Základy juda pro děti

Transkript

1 UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE PEDAGOGICKÁ FAKULTA Ústav profesního rozvoje pracovníků ve školství Základy juda pro děti (prezentační videopořad) Bakalářská práce Autor: Obor: Typ studia: Jan Kosmák Vychovatelství Kombinované studium Vedoucí práce: PaedDr. Ivana Jiroušková 2010

2 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně pod vedením PaedDr. Ivany Jirouškové. V práci jsem použil informační zdroje uvedené v seznamu. V Praze dne Jan Kosmák

3 Poděkování Rád bych poděkoval trenérům judistického kroužku Trávníčkova, Praha 5 pánům Janu Průšovi a Radkovi Šimkovi za přínos a pomoc při realizaci této bakalářské práce, všem dětským členům oddílu za nadšení a bezprostřednost při natáčení, trenérům, pracovníkům a pracovnicím oddílů juda z celé republiky, kteří se ochotně zapojili do mého výzkumu a panu RNDr. Petru Šedivákovi, dlouholetému reprezentantovi České republiky v judu za cenné připomínky k obsahu praktické části. Zvláštní poděkování patří paní PaedDr. Ivaně Jirouškové, za vedení a odborné rady během vytváření této práce.

4 Resumé Cílem bakalářské práce je za využití informačních technologií zpracovat volnočasovou aktivitu mládeže, v mém případě vytvořit prezentační videopořad, který přibližuje činnost judistického kroužku při základní škole v ulici Trávníčkova, Praha 5. Účelem je představit judo jako sport dětem a rodičům, případně dalším zájemcům o tuto sportovní aktivitu a zároveň ukázat možnosti využití informačních technologií při seznamování se s činností a popularizování sportovního oddílu. Teoretická část práce obsahuje výhled do historie vzniku a vývoje informačních technologií a jejich rozšíření a možnosti využití širokou veřejností, stanovené cíle práce, zpracování námětu, obsahového a technického scénáře a ověření současného stavu zpracování dané problematiky. Praktická část práce je vytvořena v programu Pinnacle studio verze 12, zahrnuje v sobě natočené, sestříhané a ozvučené záběry z činnosti judistického kroužku. Klíčová slova: judo, informační technologie, videopořad

5 Summary The aim of my bachelor thesis is to work up young people s free-time activities, which in my case means creating a video presentation that describes the function of youth Judo Club, which is based in the Basic School in Travnickova Street, Praha 5. In order to achieve my goals I will use information technology. Firstly, I would like to introduce Judo to children their parents and other people, who might be interested in this sport and at the same time. I will point out, how information technologies can be used, when introducing and popularizing sports division. The theoretical part covers an outline of history, foundation and development of the information technologies, their expansion and a public-friendly approach. Furthermore it will contain all the goals I want to achieve together with subject elaboration, thesis s content and technical script and finally a test of the given topic s actual state work up. The practical part of my thesis is made in version 12 of Pinnacle studio program and it consists of filmed and edited takes provided witch a sound distribution and demonstrating the activity of the Judo Club. Keywords: judo, information technology, video agenda

6 Obsah 1. Úvod str Cíle prezentačního videopořadu str Vznik a vývoj juda str.9 4. Teoretická část str Definice používaných termínů str Základní pravidla natáčení videopořadu str Specifika při práci s dětmi str Současný stav zadané problematiky str Výzkum str Cíle výzkumu str Typy otázek str Respondenti str Dotazník str Rozbor dotazníku str Výsledek výzkumu str Shrnutí výzkumu str Přednosti videotechniky str Možnosti uplatnění videopořadu v praxi str. 20

7 10. Námět str Obsahový scénář str Závěr str Seznam použité literatury str. 30 Přílohy: I. Technický scénář II. Pracovní scénář CD s teoretickou částí práce DVD s praktickou částí práce

8 1. Úvod Informační technologie se staly nedílnou součástí našeho života. Používání těchto technologií ve výuce a vzdělávání je logické díky přednostem, které nám nabízejí. Možnost mimoškolních aktivit dětí a mládeže je v dnešní době mimořádně pestrá. Školy, domy dětí a mládeže, státní, církevní i soukromé instituce se předhání v nabídkách na využití volného času. To je samozřejmě dobrá zpráva pro rodiče, kteří hledají vhodný kroužek pro svoje dítě. Pro zaměstnaného člověka je ale obtížné projít několik zařízení pro děti, prohlédnout si je, zúčastnit se celého programu, pohovořit s vedoucími a rozhodnout se. Internet samozřejmě takovou práci odstraní, většina zájmových kroužků a sportovních oddílů má své webové stránky. Stačí vyhledat druh aktivity, místo a pak se dostavit s dítětem na první schůzku, která se mu může, nebo nemusí líbit. Tento postup ale nemá velkou vypovídací hodnotu o kvalitě zařízení. Dobře vypadající webové stránky nejsou zárukou odpovídající činnosti kroužku a samozřejmě to platí i naopak. Skvěle vedený kroužek s pedagogicky vzdělanými vedoucími může mít svou prezentaci na internetu nudnou, špatnou, nebo taky vůbec žádnou. Další nevýhoda hledání kroužku po internetu je obtížné přiblížení vlastní činnosti zájemcům. Popis a fotografie, byť kvalitní, nemají takovou vypovídající hodnotu, jako možnost reálně se činnosti zařízení zúčastnit. Tento videopořad má dát rodičům možnost podívat se v pohodlí domova na činnost judistického sportovního kroužku, seznámit je s průběhem tréninku, ukázat ostatní děti při cvičení, vybavení oddílu a činnost vedoucích. Má také tuto činnost přiblížit i zájemci dítěti. Je smutné, pokud rodič uplatní svoji autoritu, přihlásí potomka do kroužků, o které potomek nejeví zájem, nemá k nim vlohy, nebo se mu nelíbí. Prohlédnout si v klidu domova 10-15ti minutové video vydrží i neposedné dítě. Zjistí, o co se jedná, jaká je mezi dětmi atmosféra a získá představu, co ho čeká a co mu takový kroužek může přinést. Rozhodnutí, i případný nástup do kroužku, je pro takto poučené dítě rozhodně snazší, než skok do neznáma, rodiče zase mají větší šanci, že jim dítě v oddílu vydrží smysluplnou dobu a hlavně, že se mu v novém kolektivu bude líbit. 2. Cíle prezentačního videopořadu Cílem tohoto prezentačního videofilmu je ukázat přednosti používání informačních technologií během volnočasových aktivit dětí a mládeže, konkrétně možnosti videa při nácviku technik, sportovních výkonů a prezentaci činnosti judistického kroužku. Mým

9 osobním cílem je i popularizace juda mezi dětmi. Judo jsem začal provozovat na základní škole a jako koníček mi vydržel až do dospělosti. Mohu tedy potvrdit pozitivní vliv tohoto japonského bojového umění na tělesný a duševní rozvoj. Role soupeře umožňuje odžít agresivní popudy. Soupeřivá role dává dětské agresivitě přijatelnou formu a zapřahá ji do služeb vývoje ve směru, který společnosti prospívá. (Říčan, 1989, s138). 3. Vznik a vývoj juda Judo (vyslovováno džudo) v překladu znamená jemná cesta a je původním japonským bojovým uměním a úpolovým olympijským sportem. První školu Kodokan Juda založil v roce 1882 profesor Jigoro Kano. Vycházel z tradičního učení tehdejších škol jiu-jitsu, které vyučovaly sebeobranu neozbrojeného člověka. Díky propojení vybraných technik jiu-jitsu a moderního pojetí tréninku žáci Jigora Kana přesvědčivě zvítězili nad ostatními bojovníky při tzv. utkání pravdy mezi školami a judo bylo uznáno jako nový styl bojového umění. Základní dva principy juda jsou: minimální úsilí maximální účinnost a vzájemný prospěch. Z juda se postupně stal masově rozšířený sport. V Československu se počátky juda datují už v roce K jeho rozvoji nepochybně napomohla návštěva Jigoro Kana v Československu v roce 1935 a V roce 1964 se judo poprvé představilo na olympijských hrách v Tokiu. Kvýznamným českým judistům patří Vladimír Kocman (3. místo OH Moskva, 2. Místo MS 1981), Jiří Sosna (3. Místo ME Bělehrad 1986, 1. Místo ME Pamplona 1988, 2. Místo Helsinky 1989, 3. Místo MS Barcelona 1991), RNDr. Petr Šedivák (2. Místo ME Helsinky 1989). Vybavit začínajícího malého judistu není složité, pro první tréninky postačí starší sportovní oděv, ideální jsou tepláky a tričko, později je nutné zakoupit kimono, které se skládá z horního dílu, opasku a kalhot - položka řádově do jednoho tisíc korun. Kimono je zhotovené z pevných materiálů a malému judistovi vydrží do doby, než z něj vyroste. Dalšími výdaji pak jsou už jen členské příspěvky na provoz oddílu. 4. Teoretická část Teoretická část práce se zabývá informačními technologiemi, definicemi často používaných výrazů, základními pravidly při pořizování videozáznamů a specifiky této činnosti při práci s dětmi. 4.1 Definice používaných termínů

10 Video je sekvence obrázků rychle jdoucích po sobě tak, že pro diváka vznikne iluze pohybu. Součástí videa může být synchronní zvukový doprovod pohybujícího se obrazu, čili video audio. Pojmem informační technologie se označuje věda, která se zabývá principy, podle nichž funguje hardware počítačů. Informační technologií se rozumí každý přístroj, který je schopen zpracovávat nějaké informace. Během tohoto zpracování přístroj přijme určitá data, s těmito samostatně provede určité operace a následně vydá příslušná data výstupní. Informační technologie jako obor se zabývá plánováním, tvorbou, zdokonalováním, propojováním a vzájemnou komunikací těchto technologií. Informační technologie se během relativně krátkého časového úseku změnily z drahých, individuálně vytvářených systémů do produktů masově rozšířených a využívaných širokou veřejností. (Wikipedia.cz) Videozáznam je videotechnikou natočený záběr, nebo děj bez dodatečného zpracování. Jedná se o hrubý obrazový záznam s původním zvukem, i možnými chybami, které vznikly při natáčení. ( Zapletal, 1997, s. 19). Kamkordér je záznamová kamera, která slouží k zachycení pohyblivého obrazu současně se zvukovým vstupem (dále videokamera). Videokamery se dělí dle principu, na kterém pracují, na analogové a digitální. Analogové videokamery patřily mezi první modely a dnes se již prakticky nevyrábí, i když se dosud používají. Rozlišení určuje počet bodů videa v horizontálním a vertikálním směru. Obrazový bod se anglicky nazývá pixel a značí se zkratkou px. Obecně se dá říci, že čím vyšší je rozlišení, tím kvalitnější je obraz. Typické rozlišení digitálního videa v normě PAL (Evropa) je 720x576px, rozlišení fullhd je 1920x1080px. Horizontální rozlišení se však často vynechává a udává se pouze počet bodů ve vertikálním směru. Můžeme tak vidět například označení 720p, 1080i a podobně, písmena p nebo i značí skenování, tedy zda je video progresivní nebo prokládané. Editace natočeného videa je časově náročná činnost. Technologický pokrok v současnosti umožňuje běžným uživatelům levně natáčet hodiny dat a ukládat je na vysokokapacitní média. To je velice lákavé a výrobci se předhánějí ve vývoji a výrobě stále větších a levnějších datových bank. Je snadné natočit hodiny balastu přímo na pevný disk, nebo kartu videokamery. Nezkušený uživatel pak zjistí, že se nevyzná v tom, co natočil. Ukáže se, že video obsahuje spoustu věcí, které působí rušivě, že je vlastně příliš dlouhé a nikdo ho nevydrží sledovat, protože většina "domácích" záběrů je bez děje a obsahují podobná témata.

11 Díky jednoduchým střihovým systémům pro domácí použití je možné hodinový videofilm zkrátit na podstatných deset minut, odstranit vady vzáběrech, dodat dramatičnost, efekty, komentář nebo hudbu. Mezi takové programy patří MainConcept EVE, Pinnacle studio, Adobe Premiere, Adobe AfterEfect, Unlead Media Studio, SpeedRazor, Discreet Combustion, Discreet Edit. 4.2 Základní pravidla natáčení videopořadu Příprava videokamery Před prvním natáčením je nutné seznámit se s manuálem k provozu přístroje. Většina kamer má základní ovládací prvky intuitivní, přesto je vhodné před prvním ostrým natáčením přístroj dle návodu vyzkoušet doma. Důležité je mít s sebou na natáčení náhradní dobitý akumulátor. Při příchodu z jiných teplotních podmínek je videokameru třeba nechat chvíli aklimatizovat. Pokud přístroj používá jako paměťové médium páskovou kazetu, je nutné nově vybalenou kazetu před natáčení rychloposunem převinout vpřed a vzad odstraní se případné slepky na pásce. Zásady při natáčení Během natáčení musí kameraman neustále myslet na to, jak záběry uvidí a bude chápat divák. Je obvyklé provést úvodní záběr tak, aby diváka uvedl tzv. do prostoročasu. Důležité je pravidlo, žekamera se vždy drží oběma rukama. Pohyb kamerou, stejně jako transfokace, se v jednom záběru provádí vždy jen jedním směrem. Dynamický záběr by měl začínat a končit statickým záběrem o délce min. 3 sec. z důvodu přehlednosti videofilmu. Pro natáčení delších statických, nebo panoramatických záběrů je použití stativu nutnost zabrání roztřesení obrazu. (Jiroušková, 2006, s. 6,7). Zvuková složka obrazového záznamu má stejnou důležitost jako obraz samotný. Originální zvuk pořízený během natáčení videokamerou bez jiných technických zařízení pro jeho zachycení obvykle nemá vysokou kvalitu. Záleží na jednom konkrétním případě, zda takový zvuk použít, nebo ho nahradit mluveným komentářem. Lze ale konstatovat, že videofilmu obecně prospěje následné podbarvení natočených záběrů hudbou. 4.3 Specifika při práci s dětmi Dětští aktéři videofilmů jsou poměrně náročným objektem natáčení, obzvlášť v uzavřených prostorách a během pohybových aktivit. Na natáčení dětí je nutná pečlivá příprava. Prvním úkolem by mělo být seznámení se s prostředím, kde se bude videofilm natáčet. Dále si kameraman musí v hlavě vytvořit určitý scénář natáčení. Tento scénář se odvíjí od činností, které děti provozují a musí mít logickou posloupnost. Proto je potřebné

12 pozorně sledovat celý průběh dětských aktivit a činit si poznámky o čase natáčení, osvětlení, počtu dětí, jejich aktivitě. Získané zkušenosti se pak začlení do pracovního scénáře. Jedná se o rámcový postup pro natáčení, který by už měl obsahovat návrh jednotlivých záběrů a postavení a směr videokamery během pořizování videozáznamu. Pracovní scénář nemá pevnou podobu a slouží spíš jako pomůcka a nápověda při skutečném natáčení. Někdy se nelze obejít bez improvizace, přesto by se kameraman měl držet osnovy scénáře, vyhne se tak chaotickým záběrům a nebude mít tolik práce při stříhání natočeného videozáznamu. 5. Současný stav zpracování zadané problematiky Prezentace činnosti sportovních kroužků pomocí multimédií je dnes běžnou strategií používanou k zviditelnění před potenciálními zájemci. Často se tak děje za použití aplikace Microsoft Office PowerPoint. Použití videa je další metodou, která ale je nesrovnatelně náročnější na zpracování. Pokud neberu v potaz videonahrávky nadšených rodičů amatérů, je počet smysluplných prezentačních videosnímků mnohem nižší. Kompletní prezentace, kterou jsem zpracoval pro konkrétní judistický kroužek při škole Trávníčkova, dosud vytvořena nebyla. Instruktážní videofilmy s tématikou juda samozřejmě existují, jsou ale zaměřeny na jinou cílovou skupinu. Takový pořad má smysl pro pokročilejší studenty, pokud například rozebírá předváděné techniky zahraničního mistra nebo etiku a postup při slavnostním přijímání nových držitelů mistrovských stupňů danů. Judistický novic, většinou ve věku prvního školního stupně, nic nezíská, pokud uvidí předváděnou techniku na obrazovce, byť opakovaně, zpomaleně a s komentářem. Výsledkem bude chaotická snaha napodobit vreálu to, co si cvičenec zapamatoval a následně pocit marnosti zvlastní neschopnosti cvik provést. Judo je především o trpělivém, dlouhodobém nacvičování jednotlivých technik pod bedlivým dozorem trenéra. Jedině on může techniku předvést v reálu a následně ihned odstraňovat chyby u svých cvičenců. Student vždy nejlépe pochopí to, co si sám vyzkouší, což platí i při nácviku složitých judistických technik. Kvalitní prezentační videopořad je naopak pro případné dětské zájemce přínosný, je konkrétní, utváří celkový dojem a není suchopárný. Abych zjistil skutečný stav zkoumané problematiky, tedy jestli je takový způsob prezentace pomocí informačních technologií používán, provedl jsem výzkum u českých judistických oddílů.

13 6. Výzkum Výzkum je plánovitá činnost, jejímž úkolem je prověřovat platnost jisté části teorie v praxi a tím rozvíjet poznání oblasti, na kterou je příslušná disciplína zaměřena. (Reichel, 2009, s 16). Pro zjištění současného stavu zpracování prezentačních videopořadů judistických kroužků jsem použil metodu dotazníku. 6.1 Cíle výzkumu Hlavním cílem výzkumu je zjistit, zda se v prostředí českých judistických oddílů natáčí a používají prezentační nebo instruktážní videofilmy. Vedlejším cílem je zjištění, jakou roli hrají informační technologie při prezentaci a výuce juda. Malou informační hodnotu pro výzkum pak vyjadřuje délka fungování klubu, počet a složení členů, v dotazníku jsem tyto otázky použil pro navázání kontaktu s dotazovaným. 6.2 Typy otázek Vzhledem ke kvantitativní povaze výzkumu jsem použil typ uzavřených otázek. Uzavřená otázka respondenta vede k odpovědi formou výběru z nabízených variant. (Reichel, 2009, s102). Protože některé otázky dávaly širokou variantu odpovědí a nabízené možnosti by nepokryly všechny alternativy, použil jsem i otázky polozavřeného typu, tedy otázky, která dává kromě stanovených možností odpovědi i prostor pro vlastní variantu. (ot. 5,9). 6.3 Respondenti Pro získání hodnověrných dat použitelných k objektivnímu vyhodnocení dotazníku jsem soustavu otázek rozeslal elektronickou poštou trenérům, nebo personálním pracovníkům judistických oddílů z celé republiky. Seznam adres klubů jsem získal na Českém svazu juda. Oslovené oddíly jsem vybíral rovnoměrně z každého kraje České republiky. 6.4 Dotazník Ot. 1 Jak dlouho funguje váš judistický oddíl? (postačí řádově v rocích) Ot. 2 Kolik má v současnosti členů? (řádově) Ot. 3 Jak velký podíl členů je mladší 15 ti let? (odhadem) Ot. 4 Počet členů vašeho oddílu v současnosti

14 a) roste b) stagnuje c) klesá Ot. 5 Jaké způsoby prezentace činnosti Vašeho oddílu používáte? a) prezentace na webových stránkách b) reklama v tisku (i školní časopisy) c) letáky, plakáty d) prezentace v PowerPointu e) krátký videofilm f) jiné (prosím, uveďte jaké) Ot. 6 Pokud jste uvedli možnost e), jednalo se o natáčení a) profesionálním kameramanem b) amatérské natáčení Ot. 7 Natáčení proběhlo a) pouze v prostorách vaší tělocvičny b) i v jiných místech (např. závody, soustředění ) Ot. 8 Natočený film a) byl sestříhán, ozvučen a okomentován pomocí grafického programu b) pouze některá možnost z odpovědi a) uveďte jaká b) nebyl dále upravován Ot. 9 Používáte při tréninku k výuce informační technologie? a) ano - prosím uveďte jaké b) ne 6.5 Rozbor dotazníku Otázka číslo 1 zjišťovala, jak dlouho daný oddíl funguje, otázka číslo 2 pak, kolik má řádově členů. Znalost těchto dvou základních informací považuji za výchozí pozici pro samotný smysl práce. Pokud má oddíl svou historii, funguje uceleně a nepřetržitě a jeho

15 současní nebo bývalí členové mají úspěchy na turnajích, je vytváření prezentačního videopořadu činností možná užitečnou, ale nikoli nezbytnou aktivitou. Noví zájemci o členství budou pocházet z řad informované, odborné veřejnosti (například matka nového uchazeče bude sama bývalá úspěšná judistka a třeba i členka takového oddílu) a zhotovený videopořad bude v rozhodování hrát roli zcela podružnou. Takových oddílů je ovšem menšina a pro ty ostatní by fungující videopořad byl zajímavou alternativou ke konvenčním způsobům reklamy. Otázka číslo 3 zjišťovala počet členů ve věkovém složení do patnácti let. Tímto se dále upřesňuje cílová skupina, protože celý videopořad je zaměřen především na práci s dětmi. Otázkou číslo 4 jsem se zajímal o dynamiku růstu, stagnace nebo zmenšování počtu členů, v následném kontextu se způsoby a množstvím předvádění činnosti oddílu. Způsoby prezentace oddílu byly zodpovězeny v otázce číslo 5. V této si mohli respondenti vybrat z nejběžněji používaných možností nebo uvést i své vlastní. Účelem otázky bylo zjistit již konkrétní způsoby, jež činovníci oddílů používají, s přihlédnutím k existenci informačních technologií. Otázka číslo šest rozvádí jednu z uvedených možností prezentace videopořad. Protože pouze samotné potvrzení využití takové technologie je velmi široké, zjišťoval jsem v této části, zda se jednalo o natáčení amatérem nebo profesionálním kameramanem, zda natáčení probíhalo i v jiných prostorách a jestli byl výsledný film nějakým způsobem upravován. Tímto jsem si hodlal udělat představu o úrovni případných zpracovaných videopořadů s tímto tématem. Sedmá, závěrečná otázka, pak měla zjistit, zda a v jaké míře jsou informační technologie využívány při výuce juda. 7. Výsledek výzkumu Z oslovených padesáti dvou oddílů z hlavního města a vybraných krajů celé republiky jsem obdržel odpovědi od 22 respondentů. Výsledky dotazníku jsou zpracovány v následujících grafech a tabulkách.

16 Seznam judistických oddílů, které se zapojily do průzkumu. Judo Velké Březno Judo Děčín Judo Strakonice Judo Dačice Judo Polná Judo Hodonín Judo Frýdek-Místek Judo M. Lázně Judo Přerov Judo Blansko Judo Č. Lípa Judo Jihlava Judo Vršovice Judo Přelouč Judo Sparta Praha Judo USK Praha Judo Sušice Judo Brno Judo Plzeň Judo Karviná Judo Týn n. Vltavou Judo Dolní Kounice Návratnost dotazníků v procentech a grafickém přehledu číslo 1 Návratnost 58% 42% vrácené nevrácené Doba fungování klubů se značně liší, od tří let až po 74 let. Průměrná doba činnosti klubů, zaznamenaných v dotazníku, je 33,7 let. Počet členů se pohybuje řádově v desítkách, průměr je 54 členů na oddíl. Podíl členů mladších 15 let je 70%

17 Personální situace zkoumaných klubů je stabilní, dle dotazníku 12 klubů přijímá nové členy (55%), u dalších deseti počet členů stagnuje (45%). Druhy a kvantitativní vyjádření použití různých druhů prezentačních možností judistických oddílů jsou zpracovány v grafu číslo 2 Z tohoto grafu vyplynulo stoprocentní používání webových stránek při prezentaci činnosti oddílů. Používání reklamy v tisku je na druhém místě s 73%, těsně následuje reklama pomocí letáků, či plakátů (68%). Další způsoby prezentace jsou zastoupeny minimálně, aplikaci PowerPoint používá 23% oslovených oddílů, krátký videofilm a jiné možnosti uvedlo shodně 14% respondentů. Dle upřesnění v dotazníku se jinými způsoby rozumí například klubová nástěnka nebo osobní kontakt. Další část dotazníku se zabývá respondenty, kteří v možnostech prezentace uvedli krátký videofilm. V případě tohoto výzkumu se jedná o tři kluby. Ve všech třech případech se jednalo o amatérské natáčení videokamerou. Dle odpovědí na otázku číslo sedm se v jednom případě jednalo o natáčení průběhu judistického turnaje, mimo působiště oddílu. Otázka č. 8 upřesňovala použité postupy při zpracování získaného materiálu. Dle odpovědí byly oba filmy pouze částečně upraveny, a to shodně opatřením titulků.

18 Poslední otázka se týkala použití informačních technologií při výuce. Zde jsou odpovědi rozděleny vcelku rovnoměrně, zobrazeno v grafu číslo 3. V případech, kdy byli respondenti konkrétní, uváděli používání internetu, záznamů na You Tube nebo prezentaci PowerPoint. Graf Shrnutí výzkumu Používání informačních technologií je rozšířené při prezentaci činnosti judistických oddílů. Toto používání je ale jednostranně zaměřené pouze na existenci webových stránek ( 100% u vrácených dotazníků). Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit situaci u používání videotechniky při prezentaci nebo výuce. Zde byl zjištěn minimální počet klubů, které využívají tuto možnost (14% - 3 kluby). Rovněž úroveň zpracování takto vytvořených videofilmů není na profesionální úrovni. Zde vidím zajímavý rozpor s ohledem na časté využívání informačních technologií při výuce (45%). Možné vysvětlení chápu v odborné i časové náročnosti vytvoření takového pořadu. 8. Přednosti videotechniky Cenová dostupnost- v současnosti se kvalitní videokamera vhodná pro domácí použití dá pořídit okolo Kč. Není problém zakoupit přístroj i za poloviční cenu, kvalita a funkčnost přístroje však bude diskutabilní. Ceny špičkových přístrojů pro profesionální využití se pohybují řádově v desítkách tisíc.

19 Velká možnost výběru techniky - značkoví výrobci elektroniky mají ve svých nabídkách velké množství typů videokamer, díky širokému zastoupení není problém ani případný servis nebo reklamace. Nabídka přístrojů je snadno dostupná na webových stránkách prodejců. Jednoduchost ovládání - trendem vsoučasném designu je intuitivní ovládání, dotykové displeje, samozřejmostí bývá menu v češtině. Způsoby ukládání - od klasických optických disků na pevné nebo externí disky, nově jsou používány databáze na výkonných serverech, tím se otevírá možnost sdílení natočených materiálů s dalšími osobami, např. server YouTube.com, N-Joy.cz, Ceknito.cz 9. Možnosti uplatnění videopořadu v praxi Videofilm je určen pro přiblížení činnosti judistického oddílu lidem, kteří mají zájem do takového zařízení umístit svého potomka, ale nejsou dosud rozhodnuti. Pořad je možný použít i pro prezentaci jiných oddílů, vzhledem k podobnému zaměření judistických tréninků dětí. Může sloužit i jako památeční nahrávka pro děti, které se zúčastnily natáčení. Praktické využití tohoto videopořadu lze spatřit ve dvou variantách, které se mohou vzájemně doplňovat. Varianta 1- výuková: Pro účely judistického tréninku použitelná, nikoliv však pro začátečníky. Videofilmy používají především pokročilejší judisté k seznámení se složitějšími technikami, pro děti je vhodnější ukázka judistických technik v reálném předvedení. Varianta 2- prezentační: Považuji za vhodnou pro reklamní akce i ukázkám pro případné nováčky. Dle výsledků výzkumu se jedná o variantu, která je minimálně rozšířená a přitom atraktivní. Slouží pro zviditelnění činnosti oddílu, může být připomínkou pro členy oddílu a jejich rodiče, je zajímavá a poučná i pro širokou veřejnost. Části videopořadu mohou být vystavovány i na webových stránkách oddílu. 10. Námět Námětem této práce je vytvoření videopořadu, který bude prezentovat činnost dětí v judistickém oddílu při základní škole Trávníčkova v Praze 5. Časový rozsah pořadu je maximálně 15 minut. Na začátku pořadu slouží kuvedení do prostoročasu krátký záběr na budovu školy a záběr na ceduli s označením školního zařízení. Videofilm má chronologickou

20 posloupnost běžného hodinového tréninku, začíná tradičním japonským pozdravem dětí s trenérem, následuje rozcvička. Celý videopořad má dvě části, první se věnuje začátečníkům nejmenším dětem v předškolním věku a dětem prvního vzdělávacího stupně. Je zaměřen na rozcvičku dětí, rozvoj síly a obratnosti. Součástí jsou cvičné souboje randori, kde se ukazuje praktická možnost využití předváděných technik a pro děti jde o zábavnou formu vybití energie. To vše s původním zvukem převážně řečí trenéra k probíhajícím cvičením. Tento způsob ozvučení jsem zvolil kvůli přiblížení atmosféry v judistickém oddílu divákům. Druhá část tréninku se věnuje starším dětem, které navštěvují druhý vzdělávací školní stupeň. Zde se pořad zaměřuje na samotné judistické techniky předváděné trenérem a následně jeho žáky, tato část je tedy zaměřena více na výuku. Další částí videopořadu jsou hry na uvolněnou ke konci tréninku a závěrečný pozdrav dětí a trenéra. Videofilm byl sestaven, sestříhán, opatřen efekty a titulky ve střihovém systému Pinnacle Studio 12. Celé dílo je podbarveno hudbou z nabídky studia, její hlasitost je regulována úměrně s činností trenéra a jeho svěřenců. K natáčení jsem použil videokameru Sony Handycam DCR HC47, vybavená stativem. Natáčení proběhlo na jaře Součástí námětu je obsahový scénář Obsahový scénář Obr. 1 Obrazová složka Zvuková složka. černý blank Hudba zesiluje Titulek: Základy juda pro děti Záběr na budovu školy Obr. 2 Záběr na označení školy Obr. 3 Záběr na nástup dětí, titulek: Hudba zeslabuje do pozadí

21 judistické dojo Původní zvuk, řeč trenéra Obr. 4 Záběr na rozcvičku plazení Obr. 5 Původní zvuk Záběr na rozcvičku kotouly vzad Obr. 6 Záběr na rozcvičku žabáky Obr. 7 Záběr na rozcvičku protahování Obr. 8 Záběr na nácvik pádů stranou Původní zvuk Obr. 9 Záběr na nácvik pádů vzad Obr. 10 Záběr na rozcvičku mosty Obr. 11 Záběr na rozcvičku kliky Titulek: rozvoj síly Obr. 12 Záběr na randori na zemi chlapci Obr. 13 Záběr na randori na zemi dívky

22 Titulek: boj na zemi Obr. 14 Záběr na randori v postoji Titulek: cvičný boj randori Obr. 15 Záběr na randori v postoji Obr. 16 Záběr na randori v postoji Obr. 17 Záběr na randori v postoji Původní zvuk Obr. 18 Záběr na randori v postoji jiný úhel Obr. 19 Záběr na randori v postoji Obr. 20 Záběr na randori v postoji Obr. 21 Záběr na randori v postoji Obr. 22 Záběr na randori v postoji Obr. 23 Záběr na nástup mladších žáků,

23 titulek: Závěr tréninku Obr. 24 Záběr na nástup starších žáků, titulek: starší žáci Obr. 25 Záběr na rozcvičku běh Titulek: rozcvička Obr. 26 Záběr na rozcvičku protahování Původní zvuk rukou Obr.27 Záběr na rozcvičku protahování nohou Obr. 28 Záběr na nácvik pádů vpřed Titulek: pád vpřed Obr. 29 Záběr na nácvik pádů vzad Titulek: pád vzad Obr. 30 Záběr na nácvik pádů bokem

24 Titulek: pád stranou Obr. 31 Záběr na kolébky vzad Obr. 32 Záběr na nácvik chvatu, titulek: tandoru renšu cvik bez soupeře Obr. 33 Záběr na nácvik chvatu trenéra Původní zvuk, titulek: nácvik chvatu osoto gari Obr. 34 Záběr na nácvik chvatu dětí Obr. 35 Záběr na dvě děti Obr. 36 Záběr na nácvik chvatu s trenérem Titulek: ukázka chvatu o goši Obr. 37 Záběr na nácvik chvatu o goši Obr. 38 Záběr na nácvik chvatu o goši dívkami

25 Obr. 39 Záběr na nácvik chvatu o goši dívkami Obr. 40 Záběr na chvat o goši, chlapci Obr. 41 Záběr na trenéra, titulek: chvat tai otoši Původní zvuk Obr. 42 Záběr na nácvik chvatu tai otoši Obr. 43 Záběr na nácvik chvatu titulek: chvat sasae curikomi aši Obr. 44 Záběr na randori titulek: randori s trenérem Obr. 45 Záběr na randori Obr. 46 Záběr na hru, titulek: Ke konci tréninku je vhodné zařadit krátké hry na odreagování Obr. 47

26 Záběr na hru, titulek: level 1 Obr. 48 Záběr na hru, titulek: level 2 Obr. 49 Záběr na nástup, titulek: závěrečný Původní zvuk zeslabuje, hudba zesiluje pozdrav Černý blank, titulek: Námět, scénář, kamera, střih Jan Kosmák trenéři: Jan Průša, Radek Šimek, Univerzita Karlova v Praze, Ústav profesního rozvoje Pracovníků ve školství 2010 Hudba postupně zeslabuje 11. Závěr Během tvorby této práce jsem řešil problém aktuálnosti dostupných informací k informačním technologiím. Bouřlivý technický vývoj způsobuje rychlé stárnutí informací o něm. Publikace v tištěné formě se dají používat pouze pro zmapování určitého časového úseku vývoje technologií. Informace v elektronické podobě sice jsou aktuální, problém je ale ověřitelnost jejich správnosti. Toto dilema jsem řešil čerpáním informací z odborných časopisů, které se ze své podstaty zabývají moderními trendy ve vývoji informačních technologií, a zároveň by měly zaručit určitou míru odbornosti. Před samotným zpracováním praktické části jsem navštívil tělocvičnu, kde natáčení probíhalo, a prohlédl si celý trénink. Na základě zjištěných informací o poloze a velikosti místnosti, počtu dětí, době a způsobu vedení tréninku, jsem si vytvořil pomocný technický scénář, ve kterém byl zpracován rámcový postup pro natáčení. Během samotného natáčení jsem zjistil, že se musím vyrovnat s odlišnými světelnými podmínkami než při první návštěvě do oken svítilo slunce. Tento problém jsem řešil použitím funkce Backlight na videokameře. Další nepříjemností byly vibrace judistické žíněnky při pádech cvičenců. Ty se přenášely na stativ a způsobovaly chvění obrazu. Pokusil jsem se tlumit chvění videokamery vynecháním stativu a držením videokamery v rukou,

27 výsledek však byl rovněž neuspokojivý. Nakonec jsem zvolil umístění videokamery se stativem pouze při pravé straně tělocvičny, kde žíněnka nezasahovala až ke zdi a chvění nebylo znatelné. Tím se mi ale snížila možnost natáčet záběry i z jiných částí místnosti, což by bylo vhodné pro lepší názornost předváděných chvatů. Pokud mohu soudit ze zkušeností, které jsem během vytváření videofilmu získal, je nutné být neustále ve střehu, jednotlivé záběry točit spíš delší, i když se právě před kamerou nic neděje. Často se mi stávalo, že podstatné věci se před videokamerou odehrály právě ve chvíli, kdy jsem udělal střih. Polohu videokamery při natáčení bylo nutné volit pečlivěji, protože aktivní a rozjařené děti mohou snadno drahý přístroj poškodit nebo se zranit o stativ. Dílčí problémy nastaly i se zvukem, rány při pádech byly hlasité a hodně byly slyšet i děti. Původní audio stopu jsem ale ve videopořadu chtěl použít kvůli zachování autentičnosti prostředí. Zvuk jsem proto utlumil během úprav při stříhání a ponechal komentáře trenérů. Celý pořad je na pozadí doprovázen instrumentální hudbou z nabídky Pinnacle Studia. Tvorba bakalářské práce pro mě byla zajímavou zkušeností. Při natáčení jsem se snažil zúročit vědomosti získané během výuky informační výchovy. Během vytváření teoretické části práce jsem musel čerpat informace z jiných zdrojů odborných knih, časopisů, internetu. Velká různorodost získaných údajů mě nutila získaná data vzájemně porovnávat, i s ohledem na dobu, kdy byly publikovány. Velkou novinkou bylo provádění výzkumu. Byl jsem mile překvapen tím, kolik respondentů mi odpovědělo na dotazník. Spolupráce s judisty byla výborná, děti se nestyděly a byly velmi spontánní, můj velký dík patří trenérům za umožnění natáčení a ochotu při předvádění judistických technik.

28 12. Seznam použité literatury HELUS, Z. Osobnost a její vývoj. Praha : Pedagogická fakulta UK, 2003 ISBN JIROUŠKOVÁ, I. Videotechnika v tvůrčí práci pedagoga. Praha : Pedagogická fakulta UK, ISBN JUŘICA, J. Video na počítači. Praha : Computer press, ISBN KOUBA, L. a kol. Technické systémy ve výuce II. Praha : Pedagogická fakulta UK, ISBN MATOUŠEK, J., JIRÁSEK, O. Natáčíme a upravujeme video na počítači, 2 vydání. Brno : Computer press, ISBN PECINOVSKÝ, J. Pinnacle studio 11 - podrobná příručka uživatele. Praha : Grada Publishing, a. s., ISBN REICHEL, J. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Praha : Grada Publishing, a. s., ISBN ŘÍČAN, P. Cesta životem. Praha : Panorama, ISBN: SRDÍNKO, R., VACHUN, M. Judo. Praha : Olympia, ISBN VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie: dětství, dospělost, stáří. Praha : Portál, ISBN ZAPLETAL, P. Videotechnika. Olomouc : Rubico, ISBN ZELENÝ, J., MANNOVÁ, B. Historie výpočetní techniky. Praha : Scientia, ISBN Časopisy a internetové zdroje Extra PC, Brno: Extra Publishing 1,2,3/2010, www: 10:38 [ cit ]

29 www: 14:20 [cit ]