, lamelované Řetězové Ochrana mostních konstrukcí Stavebně konstrukční ochrana Chemická ochrana Ochrana spojovacích prostředků Kontrola stavu konstrukce Prvotní kontrola Běžná kontrola Hlavní kontrola Mimořádná kontrola Materiál Lepené lamelové dřevo... 25

7 Obsah Typy lepených dřevěných profilů Řezivo Ocelové části Vrstvené dřevo, překližky Lepidla Cementotřískové desky Beton Konstrukce 28 7 Navrhování nosných konstrukcí Zásady navrhování Konstrukční materiál Dopravní požadavky Vliv překážky Geologické poměry Hledisko údržby a rekonstrukce Vliv estetiky a ekologie Mezní stavy použitelnosti Mezní stavy únosnosti Základní všeobecný koncept navrhování mostních konstrukcí Praktická část Návrhy dřevěné lávky Návrh Návrh Návrh Lokalita Účel Konstrukční spoje Povrchová úprava Doprava a montáž lávky Montáž severního pole... 37

8 Obsah Montáž jižního pole Montáž středového pole Položení mostní podlahy a osazení zábradlí Údržba lávky Prvotní kontrola Běžná kontrola Hlavní kontrola Vizualizace návrhu Diskuze Závěr Seznam použité literatury Zdroje fotografií Seznam obrázků Seznam tabulek a příloh Tabulky Přílohy Summary 46

9 Úvod, cíl práce a metodika 9 1 Úvod, cíl práce a metodika 1.1 Úvod Prvním stavebním prvkem pro stavbu mostů a lávek bylo jisto jistě dřevo. Už jen prostý kmen vyvráceného stromu, který spojil dva protilehlé břehy řeky, či překlenul strmou roklinku v lese, byl považován, nebo lépe využíván, jako dřevěná lávka. Samozřejmě, že se lávky a mosty, ruku v ruce s rozvojem civilizací a ubíhajícím časem, zdokonalily. Modernizovaly se konstrukce, opracování materiálu, začalo se užívat dokonalejších nástrojů a materiálů. Při stavbách se mimo dřeva také užívalo jiných materiálů, jako třeba cihel, kamene, mramoru, betonu a také oceli. I přes tohle všechno si dřevo zaslouží svou pozornost v tomto odvětví stavitelství i v dnešní době. Nejen v historii, ale i dnes se dřevo často používá při stavbách mostů a lávek po celém světě. Mosty či lávky se plánovaly vždy v místech, kde by stavba bylo co nejjednodušší, neekonomičtější a také, kde by co nejdéle vydržela. Vždy se vybírala taková místa, kde bylo pokud možno využít tamní surovinu, tak aby se nemusela složitě dopravovat. Vždy se uvažovalo také nad místem. Tím je myšleno místo, kde byla vzdálenost pro přemostění co nejmenší. Mnoho lidí se ptá: Jaký je rozdíl mezi lávkou a mostem? Lávka je mostní objekt, nebo jeho část určena výhradně chodcům a cyklistům nebo jen chodcům, anebo jen cyklistům. Jak je uvedeno na začátku, tyto objekty sloužily pro překonávání překážek v terénu, a tím i zkracování vzdáleností. Dnes se lávky staví i z důvodů jiných. Navrhují se například při revitalizacích parků, jako architektonické či technické skvosty, při uskutečňování cyklostezek či turistických tras, nebo i jako místa, kde se mohou lidé jen tak scházet.

10 Úvod, cíl práce a metodika Cíl práce Hlavním cílem této závěrečné práce bylo vytvořit návrh konstrukce dřevěné lávky pro chodce a cyklisty v obci Ivančice. Dále se práce zabývá dřevěnými mosty a lávkami od historie po současnost, konstrukčními systémy, materiály, zásadami navrhování, ochranou a údržbou těchto konstrukcí.

11 Úvod, cíl práce a metodika Metodika Teoretická část bakalářské práce je zpracována na základě odborné literatury a internetových zdrojů. Všechny kresby, pokud není uvedeno jinak, kreslil sám autor bakalářské práce. Předlohami pro tyto kresby byly fotografie od neznámých autorů. Obrázky 1 a 2 byly překresleny z knihy Dřevěné mosty. Obrázky 8 až 12 autor vytvořil pomocí softwaru Archicad 17. Praktická část začíná zmapováním lokality, pokračuje různými variantami návrhů dřevěné lávky, ve formě jednoduchých skic tužkou, a pro lepší představu i ve formě vizualizací. V závěru dochází k výběru optimální konstrukce a vypracování 3D návrhu a technické dokumentace dřevěné lávky v programu Archicad 17.

12 Historie mostů a lávek 12 2 Historie mostů a lávek 2.1 Mosty starověku Dřevěné mosty se stavěly i přes velké řeky již ve starověku. Například v roce 625 př. n. l. byl Ancem Marciem postaven dřevěný bárkový most přes řeku Tiberu v Římě s názvem Pons Sublicius (Obr. 1). Je to nejstarší římský most, o němž se zachovaly písemné zprávy. Byl složen z dřevěných kůlů, trámů, svlaků a prken, bez železných spojovacích prvků, takže v čase nebezpečí (např. v době povodní, nebo válek) se mohl celý most rozebrat a po odeznění nebezpečí opět složit [1]. Obr. 1 Znázornění mostu Pons Sublicius, jak jej nakreslil Rondolet podle starých popisů [1] Ze starších dřevěných mostů, s podobnou konstrukcí jako most přes Tiberu, je možné zmínit Caesarův most přes Rýn, postavený Caesarem v galské válce r. 57př. n. l. a podruhé r. 55 př. n. l. Místo, kde stával tento most, není přesně známo. Byl dlouhý 430 m a byl postaven za 10 dní. Bohužel, po následujících 18. dnech, kdy se Caesar se svými vojáky vracel, byl most stržen. Podpory tohoto mostu tvořily čtyřnohé kozy lichoběžníkového tvaru. Na každé straně byly dvě nohy spojené příčlemi zapuštěnými do oblých výřezů, podobaly se mohutnému žebříku. Každá noha byla vzepřena po i proti proudu vody šikmou vzpěrou zabodnutou hrotem do dna řečiště. Na kozách byly položeny podélné kuláče, přes ně příčné prahy, a na nich mostní podlaha [1]. Konstrukce je vyobrazena jednoduchým náčrtem na obr. 2.

13 Historie mostů a lávek 13 Obr. 2 Znázornění konstrukce Caesarova mostu přes řeku Rýn [1] 2.2 Mosty středověku Za zmínku také stojí další historicky doložený dřevěný most. A to most, který stával v místech soutěsky Železná Vrata na Dunaji. Ta se nachází na konci středního toku Dunaje, na hranicích Srbska a Rumunska. Tento most byl vzpěradlové konstrukce, která byla položena v polích na kamenné pilíře. Byl postaven v letech 103 až 105. Most dlouhý asi jeden kilometr se skládal z 20 polí dlouhých asi 35 m. Pilíře byly široké přibližně 18 m, přičemž jejich výška mohla být až 45 m. Aby mohl být most postaven, musel se tok řeky svést do uměle vytvořeného kanálu [1]. Jak mohl most vypadat je vyobrazen na kresbě od neznámého autora (viz Obr. 3). Obr. 3 Kresba Apollodorova mostu v místě soutěsky Železná vrata [A] Také ve Švýcarsku se stavěly dřevěné mosty. Například most s názvem Kapellbrücke (viz. Obr. 4) je jedním ze symbolů města Lucern. Most byl vystavěn v roce 1333 přes řeku Reuss. Jedná se o dřevěný zastřešený most dlouhý 222 metrů. Samozřejmě že byl, jako většina mostů, několikrát obnovován. Poslední

14 Historie mostů a lávek 14 z největších oprav zažil roku 1993, kdy byla část mostu obnovena po zasažení požárem. Dílo je dřevěné s tesařsky vázanou konstrukcí [6]. Most se dá svou hodnotou přiblížit našemu Karlovu mostu v Praze s tím rozdílem, že Karlův most je zdoben kamennými sochami a most v Lucernu zdobí v krovové části trojúhelníkové desky s náboženskými motivy. Obr. 4 Kresba historického dřevěného mostu Kapellbrücke, Lucern, Švýcarsko V Praze stával, přibližně v místech nynějšího kamenného Karlova mostu, dřevěný most. Byl to předchůdce i neméně známého Juditina mostu. Šlo spíše o dřevěnou lávku. Most sloužil hlavně jako komunikace pro pěší, protože jeho konstrukce byla opravdu lehká a neunesla by vozy s těžkými náklady. Nejednalo se pouze o jeden jediný most. Lávky tohoto typu byly vybudovány několikrát. Tím, že byla jejich konstrukce velmi jednoduchá, tak je každá vysoká voda strhla. Poslední dřevěný most byl zničen roku Z toho důvodu byl také později nahrazen již známějším Juditiným kamenným mostem. Bohužel, i tento most byl stržen povodní roku 1342 a nahradil jej dodnes stojící Karlův most [1]. 2.3 Novodobé dřevěné mosty a lávky Dalším pražským, dnes již bývalým dřevěným mostem, byl provizorní předchůdce Libeňského mostu spojujícího pražské části Libeň a Holešovice (viz Obr. 5). Most byl postaven v roce Skládal se z obloukové 40 m dlouhého mostní konstrukce v pravém poli a z 21 kombinací věšadlových a vzpěradlových konstrukcí o délce polí 18 m a v jednom případě 30 m. Jeho nástupce byl stavěn v letech 1924 až Most byl také několikrát za svou dobu služby přejmenován (Baxův, Stalingradský, Libeňský). Most byl stejné konstrukce jako most císaře Františka Josefa I. (most Legií). Jeho podobu můžeme vidět na dobové fotografii z roku 1891[4].

15 Historie mostů a lávek 15 Obr. 5 Dobová fotografie starého mostu Legií [B] Dalším zajímavým příkladem je most pro pěší a cyklisty přemosťující Main- Donau-Kanal (Německo 1987). Má celkovou délku 190 m a je prvním mostem vyrobeným ve tvaru taženého pásu v takové délce. Řetězová konstrukce tvořená 9 lepenými lamelovými prvky o průřezu 220/650 mm zakřivenými do tvaru lana, je podepírána třemi příhradovými pilíři tvaru V postavených na betonových základech. Jednotlivá pole mají rozpětí 30 m, 32 m, 73 m a 35 m. Spojovací prvky hlavní konstrukce jsou vyrobeny z ocelové litiny nebo nerezavějící oceli. Lepené prvky byly prefabrikovány v délkách od 32 do 43,5 m. Na staveništi pak byly, následně spojeny. Na tento most se použilo 320 m 3 lepeného lamelového dřeva a na podlahu bylo použito 665 m 2 dřeva Bongossi [6]. Obr. 6 Most pro pěší a cyklisty přemosťující Main-Donau-Kanal [C] V České republice je kulturní památkou most v obci Černvír (Obr. 7), asi 40 km od Brna, směrem na Bystřici nad Pernštejnem. Je zřejmě nejstarším u nás

16 Historie mostů a lávek 16 dochovaným dřevěným silničním mostem (dnes už jen jako památka), je z roku Přemosťuje řeku Svratku, jeho rozpětí je 32 m a šířka činí 2,6 m. Jako nosný systém je zde užito věšadlo [5]. Most je uložen na kamenných pilířích. Konstrukce je v průměrné výšce 4 metrů nad vodní hladinou. Most je zastřešen sedlovou střechou pokrytou dřevěným šindelem. Obr. 7 Kresba dřevěné lávky v obci Černvír Po celém světě je mnoho zajímavých dřevěných mostů, jak historických tak i moderních. O mnoha z nich se můžeme dočíst v odborných literaturách, časopisech, encyklopediích apod.

17 Typologie 17 3 Typologie U mostního stavitelství je velmi těžké typologicky rozdělit jednotlivé konstrukce. Každý návrh je svým způsobem originální a u spousty staveb lze říci, že tvoří vlastní kategorii. Ale, i přesto je možné uvést několik základních hledisek, podle kterých lze mosty dělit [4]. Třídění a typologii mostních objektů zahrnuje norma ČSN , Mosty Terminologie a třídění, Typologii mostů je možno dělit podle následujících hledisek: Podle materiálu: Kamenné Dřevěné Betonové Železné Zděné Kombinace předchozích Podle rozpětí: Malé do 10 m Střední do 30 m Velké nad 30 m Podle využití: Silnice, dálnice Železnice (vlak, metro) Průplavní, tzv. akvadukty Pro pěší a cyklisty Zvláštní mosty, technologické a potrubní Kombinace předchozích Podle doby užití: Trvalé, definitivní Dočasné, provizorní, vojenské mostní soupravy Podle poloho mostovky vzhledem ke konstrukci: S horní mostovkou S mezilehlou mostovkou S dolní mostovkou, uzavřené nebo otevřené S mostovkou zavěšenou S mostovkou podepřenou Dřevěné mosty: Jednoduché mostní trámy Trámy zesílené sedly a vzpěrami

18 Typologie 18 Rošty Vzpěradla, věšadla, vzpínadla Příhradové Lepené (obloukové, přímé) Řetězové 3.1 Jednoduché mostní trámy Tato jednoduchá nosná konstrukce se používá hlavně u mostů menších rozpětí. Pro nosníky lze použít kulatiny, povalů anebo hraněných trámů. Kulatina se používá i v dnešní době hlavně na mosty či lávky provizorní, u kterých se může ušetřit za práci při opracování. Na definitivní mosty se užívá již trámů hraněných a povalů. Trámy se ukládají na pozednice, které se umísťují na zděné pilíře nebo opěry. Důležité je odsazení líců pozednic od líců zdiva. Konce hlavních trámů musejí být uloženy s dostatečnými přesahy [7]. 3.2 Trámy zesílené sedly a vzpěrami Sedlo je krátký trámek, uložený na stativ, kleštiny nebo pozednici, kterým se hlavní trám nad podporami podkládá a který se s ním spojuje pomocí spojovacích prvků, jako jsou svorníky, kolíky, hřebíky apod. [7]. 3.3 Rošty Jedná se o dřevěný nosník, zhotovený ze dvou či více trámů, položených na sebe a spojen konstrukčními spoji, tak aby při průhybu pracovaly jako jeden celek. Tyto rošty by měly teoreticky mít větší pevnost než nosníky z jednoho kusu dřeva, avšak v praxi tomu tak není, protože při bobtnání a sesychání dřeva dochází k uvolňování spojovacích prvků. Rošty se používají na hlavní nosníky mostů menších rozpětí a také na hlavní trámy vzpěradlových a věšadlových konstrukcí [7]. Rošty třídíme: Rošty sešroubované Rošty seskobené Rošty kombinované Zazubené rošty Hmoždíkové rošty Špalíkové rošty 3.4 Vzpěradla, věšadla, vzpínadla Používáme tam, kde je, nebo může být, zatížení příliš velké vzhledem k rozpětí mostu. Proto se konstrukce podepírá na jednom nebo více místech. Vzpěradlům dáváme přednost z těchto důvodů: nosná konstrukce je částečně chráněna

19 Typologie 19 mostovkou před povětrnostními vlivy; spoje vzpěradel jsou namáhány na tlak a ohyb, takže je jednodušší je sestrojit; při porušení mostovky je snadnější její oprava popřípadě výměna. V případech, kde je nedostatečná konstrukční výška, můžeme použít kombinaci vzpěradel a věšadel [7]. Vzpěradlové mosty Vnitřní podporu trámu jednoduchého vzpěradla tvoří vzpěry, které se opírají kolmo seříznutými konci o jednoduchý nebo dvojitý průvlak, do něhož vnikají nízkým čepem, nebo se osazují do ocelových botek zapuštěných do trámů. Konce trámů nesmí být uloženy ve zděných kapsách, protože kdyby tak bylo učiněno, konec vzpěry nebude dostatečně odvětrán a tím dochází k hnilobě [7]. Obr. 8 Příklad vzpěradlové konstrukce Věšadlové mosty Většinou mívají pouze dva hlavní nosníky. Hlavní trámy se ukládají na koncích na jednu nebo dvě pozednice nebo stativy a také na průvlacích zavěšených na věšadlech. U věšadel je složitější provézt spoj, jelikož věšadla jsou namáhána na tah. Proto se často užívá ocelových objímek, příložek a pásků [7]. Obr. 9 Příklad věšadlové konstrukce

20 Typologie 20 Vzpínadla Jedná se o konstrukce obrácené věšadlům. Jsou buď jednoduché, nebo vícenásobné. Hlavní trám je namáhán na tlak a ohyb. V závislosti na rozpětí je možné použít buď jeden (od 6 do 8 m) nebo více nosných sloupků (8 až 10 m). Táhla mohou být z ocelových plochých pásů, anebo také z ocelových lan [7]. Obr. 10 Příklad vzpínadlové konstrukce 3.5 Příhradové Tuto konstrukci lze použít i při rozpětích až 25 m i více. Jedná se o nosníky vyrobené z prutových hranolů, které se navzájem spojují ve styčných bodech. Tyto soustavy jsou trojúhelníkového, čtvercového nebo kosoúhlého tvaru. Vznikly hlavně proto, že při možnosti velkého zatížení, jinak řečeno větší únosnosti konstrukce, byla velká úspora materiálu při velkých rozpětích [7]. Obr. 11 Příklad příhradové konstrukce 3.6 Lepené, lamelované Nosníky spíše moderní. Jde o spojení lamel tvořených dřevěnými deskami, které se navzájem ve vrstvách lepí. Lepené nosníky mají velkou výhodu v škále

21 Typologie 21 možných tvarů a průřezů. Je pravda, že i v minulosti se používaly podobné nosníky, avšak nebyly spojeny lepením, ale svorníky nebo hřebíky. Při použití oblouků je velkou výhodou, že se oblouk v podstatě stává věšadlem, vzpěradlem i vzpínadlem dohromady. Tudíž má mnohostranné využití [7]. Obr. 12 Příklad lepeného lamelového konstrukčního systému 3.7 Řetězové Konstrukce vytvořená ze segmentů, které po svém uložení na piloty či pilíře připomínají tvar řetězu či lana. Tato konstrukce je v oboru stavitelství mostů již velmi rozšířená, avšak co se týče dřevěných mostů, dá se mluvit o relativně nové nosné konstrukci [7].

22 Ochrana mostních konstrukcí 22 4 Ochrana mostních konstrukcí Jedním ze zásadních problémů dřevěných lávek a mostů je zajištění jejich trvanlivosti. Samozřejmostí je co nejdéle prodloužit jejich životnost. Již při návrhu je nutné se soustředit na několik hlavních činitelů působících negativně na trvanlivost konstrukce. Do této skupiny se zahrnují: povětrnostní vlivy, eroze, vzlínající vlhkost, dřevokazní škůdci, dřevokazné houby a plísně a také celkově nevyhovující návrh konstrukce. V případě působení vzlínající vlhkosti, je nutností věnovat pozornost nebezpečným místům nebo lépe detailům, ve kterých může k tomuto jevu docházet. Jedná se například o mostní piloty, které jsou z části v půdě a z části na vzduchu, nebo o částech pilířů mezi normální hladinou a vysokou hladinou řek či potoků. Samotné zvyšování vlhkosti výrazně snižuje pevnost dřeva. Při opakovaném bobtnání a sesýchání dochází k degradaci dřeva a to tvorbou výsušných trhlin, které snižují pevnost dřeva, nebo může docházet k tvarovým změnám průřezů, ovlivňujících pevnost spojů. Při vyšší vlhkosti se dřevo stává náchylnějším vůči napadení dřevokaznými houbami. Také je vhodné věnovat pozornost vlivu orientace na světové strany. Na severní straně, která bývá méně vystavovaná teplotním výkyvům oproti straně jižní, méně dochází k vlhkostním rozdílům. Což má vliv na rychlost napadení houbami a plísněmi. Čím menší vlhkostní rozdíly tím je rychlost napadení či rozšiřování pomalejší. Jelikož předmětem ochrany je zabránit všem těmto negativním účinkům, je nutné použít odpovídající ochranu dřevěné konstrukce. Užívá se ochranných nátěrových hmot, fungicidní či insekticidní impregnační prostředky, retardéry hoření, také bandážování již zmíněných pilot zapuštěných do půdy. Za konstrukční ochranu lze považovat i zastřešení mostů či lávek. Také se musí zajistit dostatečný odvod srážkových vod, v případě že most či lávka není zastřešena, je potřeba zabezpečit dostatečný odvod srážkových vod. V případě užití kovových spojovacích prvků, je nutné opatřit prvky povrchovou úpravou tak, aby nedocházelo ke korozi. Jednou z nejčastějších úprav je žárové pozinkování, pokud je ocel vystavena agresivnějšímu prostředí, je vhodnější použít nerezavějící ocel. 4.1 Stavebně konstrukční ochrana Je jednou z nejdůležitějších způsobů ochrany dřevě. U dřevěných mostů a lávek se touto ochranou většinou myslí zastřešení konstrukce tak, aby se srážková voda nedostávala k nosné konstrukci a nedocházelo k jejímu smáčení. Pokud se ovšem s konstrukcí zastřešení v návrhu neuvažuje, ať už je to například z důvodu architektonického, nebo jiných okolních podmínek, je možné tento problém vyřešit i jinak. Jedním ze způsobů může být, že ochranou funkci nosné konstrukce převezme mostovka, druhou možností je zakrytí konstrukce obkladem. V obou případech musí být zabezpečen odtok srážkových vod, například šikmým obložením, odtokovými kanálky, nebo svody [6].

23 Ochrana mostních konstrukcí Chemická ochrana Nejběžnějším způsobem jak docílit optimální chemické ochrany řeziva dřeva nebo lepených lamelovaných prvků, je impregnace solemi (CKB, CKF) [6]. Například RESISTANT CKB je produkt vyráběný firmou Avenarius Agro zabývající se stavební chemií. Jde o fixační sůl na bázi chrómu, mědi a bóru, rozpustná ve vodě. Je účinná proti dřevokaznému hmyzu a houbám, odolný proti povětrnostním vlivům. Nanáší se máčením, ale vhodnější je průmyslová tlaková impregnace. Je určen pro exteriérové expozice. Po impregnaci se stává nerozpustnou a nevyluhovatelnou čímž zaručuje velmi trvanlivou ochranu. Při impregnování touto látkou dřevo získává žluté zbarvení a po fixaci získá zbarvení šedozelené. Pokud je žádoucí hnědé zbarvení, je možné do roztoku přidat i pigmentové složky [13]. 4.3 Ochrana spojovacích prostředků Spojovací prostředky je nutné také chránit. Jedná se tedy především o ocelové prvky, které podléhají korozi vlivem působení vlhkosti. Tyto prvky je vhodné opatřit například žárovým pozinkováním, nebo použít nerezavějící oceli, jako třeba Cr, Ni, Mo [6]. 4.4 Kontrola stavu konstrukce Kontrolu stavu konstrukce je možné dělit do několika skupin. Prvotní, běžná, hlavní a mimořádná kontrola Prvotní kontrola Jde o prohlídku, která se koná před zahájením provozu. Při této prohlídce se kontroluje, zdali byla konstrukce vyrobena přesně a odborně podle zadaného návrhu. Také se provádí zatěžkávací zkouška, například předem určenými vozidly. Při této zkoušce se měří průhyb konstrukce, který musí být menší nebo maximálně roven vypočteným hodnotám [7] Běžná kontrola Kontrola se provádí v předem určených pravidelných intervalech (jednou, popřípadě dvakrát do roka). Kontrola obsahuje prohlédnutí nosných trámů, jejich poškození nebo tvarové změny, dále pevnost spojů a stav mostovky. Kontrolu provádí odborný technik pověřený správou mostu [2] Hlavní kontrola V případě hlavní kontroly je vyžadováno překontrolování stavu celého mostu. Kontrola zahrnuje vliv povětrnosti na povrchovou úpravu, tvoření trhlin ve dřevě, delaminace lepených lamelových nosníků, mechanické poškození, vlhkost dřeva,

24 Ochrana mostních konstrukcí 24 růst dřevokazných hub a hromadění nečistot. Tato prohlídka se opakuje každých 3 5 let [6] Mimořádná kontrola Konají se převážně po zasáhnutí živelnými katastrofami, ale také v případech, kdy dojde k nebezpečnému oslabení průřezů nosných prvků, pokud je nebezpečí sesuvu půdy anebo v případě dopravní nehody. Rozsah kontroly je podobný jako u hlavních prohlídkách [2]. Na základě hlavní nebo mimořádné kontroly mohou být nařízeny opětovné zatěžkávací zkoušky mostu [2].

25 Materiál 25 5 Materiál 5.1 Lepené lamelové dřevo V České republice se začalo vyrábět v roce Maximální rozměry prvků v dnešní době u nás je šířka 0,24 m, výška 2,0 m a délka 32,0 m [5]. Pro výrobu lepených prvků se užívá sušených, hoblovaných, délkově nastavovaných lamel. Podobně jako KVH hranoly se tyto lamely délkově nastavují cinkovým spojem. Tím, že se při výrobě vyřežou všechny vady přirozeně rostlého dřeva (suky, smolníky, trhliny), nám vzniká kvalitní surovina pro výrobu těchto lamel. Po tom co se lamely slepí do požadovaného profilu, zajišťují nám lepší tvarovou stálost než u jednoduchých profilů s přirozeně rostlého dřeva. Další výhodou tohoto způsobu výroby nosných trámů je i možnost vytvoření nosníků s takovým poloměrem, rozpětím a takovou nosností, která by s běžnými dřevěnými nosníky, byla jen stěží možná [8] Typy lepených dřevěných profilů Na nosné prvky se zpravidla používají hranoly profilů DUO/TRIO. Název těchto profilů vychází z počtu lamel, ze kterých se prvek skládá. Standardní délky těchto trámů jsou 13 v některých případech i 16 m, což ovlivňují hlavně dopravní nákladní prostředky. Při překročení těchto délek, šířek 2,5 m a výšek 3,5 m, se náklad označuje jako nadměrný a zajišťují se výstražné majáčky, doprovodná vozidla popřípadě i policejní doprovod. Avšak nosníky s délkou až 40 m nejsou žádnou zvláštností [9]. Prvky se řídí normou ČSN EN (732831) A Dřevěné konstrukce - Lepené lamelové dřevo a lepené rostlé dřevo, BSH (GLT) hranoly. BSH je zkratka pocházející z německého slova Brettschichtholz. V překladu toto slovo znamená lepené lamelové dřevo. V anglickém jazyce je tento název Glued Laminated Timber, někdy také zkráceně Glulam. Délky jsou velmi variabilní, a v případě, že nosník nelze vytvořit v jednom kuse, dá se vyrobit po částech a následně slepit dohromady [8]. 5.2 Řezivo I přes velkou konkurenci lepených materiálů a materiálů na bázi dřeva má běžné řezivo stále své uplatnění. Každé dřevo má své specifické vlastnosti a tím i své konstruktivní využití. Smrkové dřevo je nejčastěji používané dřevo pro stavební konstrukce. Mírně smolnaté s nevypadavými suky. Měkké, pružné s nízkou hmotností. Používá se především na výrobu lepených lamelových profilů [5], a také ve formě opracované kulatiny a řeziva. Využití se na nosné prvky a prutové soustavy. Jedlové dřevo má pravidelnější růst než smrk, je horší z hlediska zpracování. Vykazuje menší poměr pryskyřice, někdy vypadavé suky. Je to měkké, pružné,

26 Materiál 26 ohebné a nosné dřevo. Oproti borovému a smrkovému dřevu má jedlové dřevo menší trvanlivost [5]. Použití je stejné jako u smrku [12]. Borové dřevo má větší počet suků, značný obsah pryskyřice zajišťuje větší odolnost proti vlhkosti. Je křehké, méně pružné. Nedoporučuje se na ohybem namáhané prvky. Po čase se mohou uvolňovat suky, což může snižovat pevnost z důvodu snížení plochy příčného průřezu. Velmi dobře se uplatňuje v prostředí, kde se mění suché a vlhké prostředí [5]. Modřínové dřevo je polotvrdé. Díky velkému množství pryskyřice je velmi trvanlivé a poměrně dobře odolává střídání sucha a vlhka. Dříve se používalo na krovy a velkých rozpětí. [5]. Dnes se uplatňuje na prvky v exteriérových expozicích, například na obklady, zábradlí, mostní podlahy a v některých případech i na nosné prvky ve formě lepených lamelových profilů a kulatiny [6]. Dubové dřevo je tvrdé, pevné, těžké, houževnaté a trvanlivé. Má vysokou pevnost v tahu a tlaku. Používá se na výrobu dřevěných hmoždíků, kolíků, klínů a podobně. V suchém a stálém prostředí vydrží 500 až 700 let, ve vodě je jeho trvanlivost prakticky neomezená [5]. Bukové dřevo je měkčí než dubové dřevo, méně houževnaté. Dřevo s horší odolností vůči působení vlhkosti. Většinou se používá pro výrobu dýh a překližek [5]. V některých případech pro výrobu lepených lamelových nosníků. Po prvé se tyto nosníky dočkaly uplatnění při stavbě švýcarského mostu Dörfli Brücke, kde byly využity pro věšadla s vysokým zatížením [6]. Většina ostatních listnatých dřev se v konstrukcích využívá pouze výjimečně, nebo se vůbec nepoužívá. Bongossi exotická dřevina použitá na mostní podlahu mostu pro chodce a cyklisty Main-Donau-Kanal v Německu [6]. Robinie kulatina ve formě sloupků, použitá v konstrukci přechodu pro chodce ve Werdenbergu (Švýcarsko) [6]. 5.3 Ocelové části Ocelové nosníky, plechy, šrouby, trubky, tenkostěnné průřezy a lana. Ocelové části musí být především chráněny antikorozními povrchovými úpravami. Také mohou být použity nerezavějící oceli, u níž antikorozní povrchová úprava není nezbytná. 5.4 Vrstvené dřevo, překližky Vrstvené dřevo je materiál velmi podobný překližce, s tím rozdílem, že směr vláken jednotlivých dýh je orientován rovnoběžně. Jako lepící médium se používají fenolické pryskyřice, které vytvrzují za vysokého tlaku a teplotě okolo 145 C. Tyto prvky se mohou následně rozřezat, a to na trámy, prkna a příruby k výrobě I-nosníků. Pevnost v ohybu se u těchto nosníků pohybuje okolo 50 MPa a jejich průměrný modul pružnosti přibližně MPa. Nosníky mají také vysokou objemovou stálost [12].

27 Materiál Lepidla Lepidla, používaná při výrobě lepených lamelových nosníků pro mostní konstrukce, musí svými vlastnostmi odpovídat podmínkám panujících v místě expozice. Myslíme tím například, odolnost vůči srážkové vodě, vůči vodním parám, odolnost slunečnímu záření apod. Lepení dřevěných konstrukčních materiálů zahrnuje norma [11]. 5.6 Cementotřískové desky Materiály s dobrými vlastnostmi, především odolností proti houbám, plísním, hmyzu, povětrnosti a podobně, jsou velmi trvanlivé, a nemusí se provádět žádná dodatečná chemická ochrana a žádná povrchová úprava [14]. Jejich využití spočívá převážně jako povrch mostovek, popřípadě jako obložení. 5.7 Beton Beton je materiál složený z kameniva, cementového pojiva, vody a popřípadě různých doplňkových látek zlepšujících jeho vlastnosti. Rozlišujeme 2 typy betonu. Beton prostý a beton vyztužený. Vyztužený beton obsahuje kromě základních materiálů a příměsí, také ztužující a předpínací prvky. Většinou jde o ocelové prvky ve formě sítí, anebo také ocelové pruty [11].

28 Konstrukce 28 6 Konstrukce Nosná konstrukce jedná se o část mostu, která přenáší účinky zatížení ze svršku na spodní stavbu; je tvořena všemi nebo jen některými z níže uvedených konstrukčních částí Jedná se o hlavní nosnou konstrukci, mostovka, ztužení, ložiska (Prvky, které přenáší zatížení z nosné konstrukce do spodní stavby a umožňuje pootočení, popř. posun), mostní závěry, spolupůsobící přesypávka, popř. nadezdívka, čelní zeď [10]. Mostovka plní dvě základní funkce: Nosná funkce mostovka je vedlejší nosný prvek, který převádí bodové zatížení (například kola automobilů) a rovnoměrně jej roznáší do hlavní nosné konstrukce [6]. Ochranná funkce především povrchová úprava mostovky má chránit nosnou konstrukci před povětrnostními vlivy, zejména před vlhkostí a mechanickým poškozením způsobeným provozem. [6]. Předpjaté dřevěné desky jde o způsob sloučení desek v poloze na stojato a v příčném směru, který se docílí pomocí ocelových lan popřípadě táhel, předepírající celou vazbu. Krajní prkna/fošny musí být z tvrdých dřevin (BK, DB), tak aby nedocházelo v místě zavedení k porušení dřeva. Tyto předpjaté desky mohou být jak lepené, tak i nelepené (viz Obr. 13). Při zvolení lepených desek se může dosáhnout větších rozpětí, avšak nelepené desky jsou ekonomičtější [6]. Obr. 13 Nelepená dřevěná předpjatá deska. (a) Ocelová předpínací tyč chráněná proti korozi, (b) směr rozpětí, (c) dřevěné přířezy smrk/jedle, (d) dubový okrajový prvek [6] Zábradlí je svislá nebo šikmá trvalá konstrukce, chránící osoby proti neúmyslnému pádu přes volný okraj pochůzné plochy nebo zabezpečující konstrukce proti vstupu do nebezpečných prostor. Rozdělují se podle typu výplně,

29 Konstrukce 29 podle přístupu osob na plochy a podle intenzity provozu na plochy. Důležitými parametry ochranných zábradlí jsou výška, šířka, tvar, popřípadě rozměr zábradelních madel, a pokud jsou mezi sloupky zábradlí mezery, tak i jejich rozestup. Má-li být plocha přístupná i pro zdravotně tělesně postižené osoby, musí být zábradlí upraveno prvky pro ochranu i těchto osob. Jedná se o zarážky pro slepecké hole a vodící tyče zábradlí, ty jsou určeny pro zabránění sjetí vozíku pro invalidy ze šikmých ramp. Zábradlí by mělo být také řádně odzkoušeno a to rázovou zkouškou. Kompletní požadavky na ochranná zábradlí, včetně postupu rázové zkoušky zahrnuje norma ČSN A Ochranná zábradlí, Obložení, bednění na obložení lze stejně jako na mostovku použít řezivo, materiály na bázi dřeva, nebo chemicky či tepelně upravené dřevo. Úkolem obložení je chránit mostní konstrukci před negativními degradačními činiteli. Při navrhování je možné vycházet z normy ČSN A Navrhování, výpočet a posuzování dřevěných stavebních konstrukcí Obecná pravidla a pravidla pro pozemní stavby, 2005; ČSN EN A Eurokód 5: Navrhování dřevěných konstrukcí, 2007; popřípadě ČSN A Ochranná zábradlí, Zastřešení pojmem zastřešení představuje konstrukci, chránící zbytek konstrukce před nepřízní počasí [5]. Konstrukce zastřešení je vyráběna ze stejných materiálů jako samotná konstrukce mostu. Jinak řečeno z přirozeně rostlých dřevěných trámů nebo lepených dřevěných trámů. Pokud jde o krytinu lze použít téměř jakákoli střešní krytina. Nejčastěji však jde o asfaltové, nebo dřevěné šindele, plechové krytiny či jiné lehké střešní krytiny.

30 Navrhování nosných konstrukcí 30 7 Navrhování nosných konstrukcí 7.1 Zásady navrhování Při návrhu mostu je základním specifikem účel, pro který bude objekt určen. Dále volba vhodného konstrukčního materiálu, dopravní požadavky, vliv překážky, kterou je potřeba přemostit, geologické poměry, posouzení údržby a případné rekonstrukce a neméně důležité jsou estetické a ekologické podmínky [11]. 7.2 Konstrukční materiál Volba konstrukčního materiálu je ovlivněna ekonomickým a technickým hlediskem. Z technických hledisek se jedná o délku přemostění, rozpětí konstrukce, výška, stavební výška, ovlivňující možnost stavebního postupu a montáže. Při ekonomickém posouzení je třeba zvážit náklady na stavbu, údržbu a případnou rekonstrukci [11]. 7.3 Dopravní požadavky V minulosti se musely trasy, případně komunikace podřizovat návrhu mostu. Tam, kde bylo nejvhodnější přemostit překážku, se musela vést cesta. Dnes, s pokrokem technologií a materiálů, lze realizaci přemostění podvolit plánu trasy. Avšak i přes to všechno je někdy nemožné splnit technické požadavky pro stavbu mostu, anebo jen s vynaložením vysokých nákladů [11]. 7.4 Vliv překážky Při návrhu je zapotřebí respektovat různé okolnosti. Jedná se například o umístění, tvar a kvalitu povrchů mostních pilířů. Pokud bychom umístily pilíř ve špatném místě, mohlo by docházet k ovlivňování proudění vodního toku, což by mohlo způsobit nechtěné a nadprůměrné vymílání říčního koryta. Pilíř musí být směrován tak, aby byl co nejvíce přizpůsoben proudění a to jak normální, tak i vysoké vody [11]. 7.5 Geologické poměry Realizace objektu by se měla vyhnout například místům, kde hrozí nadměrné sedání základových částí. Proto geologické poměry ovlivňují způsob zakládání staveb, zhotovení nosné konstrukce, vzdálenost a konstrukci pilířů, a tím i rozpětí konstrukce [11].

31 Navrhování nosných konstrukcí Hledisko údržby a rekonstrukce Při tomto hledisku se musí konstrukce navrhnout tak, aby byla později dobře kontrolovatelné. To znamená, aby se dala prohlédnout celá konstrukce a při nalezení závady ji opravit, popřípadě vyměnit [11]. 7.7 Vliv estetiky a ekologie Mostní objekt by měl být navrhnut způsobem, který bude co nejméně rušit celkový dojem okolního prostředí. Z hlediska ekologie nejsou mostní objekty zdrojem ekologicky závadných látek. Jde spíše o nadměrný hluk, případně výfukové plyny způsobené provozem mostu. Tyto negativní vlivy, by se měly omezit či zcela eliminovat vhodnou konstrukční ochranou [11]. 7.8 Mezní stavy použitelnosti Pokud nejsou kladeny žádné jiné požadavky, musíme ověřit, že: Musí být zachováno pružné chování konstrukce, aby se zamezilo odchylkám od předpokládané geometrie. Jsou sníženy průhyby a nerovnosti konstrukce, aby se zabránilo nežádoucím dynamickým účinkům způsobených užíváním komunikace. Jsou redukovány základní vlastní frekvence konstrukce, aby se zabránilo: o Kmitání, způsobené celkovým užíváním objektu nebo větrnými poryvy, negativně ovlivňující uživatele mostu. o Únavové poruchy prvků způsobené rezonančními jevy. Mezní stavy použitelnosti lze ověřovat prostřednictvím omezení deformací. Pro ověřování mezních stavů použitelnosti se používají charakteristické hodnoty zatížení [11]. 7.9 Mezní stavy únosnosti V případě návrhových modelů u rozdílné mezních stavů, musíme brát v potaz následující: Rozdílné vlastnosti materiálů (např. modul pružnosti, pevnost a způsob porušení); Rozdílné dlouhodobé chování materiálů (dotvarování, relaxace); Rozdílné vlastnosti materiálů při působení různých klimatických podmínek (teplota, změny vlhkosti) Rozdílné návrhové okolnosti (etapy budování, přeměna podepření). U konstrukcí nebo částí konstrukcí, u kterých jsou síly nebo napětí atd. závislé na čase musíme provést posouzení na začátku a na konci příslušné návrhové situace [5].

32 Navrhování nosných konstrukcí Základní všeobecný koncept navrhování mostních konstrukcí. Tab. 1 Postup ochrany dřeva [5] Etapa Cíl Opatření Koncepce lávky či mostu Volba materiálů Návrh detailů Návrh chemické ochrany Návrh povrchové ochrany Vyloučit či snížit účinek povětrnosti Předejít poškození odpovídající volbou materiálů Předejít nepříznivým následkům sesychání a bobtnání dřeva v důsledku styku s vodou Předejít napadení dřevokaznými houbami a hmyzem Předejít zvětrání povrchů, zajistit rozměrovou stabilitu a předejít trhlinám, omezit chemickou ochranu proti houbám a dřevokaznému hmyzu Zastřešit nebo zakrýt hlavní konstrukci Použít buď přirozeně trvanlivé dřevo, nebo dřevo chráněné impregnací, snížit vlhkost dřeva během montáže Krýt vodorovné povrchy, spoje a koncová vlákna dřeva, zajistit rychlé vysoušení namoklých částí Použít tlakovou impregnaci chemickými roztoky Natřít dřevo několika barevnými nátěry

33 Praktická část 33 8 Praktická část 8.1 Návrhy dřevěné lávky Návrh 1 Jedná se o velmi jednoduchou trámovou konstrukci zavětrovanou ondřejskými kříži, podepřenou na dvou dřevěných pilířích. Pilíře jsou složeny z 6 sloupů, které v párech tvoří tvar písmene X. Tento tvar, mimo nosné funkce, zajišťuje i příčné zavětrování. Zábradlí je tvořeno z trámků a sloupků a vyplněno trámky, připomínajícími svým vzhledem taktéž písmeno X. Mostní podlaha je tvořena z modřínových fošen. Lávka je vyobrazena na obr. 14, a také v přílohách A a B. 1,8 m 2,25 m 30 m Obr. 14 Konstrukční varianta dřevěné lávky č Návrh 2 Ve druhém návrhu dřevěné lávky jsou jako podpůrné prvky použity dva oblouky. Oblouky jsou spojeny v 1/3 a ve 2/3 své výšky pomocí příčných trámů. Na trámech jsou položeny nosníky, na kterých leží fošnová podlaha. Zábradlí je tvořeno ze sloupků, které jsou svázány trámkem sloužícím jako madlo. Výplň zábradlí tvoří prkna ve vodorovné poloze zadlabané do sloupků zábradlí. Jednotlivá pole zábradlí jsou od sebe rozlišeny různou výškovou úrovní prken, která zábradlí vyplňují. Vzhled lávky je možné vidět na obr. 15, popřípadě v přílohách C a D.

34 Praktická část 34 1,85 m 2,25 m 30 m Obr. 15 Návrh lávky s obloukovými podpěrami Návrh 3 Jelikož návrh 1 a 2 shledal autor jako příliš běžné varianty, vytvořil návrh 3 a následně se rozhodl tento návrh blíže specifikovat a věnovat se jeho podrobnějšímu představení. Nosná konstrukce navrhované dřevěné lávky v Ivančicích se skládá z 6 lepených lamelových nosníků o průřezu 285/400 mm. Jedná se o systém jednoduchých trámů. Trámy jsou volně uloženy do kamenných vyzdívek splývajícími s povrchem okolního terénu. Celková délka lávky je 30 m, šířka 2,8 m. Lávka je složena ze 3 polí podepřených sloupovými podporami ve tvaru trojúhelníku s vrcholem na betonových základech pomocí ocelových patek (viz Obr. 16 a Příloha I). Obr. 16 Ocelová patka pro ukotvení dřevěných podpěr Severní pole má délku 9,2 m, jižní pole je o délce 4,2 m a středová plošina bez nájezdových ramp má 7,6 m. Nájezdové rampy jsou dlouhé 5,1 m a jejich sklon činí 11. Severní pole, jižní pole a středová plošina jsou opatřeny zábradlím

35 Praktická část 35 z masivního panelu o tloušťce 150 mm. Zábradlí je sklopeno o 5 směrem od konstrukce. V panelech jsou také vyřezány otvory o rozměrech 100/700 mm. Hrany otvorů jsou z vnější strany zkoseny pod úhlem 35. Zábradlí nájezdových ramen je tvořeno dvěma trámky 150/150 mm, mezi nimi vznikla z trámků o stejných dimenzích, jednoduchá příhrada. Jelikož podpory leží v korytě vysoké vody, je zvoleno zakládání na pilotách. Každý pilíř je založen na 4 pilotách. Na pilotách jsou usazeny betonové kvádry vyčnívající nad okolní terén, do kterých se později osadí podpůrné pilíře. Středovou plošinu podepírá z obou stran šestice sloupů uložených pod úhlem 40. Krajní pole podepírá taktéž šestice sloupů uložených pod úhlem 60. Sloupy mají průřez 150/300 mm. Jednotlivé páry podpůrných sloupů jsou ve svých polovinách svázány pomocí dřevěných trámků o průřezech 150/200 mm a zavětrovány ondřejskými kříži. Mostní podlahu tvoří dubové fošny o tloušťce 50 mm. Mezi fošnami jsou 5 mm spáry pro odvod srážkových vod. Náhled na navrhovanou lávku se základními rozměry na obr. 17, případně v příloze E a F. Příčný a podélný řez konstrukcí přiložen v podobě příloh G a H. 2,8 m 3,25 m 30 m Obr. 17 Návrh dřevěné lávky vytvořené v programu Archicad Lokalita Pro návrh dřevěné lávky pro pěší a cyklisty jsem ke své bakalářské práci vybral nahrazení již stávající ocelové lávky v Ivančicích u Brna (obr. 18). Mnohokrát jsem projížděl na kole přes stávající lávku v obci Ivančice, a když mi vedoucí mé bakalářské práce nabídla, abych vypracoval návrh dřevěné lávky, volil jsem toto místo, které mi nabízelo mnoho možností pro tvorbu návrhu. Lávka zde přemosťuje řeku Oslavu v délce 30 metrů. Lávka leží na červené turistické značce, na které se nachází spousta zajímavých míst. Je možné se po ní dostat například k románskému kostelu sv. Petra a Pavla v Řeznovicích, zámku Hrubšice, zřícenině hradu Templštejn, vodní nádrži Mohelno poblíž, které se nachází jaderná elektrárna Dukovany a zřícenina hradu Rabštejn, a tak dále až do města Třebíč. Lávka je proto velmi využívána jak chodci, tak i cyklisty a já se rozhodl vytvořit alespoň návrh nové dřevěné lávky (obr. 14), z důvodu inovace a zkrášlení celkového okolí.

36 Praktická část 36 Obr. 18 Stávající ocelová lávka v Ivančicích 8.3 Účel Lávka bude sloužit pouze pro chodce a cyklisty. V krajních případech koncepce a dimenze konstrukce lávky dovolí projetí lehkých vozidel údržby a zprávy této dřevěné lávky, kterou bude mít na starosti obecní úřad v Ivančicích u Brna. 8.4 Konstrukční spoje Všechny trámy o větších dimenzích jsou k sobě spojeny v každém styčném bodě dvěma svorníky. Fošnová podlaha je přišroubována k nosným trámům zápustnými vruty. Zábradlí je ukotveno k nosným trámům pomocí šroubů, ve dvou řadách. Zábradlí je, v částech šikmých ramp připevněno k masivním částem zábradlí pomocí tesařských spojů. Všechny části konstrukce musejí být opatřeny konstrukčními spoji ještě před samotnou montáží lávky. 8.5 Povrchová úprava Jelikož je konstrukce lávky vystavena povětrnostním vlivům je důležité věnovat velkou pozornost povrchové úpravě. Mimo důležitou impregnaci proti dřevokazným škůdcům se konstrukce opatří nátěrem tenkovrstvé lazury DELTA Hydrolasur plus 5.10, což je vodou ředitelný nátěr. Nanáší se štětcem, stříkáním, nebo máčení. Povrch musí být důkladně očištěn od prachu a mastnot. Nátěrová hmota bude nanesena ve 3 vrstvách, každá po 3 hodinách. Zvolený odstín je pinie/borovice Vlhkost dřeva při nanášení nesmí přesáhnout 18 %, a zároveň jít pod hranici 8 %. Teplota okolního prostředí musí být vyšší než 8 C. Výtěžek 7-14 m 2 /l [13].

37 Praktická část Doprava a montáž lávky Lávka je složena ze samostatných prvků maximální délky 9,2 m, proto je vhodné ji přepravit pomocí nákladních aut na místo stavby a tam ji posléze zkompletovat. Kamenné podezdívky a základy musejí být připraveny dostatečně dlouhou dobu před samotnou montáží lávky z důvodu vytvrdnutí betonu. Po připravení místa stavby a dopravení lávky na místo určení se pomocí jeřábu postupně konstrukce poskládá. Skládání lávky bude probíhat v pěti fázích: montáž severního pole, montáž jižního pole, montáž středové pole a osazení zábradlí Montáž severního pole Jako první se smontuje severní pole. První se osadí podpůrné sloupy na betonové základy. Určí se jejich sklon a v tomto sklonu se zajistí pomocí dřevěných kůlů, nebo ocelových tyčí. Následně se na sloupy položí lamelové nosníky. Všechny tyto prvky se spojí pomocí svorníků. Celá tato část musí být podepřena až do doby zkompletování celé lávky Montáž jižního pole Montáž jižního konce lávky bude probíhat podle stejného postupu jako konec severní Montáž středového pole V této fázi montáže se uloží dvě zbývající šestice podpůrných sloupů, které se hned, po umístění do požadovaného sklonu, spojí pomocí dřevěných trámků, opatří se ondřejskými kříži a nakonec se zavětruje proti vertikálnímu vyklonění. Dřevěné trámky se upevní k podpůrným sloupům pomocí svorníků. Ondřejské kříže a vertikální zavětrování se připevní ke konstrukci pomocí tesařských spojů. V následujícím kroku se položí trámy nájezdových ramen. Jako poslední nosná část se osadí nosníky středového pole a taktéž se připevní pomocí svorníků k již dokončené konstrukci. Posledním krokem v této fázi bude zavětrování všech nosníků ondřejskými kříži Položení mostní podlahy a osazení zábradlí V prvním kroku poslední fáze se k nosným trámům přišroubuje mostní podlaha ve formě fošen. Po dokončení se lávka opatří zábradlím. Závěrem se celá lávka natře nátěrovou hmotou.

38 Praktická část Údržba lávky Jako u každé stavby se určí rozsah kontrol a doba rozestupů mezi samotnými kontrolami Prvotní kontrola Po dokončení lávky se zkontroluje přesnost a správnost provedení konstrukce a provede se zatěžkávací zkouška Běžná kontrola Rozestup mezi pravidelnými prohlídkami bude jeden rok. Při této prohlídce se budou kontrolovat základní případy. Tím je myšlen stav mostní podlahy, její oslabení v důsledku působení erozivních činitelů, stav povrchové úpravy, apod. Uhnilé nebo jinak oslabené prvky se ihned vymění Hlavní kontrola Při hlavní kontrole se provede důkladná revizní prohlídka, při které se zaměří průhyb konstrukce, nadměrné sedání mostního objektu, zkontrolují se všechny spoje a také se zhodnotí jejich stav. Také se provede kontrola úložných bodů. Změří se vlhkost v jejich okolí a popřípadě se provede sanování těchto míst.

39 Praktická část Vizualizace návrhu Obr. 19 Pohled na lávku ze severovýchodní strany Obr. 20 Na obou březích jsou umístěny lavičky i stojany na kola Obr. 21 Pohled na návrh lávky z jihozápadu

40 Diskuze 40 9 Diskuze První část této bakalářské práce je věnovaná představení oboru mostního stavitelství se zaměřením na dřevěné konstrukce. Po důkladném studiu odborné literatury, norem a jiných zdrojů, bylo mou snahou vypsat nejpodstatnější základy pro navrhování konstrukcí s ohledem na vlastnosti materiálu. Mimo aktualizované normativy se většina publikací stále věnuje starým postupům, rozdělením, a také používaným materiálům. Empirické znalosti dřívějších generací položily velmi přehledný základ pro navrhování těchto konstrukcí. Ve druhé (praktické) části bakalářské práce se věnuji konkrétnímu návrhu dřevěné lávky. Snažil jsem se vytvořit zajímavý designový návrh. Lávka by měla působit jak pevným a stabilním dojmem, tak i oplývat moderním designem. V době, kdy vznikaly mé první skici, jsem vytvářel různé tvary od obloukových mostů po věšadlové konstrukce. Konečný návrh, který je řešen pomocí jednoduchých trámů, jsem vybral především proto, že nejvhodněji zapadá do okolního prostředí. Nejmodernějšími částmi lávky jsou zábradlí tvořená masivními křížově lepenými panely. Tyto panely se ve starších literaturách neobjevují, a proto si myslím, že doplní konstrukci zajímavým a moderním vzhledem. V poslední části jsem vytvořil model pomocí softwaru Archicad 17. Jelikož je tento program určen hlavně pro přípravu dokumentace pro obytné budovy, není dostatečně přizpůsoben navrhování mostních konstrukcí. I přes tuto překážku jsem se snažil o co nejvěrnější model navrhované lávky. Bohužel, některé prvky nebylo možné vykreslit. Poté co byl model zasazen do přilehlého terénu, provedl jsem vizualizace v softwaru Artlantis 5. Ocelová lávka stojící v Ivančicích je velmi praktická z hlediska údržby. Oproti tomu její šířka nepatří mezi přednosti. Lávka je široká pouhých 800 mm, což je velký problém, pokud se zde střetnou například protijedoucí cyklisté nebo dámy s kočárky. Není možné se navzájem vyhnout, tím pádem musí jeden z chodců nebo cyklistů počkat na břehu než přejde ten druhý. Šířka mnou navržené lávky dovoluje provoz v obou směrech současně. Z konstrukčního hlediska jsem usiloval o vytvoření takové konstrukce, která by měla dlouhou životnost a byla maximálně stabilní. Pilíře nesoucí celou konstrukci jsem se snažil navrhnout takovým způsobem, aby co nejméně ovlivňovaly proudění toku při zvýšené hladině. Tato konstrukce umožňuje relativně snadnou výměnu poškozených prvků pilířů, bez toho, aniž by byla snížena tuhost konstrukce. Celkové parametry a odolnost konstrukce je nutné prověřit výpočty, popřípadě provést zkoušku ve větrném tunelu na zmenšeném modelu konstrukce, což by mohlo být námětem mé diplomové práce.