»ESK HO TELEKOMUNIKA»NÕHO ÿadu

Transkript

1 V RO»NÕ ZPR VA»ESK HO TELEKOMUNIKA»NÕHO ÿadu ZA ROK 2006 vëetnï: V roënì zpr vy o univerz lnì sluûbï V kazu o hospoda enì s prost edky radiokomunikaënìho Ëtu V roënì zpr vy o poskytov nì informacì podle z kona Ë. 106/1999 Sb. KVÃTEN 2007

2 V RO»NÕ ZPR VA»ESK HO TELEKOMUNIKA»NÕHO ÿadu ZA ROK 2006 vëetnï: V roënì zpr vy o univerz lnì sluûbï V kazu o hospoda enì s prost edky radiokomunikaënìho Ëtu V roënì zpr vy o poskytov nì informacì podle z kona Ë. 106/1999 Sb. KVÃTEN 2007

3 2

4 V roënì zpr va»eskèho telekomunikaënìho adu za rok Obsah vod Kapitola I. STAV A V VOJ TRHŸ ELEKTRONICK CH KOMUNIKACÕ A POäTOVNÕCH SLUéEB Pr vnì r mec Novely z kona o elektronick ch komunikacìch Novela z kona o poötovnìch sluûb ch DalöÌ pr vnì p edpisy HodnocenÌ trhu elektronick ch komunikacì Anal zy relevantnìch trh v»r... Trhy Ë. 1 a 2 p Ìstup k ve ejnè telefonnì sìti v pevnèm mìstï... Trhy Ë. 3 a 5 ve ejnï dostupnè n rodnì telefonnì sluûby poskytovanè v pevnèm mìstï... Trh Ë. 4 ve ejnï dostupnè mezin rodnì telefonnì sluûby poskytovanè v pevnèm mìstï pro nepodnikajìcì fyzickè osoby... Trh Ë. 6 ve ejnï dostupnè mezin rodnì telefonnì sluûby poskytovanè v pevnèm mìstï pro pr vnickè a podnikajìcì fyzickè osoby... Trh minim lnìho souboru pronajat ch okruh (trh. Ë. 7)... Trh Ë. 8 p vod (originace) vol nì ve ve ejnè telefonnì sìti v pevnèm mìstï... Trh Ë. 9 ukonëenì vol nì (terminace) v jednotliv ch ve ejn ch telefonnìch sìtìch poskytovan ch v pevnèm mìstï... Trh Ë. 10 tranzitnì sluûby v pevnè ve ejnè telefonnì sìti... Trh Ë. 11 velkoobchodnì pln p Ìstup k ËastnickÈmu kovovèmu vedenì nebo sdìlen p Ìstup k ËastnickÈmu kovovèmu vedenì nebo seku ËastnickÈho kovovèho vedenì sìtï pro Ëely poskytov nì sluûeb elektronick ch komunikacì... Trh Ë. 12 velkoobchodnì öirokop smov p Ìstup v sìtìch elektronick ch komunikacì... Trh Ë. 13 velkoobchodnìho poskytov nì koncov ch sek pronajat ch okruh... Trh Ë. 14 velkoobchodnì poskytov nì p te nìch sek pronajat ch okruh... Trh Ë. 15 p Ìstup a p vod vol nì (originace) ve ve ejn ch mobilnìch telefonnìch sìtìch... Trh Ë. 16 ukonëenì vol nì (terminace) v jednotliv ch ve ejn ch mobilnìch telefonnìch sìtìch... Trh Ë. 17 velkoobchodnì vnitrost tnì trh mezin rodnìho roamingu ve ve ejn ch mobilnìch sìtìch... Trh Ë. 18 sluûby öì enì rozhlasovèho a televiznìho vysìl nì v sìtìch elektronick ch komunikacì poskytujìcì obsah vysìl nì koncov m uûivatel m V voj vybran ch sluûeb v hlavnìch segmentech trhu... HlasovÈ sluûby poskytovanè v pevn ch sìtìch... V voj cen hlasov ch sluûeb poskytovan ch v pevn ch sìtìch... Sluûby öirokop smovèho p Ìstupu... V voj cen sluûeb öirokop smovèho p Ìstupu... Sluûby poskytovanè v mobilnìch sìtìch... V voj cen sluûeb poskytovan ch v mobilnìch sìtìch P enositelnost telefonnìch ËÌsel HodnocenÌ trhu poötovnìch sluûeb Digitalizace televiznìho vysìl nì Z vïry Region lnì radiokomunikaënì konference Technick pl n p echodu zemskèho analogovèho televiznìho vysìl nì na zemskè digit lnì televiznì vysìl nì P echod na digit lnì vysìl nì ve vybran ch oblastech RozhodujÌcÌ mezin rodnì aktivity Revize regulaënìho r mce EvropskÈ komise pro elektronickè komunikace P Ìprava regulace cen mezin rodnìho roamingu P ipravovanè otev enì trhu poötovnìch sluûeb Konference vl dnìch zmocnïnc

5 4 Kapitola II. OSTATNÕ»INNOSTI»T Vnitrost tnì aktivity Monitoring trhu a sbïr dat Cenov regulace... Kontroly cen v oblasti elektronick ch komunikacì... Regulace cen v oblasti elektronick ch komunikacì... Regulace cen v oblasti poötovnìch sluûeb ËastnickÈ spory... Spr vnì rozhodov nì ve vïcech Ëastnick ch spor... Zvl ötnì p Ìpady tzv. Ñp esmïrov nì vol nì na linky se zvl ötnìm tarifemì... ÿeöenì dalöìch stìûnostì ËastnÌk sluûeb Spr va kmitoëtovèho spektra... Rozhodov nì o opr vnïnì k vyuûìv nì r diov ch kmitoët... OvÏ ov nì odbornè zp sobilosti... KmitoËtov koordinace... DalöÌ aktivity v oblasti spr vy kmitoëtovèho spektra Spr va ËÌsel Regulace poötovnìch sluûeb V kon st tnì kontroly... VedenÌ evidence a kontrola podnikatel v elektronick ch komunikacìch... Kontrola plnïnì rozhodnutì adu... Automatick systèm monitorov nì kmitoëtovèho spektra (ASMKS) Rozhodov nì spor mezi osobami vykon vajìcìmi komunikaënì Ëinnosti Rozhodov nì o opravn ch prost edcìch proti spr vnìm rozhodnutìm VnÏjöÌ legislativa... DalöÌ legislativnì aktivity adu KrizovÈ ÌzenÌ a bezpeënost Mezin rodnì aktivity»t v roce Mezin rodnì spolupr ce na rovni sdruûenì regulaënìch org n Spolupr ce v r mci EvropskÈ komise Mezin rodnì telekomunikaënì unie (ITU) DalöÌ mezin rodnì aktivity... Kapitola III. INFORMACE O POTÿEBà PÿIJETÕ NOV CH PR VNÕCH PÿEDPISŸ NEBO NOVEL ST VAJÕCÕCH ElektronickÈ komunikace Pot eba novely z kona o elektronick ch komunikacìch Pot eba vyd nì prov dïcìch p edpis k z konu o elektronick ch komunikacìch PoötovnÌ sluûby Digitalizace TV vysìl nì... Kapitola IV. ORGANIZACE A ZABEZPE»ENÕ»INNOSTÕ»T V sledky hospoda enì»t HodnocenÌ plnïnì ukazatel kapitoly 328 ñ»t za rok Oblast lidsk ch zdroj... Rada»T... VzdÏl v nì zamïstnanc Informatika InternÌ audit Informace o kontrolnì akci NejvyööÌho kontrolnìho adu... Kapitola V. POVINN SOU» STI V RO»NÕ ZPR VY V roënì zpr va o Univerz lnì sluûbï (podle ß 50 odst. 2 z kona o elektronick ch komunikacìch) V kaz o hospoda enì s prost edky radiokomunikaënìho Ëtu (podle ß 27 odst. 4 z kona o elektronick ch komunikacìch) V roënì zpr va o poskytov nì informacì podle z kona Ë. 106/1999 Sb., o svobodnèm p Ìstupu k informacìm, ve znïnì pozdïjöìch p edpis... StÌûnosti na Ëinnost»T... P Ìlohy

6 V roënì zpr va»eskèho telekomunikaënìho adu za rok vod V roënì zpr va o Ëinnosti»eskÈho telekomunikaënìho adu za rok 2006 (d le jen ÑZpr vaì) je zpracov na podle ß 110 odst. 1 z kona Ë. 127/2005 Sb., o elektronick ch komunikacìch a o zmïnï nïkter ch souvisejìcìch z kon (z kon o elektronick ch komunikacìch), ve znïnì pozdïjöìch p edpis (d le tèû Ñz konì nebo Ñz kon o elektronick ch komunikacìchì). ObdobÌ roku 2006 lze z pohledu»eskèho telekomunikaënìho adu (d le jen Ñ»T ì nebo Ñ adì) hodnotit p edevöìm s ohledem na konsolidaci jeho internìch proces potè, co v pr bïhu roku 2005 doölo k v znamn ch legislativnìm zmïn m, kterè rozhodujìcìm zp sobem ovlivnily jak postavenì»t ve struktu e org n st tnì spr vy, tak rozsah jeho kompetencì a zajiöùovan ch ËinnostÌ. Pro p ipomenutì je vhodnè uvèst, ûe s ËinnostÌ z kona Ë. 95/2005 Sb., kter m se mïnì z kon Ë. 29/2000 Sb., o poötovnìch sluûb ch a o zmïnï nïkter ch z kon (z kon o poötovnìch sluûb ch), ve znïnì pozdïjöìch p edpis, a nïkterè dalöì z kony, se»t stal od 1. dubna 2005 st ednìm spr vnìm a regulaënìm adem ve vïcech telekomunikacì a poötovnìch sluûeb. TÌmto z konem byla»t svï ena i kompetence v oblasti regulace poötovnìch sluûeb. DalöÌ z sadnì pr vnì normou, kter ovlivnila nejen samotn trh elektronick ch komunikacì, ale i vlastnì Ëinnost»T je z kon o elektronick ch komunikacìch, jehoû ËinnostÌ k 1. kvïtnu 2005 byl do ËeskÈho pr va transponov n tzv. ÑNov regulaënì r mec EU pro elektronickè komunikaceì. Zpr va je v prvnì Ë sti zamï ena na hodnocenì stavu a v voje v sektoru elektronick ch komunikacì a poöt. V tèto Ë sti zpr vy jsou shrnuty vöechny hlavnì ud losti z pohledu»t a vyhodnoceny hlavnì v vojovè trendy v oblasti sluûeb a nov ch technologiì. HlavnÌ pozornost je p itom vïnov na p edevöìm dokonëenì procesu anal z relevantnìch trh, jejichû v sledky majì z sadnì v znam pro uplatnïnì odpovìdajìcìch regulaënìch opat enì, a tìm i pro dalöì v voj trûnìho prost edì a zv öenì podnikatelskè jistoty. V tèto souvislosti zpr - va rekapituluje i uloûen n pravn opat enì, jejichû prost ednictvìm bylo podle n zoru»t t eba reagovat na zjiötïnè nedostatky hospod skè soutïûe na p Ìsluön ch relevantnìch trzìch. Na z kladï vyhodnocenì vybran ch relevantnìch daj Zpr va rovnïû pod v informaci o v voji z kladnìch ukazatel v oblasti poskytov nì sluûeb elektronick ch komunikacì a poötovnìch sluûeb v hodnocenèm obdobì roku SouË stì tèto Ë sti Zpr vy je i podrobn informace o procesu p Ìpravy p echodu zemskèho analogovèho televiznìho vysìl nì na zemskè digit lnì televiznì vysìl nì, kter je i v dobï p edloûenì Zpr vy aktu lnìm tèmatem. V dalöìch Ë stech Zpr vy jsou podrobnï komentov ny dalöì Ëinnosti a dosaûenè v sledky v jednotliv ch odborn ch oblastech, kterè»t zajiöùuje, vëetnï koment e k mezin rodnìm aktivit m»t a jeho aktivit m v r mci spolupr ce s ostatnìmi org - ny st tnì spr vy. Zpr va se podrobnï vïnuje problematice eöenì tzv. Ñ Ëastnick ch spor ì, tj. p Ìpad, kdy jsou ze strany ËastnÌk (uûivatel ) sluûeb elektronick ch komunikacì vzn öeny n mitky ke kvalitï a vy Ëtov nì poskytnut ch sluûeb ze strany jednotliv ch podnikatelsk ch subjekt. V tèto souvislosti Zpr va obsahuje i r mcovou informaci o spolupr ci adu s Ve ejn m ochr ncem pr v. V z vïru Zpr va pod v ucelenou informaci o hospod sk ch v sledcìch»t a plnïnì stanoven ch ukazatel rozpoëtu pro rok 2006, informace o person lnìm zabezpeëenì»t a o zajiötïnì dalöìch podp rn ch ËinnostÌ, kterè jsou p i dnèm plnïnì kol»t nezbytnè. V souladu s poûadavky ß 110 a dalöìch p Ìsluön ch ustanovenì z kona je souë stì Zpr vy i V roënì zpr va univerz lnì sluûby (podle ß 50 z kona), V kaz o hospoda enì s prost edky radiokomunikaënìho fondu (podle ß 27 odst. 4 z kona), a V roënì zpr va o poskytov nì informacì podle z kona Ë. 106/1999 Sb., o svobodnèm p Ìstupu k informacìm. SouËasnÏ obsahuje souhrnnou informaci o postupu»t p i vy izov nì stìûnostì podle ß 175 z kona Ë. 500/2004 Sb., spr vnì d, ve znïnì pozdïjöìch p edpis.

7 6»esk telekomunikaënì ad se sìdlem Sokolovsk 219, Praha 9

8 V roënì zpr va»eskèho telekomunikaënìho adu za rok Kapitola I. STAV A V VOJ TRHŸ ELEKTRONICK CH KOMUNIKACÕ A POäTOVNÕCH SLUéEB 1. Pr vnì r mec Pr vnì r mec pro trh sìtì a sluûeb elektronick ch komunikacì a trh poötovnìch sluûeb byl v roce 2006 tvo en zejmèna z kladnìmi pr vnìmi normami, p ijat mi v p edch zejìcìm obdobì, a to p edevöìm z konem Ë. 127/2005 Sb., o elektronick ch komunikacìch a o zmïnï nïkter ch souvisejìcìch z kon (z kon o elektronick ch komunikacìch), ve znïnì pozdïjöìch p edpis, a z konem Ë. 29/2000 Sb., o poötovnìch sluûb ch a o zmïnï nïkter ch z kon (z kon o poötovnìch sluûb ch), ve znïnì pozdïjöìch p edpis, vëetnï p edpis vydan ch k jejich provedenì. Z procesnìho hlediska byl pro Ëinnost»T v roce 2006 z sadnì pr vnì normou z kon Ë. 500/2004 Sb., spr vnì d. V pr bïhu roku 2006 pak byly d le vyd ny n sledujìcì pr vnì p edpisy, kterè mïly dopad do oboru elektronick ch komunikacì nebo poötovnìch sluûeb Novely z kona o elektronick ch komunikacìch Z kon Ë. 186/2006 Sb., o zmïnï nïkter ch z kon souvisejìcìch s p ijetìm stavebnìho z kona a z kona o vyvlastnïnì Ëinnost dnem 1. ledna 2007 tìmto z konem byla provedena zmïna z kona o elektronick ch komunikacìch v souvislosti s p ijetìm novèho stavebnìho z kona, a to v Ë sti t kajìcì se opr vnïnì k vyuûìv nì cizìch nemovitostì vëetnï problematiky vyvlastnïnì (ß 104 z kona o elektronick ch komunikacìch). Z kon Ë. 235/2006 Sb., kter m se mïnì z kon Ë. 231/2001 Sb., o provozov nì rozhlasovèho a televiznìho vysìl nì a o zmïnï dalöìch z kon, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, a nïkterè dalöì z kony Ëinnosti 31. kvïtna 2006 tìmto z konem byla mimo jinè provedena tèû zmïna z kona o elektronick ch komunikacìch, a to v souvislosti s procesem digitalizace vëetnï zmocnïnì adu k vyd nì TechnickÈho pl nu p echodu zemskèho analogovèho televiznìho vysìl nì na zemskè digit lnì televiznì vysìl nì jako opat enì obecnè povahy. Z kon Ë. 310/2006 Sb., o nakl d nì s nïkter mi vïcmi vyuûiteln mi k obrann m a bezpeënostnìm Ëel m na zemì»eskè republiky a o zmïnï nïkter ch dalöìch z kon (z kon o nakl d nì s bezpeënostnìm materi lem) Ëinnost dnem 1. Ëervence 2006 tìmto z konem byla v z konï o elektronick ch komunikacìch provedena prava problematiky t kajìcì se lokalizace ËastnÌka, pop. uûivatele ve ejnï dostupnè telefonnì sluûby poskytovanè prost ednictvìm ve ejnè pevnè komunikaënì sìtï (ß 33 z kona o elektronick ch komunikacìch), d le v Ë sti t kajìcì se poskytov nì univerz lnì sluûby, konkrètnï podmìnek poskytov nì zvl ötnìch cen osob m s nìzk mi p Ìjmy, osob m se zvl ötnìmi soci lnìmi pot ebami a zdravotnï postiûen m osob m (ß 38 z kona o elektronick ch komunikacìch) a d le pravu sankënìch ustanovenì (ß 118 z kona o elektronick ch komunikacìch). 1.2 Novela z kona o poötovnìch sluûb ch Z kon Ë. 264/2006 Sb., kter m se mïnì nïkterè z kony v souvislosti s p ijetìm z konìku pr ce Ëinnost dnem 1. ledna 2007 tìmto z konem byla zruöena Ë st patn ct z kona o poötovnìch sluûb ch, kter se vöak t kala zmïny z kona Ë. 65/1965 Sb., z konìk pr ce, ve znïnì pozdïjöìch p edpis a nikoliv problematiky poötovnìch sluûeb. 1.3 DalöÌ pr vnì p edpisy Na ÌzenÌ vl dy Ë. 336/2006 Sb., o podmìnk ch poskytov nì zvl ötnìch cen ve ejnï dostupn ch telefonnìch sluûeb Ëinnost dnem 1. Ëervence 2006.

9 8»esk telekomunikaënì ad se sìdlem Sokolovsk 219, Praha 9 Na ÌzenÌ vl dy Ë. 616/2006 Sb., o technick ch poûadavcìch na v robky z hlediska jejich elektromagnetickè kompatibility Ëinnost dnem 20. Ëervence 2007 Vyhl öka Ë. 26/2006 Sb., kterou se mïnì vyhl öka Ë. 159/205 Sb., kterou se stanovì vzor pr kazu k v konu st tnì kontroly elektronick ch komunikacì Ëinnost dnem 26. ledna 2006 Vyhl öka Ë. 327/2006 Sb., kterou se stanovì charakteristiky p imï en ch poûadavk na p ipojenì v pevnèm mìstï k ve ejnè telefonnì sìti a na p Ìstup v pevnèm mìstï k ve ejnï dostupnè telefonnì sluûbï a podmìnky p Ìstupu k internetu v r mci univerz lnì sluûby Ëinnost dnem 1. Ëervence 2006 Vyhl öka Ë. 388/2006 Sb., o Ëist ch n kladech univerz lnì sluûby v elektronick ch komunikacìch Ëinnost dnem 1. z Ì HodnocenÌ trhu elektronick ch komunikacì V voj v sektoru elektronick ch komunikacì byl i v roce 2006 ovlivnïn rychl m technologick m pokrokem s n sledn m zav dïnìm nov ch sluûeb a zmïnami v trûnìm prost edì vypl vajìcìmi, mimo jinè, i z implementace regulaënìho r mce EvropskÈ unie (d le jen ÑEUì) v praxi. Nezanedbateln vliv na dïnì v oblasti elektronick ch komunikacì v»eskè republice m a bude mìt st le jeötï probìhajìcì revize pr vnìho a regulaënìho r mce EvropskÈ unie z roku 2002, kterè byla v r mci EU vïnov na velk pozornost, a na nìû se podìlì i»t, jehoû z stupci se vyjad- ujì ke vöem z sadnìm n vrh m a ot zk m. HlavnÌ ud lostì v oblasti regulace s rozhodujìcìm vlivem na v voj konkurenënìho prost edì v sektoru elektronick ch komunikacì bylo nepochybnï dokonëenì vöech anal z relevantnìch trh v Ëervenci loúskèho roku a n slednè uloûenì n pravn ch opat enì podnik m s v znamnou trûnì silou. AËkoli bylo zah jenì procesu prov dïnì anal z relevantnìch trh v»eskè republice opoûdïno, byly anal zy vöech trh notifikov ny v termìnu stanovenèm Evropskou komisì (d le tèû ÑKomiseì nebo ÑEKì) a na û dnou z notifikovan ch anal z Komise neuplatnila veto.»esk republika tak byla t etìm st tem EU, kterèmu se poda ilo vëas a spïönï dokonëit prvnì kolo anal z, coû lze jednoznaënï povaûovat za velk spïch i v mezin rodnìm mï Ìtku. Z stupci EK se v tèto souvislosti p i spoleënèm jedn nì v Ìjnu roku 2006 vyj d ili velmi uznale o pr ci»t. Povinnosti, kterè byly na z kladï v sledk anal z relevantnìch trh uloûeny podnik m s v znamnou trûnì silou by mïly na jednotliv ch trzìch zajistit zv öenì konkurence mezi oper tory, a tìm i öiröì nabìdku sluûeb pro spot ebitele. Ve druhè polovinï roku 2006 pak probìhaly zejmèna intenzivnì pr ce na p ÌpravÏ p echodu na digit lnì televiznì vysìl nì a»t zve ejnil koncem prosince 2006 Technick pl n p echodu zemskèho analogovèho televiznìho vysìl nì na zemskè digit lnì vysìl nì (d le jen ÑTPPì), kter je z kladnìm dokumentem pro postup vypìn nì zemskèho analogovèho vysìl nì a zah jenì vysìl nì.»t v pr bïhu roku rovnïû podrobnï sledoval v voj ve vöech segmentech trhu elektronick ch komunikacì a zaznamenal hlavnì v vojovè trendy jak v pevn ch, tak v mobilnìch sìtìch. Ani v loúskèm roce se nepoda ilo provozovatel m sìtì a poskytovatel m sluûeb, i p es mnoûstvì r zn ch akënìch nabìdek, zastavit pokles poëtu ËastnÌk a Ëastnick ch stanic v pevn ch sìtìch. Nad le klesal i objem provozu ve ejnï dostupnè telefonnì sluûby p i stoupajìcìm podìlu provozu s vyuûitìm sluûeb volby a p edvolby oper tora (CS/CPS). SouËasnÏ je nutnè zmìnit pokraëujìcì n r st poëtu ËastnÌk sluûby öirokop smovèho p Ìstupu, a to p edevöìm prost ednictvìm kovov ch Ëastnick ch vedenì s vyuûitìm technologie xdsl. Tato skuteënost se p iëìt rostoucì konkurenci mezi jednotliv mi poskytovateli sluûeb s vyuûitìm r zn ch prost edk a technologiì a pomïrnï velkèmu snìûenì cen sluûeb. PozitivnÌ vliv na rostoucì poëet ËastnÌk sluûby m ûe mìt i uplatnïnì povinnosti uloûen ch podniku s v znamnou trûnì silou na velkoobchodnìm trhu Ë. 11 velkoobchodnì pln p Ìstup k ËastnickÈmu kovovèmu vedenì nebo sdìlen p Ìstup k ËastnickÈmu kovovèmu vedenì nebo seku ËastnickÈho kovovèho vedenì sìtï pro Ëely poskytov nì sluûeb elektronick ch komunikacì. PoËet ËastnÌk sluûeb poskytovan ch v mobilnìch sìtìch vyj d en v poëtu aktivnìch SIM karet opït vzrostl a lze oëek vat, ûe se p ibliûuje hranici nasycenosti popt vky. Rostl takè celkov objem provozu v mobilnìch sìtìch p i souëasnï rostoucìm pr mïrnèm provozu na ËastnÌka. V mobilnìch sìtìch byla v roce 2006 zavedena p enositelnost ËÌsel a oper to i zaëali nabìzet sluûby v sìtìch UMTS. V pr bïhu roku 2006 se zaëaly ve vïtöì mì e nabìzet a vyuûìvat nïkterè novè sluûby, po kter ch se oëek v v budoucnu masivnì popt vka. Z hlasov ch sluûeb se jedn zejmèna o sluûbu p enosu hlasu prost ednictvìm IP protokolu. SpoleËnost TelefÛnica O2 a nïkte Ì dalöì poskytovatelè sluûeb zaëali nabìzet dlouho oëek vanè sluûby IP TV, Ëasto v kombinaci s hlasov mi sluûbami a sluûbami öirokop smovèho p Ìstupu k internetu. P edpokladem rozvoje tïchto sluûeb je samoz ejmï rozvoj vyuûìv nì sluûeb kvalitnìho öirokop smovèho p Ìstupu koncov mi uûivateli, kter je podpo en uloûenìm povinnostì podnik m s v znamnou trûnì silou na p Ìsluön ch velkoobchodnìch trzìch. V souladu s ustanovenìmi z kona o elektronick ch komunikacìch a v r mci sledov nì v voje na trhu vïnoval»t v pr bïhu roku 2006 pozornost v voji cen sluûeb elektronick ch komunikacì. P ehledy plat-

10 V roënì zpr va»eskèho telekomunikaënìho adu za rok n ch cen a jejich srovn nì»t zve ejúuje pravidelnï na sv ch internetov ch str nk ch. 2.1 Anal zy relevantnìch trh v»r ObecnÈ zhodnocenì Anal zy relevantnìch trh kladly na»t vysokè n roky v oblasti person lnìho zajiötïnì a staly se prakticky na jeden rok klìëovou ËinnostÌ p Ìsluön ch tvar»t. Pr ce na anal z ch relevantnìch trh zah jil»t ve druhè polovinï roku HlavnÌ objem pracì p ipadl na konec roku 2005 a zejmèna na prvnì polovinu roku P i zpracov nì anal z, v z jmu efektivnì spolupr ce s oper tory a dalöìmi zainteresovan mi subjekty, zavedl»t formu tzv. workshop, kterè byly po - d ny p ed zve ejnïnìm n vrh anal z jednotliv ch relevantnìch trh v r mci ve ejnè konzultace podle ß 130 z kona o elektronick ch komunikacìch. Tato forma komunikace s odbornou ve ejnostì byla p ijata velmi kladnï a je nad le vyuûìv na i pro dalöì oblasti Ëinnosti»T. Na workshopech k jednotliv ch trh m nebo skupin m trh byla vyjasnïna stanoviska»t a z stupc oper tor, coû p ispïlo k minimalizaci p ipomìnek a jejich snadnïjöìmu vypo d nì v pr bïhu n sledujìcì ve ejnè konzultace. PomÏrnÏ n roënè bylo zìsk v nì verifikovan ch daj o sluûb ch od jednotliv ch poskytovatel sluûeb, a to jak pro»t, tak pro poskytovatele, kte Ì museli nïkterè daje novï zjiöùovat. Na z kladï zkuöenostì»t p edpokl d, ûe bude pro dalöì kolo anal z relevantnìch trh zìsk vat daje v r mci sbïru dat elektronickou formou, kter byl jiû pouûit na zaë tku roku 2007 p i sbïru statistick ch dat za obdobì roku RelevantnÌ trhy byly vymezeny v souladu s DoporuËenÌm Komise, o relevantnìch trzìch produkt a sluûeb v odvïtvì elektronick ch komunikacì, kterè jsou citlivè k regulaci ex ante v souladu se smïrnicì EvropskÈho parlamentu a Rady 2002/21/ES, o spoleënèm p edpisovèm r mci pro sìtï a sluûby elektronick ch komunikacì (C(203)497) (d le jen ÑdoporuËenÌ o relevantnìch trzìchì) opat enìm obecnè povahy Ë. OOP/1/ , kter m se stanovì relevantnì trhy v oboru elektronick ch komunikacì, vëetnï kritèriì pro hodnocenì v znamnè trûnì sìly z 27. Ëervna Toto opat enì bylo novelizov no opat enìm obecnè povahy ze dne 9. kvïtna Jako prvnì byla provedena a dokonëena anal za trhu Ë. 11 t kajìcì se zp ÌstupnÏnÌ ËastnickÈho kovovèho vedenì. Jako poslednì byla dokonëena anal za trhu Ë. 12. Za dokonëenì anal zy je povaûov no zve ejnïnì opat enì obecnè povahy (d le jen ÑOOPì), kter m je anal za p ÌsluönÈho trhu zve ejnïna. Po zve ejnïnì p Ìsluön ch OOP byly p ipraveny a p edloûeny k ve ejnè konzultaci n vrhy rozhodnutì o uloûenì povinnostì podnik m s v znamnou trûnì silou, kterè byly takè p edmïtem ve ejnè konzultace. Po vypo d nì p ipomìnek byly rozhodnutìmi»t uloûeny podnik m s v znamnou trûnì silou povinnosti podle v sledk anal z p Ìsluön ch trh. Na 13 analyzovan ch trzìch byl urëen podnik nebo podniky s v znamnou trûnì silou, 5 trh bylo shled no jako trhy efektivnï konkurenënì. P estoûe u vïtöiny analyzovan ch trh, na nichû byla p ed provedenìm anal zy uplatúov na regulace cen, byla cenov regulace buô zruöena plnï nebo byla zmìrnïna jejì forma, nedoölo ke zv öenì cen. Pr bïh a v sledky anal z jednotliv ch trh vëetnï uloûen ch povinnostì jsou podrobnïji pops ny nìûe. Protoûe nïkter rozhodnutì o uloûenì povinnosti podnik m s v znamnou trûnì silou nabyla Ëinnosti teprve koncem roku 2006, p ÌpadnÏ poë tkem roku 2007, nelze v souëasnè dobï jeötï komplexnï vyhodnotit dopady uloûen ch povinnostì na trûnì prost edì. Trhy Ë. 1 a 2 p Ìstup k ve ejnè telefonnì sìti v pevnèm mìstï Trh Ë. 1 (p Ìstup k ve ejnè telefonnì sìti v pevnèm mìstï pro nepodnikajìcì fyzickè osoby) a trh Ë. 2 (p Ìstup k ve ejnè telefonnì sìti v pevnèm mìstï pro pr vnickè a podnikajìcì fyzickè osoby) jsou definov ny jako moûnost koncovèho uûivatele fyzicky p ipojit koncovè za ÌzenÌ k ve ejnè telefonnì sìti za Ëelem uskuteë- Úov nì ve ejnï dostupnè telefonnì sluûby poskytovanè v pevnèm mìstï. Trh Ë. 1 je urëen pro nepodnikajìcì fyzickè osoby, trh Ë. 2 pro pr vnickè a podnikajìcì fyzickè osoby. Anal zy byly zve ejnïny vyd nìm opat enì obecnè povahy Ë. A/1/ ze dne 19. dubna 2006 a Ë. A/2/ ze dne 19. dubna V z vïrech anal z trhu Ë. 1 a trhu Ë. 2»T konstatoval, ûe zkoumanè trhy nejsou efektivnï konkurenënì a urëil na z kladï v sledk anal z podnik s v znamnou trûnì silou, kter m je na obou trzìch spoleënost TelefÛnica O2, u kterè byly identifikov ny i kontrola nesnadno duplikovatelnè infrastruktury a v hoda z vertik lnì integrace. Na trhu Ë. 1 anal za rovnïû prok zala existenci k ÌûovÈho financov nì u cenovèho pl nu MINI.»T proto uloûil podniku s v znamnou trûnì silou tyto povinnosti: a) umoûnit p Ìstup k specifick m sìùov m prvk m a p i azen m prost edk m pro Ëel sluûby p Ìstupu k ve ejnè telefonnì sìti v pevnèm mìstï pro nepodnikajìcì fyzickè osoby podle ß 84 z kona o elektronick ch komunikacìch, a to umoûnit Ëtov nì ceny za sluûbu p Ìstupu podnikateli, se kter m m ËastnÌk vyuûìvajìcì sluûbu p edvolba oper tora smlouvu, a to na z kladï û dosti ËastnÌka, b) umoûnit volbu a p edvolbu oper tora podle ß 70 z kona o elektronick ch komunikacìch, c) vèst oddïlenou evidenci n klad a v nos podle ß 86 z kona o elektronick ch komunikacìch v souladu s p Ìsluön m opat enìm obecnè povahy,

11 10»esk telekomunikaënì ad se sìdlem Sokolovsk 219, Praha 9 d) a pouze na trhu Ë. 1 povinnost souvisejìcì s regulacì cen podle ß 56 a 57 z kona o elektronick ch komunikacìch, a to e) povinnost n kladovè orientace p i sjedn v nì cen za poskytov nì sluûby p Ìstupu. V oblasti cenovè regulace doölo na obou trzìch ke zmìrnïnì regulaënìch opat enì. Na trhu Ë. 2 byla zruöena cenov regulace. Na obou trzìch byly p vodnï stanoveny maxim lnì ceny. Zcela nov je povinnos souvisejìcì s poûadavkem na umoûnïnì Ëtov nì tzv. mïsìënìho pauö lu alternativnìm oper torem. UvedenÈ povinnosti»t uloûil na trhu Ë. 1 rozhodnutìm REM/1/ a CEN/1/ a na trhu Ë. 2 rozhodnutìm REM/2/ Trhy Ë. 3 a 5 ve ejnï dostupnè n rodnì telefonnì sluûby poskytovanè v pevnèm mìstï Trh Ë. 3 (ve ejnï dostupnè n rodnì telefonnì sluûby poskytovanè v pevnèm mìstï pro nepodnikajìcì fyzickè osoby) a trh Ë. 5 (ve ejnï dostupnè n rodnì telefonnì sluûby poskytovanè v pevnèm mìstï pro pr vnickè a podnikajìcì fyzickè osoby) zahrnujì vöechna vol nì na geografick i negeografick ËÌsla v r mci»eskè republiky, vëetnï vol nì p es virtu lnì volacì karty a vol nì dial-up, poskytovan v pevnèm mìstï. Do trhu Ë. 3, kter je urëen pro nepodnikajìcì fyzickè osoby, jsou zahrnuta i vol nì z ve ejn ch telefonnìch automat. Trh Ë. 5 je urëen pro pr vnickè a podnikajìcì fyzickè osoby.»t zkoumal vymezenì trh i z hlediska moûn ch substitut a konstatoval, ûe substitutem by mohlo b t poskytov nì sluûeb pomocì technologie VoIP (uskuteëúov nì vol nì prost ednictvìm internetov ch spojenì). Protoûe tyto sluûby byly poskytov ny statisticky nev znamnèmu poëtu ËastnÌk,»T sluûby poskytovanè technologiì VoIP jako substitut nezohledúuje. Anal za trhu Ë. 3 byla zve ejnïna vyd nìm opat enìm obecnè povahy Ë. A/3/ ze dne 23. b ezna Anal za trhu Ë. 5 byla zve ejnïna vyd nìm opat enìm obecnè povahy Ë. A/5/ ze dne 14. srpna V z vïrech obou anal z»t konstatoval, ûe zkoumanè trhy nejsou efektivnï konkurenënì a urëil podnik s v znamnou trûnì silou, kter m je na obou trzìch spoleënost TelefÛnica O2. Na trhu Ë. 3 anal za prok zala existenci k ÌûovÈho financov nì u cenovèho pl nu MINI.»T uloûil podniku s v znamnou trûnì silou pouze povinnost vèst oddïlenou evidenci n klad a v nos podle ß 86 z kona o elektronick ch komunikacìch v souladu s p Ìsluön m opat enìm obecnè povahy. Povinnost byla uloûena na trhu Ë. 3 rozhodnutìm REM/3/ a na trhu Ë. 5 rozhodnutìm REM/5/ Trh Ë. 4 ve ejnï dostupnè mezin rodnì telefonnì sluûby poskytovanè v pevnèm mìstï pro nepodnikajìcì fyzickè osoby Trh Ë. 4 zahrnuje vöechna vol nì na geografick i negeografick ËÌsla mimo zemì»eskè republiky, vëetnï vol nì p es virtu lnì volacì karty a vol nì z ve ejn ch telefonnìch automat poskytovan v pevnèm mìstï. Trh Ë. 4 je urëen pro nepodnikajìcì fyzickè osoby. Ani na tomto trhu»t nezohledúuje sluûby poskytovanè technologiì VoIP jako substitut. Anal za trhu Ë. 4 byla zve ejnïna vyd nìm opat enìm obecnè povahy Ë. A/4/ ze dne 14. srpna Z vïrem anal zy bylo konstatov nì, ûe zkouman trh nenì efektivnï konkurenënì. Podnikem s v znamnou trûnì silou je spoleënost TelefÛnica O2, kterè byla uloûena povinnost vèst oddïlenou evidenci n klad a v nos podle ß 86 z kona o elektronick ch komunikacìch v souladu s p Ìsluön m opat enìm obecnè povahy. Povinnost uloûil»t rozhodnutìm REM/4/ Trh Ë. 6 ve ejnï dostupnè mezin rodnì telefonnì sluûby poskytovanè v pevnèm mìstï pro pr vnickè a podnikajìcì fyzickè osoby Trh Ë. 6 zahrnuje vöechna vol nì na geografick i negeografick ËÌsla mimo zemì»eskè republiky, vëetnï vol nì p es virtu lnì volacì karty, poskytovan v pevnèm mìstï. Trh Ë. 6 je urëen pro pr vnickè a podnikajìcì fyzickè osoby. Poskytov nì sluûeb pomocì technologie VoIP nezohledúuje»t jako substitut. Anal za trhu Ë. 6 byla zve ejnïna vyd nìm opat enìm obecnè povahy Ë. A/6/ ze dne 14. srpna 2006.»T shledal trh Ë. 6 efektivnï konkurenënìm trhem a nebyl proto urëen podnik s v znamnou trûnì silou. Proto»T sv m rozhodnutìm s Ëj / /III.vy. ze dne 18. Ìjna 2006 zruöil jeötï p ed dokonëenìm anal zy povinnosti uloûenè spoleënosti TelefÛnica O2 podle p edchozì pr vnì pravy. Trh minim lnìho souboru pronajat ch okruh (trh. Ë. 7) MaloobchodnÌ relevantnì trh Ë. 7 je omezen na minim lnì soubor pronajat ch okruh tzn. analogovè a digit lnì okruhy nep evyöujìcì rychlost 2048 kbit/s, a nezahrnuje ty pronajatè okruhy, jejichû oba koncovè body leûì mimo zemì»eskè republiky. Anal za byla zve ejnïna vyd nìm opat enìm obecnè povahy Ë. A/7/ ze dne 14. srpna 2006.»T neshledal trh Ë. 7 efektivnï konkurenënìm trhem, neboù na nïm p sobì podnik s v znamnou trûnì silou, a to TelefÛnica O2. SpoleËnosti byly uloûeny tyto povinnosti:

12 V roënì zpr va»eskèho telekomunikaënìho adu za rok a) poskytovat sluûbu pron jmu okruh, v rozsahu minim lnìho souboru pronajìman ch okruh, na celèm zemì st tu podle ß 76 z kona o elektronick ch komunikacìch, b) povinnost nediskriminace podle ß 76 z kona o elektronick ch komunikacìch, c) povinnost vèst oddïlenou evidenci n klad a v nos podle ß 86 z kona o elektronick ch komunikacìch v souladu s p Ìsluön m opat enìm obecnè povahy, d) souvisejìcì s regulacì cen, a to povinnost sjedn vat n kladovï orientovanè ceny. Povinnosti uloûil»t rozhodnutìmi REM/7/ a CEN/7/ »T souëasnï zruöil sv m rozhodnutìm Ëj / /III.vy. povinnosti uloûenè v souvislosti s minim lnìm souborem pronajat ch okruh podle p edchozì pr vnì pravy spoleënosti Radiokomunikace. Trh Ë. 8 p vod (originace) vol nì ve ve ejnè telefonnì sìti v pevnèm mìstï VelkoobchodnÌ trh Ë. 8. zahrnuje Ë st p enosu vol nì z koncovèho bodu sìtï po st ednu, na kterè je poskytov n p Ìstup a propojenì v pevn ch ve ejn ch telefonnìch sìtìch. Jedn se o sluûbu elektronick ch komunikacì urëenou v hradnï pro podnikatele zajiöùujìcì ve ejnï dostupnè sìtï a poskytujìcì ve ejnï dostupnè sluûby elektronick ch komunikacì. Sluûba p vodu vol - nì (originace) poskytovan na velkoobchodnì rovni zahrnuje veöker vol nì na geografick a negeografick ËÌsla v r mci»r i do zahraniëì. Anal za byla zve ejnïna vyd nìm opat enì obecnè povahy Ë. A/8/ ze dne 23. b ezna 2006.»T konstatoval, ûe zkouman trh nenì efektivnï konkurenënìm trhem, neboù na nïm p sobì podnik s v znamnou trûnì silou, spoleënost TelefÛnica O2. U tèto spoleënosti bylo zjiötïno, ûe souëasnï kontroluje nesnadno duplikovatelnou infrastrukturu a disponuje v hodami plynoucìmi z vertik lnì integrace. Anal za prok zala, ûe na trhu doch zì k uplatúov nì nep imï enï vysokè nebo nep imï enï nìzkè ceny v neprospïch koncov ch uûivatel v p Ìpadech, kdy nenì uplatnïna cenov regulace.»t uloûil spoleënosti TelefÛnica O2 tyto povinnosti: a) umoûnit p Ìstup k specifick m sìùov m prvk m a p i azen m prost edk m pro Ëel sluûby p vodu vol nì (originace) ve ve ejnè telefonnì sìti v pevnèm mìstï podle ß 84 z kona o elektronick ch komunikacìch, a to za podmìnek urëen ch referenënì nabìdkou p Ìstupu a propojenì, b) pr hlednosti podle ß 82 z kona o elektronick ch komunikacìch, a to uve ejúovat referenënì nabìdky a informace t kajìcì se p Ìstupu a propojenì, c) nediskriminace podle ß 81 z kon o elektronick ch komunikacìch, d) vèst oddïlenou evidenci n klad a v nos podle ß 86 z kona o elektronick ch komunikacìch v souladu s p Ìsluön m opat enìm obecnè povahy, e) souvisejìcì s regulacì cen podle ß 56 a 57 z kona o elektronick ch komunikacìch, a to formou stanovenì maxim lnìch cen. Tyto povinnosti byly uloûeny rozhodnutìmi REM/8/ a CEN/8/ Trh Ë. 9 ukonëenì vol nì (terminace) v jednotliv ch ve ejn ch telefonnìch sìtìch poskytovan ch v pevnèm mìstï RelevantnÌ trh Ë. 9 zahrnuje tu Ë st p enosu vol nì, kter je vymezena st ednou, na kterè je poskytov no propojenì ve ve ejnè telefonnì sìti a koncov m bodem sìtï. Jedn se o trh elektronick ch komunikacì pro podnikatele zajiöùujìcì ve ejnï dostupnè sìtï a poskytujìcì ve ejnï dostupnè sluûby elektronick ch komunikacì. Sluûba ukonëenì vol nì (terminace) je poskytovan na velkoobchodnì rovni a zahrnuje veöker ukonëenì vol nì (terminaci) na geografick a negeografick ËÌsla v jednotliv ch ve ejn ch telefonnìch sìtìch poskytovan ch v pevnèm mìstï. Anal za byla zve- ejnïna vyd nìm opat enì obecnè povahy Ë. A/9/ ze dne 19. dubna V z vïru anal zy»t konstatoval, ûe trh Ë. 9 nenì efektivnï konkurenënìm trhem, neboù na nïm p sobì podniky s v znamnou trûnì silou, a to vöichni poskytovatelè sluûeb ukonëenì vol nì (terminace). Mezi poskytovateli vöak existujì v raznè rozdìly v rozsahu p Ìstupov ch sìtì, p iëemû na z kladï poëtu terminovan ch minut je nejsilnïjöìm poskytovatelem sluûby spoleënost TelefÛnica O2. Anal za prok zala, ûe na trhu doch zì k uplatúov nì nep imï enï vysokè ceny v neprospïch koncov ch uûivatel v p Ìpadech, kdy nenì uplatnïna cenov regulace.»t proto uloûil podnik m s v znamnou trûnì silou tyto povinnosti: a) umoûnit p Ìstup k specifick m sìùov m prvk m a p i azen m prost edk m pro Ëel sluûby ukonëenì vol nì (terminace) ve svè ve ejnè telefonnì sìti v pevnèm mìstï podle ß 84 z kona o elektronick ch komunikacìch, b) nediskriminace podle ß 81 z kona o elektronick ch komunikacìch, c) vèst oddïlenou evidenci n klad a v nos podle ß 86 z kona o elektronick ch komunikacìch, d) souvisejìcì s regulacì cen podle ß 56 a 57 z kona o elektronick ch komunikacìch, a to formou stanovenì maxim lnìch cen, e) a spoleënosti TelefÛnica O2 povinnost pr hlednosti podle ß 82 z kona o elektronick ch komunikacìch, a to zve ejnit referenënì nabìd-

13 12»esk telekomunikaënì ad se sìdlem Sokolovsk 219, Praha 9 ku propojenì a informace t kajìcì se propojenì v souladu s p Ìsluön m opat enìm obecnè povahy. Povinnosti byly jednotliv m spoleënostem uloûeny tïmito rozhodnutìmi: TelefÛnica O2 REM/9/ a CEN/9/ , BT limited, organizaënì sloûka REM/9/ a CEN/9/ , Czech On Line REM/9/ a CEN/9/ , GTS Novera Contact (d Ìve Contactel) REM/9/ a CEN/9/ ,»D-Telematika REM/9/ a CEN/9/ ,»EZnet, a.s. REM/9/ a CEN/9/ , ETEL REM/9/ a CEN/9/ , GTS Novera REM/9/ a CEN/9/ , GTS Novera Next (d Ìve NEXTRA) REM/9/ a CEN/9/ , RADIOKOMUNIKACE a.s. REM/9/ a CEN/9/ , TISCALI Telekomunikace»esk republika REM/9/ a CEN/9/ , T-Systems PragoNet REM/9/ a CEN/9/ Trh Ë. 10 tranzitnì sluûby v pevnè ve ejnè telefonnì sìti RelevantnÌ trh Ë. 10 je vymezen jako tranzitnì sluûby zahrnujìcì p enos vol nì mezi st ednami v r mci jednè sìtï s v jimkou vol nì p enosu vol nì mezi mìstnì st ednou a prvnì tranzitnì st ednou, pokud je takov p enos souë stì originace nebo terminace, a d le vol nì mezi st ednami, pokud z roveú doch zì k p enosu p es dalöì sìù, ve kterè nenì vol nì ani originov no ani terminov no (Ëist tranzit). S p vodem vol nì (originacì), trh Ë. 8, a ukonëenìm vol nì (terminacì), trh Ë. 9, tvo Ì tranzitnì sluûby sou- Ë st p enosu vol nì v pevnè ve ejnè telefonnì sìti. Anal za byla zve ejnïna vyd nìm opat enì obecnè povahy Ë. A/10/ ze dne 14. srpna P i rostoucìm objemu tranzitnìch sluûeb nedos hl û dn z poskytovatel takovèho trûnìho podìlu, aby mohl b t povaûov n za podnik s v znamnou trûnì silou.»t tedy konstatoval, ûe trh Ë. 10 je efektivnï konkurenënìm trhem. Trh Ë. 11 velkoobchodnì pln p Ìstup k ËastnickÈmu kovovèmu vedenì nebo sdìlen p Ìstup k ËastnickÈmu kovovèmu vedenì nebo seku ËastnickÈho kovovèho vedenì sìtï pro Ëely poskytov nì sluûeb elektronick ch komunikacì Trh Ë. 11 je vymezen Ëastnick mi kovov mi vedenìmi, kter vyuûìvajì sami provozovatelè sìtì elektronick ch komunikacì, aby p ipojili svè ËastnÌky prost ednictvìm vlastnì infrastruktury na svoji sìù a poskytovali jim svè vlastnì sluûby, a d le Ëastnick kovov vedenì, kter tito provozovatelè zp ÌstupÚujÌ ostatnìm poskytovatel m sluûeb elektronick ch komunikacì. Anal za byla zve ejnïna vyd nìm opat enì obecnè povahy Ë. A/11/ ze dne 3. b ezna 2006.»T konstatoval, ûe zkouman trh nenì efektivnï konkurenënì. Podnikem s v znamnou trûnì silou je spoleënost TelefÛnica O2, kter je jedin m velkoobchodnìm poskytovatelem p Ìstupu k ËastnickÈmu kovovèmu vedenì.»t proto tèto spoleënosti uloûil n sledujìcì povinnosti: a) povinnost umoûnit p Ìstup k specifick m sìùov m prvk m a p i azen m prost edk m podle ß 84 z kona o elektronick ch komunikacìch pro Ëel zp ÌstupnÏnÌ ËastnickÈho kovovèho vedenì podle ß 85 z kona o elektronick ch komunikacìch, b) pr hlednosti podle ß 82 z kona o elektronick ch komunikacìch, a to zve ejúov nìm relevantnìch informacì, c) nediskriminace podle ß 81 z kona o elektronick ch komunikacìch, d) vèst oddïlenou evidenci n klad a v nos podle ß 86 z kona o elektronick ch komunikacìch, e) souvisejìcì s regulacì cen podle ß 56 a 57 z - kona o elektronick ch komunikacìch, a to formou stanovenì maxim lnìch cen.»t uloûil povinnosti rozhodnutìmi REM/11/ a CEN/11/ Trh Ë. 12 velkoobchodnì öirokop smov p Ìstup v sìtìch elektronick ch komunikacì Trh Ë. 12 je definov n jako velkoobchodnì öirokop smov p Ìstup v sìtìch elektronick ch komunikacì a tento p Ìstup je realizov n prost ednictvìm datovèho toku (bitstream access), kter umoûúuje öirokop smov p enos dat v obou smïrech ke koncovèmu uûivateli. Datov m tokem se rozumì p enos soubor dat mezi koncov m uûivatelem a bodem p Ìstupu, kter je zajiöùov n pro jinèho oper tora. SouË stì trhu Ë. 12 jsou öirokop smovè p Ìstupy realizovanè prost ednictvìm kovov ch vedenì vyuûìvajìcìch technologii xdsl a optick ch vl ken.»t zkoumal vymezenì trhu i z hlediska moûn ch substitut, tedy velkoobchodnìch öirokop smov ch p Ìstup poskytovan ch prost ednictvìm jin ch

14 V roënì zpr va»eskèho telekomunikaënìho adu za rok infrastruktur. AËkoli nebyl û dn ze zkouman ch p Ìpadn ch substitut do trhu Ë. 12 zahrnut, nebyl vylou- Ëen jejich vliv na analyzovan trh dìky p sobenì na maloobchodnìm trhu. Anal za byla zve ejnïna vyd - nìm opat enì obecnè povahy Ë. A/12/ ze dne 24. srpna V z vïru anal zy»t konstatoval, ûe zkouman trh nenì efektivnï konkurenënìm trhem a urëil podnik s v znamnou trûnì silou, kter m je spoleënost TelefÛnica O2, u kterè byl z v voje trûnìho podìlu zaznamen n z ejm trval n r st trûnìho podìlu. S ohledem na vliv maloobchodnìho trhu na analyzovan trh uloûil»t podniku s v znamnou trûnì silou tyto povinnosti: a) povinnost umoûnit p Ìstup k specifick m sìùov m prvk m a p i azen m prost edk m pro Ëel sluûby velkoobchodnìho öirokop smovèho p Ìstupu podle ß 84 z kona o elektronick ch komunikacìch, b) pr hlednosti podle ß 82 z kona o elektronick ch komunikacìch, a to uve ejnit referenënì nabìdku a informace t kajìcì se p Ìstupu, c) nediskriminace p i poskytov nì p Ìstupu podle ß 81 z kona o elektronick ch komunikacìch, d) vèst oddïlenou evidenci n klad a v nos podle ß 86 z kona o elektronick ch komunikacìch. Povinnosti byly uloûeny rozhodnutìm REM/12/ b) pr hlednosti ß 82 z kona o elektronick ch komunikacìch, a to zve ejnit referenënì nabìdku a a informace t kajìcì se p Ìstupu, c) nediskriminace podle ß 81 z kona o elektronick ch komunikacìch, d) vèst oddïlenou evidenci n klad a v nos podle ß 86 z kona o elektronick ch komunikacìch, e) souvisejìcì s regulacì cen podle ß 56 a 57 z - kona o elektronick ch komunikacìch, a to sjedn vat n kladovï orientovanè ceny. Tyto povinnosti byly uloûeny rozhodnutìmi REM/13/ a CEN/13/ Trh Ë. 14 velkoobchodnì poskytov nì p te nìch sek pronajat ch okruh Na z kladï obecnè definice pronajatèho okruhu (trh Ë. 7) a definice trhu Ë. 13 je p te nì sek definov n jako takov sek pronajatèho okruhu, kter nenì koncov m sekem pronajatèho okruhu. Anal za byla zve ejnïna vyd nìm opat enìm obecnè povahy Ë. A/14/ ze dne 14. srpna Podle v sledk anal zy shledal»t trh Ë. 14 efektivnï konkurenënìm trhem, a proto nebyla uplatnïna û dn n pravn opat enì. Trh Ë. 13 velkoobchodnìho poskytov nì koncov ch sek pronajat ch okruh Pro vymezenì tohoto trhu je pouûita obecn definice pronajatèho okruhu z trhu Ë. 7. Koncov sek pronajatèho okruhu byl definov n jako takov sek pronajatèho okruhu, jehoû jeden koncov bod je u koncovèho uûivatele a druh je v prvnìm uzlu sìtï, ve kterèm se soust eôujì p enosy sign lu od jednotliv ch koncov ch uûivatel. Anal za byla zve ejnïna vyd nìm opat- enìm obecnè povahy Ë. A/13/ ze dne 14. srpna Na z kladï provedenè anal zy»t konstatoval, ûe trh nenì efektivnï konkurenënì. Podnikem s v znamnou trûnì silou je spoleënost TelefÛnica O2, v jejìmû p ÌpadÏ bylo zjiötïno, ûe tato spoleënost kontroluje nesnadno duplikovatelnou infrastrukturu a jejì ceny za poskytovanè sluûby jsou vyööì neû u ostatnìch poskytovatel a indikujì znaënou mìru pravdïpodobnosti uplatúov nì nep imï enèho zisku.»t uloûil podniku s v znamnou trûnì silou tyto povinnosti: a) umoûnit p Ìstup k specifick m sìùov m prvk m a p i azen m prost edk m pro Ëel sluûby poskytov nì koncov ch sek pronajat ch okruh podle ß 84 z kona o elektronick ch komunikacìch, Trh Ë. 15 p Ìstup a p vod vol nì (originace) ve ve ejn ch mobilnìch telefonnìch sìtìch Trh Ë. 15 byl vymezen jako poskytov nì sluûby elektronick ch komunikacì urëenè v hradnï pro podnikatele zajiöùujìcì ve ejnï dostupnè sìtï a poskytujìcì ve ejnï dostupnè sluûby elektronick ch komunikacì. Na velkoobchodnì rovni trhu jsou popt v ny sluûby p Ìstupu a p vodu vol nì (originace) ve ve ejn ch mobilnìch telefonnìch sìtìch (vëetnï internìho poskytov nì tèto sluûby self-supply) podnikateli zajiöùujìcìmi ve ejnï dostupnè sìtï a poskytujìcìmi ve ejnï dostupnè sluûby elektronick ch komunikacì, kte Ì n slednï tyto sluûby sami nabìzejì koncov m ËastnÌk m. Anal za byla zve ejnïna vyd nìm opat enì obecnè povahy Ë. A/15/ ze dne 27. Ëervna Protoûe na relevantnìm velkoobchodnìm trhu nebyly sluûby nabìzeny t etìm stran m, byly poskytov - ny v hradnï internï v r mci vlastnì sìtï (self-supply), vych zela anal za z daj na maloobchodnìm trhu, a to o poëtu originovan ch minut a vol nì, poëtu ËastnÌk a trûb ch. é dn z poskytovatel nebyl identifikov n jako podnik s v znamnou trûnì silou a proto»t shledal na z kladï v sledk anal zy trh za efektivnï konkurenënì.

15 14»esk telekomunikaënì ad se sìdlem Sokolovsk 219, Praha 9 Trh Ë. 16 ukonëenì vol nì (terminace) v jednotliv ch ve ejn ch mobilnìch telefonnìch sìtìch RelevantnÌ trh Ë. 16 zahrnuje tu Ë st p enosu vol nì, kter je vymezena st ednou, na kterè je poskytov no propojenì do ve ejn ch mobilnìch telefonnìch sìtì a koncov m bodem. Jedn se o relevantnì trh elektronick ch komunikacì pro podnikatele zajiöùujìcì ve ejnï dostupnè mobilnì telefonnì sìtï a poskytujìcì ve ejnï dostupnè sluûby elektronick ch komunikacì. Sluûba ukonëenì vol nì (terminace) poskytovan na velkoobchodnì rovni zahrnuje veöker ukonëenì vol nì (terminaci) na volan ËÌsla v jednotliv ch ve ejn ch mobilnìch telefonnìch sìtìch. Anal za trhu byla zve ejnïna vyd - nìm opat enì obecnè povahy Ë. A/16/ ze dne 19. dubna 2006.»T konstatoval, ûe zkouman trh nenì efektivnï konkurenënìm trhem, neboù na nïm (tj. v kaûdè jednotlivè ve ejnè mobilnì telefonnì sìti) m kaûd poskytovatel sluûby ukonëenì vol nì absolutnì podìl (100 %). Proto je kaûd poskytovatel sluûby ukonëenì vol nì (terminace) podnikem s v znamnou trûnì silou ve svè vlastnì sìti.»t uloûil podnik m s v znamnou trûnì silou tyto povinnosti: a) umoûnit p Ìstup k specifick m sìùov m prvk m a p i azen m prost edk m pro Ëel sluûby ukonëenì vol nì (terminace) ve ve ejnè mobilnì telefonnì sìti podle ß 84 z kona o elektronick ch komunikacìch, a to za podmìnek urëen ch referenënì nabìdkou propojenì, b) pr hlednosti podle ß 82 z kona o elektronick ch komunikacìch, a to zve ejnit referenënì nabìdku a informace t kajìcì se propojenì, c) nediskriminace p i poskytov nì propojenì podle ß 81 z kona o elektronick ch komunikacìch, d) vèst oddïlenou evidenci n klad a v nos podle ß 86 z kona o elektronick ch komunikacìch v souladu s opat enìm obecnè povahy, e) souvisejìcì s regulacì cen podle ß 56 a 57 z - kona o elektronick ch komunikacìch, a to formou stanovenì maxim lnìch cen. Povinnosti byly jednotliv m spoleënostem uloûeny tïmito rozhodnutìmi: Vodafone Czech Republic REM/16/ a CEN/16/ , TelefÛnica O2 REM/16/ a CEN/16/ , T-Mobile Czech Republic REM/16/ a CEN/16/ Trh Ë. 17 velkoobchodnì vnitrost tnì trh mezin - rodnìho roamingu ve ve ejn ch mobilnìch sìtìch RelevantnÌ trh Ë. 17 zahrnuje sluûby p Ìstupu a p vodu vol nì (originace) ve ve ejn ch mobilnìch sìtìch, kterè vnitrost tnì oper tor ve ejn ch mobilnìch sìtì (hostitelsk sìù) poskytuje zahraniënìmu oper torovi ve ejn ch mobilnìch sìtì za Ëelem toho, aby ËastnÌk tohoto zahraniënìho oper tora, kter je doëasnè p ihl öen ve vnitrost tnì ve ejnè mobilnì sìti, mohl uskuteëúovat vol nì. Poskytovat mezin rodnì roamingovè sluûby (tj. b t hostitelskou sìtì) m ûe pouze vnitrost tnì oper tor ve ejnè mobilnì sìtï, kter m s oper torem zahraniënìho ËastnÌka uzav enou smlouvu o poskytov nì velkoobchodnìch roamingov ch sluûeb. Anal za byla zve ejnïna vyd nìm opat- enì obecnè povahy Ë. A/17/ ze dne 14. srpna RelevantnÌ trh zahrnuje veöker vol nì doëasnï p ihl öenèho zahraniënìho ËastnÌka v hostitelskè sìti. Tato sluûba je d le oznaëena jako inbound roaming odchozìch vol nì.»t shledal na z kladï v sledk anal zy trh efektivnï konkurenënìm a neuloûil û dn n pravn opat enì. Trh Ë. 18 sluûby öì enì rozhlasovèho a televiznìho vysìl nì v sìtìch elektronick ch komunikacì poskytujìcì obsah vysìl nì koncov m uûivatel m RelevantnÌ trh Ë. 18 byl vymezen jako velkoobchodnì sluûby öì enì celoploönèho rozhlasovèho a televiznìho vysìl nì prost ednictvìm sìtì elektronick ch komunikacì, öì ÌcÌch obsah vysìl nì, tj. televiznì nebo rozhlasovè programy ve formï televiznìho nebo rozhlasovèho sign lu od poskytovatele obsahu ke koncovèmu uûivateli. Celoploön m vysìl nìm je vysìl - nì, kterè pokr v minim lnï 70 % obyvatel»eskè republiky. Anal za byla zve ejnïna vyd nìm opat enì obecnè povahy Ë. A/18/ ze dne 17. srpna SpoleËnost RADIOKOMUNIKACE, jako jedin vlastnìk infrastruktury a vysìlacìch stanoviöù pro poskytov nì celoploönèho öì enì rozhlasovèho a televiznìho vysìl nì, byla identifikov na jako jedin poskytovatel sluûby v danèm rozsahu. PodÌl spoleënosti na trhu bylo zjiötïn na rovni 100 % a ve sledovanèm obdobì se nemïnil. V z vïru anal zy»t proto konstatoval, ûe zkouman trh nenì efektivnï konkurenënìm trhem a urëil na z kladï v sledku anal zy podnik se samostatnou v znamnou trûnì silou, kter m je spoleënost RA- DIOKOMUNIKACE. TÈto spoleënosti byly uloûeny n sledujìcì povinnosti:

16 V roënì zpr va»eskèho telekomunikaënìho adu za rok a) umoûnit p Ìstup k prost edk m a sdìlenì kapacit podle ß 84 z kona o elektronick ch komunikacìch, b) pr hlednosti podle ß 82 z kona o elektronick ch komunikacìch, a to uve ejúovat informace t kajìcì se p Ìstupu k sìti, c) nediskriminace podle ß 81 z kona o elektronick ch komunikacìch, d) vèst oddïlenou evidenci n klad a v nos podle ß 86 z kona o elektronick ch komunikacìch v souladu s opat enìm obecnè povahy, e) souvisejìcì s regulacì cen podle ß 56 a 57 z - kona o elektronick ch komunikacìch, a to sjedn vat n kladovï orientovanè ceny. Povinnosti byly uloûeny rozhodnutìmi REM/ 18/ a CEN/18/ V voj vybran ch sluûeb v hlavnìch segmentech trhu HlasovÈ sluûby poskytovanè v pevn ch sìtìch Na trhu sluûeb poskytovan ch v pevn ch sìtìch doölo v roce 2006 k nïkolika f zìm, a tìm ke vzniku vïtöìch podnikatelsk ch subjekt, kterè mohou ovlivnit rozvoj konkurenënìho prost edì. Jedn se zejmèna o zaëlenïnì spoleënosti Eurotel Praha do spoleënosti TelefÛnica O2, ËÌmû doölo ke slouëenì poskytov nì sluûeb v pevn ch a mobilnìch sìtìch jednìm podnikatelsk m subjektem. Do spoleënosti Radiokomunikace byla zaëlenïna spoleënost TELE2. NejvÏtöÌm konkurentem spoleënosti TelefÛnica O2 se v segmentu pevn ch sìtì stala spoleënost GTS Novera, kter vznikla slouëenìm nïkolika menöìch spoleënostì. Na trhu telefonnìch sluûeb p sobilo v roce 2006 zhruba 150 podnikatelsk ch subjekt, z nichû nejv znamnïjöìmi byly TelefÛnica O2, GTS Novera, Radiokomunikace, Czech on Line, Tiscali, T-Systems Pragonet, BT Limited,»D-Telematika,»EZnet, ETEL a UPC. JednoznaËnÏjöÌ nejsilnïjöì pozici v poskytov nì ve ejnï dostupnè telefonnì sluûby si i nad le udrûela spoleënost TelefÛnica O2. V pr bïhu roku 2006 pokraëoval v oblasti hlasov ch sluûeb trend rozöi ov nì nabìdky sluûeb s vyuûitìm nov ch technologiì, zejmèna sluûeb s vyuûitìm VoIP, a migrace uûivatel do mobilnìch a öirokop smov ch sìtì. Oper to i zaëali nabìzet sv m z kaznìk m poprvè konvergovanè sluûby v r zn ch form ch tzv. balìëk. NejvÏtöÌ z jem ve ejnosti byl zamï en na poskytov nì sluûby IP TV, kter je nabìzena spolu s telefonnì sluûbou a öirokop smov m p Ìstupem k Internetu. I p es tyto podstatnè vlivy z st v hlavnìm zdrojem p Ìjm v oblasti hlasov ch sluûeb poskytovan ch v pevn ch sìtìch i v roce 2006 klasick ve ejnï dostupn telefonnì sluûba. Ztr ty p Ìjm z klasickè ve ejnï dostupnè telefonnì sluûby byly Ë steënï kompenzov ny p Ìjmy ze sluûeb öirokop smovèho p Ìstupu, poskytovan ch v pevn ch sìtìch. V roce 2006 opït klesl poëet ËastnÌk ve ejnï dostupnè telefonnì sluûby resp. poëet Ëastnick ch stanic vyj d en ukazatelem hlavnì telefonnì stanice (HTS), jak dokumentuje n sledujìcì graf.

17 16»esk telekomunikaënì ad se sìdlem Sokolovsk 219, Praha 9 S klesajìcìm poëtem ËastnÌk kles i objem provozu v pevn ch sìtìch, jak je patrnè z n sledujìcìho grafu, kter obsahuje daje o v voji provozu spoleënosti TelefÛnica O2. Z celkovèho generovanèho provozu p itom tèmï 20 % odch zì do sìtì ostatnìch oper tor v pevn ch sìtìch v r mci sluûeb volby a p edvolby oper tora (CS/CPS). N r st podìlu provozu CS/CPS se v roce 2006 proti p edchozìm rok m v raznï zpomalil. I v roce 2006 pokraëoval pokles objemu vol nì vyj d enèho v minut ch na jednu Ëastnickou stanici, coû dokl dajì daje spoleënosti TelefÛnica O2 v n sledujìcìm grafu.

18 V roënì zpr va»eskèho telekomunikaënìho adu za rok Z hodnoty minut vol nì na Ëastnickou stanici v roce 2005 poklesl objem provozu na Ëastnickou stanici na hodnotu minut v roce Tento pokles lze p iëìtat z ejmï jednak p esunu Ë sti hlasovèho provozu do mobilnìch sìtì, jednak zv öen m vyuûìv nìm öirokop smovèho p Ìstupu k Internetu. V voj cen hlasov ch sluûeb poskytovan ch v pevn ch sìtìch V voj cen hlasov ch sluûeb v pevn ch sìtìch je zachycen prost ednictvìm vybran ch cen spoleënosti TelefÛnica O2 v nìûe uveden ch grafech (str. 17 a 18). K r stu cen za sledovanè obdobì doölo u dìlëì sluûby ÑPouûÌv nì telefonnì p Ìpojkyì, a to u bytov ch stanic, zejmèna z d vodu nutnosti postupnè rebalance cen. V pr bïhu roku 2006 doölo k ukonëenì regulace prost ednictvìm maxim lnìch cen a»t u tèto sluûby uloûil n kladovou orientaci cen. Povinnost poskytovat tuto dìlëì sluûbu univerz lnì sluûby nebyla uloûena. U cenovèho pl nu Mini doölo k rozöì enì podmìnek pro jeho poskytov nì. Bylo umoûnïno vyuûìvat sluûby volba a p edvolba oper tora (CS/CPS) a sluûbu ADSL p i mìrnï snìûenè cenï za pouûìv nì oproti cenovèmu pl nu Standard.»T na Ìdil, na z kladï v sledk anal zy relevantnìho trhu u cenovèho pl nu Mini, odstranit zjiötïnè k ÌûovÈ financov nì. Proto u cenovèho pl nu Mini, kromï zv öenì ceny za pouûìv nì telefonnì p Ìpojky, zavedla TelefÛnica O2 p Ìplatek za pouûìv nì telefonnì p Ìpojky ke kaûdèmu uskuteënïnèmu vol nì (5,95 KË vëetnï DPH), p ÌpadnÏ p Ìplatek za vyuûìv nì sluûby ADSL (119 KË vëetnï DPH). Z grafu vypl v, ûe v pr bïhu srovn vanèho obdobì byla zavedena sluûba ÑPouûÌv nì telefonnì p Ìpojky p i vyuûìv nì pouze sluûby ADSLì (u cenovèho pl nu Mini) za mìrnï snìûenou cenu. Do v öe ceny za pouûìv nì telefonnì p Ìpojky u cenovèho pl nu Mini nenì zapoëten p Ìplatek za kaûdè uskuteënïnè vol nì ve v öi 5,95 KË. Ceny u sluûby z ÌzenÌ telefonnì p Ìpojky zaznamenaly pokles. V voj cen u vol nì z bytov ch telefonnìch p Ìpojek v dèlce trv nì hovoru t i minuty ve srovn vanèm obdobì vykazuje pokles cen u nïkter ch dìlëìch sluûeb. Regulace cen za vol nì pro koncovè ËastnÌky u tïchto sluûeb nenì od kvïtna 2006 uplatnïna.

19 18»esk telekomunikaënì ad se sìdlem Sokolovsk 219, Praha 9 Sluûby öirokop smovèho p Ìstupu Vzhledem ke zvyöujìcì se popt vce po sluûb ch öirokop smovèho p Ìstupu vzrostl v roce 2006 na maloobchodnìm trhu v raznï poëet koncov ch uûivatel vyuûìvajìcìch tïchto sluûeb. NejvÏtöÌ podìl a nejdynamiëtïjöì v voj zaznamenala na trhu p edevöìm technologie xdsl (v roce 2006 cca , v roce 2004 cca ËastnÌk sluûby). DalöÌ moûnosti vyuûìvanè pro öirokop smov p Ìstup jsou p edevöìm bezdr tovè sìtï, sìtï televiznìch kabelov ch rozvod, mobilnì sìtï a optickè sìtï.

20 V roënì zpr va»eskèho telekomunikaënìho adu za rok NejvÏtöÌm poskytovatelem sluûeb öirokop smovèho p Ìstupu prost ednictvìm xdsl byla i nad le spoleënost TelefÛnica O2, jejìû podìl na trhu podle poëtu ËastnÌk v roce 2006 nad le rostl. V znamn podìl na trhu v minul ch letech zìskali poskytovatelè sluûby prost ednictvìm WiFi sìtì, coû bylo d no p edevöìm pozdnìm rozöì enìm sluûeb xdsl (aû v roce 2004) a jejich relativnï vysok mi cenami. Tento stav p etrv v i p es dalöì pokles cen xdsl sluûeb v roce ËastnÌky vyuûìv nì xdsl sluûeb Ëasto odrazuje i skuteënost, ûe je zpravidla, zejmèna u spoleënosti TelefÛnica O2, nutnè souëasnï platit za p Ìstup k ve ejnï dostupnè telefonnì sluûbï (tzv. mïsìënì pauö l). To je nev hodnè zejmèna pro uûivatele, kte Ì pro hlasovè sluûby vyuûìvajì v hradnï mobilnì telefonnì sluûby. WiFi sìtï si tak nad le udrûujì v znamnou pozici, a to dìky niûöìm cen m pro koncovè uûivatele a zvyöov nìm kvality sluûeb. Protoûe»T nemïl za rok 2006 k dispozici jednoznaënï ovï enè daje, t kajìcì se p ipojenì koncov ch uûivatel pomocì bezdr tov ch p Ìstup v bezlicenënìch p smech, p ihlìûì k odborn m odhad m o poëtu WiFi p Ìstup proveden ch r zn mi sdruûenìmi, Ministerstvem informatiky»r a takè k ve ejn m daj m poskytovan m jednotliv mi spoleënostmi nebo sdruûenìmi provozujìcìmi WiFi sìtï. Odhadovan poëet WiFi p Ìstup v roce 2006 Ëinil p Ìstup. Nelze vylouëit, ûe jejich poëet m ûe b t vyööì. V voj cen sluûeb öirokop smovèho p Ìstupu V voj maloobchodnìch a velkoobchodnìch cen sluûeb öirokop smovèho p Ìstupu je v nìûe uveden ch grafech dokumentov n na cen ch spoleënosti TelefÛnica O2. U spoleënosti TelefÛnica O2 doölo v pr bïhu roku 2006 k mìrnèmu poklesu maloobchodnìch cen u sluûby ADSL p i vyuûitì vybran ch rychlostì p enesen ch dat. P Ìzniv v voj datov ch limit pro jednotlivè rychlosti je patrn z n sledujìcìho grafu. Znamen to, ûe uûivatelè mohou v souëasnè dobï stahovat vïtöì objem dat p ed uplatnïnìm omezujìcìch podmìnek ze strany oper tora, tzv. FUP (fair user policy). Pro hodnocenì v voje velkoobchodnìch cen za sluûby ADSL byly ve sledovanèm obdobì vybr ny sluûby nejëastïji poskytovanè, charakterizovanè rychlostì a objemem p enesen ch dat, poskytovanè spoleënostì TelefÛnica O2. V voj cen ve sledovanèm obdobì zaznamenal jejich mìrn pokles. Regulace cen za sluûby ADSL nebyla uplatnïna.

21 20»esk telekomunikaënì ad se sìdlem Sokolovsk 219, Praha 9 Sluûby poskytovanè v mobilnìch sìtìch Na trhu sluûeb poskytovan ch v mobilnìch sìtìch p sobily i v roce 2006 pouze t i podnikatelskè subjekty, a to TelefÛnica O2, T-Mobile a Vodafone. TrûnÌ podìly jednotliv ch poskytovatel sluûeb jsou na maloobchodnìm trhu podle poëtu ËastnÌku pomïrnï stabilnì a oproti roku 2005 se prakticky nezmïnily. SpoleËnosti TelefÛnica O2 a T-Mobile majì podìl na trhu zhruba 40 %, spoleënost Vodafone kolem 19 %. Trh mobilnìch sluûeb jako celek je hodnocen obecnï jako trh konkurenënì. V segmentu mobilnìch sìtì doölo v pr bïhu roku 2006 k zavedenì nïkolika nov ch sluûeb, kterè nepochybnï p ispïly k dalöìmu rozvoji konkurence na tomto trhu. Oper to i zaëali nabìzet novè sluûby v UMTS sìtìch v testovacìm a koncem roku i v komerënìm provozu. SÌtÏ UMTS umoûúujì v r mci mobilnìch sìtì plnohodnotn öirokop smov p Ìstup ke sluûb m. V voj poëtu ËastnÌk v mobilnìch sìtìch v n sledujìcìm grafu vyj d en v poëtu aktivnìch SIM karet potvrzuje i v roce 2006 rostoucì tendenci.

22 V roënì zpr va»eskèho telekomunikaënìho adu za rok V roce 2006 p ibylo nov ch ËastnÌk a jejich celkov poëet dos hl ke konci roku hodnoty (viz p edchozì graf). V roce 2006 byl zaznamen n pomïrnï v razn n r st objemu hlasovèho provozu a pozvoln n r st poëtu odeslan ch SMS, jak dokl d n sledujìcì graf. V raznï v pr bïhu roku 2006 vzrostl takè provoz vyj d en v minut ch vol nì na jednu aktivnì SIM kartu, tedy na jednoho ËastnÌka. Dos hl hodnoty 800 minut na ËastnÌka proti hodnotï 659 minut na ËastnÌka v roce N r st objemu provozu na ËastnÌka vzrostl poprvè od roku Naopak mìrnï poklesl poëet SMS na ËastnÌka, a to z hodnoty 524 v roce 2005 na hodnotu 519 v roce V voj obou hodnot od roku 2002 je zachycen v n sledujìcìm grafu.

23 22»esk telekomunikaënì ad se sìdlem Sokolovsk 219, Praha 9 V voj cen sluûeb poskytovan ch v mobilnìch sìtìch D le uvedenè grafy zachycujì v voj cen u cenov ch pl n nabìzen ch mobilnìmi oper tory v roce Vzhledem k mnoûstvì cenov ch pl n, kterè jsou mobilnìmi oper tory nabìzeny, byly pro pot eby tèto zpr vy porovn ny pouze cenovè pl ny jednotliv ch oper tor s nejniûöìm mïsìënìm pauö lem. D le byl sledov n v voj cen odchozìho vol nì do»r ze zahraniëì (roaming) u mobilnìch oper tor v roce Vzhledem k p edpokl danèmu zavedenì regulace ze strany EvropskÈ komise bude»t podrobnïji sledovat v voj cen roamingu.

24 V roënì zpr va»eskèho telekomunikaënìho adu za rok P enositelnost telefonnìch ËÌsel Sluûba p enesenì telefonnìho ËÌsla v pevn ch sìtìch byla v»eskè republice zah jena 1. ledna 2003, a to podle z kona Ë. 151/2000 Sb., o telekomunikacìch a o zmïnï dalöìch z kon, ve znïnì pozdïjöìch p edpis. Dne 15. ledna 2006 bylo v»eskè republice zah jeno poskytov nì sluûby p enesenì telefonnìho ËÌsla ve ve ejn ch mobilnìch telefonnìch sìtìch, kter umoûúuje kaûdèmu ËastnÌkovi mobilnì sìtï ponechat si telefonnì ËÌslo, pop ÌpadÏ ËÌsla, nez visle na podnikateli, kter ve ejnï dostupnou sluûbu poskytuje, a tìm usnadúuje rozhodov nì ËastnÌka o p echodu k jinèmu poskytovateli sluûeb, coû m pozitivnì vliv na rozvoj konkurenënìho prost edì. TÈto problematice byla jiû p ed zapoëetìm sluûby vïnov na u adu znaën pozornost. V souladu se z konem o elektronick ch komunikacìch vydal ad dne 27. Ëervna 2005 opat enì obecnè povahy Ë. OOP/10/ , kter m se stanovì technickè a organizaënì podmìnky pro realizaci p enositelnosti telefonnìch ËÌsel a z sady pro Ëtov nì ceny mezi podnikateli v souvislosti s p enositelnostì ËÌsel (d le jen ÑOOP NPì). K ovï enì plnïnì podmìnek stanoven ch pro procesy p en öenì ËÌsel provedl»t kontroly poskytov nì sluûby p enesenì telefonnìch ËÌsel mezi podnikateli zajiöùujìcìmi ve ejnou mobilnì telefonnì sìù. PrvnÌ z nich probïhla na p elomu roku 2005 a 2006, tedy jeötï p ed zah jenìm poskytov nì sluûby. Byla zamï ena na splnïnì povinnosti doplnit VöeobecnÈ podmìnky o podmìnky p enesenì ËÌsla. DalöÌ kontroly jiû byly zamï eny na poskytov nì sluûby, p edevöìm na plnïnì lh t proces p i p en öenì ËÌsel mezi oper tory mobilnìch sìtì. V r mci kontroly provedl»t i zkuöebnì p enesenì telefonnìch ËÌsel mezi vöemi mobilnìmi sìtïmi. P i tèto kontrole nebyly zjiötïny û dnè z vady, ËÌsla byla p enesena ve lh t ch stanoven ch v OOP NP. StÌûnosti na poskytov nì sluûby p enesenì ËÌsla eöil ad p edevöìm v dobï bezprost ednï po zah - jenì poskytov nì sluûby. V pr bïhu Ëasu poëet stìûnostì v raznï klesal. D vody stìûnostì lze rozdïlit do nïkolika skupin: technickè (technick z vada spoleënèho eöenì n stroj zajiöùujìcìch referenënì zdroj informacì o p enesen ch ËÌslech souvisejìcì funkce pro podporu sluûby, nep enositelnost ËÌsel n leûejìcì sìti NMT), organizaënì (chyba prodejc, ztracen objedn vka, nabìzenì sluûby p enesenì bez objedn vky, obsah hlasovèho ozn menì ËastnÌkovi volajìcìmu na p enesenè ËÌslo do jinè sìtï), podmìnky poskytov nì sluûby (nevr cenì zbytkovèho kreditu na SIM kartï, podmìnka nez - pornèho kreditu na SIM kartï). ad v r mci svèho zmocnïnì ËinÌ kroky, kterè povedou ke zmïnï ustanovenì upravujìcìch nez porn kredit (p ÌpadnÏ nenulov kredit) ve vöeobecn ch podmìnk ch spoleënostì T-Mobile, Vodafone a TelefÛnica O2 tak, aby dluûn Ë stka mohla b t uhrazena, a to i bez dobitì dodateënèho kreditu, smlouva uzav ena na dobu neurëitou jako podmìnka p ijetì v povïdi z d vodu p enesenì ËÌsla (u spoleënosti T-Mobile). ad zast - v stanovisko, ûe uzavìr nì smluv na dobu urëitou je v souladu s pr vnìm dem. PozdÏjöÌ mysl ËastnÌka p enèst si ËÌslo nezakl d podle n zoru adu jeho pr vnì n rok na p edëasnè ukonëenì smlouvy na dobu urëitou, pokud takov moûnost nebyla p edem ujedn na. P Ìpadn dohoda mezi ËastnÌkem a oper torem o p edëasnèm ukonëenì smlouvy na dobu urëitou nem ûe b t ze strany adu vynucov na. Za rok 2006 eöil ad ve spr vnìm ÌzenÌ 8 Ëastnick ch spor t kajìcìch se sluûby p enesenì ËÌsla. P i rozhodov nì byla poskytovateli sluûeb uloûena povinnost obnovit proces p enesenì ËÌsla, vr tit ËastnÌkovi uhrazenou cenu sluûeb, v jednom p ÌpadÏ vzal navrhovatel po v zvï na zaplacenì spr vnìho poplatku n vrh zpït, v nïkter ch p Ìpadech nebylo dosud rozhodnuto nebo rozhodnutì nenì pravomocnè. Na z kladï zìskan ch poznatk»t konstatuje, ûe sluûba p enositelnosti ËÌsel jak v pevn ch sìtìch, tak ale jiû i v mobilnìch sìtìch, p sobì nepochybnï jako prokonkurenënì faktor. V roce 2006 se proti roku 2005 v r mci p enositelnosti ËÌsel mezi pevn mi sìtïmi podstatnï zv öil poëet jednotliv ch p enesen ch ËÌsel, kter zpravidla reprezentujì ËastnickÈ stanice, a to na hodnotu , coû znamen n r st tèmï 68 %. Od 15. ledna 2006, kdy byla zavedena sluûba p enositelnosti ËÌsel v mobilnìch sìtìch, kter usnadúuje rozhodov nì ËastnÌka o p echodu k jinèmu poskytovateli mobilnìch sluûeb, bylo v»r v mobilnìch sìtìch p eneseno ËÌsel, coû ËinÌ zhruba 1,14 % z celkovèho poëtu aktivnìch SIM karet, tedy vyuûìvan ch ËÌsel. PodrobnÏjöÌ informace o poëtech p enesen ch ËÌsel a hodnocenì tèto sluûby»t uve ejnil ve svè MonitorovacÌ zpr vï Ë. 6»T za leden V souvislosti s vyhodnocenìm aplikace podmìnek stanoven ch opat enìm obecnè povahy Ë. OOP/ 10/ pro procesy mezi oper tory v souvislosti se sluûbou p enositelnosti ËÌsel, p ipravil»t v roce 2006 novelu tohoto opat enì. Tato novela, vedle zp esnïnì nïkter ch proces a definic, doplúuje dalöì ËÌsla, kter se vymezila jako

25 24»esk telekomunikaënì ad se sìdlem Sokolovsk 219, Praha 9 ËÌsla p enositeln v r mci ve ejn ch mobilnìch telefonnìch sìtìch, urychluje proces p enesenì ËÌsla spoleën m Ëasov m sv z nìm autorizace ËastnÌka s ovï enìm objedn vky. ZmÏna opat enì d le zp esúuje n roky oper tor, kter m vznikly n klady souvisejìcì se zajiötïnìm ukonëenì chybnï smïrovan ch vol nì na p enesen ËÌsla. ad zapracoval p ipomìnky z ve ejnè konzultace, kter byla ukonëena 4. ledna ZmÏnu podmìnek»t vydal opat enìm obecnè povahy Ë. OOP/ 10/ , kterè vydal dne 29. ledna HodnocenÌ trhu poötovnìch sluûeb Z historick ch d vod je vysoce dominantnìm oper torem na trhu poötovnìch sluûeb spoleënost»esk poöta, s.p. Vznik dalöìch, soukrom ch oper tor byl umoûnïn aû ke dni 1. Ëervence 2000, kdy nabyl Ëinnosti nov z kon o poötovnìch sluûb ch. Vzhledem ke vöem konkurenënìm v hod m»eskè poöty (rozs - hl celost tnì sìù provozoven, u z kaznìk dob e zavedenè sluûby, moûnost pouûìv nì poötovnìch schr nek a poötovnìch zn mek, spory z rozsahu a ze sortimentu) vöak konkurence aû dosud vznikla jen v dosti omezenèm mï Ìtku. Moûnost konkurence je navìc omezena v d sledku existence monopolu»eskè poöty na dod v nì pìsemn ch sdïlenì (dopis ) do hmotnosti 50 g za cenu niûöì neû 18 KË. Tento monopol vöak bude pravdïpodobnï od 1. ledna 2009 zruöen v n vaznosti na plnè otev enì trhu v r mci EU. Tento krok umoûnì dalöì rozvoj konkurence na tomto trhu. Na z kladï zkuöenostì z jin ch zemì se vöak p edpokl d, ûe v dohlednè dobï i tak z stane znaënï dominantnìm oper torem»esk poöta. V souëasnè dobï probìhajì v pracovnì skupinï Rady EU jedn nì o novèm znïnì SmÏrnice 97/67/ES, kterè p inese liberalizaci poötovnìho trhu ve vöech Ëlensk ch zemìch. TÏchto jedn nì se, kromï z stupce Ministerstva informatiky»r, z ËastnÌ i z stupce»t. V navrhovanèm znïnì SmÏrnice je ponech no na Ëlensk ch zemìch, aby si samy zvolily zp sob, jak m budou v jejich zemi zajiöùov ny nejd leûitïjöì (z kladnì) sluûby. Jde zejmèna o ot zku, zda budou plnï financov ny z cen placen ch z kaznìky (tento model se p edpokl d v»eskè republice), anebo zda budou zë sti financov - ny z dodateën ch zdroj. Za z kladnì cìl liberalizace v poë teënìm obdobì se povaûuje vznik alespoú urëitèho stupnï re lnè konkurence, kter p imïje dosavadnì vysoce dominantnì oper tory ke zvyöov nì kvality a zvyöov nì efektivity. Zkuöenosti z nïkolika zemì, kde jiû k liberalizaci doölo, ukazujì, ûe k dosaûenì tohoto cìle postaëuje, aby trûnì podìl nov ch konkurent dos hl 10 %. Konkurence v oblasti z kladnìch sluûeb (oby- ËejnÈ z silky, doporuëenè z silky, balìky, poötovnì pouk zky) je dosud jen zcela minim lnì a nem na funkci trhu û dn re ln vliv. Jedinou v jimkou jsou expresnì a kur rnì sluûby v r mci balìk, u nichû m z kaznìk na v bïr vedle sluûby»eskè poöty Ñz silka EMSì i nïkolik dalöìch podobn ch sluûeb jin ch oper tor. V oblasti direct mailu (adresnè z silky obsahujìcì reklamu), kter je velmi dynamick m trhem, monopol»eskè poöty na rozdìl od nïkter ch jin ch Ëlensk ch zemì EU nikdy neexistoval. DÌky tomu se zde jiû v minul ch letech rozvinula Ëinn soutïû, zejmèna mezi»eskou poötou a spoleënostì Mediaservis. I tak m vöak»esk poöta na tomto dìlëìm trhu nad le dominantnì postavenì (podle odhad cca 80 %). SpoleËnost Mediaservis je v souëasnè dobï vedle»eskè poöty jedin m dalöìm oper torem, kter je schopen zajistit dod v nì na celèm zemì»eskè republiky. DalöÌ vïtöì oper tor, spoleënost TNT Post se ke 100 % pokrytì zemì»eskè republiky z hlediska vlastnìho dod v nì postupnï blìûì. Pro rozvoj konkurence na poötovnìm trhu je d leûit sousedìcì trh dod v nì tisku a neadresn ch z silek (zpravidla reklamnì povahy let ky, prospekty atd.). Pro ekonomickou spïönost novï vznikajìcìch oper tor je totiû d leûitè, aby sv za ÌzenÌ, dopravnì prost edky a person l mohli vyuûìvat paralelnï jak na poötovnìm trhu, tak na trhu dod v nì tisku a neadresn ch z silek. V tomto smïru je p Ìkladem spoleënost Mediaservis, kter se spïönï etablovala na trhu dod - v nì tisku (cca 90 %), coû jì pak umoûnilo expanzi na poötovnì trh.

26 V roënì zpr va»eskèho telekomunikaënìho adu za rok Digitalizace televiznìho vysìl nì V znamn m tèmatem, kterè ovlivúovalo trh elektronick ch komunikacì v pr bïhu roku 2006, p edevöìm vöak v jeho druhè polovinï, byla p Ìprava procesu digitalizace zemskèho televiznìho vysìl nì. V situaci, kdy v»eskè republice byly ve zkuöebnìm reûimu (v pilotnìm provozu) provozov ny t i dìlëì prozatìmnì vysìlacì sìtï digit lnìho televiznìho vysìl nì, se z sadnì kroky v procesu digitalizace televiznìho vysìl nì odvìjely od z vïr Region lnì radiokomunikaënì konference v éenevï, od novè pr vnì pravy po p ijetì z kona Ë. 325/2006 Sb., kter m se mïnì z kon Ë. 231/2001 Sb., o provozov nì rozhlasovèho a televiznìho vysìl nì a o zmïnï dalöìch z kon, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, a nïkterè dalöì z kony, a koneënï od z sad digitalizace zakotven ch v materi lu ÑKoncepce rozvoje digit lnìho vysìl nì v»eskè republiceì, kter byl p ijat usnesenìm vl dy»r ze dne 15. b ezna 2006 Ë V tèto souvislosti je t eba p edeslat, ûe aktivity»t byly v tèto souvislosti v raznï determinov ny nejen rozsahem jeho kompetencì podle platnè pr vnì pravy, ale v mnoha p Ìpadech i ne vûdy zcela dostateënou pr vnì pravou z kladnìch mechanism p ipravovanèho p echodu na digit lnì vysìl nì v podmìnk ch»eskè republiky. Z sadnì skuteënosti, kterè mïly v roce 2006 vliv na proces digitalizace televiznìho vysìl nì jsou komentov ny d le. 4.1 Z vïry Region lnì radiokomunikaënì konference Ve dnech 15. kvïtna aû 16. Ëervna 2006 probïhla ve äv carsku v éenevï druh Ë st Region lnì radiokomunikaënì konference (RRC-06) Mezin rodnì telekomunikaënì unie (d le jen ÑITUì). V jejìm pr bïhu doölo k sestavenì novèho mezin rodnìho kmitoëtovèho pl nu pro zemskè digit lnì televiznì a rozhlasovè vysìl - nì (d le jen ÑPl n GE06ì). P ijetìm z vïreën ch dokument, jak konference RRC-06, tak soubïûnï probïhlè konference RRC-06-Rev.ST61 k revizi dohody p ijatè konferencì ve Stockholmu v roce 1961, byla zakonëena v znamn etapa vytvo enì podmìnek pro realizaci p echodu od zemskèho analogovèho televiznìho vysìl - nì k vysìl nì digit lnìmu.»esk republika, zastoupen»t se Region lnì radiokomunikaënì konference z Ëastnila s cìlem zajistit pro budoucì obdobì na mezin rodnì rovni dostateënè mnoûstvì r diov ch kmitoët pro zemskè digit lnì vysìl nì, resp. zajistit, ûe kmitoëty vyuûìvanè souëasn m zemsk m analogov m vysìl nìm, bude moûnè efektivnï vyuûìt v budoucìm obdobì pro vysìl nì digit lnì. V chozì jednacì pozice pro prosazenì uplatnïn ch poûadavk»eskè republiky vych zela z dlouhodob ch aktivit»eskèho telekomunikaënìho adu v p ÌpravÏ RRC-06 vë. dvou a vìcestrann ch mezin rodnìch jedn nì ke koordinaci postupu s dalöìmi evropsk mi zemïmi. Pro»eskou republiku skonëila konference spïönï, protoûe se ËeskÈ delegaci poda ilo na konferenci obh jit vöechny p edloûenè poûadavky a z mïry, aniû by doölo k jejich podstatnèmu omezenì. TÌm byla zajiötïna jedna z pot ebn ch podmìnek pro digitalizaci rozhlasovèho a televiznìho vysìl nì v»eskè republice.»esk republika, obdobnï jako ostatnì st ty, zìskala konkrètnì kmitoëtovè p ÌdÏly pro stanoviötï vysìlaë na dominantnìch lokalit ch, coû umoûnì v nïkter ch p Ìpadech vyuûitì technickèho z zemì souëasn ch analogov ch vysìlaë (budovy, stoû r, apod.). Co se t Ëe ËasovÈho hlediska, Pl n GE-06 nestanovì specifickè restrikce, umoûúuje st t m realizovat proces p echodu od analogovèho k digit lnìmu vysìl nì v jimi zvolen ch termìnech za standardnìch podmìnek, tj. provedenì koordinacì s p Ìsluön mi dotëen mi n rodnìmi spr vami. Po uplynutì tzv. p echodnèho obdobì (2015) vöak jiû spr vy nemohou uplatúovat poûadavky na ochranu analogovèho vysìl nì. V hodnïjöì situaci budou mìt vûdy ty zemï, v nichû jsou sìtï pro digit lnì vysìl nì z izov ny d Ìve neû v sousednìch zemìch (ty musì p i koordinacìch br t ohled na jiû vybudovanè sìtï, u kter ch nesmì dojìt ke vzniku ruöenì). 4.2 Technick pl n p echodu zemskèho analogovèho televiznìho vysìl nì na zemskè digit lnì televiznì vysìl nì V n vaznosti na v sledky region lnì radiokomunikaënì konference pokraëoval»t v roce 2006 v p ÌpravÏ technick ch podklad pro p echod zemskèho analogovèho televiznìho vysìl nì na zemskè digit lnì vysìl nì. Jedn nì probìhala za Ëasti z stupc oper - tor vysìlacìch sìtì i provozovatel celoploönèho televiznìho vysìl nì. Po udïlenì nov ch digit lnìch licencì Radou pro rozhlasovè a televiznì vysìl nì se jedn nì Ëastnili i z stupci drûitel tïchto nov ch licencì. V kvïtnu 2006 nabyl Ëinnosti z kon Ë. 235/2006 Sb., kter m se mïnì z kon Ë. 231/2001 Sb., o provozov nì rozhlasovèho a televiznìho vysìl nì a o zmïnï dalöìch z kon, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, a nïkterè dalöì z kony, kter obsahuje zmocnïnì»t k vyd nì opat enì obecnè povahy TechnickÈho pl nu p echodu zemskèho analogovèho televiznìho vysìl nì na zemskè digit lnì televiznì vysìl nì (d le jen ÑTPPì). Tento z kon souëasnï stanovil lh tu pro drûitele licencì k provozov nì celoploönèho televiznìho vysìl nì, ve kterè mohou RadÏ pro rozhlasovè a televiznì vysìl nì p edloûit souhlas s TPP a tìm zìskat n rok na udïlenì kompenzaënì licence. Tato lh ta stanoven na 90 dnì od nabytì Ëinnosti z kona Ë. 235/2006 Sb., v raznï ovlivnila proces p Ìpravy TPP, jehoû vyd nì bylo v souladu s usnesenìm vl dy»r ze dne 14. z Ì 2005 Ë pl nov no na konec roku Technick pl n p echodu mohl b t p ipraven aû po obdrûenì v sledk Region lnì radiokomunikaënì konference, kterè stanovily p ÌdÏly r diov ch kmitoët pro»r

27 26»esk telekomunikaënì ad se sìdlem Sokolovsk 219, Praha 9 a nïkterè podmìnky jejich vyuûitì. Dne byl zve ejnïn k ve ejnè konzultaci prvnì n vrh TPP, p iëemû lh ta k pod nì p ipomìnek byla zkr cena tak, aby bylo moûno TPP p ÌpadnÏ vydat jeötï p ed uplynutìm lh ty stanovenè z konem drûitel m celoploön ch licencì k provozov nì televiznìho vysìl nì. SouËasnÏ Rada»T zorganizovala workshop s provozovateli vysìl nì i oper tory vysìlacìch sìtì, na nïmû bylo moûno spornè Ë sti p edmïtnè problematiky projednat a pop ÌpadÏ objasnit. Na z kladï v sledk p ipomìnkovèho ÌzenÌ i uvedenèho workshopu Rada»T rozhodla, ûe TPP nebude vyd n a bude v souladu se z sadnìmi obdrûen mi p ipomìnkami dopracov n. Druh n vrh TPP byl zve ejnïn k ve ejnè konzultaci dne Po vypo d nì obdrûen ch p ipomìnek byl text TPP v souladu s uveden m usnesenìm p edloûen vl dï»r k informaci. V d vodovè zpr vï»t zd raznil problèmy vypl vajìcì z nejednoznaënè nebo chybïjìcì legislativy, kdyû formou opat enì obecnè povahy, k jehoû vyd nì byl»t zmocnïn, nelze uloûit û dnè povinnosti, kterè by nebyly stanoveny z konem. Vl da»r vzala informaci na vïdomì a n slednï byl TPP Radou»T dne 28. prosince 2006 p ijat v podobï, kter je plnï v souladu s existujìcì legislativou. 4.3 P echod na digit lnì vysìl nì ve vybran ch oblastech V r mci Ëinnosti technickè pracovnì skupiny, kter p ipravovala podklady pro zpracov nì opr vnïnì obecnè povahy Technick pl n p echodu zemskèho analogovèho televiznìho vysìl nì na zemskè digit lnì televiznì vysìl nì (d le jen ÑTPPì) bylo konstatov no, ûe by bylo vhodnè realizovat v nïkterè z lokalit p echod analogovèho vysìl nì na digit lnì s cìlem zìskat maxim lnì mnoûstvì poznatk a zkuöenostì, kterè by umoûnily revidovat a up esnit navrûenè postupy, a tìm eliminovat p ÌpadnÈ budoucì problèmy. Bylo proto rozhodnuto mimo r mec TPP realizovat experiment lnì projekt v r mci omezenèho zemnìho rozsahu a n slednï pilotnì projekt, kter by jiû zahrnoval jednu ucelenou oblast. V n vaznosti na pot ebu dokonëit proces uvolnïnì 12. TV kan lu, kde doch zì k vz jemnèmu ruöenì analogovèho televiznìho vysìl nì na zemì»r a digit lnìho rozhlasovèho vysìl nì na zemì NÏmecka, byla pro experiment lnì projekt zvolena oblast Domaûlic a pro pilotnì projekt oblast stì nad Labem. V sledkem mïlo b t ukonëenì analogovèho televiznìho vysìl nì, kterè v tïchto lokalit ch vyuûìv 12. TV kan l. SouËasnÏ vöak doölo k dohodï»eskè televize a Televize NOVA, kterè deklarovaly sv j z jem reciproënï ukonëit v obou lokalit ch i analogovè vysìl nì ostatnìch program. Televize PRIMA se k jedn nì nep ipojila, protoûe z uveden ch vysìlaë nenì jejì analogovè vysìl nì öì eno. Dne 1. listopadu 2006 bylo zah jeno zemskè digit lnì vysìl nì multiplexu A z vysìlaëe VranÌ vrch na 38. TV kan lu s v konem 5 kw. Bohuûel, do vyjasnïnì nïkter ch legislativnìch nejasnostì nebyl v r mci multiplexu öì en program NOVA, kter byl doplnïn aû v pr bïhu prosince Na z kladï prvnìch v sledk rozs hlèho mï enì, kterè»t provedl ve spolupr ci se spoleënostì RADIOKOMUNIKACE a.s. ve vìce jak 170 obcìch, byla provedena optimalizace technick ch parametr vysìla- Ëe a byl zv öen maxim lnì vyz en v kon na 10 kw. Opakovan mï enì ve vybran ch obcìch potvrdila, ûe doölo ke zlepöenì p Ìjmov ch podmìnek v okrajov ch oblastech dosahu zemskèho analogovèho vysìl nì z vysìlaëe VranÌ vrch. DalöÌ podrobn mï enì budou realizov na v pr bïhu roku 2007 tak, aby bylo moûno vyhodnotit co nejp esnïji podmìnky pro postupnè ukonëov nì analogovèho televiznìho vysìl nì a minimalizovat p Ìpadn negativnì dopad nezbytnèho p echodu na digit lnì vysìl nì. 5. RozhodujÌcÌ mezin rodnì aktivity 5.1 Revize regulaënìho r mce EvropskÈ komise pro elektronickè komunikace Mezi hlavnì aktivity EvropskÈ komise (EK) v oblasti elektronick ch komunikacì a poöty s dopadem na Ëinnosti adu v roce 2006 n leûela p edevöìm p Ìprava revize RegulaËnÌho r mce pro sluûby a sìtï elektronick ch komunikacì, z leûitosti mezin rodnìho roamingu, revize poötovnì smïrnice a rozpracov nì z mïru zavedenì liber lnïjöìho p Ìstupu ke spr vï r diovèho spektra. V souvislosti s tïmito koly zadala EK vypracov nì ady studiì, zamï en ch na tyto oblasti s cìlem dos hnout zv öenì dynamiky v voje, vë. r stu investic v sektoru elektronick ch komunikacì uplatnïnìm nov ch postup v regulaci elektronick ch komunikacì a poöty. K tïmto ot zk m probìhaly ve ejnè konzultace, jejichû v sledky zve ejnila Evropsk komise na sv ch internetov ch str nk ch.»t se zab val n vrhy EvropskÈ komise ve vïci revize regulaënìho r mce pro elektronickè komunikace a v reakci na v zvu Komise zpracoval svè stanovisko k presentovan m n vrh m. Ve svèm stanovisku se ad zamï il na ty hlavnì aspekty p ipravovanè revize, kterè jsou z jeho pohledu rozhodujìcì s tìm, ûe v ostatnìm ad svè n zory prezentoval v r mci p Ìpravy podklad pro spoleënè stanovisko evropsk ch regul tor (ERG).

28 V roënì zpr va»eskèho telekomunikaënìho adu za rok Podle n zoru»t by smyslem revize mïla b t takov prava, kter v koneënèm d sledku povede k posìlenì princip jednoduchosti, jednoznaënosti, p edvìdatelnosti, p imï enosti ale i pot ebnè efektivity a vymahatelnosti aplikovan ch regulaënìch mechanism. StejnÏ tak je podle n zoru»t nezbytnè d le prohloubit principy technologickè neutrality. P ipravovanè zmïny by samoz ejmï mïly ve svèm d sledku takè znamenat odstranïnì nadbyteënè regulace a administrativnì z tïûe nejen regulaënìch org n ale i podnikatel na trhu.»t proto i nad le bude podporovat vöechny n vrhy na pravu dosavadnìho r mce, kterè budou takovè principy respektovat. SvÈ stanovisko ad zaslal Komisi dne 25. Ìjna 2006 a text stanoviska zve ejnil na svè internetovè str nce. 5.2 P Ìprava regulace cen mezin rodnìho roamingu Z pohledu mezin rodnìho v znamu byla jednìm z hlavnìch tèmat roku 2006 p ipravovan regulaënì opat enì v oblasti cen mezin rodnìho roamingu. Na z kladï jedn nì pracovnì skupiny Rady EU pro telekomunikace a informaënì spoleënost p ipraven text n vrhu Na ÌzenÌ EvropskÈho parlamentu a Rady o roamingu ve ve ejn ch mobilnìch sìtìch v r mci SpoleËenstvÌ a zmïny SmÏrnice 2002/21/ES o spoleënèm regulaënìm r mci pro sìtï a sluûby elektronick ch komunikacì. Jedn nì o tomto na ÌzenÌ bude pokraëovat bïhem nïmeckèho p edsednictvì a v 1. polovinï roku 2007 bude n vrh takè na programu jedn nì EvropskÈho parlamentu. Podle zd vodnïnì Komise vykazuje trh roamingov ch sluûeb urëit specifika, a v öe cen za tyto sluûby proto z st v p sobenìm trhu neovlivnïna. N vrh Na ÌzenÌ p in öì Ñzastrojov nìì velkoobchodnìch a maloobchodnìch cen, zv öenì transparentnosti a zavedenì nov ch pravomocì n rodnìch regulaënìch autorit (NRA).»T sice ve svèm stanovisku stejnï jako n slednï v r mci Ëasti na pracovnì skupinï EP, vyslovil souhlas s n zorem, ûe souëasnè ceny mezin rodnìho roamingu jsou pomïrnï vysokè. SouËasnÏ vöak upozornil opakovanï, ûe tendence pr mïrn ch cen za minutu tzv. outbound roamingu m v»r klesajìcì charakter i vzhledem k zaëlenïnì n rodnìch mobilnìch oper tor do nadn rodnìch skupin mobilnìch oper tor. Proto»T v r mci spoleënè pozice s ministerstvem informatiky uplatnil p i formulaci pozice»eskè republiky nïkterè v hrady proti regulaci navrûenè EK. Tyto v hrady se t kajì i skuteënosti, ûe navrhovanè Na ÌzenÌ jde mimo principy souëasnèho evropskèho regulaënìho r mce pro elektronickè komunikace, coû se mimo jinè projevuje v nutnosti zmïny SmÏrnice 2002/21/ES bez toho, ûe by takov zmïna byla v sledkem probìhajìcì revize tohoto regulaënìho r mce. ad d le povaûuje za rozumnè a ËelnÈ, aby jak koliv regulace na maloobchodnìm trhu byla podmìnïna dostateënou anal zou velkoobchodnìho trhu po zavedenì regulaënìch opat enì. Z sah do maloobchodnìch cen povaûuje»t za poslednì moûnost, jak zajistit prospïch pro uûivatele v momentï, kdy ostatnì moûnosti n pravy selûou. Tento n zor vych zì rovnïû z celkovè koncepce a smyslu st vajìcìho regulaënìho r mce elektronick ch komunikacì, podle kterèho m b t potenci lnï regulovan trh nejprve podroben anal ze a pokud tato prok ûe opodstatnïnost regulace, je t eba zvolit nejniûöì moûnou mìru regulace, kter souëasnï dok ûe zajistit n pravu zjiötïnèho stavu. 5.3 P ipravovanè otev enì trhu poötovnìch sluûeb Na mezin rodnì rovni v oblasti poötovnìch sluûeb bylo nejd leûitïjöì ud lostì v roce 2006 potvrzenì z mïru EvropskÈ komise plnï otev Ìt trh poötovnìch sluûeb s pl novan m termìnem k 1. lednu Jde o z sadnì zmïnu v poötovnìm sektoru, zavröujìcì historick proces liberalizace. Aû dosud totiû p etrv v v tèto oblasti v jistèm rozsahu monopol st tnìch ve ejn ch oper tor. NovÈ znïnì SmÏrnice 97/67/ES o spoleën ch pravidlech pro rozvoj vnit nìho trhu poötovnìch sluûeb SpoleËenstvÌ a zvyöov nì kvality sluûby je zamï- eno na pravu pomïr na liberalizovanèm trhu. P Ìprava a projedn v nì novèho znïnì SmÏrnice probìh zejmèna v r mci EU a EvropskÈho v boru pro regulaci poötovnìho sektoru (CERP).»T proto i v tèto souvislosti spolupracuje s KomisÌ Evropsk ch spoleëenstvì a z stupci adu se rovnïû ËastnÌ pravideln ch plen rnìch zased nì V boru evropsk ch poötovnìch regul tor (CERP). Zastoupeni jsou zde z stupci prakticky vöech poötovnìch regul tor z evropsk ch zemì; jedn nì se pravidelnï ËastnÌ i z stupci Komise EU. HlavnÌm Ëelem jedn nì jsou vz jemnè konzultace mezi jednotliv mi poötovnìmi regul tory, r znè metodickè ot zky regulaënì Ëinnosti a v mïna zkuöenostì. 5.4 Konference vl dnìch zmocnïnc Z hlediska postavenì»eskè republiky v mezin rodnìch organizacìch mïla v roce 2006 mimo dn v znam Konference vl dnìch zmocnïnc, kter je nejvyööìm org nem ITU, a je svol v na ve Ëty let ch intervalech. V roce 2006 se uskuteënila v tureckè Ant lii (KVZ-06). V souladu se z kladnìmi dokumenty

29 28»esk telekomunikaënì ad se sìdlem Sokolovsk 219, Praha 9 ITU stanovila na obdobì let principy financov nì aktivit a person lnì politiky, revidovala nïkter ustanovenì jejìch z kladnì dokument a rezolucì, zvolila funkcion e do nejvyööìch ÌdÌcÌch funkcì a Ëleny Rady a Sboru pro RadiokomunikaËnÌ d a rozhodla o adï dalöìch ot zek nezbytn ch pro zajiötïnì Ëinnosti ITU. V mezidobì mezi zased nìmi KVZ ÌdÌ Ëinnost ITU Rada, sloûen ze 46 Ëlensk ch st t. Na zased nì KVZ-06 byla»esk republika zvolena Ëlenem Rady jiû ve t etìm volebnìm obdobì za sebou. JejÌ zvolenì pat Ì k v znamn m spïch m v r mci mezin rodnìch vztah v oblasti telekomunikacì a lze je p iëìst jak aktivnìmu vystupov nì delegacì»eskè republiky a ËeskÈ spr vy telekomunikacì na zased nìch ÌdÌcÌch a pracovnìch org n v r mci mezin rodnìch vl dnìch i resortnìch telekomunikaënìch organizacì, tak spïönè diplomatickè kampani Ministerstva zahraniënìch vïcì»r za zvolenì»eskè republiky do tohoto org nu.

30 V roënì zpr va»eskèho telekomunikaënìho adu za rok Kapitola II. OSTATNÕ»INNOSTI»T 1. Vnitrost tnì aktivity 1.1 Monitoring trhu a sbïr dat Po dokonëenì procesu anal z relevantnìch trh, kter je dokumentov n v kapitole I. tèto zpr vy, zah jil»t ve druhè polovinï roku 2006 pr ce na p ÌpravÏ elektronickèho sbïru dat pro Ëely monitorov nì trhu, anal z relevantnìch trh a statistick ch v kaz. Jednalo se zejmèna o p Ìpravu koncepce a jednotnè metodiky sbïru dat. V roce 2006 byly p ipraveny a p ed ny»s statistickè v kazy pro rok 2007 a byly zpracov v ny daje zìskanè statistick ch zjiöùov nìm z roku NovÏ pak»t zaëal, poëìnaje mïsìcem z Ì 2006, pravidelnï vyd vat mïsìënì monitorovacì zpr vy, kterè obsahujì shrnutì nejd leûitïjöìch ud losti na trhu elektronick ch komunikacì a poötovnìch sluûeb z pohledu regul tora a souhrnnou informaci o rozhodujìcìch Ëinnostech»T v danèm mïsìci. MonitorovacÌ zpr vy»t pravidelnï zve ejúuje na svè internetovè str nce. 1.2 Cenov regulace Kontroly cen v oblasti elektronick ch komunikacì V pr bïhu roku 2006 bylo provedeno 6 st tnìch kontrol v oblasti cen, zamï en ch na kontrolu vstupnìch daj do model a v poëtu cen za propojenì, u kter ch ad uplatnil regulaci. Jednalo se o ovï ov nì n klad pro modely LRIC a LLU a historick ch n klad vstupujìcìch do v poëtu cen za terminaci v mobilnìch sìtìch. V sledky tïchto kontrol byly aplikov ny do v poët cen za terminaci a originaci v pevn ch sìtìch, ceny za terminaci v mobilnìch sìtìch a ceny za zp ÌstupnÏnÌ ËastnickÈho kovovèho vedenì. D le byla provedena kontrola zamï en na ovï enì plnïnì uloûen ch povinnostì podnik m SMP, konkrètnï u spoleënosti TelefÛnica O2 p i poskytov nì cenovèho pl nu Nonstop. V tèto souvislosti bylo zkoum no, zda spoleënost TelefÛnica O2 neporuöuje souvisejìcì n pravn opat enì uloûen na z kladï v sledk anal z relevantnìch trh, a to zejmèna na trhu Ë. 8. P edmïtem cenovè kontroly bylo ovï enì, zda alternativnì oper to i, kte Ì platì spoleënosti TelefÛnica za propojenì na minutovè b zi mohou sv m koncov m uûivatel m nabìzet takè sluûbu s Ñpauö lnìmì zpoplatnïnìm. Z kontroly vyplynulo, ûe cena pro koncovè uûivatele je vyööì neû n klady, kterè by museli alternativnì oper to i vynaloûit na tato vol nì. ad i po skonëenì st tnì kontroly nad le mïsìënï sledoval a monitoroval situaci a podmìnky pro poskytov nì p edmïtn ch cenov ch pl n. ad provedl st tnì kontrolu u spoleënosti TelefÛnica O2 ve vïci ovï enì cen za sluûbu dial-up. CÌlem kontroly bylo zjistit, zda nedoch zì k diskriminaci p i stanovenì rozdìln ch cen pro koncovè uûivatele v z vislosti na p ÌstupovÈm ËÌsle pro sluûbu dial-up. Kontrola prok zala, ûe spoleënost TelefÛnica O2 p i stanovenì cen pro koncovè uûivatele za sluûbu dial-up p Ìstup k Internetu neporuöila povinnost nediskriminace. D le»t zah jil dvï kontroly plnïnì povinnostì vypl vajìcìch p Ìmo ze z kona, a to u spoleënostì UPC a ETEL p i poskytov nì sluûeb p enositelnosti telefonnìch ËÌsel. ad provï oval, zda nedoch zì k poruöenì ustanovenì ß 55 odst. 3 Z kona p i stanovenì ceny koncovèmu uûivateli za p enesenì ËÌsla. Tyto kontroly nebyly do konce roku 2006 ukonëeny. V pr bïhu roku 2006 takè»t provedl kontrolu informacì, daj a poklad p edloûen ch podle ß 115 odst. 3 pìsm. a) z kona, na z kladï kter ch byly stanoveny ËistÈ n klady za sluûbu pron jem nebo prodej speci lnìch koncov ch za ÌzenÌ pro zdravotnï postiûenè osoby. Jednalo se o ovï enì podklad v souvislosti s poskytov nìm tèto sluûby ze strany spoleënosti TelefÛnica O2 v r mci univerz lnì sluûby. Regulace cen v oblasti elektronick ch komunikacì ad vydal v roce 2006 opat enì obecnè povahy Ë. OOP/4/ , kter m se stanovì metodika ËelovÈho ËlenÏnÌ n klad a v nos a jejich p i azov -

31 30»esk telekomunikaënì ad se sìdlem Sokolovsk 219, Praha 9 nì a urëuje se struktura vykazovan ch informacì. P Ìprava tohoto dokumentu byla zah jena jiû zaë tkem roku 2005, materi l byl dvakr t p edmïtem ve ejnè konzultace. K naplnïnì ustanovenì ß 71 odst. 3 Z kona a podle opat enì obecnè povahy Ë. OOP/14/ ad zve ejúoval Srovn vacì p ehled o aktu lnìch cen ch a podmìnk ch. Aktualizaci srovn vacìho p ehledu prov dïl ad vûdy na z kladï podklad jednotliv ch oper tor p i zav dïnì nov ch ve ejnï dostupn ch telefonnìch sluûeb nebo zmïnï cen a podmìnek. V souvislosti se snahou EK zavèst regulaci cen u sluûeb roamingu zaëal ad, zejmèna ve druhèm pololetì, podrobnïji sledovat v voj cen roamingov ch sluûeb poskytovan ch koncov m uûivatel m, tzv. outbound roaming. ad d le, v souladu s ß 56 odst. 3 a ß 45 odst. 1 Z kona, sledoval a vyhodnotil v voj rovnï cen, kterè jsou nebo mohou b t p edmïtem regulace. KromÏ tïchto cen sledoval ad i v voj cen sluûeb zasluhujìcìch zv öenou pozornost, nap. ceny na maloobchodnì rovni u sluûeb ADSL a ve ejnï dostupnè telefonnì sluûby poskytovanè mobilnìmi oper tory. V r mci eöenì spor mezi osobami vykon vajìcìmi komunikaënì Ëinnosti eöil ad spory o ceny za p enesenì ËÌsla. V roce 2006 ad rozhodl spory o cenu za vyhled nì ËÌsla v sìti spoleënosti T-Mobile a ceny za p enesenì ËÌsla ze sìtï spoleënosti TelefÛnica O2. V r mci spolupr ce s ad pro ochranu hospod skè soutïûe v oblasti cen eöil ad zejmèna problematiku cen ADSL a podmìnek, za nichû jsou ceny ze strany spoleënosti TelefÛnica O2 uplatúov ny. Jednalo se o posouzenì nabìdky slev spoleënosti TelefÛnica O2 koncov m uûivatel m v souvislosti s moûn m poruöenìm uloûen ch povinnostì na trhu Ë. 12. Nebylo prok - z no, ûe by spoleënost TelefÛnica O2 nabìzela sluûbu koncov m uûivatel m za cenu stanovenou pod n klady. drûitele poötovnì licence p i azov ny jednotliv m sluûb m, na nïû se vztahuje poötovnì povinnost. 1.3 ËastnickÈ spory Spr vnì rozhodov nì ve vïcech Ëastnick ch spor V pr bïhu roku 2006 eöil ad Ëastnick ch spor, z toho zah jeno bylo celkem spr vnìch ÌzenÌ. Ve sledovanèm obdobì bylo vyd no celkem rozhodnutì ve vïci. ad rozhodoval ËastnickÈ spory o zaplacenì ceny za sluûby (penïûitè plnïnì) a vydal rozhodnutì ve vïci, o n mitce proti vy ÌzenÌ reklamace na poskytnutou sluûbu a o n mitce proti vy ÌzenÌ reklamace vy Ëtov nì cen za sluûby ad vydal 796 rozhodnutì ve vïci. Ëastnick ch spor o n mitce proti vy ÌzenÌ reklamace vy Ëtov nì cen za sluûby bylo ve sledovanèm obdobì 1 138, z toho bylo zah jeno 891 nov ch spr vnìch ÌzenÌ. Vyd no bylo 678 rozhodnutì ve vïci. V ÌzenÌ o n mitce proti vy ÌzenÌ reklamace na poskytnutou sluûbu p Ìstupu se zvl ötnìm tarifem ke sluûb m poskytovan m na sìti Internet nebo na jin ch datov ch sìtìch ad eöil 422 Ëastnick ch spor, vydal 322 rozhodnutì ve vïci, z toho v 253 p Ìpadech bylo rozhodnuto ve prospïch ËastnÌka a v 63 p Ìpadech ve prospïch poskytovatele sluûby elektronick ch komunikacì. P i rozhodov nì Ëastnick ch spor v oblasti n mitek proti vy ÌzenÌ reklamace byl kladen zv öen d raz na problematiku automatickèho Ëi skrytèho p esmïrov nì na jinou sluûbu Ëi na sluûbu jinèho podnikatele, a tìm ke zv öenì ËtovanÈ ceny. Podrobn p ehled o poëtech eöen ch Ëastnick ch spor a detailnì rozbor p Ìpad spor, kterè se t kaly sluûeb se zvl ötnìm tarifem (kauza Ñdialeryì) jsou dokumentov ny v p Ìloh ch Ë. 1 a 2 tèto Zpr vy. Regulace cen v oblasti poötovnìch sluûeb V oblasti poötovnìch sluûeb vydal ad dne 27. dubna 2006 cenovè rozhodnutì Ë. CR/P/ , kter m se stanovì seznam poötovnìch sluûeb do zahraniëì a zahraniënìch poötovnìch sluûeb s regulovan mi cenami. V» sti I. je uveden seznam vybran ch z kladnìch poötovnìch sluûeb do zahraniëì, u kter ch se uplatúujì ednï stanovenè maxim lnì ceny, a v» sti II. je uveden seznam poötovnìch sluûeb do zahraniëì a zahraniënìch poötovnìch sluûeb, u kter ch se uplatúujì vïcnï usmïrúovanè ceny. ad stanovil zp sob pr bïûnè evidence n klad spojen ch s provozov nìm jednotliv ch sluûeb, na nïû se vztahuje poötovnì povinnost pro»eskou poötu. ad se d le zab val problematikou pravidel, podle nichû budou n klady spoleënè pro vìce ËinnostÌ Zvl ötnì p Ìpady tzv. Ñp esmïrov nì vol nì na linky se zvl ötnìm tarifemì spolupr ce s Ve ejn m ochr ncem pr v V pr bïhu roku 2006 vïnoval»t velkou pozornost eöenì p Ìpad ÑpodvodnÈhoì p ipojenì na linky se zvl ötnìm tarifem, tj. p Ìpad, kdy doch zelo ke zmïnï p ipojenì ËastnÌk k sìti Internet s vyuûitìm speci lnìch SW Dialer na linky se zvl ötnìm tarifem, jehoû v sledkem bylo n slednï vy Ëtov nì mnohem vïtöì hrady za poskytnutè spojenì neû je obvyklè p i p ipojenìm za bïûn tarif pro dial-up p ipojenì. ad prost ednictvìm sv ch internetov ch str - nek a prost ednictvìm vyj d enì v mèdiìch poskytuje co moûn nejvïtöìmu poëtu ËastnÌk Ëi uûivatel informace, t kajìcì se takovèho podvodnèho p ipojenì

32 V roënì zpr va»eskèho telekomunikaënìho adu za rok k Internetu prost ednictvìm linek se zvl ötnìm tarifem a ochranou p ed nìm. ad na sv ch internetov ch str nk ch zve ejnil postup pro p Ìpad reklamace proti vy Ëtov nì ceny za poskytnutou sluûbu, dne 4. srpna 2006 ad vydal tiskovou zpr vu k problematice postupu adu ve vïci p Ìpad p esmïrov nì p ipojenì k Internetu prost ednictvìm linek se zvl ötnìm tarifem, dne 16. srpna 2006 ad zve ejnil SdÏlenÌ adu k procesnìmu postupu ËastnÌka v p ÌpadÏ jeho nesouhlasu s vy Ëtov nìm ceny za sluûby elektronick ch komunikacì, ad mïsìënï informuje ve ejnost v MonitorovacÌch zpr v ch, v samostatnè Ë sti vïnovanè pr vï spot ebitelsk m ot zk m, o stavu eöen ch spor t kajìcìch se p esmïrov nì p ipojenì k Internetu prost ednictvìm linek se zvl ötnìm tarifem. Na z kladï rozhodnutì»t dne 28. Ìjna 2006 zah jila spoleënost TelefÛnica O2 poskytov nì sluûby ÑbezplatnÈ selektivnì zamezenì odchozìch vol nì pro ËastnÌkaì kter byla tèto spoleënosti uloûena v r mci poskytov nì univerz lnì sluûby rozhodnutìm adu Ëj / /VIII.vy. ze dne 28. Ëervence Re ln dopad rozhodnutì na poëet Ëastnick ch spor v roce 2006 nebylo moûno dostateënï vyhodnotit pro kr tkou dobu poskytov nì tèto sluûby. V danè vïci»t rovnïû spolupracoval s Ve ejn m ochr ncem pr v, kter ad upozornil na nïkolik konkrètnìch p Ìpad uûivatel sluûeb dial-up p ipojenì k sìti Internet, u kter ch bylo takovè p esmïrov nì na linku se zvl ötnìm tarifem prost ednictvìm dialeru zjiötïno. Na z kladï vz jemnèho vyjasnïnì uveden ch p Ìpad»T informoval Ve ejnèho ochr nce pr v o p ijetì konkrètnìch opat enì t kajìcìch se p Ìpad, kdy doch zì k p esmïrov nì nebo k sestavenì novèho spojenì, a tìm souëasnï ke zv öenì ËtovanÈ ceny bez upozornïnì uûivatele sluûby osobou poskytujìcì ve ejnï dostupnou sluûbu elektronick ch komunikacì se zv öenou cenou.»t p edevöìm zajistil jednotn postup v rozhodov nì o n mitk ch proti vy ÌzenÌ reklamace na vy - Ëtovanou cenu podle ß129 z kona. ad v tïchto ÌzenÌch zjiöùuje zejmèna splnïnì povinnostì poskytovatele sluûeb vypl vajìcìch z ß 94 odst. 2 z kona, tj. zda uûivatel sluûby elektronick ch komunikacì byl o p esmïrov nì na jinou sluûbu informov n, a to v ËeskÈm jazyce, a zda mïl moûnost p eruöit spojenì p ed tìm, neû doölo k p esmïrov nì nebo sestavenì novèho spojenì. V ÌzenÌch o tïchto skuteënostech vyûaduje d kazy relevantnì pro dobu, ve kterè byla cena za sluûbu Ëtov na, p ÌpadnÏ bezprost ednï p ed a po tèto dobï. ad rovnïû informoval Ve ejnèho ochr nce pr v o tom, ûe na podporu svèho rozhodov nì v oblasti Ëastnick ch spor instaloval na vöech odborech pro oblasti testovacì pracoviötï pro kontrolu hlasov ch a datov ch sluûeb elektronick ch komunikacì. Za ÌzenÌ umoûúuje zaznamen vat, t Ìdit a archivovat nahranè hovory. D le bylo pracoviötï odboru st tnì kontroly elektronick ch komunikacì vybaveno za ÌzenÌm pro snìm nì obrazovek p i testov nì na sìti Internet. V n vaznosti na zve ejnïnè stanovisko Ve ejnèho ochr nce pr v ze dne 12. Ëervence 2006 se»t od druhèho pololetì roku 2006 intenzivnï zab val vy izov nìm û dostì ËastnÌk sluûeb elektronick ch komunikacì o p ezkoum nì jejich p Ìpad, pop ÌpadÏ p ezkoum nì rozhodnutì adu, vëetnï poûadavk na n hradu ökody, t kajìcìch se vy Ëtov nì ceny za poskytnutè sluûby elektronick ch komunikacì, kterè zahrnujì ceny za linky se zvl ötnìm tarifem (tzv. Ñdialeryì). V tomto obdobì ad obdrûel celkem 345 r zn ch û dostì v danè vïci. Z tohoto poëtu bylo do konce roku 2006 vy Ìzeno 254 û dostì o n hradu ökody. Vzhledem k tomu, ûe v tïchto p Ìpadech nebylo zjiötïno ze strany adu poruöenì povinnostì, kterè by zakl - dalo relevantnì n rok na n hradu ökody podle z kona Ë. 82/1998 Sb., o odpovïdnosti za ökodu zp sobenou p i v konu ve ejnè moci rozhodnutìm nebo nespr vn m ednìm postupem a o zmïnï z kona»eskè n rodnì rady Ë. 358/1992 Sb., o not Ìch a jejich Ëinnosti (not sk d), ve znïnì pozdïjöìch p edpis, nemohl ad jinak, nïû tyto û dosti jako ned vodnè odmìtnout. V tomto smyslu takè byly ûadatelè vyrozumïni. Vedle poûadavk na n hradu ökody ad v danè vïci zaevidoval 92 û dostì o p ezkumnè ÌzenÌ. Do konce roku 2006 ad 54 p Ìpad z tïchto podnït odloûil. V tïchto p Ìpadech nebyl po posouzenì vöech relevantnìch podklad shled n rozpor se z konem, a to z d vodu, ûe v tïchto p Ìpadech sporn z ËtovacÌ obdobì spadala do doby p ed ËinnostÌ z kona o elektronick ch komunikacìch. P edchozì pr vnì prava, tedy z kon Ë. 151/2000 Sb., o telekomunikacìch a o zmïnï dalöìch z kon ve znïnì pozdïjöìch p edpis, totiû neobsahovala ustanovenì ukl dajìcì osobï poskytujìcì ve ejnï dostupnou sluûbu elektronick ch komunikacì se zv öenou cenou povinnost informovat ËastnÌka o p esmïrov nì na jinou sluûbu, o zv öenì a umoûnit mu p eruöenì spojenì, tedy takovou povinnost, jakou ukl d ustanovenì ß 94 odst. 2 z kona o elektronick ch komunikacì ( ËinnÈho od 1. kvïtna 2005). Proto nebylo v rozporu se z konem, pokud zajiötïnì splnïnì takovè povinnosti v ÌzenÌ o n mitk ch jak p ed spr vnìm org nem I. stupnï, tak p ed spr vnìm org nem II. stupnï, nebylo zkoum no, p iëemû jin rozpor se z konem shled n nebyl. V 19 p Ìpadech û dostì o p ezkumnè ÌzenÌ pak ad zruöil rozhodnutì spr vnìho org nu I. stupnï a vïc vr til k novèmu rozhodnutì. Posuzov nì vöech zb vajìcìch û dostì v danè vïci bude pokraëovat v n sledujìcìm roce.

33 32»esk telekomunikaënì ad se sìdlem Sokolovsk 219, Praha 9 ÿeöenì dalöìch stìûnostì ËastnÌk sluûeb»t se vedle rozhodov nì Ëastnick ch spor ve spr vnìm ÌzenÌ v pr bïhu roku 2006 zamï il i na vy izov nì stìûnostì ËastnÌk sluûeb elektronick ch komunikacì. V p ÌpadÏ stìûnostì, kterè smï ovaly na zp sob vy ÌzenÌ reklamace a kvalitu sluûeb, zah jil»t po provï enì vïci standardnì spr vnì ÌzenÌ. Vy ÌzenÌ stìûnostì je dokumentov no v p ipojenèm p ehledu.

34 V roënì zpr va»eskèho telekomunikaënìho adu za rok OstatnÌ stìûnosti na poskytov nì sluûby, kterè»t ve sledovanèm obdobì eöil, smï ovaly p edevöìm proti p Ìpad m: p Ìplatku 5 KË u kaûdèho vol nì v sìti spoleënosti TelefÛnica O2 p i aktivovanèm tarifu O2 MINI, nespokojenostì s vy ÌzenÌm û dosti o p eloûenì telefonnì stanice, nespokojenosti se z ÌzenÌm sluûby Internet Expres (ADSL), nespokojenosti s vy ÌzenÌm poûadavku na p eloûenì p Ìpojky ISDN, nevy ÌzenÌ û dosti o zmïnu sluûby öirokop smovèho Internetu, nespokojenost s kvalitou sluûby WIFI Internet, postupu odstraúov nì nahl öenè poruchy internetovèho p ipojenì. v padky TV program u ËastnÌka UPC»esk republika, a.s., nez ÌzenÌ telefonnì stanice, kdy ËastnÌkovi byla odpojena linka z d vodu neplacenì faktury, a po zaplacenì dluûnè Ë stky û dal o znovuzapojenì linky»t, neetickèho zp sobu zìsk v nì z kaznìk ( ËastnÌk ) spoleënostmi Option One a.s., a TELE2 s.r.o. Ve vöech p Ìpadech»T podanè stìûnosti provï il a v p ÌpadÏ jejich opr vnïnosti zajistil operativnï eöenì ze strany p ÌsluönÈho poskytovatele sluûeb. jako nap. pro ovï enì funkce nebo parametr r diov ch za ÌzenÌ, sportovnì p enosy, apod.»t rovnïû vyd v na z kladï reciprocity souhlas s vyuûitìm vybran ch r diov ch kmitoët nezbytn ch pro zajiötïnì pr bïhu zahraniënìch st tnìch n vötïv. P ehled o poëtech vydan ch individu lnìch opr vnïnì k vyuûìv nì r diov ch kmitoët ze rok 2006 je obsaûen v tabulce v p Ìloze Ë. 3 tèto Zpr vy. OvÏ ov nì odbornè zp sobilosti SouË stì spr vy r diovèho spektra je i ovï ov - nì odbornè zp sobilosti k obsluze r diov ch vysìlacìch za ÌzenÌ v tïch p Ìpadech, kdy je tato zp sobilost vyûadov na. PoËet pr kaz odbornè zp sobilosti k obsluze r diov ch vysìlacìch za ÌzenÌ, kterè»t vydal na z kladï sloûenì zkouöky nebo znovu vydal po uplynutì doby platnosti, na kterou tyto pr kazy byly vyd na, je uveden v tabulce. V pr bïhu roku 2006 doölo k nav öenì poëtu vydan ch pr kaz odbornè zp sobilosti HAREC. Ve vïtöinï p Ìpad se jedn o pr kazy HAREC, vymïnïnè na z kladï û dostì jejich drûitel podle ustanovenì novelizovanèho ß 136 odst. 15 z kona. Podle tohoto ustanovenì pozb vajì pr kazy udïlenè na z kladï p edchozìch pr vnìch p edpis platnosti dnem 30. dubna DrûitelÈ tïchto pr kaz proto mohou do 30. dubna 2007 poû dat o jejich bezplatnou v mïnu a tèto moûnosti vyuûili. 1.4 Spr va kmitoëtovèho spektra Rozhodov nì o opr vnïnì k vyuûìv nì r diov ch kmitoët V r mci v konu Ëinnosti spr vy r diovèho spektra»t vyd v, mïnì a odnìm individu lnì opr vnïnì k vyuûìv nì r diov ch kmitoët (d le jen Ñopr vnïnìì), na jejichû z kladï mohou jejich drûitelè vyuûìvat p ÌsluönÈ r diovè kmitoëty. Tak, jako i v uplynulèm obdobì, i v roce 2006 bylo nejvìce opr vnïnì udïleno pro vyuûìv nì r diov ch kmitoët pevnou sluûbou, zejmèna radiorelèov mi spoji oper tor mobilnìch sìtì. Jedn se o nov opr vnïnì i o opr vnïnì vydan d Ìve, u nichû»t prodlouûil dobu platnosti. ObdobnÏ postupuje»t i v p ÌpadÏ jin ch radiokomunikaënìch sluûeb. V p ÌpadÏ opr vnïnì pro vyuûìv nì r diov ch kmitoët radioamatèrskou radiokomunikaënì sluûbou, n mo nì pohyblivou sluûbou a leteckou pohyblivou sluûbou»t z d vod mezin rodnì platnosti tïchto opr vnïnì vyd - v po uplynutì doby platnosti vûdy opr vnïnì nov. CelkovÈ poëty opr vnïnì udïlen ch v roce 2006 v r mci jednotliv ch radiokomunikaënìch sluûeb jsou uvedeny v tabulce. KromÏ v öe uveden ch opr vnïnì»t vyd v kr tkodob opr vnïnì k vyuûìv nì r diov ch kmitoët, kter slouûì pro kr tkodobè vyuûitì r diov ch kmitoët KmitoËtov koordinace V n vaznosti na proces udïlov nì opr vnïnì je t eba pro zajiötïnì moûnosti neruöenèho vyuûìv nì p idïlen ch kmitoët provèst vnitrost tnì a ve stanoven ch p Ìpadech i mezin rodnì koordinace. V r mci pozemnì pohyblivè sluûby bylo mezin rodnï koordinov no 306 koordinaënìch poûadavk ze strany»eskè republiky. Protoûe se mezin rodnì koordinace t k i zahraniënìch poûadavk, kterè mohou ovlivnit vyuûìv nì kmitoëtovèho spektra na zemì»eskè republiky, bylo v r mci plnïnì mezin rodnìch z vazk posouzeno v pozemnì pohyblivè sluûbï 1978 kmitoëtov ch poûadavk spr v sousednìch st t. V r mci rozhlasovè sluûby byla zajiötïna mezin rodnì koordinace 97 vnitrost tnìch poûadavk na kmitoëty z p sma VKV FM. Z tohoto poëtu poûadavk bylo vyhovïno kladnï ve 64 p Ìpadech. Tyto zkoordinovanè r diovè kmitoëty byly spolu s p Ìsluön mi soubory technick ch parametr p ed ny RadÏ pro rozhlasovè a televiznì vysìl nì. V souladu s p Ìpravou opat enì obecnè povahy TechnickÈho pl nu p echodu zemskèho analogovèho televiznìho vysìl nì na zemskè digit lnì televiznì vysìl - nì byla pr bïûnï prov dïna mezin rodnì kmitoëtov koordinace r diov ch kmitoët pro zemskè digit lnì televiznì vysìl nì. ReciproËnÏ byla zajiöùov na koordi-

35 34»esk telekomunikaënì ad se sìdlem Sokolovsk 219, Praha 9 nace zahraniënìch poûadavk na kmitoëty pro zemskè digit lnì televiznì vysìl nì. V pevnè sluûbï bylo posouzeno 950 poûadavk sousednìch spr v na koordinaci radiorelèov ch spoj. Ze strany»eskè republiky bylo posl no k posouzenì sousednìm spr v m 585 koordinaënìch poûadavk na radiorelèovè spoje. RovnÏû bylo posouzeno 40 poûadavk zahraniënìch spr v na koordinaci stanic pevnè sluûby s pozemsk mi stanicemi druûicovè sluûby. Ve spolupr ci s organizacì TESTCOM, kter je autorizov na prov dït p ÌsluönÈ v poëty kompatibility, byla provedena kmitoëtov koordinace r diov ch kmitoët z p sma VKV FM s prost edky leteckè navigaënì sluûby umìstïn mi na zemì»r, u 53 poûadavk na vyuûitì r diov ch kmitoët na zemì»r a u 79 poûadavk na vyuûitì r diov ch kmitoët mimo zemì»r. DalöÌ aktivity v oblasti spr vy kmitoëtovèho spektra»t v pr bïhu roku 2006 p ipravil a n slednï v souladu se z konem o elektronick ch komunikacìch), ve znïnì pozdïjöìch p edpis, vydal n sledujìcì opat enì obecnè povahy a dalöì vöeobecn opr vnïnì k vyuûìv nì r diov ch kmitoët a provozov nì r diov ch za ÌzenÌ: a) VöeobecnÈ opr vnïnì Ë. VO-R/10/ , kter m se mïnì VO-R/10/ k vyuûìv nì r diov ch kmitoët a k provozov - nì za ÌzenÌ kr tkèho dosahu, bylo zve ejnïno v TelekomunikaËnÌm vïstnìku Ë. 16/2006 s platnostì od 15. Ëervna b) Opat enì obecnè povahy Ë. OOP/15/ , kter m se stanovì Technick pl n p echodu zemskèho analogovèho televiznìho vysìl nì na zemskè digit lnì televiznì vysìl nì. Opat enì obecnè povahy bylo zve ejnïno v Ë stce 1/2007 TelekomunikaËnÌho vïstnìku. c) N vrh vöeobecnèho opr vnïnì k vyuûìv nì r diov ch kmitoët a k provozov nì za ÌzenÌ v p smu 10 GHz byl d n v roce 2006 k ve ejnè diskusi. VlastnÌ vöeobecnè opr vnïnì Ë. VO-R/14/ bylo zve ejnïno v Ë stce 2/2007 TelekomunikaËnÌho vïstnìku s ËinnostÌ od 19. ledna d) N vrh vöeobecnèho opr vnïnì k provozov nì termin l druûicov ch systèm pro osobnì komunikaci v kmitoëtovèm p smu 150 MHz byl d n v roce 2006 k ve ejnè diskusi. VlastnÌ vöeobecnè opr vnïnì Ë. VO-R/22/ bylo zve ejnïno v TelekomunikaËnÌm vïstnìku, v Ë stce 5/2007 s ËinnostÌ od 1. b ezna K 1. dubnu 2006 nabylo Ëinnosti 24 opat- enì obecnè povahy, kter mi byl vyd n nov Pl n vyuûitì r diovèho spektra (vëetnï jeho Ë stì pro specifikovan kmitoëtov p sma). Ke dni 1. z Ì 2006 nabyly Ëinnosti dalöì novè Ë sti Pl nu vyuûitì r diovèho spektra pro p sma MHz a 43,5 52,6 GHz. 1.5 Spr va ËÌsel Kontinu lnì ËinnostÌ, kterou ad zajiöùoval v pr bïhu celèho roku 2006, bylo rozhodov nì o û dostech podnikatel o udïlenì opr vnïnì k vyuûìv nì ËÌsel, ËÌseln ch ad a kûd, adres a jmen (d le jen ÑËÌselì), resp. o û dostech podnikatel o zmïnu, prodlouûenì nebo odnïtì opr vnïnì k vyuûìv nì ËÌsel, z ËÌslovacÌch pl n podle ß 30 a n sl. z kona. V pr bïhu roku tak bylo vyd no 316 rozhodnutì o opr vnïnì k vyuûìv nì ËÌsel, 148 rozhodnutì o zmïnï opr vnïnì, 71 rozhodnutì o prodlouûenì opr vnïnì a 47 rozhodnutì o odnïtì opr vnïnì. ad v oblasti spr vy ËÌsel vydal celkem 582 rozhodnutì. Ve vöech stanoven ch p Ìpadech byly na z kladï na ÌzenÌ vl dy Ë. 154/2005 Sb., o stanovenì v öe a zp sobu v poëtu poplatk za vyuûìv nì r diov ch kmitoët a ËÌsel, p edeps ny a vybr ny p ÌsluönÈ poplatky (vedle poplatk spr vnìch), a to ve v öi celkem KË. R mcovï jsou rozhodnutì o opr vnïnì k vyuûìv nì ËÌsel dokumentov na v n sledujìcìm p ehledu viz strana 35.

36 V roënì zpr va»eskèho telekomunikaënìho adu za rok V r mci p Ìpravy prov dïcìch p edpis k z konu, po p ipomìnkov nì s odbornou ve ejnostì, ad v b eznu 2006 p edal na Ministerstvo informatiky»r n vrh vyhl öky, kterou se podle ß 29 odst. 4 z kona stanovì ËÌslovacÌ pl ny sìtì a sluûeb elektronick ch komunikacì.

37 36»esk telekomunikaënì ad se sìdlem Sokolovsk 219, Praha Regulace poötovnìch sluûeb»t vykon v regulaci v oblasti poötovnìch sluûeb jiû od 1. dubna P sobnostì adu v oblasti z kladnìch sluûeb je p edevöìm regulace nejd leûitïjöìch poötovnìch sluûeb (tzv. z kladnìch sluûeb) a dohled na jejich zajiöùov nì»eskou poötou, s.p. Z kladnìmi koly adu v oblasti z kladnìch sluûeb jsou: zajistit vöeobecnou dostupnost kvalitnìch z kladnìch sluûeb, zajistit informovanost ve ejnosti o optim lnìm vyuûìv nì z kladnìch sluûeb, vöestrannï ochraúovat z kaznìky p ed negativnìmi d sledky dominantnìho postavenì»eskè poöty. RegulaËnÌmi n stroji adu jsou vyslovov nì souhlasu s poötovnìmi podmìnkami, za nichû bude»esk poöta z kladnì sluûby nabìzet a stanovov nì z kladnìch kvalitativnìch poûadavk, jeû je»esk poöta p i poskytov nì z kladnìch sluûeb povinna dodrûovat. V pr bïhu roku ad vydal 8 rozhodnutì o vyslovenì souhlasu s poötovnìmi podmìnkami, resp. s jejich zmïnami. V pr bïhu roku ad d le vydal 7 rozhodnutì o stanovenì z kladnìch kvalitativnìch poûadavk, resp. o jejich zmïnï. Z vaznè poûadavky na zlepöenì obsluhy z kaznìk»eskè poöty, kterè ad v pr bïhu roku 2006 v Ëi»eskÈ poötï uplatnil, se t kaly nap Ìklad n sledujìcìch poûadavk : a) aby dodejky byly po potvrzenì p evzetì poötovnì z silky nebo pouk zanè penïûnì Ë stky p Ìjemcem vraceny odesìlatel m neprodlenï, b) aby v p Ìpadech, kdy se nepoda Ì na duplik t dodejky opat it podpis p Ìjemce potvrzujìcì p evzetì poötovnì z silky nebo pouk zanè penïûnì Ë stky,»esk poöta p ipojila k dodejce fotokopii tè Ë sti vlastnìch doklad, v nìû p Ìjemce potvrdil jejich p evzetì, a to vëetnï pouëenì, ûe podpis p Ìjemce v tïchto dokladech nahrazuje jeho podpis na dodejce, c) aby»esk poöta sdïlila adres tovi, jeho zmocnïnci, z konnèmu z stupci adres ta nebo jeho zmocnïnci poötovnì adresu odesìlatele v p ÌpadÏ, ûe poötovnì z silka nebo pouk zan penïûnì Ë stka byla vr cena z d vodu, ûe si ji p Ìjemce nevyzvedl v urëenè lh tï, d) jestliûe se zmïnì dosavadnì poötovnì smïrovacì ËÌslo p idïlenè adres tovi, aby pouûitì poötovnì adresy napsanè zp sobem, kter byl poûadov n v minulosti, nemïl vliv na poskytnutì poötovnì sluûby, e) aby»esk poöta ve sv ch doporuëen ch vzorech psanì poötovnì adresy vych zela z n zvu obce a nevyûadovala u n zvu adresnì poöty dodatky slouûìcì k odliöenì od jinè stejnojmennè obce a aby informovala ve ejnost, ûe pouûitì poötovnì adresy napsanè zp sobem, kter byl doporuëov n v minulosti, je i nad le moûnè, f) aby»esk poöta zasìlala pìsemnè ozn menì o v sledku reklamace v obyëejnè z silce. ad dohlìûì na zp sob, jak m»esk poöta svè povinnosti plnì, nïkolika r zn mi formami. Za rok 2006 uskuteënil ad 21 kontrol, p i kter ch provedl kontrolu u 123 provozoven»eskè poöty. Souhrnn zpr va o plnïnì povinnostì uloûen ch»eskè poötï vyûadovan jak z konem o poötovnìch sluûb ch, tak i SmÏrnicÌ 97/67/ES, bude zve ejnïna v pr bïhu 1. pololetì ad d le pom h z kaznìk m p i eöenì jejich spor s»eskou poötou. Jde zejmèna o p Ìpady, v nichû jedn nì z kaznìk s»eskou poötou nevede k uspokojivèmu vy eöenì z leûitosti, nebo o p Ìpady, v nichû z kaznìk m z st v pocit jmy na jejich pr vech. Za loúsk rok ad vy Ìdil 183 pod nì z kaznìk t kajìcì se z kladnìch sluûeb, vëetnï z sahu u»eskè poöty, pokud ho bylo zapot ebì. V p ÌpadÏ, kdy dojde ke sporu mezi z kaznìkem a»eskou poötou, kter se nepoda Ì mezi nimi vy eöit, m ûe z kaznìk poû dat ad, aby k p Ìpadu vydal svè odbornè stanovisko. CÌlem je takovè situace za p ispïnì adu vy eöit, pokud moûno, mimosoudnï. Za loúsk rok ad vydal 4 takov stanoviska ke spor m. Dokumentace ËinnostÌ»T v oblasti regulace poötovnìch sluûeb v roce 2006 je v souhrnu uvedena v tabulce v p Ìloze Ë. 4 tèto Zpr vy. 1.7 V kon st tnì kontroly VedenÌ evidence a kontrola podnikatel v elektronick ch komunikacìch Podle ß 14 z kona vydal ad1094 osvïdëenì potvrzujìcìch, ûe osoba hodlajìcì podnikat v elektronick ch komunikacìch splnila povinnost podle ß 13 z kona a ozn mila pìsemnï tuto skuteënost adu. D le bylo vyd no 266 osvïdëenì o ozn menì zmïny daj uveden ch v ozn menì podnik nì podle ß 13 odst. 6 z kona. ad provedl komplexnì kontrolu plnïnì povinnosti ozn mit komunikaënì Ëinnost podle ß 13 z kona, kter je podnik nìm v elektronick ch komunikacìch, se zamï enìm p edevöìm na d ÌvÏjöÌ drûitele telekomunikaënìch licencì a osvïdëenì o registraci podle p ÌsluönÈ gener lnì licence, kterè byly vyd ny podle z kona Ë. 151/2000 Sb. Bylo vykon no 521 kontrol a eöeno 180 p Ìpad. Ve spr vnìm ÌzenÌ bylo vyd no 156 rozhodnutì ve vïci. Za neopr vnïnè podnik nì byly uloûeny pokuty v celkovè v öi KË.

38 V roënì zpr va»eskèho telekomunikaënìho adu za rok Kontrola plnïnì rozhodnutì adu Koncem roku 2006 byla u spoleënosti TelefÛnica O2 zah jena kontrola plnïnì rozhodnutì adu Ëj. 466/ /III.vy. ze dne , o uloûenì povinnosti poskytovat v r mci univerz lnì sluûby dìlëì sluûbu sluûby ve ejn ch telefonnìch automat (VTA), kter bude ukonëena a vyhodnocena v I. ËtvrtletÌ roku Bylo kontrolov no plnïnì podmìnek stanoven ch spoleënosti TelefÛnica O2 rozhodnutìm Ëj. 466/ /III.vy. ze dne 13. b ezna 2006, o uloûenì povinnosti poskytovat v r mci univerz lnì sluûby dìlëì sluûbu sluûby VTA podle ß 38 odst. 2 pìsm. e) z kona o elektronick ch komunikacìch. Kontrola byla provedena podle z kona Ë. 552/1991 Sb., o st tnì kontrole, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, a probìhala na celèm zemì»eskè republiky. Z celkovèho poëtu p es VTA a ve ejn ch telefonnìch stanic, kterè spoleënost TelefÛnica O2 oznaëila jako provozovanè v reûimu univerz lnì sluûby, jich bylo zkontrolov no vìce neû KromÏ z kladnìch poûadavk na VTA, jako je nep etrûit a bezplatn p Ìstup, informace o cenï, informace o volacìm ËÌsle a vybavenost telefonnìm seznamem, se kontrola zamï ila na splnïnì poûadavk pro zdravotnï postiûenè. Jedn se o stanovenè parametry pro p Ìstupnost VTA, v öka umìstïnì p Ìstroje, vybavenì VTA sed tkem a moûnost p ipojenì sluchadel pro nedosl chavè. VyhodnocenÌ kontroly a stanovenì opat enì k odstranïnì nedostatk bude ukonëeno v b eznu DalöÌ kontrolnì Ëinnost adu byla zamï ena zejmèna na: mï enì pokrytì Domaûlicka sign lem digit lnì televize DVB-T z vysìlaëe VranÌ vrch na 38. kan lu, kter byl uveden do provozu dne 1. listopadu 2006 v r mci akce uvolnïnì 12. TV kan - lu. Bylo zmï eno pokrytì ve 106 obcìch, v sledky mï enì byly pr bïûnï zve ejúov ny na str nk ch spoleënosti Radiokomu-nikace a.s. SouËasnÏ bylo prov dïno porovn vacì mï enì pokrytì 25 vybran ch obcì, kde podle v poëtu doölo ke zhoröenì vypoëìtanèho pokrytì digit lnìm sign lem proti vypoëìtanèmu pokrytì analogov m sign lem z vysìlaëe VranÌ vrch na kan lech 12 (»T2), 24 (NOVA) a 41 (»T1). MÏ enì pokrytì pokraëuje v dalöìch obcìch i v roce 2007; mï enì p i kr tkodobèm vysìl nì digit lnì televize DVB-H v Praze. Byla ovï ena kompatibilita souëasnèho provozu digit lnìho a analogovèho vysìl nì na sousednìch kan lech; öet enì ruöenì v p smech 900 MHz, 1800 MHz, 2000 MHz a 873 MHz na z kladï hl - öenì oper tor sìtì GSM a UMTS. Zdrojem ruöenì bylo neû doucì vyza ov nì PC, rozvod STA a aktivnìch ITA, RR spoje provozovanè podle vöeobecnèho opr vnïnì Ë. VO-R/ 14/ , a p ÌsluöenstvÌ RLAN sìtì. Provozovatel m tïchto za ÌzenÌ byla v 6 p Ìpadech vyd na v zva k odstranïnì ruöenì podle ß 114 odst. 1 z kona o elektronick ch komunikacìch; kontrolu WIFI sìtï provozovanè v mïstskè Ë sti Praha 5, kterou je poskytov na sluûba p ipojenì k Internetu; monitorov nì kmitoëtov ch p sem 300 MHz, p sem bezöú rov ch telefon CT1, CT1+ a CT2 a p sma 45 MHz, kter byla od 1. ledna 2006 uvolnïna pro jinè vyuûitì. ZjiötÏnÈ nepovolenè vyuûìv nì tïchto p sem bylo eöeno ve spr vnìch, resp. p estupkov ch ÌzenÌch podle z kona o elektronick ch komunikacìch; pr bïûnou kontrolu dodrûenì podmìnek stanoven ch v individu lnìch a ve vöeobecn ch opr vnïnìch k vyuûìv nì r diov ch kmitoët ; mï enì pokrytì sign lem UMTS v Praze, v poëtu 274 bod sìtï T-Mobile a TelefÛnica O2 (d Ìve Eurotel Praha), v obdobì od 7. nora do 3. b ezna 2006; öet enì ruöenì p Ìjmu R a TV vysìl nì. V souvislosti se spouötïnìm z kladnov ch stanic technologie CDMA 1xEVDO byla eöena cel ada p Ìpad ruöenì televiznìch sign l ve velkè mì e zvl ötï v oblastech Dob Ìö, P Ìbram, Lys nad Labem, T ebotov, Kladno, kdy se jednalo o desìtky postiûen ch obëan v kaûdè obci. P i öet enì p Ìpad ruöenì p Ìjmu provozem technologie CDMA se vesmïs jednalo o nedostateënou odolnost ruöen ch p ijìmacìch za ÌzenÌ. V oblasti zjiöùov nì zdroj ruöenì se poëet ani struktura hl öenì na ruöenì proti minul m let m nezmïnila jednalo se p ev ûnï o ruöenì II. TV kan - lu pr myslov mi zdroji (termostaty, spìnanè zdroje, apod.) V p Ìpadech zjiötïnì ruöìcìho zdroje byl tento vûdy odstranïn v termìnu stanovenèm ve v zvï k odstranïnì ruöenì a nebylo proto nutnè zahajovat spr vnì ÌzenÌ. Automatick systèm monitorov nì kmitoëtovèho spektra (ASMKS) Realizace projektu ASMKS, kter byla zah jena dne 19. Ìjna 2004 podpisem ÑR mcovè smlouvy o realizaci projektu ASMKS formou systèmovè integraceì, pokraëovala v roce 2006 plnïnìmi, kter jsou specifikov na ve 12 novï uzav en ch Smlouv ch o dìlo (d le jen ÑSoDì), dokonëenìm plnïnì 15 SoD z p edch zejìcìch let a dalöìm pokraëov nìm plnïnì 2 SoD. VÏcn i finanënì rozsah plnïnì jednotliv ch smluv byl dnï projedn n a schv len na jedn nì ÿìdìcìho v boru projektu ASMKS. Pr ce realizovanè na z kladï uzav en ch SoD byly v rozsahu od stavebnìch

39 38»esk telekomunikaënì ad se sìdlem Sokolovsk 219, Praha 9 pracì na realizaci stacion rnìch neobsluhovan ch monitorovacìch stanic (SNMS), p es projekci mobilnìch prost edk a ocelov ch konstrukcì, dod vky a mont ûe technologick ch za ÌzenÌ aû po v voj aplikaënìho SW vybavenì. Ke konci roku 2006 byly v provozu v r mci realizace projetu ASMKS tyto monitorovacì stanice, pracoviötï a HW a SW celky: Stacion rnì obsluhovan monitorovacì stanice Tehov; Stacion rnì obsluhovan monitorovacì stanice Karlovice; Stacion rnì neobsluhovan monitorovacì stanice»eskè BudÏjovice VÏtrnÌk; Stacion rnì neobsluhovan monitorovacì stanice PlzeÚ Doubravka; Stacion rnì neobsluhovan monitorovacì stanice stì nad Labem VlËÌ hora; Stacion rnì neobsluhovan monitorovacì stanice Hradec Kr lovè PobÏûovice; Stacion rnì neobsluhovan monitorovacì stanice Jihlava V Hor ch; Stacion rnì neobsluhovan monitorovacì stanice Brno P ednì kout; Stacion rnì neobsluhovan zamï ovacì stanice Praha Sedlec; MobilnÌ neobsluhovan monitorovacì stanice vnïjöìho provedenì ÿìdìcì centrum ASMKS Tehov; ÿìdìcì centrum ASMKS Karlovice; DatovÈ centrum; AplikaËnÌ programovè vybavenì (APV) Ë st pl nov nì loh. Vöechny technickè prost edky, realizovanè podle v öe uveden ch SoD odpovìdajì v plnèm rozsahu pot eb m adu vykon vajìcìho spr vu r diovèho spektra na n rodnì rovni, kterou je ad povï en z konem. Po ukonëenì p ejìmacìho ÌzenÌ jsou veökerè technickè prost edky vyuûìv ny v souladu s pot ebou v konu spr vy r diovèho spektra pro jeho monitorov - nì a öet enì nestandardnìch stav. V kvïtnu 2006 bylo zah jeno rutinnì vyuûìv nì modulu pl nov nì kol ASMKS aplikaënìho programovèho vybavenì. Prost ednictvìm tohoto modulu bylo do konce roku 2006 ke 431 napl novan m poûadavk m na mï enì doplnïno a provedeno 1140 mï ÌcÌch loh. Souhrnn dokumentace ËinnostÌ»T v oblasti v konu st tnì kontroly elektronick ch komunikacì zajiöùoval v roce 2006 je uvedena v p Ìloze Ë. 5 TÈto Zpr vy. Podrobn rozbor zdroj zjiötïnèho ruöenì sìtì a sluûeb elektronick ch komunikacì je dokumentov n na grafu v p Ìloze Ë. 6 tèto Zpr vy. 1.8 Rozhodov nì spor mezi osobami vykon vajìcìmi komunikaënì Ëinnosti S ËinnostÌ od 1. Ëervna 2006 bylo p i odboru legislativnìm a pr vnìm z Ìzeno novè oddïlenì rozhodov nì spor podle ß 127 z kona. D vodem pro z ÌzenÌ tohoto novèho oddïlenì byla snaha o zkvalitnïnì procesu spr vnìho rozhodov nì ve sporech mezi podnikateli v elektronick ch komunikacìch tìm, ûe jednak dojde k centralizaci vy izov nì tïchto p Ìpad, kterè byly do tè doby rozhodov ny r zn mi odborn mi tvary»t. Toto oddïlenì za rok 2006 p ijalo celkem 23 n vrh na zah jenì ÌzenÌ ve vïcech spor mezi osobami vykon vajìcìmi komunikaënì Ëinnosti a d le 4 pod - nì, kter byla vzhledem k jejich obsahu odloûena podle ß 43 spr vnìho du. Z n vrh na zah jenì ÌzenÌ byly do konce roku 2006 pravomocnï rozhodnuty v z konem stanovenèm lh tï (ß 127 odst. 1 z kona o elektronick ch komunikacìch) celkem 3 p Ìpady. Pro 10 p Ìpad zatìm jeötï neuplynula z konn lh ta pro vyd nì rozhodnutì. U zb vajìcìch 10 p Ìpad se vzhledem k jejich sloûitosti adu nepoda ilo z konem stanovenou lh tu dodrûet. Jejich rozhodnutì bude provedeno zaë tkem n sledujìcìho roku. 1.9 Rozhodov nì o opravn ch prost edcìch proti spr vnìm rozhodnutìm»t p sobì jako tzv. jin st ednì org n st tnì spr vy, tudìû kaûdèmu rozhodnutì adu o dn ch opravn ch prost edcìch (rozkladu) p edch zì jeho projedn nì v rozkladovè komisi. S ohledem na organizaci adu, v jehoû Ëele stojì pïtiëlenn Rada, kdy jeden z jejìch Ëlen je p edsedou Rady a souëasnï jedn jmènem adu a stojì v jeho Ëele, a d le s ohledem na n slednou instanënì hierarchii pro rozhodov nì v konkrètnìch vïcech, je ustanovena rozkladov komise p edsedy Rady»T, kter zased pravidelnï v t dennìch intervalech a d le rozkladov komise Rady»T, kter zased dle pot eby. ObÏ tyto komise majì charakter poradnìho org - nu, kter p edkl d n vrh rozhodnutì o rozkladu, p ÌpadnÏ n vrh na rozhodnutì v ÌzenÌ p ezkoum nì pravomocnèho rozhodnutì Ëi v ÌzenÌ o n vrhu na obnovu ÌzenÌ. ad, veden snahou o posìlenì a zajiötïnì maxim lnì moûnè objektivity a nestrannosti rozhodov nì v souladu se z konem Ë. 500/2004 Sb., spr vnì d, p ijal v roce 2006 organizaënì opat enì, na jehoû z kladï rozöì il poëet externìch Ëlen obou komisì o odbornìky z akademickè a priv tnì sfèry. V roce 2006 registroval»t v r mci ÌzenÌ o p ezkoum nì prvostupúov ch rozhodnutì celkem p Ìpad, kdyû z roku 2005 p eölo 528 nevy Ìzen ch p Ìpad. Celkem bylo v roce 2006 vy Ìzeno p Ìpad.

40 V roënì zpr va»eskèho telekomunikaënìho adu za rok StejnÏ jako v p edeöl ch letech p edstavujì nejvïtöì poëet projedn van ch p Ìpad spory mezi poskytovateli sluûeb elektronick ch komunikacì a ËastnÌky, konkrètnï spory o zaplacenì ceny za poskytnutè sluûby elektronick ch komunikacì a d le spory o p ezkoum nì reklamaënìho ÌzenÌ ohlednï spr vnosti vy Ëtov nì za poskytnutè sluûby. V reakci na publikovanè stanovisko Ve ejnèho ochr nce pr v a Svazu na ochranu spot ebitel ad zaznamenal zv öen poëet n vrh na p ezkum rozhodnutì ve sporech ohlednï vy Ëtov nì ceny za sluûby s tzv. zvl ötnìm tarifem v d sledku podvodnèho p esmïrov nì. Vedle toho byl zaznamen n n r st spor mezi poskytovateli sluûeb elektronick ch komunikacì, p ev ûnï ve vïcech neuhrazen ch cen za sluûby poskytnutè na z kladï uzav en ch smluv o propojenì sìtì Ëi p Ìstupu k sìti, v menöì mì e spory mezi poskytovateli sluûeb vzniklè v procesu uzavìr nì smlouvy o propojenì Ëi p Ìstupu k sìti elektronick ch komunikacì. V roce 2006 byla v rozkladovèm ÌzenÌ projedn v na rovnïû rozhodnutì ve vïci spr vnìho postihu uplatnïnèho na z kladï v sledk z kontrolnì Ëinnosti adu v oblasti elektronick ch komunikacì i oblasti poskytov nì poötovnìch sluûeb. V tèto souvislosti doölo ke zv öenì poëtu p Ìpad uloûenì pokuty za nesplnïnì povinnosti ohl sit zah jenì komunikaënì Ëinnosti, kter je podnik nìm v elektronick ch komunikacìch, a d le tèû neplnïnì povinnostì drûitele poötovnì licence poskytovat sluûbu v souladu s pot ebami ve ejnosti. spïönost rozhodovacì praxe adu je zpravidla mï ena v sledkem n slednèho soudnìho p ezkumu. Z v znamn ch p Ìpad, ve kter ch ad uspïl p i soudnìch p ezkumech, lze uvèst ukonëenè ÌzenÌ o uloûenì pokuty ve v öi 2,5 mil KË pro spoleënost Aliatel a.s., nynì GTS NOVERA, a.s., za nedovolenè vyuûìv nì p idïlen ch ËÌsel, kterè mïlo negativnì dopad pro koneënè uûivatele sluûeb el. komunikacì, jeû je spat ov n v uskuteënïnì podvodn ch p esmïrov nì. V tomto p ÌpadÏ MÏstsk soud v Praze sv m rozsudkem rozhodnutì adu potvrdil a o kasaënì stìûnosti spoleënosti Aliatel a.s., podanè proti tomuto rozsudku MÏstskÈho soudu v Praze, rozhodl NejvyööÌ spr vnì soud tak, ûe ji zamìtl. MÏstsk soud v Praze tèû potvrdil rozhodnutì adu, kter m tento uloûil pokutu ve v öi 1,5 mil. KË spoleënosti»esk TELECOM, a.s., nynì spoleënost Telefonica O2 Czech Republic, a.s., kter pro Ëely ovï enì spr vnosti v poëtu prokazatelnè ztr ty z poskytov nì univerz lnì sluûby v roce 2002 adu nep edloûila dnè doklady. Pokud jde o v öe uvedenè p Ìpady uloûenì spr vnì sankce drûiteli poötovnì licence byly tèû pod ny ûaloby o p ezkoum nì spr vnìho rozhodnutì, o kter ch MÏstsk soud v Praze doposud nerozhodl VnÏjöÌ legislativa Za hlavnì legislativnì kol adu v oblasti vnïjöì legislativy v roce 2006 bylo nutno povaûovat jeho Ëast na p ÌpravÏ a legislativnìm procesu zmïn z kona o elektronick ch komunikacìch a rovnïû jeho Ëast na p ÌpravÏ dalöì Ë sti prov dïcìch p edpis k tomuto z konu. V tèto Ëinnosti ad zce spolupracoval s MI»R, ale i MK»R a jin mi st tnìmi org ny. V pr bïhu roku 2006 ad p edloûil MI»R nïkolik n vrh na pravu pr vnìch p edpis v oboru elektronick ch komunikacìch, mimo jinè i dva n vrhy na pravu souëasn ch prov dïcìch p edpis k z konu o elektronick ch komunikacìch. PrvnÌ z nich vych zel z podnïtu radioamatèrskè ve ejnosti, kter si stïûovala na neû doucì v skyt obtïûujìcìho ruöenì radioamatèrskèho provozu vulg rnìmi v razy, osobnìmi ur ûkami nebo jin m mysln m slovnìm ruöenìm spojenì jin ch radioamatèr. Z tohoto d vodu ad navrhl p Ìsluönou pravu st vajìcìho znïnì vyhl öky Ë. 156/2005 Sb., o technick ch a provoznìch podmìnk ch amatèrskè radiokomunikaënì sluûby. Druh n vrh adu pak smï- oval k pravï vyhl öky Ë. 157/2005 Sb., o n leûitostech p ihl öky ke zkouöce k prok z nì odbornè zp sobilosti k obsluze vysìlacìch r diov ch za ÌzenÌ, o rozsahu znalostì pot ebn ch pro jednotlivè druhy odbornè zp sobilosti, o zp sobu prov dïnì zkouöek, o druzìch pr kaz odbornè zp sobilosti a dobï jejich platnosti. Tento n vrh byl rovnïû vyvol n pot ebami radioamatèrskè ve ejnosti. Tentokr t se problematika t kala prok z nì rychlosti, jakè p Ìsluön radioamatèr dos hl p i skl d nì zkouöky z telegrafie. Praxe uk zala, ûe nïkterè zemï poûadujì k dokladu o sloûenì tèto zkouöky tèû doklad prokazujìcì dosaûenou rychlost. Vzhledem k tomu, ûe ad nenì z konem o elektronick ch komunikacìch ani jin m pr vnìm p edpisem takov doklad relevantnï vystavit, byla navrûena v tomto smyslu prava p edmïtnè vyhl öky. P estoûe oba tyto n vrhy byly ze strany MI»R p ijaty, nebyly zatìm realizov ny. Vzhledem k situaci v oblasti realizace p echodu zemskèho analogovèho televiznìho vysìl nì na zemskè digit lnì televiznì vysìl nì vzniklè po p ijetì z kona Ë. 235/2006 Sb., kter m se mïnì z kon Ë. 231/2001 Sb., o provozov nì rozhlasovèho a televiznìho vysìl nì a o zmïnï dalöìch z kon, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, a nïkterè dalöì z kony, a s ohledem na charakter p ipomìnek, kterè ad obdrûel v r mci ve ejnè konzultace k n vrhu opat enì obecnè povahy, kter m se stanovì Technick pl n p echodu zemskèho analogovèho televiznìho vysìl nì na zemskè digit lnì televiznì vysìl - nì, vypracoval ad n vrh vïcnèho z mïru z kona, kter m se mïnì z kon Ë. 231/2001 Sb., o provozov nì rozhlasovèho televiznìho vysìl nì a o zmïnï dalöìch z kon, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, a nïkterè dalöì z kony. Tento n vrh byl p ed n MI»R v prosinci Vedle n vrh pr vnìch p edpis a jejich zmïn ad v roce 2006 vypracoval 2 n vrhy materi l pro jedn nì vl dy t kajìcì se problematiky digitalizace televiznìho vysìl nì v»r, a to n vrh ÑKoneËnÈ zpr vy o v sledcìch Region lnì radiokomunikaënì konference Mezin rodnì telekomunikaënì unie (RRC-04/06) o r diov ch kmitoëtech pro öì enì digit lnìho vysìl nìì a n vrh opat enì obecnè povahy, kter m se stanovì Technick pl n p echodu zemskèho analogovèho televiznìho vysìl nì na zemskè digit lnì televiznì vysìl nì.

41 40»esk telekomunikaënì ad se sìdlem Sokolovsk 219, Praha 9 Oba n vrhy materi l byly adem p ed ny MI»R k zajiötïnì jejich p edloûenì vl dï»r. Tato se s prvnìm materi lem do konce roku 2006 nesezn mila. S druh m matri lem se vl da»r sezn mila koncem prosince V p ÌpadÏ obecnè p sobnosti adu jako spr vnìho adu pak ölo zejmèna o n vrhy pr vnìch p edpis t kajìcìch se dostupnosti a kvality Ëinnosti spr vnìch ad ve vztahu k ve ejnosti, n vrhy p edpis upravujìcìch informaënì systèm ve ejnè spr vy a dalöì vëetnï zavedenì elektronickèho zad v nì ve ejn ch zak zek. ad se rovnïû vyjad oval v r mci p Ìpravy v chozìch tezì vïcnèho z mïru z kona, kter by upravil a sjednotil postupy spr vnìch ad p i prov - dïnì st tnì kontroly. V p ÌpadÏ p sobnosti adu jako regulaënìho org nu je t eba uvèst zejmèna problematiku vztahu institut stavebnìho pr va a oboru elektronick ch komunikacì, a to v souvislosti s novï p ijat m stavebnìm z konem (z kon Ë. 183/2006 Sb.). D le ad uplatúoval v rozsahu svè p sobnosti regulaënìho adu v oboru elektronick ch komunikacìch a poötovnìch sluûeb z sadnì p ipomìnky k materi - l m koncepënìho charakteru. Vzhledem k tomu, ûe rok 2006 byl v raznï ovlivnïn tèmatem digitalizace televiznìho vysìl nì nelze proto nezmìnit vl dnì materi l MI»R ÑKoncepce rozvoje digit lnìho vysìl nì v»eskè republiceì, kter byl schv len usnesenìm vl dy»r ze dne 15 b ezna 2006 Ë ad se rovnïû spolu s p Ìsluön mi ministerstvy podìlel na formulov nì stanovisek za»eskou republiku v p Ìpadech ÌzenÌ p ed SoudnÌm dvorem Evropsk ch spoleëenstvì, pokud se projedn vanè p Ìpad t kaly oboru elektronick ch komunikacì nebo poötovnìch sluûeb, a to bez ohledu na to, zda jimi byla»r dotëena p Ìmo. DalöÌ legislativnì aktivity adu Vedle prov dïcìch pr vnìch p edpis p edpokl d z kon o elektronick ch komunikacìch vyd nì i dalöìch akt normativnì povahy, tzv. opat enì obecnè povahy, kter mi ad stanovì bliûöì podmìnky k v konu komunikaënìch ËinnostÌ a prov dì anal zy relevantnìch trh. ad v roce 2006 vydal celkem 39 opat enì obecnè povahy. O jednotliv ch opat enìch obecnè povahy blìûe ve vïcnï p Ìsluön ch kapitol ch tèto zpr vy. Souhrnn p ehled vydan ch opat enì obecnè povahy pak obsahuje p Ìloha Ë. 7 tèto Zpr vy. V oblasti vnit nì legislativy adu byly v roce 2006 vyd ny celkem 3 novè z vaznè pokyny, kterè majì sjednotit postup adu jako spr vnìho org nu p i p izn v nì n klad ÌzenÌ ËastnÌk m spr vnìch ÌzenÌ a d le upravit nïkterè ot zky vnit nìho chodu adu jako je zajiötïnì st eûenì objekt adu a podmìnky pouûìv nì sluûebnìch vozidel adu s idiëem. V souvislosti s legislativnìmi zmïnami nebo v souvislosti s pot ebou upravit vnit nì procesy adu pak bylo v roce 2006 p ijato celkem 12 zmïn st vajìcìch z vazn ch pokyn KrizovÈ ÌzenÌ a bezpeënost V oblasti krizovèho ÌzenÌ a bezpeënosti ad zamï il svoji pozornost na plnïnì kol vztahujìcìch se k obrannèmu pl nov nì a civilnìmu-nouzovèmu pl nov nì se zamï enìm na elektronickè komunikace a povinnosti stanovenè v p Ìsluön ch ustanovenìch z kona o elektronick ch komunikacìch. V oblasti bezpeënosti byla pozornost zamï ena zejmèna na aplikov nì z kona Ë. 412/2005 Sb., o ochranï utajovan ch informacì a o bezpeënostnì zp sobilosti do podmìnek adu, a to s ËinnostÌ od 1. ledna V souladu s usnesenìm BezpeËnostnÌ rady st tu a V boru pro obrannè pl nov nì (VOP) ad zpracoval poûadovanè dokumenty nutnè pro tvorbu Pl nu obrany»r a v p ÌsluönÈm termìnu odeslal na Ministerstvo obrany»r. Ëast jmenovan ch z stupc adu na jedn nì VOP byla pravidelnï zajiöùov na a rovnïû byli urëenì z stupci adu aktivnï zapojeni do zpracov nì a projedn v nì dokument v r mci V boru pro pl nov nì civilnìch komunikacì p i NATO. P ÌsluönÌci adu jmenovanì do MeziresortnÌ doëasnè odbornè pracovnì skupiny z ÌzenÈ p i VOP se podìleli na v bïru objekt nutn ch pro obranu st tu a zpracov nì dokumentace vztahujìcìch se k infrastruktu e elektronick ch komunikacì. Za oblast p sobnosti adu a dle ÑSeznamu opat enì pro N rodnì systèm reakce na krizeì byly aktualizov ny a v poûadovanèm termìnu na Ministerstvo obrany»r odesl ny ÑKatalogovÈ listyì. St l dosaûitelnost Ëlena st ednìho krizovèho öt bu, vëetnï plnïnì kol stanoven ch tìmto öt bem byla urëen mi z stupci adu pravidelnï zajiöùov na. V mïsìci b eznu 2006 se z stupci»t podìleli na p ÌpravÏ, provedenì a vyhodnocenì mezin rodnìho cviëenì NATO CMX V r mci hospod sk ch opat enì pro krizovè stavy (HOPKS) a na z kladï û dosti Spr vy st tnìch hmotn ch rezerv, zpracoval ad podkladovè materi ly za oblast elektronick ch komunikacì do ÑMetodick ch pokyn pro p Ìpravu a realizaci regulaënìch opat enì v systèmu HOPKSì, kterè slouûì jako metodick pom cka pro pot eby org n krizovèho ÌzenÌ na krajìch. ad plnil rovnïû koly plynoucì z ÑN rodnìho akënìho pl nu boje proti terorismuì, zejmèna v souëinnosti s ministerstvy vnitra a obrany, u nichû byl potvrzen z jem o vyuûìv nì vybran ch v sledk zjiötïn ch p i monitorov nì kmitoëtovèho spektra a dodrûov nì pravidel r diovèho provozu.

42 V roënì zpr va»eskèho telekomunikaënìho adu za rok Mezin rodnì aktivity»t v roce 2006 S plnïnìm povinnostì zakotven ch regulaënìm r mcem pro sìtï a sluûby elektronick ch komunikacì z roku 2002 a v souvislosti s projedn v nìm jeho revize i celè ady dalöìch kol souvisela i Ëast z stupc adu na zased nìch Skupiny nez visl ch regul tor (IRG), Skupiny evropsk ch regul tor (ERG), KomunikaËnÌho v boru (COCOM), Skupiny pro politiku r diovèho spektra (RSPG), V boru pro r diovè spektrum (RSC) a V boru pro posuzov nì shody a kontrolu trhu telekomunikaënìch za ÌzenÌ (TCAM). 2.1 Mezin rodnì spolupr ce na rovni sdruûenì regulaënìch org n Skupina nez visl ch regul tor (IRG Independent Regulators Group) nenì souë stì struktur EU, sdruûuje vöak n rodnì regulaënì org ny evropsk ch st t a umoûúuje jim sdìlet zkuöenosti a zab vat se ot zkami spoleënèho z jmu p i rozvoji evropskèho trhu elektronick ch komunikacì. ad jako Ëlen IRG vyuûìv tyto zkuöenosti p i regulaci ËeskÈho trhu elektronick ch komunikacì a p i zpracov nì n vrh a stanovisek k p ipravovan m legislativnìm opat enìm. Z stupci adu se nap. podìleli na p ÌpravÏ n vrh k Revizi regulaënìho r mce z roku 2002 pro odvïtvì elektronick ch komunikacì (tzv. ÑRF Review 2006ì). ad se rovnïû podìlel na Ëinnosti Skupiny evropsk ch regul tor (ERG European Regulators Group), poradnìho org nu EK, kter v roce 2006 probìhala podle pracovnìho programu ERG, uve ejnïnèho pod n zvem ÑWork Programme 2006ì na internetov ch str nk ch ERG. Nap. nutnost zjednoduöenì p ezkumu relevantnìch trh a zvl ötï revize jejich seznamu vy stila v pod nì n vrhu novèho DoporuËenÌ EvropskÈ komise o relevantnìch trzìch produkt a sluûeb v sektoru elektronick ch komunikacì s potenci lnì pot ebou regulace ex ante. V pr bïhu celèho roku 2006 se konala pravidelnï spoleën plen rnì zased nì IRG/ERG, kter ch se z ËastÚoval p edseda Rady adu a kde hlavnìmi tèmaty jedn nì byly ot zky spojenè s probìhajìcì revizì RegulaËnÌho r mce pro sìtï a sluûby elektronick ch komunikacì, tedy zejmèna p Ìprava revidovan ch smïrnic a s nimi souvisejìcìch p edpis. D le byla diskutov na aktu lnì tèmata rozvoje nov ch sìtì a sluûeb a jejich regulace, jako sìtì na b zi IP, mezin rodnìho roamingu, problematika oligopolnìch trh, budoucì role IRG/ERG a n plú PracovnÌho programu na rok Spolupr ce v r mci EvropskÈ komise Na jedn nìch KomunikaËnÌho v boru p i EK (COCOM Communication Committee) se z stupci adu podìleli spoleënï se z stupci Ministerstva informatiky»r na p ÌpravÏ dokument EvropskÈ komise z pohledu legislativnìho poradnìho org nu. KromÏ v öe uveden ch tèmat byla projedn v na i dalöì tèmata a n vrhy p Ìsluön ch opat enì jako nap. boj proti nevyû danèmu u (spam) a vyhrazenì vnitrost tnìho ËÌselnÈho rozsahu 116 pro harmonizovan ËÌsla harmonizovan ch sluûeb se soci lnì hodnotou. Skupina pro politiku r diovèho spektra (RSPG Radio Spectrum Policy Group) je poradnìm org - nem EK ve strategick ch ot zk ch uûitì r diovèho spektra. Jedn nì RSPG se ËastnÌ i z stupci adu. HlavnÌmi tèmaty byly ot zky spojenè s vyuûitìm digit lnì dividendy ( spory spektra v d sledku digitalizace), jejìm dopadem na politiku spektra, rozvojem multimedi lnìch sluûeb vë. mobilnìch, koordinovan m uûitìm spektra pro vïdeckè Ëely a hlavnìmi cìli p Ìpravy SvÏtovÈ radiokomunikaënì konference. Dokumenty p ijatè RSPG majì formu Stanovisek RSPG a jsou zve ejnïna na internetov ch str nk ch RSPG. V bor pro r diovè spektrum (RSC Radio Spectrum Committee) je poradnìm org nem EK, kter navrhuje opat enì smï ujìcì k harmonizovanèmu a efektivnìmu vyuûitì r diovèho spektra v EU. ad je v RSC zastoupen od jeho z ÌzenÌ. K nejv znamnïjöìm ot zk m, kter mi se RSC zab val v roce 2006 pat ily nap. ot zky poskytov nì mobilnìch sluûeb v p smech MHz a MHz zaloûenè na pouûitì druûic vë. tzv. zemsk ch doplúkov ch komponent, harmonizace pouûìv nì za ÌzenÌ kr tkèho dosahu, harmonizace podmìnek pro zav dïnì za ÌzenÌ r diovè identifikace (RFID) a zav dïnì ultraöirokop smov ch systèm (UWB), kterè majì umoûnit zejmèna bezdr tovè propojenì za ÌzenÌ a p enos velk ch objem dat na kr tkè vzd lenosti. N vrhy vych zely z technick ch eöenì p ipraven ch CEPT na z kladï mand t udïlen ch EK. Pr bïûn revize zav dïnì RozhodnutÌ EK z oblasti r diovèho spektra uk zala, ûe vöechna Ëinn rozhodnutì EK mïlo zavedeno teprve 6 Ëlensk ch st t. DÌky pr bïûnèmu promìt nì vydan ch rozhodnutì EK do opat enì vyd van ch adem, byla jednìm z nich i»esk republika. V bor pro posuzov nì shody a kontrolu trhu telekomunikaënìch za ÌzenÌ (TCAM Telecommunication Conformity Assessment and Market Surveillance Committee) a jeho pracovnì skupiny se zab vajì ot zkami podmìnek provozu a p Ìstupu na trh pro koncov telekomunikaënì a r diov za ÌzenÌ v n vaznosti na smïrnici 5/1999/ES. ad je zastoupen ve v boru a jeho z stupci se ËastnÌ i jedn nì pracovnìch skupin. V roce 2006 bylo v znamn m pokrokem rozöì enì skupin v robk se sjednocen mi parametry, kterè nemajì û dn n rodnì omezenì a majì proto p Ìstup na trhy vöech Ëlensk ch zemì EU a eöenì zamezenì pouûìv nì odcizen ch mobilnìch telefon. K tèto ot zce byl»t v noru 2006 uspo d n mezin rodnì semin.

43 42»esk telekomunikaënì ad se sìdlem Sokolovsk 219, Praha Mezin rodnì telekomunikaënì unie (ITU) V roce 2006 pat ily k v znamn m ud lostem ITU Konference vl dnìch zmocnïnc (KVZ-06), SvÏtov konference pro rozvoj telekomunikacì (WTDC- 06) a Region lnì radiokomunikaënì konference 2006 (RRC-06). PokraËovaly p Ìpravy na SvÏtovou radiokomunikaënì konferenci 2007 (WRC-07). Do ËinnostÌ ITU byl ad zapojen od zastoupenì v Ëinnosti org n ITU v r mci reprezentace ËeskÈ telekomunikaënì spr vy aû po zapojenì expert v Ëinnosti studijnìch skupin Sektoru radiokomunikacì ITU (ITU-R), nap. SG 6 (rozhlasovè sluûby), SG 8 (pohyblivè, radiovèho urëov nì, amatèrskè a souvisejìcì druûicovè sluûby) a dalöìch. Vedle jiû v kapitole I. zmiúovanè Konference vl dnìch zmocnïnc ITU (KVZ-06), se tedy jednalo p edevöìm o n sledujìcì aktivity. SvÏtov konference pro rozvoj telekomunikacì (WTDC-06) se uskuteënila v Doha (Katar). V jejìm pr bïhu byly diskutov ny zpr vy o v voji v telekomunikacìch v uplynulèm obdobì a byla zhodnocena implementace akënìho pl nu p ijatèho na minulè svïtovè konferenci pro rozvoj telekomunikacì v Istanbulu v roce HlavnÌm v stupem konference je nov AkËnÌ pl n, zamï en na vytv enì p ÌznivÈho regulaënìho prost edì pro rozvoj telekomunikacì a na vyrovn nì rozdìl ve vyuûìv nì digit lnì technologie ve vyspïl ch a rozvojov ch zemìch. Aktivity AkËnÌho pl nu vych zì ze strategickèho pl nu, cìl a priorit Sektoru ITU pro rozvoj telekomunikacì (ITU-D) a jsou do nïj zahrnuty i koly vypl vajìcì z Ëasti ITU na implementaci z vïr SvÏtovÈho summitu o informaënì spoleënosti (WSIS), tzn. éenevskèho akënìho pl nu a TuniskÈ agendy. Region lnì radiokomunikaënì konference (RRC-06) byla vyvrcholenìm z mïru evropsk ch zemì revidovat dosavadnì dohody, stanovit nov pravidla a umoûnit tak realizaci p echodu na digit lnì rozhlasovè a televiznì vysìl nì. RRC-06 nav zala na prvnì Ë st konference RRC-04, konanè v roce P ijala novè kmitoëtovè pl ny a pravidla jejich implementace pro oblast zahrnujìcì Evropu, Afriku a Ë st Asie. ad na z kladï zmocnïnì zastupoval na RRC-06 Ëeskou telekomunikaënì spr vu. V sledkem procesu dlouhodobè p Ìpravy a koordinace postupu zemì v r mci CEPT, dvou a vìcestrann ch jedn nì bylo p ijetì pl nu, kter tvo Ì z klad pro technickou realizaci p echodu na digit lnì vysìl nì v»eskè republice. Zased nì Rady ITU, kter je ÌdÌcÌm org nem mezi zased nìmi Konference vl dnìch zmocnïnc, soust edilo svoji pozornost na p Ìpravu zased nì Konference vl dnìch zmocnïnc (Antalya, 2006). Na program jedn nì byly proto za azeny body z oblastì jako obecn politika organizace, strategickè, finanënì a operaënì pl ny gener lnìho sekretari tu a vöech sektor ITU, zpr vy pracovnìch skupin Rady, n vrhy zmïn z kladnìch i pracovnìch dokument ITU, finanënì ot zky, person lnì ot zky, informace o aktivit ch ITU, zased nì v r mci ITU v p ÌötÌm obdobì aj. Rada se rovnïû zab vala v sledky nebo p Ìpravou dalöìch v znamn ch konferencì po dan ch v r mci ITU v letech (SvÏtovÈho summitu o informaënì spoleënosti v roce 2005, SvÏtovÈ konference pro rozvoj telekomunikacì v roce 2006, Region lnì radiokomunikaënì konference v roce 2006 a SvÏtovÈ radiokomunikaënì konference v roce 2007). Zased nì PoradnÌ komise Sektoru pro rozvoj telekomunikacì (TDAG) bylo zamï eno na p Ìpravu SvÏtovÈ konference pro rozvoj telekomunikacì v roce Byl projedn n n vrh StrategickÈho pl nu a AkËnÌho pl nu Sektoru ITU pro rozvoj telekomunikacì (ITU-D) na obdobì let Byla provedena anal za v sledk SvÏtovÈho summitu o informaënì spoleënosti (WSIS) a region lnìch p Ìpravn ch zased nì k SvÏtovÈ konferenci pro rozvoj telekomunikacì (WTDC-06) a koly vypl vajìcì k zajiötïnì pro ITU zaëlenïna do textu n vrhu AkËnÌho pl nu. Byly projedn ny a up esnïny n vrhy revizì rezolucì WTDC k pracovnìm metod m ITU-D, posouzen n vrh struktury a organizace WTDC-06 a diskutov ny z vïry SvÏtovÈho sympozia regul tor organizovanèho v r mci ITU. KromÏ toho byly na programu jedn nì ot zky souvisejìcì s bïûn mi aktivitami adu ITU vyuûìv nì ednìch jazyk, informace o Ëinnosti region lnìch zastoupenì, stav a dalöì postup p i realizaci OperaËnÌho pl nu na rok 2006 aj. PoradnÌ komise pro standardizaci v telekomunikacìch ITU (TSAG). Zased nì PoradnÌ komise Sektoru ITU pro standardizaci telekomunikacì (ITU-T) zamï ilo svoji pozornost, kromï obvykl ch ot zek souvisejìcìch s bïûnou ËinnostÌ v r mci ITU-T, na p Ìpravu sektoru ke Konferenci vl dnìch zmocnïnc (Antalya, 2006), na stav realizace v sledk SvÏtovÈho shrom ûdïnì pro standardizaci v telekomunikacìch v roce 2004 (WTSA- 04) a na v sledky Ëinnosti v r mci studijnìch skupin ITU-T. Mimo dn pozornost byla vïnov na urychlenì procesu vypracov nì doporuëenì ITU-T a zv öenì transparence standardizaënìho procesu v r mci ITU tak, aby ITU-T, jako vedoucì standardizaënì organizace v oblasti telekomunikacì, mohl operativnï reagovat na aktu lnì pot eby trhu elektronick ch komunikacì a pot eby rozvojov ch zemì. 2.4 DalöÌ mezin rodnì aktivity Evropsk konference poötovnìch a telekomunikaënìch spr v (CEPT) ad se v r mci svï en ch kompetencì ËastnÌ na Ëinnostech CEPT jak v r mci vrcholnèho org nu tèto organizace, tak v jejìch komisìch a pracovnìch skupin ch zamï en ch na koordinaci a harmonizaci elektronick ch komunikacì v evropsk ch zemìch.

44 V roënì zpr va»eskèho telekomunikaënìho adu za rok V bor pro elektronickè komunikace (ECC) HlavnÌ n plú Ëinnosti V boru pro elektronickè komunikace (ECC) byla kromï vlastnìch aktivit soust edïna i v jeho pracovnìch skupin ch WG RRC-06 (skupiny ustavenè pro p Ìpravu na konferenci RRC- 06), ve st l ch pracovnìch skupin ch WG FM (Frequency Management), WG SE (Spectrum Engineering) a WG RA (Regulatory Affairs). Z stupci adu se podìleli na pr ci uveden ch org n, na p ÌpravÏ jimi zpracov van ch harmonizaënìch dokument CEPT (Decisions, Recommendations, Reports) a zav dïnì regulaënìch opat enì. Do tïchto pracì se promìtajì v sledky prov dïn ch studiì nov ch technologiì a zp sob sdìlenì kmitoëtovèho spektra radiokomunikaënìmi sluûbami a jejich aplikacemi a jsou zpracov v ny na z kladï vlastnìch podnït nebo na z kladï mand t udïlen ch EK.»innost Komise CEPT pro ITU a jejìch pracovnìch skupin byla zamï ena na p Ìpravu delegacì CEPT na zased nì Rady ITU a na p Ìpravu spoleën ch evropsk ch stanovisek k programu jedn nì svïtov ch konferencì po dan ch v r mci ITU. Ke SvÏtovÈ konferenci pro rozvoj telekomunikacì (WTDC-06) bylo projektov m t mem PT WTDC-06 vypracov no 9 n vrh a ke Konferenci vl dnìch zmocnïnc (KVZ- 06) projektov m t mem PT KVZ n vrh stanovisek (tzv. ECP European Common Proposal) k ot zk m spoleënèho z jmu Ëlen CEPT a ada instrukcì k dalöìm bod m programu jedn nì. N vrhy, kterè zìskaly dostateënou podporu byly p ijaty KomisÌ, p edloûeny k podpisu Ëlen m CEPT a zasl ny gener lnìmu tajemnìkovi ITU jako p ÌspÏvky Ëlen CEPT k jedn nì p ÌsluönÈ konference. SpoleËn m postupem delegacì CEPT, koordinovan m i v pr bïhu konferencì podle aktu lnì situace, se v naprostè vïtöinï p Ìpad poda ilo prosadit evropskè z jmy do z vïr a v sledk jak WTDC-06 tak KVZ-06. Evropsk institut pro telekomunikaënì normy (ETSI) ETSI p sobì v trojici normotvorn ch organizacì (CEN, CENELEC, ETSI), sdruûen ch v ESO (European Standards Organization). ETSI zast v d leûitou roli v evropskèm systèmu regulace zejmèna se zamï enìm na technickè parametry v robk a podmìnky jejich p Ìstupu na trh.»innosti ETSI jsou prov - z ny s Ëinnostmi EK a CEPT, jejichû harmonizaënì dokumenty p ech zì na koncepci, kdy p ev ûnï stanovì jen vybranè parametry a dalöì parametry jsou specifikov ny standardem harmonizovanou normou ETSI. Charakter Ëinnosti ETSI tak nap. zahrnuje i eöenì ot zek z oblasti r diovèho spektra. V r mci standardizaënìch ËinnostÌ jsou v stupem pracì ETSI EvropskÈ normy (EN), Normy ETSI (ES), TechnickÈ specifikace (TS), TechnickÈ zpr vy (TR) a DoporuËenÌ ETSI (EG). Z stupce adu se Ëastnil Ëinnosti pracovnì skupiny EGS iniciovanè EK k eöenì ot zky vzniku Seznamu standard podle novèho regulaënìho r mce, jehoû zpracov nì zadala EK mand tem ETSI. Z podnïtu adu byla p ijata koncepce zpracov nì omezenè sady telekomunikaënìch standard. Takto p ipraven Sez-nam standard byl v roce 2006 p ijat a n slednï zve ejnïn v ednìm vïstnìku. ad zastupuje v ETSI Ëeskou telekomunikaënì spr vu, je Ëlenem ETSI v kategorii Ñspr vyì a ËastnÌ se zased nì jeho vrcholnèho org nu Gener lnìho shrom ûdïnì. NATO V r mci mezin rodnìch aktivit se z stupce adu pravidelnï ËastnÌ zased nì kmitoëtovèho podv boru SeveroatlantickÈ aliance (NATO FMSC) i zased nì jeho politickè pracovnì skupiny (FMSC PWG). KmitoËtov podv bor zased v civilnï arm dnìm uspo d nì, tzn., ûe jeho Ëleny jsou z stupci arm dnìch kmitoëtov ch a civilnìch regulaënìch ad. kolem kmitoëtovèho podv boru je koordinovat arm dnì vyuûitì r diov ch kmitoët a zajistit pro arm dy aliance dostateën p Ìstup k r diov m kmitoët m v jednotliv ch Ëlensk ch st tech aliance. KromÏ problematiky vypl vajìcì z harmonizace arm dnìch sek r diovèho spektra, harmonizace r diov ch kmitoët v nov ch Ëlensk ch st tech aliance, kompatibility civilnìho a arm dnìho vyuûitì a provozu specifick ch arm dnìch aplikacì a systèm, pokraëoval v roce 2006 kmitoëtov podv bor v p ÌpravÏ arm dnì pozice NATO k jednotliv m bod m programu SvÏtovÈ radiokomunikaënì konference ITU v roce 2007 (WRC-07). CÌlem je koordinovanï definovat arm dnì z jmy a navrhovat zp soby eöenì, kterè by byly na WRC-07 podporov ny civilnìmi spr vami Ëlensk ch st t a p edch zet tak negativnìm dopad m na pot eby arm d Ëlensk ch st t aliance z hlediska omezenì vyuûitì r diovèho spektra. OdbornÌ pracovnìci adu byli takè v roce 2006 zapojeni do Ëinnosti V boru pro pl nov nì civilnìch komunikacì (CCPC NATO), pracovnìch skupin pro telekomunikace (WGT) a pro poötu (WGP). Z stupci adu se z Ëastnili Plen rnìch zased nì V boru NATO pro pl nov nì civilnìch komunikacì, kterè se uskuteënily ve Slovinsku (duben 2006) a v Bruselu ( Ìjen 2006). Zased nì se zab vala p edevöìm vyuûìv nìm nov ch mobilnìch technologiì vëetnï zahrnutì satelitnìho spojenì, propojitelnosti komunikaënìch sìtì pro Ëely podpory civilnìho nouzovèho pl nov nì NATO, dopady n stupu sìtì novè generace pro vyuûitì civilnìch komunikacì, koordinacì pouûitì r diov ch prost edk v krizov ch situacìch aj.

45 44»esk telekomunikaënì ad se sìdlem Sokolovsk 219, Praha 9 Spolupr ce s ostatnìmi n rodnìmi org ny ad je zapojen do Ëinnosti ResortnÌ koordinaënì skupiny (RKS) ustavenè Ministerstvem informatiky»r v r mci V boru pro EU a souëasnï je spolugestorem v PracovnÌch skupin ch Rady EU. RKS zpracov - v za»eskou republiku r mcovè pozice nebo instrukce k aktu lnï projedn vanè problematice pro jedn nì v r mci PracovnÌ skupiny Rady EU pro telekomunikace a informaënì spoleënost. Nap Ìklad prost ednictvìm RKS bylo p ed v no stanovisko k mezin rodnìmu roamingu za ad a Ministerstvo informatiky»r. Jedn nì o mezin rodnìm roamingu pak probïhlo v RadÏ EU poprvè na ministerskè rovni. Rada se shodla na tom, ûe je nutnè uëinit kroky ke snìûenì cen mezin rodnìho roamingu v EU a podpo ila iniciativu Komise. Dle z vïr diskuse p i jedn nì Rady EU k eöenì tohoto problèmu m ûe napomoci zv öenì transparentnosti tarif, nikoli vöak zcela, tj. ne bez regulace tarif. Regulace vöak nesmì br nit konkurenceschopnosti tïchto trh. Regulace musì b t jasn, jednoduch a pro oper tory musì b t zachov na flexibilita v tvorbï cen. ad se jiû t etìm rokem podìlel na vypracov - nì implementaënì zpr vy EK. Vyd nì tèto zpr vy, v po adì dvan ctè, p edpokl d EK v prvnìm ËtvrtletÌ Soubor ukazatel pro tuto zpr vu zaslal ad EvropskÈ komisi ve spolupr ci s Ministerstvem informatiky»r a»s v z vïru roku Jako kaûd z p edchozìch zpr v i tato souhrnn zpr va pokr v hodnocenè obdobì jednoho roku. Dokumentuje za danè obdobì individu lnì pokrok kaûdè z Ëlensk ch zemì a v celkov ch souvislostech hodnotì trhy elektronick ch komunikacì EU. ad spolupracoval s adem vl dy»eskè republiky a s Ministerstvem zahraniënìch vïcì»r na zabezpeëenì podklad pro vyhodnocenì plnïnì a aktualizaci Souhrnu zb vajìcìch legislativnìch a nelegislativnìch kol ve vztahu»eskè republiky k EU (z kon o elektronick ch komunikacìch, ËÌslovacÌ pl ny, automatizovan systèm pro monitorov nì kmitoëtovèho spektra). Ve spolupr ci s Ministerstvem informatiky»r zabezpeëoval pr ce souvisejìcì s doplúov nìm aktu lnìch informacì do datab zì InformaËnÌho systèmu pro aproximaci pr va (ISAP), spravovanèho adem vl dy»r. ad je gestorem za p edpisy ES z oblasti regulace elektronick ch komunikacì. DvoustrannÈ a vìcestrannè mezin rodnì styky ZamÏstnanci»T absolvovali v pr bïhu roku 2006 adu jedn nì s pracovnìky telekomunikaënìch spr v sousednìch zemì p i prov dïnì kmitoëtov ch koordinacì, p i pracovnìch setk nìch a konzultaënìch jedn nìch na pracoviötìch regulaënìch org n Slovenska, NÏmecka, Rakouska a Polska. TelekomunikaËnÌ ad SlovenskÈ republiky (T SR) zorganizoval jedn nì vedoucìch pracovnìk adu a T SR k v mïnï zkuöenostì z ËinnostÌ obou regul tor, nap. p i anal z ch trh, procesech digitalizace rozhlasovèho a televiznìho vysìl nì, v konu st tnì inspekce, spr vnìch ÌzenÌ aj. Z mezin rodnìch jedn nì uskuteënïn ch v adu je moûno uvèst nap. jedn nì, kter byla zprost edkov na poradcem EvropskÈ komise pro p edstavitele ChorvatskÈ telekomunikaënì agentury. CÌlem bylo umoûnit jim zìskat bïhem studijnìho pobytu v»eskè republice aktu lnì informace a poznatky v r mci p Ìpravy Chorvatska na vstup do EU, zamï enè nap. na oblast anal z trh a regulace sìtì a sluûeb elektronick ch komunikacì vë. ukl d nì n pravn ch opat enì. VedenÌ adu takè p ijalo delegaci z jiûnì Koreje sloûenou ze z stupc institucì z oblasti informaënìch technologiì. Strany se vz jemnï informovaly o situaci v obou zemìch z hlediska rozvoje informaënìch technologiì, stavu zav dïnì vyspïl ch technologiì, poskytov nì nov ch sluûeb elektronick ch komunikacì a o ot zk ch regulace trhu elektronick ch komunikacì.

46 V roënì zpr va»eskèho telekomunikaënìho adu za rok Kapitola III. INFORMACE O POTÿEBÃ PÿIJETÕ NOV CH PÿEDPISŸ NEBO NOVEL ST VAJÕCÕCH PÿEDPISŸ 1. ElektronickÈ komunikace 1.1 Pot eba novely z kona o elektronick ch komunikacìch Dne 15. b ezna 2006 byla p ijata smïrnice EvropskÈho parlamentu a Rady 2006/24/ES o uchov v nì daj vytv en ch nebo zpracov van ch v souvislosti s poskytov nìm ve ejnï dostupn ch sluûeb elektronick ch komunikacì nebo ve ejn ch komunikaënìch sìtì a o zmïnï smïrnice 2002/58/ES. Tato smïrnice novï upravuje pravidla zpracov nì, uchov v nì a p ed v nì provoznìch a lokalizaënìch daj vytv en ch p i pouûìv nì sluûeb elektronick ch komunikacì a prov dïnè poskytovateli tïchto sluûeb a provozovateli sìtì elektronick ch komunikacì, a to s ohledem na pot ebu zachov vat ochranu osobnìch daj, pr vo na soukromì a v neposlednì adï tèû pro zajiötïnì volnèho pohybu osobnìch daj ve SpoleËenstvÌ. KromÏ v öe uvedenè transpoziënì zmïny z kona o elektronick ch komunikacìch i nad le p etrv v pot eba dìlëì novelizace tohoto z kona, kter by odstranila nïkterè problèmovè ot zky a v praxi p etrv vajìcì p ek ûky t kajìcì se jednotliv ch oblastì pravy z kona o elektronick ch komunikacìch. Mezi pot ebnè moûno adit nap Ìklad pravu Ë sti spr vy kmitoëtovèho spektra, kde se vedle ot zky zajiötïnì p echodu a dalöìho rozvoje digit lnìho televiznìho vysìl nì jevì jako nezbytnè posìlenì institut vedoucìch k zajiötïnì efektivnìho vyuûìv nì r diov ch kmitoët, zejmèna pokud jde o udïlov nì, p evod a odnìm nì p ÌdÏl r diov ch kmitoët, pop. dalöìch opat enì v tomto smyslu. RovnÏû v oblasti univerz lnì sluûby se ukazuje pot eba pravy st vajìcì pr vnì pravy, a to zejmèna pokud jde o problematiku financov nì univerz lnì sluûby. Na z kladï zhodnocenì proces prvnìch anal z relevantnìch trh byly identifikov ny pr vnì problèmy zejmèna pokud jde o ukl d nì povinnostì subjektu s v znamnou trûnì silou a jejich p Ìpadn ch zmïn v pr bïhu obdobì mezi jednotliv mi anal zami. Praxe d le jako nedostateënou ukazuje tèû pr vnì pravu oblasti rozhodov nì spor podle ß 127 z kona o elektronick ch komunikacìch mezi osobami vykon vajìcìmi komunikaënì Ëinnosti pokud jde o moûnosti adu takovè spory fakticky rozhodovat. V neposlednì adï by novela z kona o elektronick ch komunikacìch mïla tèû eöit doplnïnì skutkov ch podstat spr vnìch delikt a p estupk za poruöenì nïkter ch povinnostì stanoven ch z konem o elektronick ch komunikacìch, jejichû neplnïnì nenì v souëasnè dobï v d sledku jejich absence postihov no. Aktu lnï pak, v souvislosti s p ijìm nìm nïkter ch nov ch na ÌzenÌ EvropskÈho parlamentu a Rady, vyvstala pot eba zajistit jednoznaënè a z hlediska pr vnìho du»eskè republiky nezpochybnitelnè opr vnïnì adu podle takov ch p Ìmo aplikovateln ch pr vnìch p edpis SpoleËenstvÌ postupovat, jejich plnïnì jin mi subjekty vym hat a p ÌpadnÈ neplnïnì tèû sankcionovat. Vedle tïchto nejz sadnïjöìch oblastì, kterè pot ebujì podstatnè zmïny souëasnè pr vnì pravy jde d le o drobnè pravy, vïtöinou legislativnï technickèho charakteru. 1.2 Pot eba vyd nì prov dïcìch p edpis k z konu o elektronick ch komunikacìch S pravou pr vnìho r mce elektronick ch komunikacì souvisì rovnïû pot eba dokonëit vyd nì i zb vajìcì Ë sti prov dïcìch pr vnìch p edpis k tomuto z konu: na ÌzenÌ vl dy podle ß 99 odst. 11 z kona o elektronick ch komunikacìch, kter m se stanovì org ny, kterè jsou opr vnïny p edkl dat seznamy za azen ch uûivatel a jejich aktualizaci, a v öe hrady za za azenì a vedenì uûivatele v datab zi za azen ch uûivatel, zp sob jejich p edkl d nì a zajiötïnì povinnosti preferenënìch schèmat podle ß 99 odst. 7 z kona o elektronick ch komunikacìch, vyhl öka podle ß 16 odst. 1 z kona o elektronick ch komunikacìch, kterou se stanovì Pl n p idïlenì kmitoëtov ch p sem (v p sobnosti Ministerstva informatiky»r), vyhl öka podle ß 29 odst. 4 z kona o elektronick ch komunikacìch, kterou se stanovì

47 46»esk telekomunikaënì ad se sìdlem Sokolovsk 219, Praha 9»ÌslovacÌ pl ny (v p sobnosti Ministerstva informatiky»r), vyhl öka podle ß 33 odst. 5 z kona o elektronick ch komunikacìch, kterou se stanovì v öe a zp sob hrady n klad za z ÌzenÌ a vedenì datab ze podle ß 33 odst. 4 pìsm. a) z kona o elektronick ch komunikacìch (v p sobnosti»t ), vyhl öka podle ß 33 odst. 10 z kona o elektronick ch komunikacìch, kterou se stanovì rozsah, forma a zp sob p ed v nì daj podle ß 33 odst. 3, formu a zp sob vedenì datab ze podle ß 33 odst. 4 pìsm. a), formu a zp sob p ed v nì daj podle ß 33 odst. 4 pìsm. b) a ß 33 odst. 6 z kona o elektronick ch komunikacìch (v p sobnosti Ministerstva informatiky»r, ve spolupr ci s Ministerstvem vnitra»r), vyhl öka podle ß 99 odst. 12 z kona o elektronick ch komunikacìch, kterou se stanovì provoznï-technickè d vody, na z kladï, kter ch je moûnè odmìtnout za azenì uûivatele do mezin rodnìho nebo n rodnìho preferenënìho schèmatu, lh ty jeho realizace, rozsah a form t dat a zp sob vedenì datab ze za azen ch uûivatel (v p sobnosti Ministerstva informatiky»r). 2. PoötovnÌ sluûby V pr bïhu roku 2006 byly na rovni EvropskÈ komise zah jeny pr ce na revizi smïrnice EvropskÈho parlamentu a Rady 97/67/ES o spoleën ch pravidlech pro rozvoj vnit nìho trhu poötovnìch sluûeb SpoleËenstvÌ a zvyöov nì kvality sluûby. Z mïrem tèto Ëinnosti je novè nastavenì podmìnek pro plnè otev enì trhu poötovnìch sluûeb do roku 2009 (p edpokl d se od 1. ledna 2009). V tèto souvislosti bude t eba p ijmout p Ìsluönou novelu z kona o poötovnìch sluûb ch nebo v p ÌpadÏ vïtöìho rozsahu zmïn zcela nov z kon, kter by problematiku poötovnìch sluûeb upravoval v souladu s takovou smïrnicì. 3. Digitalizace TV vysìl nì SouËasn pr vnì prava digitalizace TV vysìl nì je zaloûen na principu dobrovolnèho p istoupenì provozovatel televiznìho vysìl nì k procesu digitalizace, avöak ne eöì problematiku vynutitelnosti takovèho postupu ze strany st tu v p ÌpadÏ, ûe tyto subjekty nebudou mìt z jem k digitalizaci p istoupit v bec nebo v pot ebn ch termìnech. spïönost zah jenì a dokonëenì procesu digitalizace je v z na na maxim lnì spolupr ci ze strany vöech dotëen ch subjekt. NenÌ proto moûnè, aby zah jenì Ëi pr bïh digitalizace byl z visl na moment lnìm rozhodnutì nïkterèho z tïchto subjekt. Z uvedenèho d vodu platì, ûe faktick proces p echodu zemskèho analogovèho televiznìho vysìl nì na zemskè digit lnì televiznì vysìl nì nebude moci zapoëìt d Ìve, neû budou pr vnï k dispozici (budou pr vnï uvolnïny) vöechny r diovè kmitoëty pot ebnè pro zah jenì a rozvoj digit lnìch sìtì elektronick ch komunikacì, a neû budou vy eöeny nïkterè dalöì ot zky s postupem digitalizace zce souvisejìcì. Ve vztahu k naplnïnì procesu digitalizace se proto jako zcela nezbytnè jevì p ijetì takovè pr vnì pravy, kter by byla zaloûena na eöenì n sledujìcìch problèmov ch okruh : zajiötïnì ÑvracenÌì analogov ch kmitoët, kterè jsou v souëasnè dobï vyuûìv ny pro zemskè analogovè öì enì televiznìho vysìl nì. DosavadnÌ v voj potvrzuje, ûe dotëenè podnikatelskè subjekty (nïkte Ì komerënì provozovatelè TV), se bez dalöìho nehodlajì do procesu p echodu na digit lnì vysìl nì zapojit tak, aby tento proces mohl b t co nejrychleji a p itom co nejöetrnïji k div ckè ve ejnosti realizov n; jednoznaënè stanovenì v znamu nïkter ch pojm pouûìvan ch praxì v souvislosti s provozov nìm televiznìho vysìl nì a jeho öì enìm prost ednictvìm sìtì elektronick ch komunikacì, kdyû dosavadnì praxe ukazuje, ûe jak st tnì org ny, tak dotëenè subjekty vnìmajì a interpretujì rozdìlnï nïkterè klìëovè pojmy. Z d vodu zamezenì sporn ch okamûik p i realizaci procesu p echodu je t eba jednoznaënï v znam tïchto pojm stanovit pr vnìm p edpisem; uloûenì povinnostì zah jit digit lnì vysìl nì provozovatel m televiznìho vysìl nì tak, aby mohlo b t bez problèm p istoupeno k vypìn nì zemskèho analogovèho televiznìho vysìl - nì v urëitè zemnì oblasti; uloûenì povinnostì budovat sìtï elektronick ch komunikacì, dalöìm z ËastnÏn m subjekt m, zejmèna oper tor m vysìlacìch sìtì s tìm, aby tito zahajovali provozov nì sìtì procesem podle technickèho pl nu p echodu a v rozsahu poûadavk provozovatel televiznìho vysìl nì; region lnì a mìstnì televiznì vysìl nì, kterè je t eba eöit v souvislosti se zmïnou vysìlacìch prost edk (p echod z analogovè na digit lnì formu vysìl nì), a novï upravit zemnì rozsah vysìl nì provozovatel region lnìho a mìstnìho televiznìho vysìl nì; poëet kompenzaënìch licencì, kdyû z technickèho hlediska je v obdobì do plnèho vypnutì analogovèho vysìl nì omezen poëet programov ch pozic, coû je t eba zohlednit p i stanovenì poëtu tzv. kompenzaënìch licencì k provozov nì TV ve standardnì kvalitï obrazu. SouËasnÏ je t eba mìt na z eteli, ûe p Ìpadn m vznikem pr va ke ÑkompenzaËnÌm licencìmì nesmì b t naruöena hospod sk soutïû na trhu;

48 V roënì zpr va»eskèho telekomunikaënìho adu za rok hrada nïkter ch n klad spojen ch s technick mi zmïnami na jiû vybudovan ch za ÌzenÌch tak, ûe se ËelnÏ a efektivnï vynaloûenè n klady spojenè se zmïnou technick ch prost edk öì enì televiznìho vysl nì se uhradì oper tor m sìtì elektronick ch komunikacì z radiokomunikaënìho Ëtu; zajiötïnì doprovodnè informaënì kampanï, kter musì b t provedena v dostateënèm p edstihu p ed faktick m zah jenìm procesu p echodu v p ÌsluönÈ zemnì oblasti, musì b t kvalitnì co do poskytovan ch informacì a rovnïû musì b t zohlednïna jejì forma tak, aby tato kampaú byla dostupn opravdu kaûdèmu obëanovi; stanovenì sankcì za poruöenì povinnostì a kompetence st tnìch org n k jejich ukl - d nì a vym h nì, protoûe budou-li pr vnìm p edpisem stanovov ny povinnosti, je zcela nezbytnè urëit k zajiötïnì jejich plnïnì tèû odpovìdajìcì sankce a souëasnï spr vnì ad p Ìsluön ke kontrole plnïnì takov ch povinnostì, pop. k ukl d nì a vym h nì sankcì za jejich poruöenì; eöenì p Ìpadn ch spor mezi oper tory vysìlacìch sìtì a provozovateli televiznìho vysìl nì, kdyû dosavadnì pr vnì prava neobsahuje v slovnou povinnost podnikatele poskytujìcìho tuto sluûbu elektronick ch komunikacì vyhovït poûadavku na uzav enì takovè smlouvy ze strany p ÌsluönÈho provozovatele televiznìho vysìl nì; zajiöùûov nì EPG, protoûe elektronick programov pr vodce (EPG) je nezbytnou souë stì zemskèho digit lnìho televiznìho vysìl nì, je stanovov nì povinnostì spojen ch s EPG t eba uvèst do souladu s stavnìmi principy ukl d nì povinnostì toliko na z kladï z kona a v jeho mezìch; zmocnïnì pro obsah TPP, aby jiû existujìcì zmocnïnì»t k vyd nì TechnickÈho pl nu p echodu (TPP) bylo upraveno i k provedenì jeho aktualizace za Ëelem konkretizace povinnostì, jejichû pr vnì zakotvenì je navrhov no v öe.

49 48 Kapitola IV.»esk telekomunikaënì ad se sìdlem Sokolovsk 219, Praha 9 ORGANIZACE A ZEBEZPE»ENÕ»INNOSTÕ»T 1. V sledky hospoda enì»t Z kon o st tnìm rozpoëtu na rok 2006 stanovil adu z vaznè ukazatele, jejichû p ehled je uveden v tabulce v p Ìloze Ë. 8 tèto Zpr vy. Z p ehledu je z ejmè, ûe vöechny z vaznè ukazatele ad dodrûel. Pro informaci je v p Ìloze Ë. 9 tèto zpr vy uveden i rozpis schv lenèho st tnìho rozpoëtu na rok 2007 ukazatele kapitoly 328»esk telekomunikaënì ad. 1.1 HodnocenÌ plnïnì ukazatel kapitoly 328»T za rok 2006 P Ìjmy celkem Za sledovanè obdobì byl rozpoëet p Ìjm p ekroëen o ,76 tis. KË, tj. plnïnì na 116,37 % v celkovèm objemu ,76 tis. KË. Toto ovlivnil p edevöìm v bïr poplatk za vyuûìv nì r diov ch kmitoët (56,99 % z celkovèho objemu), jejichû v öe je stanovena pro jednotlivè uûivatele na ÌzenÌm vl dy Ë. 154/2005 Sb., o stanovenì v öe a zp sobu v poëtu poplatk za vyuûìv nì r diov ch kmitoët a ËÌsel. P ev ûn Ë st celkovèho objemu vybran ch poplatk je za vyuûìv nì r diov ch kmitoët oper tory mobilnìch sìtì. DalöÌ Ë st p Ìjm (34,64 %) p ipad na spl tku poplatku za licenci UMTS od mobilnìho oper tora Vodafone Czech Republic, a.s., ve v öi tis. KË, kterou byl povinen uhradit do T etì Ë st p Ìjm (8,30 %) p ipad na poplatky za p idïlen ËÌsla vybìran rovnïû podle na ÌzenÌ vl dy Ë. 154/2005 Sb. Zb vajìcì Ë st p Ìjm (0,07 %) p ipad na ostatnì p Ìjmy majìcì charakter p ev ûnï nahodil ch p Ìjm, u kter ch nelze stanovit rozpoëet. V porovn nì se skuteënostì minulèho roku jsou dosaûenè p Ìjmy niûöì o ,01 tis. KË, a to p edevöìm z d vodu tvorby radiokomunikaënìho Ëtu (d le jen ÑR ì) podle na ÌzenÌ vl dy Ë. 153/2005 Sb., o stanovenì zp sobu a v öe tvorby prost edk R a zp sobu jejich Ëerp nì, kterè nabylo Ëinnost dnem 1. kvïtna Do R se p ev dïjì rozpoëtovè p Ìjmy odpovìdajìcì 6 % z vybran ch poplatk za vyuûìv nì r diov ch kmitoët. Za rok 2006 to bylo ,48 tis. KË. Podle rozpoëtovè skladby je 99,93 % dosaûen ch p Ìjm za Ëtov no na poloûce 2111 P Ìjmy vypl vajìcì z vlastnì Ëinnosti. Zbyl Ë st 0,07 % p Ìjm m charakter p ev ûnï nahodil ch p Ìjm. KromÏ p Ìjm vypl vajìcìch z pron jmu majetku (mìstnost pro spr vce budovy v SokolovskÈ ulici v Praze) se nahodilè p Ìjmy skl dajì z p Ìjm, kterè se nerozpoëtujì. Jde p edevöìm o roky z bankovnìch Ët, p Ìjmy z prodeje nepot ebnèho resp. vy azenèho neinvestiënìho i investiënìho majetku, z pojistn ch n hrad, dobropis v daj z minul ch let a z p evodu z statku depozitnìho Ëtu po vy Ëtov nì mezd a pojistnèho za prosinec 2005 na zvl ötnì p Ìjmov Ëet. ad ve sledovanèm obdobì 2006 neobdrûel û dnè p Ìjmy z rozpoëtu EU. V daje celkem Schv len rozpoëet tohoto souhrnnèho ukazatele byl v pr bïhu roku 2006 upravov n t emi RO podlèhajìcìm souhlasu MF. CelkovÏ byly v daje adu zv öeny za rok 2006 o 458 tis. KË, z toho RO s ËinnostÌ od 18. Ërvence 2006 byly zv öeny v daje o 524 tis. KË, z toho 388 tis. KË bylo urëeno na posìlenì ukazatele ostatnì platby za provedenou pr ci z d vodu zmïny platovè z kladny pro rok 2006, ze kterè se odvìjì odmïúov nì Ëlen Rady adu a 136 tis. KË na zv öenì souvisejìcìch v daj na hradu povinnèho pojistnèho hrazenèho zamïstnavatelem, dalöìm RO s ËinnostÌ od 30. Ìjna 2006 byly celkovè v daje adu naopak snìûeny, a to o 235 tis. KË p evodem ve prospïch kapitoly 338 Ministerstvo informatiky»r (d le jen ÑMIì) na financov nì komunikaënìch sluûeb (datovè sluûby), kterè hradì MI centr lnï,

50 V roënì zpr va»eskèho telekomunikaënìho adu za rok a RO s ËinnostÌ 27. listopadu 2006 byly zv öeny v daje celkem o 169 tis. KË, z toho 125 tis. KË bylo urëeno na zv öenì ostatnìch plateb za provedenou pr ci v souvislosti se jmenov nìm 5. Ëlena Rady adu a 44 tis. KË na zv öenì s tìm souvisejìcìch prost edk urëen ch na hradu povinnèho pojistnèho hrazenèho zamïstnavatelem. Takto upraven rozpoëet celkov ch v daj byl za sledovanè obdobì Ëerp n na 96,61 % tj., ve v öi ,81 tis. KË, kdyû z stalo nedoëerp no ,19 tis. KË. Na tèto spo e se podìlì velkè mnoûstvì v dajov ch poloûek. V daje celkem se dïlì na bïûnè a kapit lovè. BÏûnÈ v daje jsou za sledovanè obdobì Ëerp ny na 94,17 %, tj. ve v öi ,82 tis. KË, kdyû z stalo nedoëerp no ,18 tis. KË. Kapit lovè v daje jsou za rok 2006 Ëerp ny na 99,73 %, tj. ve v öi ,99 tis. KË, kdyû z stalo nedoëerp no 728,01 tis. KË. Kapit lovè v daje Ëerp ad na program zaregistrovan v registru ISP- ROFIN p i MF s evidenënìm ËÌslem Rozvoj a obnova materi lnï technickè z kladny»t o celkovèm objemu tïchto v daj pro rok 2006 ve v öi tis. KË upravenèho rozpoëtu. Podrobn p ehled bïûn ch a kapit lov ch v daj podle jednotliv ch v dajov ch poloûek a paragraf rozpoëtovè skladby je uveden ve V kazu pro hodnocenì plnïnì rozpoëtu spr vc kapitol Fin 2 04 U. Platy zamïstnanc a ostatnì platby za provedenou pr ci Tento z vazn ukazatel byl se souhlasem MF nav öen v pr bïhu roku dvïma RO, a to celkem o 513 tis. KË. Ukazatel byl za rok 2006 Ëerp n na 100 % upravenèho rozpoëtu, neboù na depozitnì Ëet byla p evedena Ë stka na v platu vy Ëtov nì mezd za prosinec 2006 do v öe upravenèho rozpoëtu. Po vy Ëtov nì mezd z stala na Ëtu nedoëerpan Ë stka ve v öi KË. Prost edky na platy zamïstnanc byly Ëerp ny rovnïû na 100 % schv lenèho rozpoëtu, tj. ve v öi tis. KË, neboù byly do tèto v öe p evedeny na depozitnì Ëet. Po vy Ëtov nì mezd za prosinec 2006 z stala nedoëerpan Ë stka 134 KË. V daje na ostatnì platby za provedenou pr ci vykazujì za rok 2006 rovnïû Ëerp nì na 100 % upravenèho rozpoëtu, tj. ve v öi tis. KË. Po vy Ëtov nì mezd za prosinec 2006 z stalo nedoëerp no KË. PovinnÈ pojistnè placenè zamïstnavatelem Tento druh v daj je Ëerp n v z vislosti na skuteënï vyplacen ch mzd ch. Schv len rozpoëet u tohoto z vaznèho ukazatele byl v pr bïhu roku v souvislosti s pravou prost edk na ostatnì platby za provedenou pr ci v roce 2006 dvakr t nav öen, a to celkem o 180 tis. KË. Za rok 2006 vykazuje tento ukazatel 100 % Ëerp nì, neboù na depozitnì Ëet byla rovnïû p evedena Ë stka do v öe upravenèho rozpoëtu. Po vy Ëtov - nì mezd za prosinec 2006 z stalo nedoëerp no KË, kterè byly p evedeny na zvl ötnì p Ìjmov Ëet adu jako ËetnÌ p Ìpad roku P evod fondu kulturnìch a soci lnìch pot eb Schv len rozpoëet tohoto z vaznèho ukazatele byl plnïn za rok 2006 na 99,98 %, kdyû byla do fondu kulturnìch a soci lnìch pot eb p evedena Ë stka odpovìdajìcì 2 % z objemu z Ëtovan ch mezd, tj. ve v öi 2 858,42 tis. KË. ZajiötÏnÌ p Ìpravy na krizovè situace podle z kona Ë. 24O/2000 Sb. CelkovÈ v daje ve v öi 500 tis. KË byly Ëerp - ny za rok 2006 na 93,49 %, z toho bïûnè v daje Ëinily 1,41 tis. KË, tj. Ëerp nì upravenèho rozpoëtu na 70,50 % a kapit lovè v daje 466,02 tis. KË, tj. Ëerp - nì na 93,58 % upravenèho rozpoëtu. BÏûnÈ v daje byly pouûity na zakoupenì kancel skèho materi lu pro zajiötïnì administrativnìch pracì KrizovÈho öt bu adu, kapit lovè v daje na zakoupenì dostupn ch technologick ch za ÌzenÌ k realizaci vl dnìho utajovanèho spojenì s adem, a to na po ÌzenÌ slaboproudèho rozvadïëe IS Vega-D a typovèho pracoviötï IS Vega D. V daje na financov nì program reprodukce majetku V roce 2006 rozpoëtoval ad tyto v daje v celkovè v öi tis. KË schv lenèho rozpoëtu, z toho p ipadalo tis. KË na kapit lovè a tis. KË na bïûnè v daje. V pr bïhu roku 2006 byl schv len rozpoëet tohoto ukazatele upravov n t emi RO podlèhajìcìm schv lenì MF. RozpoËet po zmïn ch Ëinil celkem tis. KË a byl Ëerp n ve v öi ,04 tis. KË, tj. na 97,33 %, z toho upraven rozpoëet kapit lov ch v daj Ëinil tis. KË a byl Ëerp n ve v öi ,99 tis. KË, tj. na 99,73 %. Upraven rozpoëet

51 50»esk telekomunikaënì ad se sìdlem Sokolovsk 219, Praha 9 u bïûn ch v daj Ëinil tis. KË a byl Ëerp n ve v öi ,05 tis. KË, tj. na 63,42 %. V daje byly urëeny na program adu, kter je zaregistrov n v registru ISPROFIN p i MF s evidenënìm ËÌslem Rozvoj a obnova materi lnï technickè z kladny»t a kter se ËlenÌ na t i podprogramy, a to na kde je rozpoëtov n n kup a upgrade software, n kup v poëetnì techniky a bïûnè v daje urëenè p edevöìm na po ÌzenÌ a provozov nì sdïlovacì a zabezpeëovacì techniky a v daje KIVS, kde je rozpoëtov n n kup mï icì a kancel skè techniky, n kup dopravnìch prost edk a rekonstrukce budovy adu v OMRS Tehov, kde jsou rozpoëtov ny prost edky na budov nì AutomatizovanÈho systèmu monitorov nì kmitoëtovèho spektra (d le jen ÑASMKSì). Z celkovèho pl novanèho objemu kapit lov ch v daj tis. KË bylo tis. KË urëeno na realizaci dvou akcì financovan ch prost ednictvìm individu lnï posuzovan ch v daj st tnìho rozpo- Ëtu. Tyto investiënì akce jsou za azeny do podprogramu Jedn se konkrètnï o akci Po ÌzenÌ mobilnìch neobsluhovan ch monitorovacìch stanic, na jejìû realizaci bylo v roce 2006 pl nov no vynaloûit tis. KË a bylo skuteënï Ëerp no tis. KË a d le o akci Vybudov nì informaënìho systèmu. Pro tuto akci byl pl nov n rozpoëet tis. KË a vyëerp no bylo tis. KË. V daje na mezin rodnì spolupr ci a zahraniënì pracovnì cesty ad rozpoëtuje v daje na zahraniënì aktivity na ß 2491 Mezin rodnì spolupr ce ve spojìch. V roce 2006 byl rozpoëtov n objem v daj v celkovè v öi tis. KË a vyëerp n v objemu ,94 tis. KË, tj. Ëerp nì na 90,13 %. NejvÏtöÌ Ë st v daj je Ëerp na na zahraniënì pracovnì cesty. V roce 2006 se uskuteënilo celkem 180 pracovnìch cest a bylo vyëerp no p es ,42 tis. KË. VÏtöina zahraniënìch pracovnìch cest se uskuteënila z d vodu plnïnì z vazk k mezin rodnìm organizacìm, ve kter ch je ad povï- en v konem gesce a zastupuje z jmy»r v odvïtvì elektronick ch komunikacì. V r mci zahraniënìch pracovnìch cest byla nav z na, resp. pokraëovala spolupr ce s evropsk mi regulaënìmi org ny a zìskanè zkuöenosti byly vyuûity odborn mi tvary adu. DalöÌ Ë st v daj byla pouûita na hradu Ëlensk ch p ÌspÏvk mezin rodnìm nevl dnìm organizacìm. V roce 2006 byl tento ukazatel rozpoëtov n ve v öi tis. KË, Ëerp n na 89,58 % roënìho rozpo- Ëtu, tj. ve v öi tis. KË, kdyû byl uhrazen Ëlensk p ÌspÏvek mezin rodnì organizaci ETSI Evropsk ad pro telekomunikaënì normy ve v öi 1 615,10 tis. KË a mezin rodnì organizaci ETO Evropsk telekomunikaënì ad ve v öi 86,90 tis. KË. P evod spor do rezervnìho fondu Vzhledem k platnosti usnesenì vl dy»r Ë ze dne 25. z Ì 2006 a Ë ze dne 1. listopadu 2006, kter stanovila, ûe v öe rezervnìho fondu k 31. prosinci 2006 musì b t shodn s v öì rezervnìho fondu k 31. prosinci 2005, nemohl»t p evèst û dnè uspo enè prost edky za rok 2006 do rezervnìho fondu. RezervnÌ fond vykazuje k 31. prosinci 2006 z statek shodn se stavem k 1. lednu 2006 resp. k 31. prosinci 2005, a to ve v öi tis. KË. daje o majetku adu, pohled vk ch a z vazcìch daje o majetku adu, se kter m je p Ìsluön hospoda it, jsou uvedeny v ËetnÌm v kazu Rozvaha OSS k 31. prosinci 2006 Uc OUPO 3-02, kter je za azen v tabulkovè Ë sti tèto zpr vy. K jednotliv m ukazatel m uv dìme: dlouhodob nehmotn majetek k 31. prosinci 2006 vykazuje ad v objemu ,21 tis. KË, proti stavu k 1. lednu 2006 vzrostl o ,40 tis. KË, a to p edevöìm n kupem novèho software, ostatnìho nehmotnèho majetku a zv öenìm stavu nedokonëenèho nehmotnèho majetku v r mci budov nì projektu ASMKS, dlouhodob hmotn majetek k 31. prosinci 2006 vykazuje ad v objemu ,00 tis. KË, proti stavu k 1. lednu 2006 vzrostl o ,40 tis. KË, a to p edevöìm n kupem novèho hmotnèho majetku, ale i zv öenìm stavu nedokonëenèho hmotnèho majetku rovnïû v souvislosti s budov nìm projektu ASMKS. U dlouhodobèho hmotnèho majetku v n vaznosti na n lez NK bylo sjednoceno Ëtov nì pozemk, ve prospïch Ëtu 031 Pozemky, ad, jako organizaënì sloûka st tu (d le jen ÑOSSì) neprov dì odepisov nì majetku, nevytv Ì odpisy. Po celou dobu vyuûìv nì majetku je tento veden v ËetnÌ evidenci v po izovacìch cen ch. Velk n r st vykazuje ad na Ëtu 315 Pohled vky za rozpoëtov mi p Ìjmy. Proti stavu k 1. lednu 2006 vzrostly pohled vky za rozpoëtov mi p Ìjmy o ,87 tis. KË, a to vlivem za azenì pohled vky p ed lh tou splatnosti ve v öi tis. KË za spoleënostì Vodafone Czech Republic, a.s.,

52 V roënì zpr va»eskèho telekomunikaënìho adu za rok za udïlenou licenci UMTS. SpoleËnost m uhradit podle spl tkovèho kalend e v roce 2007 dalöìch tis. KË a v letech 2008 a 2009 po tis. KË. NeuhrazenÈ pohled vky za rozpoëtov mi p Ìjmy dos hly k 31. prosinci 2006 stavu ,59 tis. KË, z toho ËinÌ pohled vky po lh tï splatnosti ,62 tis. KË, pohled vky za dluûnìky v konkurznìm ÌzenÌ ,24 tis. KË, pohled vky, kterè jsou p edmïtem pr vnìch spor 0,00 tis. KË, pohled vky, kterè byly vï iteli p ihl öeny do vyrovn nì 0,00 tis. KË odepsanè pohled vky, kterè vede ad na podrozvahovèm Ëtu ËinÌ 249,69 tis. KË. Z vazky adu k 31. prosinci 2006 proti stavu k 1. lednu 2006 vzrostly celkem o ,78 tis. KË, kdyû dos hly stavu ,67 tis. KË. ad vykazoval tyto z vazky: 55,78 tis. KË p ipadlo na z vazky v Ëi dodavatel m dodavatelskè faktury, kterè p iöly do adu do 31. prosinci 2006 a mohly b t uhrazeny aû v lednu 2007, 9 541,87 tis. KË Ëinily z vazky v Ëi zamïstnanc m jedn se o z vazky z vy Ëtov nì mezd za prosinec 2006, kterè byly splatnè ve v platnìm termìnu ke 14. lednu 2007 resp. ke 12. lednu 2007, 5 695,79 tis. KË p edstavovaly z vazky vypl vajìcì ze soci lnìho zabezpeëenì, zdravotnìho pojiötïnì a nemocensk ch d vek, kterè byly uhrazeny po vy Ëtov nì mezd za prosinec 2006 ve v platnìm termìnu 14. ledna 2007, 1 694,43 tis. KË byly z vazky vypl vajìcì z odvodu danï z p Ìjm ze z vislè Ëinnosti za zamïstnance adu za prosinec 2006, rovnïû splatnè a uhrazenè ve v platnìm termìnu 14. ledna 2007, ,80 tis. KË p ipadlo na jinè z vazky, kterè jsou tvo eny stavem Ëtu pro hradu ztr ty z univerz lnì sluûby, kter vykazoval z statek ve v öi 159,14 tis. KË a stavem radiokomunikaënìho Ëtu ve v öi ,66 tis. KË. Zvl ötnì p ÌjmovÈ Ëty st tnìho rozpoëtu Za rok 2006 bylo vybr no na spr vnìch poplatcìch do st tnìho rozpoëtu ,68 tis. KË a na pokut ch uloûen ch ve spr vnìm ÌzenÌ ,16 tis. KË. Spr vnì poplatky za rok 2006 hrazenè kolky Ëinily 1 112,61 tis. KË. BÏûn bankovnì Ëet pro VISA karty BÏûn Ëet u»sob a.s., poboëka Praha 9, vykazoval k 1. lednu 2006 z statek ,74 KË, koneën z statek k 31. lednu 2006 Ëinil 679,56 KË. Platby realizovanè prost ednictvìm VISA karet za rok 2006 Ëinily celkovï ,42 KË a p evod tïchto v daj z rozpoëtu roku 2006 byl proveden ve shodnè v öi, tj. ve v öi ,42 KË. 2. Oblast lidsk ch zdroj V pr bïhu roku 2006 nastoupilo do adu 66 zamïstnanc, 5 zamïstnankyú odeölo na mate skou dovolenou, pracovnì pomïr ukonëilo 54 zamïstnanc, z toho 16 zamïstnanc rozv zalo pracovnì pomïr z d vodu odchodu do starobnìho nebo invalidnìho d chodu, 2 zamïstnanci ukonëili pracovnì pomïr podle ß 46 odst. 1 pìsm. c) z kona Ë. 65/1965 Sb., z konìk pr ce, ve znïnì pozdïjöìch p edpis (d le jen Ñz konìk pr ceì). K 31. prosinci 2006 byl evidenënì stav zamïstnanc 464, pr mïrn p epoëten stav byl 461 zamïstnanc viz tabulka nìûe.

53 52»esk telekomunikaënì ad se sìdlem Sokolovsk 219, Praha 9 Za Ëelem zajiötïnì informovanosti a spolupr ce se z stupci spr vnìch ad p i implementaci sluûebnìho z kona se vybranì zamïstnanci adu z ËastÚovali jedn nì v pracovnìch skupin ch vytvo en ch p i adu vl dy»r a podìleli se na p ÌpravÏ materi l v oblasti organizace, personalistiky a vzdïl v nì zamïstnanc ve spr vnìch adech. V ProjektovÈm t mu pro reformu st ednì st tnì spr vy p sobì dva z stupci adu. Opat enìm Ë. 4/2006 p edsedy Rady adu, o organizaënìch zmïn ch, odvol nì a jmenov nì vedoucìch zamïstnanc a o vyd nì novè systemizace, byla ke dni 31. kvïtna 2006 zruöena 4 systemizovan mìsta. Za Ëelem zefektivnïnì rozhodov nì spor podle ß 127 z kona o elektronick ch komunikacìch se od 1. Ëervna 2006 rozëlenil odbor legislativnì a pr vnì na 2 oddïlenì a to: oddïlenì legislativnì a oddïlenì rozhodov nì spor. D sledkem tèto organizaënì zmïny vznikla nadbyteënost 1 zamïstnance podle ß 46 odst. 1 pìsm. c) z konìku pr ce, kterèmu bylo vyplaceno odstupnè ve v öi dvojn sobku pr mïrnèho v dïlku. V roce 2006 doölo oproti roku 2005 k n r stu limitu prost edk na platy o tis. KË na celkov ch tis. KË. Tato Ë stka byla Ëerp na na zv öenì platov ch stupú ze z kona, zv öenì osobnìch p Ìplatk, k ocenïnì pracovnìch z sluh p i ûivotnìch v roëìch a mimo dn ch pracovnìch kol, kterè byly splnïny v roce RozpoËet na rok 2006 zabezpeëil r st pr mïrnèho platu pouze na z kladï legislativnìch prav. Pr mïrn plat zamïstnanc adu se v roce 2006 ( KË) zv öil v porovn nì s rokem 2005 ( KË) o KË. b t zajiötïny z vlastnìch zdroj. älo p edevöìm o pr ce souvisejìcì s posuzov nìm p Ìpad opravn ch prost edk proti rozhodnutìm adu dle ß 123 z kona o elektronick ch komunikacìch, tj. Ëinnost rozkladovè komise p edsedy Rady adu a rozkladovè komise Rady adu, d le pr ce zkuöebnìch komisa pro zkouöky radiooper tor a radioamatèr, v platu odstupnèho a o pr ce odborn ch lektor p edn öejìcìch v kurzech a semin Ìch po dan ch pro zamïstnance adu. OdstupnÈ bylo vyplaceno 1 zamïstnanci adu ve v öi KË. V rozpoëtu ostatnìch plateb za provedenou pr ci z stalo nevyëerp no KË. Rada»T S ËinnostÌ od 1. ledna 2006 byl Ëlen m Rady stanoven plat v souladu se sdïlenìm Ministerstva pr ce a soci lnìch vïcì»r Ë. 488/2005 Sb., o vyhl - öenì v öe platovè z kladny pro urëenì platu a nïkter ch n hrad v daj podle z kona Ë. 236/1995 Sb. Na z kladï usnesenì vl dy»r ze dne 29. b ezna 2006 Ë. 317, k n vrhu na odvol nì Ëlena a p edsedy Rady adu a jmenov nì p edsedy a Ëlenky Rady adu, a dopisu p edsedy vl dy»r Ëj. 7443/06-OVA ze dne 29. b ezna 2006, byl odvol n Ëlen a p edseda Rady adu ke dni 31. b ezna SouËasnÏ byl ke dni 1. dubna 2006 jmenov n nov p edseda Rady adu a nov Ëlenka Rady adu. Na z kladï usnesenì vl dy»r ze dne 8. listopadu 2006 Ë byl ke dni 15. listopadu 2006 jmenov n p t Ëlen Rady adu na dobu pïti let. OstatnÌ platby za provedenou pr ci RozpoËet ostatnìch plateb za provedenou pr ci na rok 2006 Ëinil tis. KË. Limit ostatnìch plateb za provedenou pr ci byl v roce 2006 upraven a nav öen o Ë stku 388 tis. KË (poloûka 5022 Platy p edstavitel st tnì moci; poloûka 2026 OdchodnÈ) a to p evodem ze VöeobecnÈ pokladnì spr vy Ministerstva financì»r (rozpoëtovè opat enì MF»R Ëj. 19/72 175/ ze dne 18. Ëervence 2006) a d le byl upraven a nav öen o Ë stku 125 tis. KË (nav öenì poloûky 5022 Platy p edstavitel st tnì moci) a to p evodem ze VöeobecnÈ pokladnì spr vy MF»R (rozpoëtovè opat- enì MF»R Ëj. 19/ / ze dne 27. listopadu 2006). Z rozpoëtu ostatnìch plateb za provedenou pr ci jsou odmïúov ni ËlenovÈ Rady adu. Z rozpoëtu ostatnìch plateb za provedenou pr ci byly d le hrazeny pouze Ëinnosti, kterè nemohly VzdÏl v nì zamïstnanc VzdÏl vacì akce byly provedeny podle Pl nu vzdïl v nì zamïstnanc adu na rok 2006 v souladu se z konìkem pr ce, Pravidly vzdïl v nì zamïstnanc ve spr vnìch adech, schv len mi usnesenìm vl dy»r ze dne 30. listopadu 2005 Ë. 1542, a Z vazn m pokynem»t Ë. 15/2005, kter m se stanovì prohlubov nì a zvyöov nì kvalifikace zamïstnanc adu. VzdÏl v nì zamïstnanc bylo zamï eno p edevöìm na elektronickè komunikace, informaënì technologie, pr vo, cizì jazyky a evropskè z leûitosti. ZamÏstnanci novï p ijatì do adu absolvovali vstupnì vzdïl v nì, kterè jim poskytlo z kladnì informace o st tnì spr vï a umoûnilo osvojenì z kladnìch dovednostì a znalostì, vëetnï sezn menì se s p Ìsluön mi p edpisy. V r mci jednotliv ch odbor byla realizov - na odborn ökolenì, zamï en zejmèna na problematiku elektronick ch komunikacì a spr vnìho du.

54 V roënì zpr va»eskèho telekomunikaënìho adu za rok Na pracoviötìch adu probìhaly skupinovè kurzy anglickèho jazyka a individu lnì kurzy anglickèho a francouzskèho jazyka. ZamÏstnanci za azenì do N rodnìho programu vzdïl v nì zamïstnanc ve spr vnìch adech k zajiötïnì p edsednictvì»r v RadÏ EU absolvovali individu lnì v uku anglickèho i francouzskèho jazyka. KromÏ v öe uveden ch aktivit byly pro zamïstnance zajiöùov ny r znè vzdïl vacì akce v souladu s jejich vzdïl vacìmi pot ebami, vypl vajìcìmi z pracovnì n plnï. K 31. prosinci 2006 Ëinily n klady na Ëtu Sluûby ökolenì a vzdïl v nì tis. KË. P ehled limitu regulace zamïstnanosti, P ehled z kladnìch person lnìch daj (podle p Ìlohy Ë. 1 k vyhl öce Ë. 323/2005 Sb.) a P ehled rozepsan ch z vazn ch ukazatel za rok 2006 (podle p Ìlohy Ë. 2 k vyhl öce Ë. 323/2005 Sb.). jsou uvedeny v p Ìloh ch Ë. 10, 11 a 12 tèto Zpr vy. 3. Informatika V oblasti informatiky pokraëovaly pr ce na stabilizaci a dalöìm rozvoji systèm, kterè byly vybudov - ny v souvislosti s p ijetìm z kona Ë. 127/2005 Sb, o elektronick ch komunikacìch. RozöÌ enì povinnostì adu zejmèna ve vztahu k povinnï zve ejúovan m informacìm vedlo k dalöìm poûadavk m jak na technickè a programovè vybavenì adu, tak na odbornè Ëinnosti s tïmito poûadavky souvisejìcìmi. Pro zabezpeëenì internìch ËinnostÌ adu byly po Ìzeny a postupnï instalov ny novè servery pro oblastnì pracoviötï (6 ks) jako n hrada za p vodnì, z technickèho i mor lnìho pohledu zastaral za ÌzenÌ. NovÈ dvouprocesorovè servery jsou vybaveny diskov m polem o velikosti 4x140 GB s adiëem RAID 5 a z lohovacì mechanikou DLT s kapacitou 200 GB. P vodnì servery byly ponech ny na pracoviötìch a slouûì zejmèna jako servery z loûnì. InformaËnÌ systèm pro spr vu a obïh dokument (GINIS) byl pov öen na vyööì verzi a rozöì en z hlediska poëtu jeho uûivatel zejmèna na oblastnìch pracoviötìch adu. Byly po Ìzeny novè licence tak, aby systèm mohl b t vyuûìv n jiû na referentskèm stupni. Nov m systèmem, kter ad zaëal pouûìvat je ucelen informaënì systèm pro sbïr daj pro Ëely anal z relevantnìch trh. Tento informaënì systèm byl vybudov n t Ìvrstvou architekturou s vyuûitìm oddïlenèho datab zovèho a aplikaënìho serveru. daje jsou od podnikatelsk ch subjekt zìsk v ny pomocì formul vytvo en ch prost edkem 602XML Filler. SystÈm byl uveden do provozu v prosinci 2006 s cìlem zah - jenì sbïru daj v noru V roce 2006 rovnïû pokraëovala v stavba InformaËnÌho systèmu urëenèho pro Automatizovan systèm monitorov nì kmitoëtovèho spektra (ASMKS). V r mci InformaËnÌho systèmu pro jednotn modul rnì systèm spr vy kmitoëtovèho spektra (SPECTRA+) byla instalov na a testov na nov verze , umoûúujìcì pr ci v prost edì ORACLE Forms 6 a 9. V znamnou zmïnou u tèto verze je moûnost pr ce ve t ÌvrstvÈ architektu e. DalöÌm nov m systèmem s v znamn m dopadem na internì procesy adu je modul rnì informaënì systèm pro spr vnì ÌzenÌ (MOSS). V dubnu 2006 se uskuteënilo v bïrovè ÌzenÌ na dodavatele tohoto systèmu a vìtïzn firma spïönï realizovala do konce roku 2006 pl novanè dìlëì akceptaënì testy, kterè jsou pl nov ny i na rok 2007, v jehoû z vïru bude cel systèm p ed n do rutinnìho provozu. Z dalöìch aktivit v oblasti informatiky, realizovan ch v roce 2006 je t eba zmìnit prvnì etapu projektu pro spr vu identit (Identity Management), kterou je vybudov nì centr lnìho trezoru identit jakoûto jedinèho centr lnìho autoritativnìho zdroje daj o identit ch. CÌlem projektu je zejmèna sjednotit proces identifikace uûivatel v poëìtaëovè sìti adu, zavèst jejich jednotnou spr vu a redukovat administrativnì n klady na jejich spr vu. Na rok 2007 je pl nov na dalöì etapa tohoto projektu, v nìû dojde k propojenì trezoru identit s vybran mi informaënìmi systèmy adu.

55 54»esk telekomunikaënì ad se sìdlem Sokolovsk 219, Praha 9 4. InternÌ audit V roce 2006 bylo realizov no, podle pl nu schv lenèho p edsedou Rady adu, celkem 6 nov ch audit a 2 n slednè audity. P i jejich realizaci byl kladen d raz na kontrolu a dodrûov nì vnit nìch norem adu a z roveú na jejich soulad s pr vnìmi p edpisy (z kony, prov dïcìmi vyhl ökami, na ÌzenÌmi vl dy apod.). Jednalo se o n sledujìcì audity: a) Audit SPO, b) Audit inventarizace majetku a z vazk, c) Audit provozu IS»T, d) Audit pravidel pro uûìv nì sluûebnìch mobilnìch telefon, e) Audit zahraniënìch cest, f) Audit poskytov nì informacì dle z kona Ë. 106/1999 Sb., o svobodnèm p Ìstupu k informacìm. Z vïreënè zpr vy z jednotliv ch audit byly spolu s doporuëenìmi vznikl mi na z kladï auditnìch öet enì p edkl d ny vedenì»t. VÏtöina doporuëenì pak byla formou kol zad na k eöenì a realizaci n sledn ch opat enì. N slednè audity provedenè v roce 2006 se zab valy kontrolou plnïnì kol vznikl ch na z kladï doporuëenì z audit realizovan ch v roce Na z kladï ß 32 a 33 vyhl öky Ë. 416/2004 Sb., kterou se prov dì z kon o finanënì kontrole ad zpracoval RoËnÌ zpr vu o v sledcìch finanënìch kontrol za uplynul rok a v poûadovanèm termìnu jì prost ednictvìm informaënìho systèmu finanënìch kontrol ve ve ejnè spr vï (Modul roënìch zpr v) p edloûil Ministerstvu financì»r. 5. Informace o kontrolnì akci NejvyööÌho kontrolnìho adu V dobï od 3. dubna 2006 do 25. srpna 2006 byla u adu provedena kontrola kontrolnì skupinou NejvyööÌho kontrolnìho adu (d le jen ÑNK ì) na z kladï pl nu kontrolnì Ëinnosti NK na rok Kontrole byly podrobeny Ëinnosti, kterè byly p edmïtem ËetnictvÌ adu a kterè mïly vliv na hodnotu kontrolovan ch z statk Ët v jeho ËetnÌ z vïrce k 31. prosinci 2005 jako podkladu pro z vïreën Ëet kapitoly 328»T za rok Z kontroly byl seps n ÑKontrolnÌ protokol o kontrole Ë. 06/13 Z vïreën Ëet kapitoly st tnìho rozpoëtu»t ì, sp. zn. 06/13-260/136/06, kter byl podeps n z stupci obou stran dne 25. srpna P edseda Rady adu byl sezn men s kontrolnìm protokolem a vyuûil svèho pr va a ve stanovenè lh tï uplatnil N mitky proti KontrolnÌmu protokolu. Jiû v pr bïhu kontroly nïkter form lnì pochybenì ad odstranil, nïkter n pravn opat enì byla p ijata a nedostatky odstranïny v ËetnÌ z vïrce k 30. z Ì 2006 a dalöì byla p ipravena k realizaci a dokonëena v roënì ËetnÌ z vïrce k 31. prosinci Ke shrnutì a dokonëenì vöech n pravn ch opat- enì bylo vyd no Opat enì Ë. 18 p edsedy Rady adu k odstranïnì nedostatk vypl vajìcìch z KontrolnÌho protokolu o kontrole Ë KontrolnÌ z vïr NK po schv lenì v Kolegiu NK byl p edloûen pro jedn nì vl dy»r, kter na svèm zased nì dne 3. ledna 2007 vzala informaci NK z kontrolnì akce a stanovisko adu ke kontrolnìmu z vïru NK na vïdomì viz usnesenì vl dy»r Ë. 9 ze dne 3. ledna DalöÌ kontrolu provedl ad pr ce hl. m. Prahy, poboëka v Praze 9 v dobï od 2. listopadu 2006 do ukonëenì akce, tj. do 5. prosince 2006 (kdy bylo vyd no rozhodnutì), kontrolnì öet enì v oblasti dodrûov nì pracovnïpr vnìch p edpis podle z kona Ë. 435/2004 Sb., o zamïstnanosti, ve znïnì pozdïjöìch p edpis. KontrolovanÈ obdobì byl rok Kontrola byla zamï ena p edevöìm na povinnost zamïstnavatele zamïstn vat povinn podìl osob se zdravotnìm postiûenìm (z pr mïrnèho p epoëtenèho stavu zamïstnanc v roce 2005 ve v öi 459,56 osob Ëinil tento povinn podìl 18,38 osob). Tuto povinnost ad Ë steënï plnil zamïstn v nìm 8, 11 osob se zdravotnìm postiûenìm a Ë steënï n hradnìm plnïnìm odbïrem v robk od zamïstnavatel s vìce neû 50 % zamïstnanci se zdravotnìm postiûenìm. adem pr ce byla shled na nesplnïn povinnost ve v öi 4 % a stanoven odvod do st tnìho rozpoëtu ve v öi KË, kter ad dne 12. prosince 2006 uhradil.

56 V roënì zpr va»eskèho telekomunikaënìho adu za rok Kapitola V. POVINN SOU» STI V RO»NÕ ZPR VY 1. V roënì zpr va o Univerz lnì sluûbï (podle ß 50 odst. 2 z kona o elektronick ch komunikacìch) V roënì zpr va o univerz lnì sluûbï je zpracov na podle ß 50 z kona o elektronick ch komunikacìch. Vedle informace o rozsahu sluûeb, kterè byly v obdobì roku 2006 v r mci univerz lnì sluûby zajiöùov ny, obsahuje V roënì zpr va i skuteënosti p edepsanè z konem. Z pohledu roku 2006 je pot enè upozornit na skuteënost, ûe proces p ezkumu existence d vod pro uloûenì povinnostì poskytovat nïkterou z dìlëìch sluûeb v r mci univerz lnì sluûby dokonëil ad ke dni 1. z Ì Na z kladï p echodnèho ustanovenì ß 143 odst. 1 z kona tak v pr bïhu roku 2006 byly nïkterè ze sluûeb spadajìcìch do univerz lnì sluûby poskytov ny jeötï v reûimu p edchozì pr vnì pravy (z kon Ë. 151/2000 Sb., o telekomunikacìch, ve znïnì pozdïjöìch p edpis ), a to buô v Ë sti nebo po celè obdobì roku PostupnÏ, jak ad dokonëoval dìlëì Ë sti p ezkumu podle ß 143 odst. 2 z kona a v od vodnïn ch p Ìpadech vyd val na z kladï v sledk p Ìsluön ch v bïrov ch ÌzenÌ rozhodnutì o poskytov nì vybran ch dìlëìch sluûeb podle ß 38 odst. 2 z kona, doch zelo v pr bïhu roku k postupnèmu p echodu poskytov nì univerz lnì sluûeb do reûimu podle podmìnek z kona o elektronick ch komunikacìch. A. Sluûby poskytovanè v r mci univerz lnì sluûby 1. PravidelnÈ vyd v nì telefonnìch seznam ËÌsel ËastnÌk ve ejnï dostupnè telefonnì sluûby a p Ìstup koncov ch uûivatel k tïmto seznam m (ß 38 odst. 2 pìsm. c) z kona) 2. InformaËnÌ sluûba o telefonnìch ËÌslech ËastnÌk ve ejnï dostupnè telefonnì sluûby, dostupnè pro koncovè uûivatele (ß 38 odst. 2 pìsm. d) z kona) RozhodnutÌ, kter m ad uloûil povinnost poskytovat v öe uvedenè dìlëì sluûby, nabylo pr vnì moci jiû 21. prosince Povinnost byla uloûena spoleënosti»esk TELECOM, a.s. (dnes TelefÛnica O2) a stanovila zah jit distribuci tiötïn ch seznam do 4 mïsìc ode dne pr vnì moci vydanèho rozhodnutì. Podle podmìnek vydanèho rozhodnutì zah jila uveden spoleënost poskytov nì sluûby ve stanovenèm termìnu. Podle vydanèho rozhodnutì rovnïû spoleënost»esk TELECOM, a.s. zah jila poskytov nì informaënì sluûby n sledujìcì den po dni, kdy rozhodnutì adu o uloûenì povinnosti poskytovat dìlëì sluûbu nabylo pr vnì moci. V souladu s postupem stanoven m v ß 38 a n sl. z kona o elektronick ch komunikacìch ad na z kladï uskuteënïn ch v bïrov ch ÌzenÌ rozhodl v pr bïhu roku 2006 o uloûenì povinnosti univerz lnì sluûby u dalöìch dìlëìch sluûeb: 3. Sluûby ve ejn ch telefonnìch automat (ß 38 odst. 2 pìsm. e) z kona) ad vydan m rozhodnutìm, jeû nabylo pr vnì moci dne 14. b ezna 2006, uloûil poskytovateli tèto dìlëì sluûby spoleënosti»esk TELECOM, a.s. povinnost zah jit poskytov nì sluûby VTA do 3 mïsìc ode dne, kdy toto rozhodnutì nabylo pr vnì moci. SpoleËnost zah jila poskytov nì sluûby VTA podle podmìnek vydanèho rozhodnutì dne 11. kvïtna P Ìstup zdravotnï postiûen ch osob k ve ejnï dostupnè telefonnì sluûbï rovnocenn s p Ìstupem, kter vyuûìvajì ostatnì koncovì uûivatelè, zejmèna prost ednictvìm speci lnï vybaven ch telekomunikaënìch koncov ch za ÌzenÌ (ß 38 odst. 2 pìsm. f) z kona). Vydan m rozhodnutìm, kterè nabylo pr vnì moci dne 12. Ëervence 2006, ad uloûil spoleënosti»esk TELECOM, a.s. povinnost zah jit poskytov nì dìlëì sluûby do 3 mïsìc ode dne, kdy rozhodnutì nabylo pr vnì moci. SpoleËnost zah jila poskytov nì sluûby p Ìstupu zdravotnï postiûen ch osob podle podmìnek vydanèho rozhodnutì dne 11. Ìjna DoplÚkovÈ sluûby ke sluûb m p ipojenì a p Ìstupu v pevnèm mìstï k ve ejnï dostupnè telefonnì sluûbï (ß 38 pìsm. g) z kona), kter mi jsou:

57 56»esk telekomunikaënì ad se sìdlem Sokolovsk 219, Praha 9 a) postupnè spl cenì ceny za z ÌzenÌ p ipojenì k ve ejnè telefonnì sìti pro spot ebitele, b) bezplatnè selektivnì zamezenì odchozìch vol - nì pro ËastnÌka a c) bezplatnè poloûkovè vy Ëtov nì ceny pro spot ebitele. ad vydan m rozhodnutìm, kterè nabylo pr vnì moci dne 28. Ëervence 2006, uloûil spoleënosti TelefÛnica O2 Czech Republic, a.s., povinnost zah - jit poskytov nì dìlëì sluûby do 3 mïsìc ode dne, kdy rozhodnutì o uloûenì povinnosti poskytovat dìlëì sluûbu v r mci univerz lnì sluûby nabylo pr vnì moci. SpoleËnost zah jila poskytov nì sluûby p Ìstupu zdravotnï postiûen ch osob podle podmìnek vydanèho rozhodnutì dne 28. Ìjna Zvl ötnì ceny nebo cenovè pl ny Zvl ötnì ceny nebo cenovè pl ny pro osoby nìzk mi p Ìjmy, se zvl ötnìmi soci lnìmi pot ebami a zdravotnï postiûen m osob m. Poskytovat povinnost vypl vajìcì z tèto dìlëì sluûby za podmìnek uveden ch v rozhodnutì v obdobì od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2009 uloûil ad rozhodnutìm spoleënostem T-Mobile Czech Republic a.s., TelefÛnica O2 Czech Republic, a.s. a Vodafone Czech Republic a.s. V p ÌpadÏ plnïnì povinnosti v r mci ve ejnï dostupnè telefonnì sluûby poskytovanè prost ednictvìm ve ejnè mobilnì telefonnì sìtï je poskytovatel sluûby opr vnïn ji zah jit za podmìnek uveden ch v rozhodnutì nejpozdïji dnem 1. nora Ke dni 1. z Ì 2006»T dokonëil podle ß 143 odst. 2 z kona o elektronick ch komunikacìch p ezkum pot eby uloûenì povinnosti poskytovat v r mci univerz lnì sluûby dìlëì sluûby: a) p ipojenì v pevnèm mìstï k ve ejnè telefonnì sìtì, podle ß 38 odst. 2 pìsm. a) z kona o elektronick ch komunikacìch, b) p Ìstup v pevnèm mìstï k ve ejnï dostupnè telefonnì sluûbï, podle ß 38 odst. 2 pìsm. b) z kona o elektronick ch komunikacìch, kter byl zah jen dne 21. z Ì 2005 ozn menìm z mïru o uloûenì povinnosti poskytovat v r mci univerz lnì sluûby uvedenè sluûby. Na z kladï provedenèho p ezkumu dospïl ad k z vïru, ûe poskytov nì uveden ch dìlëìch sluûeb je v r mci telekomunikaënìho trhu zajiötïno v souladu se z konem a ad tedy povinnost poskytov nì tïchto sluûeb ukl dat nebude. SdÏlenÌm o dokonëenì p ezkumu podle ß 143 odst. 2 z kona o elektronick ch komunikacìch»t dokonëil p ezkum ke vöem dìlëìm sluûb m uveden m v ß 38 odst. 2 z kona o elektronick ch komunikacìch. B. Financov nì univerz lnì sluûby a Ëet pro hradu ztr ty z univerz lnì sluûby V roce 2006 vykon val»t spr vu Ëtu univerz lnì sluûby, kter byl z Ìzen od roku 2002 jako Ëet cizìch prost edk s rozöì en m p edëìslìm Ñ16010ì s n zvem CizÌ prost edky univerz lnì sluûba u»eskè n rodnì banky, poboëka Praha. Ëet byl z Ìzen podle ß 32 z kona Ë. 151/2000 Sb., o telekomunikacìch o zmïnï dalöìch z kon, ve znïnì pozdïjöìch p edpis (d le jen Ñz kon o telekomunikacìchì) a hradì se z nïho prokazateln ztr ta poskytovateli univerz lnì sluûby z p ÌspÏvk od ostatnìch oper tor. Z Ëtov nì prokazatelnè ztr ty se prov dì po uplynutì kalend nìho roku, v nïmû doölo ke vzniku prokazatelnè ztr ty, a to na z kladï auditovanè ËetnÌ z vïrky a oddïlenè evidence n klad, trûeb a v nos, vëetnï vloûenèho kapit lu. V poëet prokazatelnè ztr ty p edkl d poskytovatel univerz lnì sluûby adu v termìnu do 30. Ëervna n sledujìcìho roku. Na z kladï ûalob proti p edchozìm pr vnìm akt m»t, kterè podali poskytovatel univerz lnì sluûby i spoleënosti, kterè mïly p ispìvat na Ëet univerz lnì sluûby, rozhodl NejvyööÌ spr vnì soud o zruöenì tïchto pr vnìch akt, kter mi byla urëena prokazateln ztr ta a v öe plateb na Ëet univerz lnì sluûby v letech 2001 aû 2003.»T tedy v pr bïhu roku 2006 opïtovnï vedl ÌzenÌ ve vïci prokazatelnè ztr ty z poskytov nì univerz lnì sluûby za tato obdobì. ad z v öe uveden ch d vod nemohl doposud p istoupit k v poëtu p ÌspÏvk na Ëet univerz lnì sluûby, a proto Ëet univerz lnì sluûby vykazuje k 31. prosinci 2006 nezmïnïn z statek proti stavu k 1. ledna 2006, a to ve v öi ,09 KË. Ztr ta za rok 2001 Na z kladï rozhodnutì soud, kterè zruöily dokument adu Ëj / ze dne 30. srpna 2002 a vr tily vïc k novèmu projedn nì, vydal ad rozhodnutì o ovï enì v öe ztr ty za rok 2001 Ëj / /V.vy. dne 8. prosince TelefÛnica O2 podala proti tomuto rozhodnutì rozklad. Dne 14. nora 2007 vydal p edseda Rady adu pod Ëj / rozhodnutì o rozkladu, kter m potvrdil rozhodnutì spr vnìho org nu I. stupnï. RozhodnutÌ, kter m byla potvrzena v öe ztr ty ,- KË, nabylo pr vnì moci dne 20. nora ad zaslal jednotliv m pl tc m na Ëet US ozn menì o pokraëov nì spr vnìho ÌzenÌ ve vïci stanovenì v öe platby na Ëet US za rok Spr vnì ÌzenÌ budou dokonëena podle z kona Ë. 71/1967 Sb., o spr vnìm ÌzenÌ (spr vnì d), ve znïnì pozdïjöìch p edpis. Tato spr vnì ÌzenÌ jsou vedena s jednotliv mi spoleënostmi individu lnï, celkem je vedeno

58 V roënì zpr va»eskèho telekomunikaënìho adu za rok spr vnìch ÌzenÌ. SpoleËnosti, se kter mi bylo zah - jeno v roce 2004 spr vnì ÌzenÌ ve vïci do Ëtov nì prokazatelnè ztr ty za roky 2001 a 2002, byly z roveú informov ny o vyjmutì Ë sti tohoto spr vnìho ÌzenÌ, kterè se t k roku 2001 a jejìho slouëenì se spr vnìm ÌzenÌm ve vïci stanovenì v öe platby na Ëet US za rok Ztr ta za rok 2002 Na z kladï rozhodnutì soud, kterè zruöily dokument adu Ëj / ze dne 31. Ëervence 2003, vydal ad ve spr vnìm ÌzenÌ o ovï enì v öe prokazatelnè ztr ty za rok 2002 rozhodnutì Ëj /06-611/VI.vy. ze dne 14. nora P edmïtem tohoto ÌzenÌ byla i ta Ë st prokazatelnè ztr ty, kter byla dodateënï do Ëtov na v roce 2004 a t kala se sluûeb poskytovan ch zdravotnï postiûen m osob m. Spr vnì ÌzenÌ ve vïci v öe platby na Ëet US za rok 2002 je povaûov no za zah jenè dnem doru- ËenÌ v zvy k zaplacenì p ÌspÏvku. Spr vnì ÌzenÌ s 25 ËastnÌky jsou vedena s jednotliv mi spoleënostmi individu lnï. Spr vnì ÌzenÌ budou dokonëena podle z kona Ë. 71/1967 Sb., o spr vnìm ÌzenÌ (spr vnì d), ve znïnì pozdïjöìch p edpis. Ztr ta za rok 2003 Na z kladï rozhodnutì soud, kterè zruöily dokument adu Ëj / ze dne 2. srpna 2004 vede ad obnovenè spr vnì ÌzenÌ ve vïci ovï enì prokazatelnè ztr ty za rok 2003 Ëj / ad zaslal jednotliv m pl tc m na Ëet US ozn menì o pokraëov nì spr vnìho ÌzenÌ ve vïci stanovenì v öe platby na Ëet US za rok Spr vnì ÌzenÌ budou dokonëena podle z kona Ë. 71/1967 Sb., o spr vnìm ÌzenÌ (spr vnì d), ve znïnì pozdïjöìch p edpis. Tato spr vnì ÌzenÌ jsou vedena s jednotliv mi spoleënostmi individu lnï, celkem je vedeno 28 spr vnìch ÌzenÌ. Spr vnì ÌzenÌ byla zah jena dnem doruëenì v zvy k zaplacenì p ÌspÏvku Ëj / ze dne 6. srpna Ztr ta za rok 2004»T vydal dne 12. srpna 2005 rozhodnutì o ovï enì ztr ty rok 2004 Ëj /05-611/III.vy., proti kterèmu TelefÛnica O2 Czech Republic, a.s. podala rozklad. Dne 13. ledna 2006 vydal p edseda adu rozhodnutì o odvol nì, ve kterèm zruöil rozhodnutì I. stupnï a vr til vïc k novèmu projedn nì. Odbor 611 novï vydal dne 15. b ezna 2006 rozhodnutì o ovï enì ztr ty roku 2004 Ëj /05-611/IV.vy., proti kterèmu TelefÛnica O2 Czech Republic, a.s. podala rozklad. Rozklad byl zamìtnut rozhodnutìm p edsedy ze dne 23. Ìjna 2006, kterè nabylo pr vnì moci 24. Ìjna V öe ztr ty ËinÌ KË. Se spoleënostmi, kterè byly v roce 2004 drûiteli telekomunikaënì licence a kterè poskytujì telefonnì sluûbu, bylo zah jeno spr vnì ÌzenÌ o v öi platby na Ëet univerz lnì sluûby za rok Jedn se o 30 spoleënostì. Ztr ta za rok 2005 SpoleËnost TelefÛnica O2 Czech Republic, a.s. (d Ìve»ESK TELECOM, a.s.) p edloûila dne 30. Ëervna 2006 adu podle ß 32 odst. 3 z kona o telekomunikacìch a v souladu s vyhl ökou Ë. 235/ 2001 Sb., kterou se stanovì podrobnosti o v poëtu a hradï prokazatelnè ztr ty z poskytov nì univerz lnì sluûby drûitelem telekomunikaënì licence, v poëet ztr ty za rok ad se zab val ovï ov nìm daj, kterè zahrnovalo kontrolu ËetnÌ evidence a oddïlenè evidence n klad a v nos spoleënosti vëetnï navazujìcìch podklad z technickè dokumentace. ad v poëet ztr ty ovï il a dne 14. srpna 2006 vydal rozhodnutì o ovï enì ztr ty za rok 2005 Ëj / /III.vy. TelefÛnica O2 podala proti tomuto rozhodnutì rozklad dne 31. srpna P i ovï ov nì v öe prokazatelnè ztr ty za rok postupoval ad podle z kona Ë. 151/ 2000 Sb. o telekomunikacìch a o zmïnï dalöìch z kon, kter adu neukl dal povinnost zohledúovat p i ovï ov nì v öe tèto ztr ty trûnì v hody, kterè vznikly podnikateli p i poskytov nì univerz lnì sluûby. Tento postup je stanoven aû z konem o elektronick ch komunikacìch. P esto ad p i stanovenì ovï enè v öe ztr ty vûdy ve v poëtu zohlednil v nosy, kterè vznikajì poskytovateli sluûby s pron jmem ve ejn ch telefonnìch automat k reklamï. Ztr ta za rok 2006 TelefÛnica O2 p edloûila dne 21. listopadu 2006 vy Ëtov nì prokazatelnè ztr ty ze sluûby poskytov nì nep etrûitèho a bezplatnèho p Ìstupu, bez pouûitì mincì nebo karet, k ËÌsl m tìsúov ch vol nì prost ednictvìm ve ejn ch telefonnìch automat, za obdobì od 1. ledna do 10. kvïtna roku ad v öi ztr ty ovï il a dne 21. prosince 2006 vydal rozhodnutì o ovï enì v öe ztr ty, ovï en v öe ËinÌ KË. SpoleËnost se neodvolala, rozhodnutì je pravomocnè.

59 58»esk telekomunikaënì ad se sìdlem Sokolovsk 219, Praha 9

60 V roënì zpr va»eskèho telekomunikaënìho adu za rok V kaz o hospoda enì s prost edky radiokomunikaënìho Ëtu (podle ß 27 odst. 4 z kona o elektronick ch komunikacìch) Podle ß 27 odst. 1 z kona o elektronick ch komunikacìch vyplynula pro ad povinnost z Ìdit a spravovat radiokomunikaënì Ëet (d le jen ÑR ì), kter je urëen k hradï efektivnï a ËelnÏ vynaloûen ch n klad vznikl ch drûitel m opr vnïnì k vyuûìv - nì r diov ch kmitoët nebo Ministerstvu obrany»r p i vyuûìv nì r diov ch kmitoët pro vojenskè Ëely v d sledku zmïn ve vyuûìv nì r diovèho spektra z d vod uveden ch v ß 19 odst. 1 pìsm. a) a b) z kona o elektronick ch komunikacìch. R nenì souë stì st tnìho rozpoëtu, z statek na Ëtu se na konci kalend nìho roku p ev dì do roku n sledujìcìho. P Ìjmy R se tvo Ì z poplatk za vyuûìvanè kmitoëty ve v öi stanovenè na ÌzenÌm vl dy Ë. 153/2005 Sb., o stanovenì zp sobu a v öe tvorby prost edk R a zp sobu jejich Ëerp nì, ze dne 6. dubna Na R se p ev dì penïûnì prost edky ve v öi 6 % z vybran ch poplatk za vyuûìv nì r diov ch kmitoët. R byl z Ìzen u»eskè n rodnì banky, poboëka Praha jako Ëet cizìch prost edk s rozöì en m p edëìslìm Ñ26016ì. Za rok 2006 byla do R p evedena Ë stka ,48 tis. KË, stav R k 31. prosinci 2006 je ,82 KË. P ehled o tvorbï R pod v n sledujìcì tabulka:

61 60»esk telekomunikaënì ad se sìdlem Sokolovsk 219, Praha 9 3. V roënì zpr va o poskytov nì informacì podle z kona Ë. 106/1999 Sb., o svobodnèm p Ìstupu k informacìm, ve znïnì pozdïjöìch p edpis»esk telekomunikaënì ad (d le jen Ñ adì) zve ejúuje tuto V roënì zpr vu o poskytov nì informacì v roce 2006, kterou zpracoval podle ß 18 z kona Ë. 106/1999 Sb., o svobodnèm p Ìstupu k informacìm, ve znïnì pozdïjöìch p edpis (d le jen Ñz konì). Podle ß 3 z kona o elektronick ch komunikacìch je ad st ednìm spr vnìm adem pro v kon st tnì spr vy ve vïcech stanoven ch tìmto z konem, vëetnï regulace trhu a stanovov nì podmìnek pro podnik nì v oblasti elektronick ch komunikacì a poötovnìch sluûeb. V r mci z konem stanovenè p sobnosti tedy jako org n st tnì spr vy vykon v dozor nad dodrûov nìm z kona v oblasti elektronick ch komunikacì a poötovnìch sluûeb. Z kladnì informace o organizaënì struktu e a Ëinnosti adu jsou zp ÌstupnÏny pro öirokou ve ejnost jak na internetovè str nce adu jejìû sou- Ë stì je elektronick ednì deska, tak i na ednì desce umìstïnè v informaënì tabuli ve vstupnì hale sìdla adu, a zve ejnïny v publikaci Ñ»esk telekomunikaënì adì vyd vanè adem, naposledy v z Ì a) PoËet podan ch û dostì o informace V roce 2006 bylo na ad pod no a evidov - no 85 pìsemn ch (p ÌpadnÏ elektronicky podan ch) û dostì o informace, kterè se t kaly p edevöìm oboru elektronick ch komunikacì, a v jejich r mci Ë steënï i oblasti radiokomunikacì, a to v souvislosti s v kladem jednotliv ch ustanovenì z kona o elektronick ch komunikacìch. P edmïtem jednè û dosti bylo i poskytnutì informace o platovèm ohodnocenì Ëlen a p edsedy Rady adu. Pokud jde o oblast regulace poötovnìch sluûeb, ad neevidoval a nevy izoval û dnè pod nì ohlednï poskytnutì informacì tohoto druhu. Dotazy ohlednï radiokomunikacì se t kaly v jednom p ÌpadÏ zp sobu efektivnìho vyuûìv nì r diov ch kmitoët, zejmèna v p smu 450 MHz, v nïmû m rozs hlou Ë st r diov ch kmitoët p idïlenou spoleënost Eurotel Praha, spol. s r.o. (od spoleënost TelefÛnica O2 Czech Republic, a.s.), v dalöìm p ÌpadÏ ölo o sdïlenì poëtu ûadatel o omezen pr kaz oper tora n mo nì pohyblivè sluûby (SRC) a jejich spïönosti p i pìsemnèm testu a stnì zkouöce z angliëtiny. Obsahem v znamnè skupiny û dostì o informace v oboru elektronick ch komunikacì byly dotazy ohlednï pr vnìho reûimu oznamov nì v konu komunikaënìch ËinnostÌ v souvislosti s podnik nìm v elektronick ch komunikacìch, zp sobu posuzov nì adem stìûnosti uplatnïnè proti nevhodnèmu chov nì ednìch osob nebo proti postupu spr vnìho org nu, vëetnï posuzov nì stìûnosti, t kajìcì se oblasti elektronick ch komunikacì, dotazy ohlednï charakteru a pouûitì elektronickèho podpisu a elektronickè znaëky ve smyslu ustanovenì ß 2 z kona Ë. 227/2000 Sb., o elektronickèm podpisu a o zmïnï nïkter ch dalöìch z kon (z kon o elektronickèm podpisu), ve znïnì pozdïjöìch p edpis, stanovenì podmìnek, za nichû lze poûadovat finanënì levy od poskytovatel ve ejnï dostupnè telefonnì sluûby v r mci univerz lnì sluûby, stanovenì technick ch a organizaënìch podmìnek pro realizaci p enositelnosti telefonnìch ËÌsel a z sad pro Ëtov nì ceny mezi podnikateli v souvislosti s p enositelnostì ËÌsel, problematiky technick ch aspekt odposlechu a z znamu zpr v a uchov v nì a poskytov nì provoznìch a lokalizaënìch daj, identifikace ËastnickÈho ËÌsla, z nïhoû byla uskuteënïna zlomysln nebo obtïûujìcì vol nì, na û dost dotëenèho ËastnÌka a na jeho n klady, problematiky platnosti vïcn ch b emen vznikl ch ex lege dle p Ìsluön ch ustanovenì z kona Ë. 110/1964 Sb., o telekomunikacìch, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, ve vztahu k obdobn m ustanovenìm z kona Ë. 151/2000 Sb., o telekomunikacìch a o zmïnï dalöìch z kon, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, a z kona Ë. 127/2005 Sb., o elektronick ch komunikacìch a o zmïnï nïkter ch souvisejìcìch z kon (z kon o elektronick ch komunikacìch), ve znïnì pozdïjöìch p edpis, vëetnï vymezenì p Ìpad, kdy k v konu opr vnïnì podle ß 104 z kona o elektronick ch komunikacìch je zapot ebì uzav Ìt s vlastnìkem dotëenè nemovitosti pìsemnou smlouvu o smlouvï budoucì o z ÌzenÌ vïcnèho b emene k Ë sti dotëenè nemovitosti za jednor zovou hradu a po ukonëenì stavby a zamï enì polohy smlouvu o z ÌzenÌ vïcnèho b emene ke skuteënï dotëenè Ë sti nemovitosti, nebo kdy k umìstïnì danèho za ÌzenÌ postaëì pouh souhlas vlastnìka nemovitosti. P edmïtem dalöìch, Ëasto poskytovan ch informacì bylo vymezenì povinnosti poskytov nì informaënì sluûby o telefonnìch ËÌslech ËastnÌk zaloûenè na vyhled v nì podrobnèho kontaktu o osobï na z kladï jejìho jmèna, p ÌpadnÏ nezbytnèho minim lnìho mnoûstvì identifikaënìch daj, v r mci poskytov nì univerz lnì sluûby, objasnïnì postupu ËastnÌka v p ÌpadÏ jeho nesouhlasu s vy Ëtov nìm za poskytnutè sluûby elektronick ch komunikacì, vëetnï opr vnïnì podat u adu n vrh na zah jenì ÌzenÌ o n mitce proti vy ÌzenÌ reklamace, a postupu ve vïci uplatnïnì n roku na n hradu ökody v souvislosti s p ipojenìm na linky se zvl ötnìm tarifem. D le se ad zab val v nïkolika p Ìpadech i û dostmi t kajìcìmi se zp sobu obrany proti nevyû - dan m m a reklamï, stejnï jako posuzov nìm urëitèho typu sluûby (nap. sluûba elektronickè poöty, provozov nì aukënìho port lu Aukro, sluûba HELP mail a HELPnet, pr va a povinnosti souvisejìcì s registracì internetov ch domèn) jako sluûby, kter s ohledem na svè zamï enì a svoji povahu nenì sluûbou elektronick ch komunikacì ve smyslu ustanovenì ß 2 pìsm. n) z kona o elektronick ch komunikacìch, a tudìû nespad do p sobnosti adu, ale kter pat Ì do problematiky sluûeb informaënì spoleënosti ve smyslu z kona

62 V roënì zpr va»eskèho telekomunikaënìho adu za rok Ë. 480/2004 Sb., o nïkter ch sluûb ch informaënì spoleënosti a o zmïnï nïkter ch z kon (z kon o nïkter ch sluûb ch informaënì spoleënosti), ve znïnì pozdïjöìch p edpis. b) PoËet rozhodnutì o nepod nì informace V roce 2006 bylo rozhodnuto ve dvou p Ìpadech o nepod nì informace (s ohledem na ustanovenì ß 8a z kona Ë. 106/1999 Sb. a z d vodu nezaplacenì hrady n klad spojen ch s poskytnutìm informace). c) PoËet podan ch odvol nì proti rozhodnutì V roce 2006 nebylo pod no û dnè odvol nì proti rozhodnutì o odmìtnutì û dosti o informace. d) Opisy podstatn ch Ë stì rozsudk soudu (ß16 odst. 4 z kona Ë. 106/1999 Sb.) V roce 2006 soud nerozhodl û dn p Ìpad nevyhovïnì û dosti o informace. e) PoËet stìûnostì podan ch podle ß 16a z kona Ë. 106/1999 Sb., d vody jejich pod nì a struën popis zp sobu vy ÌzenÌ. V roce 2006 ad nevy izoval û dnou stìûnost v souvislosti s poruöenìm postup, stanoven ch z konem. f) V Ëet poskytnut ch v hradnìch licencì, vëetnï od vodnïnì nezbytnosti poskytnutì v hradnì licence (ß 14a z kona Ë. 106/1999 Sb.). V roce 2006 ad neposkytl û dnou v hradnì licenci. g) DalöÌ informace vztahujìcì se k uplatúov nì z kona V roce 2006 ad vybral a odvedl do st tnìho rozpoëtu celkem KË 2 898,-. Uveden Ë stka p edstavuje v öi hrady n klad za poskytnutè informace dle z kona Ë. 106/1999 Sb., o svobodnèm p Ìstupu k informacìm, ve znïnì pozdïjöìch p edpis. PÌsemnÈ û dosti o informace zahrnutè do evidence roku 2006 byly vy Ìzeny v souladu se z konem a vnit nìm p edpisem adu. é dosti o informace, uplatnïnè telefonicky, ad neevidoval a s ohledem na jejich mnoûstvì a charakter je operativnï vy Ìdil stejn m zp sobem. P ehled vy Ìzen ch pìsemn ch û dostì o pod - nì informacì za rok 2006 v porovn nì s p edchozìmi obdobìmi od roku 2002 je uveden v p Ìloze a n sledujìcìm grafu:

63 62»esk telekomunikaënì ad se sìdlem Sokolovsk 219, Praha 9 Tabulka Pozn.: Tato V roënì zpr va byla zve ejnïna dne 26. nora 2007 zp sobem umoûúujìcìm d lkov p Ìstup, tj. na internetovè str nce adu (

64 V roënì zpr va»eskèho telekomunikaënìho adu za rok StÌûnosti na Ëinnost»T V roce 2006 vy Ìdil ad celkem 19 pod nì, kter byla s p ihlèdnutìm k jejich charakteru a obsahu posouzena jako stìûnosti v souladu s ustanovenìm ß 175 z kona Ë. 500/204 Sb., spr vnì d, ve znïnì pozdïjöìch p edpis. V tomto poëtu je zahrnuto i 1 pod nì z roku 2005, jehoû vy ÌzenÌ, vzhledem ke sloûitosti öet enì v nïm, se uskuteënilo aû v roce Obsahem stìûnostì byla kritika Ëinnosti adu nebo pracovnìch postup zamïstnanc adu v tom smïru, zda se tito nedopouötïjì poruöov nì z kona Ë. 127/2005 Sb., o elektronick ch komunikacìch a o zmïnï nïkter ch souvisejìcìch z kon (z kon o elektronick ch komunikacìch), ve znïnì pozdïjöìch p edpis, p ÌpadnÏ poukazujìcì na z sadnì poruöov nì cit. z kona. äet enìm v jednotliv ch p Ìpadech bylo zjiötïno, ûe 14 z uveden ch stìûnostì jsou stìûnostmi neopr vnïn mi a 5 bylo vyhodnoceno jako stìûnosti opr vnïnè. V porovn nì s p edchozìmi obdobìmi lze tedy konstatovat, ûe i v roce 2006 v znamnï stoupl jak poëet uplatnïn ch stìûnostì, tak i jejich opr vnïnost, a to p edevöìm v souvislosti s aplikacì z kona o elektronick ch komunikacìch v praxi. V p Ìpadech stìûnostì vy Ìzen ch jako neopr vnïnè se v jeden cti p Ìpadech jednalo o dajnï nespr vn postup Ëi nevhodnè jedn nì zamïstnanc adu, kterè vöak v pr bïhu öet enì nebyly prok z ny. Na neëinnost adu a pr tahy ve spr vnìm ÌzenÌ byly uplatnïny t i stìûnosti. U stìûnostì vyhodnocen ch jako neopr vnïnè nebylo nutno p ijìmat û dn opat enì k n pravï. Obsahem opr vnïn ch stìûnostì byla ve dvou p Ìpadech kritika postupu zamïstnance adu v souvislosti s nep imï enou dèlkou vedenì spr vnìho ÌzenÌ, v jednom p ÌpadÏ neëinnost adu ve vïci vy ÌzenÌ û dosti o vyd nì pr kazu oper tora amatèrskè vysìlacì stanice a ve dvou p Ìpadech kritika postupu a z vïr adu p i posuzov nì n mitek ËastnÌk t kajìcìch se urëitèho postupu poskytovatele sluûeb elektronick ch komunikacì. Pokud byly z vady ve spr vnìm ÌzenÌ pouze form lnìho charakteru a nedoölo k z vaûnïjöìmu poruöenì spr vnìho du ani z kona o elektronick ch komunikacìch, bylo danèmu zamïstnanci vysloveno pouze napomenutì a domluva ohlednï profesion lnìho p Ìstupu a zdvo ilè komunikace s ve ejnostì. Ve dvou p Ìpadech byly p Ìsluön m zamïstnanc m vytknuty chybnè kroky v postupu vedenì spr vnìho ÌzenÌ s p ipomenutìm d slednèho dodrûov nì z kladnìch z sad Ëinnosti spr vnìho org nu p i projedn v nì a rozhodov nì vïci ve spr vnìm ÌzenÌ. KromÏ d slednèho zabezpeëov nì postup p i vy izov nì stìûnostì v souladu s ustanovenìm ß 175 spr vnìho du ad prov dì pr bïûnï nezbytn zp esnïnì ve smyslu spr vnèho evidov nì p Ìsluön ch stìûnostì v datab zi ÑEvidence stìûnostìì, vëetnï dodrûov nì z sad pro vedenì pr kaznèho spisovèho materi lu o stìûnostech, jakoû i uskuteëúov nì pravideln ch rozbor vy Ìzen ch stìûnostì, souvisejìcìch s p sobnostì adu. D raz je p edevöìm kladen na vëasnè a komplexnì vy izov nì uplatnïn ch stìûnostì. Vzhledem k v öe uvedenèmu lze konstatovat, ûe seku vy izov nì stìûnostì je na adu vïnov na mimo dn a nep etrûit pozornost. KromÏ vy izov nì p edmïtn ch stìûnostì nebylo v roce 2006 doruëeno adu û dnè anonymnì pod nì. ad se takè nezab val posuzov nìm û dnèho podnïtu, ani mu nebyla doruëena petice s n vrhem na eöenì konkrètnì situace.

65 64»esk telekomunikaënì ad se sìdlem Sokolovsk 219, Praha 9 V RO»NÕ ZPR VU»ESK HO TELEKOMUNIKA»NÕHO ÿadu ZA ROK 2006 vydal»esk TELEKOMUNIKA»NÕ ÿad, Praha se sìdlem Sokolovsk 219, Praha 9; tel.: , fax: , podatelna@ctu.cz ï PoötovnÌ adresa:»esk telekomunikaënì ad, poötovnì p ihr dka 02, Praha 025 ï I»O: , DI»: CZ ï Elektronick verze je k dispozici souëasnï na internetov ch str nk ch»eskèho telekomunikaënìho adu ï Layout:»T, OddÏlenÌ vztah s ve ejnostì ï Copyright»T 2007 ï

66 V roënì zpr va»eskèho telekomunikaënìho adu za rok P Ìlohy k V roënì zpr vï»eskèho telekomunikaënìho adu za rok 2006

67 66»esk telekomunikaënì ad se sìdlem Sokolovsk 219, Praha 9

68 V roënì zpr va»eskèho telekomunikaënìho adu za rok

69 68»esk telekomunikaënì ad se sìdlem Sokolovsk 219, Praha 9

70 V roënì zpr va»eskèho telekomunikaënìho adu za rok

71 70»esk telekomunikaënì ad se sìdlem Sokolovsk 219, Praha 9

72 V roënì zpr va»eskèho telekomunikaënìho adu za rok

73 72»esk telekomunikaënì ad se sìdlem Sokolovsk 219, Praha 9

74 V roënì zpr va»eskèho telekomunikaënìho adu za rok

75 74»esk telekomunikaënì ad se sìdlem Sokolovsk 219, Praha 9

76 V roënì zpr va»eskèho telekomunikaënìho adu za rok

77 76»esk telekomunikaënì ad se sìdlem Sokolovsk 219, Praha 9

78 V roënì zpr va»eskèho telekomunikaënìho adu za rok

79 78»esk telekomunikaënì ad se sìdlem Sokolovsk 219, Praha 9

80 V roënì zpr va»eskèho telekomunikaënìho adu za rok

81 80»esk telekomunikaënì ad se sìdlem Sokolovsk 219, Praha 9

82 »ESK TELEKOMUNIKA»NÕ ÿad se sìdlem Sokolovsk 219, Praha 9 PoötovnÌ adresa:»esk TELEKOMUNIKA»NÕ ÿad PoötovnÌ p ihr dka Praha / podatelna@ctu.cz