Šrafování, texty, kóty. hodina 7.

Transkript

1 Šrafování, texty, kóty. hodina 7. Obsah a cíl hodiny Dnešní lekce se skládá ze třech podkapitol. První vysvětluje použití Šrafur, které se často hodí pro vyplňování určitých oblastí určitým vzorem, popřípadě barvou. Typickým případem požití Šrafur ve stavebnictví je u všech konstrukcí v řezu. V druhé podkapitole probereme používání textu. Textová informace se hodí prakticky všude na výkrese od popisu samotného výkresu (tzv. razítko výkresu), výpisu jednotlivých prvků do tabulek (výkaz prvků), až po popis jednotlivých částí výkresu jakými jsou výška obkladu, výška parapetu, číslo místností, materiál podlahové krytiny atp. Poslední kapitola vysvětlí používání kót. Kótování výkresu je jednou z finálních prácí na projektu (výkresu). Kóty jasně definují a zobrazují rozměry našeho projektu, podle kterých je náš projekt interpretován, tedy realizován. Speciálně ve stavebnictví jsou kóty nezbytnou součástí výkresu, přestože výsledné výkresové výstupy jsou v přesném měřítku a tak by stačilo znát jen jeden rozměr a mít k dispozici pravítko a kalkulačku, popřípadě poměrové pravítko. Kdo by to ale na stavbě dělal a tak jsou stavbyvedoucí a jeho spolupracovníci odkázání na naše kóty. Obr.01 Využití šrafur Obr.02 Výkres s použitím kót

2 Obr.03 Výkres a využití textu Požadavky na předchozí znalosti Lekce je nenáročná a nepředpokládá hluboké znalosti AutoCadu. Vyžadována je jen znalost Výkresového a Modelového prostoru. Výhodou a doporučením je absolvování předchozích lekcí, které na sebe postupně navazují.

3 Obsah osnova Šrafování... 4 Určení oblastí pro šrafování... 5 Definování šrafur... 5 Popis dialogu Šrafování a gradient... 5 Texty a kóty Texty Řádkový text Odstavcový text Kóty Typy kót Styly kót Vytvoření kótovacího stylu... 19

4 Šrafování Vyplňování oblastí určitým vzorem nazýváme šrafováním. Ve stavebnictví představují oblasti konstrukce v řezu, a vzory pak typ materiálu, z kterých je (eventuelně má být) konstrukce zhotovena. Šrafura (šrafa) vytvořená v AutoCadu je vždy typu BLOK. Samotný vzor je definován geometrií (množina useček), která se opakuje. V průběhu let přibyla k šrafování možnost vyplňovat oblasti spojitými barevnými úseky, popřípadě barevnými přechody. V AutoCadu rozeznáváme následující typy šrafování: - šrafování vzorem Obr.04a - šrafování výplní Obr.04b Obr.04 Typy šrafování, a) vzorem, b) výplní (barvou) Dále můžeme v AutoCadu rozdělit druhy šrafur: - asociativní Obr.05a - neasociativní (obyčejné) Obr.05b Standardně jsou vytvářeny asociativní šrafury, které mají velkou výhodu při dodatečných úpravách. Pokud posuneme (měníme) šrafované oblasti, šrafury se automaticky přizpůsobují změněnému tvaru. Na Obr.05, kde jsme použili funkci protáhni, můžeme vidět rozdíl mezi druhy šrafur. Obr.05 Asociativita šrafur, a) neasociativní, b) asociativní Šrafování aplikujeme pokud možno co nejpozději, většinou (nejlépe) až po kótovaní. Asociativita šrafur je sice silný nástroj i pro dodatečnou editaci, ale dodatečná kóta resp. text přes šrafuru vyžaduje často kvůli čitelnosti buď inkriminovanou oblast pře-šrafovat nebo posunout kótu resp. text mimo oblast šrafování. Dříve než se pustíme do samotného šrafování, je třeba si připravit oblasti, které mají být vyšrafovány.

5 Určení oblastí pro šrafování AutoCad nabízí při definici šrafur definovat hranici šraf dvěma způsoby: - pomocí vnitřního bodu - pomocí selekce objektu V prvním případě definuje uživatel libovolný bod ve výkresu a AutoCAD vyhledá veškeré objekty (konstrukce), které tento bod ohraničují. Někdy naprosto jednoznačné, triviální, časová náročnost několik milisekund. Nicméně v komplikovaném výkresu může vyhledání trvat několik sekund, popřípadě se vyhledání při nejednoznačném (nemožném) určení hranic nezdaří. V druhém případě je nutné vybrat objekty, které představují pomyslnou hranici pro šrafování. Ani zde nemusíme byt vždy úspěšní, například když jednotlivé objekty na sebe z jakéhokoli důvodu nenavazují. Navíc pokud se hranice skládá z desítek objektů, je jejich výběr časově náročný. Největší nevýhodou při přímé definici oblastí pro šrafování je fakt, že pokud při dodatečné editaci odstraníte byť jednu jedinou geometrii, které definovala hranici šraf, zničí se jejich asociativita. Ačkoli to není povinné (viz. výše ) je lépe před Šrafováním připravit si oblasti pro šrafování. K tomuto účelu lze celkem úspěšně použít jednu z následujících objektů: - uzavřená křivka - hraniční křivka - objekt oblast Pokud tyto oblasti vytvoříme ve speciálních hladinách a přiřadíme vlastnosti, které znemožňují tisk, můžeme vždy využívat výhod asociativních šraf, úpravy v samotném výkresu nemají vliv na šrafy. Definování šrafur Pokud chceme šrafovat, musíme spustit dialog pro šrafování následujícím způsobem: 1. z menu: Kresli - > Šrafy Ikonou, z palety nástrojů KRESLI zobrazí se bohatý dialog Obr.06 která si podrobně probereme (popíšeme) v následujícím odstavci Popis dialogu Šrafování a gradient Základní záložka Šrafa naznačuje, že je dialog připraven pro definici Šrafur a v následujícím textu ho detailně probereme.

6 Obr.06 Šrafa V sekci Hranice je třeba vybrat jednu z metod, která je nám nabízena a to pomocí vnitřního bodu nebo pomocí selekce objektu. Výběr se dá v průběhu definice Šraf kdykoli upravit, rozšířit či zmenšit, odstranit, dokonce se dané metody dají i kombinovat. Popis (princip) jednotlivých metod je vysvětlen výše. Pokud jsme si předpřipravili oblasti pro šrafování je samotné šrafování otázkou několika sekund. V sekci Možnosti můžeme zvolit, zda-li námi vytvořené šrafy budou asociativní (viz. výše). Můžeme také zvolit, zda-li jednotlivé oblasti budou tvořit samostatné objekty typu šrafování (bloky) v případě, že je výběr tvořen několika uzavřenými oblastmi. Poslední volbou v této sekci je pořadí kreslení, kde lze z roletového menu zvolit: - nepřiřazovat - přenést dospod - přenést navrch - přenést pod hranici - přenést nad hranici kde význam je chápan jako vztah šrafur k vybraným oblastem pro šrafování. Další užitečnou funkcí je odvodit vlastnosti využít již dříve nadefinované šrafy., která nám umožňuje v průběhu definice šraf

7 Hlavní sekcí v dialogu šrafování je Typ a vzor, kde pomocí roletových menů Typ a Vzor nadefinujeme požadovaný typ a vzor šraf. V následné sekci můžeme navíc nadefinovat úhel a měřítko vybraného vzoru. Chceme-li vyšrafovat konkrétní oblast postupujeme následovně: 1. spustíme dialog šrafování, a to: a. z menu Kresli -> Šrafy... b. Ikonou, z palety nástrojů KRESLI 2. V sekci Hrabice vybereme jeden ze způsobů zadávaní hranic pro šrafy 3. Nastavíme ostatní parametry v sekcích: a. Možnosti b. Typ a vzor c. Úhel a měřítko 4. Potvrdíme tlačítkem OK TIP: pokud nejsme dostatečně zkusení, je vhodné požívat tlačítko Náhled, které nám zobrazí parametry, které jsme v dialogu nastavili a dá na výběr: - vrátit se zpět do dialogu (klávesa ESC/levé tlačítko myši) - potvrdit celkový vzhled a ukončit tak dialog šrafy (klávesa Enter / pravé tlačítko myši) TIP: pokud máme otevřen dialog Šrafy, lze možnosti tohoto dialogu rozšířit o možnost definování chování funkcí při výběru hranic. Klikněte na ikonu možnosti dialogu, viz. Obr.07. Obr.07 Šrafa-ostrůvky a zobrazí se další

8 Obr.08 Paleta šrafovacích vzorů

9 Obr.09 Gradient

10 Texty a kóty Dříve než se vrhneme do jednotlivých kapitol je třeba zdůraznit některé vlastnosti, které jsou společné pro oboje kapitoly. Jak již víme, objekt vždy vykreslujeme ve skutečných rozměrech. Často ale doplňujeme výkresy o informace, které ve skutečnosti neexistující. Jsou to doplňující informace. Mezi tyto dodatečné informace řadíme právě kóty a texty. AutoCAD dovoluje tyto typy objekty zadávat dvěma způsoby: - v modelovém prostoru (tradiční způsob) - ve výkresovém prostoru (nový směr) každý z obou způsobů má své výhody a nevýhody. Rozdíl mezi oběma způsoby je vztah těchto doplňujících informací k výkresu (projektu). Buď jsou doplňujících informací vázány přímo na model (modelový prostor) nebo k papíru pro tisk (výkresový prostor). Princip je v podstatě stejný, jen se liší v zdávání rozměrových a měřítkových informací. V následujícím textu bude probrán tradiční způsob, tedy zadávání v modelovém prostoru. Texty AutoCAD rozeznává dva druhy textu : - řádkový - odstavcový Řádkový text se požívá pro krátké jednořádkové popisky, zatímco odstavcový text pro rozsáhlejší většinou víceřádkové textové informace. Řadkové text je velice jednoduchý, snadno a rychle se používá a jeho další vyhodou je široká škala možností zarovnání textu. Na druhé straně je odstavcový text komplikovanější při jeho tvorbě, vyhodou je ale zato široká možnost formátování textu obdobnou, jakou disponují současne textové editory. Řádkový text Chceme-li spustit příkaz řádkový text, postupujeme následovně: 1. spustíme řádkový text, a to: a. z menu Kresli -> Text -> Řádek b. příkazovou zkratkou: text, popřípadě příkaz dtext c. Ikonou, z palety nástrojů Text 2. zvolíme počáteční bod 3. zdáme výšku 4. zadáme úhel natočení 5. píšeme text, pokud chceme skočit na další řádek, stiskneme enter a píšeme text. pokud chceme funkci ukončit stiskneme enter 2x.

11 pukud vybereme řádkový text, obr. XX, lze zjistit počáteční bod textu (modrý uzlový bod). K tomuto bodu je text zarovnán, v případě obr. XX jde o standardní zarovnání text, tedy levý dolní roh. Typy zarovnání řádkového textu: vlevo Výchzí nastavení. Bod vložení je na účaří střed (centr) Text je ve středu kolem bodu vložení. Bod vložení je na účaří. pravý Text je zarovnán doprava od bodu vložení. Bod vložení je na účaří. uprostřed (střední) Text je vertikálně i horizontálně ve středu, Vertikální středový bod se měří od dolního bodu nejnižšího písmene k vrcholu nejvyššího písmene. horní levý horní centr Text je plně zarovnán a bod vložení je ve vrcholu nejvyššího možného písmene. U některých písem se bod vložení zobrazí nad nejvyšším písmenem, u jiných se zobrazí přímo ve vrcholu. Text je ve středu a bod vložení je ve vrcholu nejvyššího možného písmene. horní pravý Text je zarovnán doprava a bod vložení je ve vrcholu nejvyššího možného písmene. střední levý Text je zarovnán doleva a vertikálně umístěn ve středu. Vertikální středový bod se měří od dolního bodu nejnižšího písmene k vrcholu nejvyššího písmene. střední centr Text je umístěn vertikálně a horizontálnš ve středu. Vertikální středový bod se měří od dolního bodu nejnižšího písmene k vrcholu nejvyššího písmene.

12 střední pravý dolní levý dolní centr Text je zarovnán doprava a vertikálně umístěn ve středu. Vertikální středový bod se měří od dolního bodu nejnižšího písmene k vrcholu nejvyššího písmene. Text je zarovnán doleva. Bod vložení je pod nejnižším písmenem. U některých písem se bod vložení zobrazí kousek pod nejnižším bodem, u jiných se zobrazí přesně v nejnižším bodu. Text je ve středu. Bod vložení je pod nejnižším písmenem. dolní pravý Text je zarovnán doprava. Bod vložení je pod nejnižším písmenem. šikmý Text je zarovnán na účaří definované dvěma vrcholy. Text je proporciálně zvětšen resp. zmenšen tak, že text začíná v prvním bodě a končí v druhém bodě. přizpůsobit T Text je zarovnán na účaří definované dvěma vrcholy. Text je neproporciálně zvětšen resp. zmenšen tak, že text začíná v prvním bodě a končí v druhém bodě. Výška textu je zachována, mění se jen faktor šířky textu. Odstavcový text Chceme-li spustit příkaz odstavcový text, postupujeme následovně: 1. spustíme řádkový text, a to: a. z menu Kresli -> Text -> Odstavec... b. příkazovou zkratkou: mtext c. Ikonou, z palety nástrojů Kresli či Text 2. definujeme oblast (obdélník) pro psaní textu 3. definujeme parametry textu, jako je výška atd. viz. dialog na Obr píšeme text, pokud funkci (resp. dialog) ukončit klikněte na tlačítko OK Obr.10 Formátování textu

13 V prvním případě definujeme text do řádku. Po zadání enter se sice odřádkuje, nicméně po dokončení funkce jsou jednotlivé řádky jednotlivé objekty. Druhý případ (odstavcový) text definuje text jako odstavec a lze u něj používat běžné základní zacházení, jako u textových editorů. Důležitým parametrem obou funkcí je výška, ta se stanovuje na základě požadované velikosti textu ve vztahu k modelu a výslednému měřítku výkresu. Pokud budeme náš projekt Tisknout v měřítku 1:100 a chceme, aby výška našeho textu byla 3.5 mm, musíme nastavit výšku textu 3.5x100=350mm Kóty Kóty slouží k vyznačení různorodých rozměru v projektu. Dostupné funkce pro kótování můžeme vidět na Obr.11. Obr.11 Kóty Typy kót přímá kóta, okótuje vzdálenost v jednotlivých osách, bud v x nebo v y. Vykresluje se vždy v osách, tzn. že je vždy v půdoryse vždy rovnoběžná s osou x nebo s osou y. definujeme počátek první a druhé vynášecí čáry a na závěr umístění samotné kótovací čáry Obr.12 Přímá kóta

14 šikmá kóta, okótuje vzdálenost mezi dvěma body. Vykresluje se vždy rovnoběžně s pomyslnou úsečkou, která by vznikla spojením počátků první a druhé vynášecí čáry. definujeme počátek první a druhé vynášecí čáry a na závěr umístění samotné kótovací čáry Obr.13 Šikmá kóta délka oblouku, okótuje délku oblouku. Vykresluje se vždy rovnoběžně s kótovaným obloukem. definujeme oblouk který je třeba okótovat, a pak umístění samotné kótovací čáry. Obr.14 Délka oblouku

15 staniční, okótuje vzdálenost průsečíku od počátečního bodu neboli souřadnice ke kótovanému prvku. poloměr, okótuje poloměr oblouku resp. kružnice Obr.15 Poloměr průměr, okótuje průměr oblouku resp. kružnice Obr.16 Průměr

16 úhel, okótuje úhel sevřený úsečkami nebo úhel výseče oblouku či kružnice. Obr.17 Úhel K napojování jednotlivých kót použijeme následujících funkcí kóta od základny, napojuje resp. vynáší kótu k jedné základně (tedy k jedné vynášecí kótě). Obr.18 Kóta od základny kóta řetězová,napojuje resp. vynáší kótu od jedné k druhé vynášecí čáře a kótovací čáru vynáší do jedné roviny(úrovně). Obr.19 Kóta řetězová

17 Styly kót Každá vytvořená kóta má přiřazen kótovací styl, který ovlivňuje celkový vzhled kót. Pro různá měřítka výkresu a různé příležitosti je vhodné si vytvořit několik stylů a ty pak dle potřeby přiřazovat. Obr.20 Správce kótovacího stylu Na Obr.20 je spuštěn správce stylů, ikona, kde je nadefinován jeden styl jménem ISO-25, pokud klikneme na tlačítko UPRAVIT, zobrazí se další bohatý dialog, viz. Obr.21. Obr.21 Upravit kótovací styl - TEXT

18 V záložce TEXT je důležitá vlastnost Výška textu, kde můžeme zadat buď přímo hodnotu spočítanou obdobným způsobem jako v odstavci popisující text (viz. výše), tedy pro výsledné měřítko výkresu 1:100 a požadovanou velikost kótovacího textu 3.5mm nastavíme hodnotu 100x3.5=350mm. Nebo využijeme poměrového měřítka aplikovaného na celý kótovací styl a v tom případě postupujeme takto: Nastavíme Výšku textu na požadovanou velikost, tedy 3.5 mm a na záložce Přizpůsobit viz. Obr.21 nastavíme v sekci měřítko kót hodnotu 100 pro parametr Použít celkové měřítko. Obr.21 Upravit kótovací styl PŘIZPŮSOBIT Tímto způsobem lze pro jednotlivá měřítka nastavit dialog Upravit kótovací styl pouze jednou, jen u každého uloženého stylu musíme změnit hodnotu Použít celkové měřítko na požadované měřítko. Škoda, že tento přístup není dostupný při definici stylu textu :-(.

19 Vytvoření kótovacího stylu V dialogu Obr.20 klikněme na tlačítko Nový..., to zobrazí dialog, viz. Obr.22, Obr.22 Nový kótovací styl kde můžeme pojmenovat náš nový styl, dokonce můžeme převzít všechny parametry z jiných již nadefinovaných stylů. Poslední možností lze definovat jestli se náš nový styl bude aplikovat pro všechny kóty nebo jen pro určité typy.

20 N ZBYTKY definováuní oblastí pro šrafování Editace vyšrafovaných oblastí... Cičení