vzduchu FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: Jméno: František Batysta
|
|
- David Ovčačík
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Úloha 6: Měření povrchového napětí kapalin, Měření vnitřního tření kapalin, Měření vnitřního tření vzduchu FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: Jméno: František Batysta Pracovní skupina: 11 Ročník a kroužek: 2. ročník, pond. odp. Spolupracovníci: Štěpán Timr Hodnocení: Abstrakt V této úloze jsme třemi metodami měřili povrchové napětí vody a lihu. Provedli jsme nejprve přímě měření síly působící na povrchovou blánu kapaliny, poté jsme povrchové napětí stanovili z měření kapilární elevace. Tímto se podařilo potvrdit tabulkovou hodnotu povrchového napětí lihu. Námi změřená hodnota povrchového napětí vody se však bohužel neshoduje s tabulkovou hodnotou. Dále jsme povrchové napětí vody a lihu jsme vzájemně porovnali kapkovou metodou. S velmi dobrou přesností se podařilo určit dynamickou viskozitu vzduchu a ricinového oleje. 1 Úvod Při popisu reálných kapalin si často nevystačíme s aproximací vlastnostmi ideální kapaliny, která je dokonale nestlačitelná a bez vnitřního tření. Naproti tomu reálná kapalina se brání svému proudění disipativními silami, tj. má nenulové vnitřní tření. Vnitřní tření popisujeme veličinou viskozita. Další nezanedbatelný jev lze pozorovat na povrchu kapaliny. Molekuly nacházející se v tenké povrchově vrstva mají větší potenciální energii, než ty, které jsou uvnitř objemu kapaliny. V důsledku toho se povrch chová jako elastická blána, která se snaží dosáhnout co možná nejhladšího stavu s minimálním rozpětím. K popisu tohoto jevu zavádíme veličinu povrchové napětí. Díky povrchovému napětí vody mohou například vodoměrky klouzat na vodní hladině (obr 1 [1]). Cílem tohoto měření je stanovit několika metodami vnitřní tření a povrchové napětí vybraných kapalin. Pracovní úkoly tedy jsou: Obrázek 1: Vodoměrky mohou díky povrchovému napětí klouzat na vodní hladině. 2 Pracovní úkoly 2.1 Měření povrchového napětí kapalin [3] 1. Stanovte povrchové napětí destilované vody a lihu (při pokojové teplotě) přímým měřením na torzních vahách. 2. Změřte pomocí kapilární elevace povrchové napětí destilované vody a lihu při pokojové teplotě pomocí dvou až tří kapilár různého vnitřního průměru. Pro každou kapiláru určete střední kvadratickou chybu výsledku. Výsledky porovnejte s hodnotami uvedenými v tabulkách. 3. Srovnáním s vodou určete při pokojové teplotě povrchové napětí lihu kapkovou metodou pomocí dvou až tří různých kapilár. Proveďte korekci na těkavost lihu. 1
2 2.2 Měření vnitřního tření kapalin [4] 1. Stanovte dynamickou viskozitu ricinového oleje při teplotě kolem 25 C. Odhadněte, s jakou přesností měříte jednotlivé dílčí veličiny a pomocí vztahu u f = ( ) 2 f (u xi) 2 (1) x i i z části Chyby měření (soubor chyby-o.pdf) vypočítejte, s jakou přesností můžete změřit viskozitu. 2. Odvoďte vztah pro závislost hustoty ρ ϑ na teplotě ϑ, když ρ ϑ = ρ βϑ, (2) kde β je součinitel objemové teplotní roztažnosti. Objemová teplotní roztažnost ricínového oleje je β 18 = 0, K 1, hustota oleje při 18 C je ρ 0 = 961 kg.m Měření vnitřního tření vzduchu [5] 1. Určete viskozitu vzduchu při pokojové teplotě měřením objemu protékajícího vzduchu a úbytku tlaku na kapiláře. Měření proveďte při různých tlacích. 2. Z naměřených výsledků vypočtěte součinitel vnitřního tření η. 3. Naměřené výsledky vyneste do grafu ve tvaru (p 1 p 2 ) = f(v t ) 3 Experimentální uspořádání a metody 3.1 Měření povrchového napětí kapalin [3] Povrchové napětí je v soustavě SI definováno jako síla, kterou povrch působí na jednotce své délky: σ = F l. (3) Povrchové napětí můžeme určovat buď přímo změřením síly, kterou povrchové napětí působí na známou délku nebo užitím kapilárních efektů (elevace a deprese). K určení povrchového napětí lze také použít tvoření kapek při odkapávání kapaliny z kapiláry Měření povrchového napětí přímým měřením Přímě měření spočívá v tom, že vytahujeme z kapaliny rovný drátek délky l a s ním i blanku kapaliny, která působí na drátek povrchovou silou z každé strany, tedy F = 2l σ. (4) Sílu F jsme měřili na torzních vahách jako rozdíl síly působící na drátek v okamžiku přetržení vodní blanky síly na drátek ponořený těsně pod hladinou. Torzní váhy byly cejchované v milipondech: 1 mp = 9, N. Váhy jsme před měřením museli zkalibrovat. Závaží o hmotnosti m z = 398mg vážilo na torzních vahách 405, 5mg. Všechny naměřené hmotnosti jsme tedy násobili koeficientem k = , Určení povrchového napětí z kapilární elevace V této metodě využijeme toho, že námi měřené kapaliny lnou ke skleněnému povrchu. Voda i líh lne ke sklu tak, že úhel ϑ sklonu povrchu kapaliny podél svislé stěny trubice vzhledem k trubici je velmi malý (ϑ 0). Podmínka rovnováhy v kapiláře pak znamená rovnost gravitační síly působící na vodní sloupec a povrchové síly ke stěnám kapiláry: πr 2 hρg = 2πrσcosϑ, (5) 2
3 kde r je vnitřní poloměr kapiláry, ρ hustota kapaliny a h je velikost kapilární elevace. Odtud pak povrchové napětí: σ = rhρg 2. (6) Určení povrchového napětí kapkovou metodou Kapalina pomalu vytékající ze svislé trubice se (po kapkách) odtrhne, když pro hmotnost tvořící se kapky: mg = 2πRσ. (7) Hmotnost však nelze měřit přímo, neboť část kapky je zpětně zachycena trubicí. Předpokládáme, že poměr mezi hmotností zachycenou a ukáplou je stejný pro všechny kapaliny. Potom můžeme určit relativní povrchové napětí, tj. povrchové napětí vzhledem k nějaké známé kapalině (např. voda). Pro povrchová napětí dvou kapalin a příslušné hmotnosti kapek M 1, M 2 (stejného počtu u obou kapalin) pak platí σ 1 = M 1. (8) σ 2 M 2 Ze znalosti první kapaliny pak můžeme vyjádřit σ 2 jako 3.2 Měření vnitřního tření kapalin [4] σ 2 = σ 1 M 2 M 1. (9) V tomto experimentu jsme určovali viskozitu ricinového oleje Stokesovou metodou. Malé kuličky o hustotě ρ a poloměru r byly vhazovány do skleněného válce naplněného olejem o hustotě ρ p (při dané teplotě). Pro hustotu ricinového oleje jsme v závislosti na teplotě odvodili vztah ρ ϑ = ρ β (ϑ 18), (10) kde je β 18 = 0, K 1, hustota oleje při 18 C je ρ 18 = 961 kg.m 3. V případě pohybu koule o poloměru r, rychlostí v v prostředí o viskozitě η, platí následující Stokesův vzorec pro odporovou sílu F : F = 6πηrv. (11) Přitom předpokládáme pouze takové rychlosti, aby obtékání kuličky bylo laminární. Zároveň působí na kuličku tíhová síla (v kapalině). F = 4 3 πr3 (ρ ρ p )g. (12) Po určité době se Stokesova odporová síla vyrovná s tíhovou silou (v kapalině) a kulička dále padá rovnoměrně přímočaře rychlostí u. Lze tedy psát F = F (13) Obrázek 2: Trubice naplněná ricinovým olejem. (Stokesův viskozimetr) odkud dosazením a úpravou η = 2 9 g(ρ ρ p) r2 u. (14) 3.3 Měření vnitřního tření vzduchu [5] Schéma aparatury Měřící aparatura je uspořádána podle obrázku 3. Pomocí lahve ML 2 vytváříme přetlak v lahvi L. Tím vháníme vzduch do kapiláry K, která klade proudění vzduchu odpor. Tomu odpovídající pokles tlaků měříme manometrem M. Vzduch, který vychází z kapiláry K, vháníme do lahve ML 1, odkud 3
4 vytlačuje vodu trubicí T 1, jejíž zakončení je ve stejné výšce, jako zakončení trubice T 2. Tím je zajištěn atmosferický tlak za kapilárou. Objem vody V vytlačené vzduchem za čas t měříme pomocí stopek a odměrného válce. Obrázek 3: Schéma aparatury při měření vnitřního tření vzduchu. Vztah pro proudění plynu v kapiláře udává Hagen Poiseuillova rovnice: V t p 2 = π 8η r 4 l p 1 + p 2 (p 1 p 2 ), V t = V 2 t, (15) kde V t je objemová rychlost proudění vzduchu, p 1, p 2 tlak vzduchu před, resp. za kapilárou, η je viskozita plynu, r, l poloměr a délka kapiláry. Viskozita plynu je tedy 3.4 Výpočet chyby měření η = Shrneme použité metody pro výpočet chyby měření [2]. π r 4 p 1 + p 2 p 1 p 2. (16) 8V t l 2 p 2 Chybu vážení jsme podle použitého přístroje stanovili na u m = 0, 1g. Chybu stanovení rychlosti jsme vinou nefunkčního startovacího modulu nemohli určit statisticky. Protože však nelze pokládat naměřenou rychlost za přesnou, položili jsme její odchylku paušálně rovnu u v = 2, 5mm s 1. Chyby měřících přístrojů y odhadujeme velikostí dílku příslušného měřícího přístroje. Chyby opakovaně měřených veličin vypočítáme jako směrodatnou odchylku aritmetického průměru sā = 1 N (a i ā) 2 (17) N(N 1) Celkovou chybu přímého měření pak vyjádříme jako uā = s 2 ā + yp 2 (18) Pro nepřímo měřené veličiny f = f(x 1, x 1,, x k ) stanovíme chybu jako u f = k ( ) 2 f (u xi x )2 (19) i i=1 Vlastní výpočet nepřímo měřených veličin včetně výpočtu chyby nepřímého měření jsme provedli v Matlabu, který umožňuje provádět symbolické výpočty. Popis funkce, kterou jsme naprogramovali, a její zdrojový kód je k dispozici v [7] i=1 4
5 4 Výsledky 4.1 Měření povrchového napětí kapalin Měření povrchového napětí přímým měřením Povrchové síly kapaliny působící na drátek dlouhý 19,3 mm jsou uvedeny v tabulce 1. F 1 síla působící na drátek ponořený těsně pod hladinou, F 2 síla působící na drátek při odtržení blanky kapaliny. voda líh F 1 [mp] F 2 [mp] σ v [Nm 1 ] F 1 [mp] F 2 [mp] σ l [Nm 1 ] , , , , , , , , , ,5 0, , , , , ,065 Tabulka 1: Měření povrchového napětí vody a lihu přímou metodou. Celkově pak z (4) dostáváme tyto hodnoty povrchového napětí vody σ v a lihu σ l : Určení povrchového napětí z kapilární elevace σ v = (62 ± 1) 10 3 Nm 1, (20) σ l = (24 ± 1) 10 3 Nm 1. (21) Během měření jsme používali tři různé kapiláry o těchto vnitřních průměrech: 2r 1 = 0, mm 2r 2 = 1, mm 2r 3 = 1, mm Naměřené výšky hladin kapaliny v nádobě h 1 a výšky hladin v kapiláře h 2 jsou uvedeny pro líh v tabulce 2 a pro vodu v tabulce 3. Povrchové napětí vody jsme pomocí první kapiláry neměřili, neboť vodní sloupec dosáhl výš, než byl rozsah mikrometrického šroubu. LÍH kapilára 1 kapilára 2 kapilára 3 h 1 [mm] h 2 [mm] σ 1 [Nm 1 ] h 1 [mm] h 2 [mm] σ 2 [Nm 1 ] h 1 [mm] h 2 [mm] σ 3 [Nm 1 ] 7,0 23,13 0,020 6,50 15,25 0,025 8,25 14,6 0,020 7,5 24,05 0,021 7,15 15,05 0,023 7,9 14,55 0,021 7,6 24,1 0,021 7,10 14,75 0,022 7,75 14,45 0,021 7,2 23,7 0,021 6,95 14,45 0,021 7,55 14,15 0,021 7,2 23,95 0,021 6,95 14,45 0,021 7,55 14,05 0,021 Tabulka 2: Měření povrchového napětí lihu metodou kapilární elevace. 5
6 VODA kapilára 2 kapilára 3 h 1 [mm] h 2 [mm] σ 2 [Nm 1 ] h 1 [mm] h 2 [mm] σ 3 [Nm 1 ] 4,0 22,7 0,068 4,1 17,3 0,053 4,4 22,4 0,065 4,2 17,4 0,053 4,0 22,2 0,066 4,2 16,8 0,051 4,0 22,2 0,066 4,4 16,5 0,049 4,0 22,2 0,066 4,0 16,2 0,049 Tabulka 3: Měření povrchového napětí vody metodou kapilární elevace. Po zpracování dat z tabulek 2 a 3 můžeme psát konečné výsledky měření pro jednotlivé kapiláry. LÍH σ l,1 = (21 ± 1) 10 3 Nm 1 σ l,2 = (23 ± 2) 10 3 Nm 1 σ l,3 = (21 ± 2) 10 3 Nm 1 V ODA σ v,2 = (66 ± 2) 10 3 Nm 1 σ v,3 = (51 ± 2) 10 3 Nm Určení povrchového napětí kapkovou metodou Kapkovou metodu jsme provedli pouze s nejtenčí kapilárou o vnitřním průřezu 2r 1 = 0, mm. Širšími kapilárami voda i při maximálním zaškrcení kapala příliš rychle, až tekla proudem. Získaná data jsou v tabulce 4. počet kapek m voda [g] m líh [g] 20 1,6 0, ,59 0, ,45 Tabulka 4: Hmotnosti odkapaného množství kapaliny Použijeme - li tabulkovou hodnotu povrchového napětí pro vodu σ v = 66, 10 3 Nm 1, obdržíme z (9) povrchové napětí lihu σ l = (19, 9 ± 0, 5) 10 3 Nm 1 (22) 4.2 Měření vnitřního tření kapalin Měření probíhalo při teplotě 25 C. Tomu odpovídá hustota ricinového oleje ρ p = 956, 4 kg m 3. Vzdálenost mezi ryskami na válci s olejem byla (318 ± 1) mm, průměr kuliček jsme změřili jako (1, 49 ± 0, 01)mm, a jejich hmotnost m = (13, 8 ± 0, 1) mg V tabulce 5 jsou uvedeny doby padání deseti měření. číslo t s 40,15 40,39 40,85 40,3 40,69 40,48 39,98 40,19 39,96 40,56 Tabulka 5: Doby padání kuliček v ricinovém oleji mezi dvěma ryskami Dosazením do vzorce (14) a vypočtením příslušné chyby nepřímého měření dostáváme viskozitu ricinového oleje jako η = (1, 08 ± 0, 09)Pa s. (23) 6
7 4.3 Měření vnitřního tření vzduchu Měření probíhalo za vnějšího atmosferického tlaku (100390±10) Pa. Průměr kapiláry byl (0, 39 ± 0, 01) mm, její délka (91, 6 ± 0, 1) mm. Hustotu vody jsme brali jako ρ v = 1000 kgm 3, tíhové zrychlení g = 9, 81 ms 1. Specifická data pro jednotlivá měření naleznete v tabulce 6. delta h [mm] Vt delta h [mm] Vt 33,5 1, , ,98 66,5 3, , , ,03 64,5 3, ,77 42,5 2, , , , ,24 57,5 2,93 Tabulka 6: Objemová rychlost plynu V t v závislosti na rozdílu vodních hladin h v manometru Závislost rozdílu tlaků p na objemové rychlosti V t je znázorněna v grafu 4. Je vidět, že pro malé rozdíly tlaků lze získanou závislost proložit přímkou. Obrázek 4: Závislost rozdílu tlaků p na objemové rychlosti V t. Odhadneme chyby měřených veličin. Rozdíl hladin manometru h měříme s přesností ±2 mm, čas t s přesností ±0, 1 s, chyba objemu přitékajícího do odměrného válce je ±3 mm. Chybu měření atmosferického tlaku odhadujeme 10 Pa. Výpočet celkové chyby nepřímého měření jsme provedli podle odstavce 3.4. Zpracováním naměřených dat dostáváme výsledek η vzd = (19, 5 ± 1) 10 6 Pa s. (24) 7
8 5 Diskuze 5.1 Měření povrchového napětí kapalin Měření povrchového napětí přímým měřením Nejprve uvedeme tabulkové hodnoty [6] povrchového napětí vody a lihu. σ (tab) vody = Nm 1 σ (tab) lihu = Nm 1 Po srovnání s našimi hodnotami σ v = (62 ± 1) 10 3 Nm 1, σ l = (24 ± 1) 10 3 Nm 1 konstatujeme, že zatímco námi naměřená hodnota povrchového napětí lihu je nepatrně větší než tabulková, naše hodnota povrchového napětí pro vodu je podstatně menší, než tabulková. Větší nepřesnost v případě měření vody mohla být způsobena tím, že povrch kapaliny nasával měřící drátek tak, že se ocitl přesně na hladině pro různé hodnoty síly na ukazováku F 1 (s vyrovnaným vahadlem). To snižuje přesnost měření síly F 1. Případná mastnota na povrchu drátku by díky hydrofobnímu efektu snížila přilnavost vody k drátku, a tedy i velikost měřeného povrchové napětí Určení povrchového napětí z kapilární elevace Nejpřesnější Výsledky lze očekávat v případě použití nejtenčí kapiláry. Touto kapilárou získané povrchové napětí lihu činí σ l = (21 ± 1) 10 3 Nm 1, což se v rámci chyby měření shoduje s tabulkovou hodnotou. Povrchové napětí vody jsme touto kapilárou neměřili, protože voda vystoupala výš, než byl rozsah našeho měřidla. Povrchové napětí lihu měřené dalšími dvěma kapilárami se taktéž shodují s tabulkovou hodnotou. Totéž však nelze říci o povrchovém napětí vody. Přesnost výsledku patrně ovlivnilo to, že měření povrchového napětí vody bylo z časových důvodů prováděno bezprostředně po měření povrchového napětí lihu. Kapiláry tudíž nebyly předem smáčeny ve vodě po dostatečně dlouhou dobu a na jejich vnitřním povrchu mohly ulpívat molekuly lihu, které následně zkreslovaly měření Určení povrchového napětí kapkovou metodou Náš výsledek σ l = (19, 9 ± 0, 5) 10 3 Nm 1 je nižší, než udávaná tabulková hodnota. I když dílčí veličiny lze měřit s dobrou přesností, výsledná hodnota se od tabulkové hodnoty nejvíce odchyluje. Zamysleme se nad možnými příčinami tohoto faktu. Předpoklad, že na trubici zůstává táž poměrná část kapky kapaliny je pouze přibližný. Další nepřesnosti mohou být způsobeny neideálním prouděním během odkapávání kapaliny. Ačkoli lze všechny dílčí veličiny měřit s dobrou přesností a tedy náhodná chyba tohoto měření je poměrně nízká, nejeví se tato metoda kvůli systematickým chybám jako nejvýhodnější. 5.2 Měření vnitřního tření kapalin Udávaná tabulková hodnota viskozity ricinového oleje je η ric = 0, 985 Pa s, avšak může se podstatně lišit podle konkrétního výrobce. Vzhledem k tomu, že kuličky padaly středem válce velmi pomalu a rovnoměrně, nelze předpokládat žádné významné systematické chyby měření. Naše hodnota viskozity oleje η = (1, 08 ± 0, 09)Pa s se tedy pravděpodobně blíží skutečné viskozitě použitého oleje. 5.3 Měření vnitřního tření vzduchu Tabulková hodnota viskozity vzduchu je η tab vzd = Pa s. Tuto hodnotu jsme potvrdili naším měřením, které vyšlo η vzd = (19, 5±1) 10 6 Pa s. Rozebereme některé možné nepřesnosti použité metody. Systematická chyba vznikala při větším rozdílu tlaků p 1 p 2, neboť v horní lahvi rychleji klesala hladina vody, a tím klesal i vstupní tlak během měření. Za dobu měření došlo k poklesu tlaku zhruba o 2 mm vodního sloupce. Tuto chybu jsme se snažili kompenzovat tím, že jsme rozdíl tlaků měřili zhruba uprostřed měření. Objem odkapané vody byl měřen odměrným válcem, který stál na ne zcela rovné podložce. Proto chybu měřeného objemu odhadujeme ±3ml. Malý vliv na přesnost měřeného objemu měla netěsnost 8
9 Mariotteovy láhve. Z lahve samovolně odkapávala voda rychlostí asi jedna kapka za dvě sekundy, což dalo ve výsledném objemu maximálně 1ml vody navíc. Přestože bylo měření zatíženo uvedenými chybami, shoduje se výsledek našeho měření s tabulkovou hodnotou. Přitom jsme dosáhli stejné přesnosti, jako je přesnost udávané tabulkové hodnoty. 6 Závěr Změřili jsme několika metodami povrchové napětí vody a lihu. Nejprve jsme k určení povrchového napětí přímo měřili sílu, která působí na drátek ponořený do kapaliny. Dále jsme pro měření téhož jevu využili kapilární elevaci a odkapávání kapaliny z kapiláry. Přímé měření nám dává výsledek σ v = (62 ± 1) 10 3 Nm 1, σ l = (24 ± 1) 10 3 Nm 1. Metodou kapilárního vzestupu jsme získali pro kapiláry(1,2,3): σ l,1 = (21 ± 1) 10 3 Nm 1, σ l,2 = (23 ± 2) 10 3 Nm 1, σ l,3 = (21 ± 2) 10 3 Nm 1, σ v,2 = (66 ± 2) 10 3 Nm 1, σ v,3 = (51 ± 2) 10 3 Nm 1. Měření povrchového napětí vody bylo pravděpodobně ovlivněno předchozím měřením lihu. Kapkovou metodou jsme získali velikost povrchového napětí lihu σ l = (19, 9 ± 0, 5) 10 3 Nm 1. Dále jsme naměřili dynamickou viskozitu ricinového oleje η = (1, 08 ± 0, 09)Pa s a dynamickou viskozitu vzduchu η vzd = (19, 5 ± 1) 10 6 Pa s. Obě tyto hodnoty můžeme pokládat za velmi přesné. Reference [1] WIKIPEDIE :Povrchové napětí [online], [cit. 30. listopadu 2009], napětí [2] FJFI ČVUT: Chyby měření a zpracování naměřených výsledků [online], [cit. 30. listopadu 2009], [3] FJFI ČVUT, Měření povrchového napětí kapalin, [online], [cit. 30. listopadu 2009], [4] FJFI ČVUT, Měření vnitřního tření kapalin, [online], [cit. 30. listopadu 2009], [5] FJFI ČVUT, Měření vnitřního tření vzduchu, [online], [cit. 30. listopadu 2009], [6] MACHÁČEK M. :Matematické, fyzikální a chemické tabulky & vzorce, Prometheus, Praha, 2005, ISBN [7] BATYSTA F. : Automatický výpočet chyby nepřímého měření [online], [cit. 30. listopadu 2009], batysfra/praktika/matlab/ 9
plynu, Měření Poissonovy konstanty vzduchu
Úloha 4: Měření dutých objemů vážením a kompresí plynu, Měření Poissonovy konstanty vzduchu FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 2.11.2009 Jméno: František Batysta Pracovní skupina: 11 Ročník
VíceFyzikální praktikum 1
Fyzikální praktikum 1 FJFI ČVUT v Praze Úloha: č. 6 Měření povrchového napětí kapalin a určování dynamické viskozity kapalin a plynů Jméno: Ondřej Finke Datum měření: 13.10.2014 Kruh: FE Skupina: 4 Klasifikace:
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 6: Měření povrchového napětí kapalin. Měření vnitřního tření kapalin. Měření vnitřního tření vzduchu
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Úloha 6: Měření povrchového napětí kapalin Datum měření: 6. 11. 2009 Měření vnitřního tření kapalin Měření vnitřního tření vzduchu Jméno: Jiří Slabý Pracovní skupina:
VícePraktikum I Mechanika a molekulová fyzika
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Praktikum I Mechanika a molekulová fyzika Úloha č. XIX Název: Pád koule ve viskózní kapalině Pracoval: Matyáš Řehák stud.sk.: 16 dne:
VíceFyzikální praktikum I
Kabinet výuky obecné fyziky, UK MFF Fyzikální praktikum I Úloha č. XIX Název úlohy: Volný pád koule ve viskózní kapalině Jméno: Ondřej Skácel Obor: FOF Datum měření: 9.3.2015 Datum odevzdání:... Připomínky
VíceKAPALINY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník
KAPALINY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník Kapaliny Krátkodosahové uspořádání molekul. Molekuly kmitají okolo rovnovážných poloh. Při zvýšení teploty se zmenšuje doba setrvání v rovnovážné
Více3. Měření viskozity, hustoty a povrchového napětí kapalin
Fyzikální praktikum 1 3. Měření viskozity, hustoty a povrchového napětí kapalin Jméno: Václav GLOS Datum: 12.3.2012 Obor: Astrofyzika Ročník: 1 Laboratorní podmínky: Teplota: 23,5 C Tlak: 1001,0 hpa Vlhkost:
Více5b MĚŘENÍ VISKOZITY KAPALIN POMOCÍ PADAJÍCÍ KULIČKY
Laboratorní cvičení z předmětu Reologie potravin a kosmetických prostředků 5b MĚŘENÍ VISKOZITY KAPALIN POMOCÍ PADAJÍCÍ KULIČKY 1. TEORIE: Měření viskozity pomocí padající kuličky patří k nejstarším metodám
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha č. 6: Měření povrchového napětí kapalin, Měření vnitřního tření kapalin Měření vnitřního tření vzduchu Jméno: Ondřej Ticháček Pracovní skupina: 6 Kruh: ZS 6
VíceOddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM I. úloha č. 4 Název: Určení závislosti povrchového napětí na koncentraci povrchově aktivní látky Pracoval: Jakub Michálek
VíceVlastnosti kapalin. Povrchová vrstva kapaliny
Struktura a vlastnosti kapalin Vlastnosti kapalin, Povrchová vrstva kapaliny Jevy na rozhraní pevného tělesa a kapaliny Kapilární jevy, Teplotní objemová roztažnost Vlastnosti kapalin Kapalina - tvoří
Více1. Změřte teplotní závislost povrchového napětí destilované vody σ v rozsahu teplot od 295 do 345 K metodou bublin.
1 Pracovní úkoly 1. Změřte teplotní závislost povrchového napětí destilované vody σ v rozsahu teplot od 295 do 35 K metodou bublin. 2. Měřenou závislost znázorněte graficky. Závislost aproximujte kvadratickou
Více1. Určete závislost povrchového napětí σ na objemové koncentraci c roztoku etylalkoholu ve vodě odtrhávací metodou.
1 Pracovní úkoly 1. Určete závislost povrchového napětí σ na objemové koncentraci c roztoku etylalkoholu ve vodě odtrhávací metodou. 2. Sestrojte graf této závislosti. 2 Teoretický úvod 2.1 Povrchové napětí
VíceMěření povrchového napětí
Měření povrchového napětí Úkol : 1. Změřte pomocí kapilární elevace povrchové napětí daných kapalin při dané teplotě. 2. Změřte pomocí kapkové metody povrchové napětí daných kapalin při dané teplotě. Pomůcky
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Měření Poissonovy konstanty vzduchu. Abstrakt
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Úloha 4: Měření dutých objemů vážením a kompresí plynu Datum měření: 23. 10. 2009 Měření Poissonovy konstanty vzduchu Jméno: Jiří Slabý Pracovní skupina: 1 Ročník
VíceV i s k o z i t a N e w t o n s k ý c h k a p a l i n
V i s k o z i t a N e w t o n s k ý c h k a p a l i n Ú k o l : Změřit dynamickou viskozitu destilované vody absolutní metodou a její závislost na teplotě relativní metodou. P o t ř e b y : Viz seznam
VíceLaboratorní práce č. 2: Určení povrchového napětí kapaliny
Přírodní vědy moderně a interaktivně SEMINÁŘ FYZIKY Laboratorní práce č. 2: Určení povrchového napětí kapaliny G Gymnázium Hranice Přírodní vědy moderně a interaktivně SEMINÁŘ FYZIKY G Gymnázium Hranice
VíceStruktura a vlastnosti kapalin
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Laboratorní práce č. 7 Struktura a vlastnosti kapalin
VíceZÁKLADY FYZIKÁLNÍCH MĚŘENÍ FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 5: Měření tíhového zrychlení
ZÁKLADY FYZIKÁLNÍCH MĚŘENÍ FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: číslo skupiny: Spolupracovali: 1 Úvod 1.1 Pracovní úkoly [1] Úloha 5: Měření tíhového zrychlení Jméno: Ročník, kruh: Klasifikace: 1. V domácí
VíceÚloha 5: Kalibrace rtuťového teploměru plynovým varu vody
Úloha 5: Kalibrace rtuťového teploměru plynovým teploměrem, měření měrného skupenského tepla varu vody FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 9.11.2009 Jméno: František Batysta Pracovní skupina:
Více1. Měřením na rotačním viskozimetru zjistěte, zda jsou kapaliny připravené pro měření newtonovské.
1 Pracovní úkol 1. Měřením na rotačním viskozimetru zjistěte, zda jsou kapaliny připravené pro měření newtonovské. 2. Pomocí rotačního viskozimetru určete viskozitu newtonovské kapaliny. 3. Pro nenewtonovskou
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha 6: Kalibrace teploměru, skupenské teplo Datum měření: 17. 12. 2015 Skupina: 8, čtvrtek 7:30 Vypracoval: Tadeáš Kmenta Klasifikace: Část I Kalibrace rtuťového
VíceMezi krystalické látky nepatří: a) asfalt b) křemík c) pryskyřice d) polvinylchlorid
Mezi krystalické látky nepatří: a) asfalt b) křemík c) pryskyřice d) polvinylchlorid Mezi krystalické látky patří: a) grafit b) diamant c) jantar d) modrá skalice Mezi krystalické látky patří: a) rubín
VíceÚloha 1: Kondenzátor, mapování elektrostatického pole
Úloha 1: Kondenzátor, mapování elektrostatického pole FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 19.4.2010 Jméno: František Batysta Pracovní skupina: 5 Ročník a kroužek: 2. ročník, pond. odp.
VícePRAKTIKUM... Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Odevzdal dne: Seznam použité literatury 0 1. Celkem max.
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM... Úloha č. Název: Pracoval: stud. skup. dne Odevzdal dne: Možný počet bodů Udělený počet bodů Práce při měření 0 5 Teoretická
Více3. Vypočítejte chybu, které se dopouštíte idealizací reálného kyvadla v rámci modelu kyvadla matematického.
Pracovní úkoly. Změřte místní tíhové zrychlení g metodou reverzního kyvadla. 2. Změřte místní tíhové zrychlení g metodou matematického kyvadla. 3. Vypočítejte chybu, které se dopouštíte idealizací reálného
VícePraktikum I Mechanika a molekulová fyzika
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Praktikum I Mechanika a molekulová fyzika Úloha č. XIV Název: Studium teplotní závislosti povrchového napětí Pracoval: Matyáš Řehák
VícePraktikum I Mechanika a molekulová fyzika
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Praktikum I Mechanika a molekulová fyzika Úloha č. IV Název: Určení závislosti povrchového napětí na koncentraci povrchově aktivní látky
Více12. VISKOZITA A POVRCHOVÉ NAPĚTÍ
12. VISKOZITA A POVRCHOVÉ NAPĚTÍ 12.1 TEORETICKÝ ÚVOD V proudící reálné tekutině se projevuje mezi elementy tekutiny vnitřní tření. Síly tření způsobí, že rychlejší vrstva tekutiny se snaží zrychlit vrstvu
VíceMillikanův experiment
Millikanův experiment A. Janich 1, J. Löffelmann 2, A. Trojanová 3 Gymnázium Špitálská, Praha 9 1,3, Gymnázium Litoměřická Praha 9 2 adjanich@gmail.com 1, jira.leflik@gmail.com 2, anezka.trojanova@gmail.com
VíceBIOMECHANIKA. Studijní program, obor: Tělesná výchovy a sport Vyučující: PhDr. Martin Škopek, Ph.D.
BIOMECHANIKA 8, Disipativní síly II. (Hydrostatický tlak, hydrostatický vztlak, Archimédův zákon, dynamické veličiny, odporové síly, tvarový odpor, Bernoulliho rovnice, Magnusův jev) Studijní program,
VíceFrantišek Batysta batysfra@fjfi.cvut.cz 19. listopadu 2009. Abstrakt
Automatický výpočet chyby nepřímého měření František Batysta batysfra@fjfi.cvut.cz 19. listopadu 2009 Abstrakt Pro správné vyhodnocení naměřených dat je třeba také vypočítat chybu měření. Pokud je neznámá
Více1. Měřením na rotačním viskozimetru zjistěte, zda jsou kapaliny připravené pro
Úkoly 1. Měřením na rotačním viskozimetru zjistěte, zda jsou kapaliny připravené pro měření newtonovské. 2. Pomocí rotačního viskozimetru určete viskozitu newtonovské kapaliny. 3. Pro nenewtonovskou kapalinu
VíceSTRUKTURA A VLASTNOSTI KAPALIN
STRUKTURA A VLASTNOSTI KAPALIN Struktura kapalin je něco mezi plynem a pevnou látkou Částice kmitají ale mohou se také přemísťovat Zvýšením teploty se a tím se zvýší tekutost kapaliny Malé vzdálenosti
VíceCvičení Na těleso působí napětí v rovině xy a jeho napěťový stav je popsán tenzorem napětí (
Cvičení 11 1. Na těleso působí napětí v rovině xy a jeho napěťový stav je popsán tenzorem napětí ( σxx τ xy τ xy σ yy ) (a) Najděte vyjádření tenzoru napětí v soustavě souřadnic pootočené v rovině xy o
VícePraktikum I Mechanika a molekulová fyzika
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Praktikum I Mechanika a molekulová fyzika Úloha č. III Název: Proudění viskózní kapaliny Pracoval: Matyáš Řehák stud.sk.: 16 dne: 20.3.2008
VíceHUSTOTA PEVNÝCH LÁTEK
HUSTOTA PEVNÝCH LÁTEK Hustota látek je základní informací o studované látce. V případě homogenní látky lze i odhadnout druh materiálu s pomocí známých tabulkovaných údajů (s ohledem na barvu a vzhled materiálu
Více2 Jevy na rozhraní Kapilární tlak Kapilární jevy Objemová roztažnost kapalin 7
Obsah Obsah 1 Povrchová vrstva 1 2 Jevy na rozhraní 3 2.1 Kapilární tlak........................... 4 2.2 Kapilární jevy........................... 5 3 Objemová roztažnost kapalin 7 1 Povrchová vrstva
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 1: Kondenzátor, mapování elektrického pole
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 5.5.2011 Jméno: Jakub Kákona Pracovní skupina: 4 Ročník a kroužek: Pa 9:30 Spolupracovníci: Jana Navrátilová Hodnocení: Úloha 1: Kondenzátor, mapování
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha 4: Cavendishův experiment Datum měření: 3. 1. 015 Skupina: 8, čtvrtek 7:30 Vypracoval: Tadeáš Kmenta Klasifikace: 1 Zadání 1. DÚ: V přípravě odvoďte vztah pro
Více4. Kolmou tlakovou sílu působící v kapalině na libovolně orientovanou plochu S vyjádříme jako
1. Pojem tekutiny je A) synonymem pojmu kapaliny B) pojmem označujícím souhrnně kapaliny a plyny C) synonymem pojmu plyny D) označením kapalin se zanedbatelnou viskozitou 2. Příčinou rozdílné tekutosti
VíceStruktura a vlastnosti kapalin
Struktura a vlastnosti kapalin (test version, not revised) Petr Pošta pposta@karlin.mff.cuni.cz 24. listopadu 2010 Obsah Povrchová vrstva Jevy na rozhraní Kapilární tlak Kapilární jevy Objemová roztažnost
VíceMECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník
MECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník Mechanika kapalin a plynů Hydrostatika - studuje podmínky rovnováhy kapalin. Aerostatika - studuje podmínky rovnováhy
VíceFyzikální praktikum 1
Fyzikální praktikum 1 FJFI ČVUT v Praze Úloha: č. 5 - Kalibrace teploměru, skupenské teplo Jméno: Ondřej Finke Datum měření: 6.10.2014 Kruh: FE Skupina: 4 Klasifikace: 1. Pracovní úkoly 1.1 - Kalibrace
VíceStanovení hustoty pevných a kapalných látek
55 Kapitola 9 Stanovení hustoty pevných a kapalných látek 9.1 Úvod Hustota látky ρ je hmotnost její objemové jednotky, definované vztahem: ρ = dm dv, kde dm = hmotnost objemového elementu dv. Pro homogenní
Více6. Mechanika kapalin a plynů
6. Mechanika kapalin a plynů 1. Definice tekutin 2. Tlak 3. Pascalův zákon 4. Archimedův zákon 5. Rovnice spojitosti (kontinuity) 6. Bernoulliho rovnice 7. Fyzika letu Tekutiny: jejich rozdělení, jejich
VíceLOGO. Struktura a vlastnosti kapalin
Struktura a vlastnosti kapalin Povrchová vrstva kapaliny V přírodě velmi často pozorujeme, že se povrch kapaliny, např. vody, chová jako pružná blána, která unese např. hmyz Vysvětlení: Molekuly kapaliny
VíceČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov. Modelování termohydraulických jevů 3.hodina. Hydraulika. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D.
ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Modelování termohydraulických jevů 3.hodina Hydraulika Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Letní semestr 008/009 Pracovní materiály pro výuku předmětu.
VíceLaboratorní práce č. 4: Určení hustoty látek
Přírodní vědy moderně a interaktivně FYZIKA 3. ročník šestiletého a 1. ročník čtyřletého studia Laboratorní práce č. 4: Určení hustoty látek ymnázium Přírodní vědy moderně a interaktivně FYZIKA 3. ročník
VíceLaboratorní práce č. 3: Měření součinitele smykového tření
Přírodní vědy moderně a interaktivně FYZIKA 3. ročník šestiletého a 1. ročník čtyřletého studia Laboratorní práce č. 3: Měření součinitele smykového tření G Gymnázium Hranice Přírodní vědy moderně a interaktivně
Více2. Vyhodnoťte získané tloušťky a diskutujte, zda je vrstva v rámci chyby nepřímého měření na obou místech stejně silná.
1 Pracovní úkoly 1. Změřte tloušťku tenké vrstvy ve dvou různých místech. 2. Vyhodnoťte získané tloušťky a diskutujte, zda je vrstva v rámci chyby nepřímého měření na obou místech stejně silná. 3. Okalibrujte
VíceUrčení hmotnosti zeměkoule vychází ze základního Newtonova vztahu (1) mezi gravitačním zrychlením a g a hmotností M Z gravitačního centra (Země).
Projekt: Cíl projektu: Určení hmotnosti Země Místo konání: Černá věž - Klatovy, Datum: 28.10.2008, 12.15-13.00 hod. Motto: Krása středoškolské fyziky je především v její hravosti, stejně tak jako je krása
VíceExperimentální realizace Buquoyovy úlohy
Experimentální realizace Buquoyovy úlohy ČENĚK KODEJŠKA, JAN ŘÍHA Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého, Olomouc Abstrakt Tato práce se zabývá experimentální realizací Buquoyovy úlohy. Jedná se o
VíceKAPALINY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda
KAPALINY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda Vlastnosti molekul kapalin V neustálém pohybu Ve stejných vzdálenostech, nejsou ale vázány Působí na sebe silami: odpudivé x přitažlivé Vlastnosti kapalin
Více1. Změřte momenty setrvačnosti kvádru vzhledem k hlavním osám setrvačnosti.
1 Pracovní úkoly 1. Změřte momenty setrvačnosti kvádru vzhledem k hlavním osám setrvačnosti.. Určete složky jednotkového vektoru ve směru zadané obecné osy rotace kvádru v souřadné soustavě dané hlavními
VíceÚvod do teorie měření. Eva Hejnová
Úvod do teorie měření Eva Hejnová Literatura: Novák, R. Úvod do teorie měření. Ústí nad Labem: UJEP, 2003 Sprušil, B., Zieleniecová, P.: Úvod do teorie fyzikálních měření. Praha: SPN, 1985 Brož, J. a kol.
VíceMěření kinematické a dynamické viskozity kapalin
Úloha č. 2 Měření kinematické a dynamické viskozity kapalin Úkoly měření: 1. Určete dynamickou viskozitu z měření doby pádu kuličky v kapalině (glycerinu, roztoku polysacharidu ve vodě) při laboratorní
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 11: Termická emise elektronů
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 15.4.2011 Jméno: Jakub Kákona Pracovní skupina: 4 Ročník a kroužek: Pa 9:30 Spolupracovníci: Jana Navrátilová Hodnocení: Úloha 11: Termická emise elektronů
VíceÚvod do teorie měření. Eva Hejnová
Úvod do teorie měření Eva Hejnová Podmínky získání zápočtu: Podmínkou pro získání zápočtu je účast na cvičeních (maximálně tři absence) a úspěšné splnění jednoho písemného testu alespoň na 50 % max. počtu
Více1. Změřte modul pružnosti v tahu E oceli z protažení drátu. 2. Změřte modul pružnosti v tahu E oceli a duralu nebo mosazi z průhybu trámku.
1 Pracovní úkoly 1. Změřte modul pružnosti v tahu E oceli z protažení drátu. 2. Změřte modul pružnosti v tahu E oceli a duralu nebo mosazi z průhybu trámku. 3. Výsledky měření graficky znázorněte, modul
VícePRAKTIKUM I. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Název: Volný pád koule ve viskózní kapalině. stud. skup.
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM I. Úloha č. XIX Název: Volný pád koule ve viskózní kapalině Pracoval: Lukáš Vejmelka stud. skup. FMUZV (73) dne 6.3.2013 Odevzdal
VíceMechanika tekutin. Tekutiny = plyny a kapaliny
Mechanika tekutin Tekutiny = plyny a kapaliny Vlastnosti kapalin Kapaliny mění tvar, ale zachovávají objem jsou velmi málo stlačitelné Ideální kapalina: bez vnitřního tření je zcela nestlačitelná Viskozita
VíceOddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Posuzoval:... dne:...
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Praktikum 1 Úloha č. 10 Název: Rychlost šíření zvuku Pracoval: Jan Kotek stud.sk.: 17 dne: 2.3.2012 Odevzdal dne:... možný počet bodů
Více1. Teorie. jednom konci pevně upevněn a na druhém konci veden přes kladku se zrcátkem
MěřENÍ MODULU PRUžNOSTI V TAHU TEREZA ZÁBOJNÍKOVÁ 1. Teorie 1.1. Měření modulu pružnosti z protažení drátu. Pokud na drát působí síla ve směru jeho délky, drát se prodlouží. Je li tato jeho deformace pružná
VíceSTANOVENÍ TÍHOVÉHO ZRYCHLENÍ REVERZNÍM KYVADLEM A STUDIUM GRAVITAČNÍHO POLE
DANIEL TUREČEK 2005 / 2006 1. 412 5. 14.3.2006 28.3.2006 5. STANOVENÍ TÍHOVÉHO ZRYCHLENÍ REVERZNÍM KYVADLEM A STUDIUM GRAVITAČNÍHO POLE 1. Úkol měření 1. Určete velikost tíhového zrychlení pro Prahu reverzním
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha 9: Rozšíření rozsahu miliampérmetru a voltmetru. Cejchování kompenzátorem. Datum měření: 15. 10. 2015 Skupina: 8, čtvrtek 7:30 Vypracoval: Tadeáš Kmenta Klasifikace:
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Úloha 3. Vzduchová dráha - ZZE, srážky, impuls síly Autor David Horák Datum měření 21. 11. 2011 Kruh 1 Skupina 7 Klasifikace 1. PRACOVNÍ ÚKOLY: 1) Elastické srážky:
VíceI Mechanika a molekulová fyzika
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM I Mechanika a molekulová fyzika Úloha č.: XVI Název: Studium Brownova pohybu Pracoval: Pavel Brožek stud. skup. 1 dne 4.4.008
VíceÚvod do teorie měření. Eva Hejnová
Úvod do teorie měření Eva Hejnová Program semináře 1. Základní pojmy - metody měření, druhy chyb, počítání s neúplnými čísly, zaokrouhlování 2. Chyby přímých měření - aritmetický průměr a směrodatná odchylka,
VíceVyhodnocení součinitele alfa z dat naměřených v reálných podmínkách při teplotách 80 C a pokojové teplotě.
oučinitel odporu Vyhodnocení součinitele alfa z dat naměřených v reálných podmínkách při teplotách 80 C a pokojové teplotě Zadání: Vypočtěte hodnotu součinitele α s platinového odporového teploměru Pt-00
VíceMechanické pokusy na vzduchové dráze
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha č. 3 : Mechanické pokusy na vzduchové dráze Jméno: Ondřej Ticháček Pracovní skupina: 6 Kruh: ZS 6 Datum měření: 14.12.2012 Klasifikace: Část I Mechanické pokusy
Více1. Změřte závislost indukčnosti cívky na procházejícím proudu pro tyto případy:
1 Pracovní úkoly 1. Změřte závislost indukčnosti cívky na procházejícím proudu pro tyto případy: (a) cívka bez jádra (b) cívka s otevřeným jádrem (c) cívka s uzavřeným jádrem 2. Přímou metodou změřte odpor
VíceEXPERIMENTÁLNÍ MECHANIKA 2 Přednáška 5 - Chyby a nejistoty měření. Jan Krystek
EXPERIMENTÁLNÍ MECHANIKA 2 Přednáška 5 - Chyby a nejistoty měření Jan Krystek 9. května 2019 CHYBY A NEJISTOTY MĚŘENÍ Každé měření je zatíženo určitou nepřesností způsobenou nejrůznějšími negativními vlivy,
VíceZávislost odporu termistoru na teplotě
Fyzikální praktikum pro JCH, Bc Jméno a příjmení: Zuzana Dočekalová Datum: 21.4.2010 Spolupracovník: Aneta Sajdová Obor: Jaderně chemické inženýrství Číslo studenta: 5 (středa 9:30) Ročník: II. Číslo úlohy:
VíceMechanika kapalin a plynů
Mechanika kapalin a plynů Petr Pošta pposta@karlin.mff.cuni.cz 24. listopadu 2010 Obsah Tekutiny Tlak Tlak v kapalině vyvolaný vnější silou Tlak v kapalině vyvolaný tíhovou silou Tlak v kapalině vyvolaný
VícePROCESY V TECHNICE BUDOV cvičení 3, 4
UNIVERZITA TOMÁŠE ATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY PROCESY V TECHNICE UDOV cvičení 3, 4 část Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského
VícePohyb tělesa po nakloněné rovině
Pohyb tělesa po nakloněné rovině Zadání 1 Pro vybrané těleso a materiál nakloněné roviny zjistěte závislost polohy tělesa na čase při jeho pohybu Výsledky vyneste do grafu a rozhodněte z něj, o jakou křivku
VíceR2.213 Tíhová síla působící na tělesa je mnohem větší než gravitační síla vzájemného přitahování těles.
2.4 Gravitační pole R2.211 m 1 = m 2 = 10 g = 0,01 kg, r = 10 cm = 0,1 m, = 6,67 10 11 N m 2 kg 2 ; F g =? R2.212 F g = 4 mn = 0,004 N, a) r 1 = 2r; F g1 =?, b) r 2 = r/2; F g2 =?, c) r 3 = r/3; F g3 =?
VíceLEE: Stanovení viskozity glycerolu pomocí dvou metod v kosmetickém produktu
LEE: Stanovení viskozity glycerolu pomocí dvou metod v kosmetickém produktu Jsi chemikem ve farmaceutické společnosti, mezi jejíž činnosti, mimo jiné, patří analýza glycerolu pro kosmetické produkty. Dnešní
VíceDynamika rotačního pohybu
Číslo úlohy: 11 Jméno: Vojtěch HORNÝ Spolupracoval: Jaroslav Zeman Datum : 2. 11. 2009 Číslo kroužku: pondělí 13:30 Číslo skupiny: 6 Klasifikace: Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Dynamika rotačního
VíceFJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 8: Závislost odporu termistoru na teplotě
ZÁKLADY FYZIKÁLNÍCH MĚŘENÍ FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 29. 4. 2009 Pracovní skupina: 3, středa 5:30 Spolupracovali: Monika Donovalová, Štěpán Novotný Jméno: Jiří Slabý Ročník, kruh:. ročník, 2. kruh
VícePRAKTIKUM I. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. úloha č. 10 Název: Rychlost šíření zvuku. Pracoval: Jakub Michálek
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM I. úloha č. 10 Název: Rychlost šíření zvuku Pracoval: Jakub Michálek stud. skup. 15 dne: 20. března 2009 Odevzdal dne: Možný
VíceÚloha 6: Geometrická optika
Úloha 6: Geometrická optika FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 1.3.2010 Jméno: František Batysta Pracovní skupina: 5 Ročník a kroužek: 2. ročník, pond. odp. Spolupracovník: Štěpán Timr
VíceFyzikální praktikum 1
Fyzikální praktikum 1 FJFI ČVUT v Praze Úloha: #2 Měření modulu pružnosti v tahu a ve smyku Jméno: Ondřej Finke Datum měření: 15.12.2014 Kruh: FE Skupina: 4 Klasifikace: 1. Pracovní úkoly (a) DÚ: V domácí
VíceLaboratorní úloha č. 3 Spřažená kyvadla. Max Šauer
Laboratorní úloha č. 3 Spřažená kyvadla Max Šauer 17. prosince 2003 Obsah 1 Úkol měření 2 2 Seznam použitých přístrojů a pomůcek 2 3 Výsledky měření 2 3.1 Stanovení tuhosti vazbové pružiny................
VíceMěření Poissonovy konstanty a dutých objemů Abstrakt: V této úloze se studenti seznámí s různými metodami
FJFI ČVUT v Praze Fyzikální praktikum I Úloha 5 Verze 160927 Měření Poissonovy konstanty a dutých objemů Abstrakt: V této úloze se studenti seznámí s různými metodami měření Poissonovy konstanty, ty použijí
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 7: Rozšíření rozsahu miliampérmetru a voltmetru. Cejchování kompenzátorem. Abstrakt
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Úloha 7: Rozšíření rozsahu miliampérmetru a voltmetru Datum měření: 13. 11. 2009 Cejchování kompenzátorem Jméno: Jiří Slabý Pracovní skupina: 1 Ročník a kroužek: 2.
VíceVISKOZITA A POVRCHOVÉ NAPĚTÍ
VISKOZITA A POVRCHOVÉ NAPĚTÍ TEORETICKÝ ÚVOD V proudící reálné tekutině se projevuje mezi elementy tekutiny vnitřní tření. Síly tření způsobí, že rychlejší vrstva tekutiny se snaží zrychlit vrstvu pomalejší
VíceMěření Poissonovy konstanty a dutých objemů Abstrakt: V této úloze se studenti seznámí s různými metodami
FJFI ČVUT v Praze Fyzikální praktikum I Úloha 5 Verze 171006 Měření Poissonovy konstanty a dutých objemů Abstrakt: V této úloze se studenti seznámí s různými metodami měření Poissonovy konstanty, ty použijí
VíceTeorie: Hustota tělesa
PRACOVNÍ LIST č. 1 Téma úlohy: Určení hustoty tělesa Pracoval: Třída: Datum: Spolupracovali: Teplota: Tlak: Vlhkost vzduchu: Hodnocení: Teorie: Hustota tělesa Hustota je fyzikální veličina, která vyjadřuje
VícePřipravil: Roman Pavlačka, Markéta Sekaninová Hydrostatika
Připravil: Roman Pavlačka, Markéta Sekaninová Hydrostatika OPVK CZ.1.07/2.2.00/28.0220, "Inovace studijních programů zahradnických oborů s důrazem na jazykové a odborné dovednosti a konkurenceschopnost
Vícegalvanometrem a její zobrazení na osciloskopu
Úloha 2: Měření hysterézní smyčky alistickým galvanometrem a její zorazení na osciloskopu FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 26.4.2010 Jméno: František Batysta Pracovní skupina: 5 Ročník
VíceMěření prostupu tepla
KATEDRA EXPERIMENTÁLNÍ FYZIKY PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Z MOLEKULOVÉ FYZIKY A TERMODYNAMIKY Měření prostupu tepla Úvod Prostup tepla je kombinovaný případ
VíceMěření tlaku v závislosti na nadmořské výšce KET/MNV
Měření tlaku v závislosti na nadmořské výšce KET/MNV Vypracoval : Martin Dlouhý Osobní číslo : A08B0268P 1. Zadání Změřte hodnotu atmosférického tlaku v různých nadmořských výškách (v několika patrech
VíceBuffonova jehla. Jiří Zelenka. Gymnázium Zikmunda Wintra Rakovník
Buffonova jehla Jiří Zelenka Gymnázium Zikmunda Wintra Rakovník jirka-zelenka@centrum.cz Abstrakt Zaměřil jsem se na konstantu π. K určení hodnoty jsem použil matematický experiment nazývaný Buffonova
VícePříklady z hydrostatiky
Příklady z hydrostatiky Poznámka: Při řešení příkladů jsou zaokrouhlovány pouze dílčí a celkové výsledky úloh. Celý vlastní výpočet všech úloh je řešen bez zaokrouhlování dílčích výsledků. Za gravitační
VíceLaboratorní práce č. 2: Měření velikosti zrychlení přímočarého pohybu
Přírodní vědy moderně a interaktivně FYZIKA 3. ročník šestiletého a. ročník čtyřletého studia Laboratorní práce č. : Měření velikosti zrychlení přímočarého pohybu Přírodní vědy moderně a interaktivně
VíceDUM č. 12 v sadě. 10. Fy-1 Učební materiály do fyziky pro 2. ročník gymnázia
projekt GML Brno Docens DUM č. 12 v sadě 10. Fy-1 Učební materiály do fyziky pro 2. ročník gymnázia Autor: Vojtěch Beneš Datum: 03.05.2014 Ročník: 1. ročník Anotace DUMu: Kapaliny, změny skupenství Materiály
Vícepv = nrt. Lord Celsius udržoval konstantní tlak plynu v uzavřené soustavě. Potom můžeme napsat T, tedy V = C(t t0) = Ct Ct0, (1)
17. ročník, úloha I. E... absolutní nula (8 bodů; průměr 4,03; řešilo 40 studentů) S experimentálním vybavením dostupným v době Lorda Celsia změřte teplotu absolutní nuly (v Celsiově stupnici). Poradíme
VíceMěření teplotní roztažnosti
KATEDRA EXPERIMENTÁLNÍ FYZIKY PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Z MOLEKULOVÉ FYZIKY A TERMODYNAMIKY Měření teplotní roztažnosti Úvod Zvyšování termodynamické teploty
Více