Technicko ekonomická analýza správy a provozování vodovodů a kanalizací ve vlastnictví VaK Zlín

Transkript

1 Technicko ekonomická analýza správy a provozování vodovodů a kanalizací ve vlastnictví společnosti Vodovody a kanalizace Zlín, a.s. (dále jen Analýza ) I. Úvod Potřeba zpracování Analýzy je vyvolána řadou právních rizik a nejistot v souvislosti s probíhajícími žalobami na určení neplatnosti valných hromad společnosti Vodovody a kanalizace, a.s. (dále jen VaK Zlín nebo Vlastník) i neplatnost současné Smlouvy o nájmu a provozování vodárenské infrastruktury (dále jen Smlouva o nájmu a provozování ) uzavřené VaKem Zlín se společností provozovatele, dnes Moravskou vodárenskou, a.s. a v té souvislosti i Smlouvy o prodeji části podniku (dále jen Kupní smlouva ). Vlastník vodárenské infrastruktury VaK Zlín, s ohledem na svoji zákonnou povinnost zajistit plynulé a bezpečné provozování vlastněných vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu podle 8 zákona č. 274/2001Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVaK ), ve veřejném zájmu ( 1 ZVaK) nemůže připustit, aby byl v budoucnu vystavován jakémukoliv riziku zajištění plynulého provozu vlastněné infrastruktury, snížení kvality poskytovaných služeb svým odběratelům nebo riziku omezení řádné obnovy a údržby vlastněné infrastruktury. Přitom musí sledovat, aby poskytovaná služba byla dlouhodobě poskytována efektivně za přijatelnou a sociálně únosnou cenu. Tento prioritní zájem vlastníka infrastruktury by neměl být svazován nejistotami dalšího institucionálního vývoje ve VaKu Zlín, včetně zdlouhavých řešení možných důsledků soudních rozhodnutí na současné záležitosti majetkové, ekonomické i smluvní. Je proto na základě rozhodnutí představenstva společností VaK Zlín zpracován tento technicko-ekonomický podklad ve formě analýzy, která v krátkodobém výhledu poskytne Vlastníkovi podklady pro včasné rozhodování společnosti o dalším směrování právních vztahů a ekonomických podmínek na úseku zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod vodárenské infrastruktury v současné působnosti VaKu Zlín. Cílem by mělo být, aby tyto podklady a analýzy urychlily v budoucnu rozhodovací procesy společnosti i jejích akcionářů o možných způsobech provozování infrastruktury vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu a hledání nejefektivnější varianty zajištění této služby odběratelům ve veřejném zájmu. Předmětem zpracovaného materiálu je vedle stručného popisu současného právního stavu zajišťování správy a provozování vodárenské infrastruktury ve vlastnictví VaK Zlín (ve vazbě na probíhající žaloby na platnosti valných hromad VaKu Zlín i neplatnost Smlouvy o nájmu a provozování a též Kupní smlouvy) zejména: Analýza - objektivních potřeb vlastníka VaK Zlín, včetně vymezení požadovaných cílů, - vymezení činností, ekonomických podmínek a právních vztahů vyplývajících z realizace služby provozování infrastruktury vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu ve vlastnictví VaKu Zlín, - možných způsobů zajištění potřeb vlastníka VaK Zlín, včetně jejich ekonomického posouzení, 1

2 - doporučení varianty provozování infrastruktury vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu, která je pro vlastníka infrastruktury nejvýhodnější; způsob realizace doporučené varianty tak, že se srovná výhodnost zajištění služby provozování podle koncesního zákona se způsobem zajištění služby jinou formou, Analýza případných ekonomických a právních dopadů na smluvní strany při ukončení platnosti smluv Doporučení dalšího postupu VaKu Zlín Koncesní projekt - Návrh projektu nejvýhodnější varianty správy a provozování Koncesní projekt je zpracován pro případ, že bude jako nejvýhodnější posouzena varianta provozování formou koncesní smlouvy Koncesní projekt zpracovaný podle 21 zákona č. 139/2006Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), dále jen koncesní zákon ) a jeho prováděcí vyhlášky č. 217/2006 Sb. a též s využitím Metodiky vypracování koncesního projektu Ministerstva financí z června 2008 obsahuje zejména: - podrobný popis projektu, - předpokládaný způsob jeho realizace, - předpokládané finanční prostředky nezbytné pro jeho realizaci včetně finančních toků v průběhu realizace, - předpokládané platební podmínky, zejména s ohledem na plnění závazků, - předpokládaný harmonogram realizace. II. Stručný popis současného právního stavu Vlastník vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu společnost VaK Zlín a.s. má povinnost zajistit veškeré povinnosti vlastníka infrastruktury v souladu s 8 ZVaK. K zajištění povinností provozovatele má VaK Zlín v souladu s ustanovením 8 odst.2 ZVaK uzavřenu Smlouvu o nájmu a provozování se společností provozovatele, dnes Moravskou vodárenskou, a.s. (dále jen MoVo ), a to na dobu určitou do Vedle této Smlouvy o nájmu a provozování byla mezi VaKem Zlín a provozovatelem (dnes MoVo) uzavřena smlouva o prodeji části podniku pronajímatele VaK Zlín, na jejímž základě se provozovateli prodala část podniku, sloužící k provozování vodárenské infrastruktury, tzv. provozní majetek. Současný právní stav zajišťování správy a provozování vodárenské infrastruktury ve vlastnictví VaK Zlín je však třeba posuzovat v kontextu probíhajících žalob na platnosti valných hromad VaKu Zlín i neplatnost smlouvy o prodeji části podniku a též smlouvy o nájmu a provozování vodárenské infrastruktury. V letech 2002 až 2008 byly žalobami napadeny platnosti valných hromad (dále jen VH ) VaKu Zlín z let 2002, 2003, 2004, 2005, 2006, 2007 a Dne rozhodnul Vrchní soud v Olomouci o sedmi z devíti VH, a to tak, že veškerá usnesení valných hromad jsou neplatná. Vrchní soud v Olomouci výše uvedená rozhodnutí odůvodnil porušením povinnosti učinit nabídku převzetí podle 183b odst. 1 ObchZ. Podle tohoto rozsudku Statutární město Zlín (dále jen SmZ ) a společnosti Česká spořitelna a.s. (dále jen ČS ) a Jižní vodárenská, a.s. (dále jen JV ) svým jednáním porušily zákon tím, že dne došlo ve VAKu Zlín ke změně ovládajících osob a tyto osoby neučinily v rozporu se zákonem nabídku převzetí. Současně podle tohoto rozhodnutí vrchního soudu byly porušeny i stanovy VaKu Zlín, neboť tyto subjekty obešly ustanovení 13 stanov, které zakotvuje omezenou 2

3 převoditelnost akcií na jméno. V předchozích rozhodnutích však soud dospěl soud k odlišnému závěru, že JV a ČS vystupovaly pouze v roli zástupců akcionářů a nebylo tudíž možné v daném případě pojmově mluvit o jednání ve shodě mezi uvedenými subjekty, neboť se jednalo o jednání akcionáře prostřednictvím jeho zástupce. Dne rozhodnul Krajský soud v Brně v řízení vedeném proti valné hromadě VaKu Zlín z roku 2004, která schvalovala provozní model. Krajský soud v Brně rozhodnul o neplatnosti těchto ustanovení, nicméně věc posoudil na základě zcela odlišných závěrů. Nicméně základem neplatnosti této konkrétní VH je prodlení s plněním oznamovací povinnosti, kterou nesplnilo ale již SmZ v období roku 2001, kdy nenahlásilo překročení hranice 45% ve Středisku cenných papírů, neboť se v té době jednalo v případě VaKu Zlín o tzv. registrované akcie. V tomto případě jsou tak důvody nemožnosti přijetí a následné neplatnosti usnesení na VH datovány dávno před tvrzenou změnou ovládací osoby v průběhu roku SmZ nebylo dle právního názoru tohoto soudu od oprávněno vykonávat svá hlasovací práva a jejich výkon umožnit třetím osobám (viz ustanovení 186c odst. 2 písm. e) obchodního zákoníku). Rozhodnutí VS v Olomouci jsou k dnešnímu dni pravomocná, nicméně byla ve všech těchto řízeních podána dovolání. Proti rozhodnutí KS v Brně bylo podáno odvolání k VS v Olomouci. Doposud nebylo nařízeno jednání k projednání této věci. Aktuálně bylo řízení přerušeno do doby rozhodnutí o výše uvedených dovoláních ve skutkově obdobných řízeních vedených nyní u Nejvyššího soudu ČR. Z uvedeného tak vyplývá, že výše zmíněná rozhodnutí nejsou ve výsledku konečná. S ohledem na názorový vývoj, jímž v průběhu více než desetiletého soudního řízení prošel Krajský soud v Brně i Vrchní soud v Olomouci, nelze výsledek odvolání proti rozsudku KS v Brně předjímat. Totéž platí pro dovolání, která bude projednávat Nejvyšší soud ČR. V současné situaci probíhajících žalob na neplatnost usnesení valných hromad společnosti VaK Zlín lze konstatovat, že otázka platnosti či neplatnosti usnesení VH, včetně VH, která dala souhlas se stávajícím modelem provozování, bude definitivně rozhodnuta až na nejvyšší soudní úrovni (Nejvyšší soud ČR), kdy bude dán závazný právní výklad. Názory soudů na výklad postupu akcionářů v posledních více než 10letech jsou výsledkem tolika různých interpretací, že je nejasný i konečný dosah jednotlivých usnesení soudů jednotlivě a zejména pak následně v jejich celku. III. Analýza III.1 Objektivní potřeby vlastníka VaK Zlín, včetně vymezení požadovaných cílů Strategickou objektivní potřebou Vlastníka je zajistit plynulý a bezpečný provoz vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu v jeho vlastnictví a to v souladu s požadavky příslušných zákonů a jejich prováděcích předpisů, zejména se: zákonem č. 274/2001Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o ochraně veřejného zdraví ), zákonem č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o cenách ), 3

4 zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen vodní zákon ), zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, a dále v souladu s provozními řády, kanalizačními řády a podmínkami stanovenými rozhodnutími věcně a místně příslušných správních úřadů. Objektivní potřebou vlastníka VaK Zlín je též zefektivnění provozu a zkvalitnění poskytovaných vodohospodářských služeb ve směru k odběratelům. Cena vodohospodářské služby by přitom měla být nejen v souladu se zákonem o cenách a souvisejícími předpisy, ale též přijatelná pro odběratele, alespoň na úrovni sociální únosnosti ceny pro vodné a stočné. S ohledem na přípravu dalších plánovaných investic VaK Zlín a dlouhodobou udržitelnost stávající vodárenské infrastruktury bude třeba zajistit dostatek finančních zdrojů jak na nové investice, tak i na pravidelnou údržbu a obnovu vlastněného majetku. III.2 Vymezení činností, ekonomických podmínek a právních vztahů vyplývajících z realizace služby provozování vodárenské infrastruktury v České republice III.2.1 Modely provozování, aplikované v České republice Vlastník je oprávněn zajišťovat služby provozování infrastruktury vodovodů a kanalizací různými modely provozování. Jedná se o následující modely, jejichž realizace je potenciálně možná v konkrétním případě VaKu Zlín: - Oddílný model formou koncesní smlouvy - Oddílný model formou servisní smlouvy - Model samoprovozování - Vlastnický model - Smíšený model Oddílný model formou koncesní smlouvy Provozování infrastruktury je realizováno na podkladě smlouvy o provozování mezi vlastníkem vodovodu nebo kanalizace s provozovatelem dle 8 odst. 2 ZVaK. Tato smlouva má charakter koncesní smlouvy podle 16 a dalších koncesního zákona. Provozovatel je společností i s majetkovou účastí jiných (soukromých) subjektů než pouze vlastníka infrastruktury. Provozní společnosti mají pracovní síly, vlastní stroje a nářadí, budovy a pozemky, koncese, oprávnění a znalosti, nutné k zabezpečení provozování dle platné legislativy a běžné provozní praxe. Oddílný provozní model může být definován jako spolupráce mezi vlastníkem infrastruktury a provozovatelem, tj. zpravidla mezi veřejnoprávním vlastníkem (např. obec, svazek obcí nebo společnost vlastněná převážně obcemi) a soukromoprávním subjektem, kteří uzavřou smlouvu o provozování vodovodu nebo kanalizace, na jejímž základě provozovatel užívá a provozuje vodovod nebo kanalizaci a poskytuje služby s tím spojené, které by jinak poskytoval vlastník. Provozovatel přebírá podstatnou část rizik, která podle ZVaK nese primárně vlastník s tím, že pokud se riziko materializuje, nese provozovatel jeho důsledky (včetně finančních důsledků). 4

5 Provozovatel hradí vlastníku infrastruktury nájemné za užívání infrastruktury. Vlastník na druhé straně namísto přímé úhrady za poskytování těchto služeb umožní provozovateli brát užitky (zejména úplaty) od koncových uživatelů těchto služeb (odběratelů), tj. vodné a stočné (koncesní způsob provozování). Výběr provozovatele se řídí koncesním zákonem. Oddílný model formou servisní smlouvy Vlastník vodárenské infrastruktury zajistí provoz vlastněné vodárenské infrastruktury výběrem provozovatele podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ ), který poskytuje ve smlouvě definované servisní služby související s provozováním. Vodné a stočné vybírá vlastník a tento platí provozovateli odměnu (cenu) za poskytování odborných služeb; výběr provozovatele, který poskytuje servisní služby související s provozováním, se řídí ZVZ. Ohledně požadavků na hodnotu veřejné zakázky (hodnotu poskytované služby) je třeba vycházet z 14 a 15 ZVZ. Podstatnou část rizik a odpovědnosti za provozování podle ZVaK však nese primárně vlastník VaK Zlín (včetně finančních důsledků). Model samoprovozování Obec, svazek obcí či společnost výlučně vlastněná obcemi si svou infrastrukturu provozuje sama (sám), vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, případně některé činnosti nebo odborný dozor na základě smlouvy zajišťují externí organizace (i v tomto případě však vlastník infrastruktury v pozici zadavatele musí respektovat ZVZ, zejména 14 a 15, přičemž veškerá odpovědnost za správu a provozování a také výběr vodného a stočného zůstává na příslušném vlastníkovi. Externí organizace v tomto modelu není provozovatelem infrastruktury ve smyslu ZoVK a není oprávněna vybírat vodné a stočné. Vlastnický model Organizace odpovědná za provozování byla zřízena a je 100 % vlastněna veřejným vlastníkem či vlastníky dotčené infrastruktury a infrastrukturu provozuje na základě smlouvy nebo jiného místně platného pověření (dohody, vyhlášky, směrnice apod.). Provozovatel je tedy 100 % vlastněn a zároveň ovládán vlastníkem či více vlastníky infrastruktury. Smíšený model Smíšený model představuje situaci, kdy provozovatel a vlastník infrastruktury je jedna a táž obchodní společnost; připadají v úvahu 2 varianty: - obce/města drží majoritní akciový nebo jiný podíl, - obce/města drží minoritní nebo žádný akciový nebo jiný podíl. Tabulkový přehled v ČR aplikovaných modelů provozování je uveden v příloze č. 1 této Analýzy. III.2.2 Současný model provozování vodárenské infrastruktury vlastněné VaK Zlín Vlastník vodárenské infrastruktury VaK Zlín aplikuje tzv. oddílný model provozování formou koncesní smlouvy, který je v současné době převažujícím modelem v případě provozování velkých regionů v České republice (viz příloha č.1). Vlastník vodárenské infrastruktury VaK Zlín (pronajímatel) Smlouvou o nájmu a provozování přenechává provozovateli MoVo za úplatu k užívání vlastněnou vodárenskou infrastrukturu, aby jej provozoval svým jménem na vlastní odpovědnost. Situační přehled provozované 5

6 infrastruktury na Zlínsku je obsahem příloh č. 2A a 2B přiloženého koncesního projektu (příloha č. 3 této Analýzy). Provozovatel se touto smlouvou zavazuje po dobu trvání smlouvy do užívat tento majetek řádně, účelně a hospodárně a zajistit plynulé a bezpečné provozování a platit pronajímateli nájemné. Nájemné řešené touto smlouvou je úplatou za užívání vodárenské infrastruktury v návaznosti na zajišťování zákonných povinností pronajímatele. Je zejména určeno (cca z 95% z celkového nájemného) k zajišťování tvorby zdrojů k provozování, obnově a rozvoji této infrastruktury prostřednictvím nájemce. Výše nájemného je stanoveno dohodou smluvních stran a to vždy na příslušný kalendářní rok. Vzájemné vztahy mezi smluvními stranami VaK Zlín a provozovatelem (v základní smlouvě ze dne Zlínskou vodárenskou, a.s. a v současné době univerzálním právním nástupcem MoVo na základě smlouvy o fúzi s účinností ke dni ) jsou upraveny Smlouvou o nájmu a provozování (forma koncesní smlouvy), která zahrnuje do dnešní doby 16 dodatků. Stávající Smlouva o nájmu a provozování ve znění všech dodatků č. 1 až 15 byla nahrazena úplným zněním ve znění Dodatku č. 16. Právní úprava původní Smlouvy z vycházela z běžné právní praxe v té době (především ze vzorových ujednání publikovaných SOVAK) a neobsahovala řadu ustanovení, která doporučila Evropská komise v roce 2006 na základě prověření některých vybraných provozních smluv. Doporučující závěry Evropské komise (jsou však závazné v případě poskytování finančních podpor z fondů EU) jsou shrnuty v dokumentu Přílohy 7 Programového dokumentu OPŽP (Podmínky přijatelnosti vodohospodářských projektů pro OPŽP) a zohledňují tzv. nejlepší mezinárodní praxi s cílem dosáhnout lepších standardů kvality provozování vodárenské infrastruktury a zlepšit služby odběratelům. Dodatek č. 16 byl uzavřen s ohledem na zájem obou smluvních stran - předejít a do budoucna odstranit jakékoli pochybnosti ohledně platnosti a existence nájemního vztahu a platnosti a existenci smlouvy o provozování ve smyslu 8 odst. 2 ZVaK a dále s ohledem na zájem upravit a doplnit některá ustanovení Smlouvy o nájmu a provozování do souladu s nejlepší mezinárodní praxí podle zásad doporučených Evropskou komisí. Tento dodatek byl uzavřen smluvními stranami mj. i s cílem ochránit odběratele před jakýmikoli negativními důsledky výše uvedených soudních sporů. Dodatek č. 16 ze dne dále reaguje i na úpravu relevantních právních předpisů, zejména na v té době platný ZVaK a příslušný aktuální Cenový výměr MF a dále na obvyklou současnou právní praxi, včetně doporučujících ustanovení pro obdobný typ provozních smluv vydaných MŽP v souvislosti s financováním projektů z OPŽP. Dodatek č. 16 zejména doplňuje, resp. upravuje tato ustanovení Smlouvy: - Podmínky sjednávání nájemného - Zásady cenotvorby (vodné a stočné) - Smluvní výkonové ukazatele - Monitoring a reporting pro VaK Zlín (zprávy o provozování) - Sankce za porušení povinností provozovatele - Liberační událost - Řešení sporů mezi smluvními stranami - Práva duševního vlastnictví. 6

7 III.2.3. Vymezení odborných činností provozování Ze ZVaK a dalších právních předpisů (viz kapitola III.1), technických norem, a dále na základě nejlepší dostupné smluvní a technologické praxe vyplývají pro VaK Zlín, jako vlastníka vodárenské infrastruktury, povinnosti zajistit odborné činnosti, jejichž vymezení v členění na práva a povinnosti vlastníka a provozovatele (jedná-li se o oddílný model provozování) je uvedeno v příloze č. 3A a 3B přiloženého koncesního projektu (viz příloha č.3 této Analýzy). III.3 Analýza možných způsobů zajištění potřeb Vlastníka VaK Zlín, včetně jejich ekonomického posouzení Úvodní poznámka: Tato část analýzy III. 3 se předkládá pro případ, že by příslušný soud právoplatně rozhodl o neplatnosti Smlouvy o prodeji části podniku i Smlouvy o nájmu a provozování vodárenské infrastruktury nebo v případě, kdyby jedna ze smluvních stran odstoupila od Smlouvy při zvlášť podstatném porušení Smlouvy (viz Článek 18). K tomu však poznamenáváme, že i přes případné rozhodnutí soudů ve vztahu k platnosti resp. neplatnosti usnesení valné hromady z dubna 2004 a návazných sporů o určení platnosti obou smluv (byť v jednom řízení), nelze vyloučit, že stávající provozovatel MoVo by mohl hájit své obchodní zájmy dalšími žalobami a bránit případnému rozhodnutí, které by bez dalších dohod mezi smluvními stranami a žalobci jeho nároky ignorovalo (podrobněji viz část II - Stručný popis současného právního stavu). S odkazem na bod III.1 této Analýzy je strategickou potřebou vlastníka vodárenské infrastruktury VaK Zlín - zajistit po ukončení Smlouvy plynulý a bezpečný provoz vlastněné infrastruktury. Plynulé a bezpečné provozování po ukončení Smlouvy o nájmu a provozování (v případě rozhodnutí soudu o její neplatnosti) některou z níže uvedených forem provozování, zejména z důvodu náročné právní a technické přípravy procesu transformace, bylo by nutné řešit dočasně přijatým opatřením. V úvahu připadá kombinace použití institutu povinnosti veřejné služby provozovatele podle 22 ZVaK a jednacího řízení bez uveřejnění s odkazem na 34 a 23 odst. 4, písm. b) ZVZ. Další provozování může VaK Zlín sledovat variantně těmito formami (viz III. 2.1 Analýzy), tj. A. ve své působnosti v subvariantách: A.1. Modelu samoprovozování A.2. Modelu vlastnickém B. Formou oddílného modelu na základě koncesní smlouvy C. Formou oddílného modelu na základě servisní smlouvy D. Formou smíšeného modelu provozování návratem k právnímu stavu před rokem 2004 (majoritní akciový podíl obcí na společnosti. 7

8 Analýza výhod a nevýhod a realizovatelnosti uvedených forem provozování bude provedena v následujících krocích: posouzení realizovatelnosti modelů v působnosti vlastníka (modelu samoprovozování A1 a vlastnického modelu A2) - varianta A; výběr výhodnější formy oddílného modelu provozování na základě koncesní smlouvy a provozování na základě servisní smlouvy - variant B a C; porovnání nejvýhodnější formy z variant B a C s formou smíšeného modelu varianta D; doporučení nejvýhodnější formy provozování viz část III. 4 Analýzy. K formě A - provozování v působnosti Vlastníka VaK Zlín v subvariantách: A.1. Modelu samoprovozování A.2. Modelu vlastnickém Transformace na model samoprovozování nebo model vlastnický (viz podrobněji část III.2. 1 Analýzy), tzn., že by výlučně jen města a obce působily v pozici vlastníka a provozovatele (byť jako výluční akcionáři), by předpokládala zásadní přeměnu nebo zánik současné společnosti VaK Zlín, což je varianta sice teoreticky možná, ale prakticky obtížně realizovatelná; proto ji dále neuvažujeme. K formě B - oddílný model na základě koncesní smlouvy Jedná se o model realizovaný v současné době; proto se s ohledem na popis v části III Analýzy podrobněji nepopisuje. Vlastník vodárenské infrastruktury zajistí provoz vlastněné vodárenské infrastruktury na základě buď - mimosoudní dohody se současným provozovatelem a žalobci nebo - nové smlouvy o provozování - koncesní smlouvy s provozovatelem, kterého by vybral v novém koncesním řízení podle koncesního zákona za předpokladu dokončení všech současných a pravděpodobně i budoucích soudních sporů v předmětné právní kauze. K formě C - oddílný model na základě servisní smlouvy Vlastník vodárenské infrastruktury VaK Zlín zajistí provoz vlastněné vodárenské infrastruktury výběrem provozovatele podle ZVZ, který poskytuje ve smlouvě definované servisní služby související s provozováním. Další podrobnosti týkající se oddílného modelu provozování na základě servisní smlouvy jsou uvedeny v části III Analýzy. Výběr výhodnější formy oddílného modelu provozování porovnáním provozování na základě koncesní smlouvy a servisní smlouvy (variant B a C): Doporučujeme v tomto konkrétním případě formu, která je pro Vlastníka VaK Zlín výhodnější a to model provozování na základě koncesní smlouvy. Odůvodnění tohoto doporučení se opírám především o tyto skutečnosti: Zásadní nevýhodou pro vlastníka VaK Zlín při realizaci modelu na základě servisní smlouvy je skutečnost, že pouhým obstaráním odborné služby provozování u provozovatele vybraného podle ZVZ se zadavatel (vlastník) nezbaví odpovědnosti za plnění úkolů provozovatele podle ZVaK. Převážná část rizik souvisejících s provozováním zůstává vždy na 8

9 zadavateli veřejné zakázky vlastníkovi, oproti koncesnímu vztahu, kde převážnou část rizik provozování přebírá koncesionář provozovatel vybraný v koncesním řízení. Dalším typickým znakem servisního modelu je, že provozovatel dodavatel provozních služeb) nemá žádný vztah k odběrateli, protože nemůže brát užitky ze zajišťování služeb tj. vybírat vodné a stočné (je v kompetenci vlastníka VaK Zlín). Příjmem provozovatele je jen příjem ve finančním objemu poskytované služby, který nabídl dodavatel v zadávacím řízení. S ohledem na skutečnost, že dodavatel nepřebírá podstatnou část provozních rizik, mohl by při jakékoliv změně zadávacích podmínek měnit (zvyšovat) nabídkovou cenu služby, oproti koncesnímu vztahu, který se řídí pravidly finančního modelu, který je součástí koncesní smlouvy na celou dobu trvání této smlouvy. Tím, že se soutěží nejvýhodnější služba vymezená zadávací dokumentací, nelze očekávat, že by se provozovatel mohl podílet na financování obnovy a investic jakoukoli formou oproti koncesnímu vztahu (předplacené nájemné, smluvní investice). Ve formě servisního modelu lze vybrat dodavatele servisních provozních služeb buď - na dobu určitou; pravidla Metodiky pro žadatele vydaná MŽP pro účely financování projektů z OPŽP doporučují dobu maximálně 5 let, - na dobu neurčitou s možností smlouvu vypovědět (Metodika pro žadatele však tuto možnost vylučuje). Z těchto důvodů je smluvní vztah na dobu určitou velmi nestabilní, neboť již cca po třech letech služby by byl zadavatel povinen připravovat nové zadávací řízení. K formě D - Smíšený model provozování Nepředpokládá se, že by bylo reálné zvažovat takový smíšený model, který by vyžadoval, aby provozovatel a vlastník infrastruktury byla jedna a táž osoba, s tím, že by soukromý kapitál držel majoritu akcií (to znamená transformaci např. na způsob modelu Severomoravské vodovody a kanalizace, a.s. prodej akcií obcí vybrané soukromé společnosti) tato subvarianta nebude dále analyzována. Reálnou variantou je, že obce a soukromá společnost se majoritně kapitálově podílejí na subjektu obchodní společnosti, která je vlastníkem a zároveň provozovatelem. Transformace na tuto formu provozování by znamenala návrat do právního stavu před rokem 2004, tj. do formy smíšené společnosti VaK Zlín a.s. Transformace by byla realizována formou narovnání (zpětného převodu) v oblastech provozního majetku, práv a závazků z neplatné Kupní smlouvy, se všemi důsledky a problémy, které jsou uvedeny dále v následující části IV. - Analýza případných ekonomických a právních dopadů na smluvní strany při ukončení platnosti uzavřené Smlouvy o nájmu a provozování, včetně řešení přechodu provozních pracovníků. Cílem této transformace by však mělo být, aby nový vlastník a současně provozovatel VaK Zlín zabezpečil kvalitu správy a provozování vlastněné infrastruktury alespoň na úrovni současného stavu a to za stejnou či nižší cenu služby. Pokud by Vlastník uplatnil postup zpětného převodu po zániku Smlouvy o nájmu a provozování ve smyslu čl. 8 Kupní smlouvy měl by v tomto případě právo na zpětný převod části podniku provozovatele, resp. majetku (a práv) souvisejícího s provozováním, věcně odpovídajícímu soupisu dle příslušných příloh Kupní smlouvy. Poznamenáváme, že některé činnosti by mohl vlastník obstarat u externí organizace na základě smlouvy. V tomto případě by vlastník musel respektovat ZVZ, zejména 14 a 15. 9

10 Prakticky nereálné je realizovat model smíšené společnosti bez uvedeného zpětného převodu majetku a práv současného provozovatele na vlastníka VaK Zlín. Obstarání veškerého nezbytného provozního majetku na trhu (rovněž s respektováním ZVZ při obstarávání potřebných služeb a dodávek) a získání nezbytných práv souvisejících s provozováním by bylo bezpochyby časově, finančně a technicky náročnější a tudíž neefektivní. III.4 Doporučení varianty provozování infrastruktury vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu S ohledem na závěry a doporučení předchozí části III.3 Analýzy týkající se realizovatelnosti variant modelů provozování pro konkrétní případ vlastníka VaK Zlín je třeba porovnat výhody, nevýhody a související rizika těchto reálně realizovatelných variant: - oddílný model na základě koncesní smlouvy (dále jen KS) nebo - model smíšené společnosti. Porovnání variant B a D Činnost, aktivita Odpovědnost a rizika spojená s provozem Správa účtu pro výběr stočného, smluvní vztah k odběratelům, zákaznické centrum apod. Stabilita podmínek provozování Riziko spojené s vybíráním vodného a stočného, vymáhání pohledávek, řešení stížností apod. Varianta oddílný model koncesní smlouva (B) do rozhodující míry odpovídá za provozování a související rizika pod sankcí společnost provozovatele; Vlastník nebude odpovědný za plnění povinností provozovatele dle přílohy č. 3A a 3B koncesního projektu; společnost provozovatele v KS jsou nastaveny podmínky provozování včetně cenotvorby na celou dobu její platnosti (jejich stanovení při zpracování koncesní dokumentace je plně v rukou Vlastníka), případně jsou do ní zakotvena přesná pravidla pro eventuelní úpravy smluvního vztahu, takže Vlastník zná podmínky pro celou dobu provozování společnost provozovatele Varianta smíšené společnosti (D) smíšená společnost ; (ovládaná městy/obcemi) bude plně odpovědná za plnění všech povinností provozovatele dle přílohy č. 3A a 3B koncesního projektu; a přebírá veškerá rizika související s provozováním smíšená společnost ; (ovládaná městy/obcemi) podmínky provozování se mohou měnit v čase v závislosti na operativním rozhodování managementu smíšené společnosti, případně akcionářů; někdy může být ovlivňováno politickými vlivy smíšená společnost ; (ovládaná městy/obcemi) 10

11 Riziko poptávky do rozhodující míry společnost provozovatele smíšená společnost ; (ovládaná městy/obcemi) Obstarávání plánovaných oprav a investic obnovy (vč. zajišťování projektů a IČ) Vlastník (ovládaný městy/obcemi) v souladu se ZVZ smíšená společnost ; (ovládaná městy/obcemi) v souladu se ZVZ Správa vodárenské infrastruktury v KS může Vlastník pověřit provozovatele výkonem smíšená společnost ; (ovládaná městy/obcemi) některých činností souvisejících se správou Financování obnovy a investic Z nájemného, které je součástí kalkulace nákladů (jeho výši dohaduje Vlastník s provozovatelem) Dále kromě úvěru u bankovní instituce je možnost využít institutu předplacené Z prostředků obnovy v souladu s Plánem financování obnovy a ze zisku smíšené společnosti Dále z úvěru u bankovní instituce nájemné nebo smluvní investice Přístup k dotačním titulům na podporu investic Varianta pokračování v současné smlouvě jen z kapitoly MZe; pro žadatele VaK Zlín nikoliv z OPŽP(podmínky přijatelnosti) s výjimkou žadatelů samostatných obcí (akcionářů) Varianta nové koncesní řízení přístup ke všem dotačním titulům - přístup ke všem dotačním titulům Zajišťování havárií Společnost provozovatele smíšená společnost ; (ovládaná městy/obcemi) Hrazení sankcí a pokut za neplnění provozních povinností Společnost provozovatele Nejsou uplatnitelné Požadavky na technicko provozní náročnost na straně Vlastníka Personální a finanční náročnost na straně Vlastníka Efektivnost provádění odborných provozních činností Minimální (případné výdaje na vlastní provoz Vlastníka, kontrolní činnost a povinnosti správy apod. jsou kryty z nájemného); Vlastník zajišťuje jen vlastní personální a technické vybavení (obdobně jako současný stav); Vlastníkovi nevznikají náklady spojené se zřízením, vybavením a existencí provozovatelského subjektu; Vyšší; dostatečně ekonomicky silný provozovatel dosahuje úspory z nákupních synergií a množstevních slev při nákupu 11 Veškerá technicko-provozní, ekonomická, personální a další související agenda Vlastníka i provozovatele je zajišťována smíšenou společností ve vlastní působnosti (veškeré oprávněné výdaje jsou kryty položkami kalkulace vodného a stočného) Nižší; provozní parametry, zejména výběr výkonových ukazatelů provozu si stanoví smíšená společnost sama (jednostranná

12 materiálu, elektrické energie, chemikálií, apod.; Vlastník uplatní smluvně (pod sankcí) zlepšování kvality poskytovaných služeb a to vhodným návrhem provozních parametrů, zejména výběrem výkonových ukazatelů provozu; Nižší náklady na jednotku provozovaného vodárenského majetku (počet odběratelů, 1m provozované sítě apod.) kontrola v působnosti orgánů společnosti, bez uplatnění sankcí); Vyšší náklady na jednotku provozovaného vodárenského majetku (počet odběratelů, 1m provozované sítě apod.) Odbornost provádění odborných provozních činností Zpravidla vyšší; (společnost provozovatele může přinést své know-how a zkušenosti získané v souvislosti s provozováním jiných vodárenských zařízení); zpravidla disponuje širší kapacitou specialistů Zpravidla nižší Z analýzy výhod, nevýhod těchto variant provozování vodárenské infrastruktury vyplývá, že pro vlastníka a sekundárně i pro odběratele převažují přednosti oddílného modelu na základě koncesní smlouvy. K rozhodnutí v tomto konkrétním případě bude však rozhodující analýza právních a ekonomických souvislostí a problémů, které budou příslušnou transformaci doprovázet (viz následující kapitola IV). IV. Analýza případných ekonomických a právních dopadů na smluvní strany při ukončení platnosti uzavřených smluv. Právní dopady V návaznosti na část II Stručný popis současného právního stavu je třeba konstatovat, že samo pravomocné dořešení otázky platnosti usnesení valných hromad nepřinese automaticky odpovědi na to, jaké jsou důsledky těchto rozhodnutí, už jen z toho důvodu, že existuje samostatný spor o platnost Kupní smlouvy a Smlouvy o nájmu a provozování. Je tedy zřejmé, že sami žalobci uznávají nutnost rozhodnout o platnosti obou smluv v samostatném řízení. Toto řízení vedené u Okresního soudu ve Zlíně je přerušeno do doby, než bude pravomocně rozhodnuto o platnosti či neplatnosti usnesení valné hromady z Usnesením této valné hromady byl schválen prodej části podniku, přičemž však valná hromada Smlouvu o nájmu a provozování vodárenské infrastruktury přímo neschvalovala, pouze vzala její uzavření na vědomí. Tyto skutečnosti mohou vyvolat 12

13 různé právní výklady k této věci, zejména s ohledem na to, že obdobný případ nebyl doposud nikdy v praxi řešen. Pokud by byla na základě samostatného soudního řízení Kupní smlouva neplatná, bylo by nutné řešit dopad plnění obou smluvních stran z neplatného právního úkonu, zřejmě v režimu bezdůvodného obohacení, které jsou si strany povinny vydat. Prodávající by tak byl zřejmě povinen vrátit kupujícímu uhrazenou kupní cenu a kupující by byl povinen předat prodávajícímu zpět část podniku (dále jen zpětný převod majetku a práv ). Tato skutečnost by však vyvolala zcela jistě nejasnosti a problémy, neboť rozsah současného podniku již neodpovídá původnímu stavu (vracel by se aktuální stav části podniku nebo práva a závazky související s částí podniku již nemohou přejít zpět na prodávajícího?). Předmětem řešení tohoto problému (lze přepokládat v rovině soudní) by byly veškeré otázky týkající se ochrany práv 3. osob dotčených deklarovanou neplatností, otázka promlčení některých práv, potenciálního vypořádání užitků a naopak nutných výdajů a nákladů, dále přechod práv a povinností ze závazků, jak původních před podpisem smlouvy existujících, tak následně kupujícím uzavřených atd. Z rozhodnutí ve věci neplatnosti uzavření Kupní smlouvy, je sporné učinit automaticky obdobný závěr u Smlouvy o nájmu a provozování. Dosavadnímu provozovateli byl totiž rozhodnutím představenstva udělen souhlas s nájmem a provozováním vodárenské infrastruktury na 30 let, což může být interpretováno jako skutečnost nerozhodná na platnosti či neplatnosti jedné (či obou) smluv. Smlouva o nájmu a provozování má jiný právní režim, neboť pro její uzavření postačil souhlas a podpis představenstva společnosti, byť byla valná hromada o parametrech této smlouvy informována. Otázka vzájemné propojenosti (vzájemné závislosti ve smyslu 275 odst. 2 obchodního zákoníku) může být předmětem různé právní interpretace, přičemž nelze opomenout fakt, že o vlastní platnosti Smlouvy o nájmu a provozování rozhoduje jiné řízení, než to, které je nyní řešeno na úrovni Vrchního soudu v Olomouci. Pokud by toto řízení pravomocně skončilo a následně by se přesunul spor do roviny určení platnosti Smlouvy o nájmu a provozování, jednalo by se o posouzení dopadů v rovině majetkových prospěchů smluvních stran získaných na základě této smlouvy plněním bez právního důvodu, resp. z neplatného právního úkonu, přičemž s ohledem na složitost právních vztahů uzavíraných se třetími osobami v rámci provozní činnosti by takové dopady a jejich posouzení bylo ještě komplikovanější než v případě právních vztahů souvisejících s vracením vzájemného plnění z Kupní smlouvy. V úvahu je třeba vzít i případné náhrady škody, které by mohl uplatňovat současný provozovatel MoVo právní nástupce společnosti Zlínská provozní, a.s. - původního provozovatele předmětné vodárenské infrastruktury. Ekonomické dopady transformace Varianta smíšeného modelu formou zpětného převodu (narovnání) majetku, práv a závazků: K tomu budou muset být zjišťovány: 1. současné hodnoty majetku ve struktuře použité v Kupní smlouvě Cena za tento majetek a práva by měla být stanovena ve smyslu čl. 8.3 Kupní smlouvy ve výši účetní ceny ke dni zániku smlouvy. Pokud účetní hodnota převáděného majetku a práv by byly vyšší než cena obvyklá, použije se tato cena obvyklá. Po předběžném ověření 13

14 dosavadních auditů lze konstatovat, že účetnictví provozovatele náležitě zobrazuje stav jeho majetku a závazků. - hodnota movitých věcí včetně nehmotného investičního majetku odpovídající soupisu v Příloze č. 1 Kupní smlouvě mil Kč, včetně smluvní investice v zůstatkové hodnotě 118,5 k ostatní majetkové hodnoty odpovídající soupisu v Příloze č. 3 Kupní smlouvy - 5 mil Kč k Přehled smluvní investice: Odkanalizování obce Tlumačov (ČS + výtlak do Otrokovic) 27 mil. Kč Podchycení výustí Zlín a okolí 25 mil. Kč Rekonstrukce ČOV Malenovice (kogenerační jednotky, odvodnění kalů) 23 mil. Kč Kanalizační sběrač Želechovice-Zádveřice 35 mil. Kč Luhačovice, intenzifikace ČOV I.etapa 25 Kč Investiční náklady investice celkem: 135,0mil Kč VaK Zlín SUMA Smluvní investice I 23,2 26,8 10,0 15, Smluvní investice II 35,0 25,0 60,0 2. Předplacený nájem: K je stav předplaceného nájemného Kč. Pokud by předplacený nájem VaK Zlín měl v budoucnu s MoVo vypořádat, tak by si musel obstarat úvěr, ze kterého by úrok (v předpokládané výši cca 3,5 %) představoval ročně výdaj 3,6mil Kč ročně. VaK Zlín SUMA Předplacené nájemné 3, ,607 79, , Ostatní pohledávky K : 2,6 mil. Kč 4. Pracovní kapitál K : 25,4 mil. Kč 5. Majetek IT + GIS - vyčísleno pro Zlínskou část: Zůstatková cena k = 4,2 mil. Kč 6. Problematika potenciálně přecházejících zaměstnanců Pravidla a postup týkající se přechodu pracovníků provozu od současného provozovatele na nového provozovatele jsou uvedeny v Příloze č. 4 přiloženého koncesního projektu /viz příloha č. 3 Analýzy). Přechodem dotčeným zaměstnancem je každý zaměstnanec, který plní úkoly v rámci převáděné činnosti/části činnosti nebo úkolu stávajícího zaměstnavatele. Tento automatický přechod nelze vyloučit vzájemnou dohodou převádějícího a přejímajícího zaměstnavatele ani případným nesouhlasem přecházejících zaměstnanců. K tomu je třeba 14

15 připomenout, že k přechodu nemusí dojít za situace, kdy zaměstnanec pro stávajícího zaměstnavatele vykonává i jiné činnosti, než pouze ty, které přecházejí na nového zaměstnavatele. Do tohoto okruhu patří ti zaměstnanci včetně vrcholového managementu společnosti MoVo, kteří vykonávají provozní činnosti pro tuto společnost na základě smluv o nájmu (pachtu) a provozování vodárenské infrastruktury pro jiná města/obce a vlastnické vodohospodářské společnosti (např. VHS Olomouc nebo VaK Prostějov). Současný provozovatel MoVo, vedle zajišťování provozních služeb pro vlastníka vodárenské infrastruktury VaK Zlín, má uzavřeno dalších 89 smluv o pachtu (nájmu) a provozování pro města/obce ležící v územní působnosti VaKu Zlín (Zlínsko), jejichž seznam je Přílohou č. 2 této Analýz (obsahuje též specifikaci provozovaných částí statutárního města Zlín). Hodnota ročních výnosů za tyto služby představuje cca 26,4 mil. Kč. Tržby Zlínsko k Podíl tržeb na majetku VAK Zlín Podíl tržeb na majetku ostatní smlouvy údaje v Kč Pitná voda včetně vody předané Odpadní voda SUMA Znamená to, že ti zaměstnanci, kteří zajišťují provozní činnosti pro jiné vlastníky a dále ti zaměstnanci (převážně specialisté a management společnosti MoVo) zajišťující úkoly v rámci MoVo pro celou společnost působící též např. na Olomoucku a Prostějovsku, nepřešli by automaticky podle příslušných ustanovení Zákoníku práce, tak jak je uvedeno v Příloze č. 4 přiloženého koncesního projektu. Odhadem se jedná o 30 pracovníků MoVo v členění na: - vrcholový management MoVo + specialisté 15 zaměstananců - ostatní provozní pracovníci.15 zaměstananců Tyto pracovníky by si musel nový VaK Zlín obstarat na trhu práce resp. jinými standardními pracovně právními postupy podle zákoníku práce. 7. Ostatní potenciální problémy 8.1 Problematická může být transformace softwaru a dat GISu. Pokud nedojde k dohodě MoVo s vlastníkem VaK Zlín, je možný takový právní výklad, že nositelem práv k údajům GIS je MoVo, a tudíž že při ukončení Smlouvy o nájmu a provozování z jakéhokoliv důvodu, nevznikne MoVo povinnost tyto údaje VaKu vydat, a to z těchto důvodů: - povinnost nevyplývá z jakéhokoliv závazného právního předpisu, ani ze Smlouvy o nájmu a provozování (není závazkem MoVo vůči VaKu Zlín), - data GIS MoVo sama vytvořila a vložila do GIS, který jich využívá ke zlepšení a zefektivnění výkonů činnosti provozovatele. 7.2 Upozorňuje se na transformaci agend nákupů a IT služeb, které pro MoVo zajišťuje centrálně skupina Veolia. 15

16 Celkové výdaje za převod majetku, práv a závazků se odhadují na téměř 400,0 mil Kč (jsou započítány i případné úroky z úvěru, který by si zřejmě musel vzít VaK Zlín za účelem vypořádání svých závazků při zpětném převodu majetku a práv i skutečnost, že s prodlužováním času realizace případné transformace by se potenciální výdaje Vlastníka, zejména v důsledku růstu hodnoty provozního majetku (hodnota movitých věcí včetně nehmotného investičního majetku), každoročně zvyšovaly. Varianta oddílný model formou koncesní smlouvy Při realizaci nového koncesního řízení budou nákladem vlastníka VaK Zlín jen služby odborného poradce a organizátora tohoto řízení, což lze s ohledem na obdobné projekty odhadnout ve výši do 1 mil. Kč. Ohledně problematiky potenciálně přecházejících zaměstnanců na nového koncesionáře (provozovatele) i ohledně záležitosti převodu GIS platí obdobné závěry jako v případě varianty smíšeného modelu. V koncesním řízení bude vybrána ekonomicky nejvýhodnější nabídka, kde budou hodnocena kritéria - cena vodohospodářské služby včetně zisku a hodnoty vybraných ukazatelů kvality vodohospodářských služeb. Výši nájemného (pachtovného) stanoví následně vlastník VaK Zlín zpravidla ve výši odpisů a v souladu s Plánem financování obnovy podle ZVaK. Otevřená však zůstává záležitost případné náhrady škody, kterou může uplatňovat současný provozovatel MoVo právní nástupce společnosti Zlínská provozní, a.s. - původní provozovatel předmětné vodárenské infrastruktury. V. Doporučení dalšího postupu VaKu Zlín V případě právoplatného rozhodnutí soudu o neplatnosti valné hromady, lze s odkazem na kapitolu III očekávat pokračování soudních sporů o platnosti/neplatnosti Kupní smlouvy a Smlouvy o nájmu a provozování i souvisejících okolnostech souvisejících s narovnáním majetku, práv a závazků. Vzhledem k tomu, že se jedná o transformační krok, který by byl: - časově náročný (5 6 let), - v právní praxi České republiky dosud nerealizovaný, - spojen s vynaložením dalších nákladů obou smluvních stran (např. osobní náklady, znalecké posudky, právní zastupování apod.), - relativně finančně náročný pro vlastníka VaK Zlín (výdaje cca mil Kč), - zásadním zásahem do personálního obsazení provozovatele (management a odborní specialisté), doporučujeme, aby v návaznosti na konečné rozhodnutí příslušného soudu o neplatnosti valné hromady předpokládáme v roce 2015, zahájil Vlastník s žalobci za případné účasti provozovatele MoVo (navrhujeme s účasti vzájemně odsouhlaseného mediátora ) jednání o možné dohodě sledující úpravu budoucích vzájemných vztahů týkající se správy a provozování vodárenské infrastruktury vlastněné společností VaK Zlín. Tímto řešení sledujeme předejít možným dopadům budoucích rozhodnutí soudů a to za účelem co nejrychleji ukončit již 10 let trvající právní spory. Dlouhodobá nestabilita vzájemných vztahů Vlastníka a provozovatele, související budoucí náklady vlastníka VaK i 16

17 rizika snížení kvality vodohospodářské služby zásobování pitnou vodou a odkanalizování/čištění odpadních vod v působnosti VaK Zlín, bezpochyby nejsou ve veřejném zájmu a zájmu odběratelů služeb. K tomuto doporučení však zejména přispívá právně komplikované, časově a ekonomicky náročné řešení zpětného převodu majetku, práv a závazků od současného provozovatele MoVo na VaK Zlín (viz podrobněji část IV. Analýzy). V konečném důsledku by jakékoliv řešení vyvolávalo další náklady, které by zatěžovaly cenu vodohospodářské služby (např. osobní náklady, znalecké posudky, právní zastupování, poradenství apod.). Velmi pravděpodobně by však další významné prodlužování této právní kauzy nebylo v zájmu odběratelů vodohospodářské služby, kterou jak vlastník infrastruktury VaK Zlín, tak i provozovatel vykonávají ve veřejném zájmu ( 1 ZVaK). Pokud dojde k jednání vlastníka VaK Zlín s žalobci o úpravě budoucích vzájemných vztahů při správě a provozování vodárenské infrastruktury, doporučujeme, aby tyto vztahy vycházely z platné Smlouvy o nájmu a provozování s tím, že by současné znění dodatku č.16 bylo upraveno a doplněno minimálně: - o některá ustanovení smlouvy zahrnující úpravu povinností provozovatele v souvislosti s přijetím novely ZVaK a prováděcího právního předpisu k ZVaK (aktuální znění platné od roku 2014), - další ustanovení v oblasti dosavadní nejlepší praxe v oboru v souladu s doporučeními Evropské komise (např. na úseku výkonových ukazatelů provozu ); znamená to zejména precizovat a doplnit výčet povinností a činností provozovatele, s cílem účinnějšího reportingu provozovatele ve směru k Vlastníkovi. Předpokladem pro dosažení dohody by tedy měl být prioritně sledován cíl, aby v koncesní smlouvě na poskytování služeb provozování vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu byly aplikovány nástroje, postupy a principy, které odpovídají nejlepší mezinárodní praxi a jsou v zájmu vlastníka a především odběratele poskytovaných služeb. Právní a technické předpisy, na které se koncesní smlouva zpravidla odkazuje, sice určují základní minimální standardy, ale ty samy o sobě nemohou vytvářet dostatečný tlak na průběžné zefektivnění a zkvalitnění služeb odběratelům za sociálně přijatelnou cenu. Koncesní smlouva by tudíž měla obsahovat nástroje k měření a sledování kvality vodohospodářských služeb a nastavení ekonomické motivace provozovatele v souladu s aktuálními nástroji cenové regulace tak, aby bylo v jeho finančním zájmu poskytovat sjednané služby ve stanovené kvalitě (standardu) za cenu odpovídající cenovým předpisům. Pokud vlastník VaK Zlín a žalobci za případné účasti provozovatele (na základě konečného pravomocného rozhodnutí soudu o platnosti/neplatnosti valné hromady) nedohodnou řešení této složité právní kauzy úpravou vzájemných vztahů jak výše uvedeno, budou muset vyčkat konečného výsledku všech soudních sporů (platnost/neplatnost jak Kupní smlouvy, tak i Smlouvy o nájmu a provozování), i případných dalších. Následně bude nutné, aby VaK Zlín rozhodl, jakou formu správy a provozování vlastněné infrastruktury zvolí; předpokládáme na základě doporučení této Analýzy (model nového koncesního řízení nebo případně návrat ke stavu před rokem 2004 k modelu smíšenému se všemi souvisejícími problémy a riziky i vyvolanými náklady popsanými v předchozí kapitole IV. této Analýzy), či na základě jiných obdobných podkladů aktuálních v té době. 17

18 Z analýzy možných dopadů a tím výhod, nevýhod i rizik transformace na uvedené modely provozování vodárenské infrastruktury vyplývá, že pro vlastníka a sekundárně i pro odběratele bude v tomto konkrétním případě pro VaK Zlín nejvýhodnější formou provozování - oddílný model na základě koncesní smlouvy s tím, že by Vlastník zahájil nové koncesní řízení. Tento závěr vyplývá i ze zpracování 1. návrhu koncesního projektu - viz příloha č. 3 této Analýzy. Na základě řešení jiných případů (významná koncesní řízení pro velká města a regiony), je třeba počítat s tím, že od rozhodnutí vlastníka o modelu provozování trvá příprava a realizace nového koncesního řízení až do doby zahájení provozování podle nové koncesní smlouvy cca 2 až 3 roky. K tomu poznamenáváme, že zatímco v případě realizace koncesního řízení se jedná o standardizované postupy podle koncesního zákona a ZVZ, tak narovnání vzájemných vztahů k návratu na smíšený model je cestou dosud nerealizovanou, kterou by doprovázela řada nejasností a potenciálních sporů. Pokud by smluvní strany a žalobci nedošly k dohodě, a soudy konečným rozhodnutím by potvrdily neplatnost jak Kupní smlouvy, tak i Smlouvy o nájmu a provozování a Vlastník by nepreferoval nové koncesní řízení, tak problém budoucího narovnání vzájemných vztahů (jak řešení zpětného převodu majetku a práv, tak i posouzení dopadů v rovině majetkových prospěchů smluvních stran ), by se časem dále prohluboval a lze předpokládat, že by mohl vyvolat další soudní spory a především další čas. Na základě řešení jiných případů (např. město Svitavy, statutární město Plzeň, Želivka - transformace z oddílného modelu na model vlastnický), je třeba počítat s tím, že od rozhodnutí vlastníka o modelu provozování trvá proces transformace modelu cca 2 až 3 roky. S ohledem na rizika dalších soudních sporů na různých úrovních soudů odhadujeme, že doba trvání realizace tohoto procesu narovnání by mohla překročit další 3 až 4 roky. V přechodném období po rozhodnutí soudů o neplatnosti Smlouvy o nájmu a provozování, než by bylo dokončeno koncesní řízení na nového provozovatele, resp. kdyby byl realizován zpětný převod na smíšený model, předpokládáme, že by byl realizován institut veřejné služby podle 22 ZVaK a následně jednací řízení bez uveřejnění s odkazem na 34 a 23 odst. 4, písm. b) ZVZ. Koncesní projekt VI. Vzhledem k tomu, že jako nejvýhodnější varianta správy a provozování je doporučena varianta oddílného modelu provozování na základě koncesní smlouvy, je dále přiložen návrh Koncesního projektu, který tvoří Přílohu č. 3. Tento Koncesní projekt bude využit v případě, že by se vlastník VaK Zlín rozhodl k přípravě nového koncesního řízení na provozovatele; v tom případě však bude třeba, aby Vlastník v Koncesním projektu aktualizoval veškeré, zejména ekonomické údaje, a dále příslušně upravil časový harmonogram koncesního řízení. 18