TÝMOVÝ VÝSTUP Dotazník zvládání zátěže

Transkript

1 TÝMOVÝ VÝSTUP Dotazník zvládání zátěže

2 CÍLOVÁ SKUPINA PRO TÝMOVÝ VÝSTUP ČLENOVÉ SKUPINY: (Filip Filipec) (Franz Schulz) (Heike Hassel) (Helena Hroudová) (Ján Vajda) (Jarka Jetřichovická) (Juraj Janček) (Miloš Mráz) (Tereza Trampotová) 2

3 TŘI NEJPREFEROVANĚJŠÍ STRATEGIE V TÝMU Poznámka: Mapa skupiny zachycuje zastoupení jednotlivých strategií na 1. až 3. místě v celkovém pořadí u jednotlivých účastníků skupiny POPIS NEJPREFEROVANĚJŠÍCH STRATEGIÍ V TÝMU KONTROLA SITUACE Tato strategie zahrnuje potřebu aktivně situaci řešit, tedy identifikovat její příčiny, hledat řešení, vytvořit si plán dílčích kroků a ten realizovat. Nadměrné využívání kontroly situace je rizikové tam, kde i přes potřebu a snahu o aktivní řešení chybí potřebné pravomoci, kompetence či nástroje. V takových situacích může uplatnění této strategie vést k frustraci a vytvářet sekundární tlak a zátěž. SEBEKONTROLA Tato strategie zahrnuje tendenci odprosit se od emocí, nebrat danou situaci osobně, nenechat se vyvést z míry a soustředit se plně na racionální stránku problému. Při nadměrném využívání této strategie však hrozí určité odcizení se svému okolí a neschopnost efektivně reagovat na problémy vyplývající z interpersonálních vztahů. Takové problémy v sobě zahrnují zpravidla i emocionální aspekt, při jehož ignorování dochází spíše k prohloubení zátěžové situace. IZOLACE Tato strategie se projevuje tendencí uzavřít se ve stresu do sebe, izolovat se od ostatních, současně s pocity vlastní osamělosti a nemožnosti sdílet problém s druhými z různých příčin. Při nadměrném využívání této strategie dochází k pocitům opuštěnosti a k domněnce, že mne nikdo nemůže a nedokáže pochopit. Často je také přítomný nadměrný stud o svých problémech hovořit a obava, že bych se mohl stát terčem posměchu či pomluv. 3

4 STRATEGIE NAD HRANICÍ RIZIKA Poznámka: Graf zachycuje poměrné zastoupení nadměrně využívaných strategií v rámci skupiny. Pro interpretaci jsou významné hodnoty přesahující 15%. Případné šipky v grafu reprezentují výsledky manažera či manažerů týmu. IZOLACE (33%) Nadměrné využívání izolace umožňuje promyslet si bez rušivých vlivů zvnějšku možná řešení, nicméně současně dochází k pocitům opuštěnosti a k domněnce, že mne nikdo nemůže a nedokáže pochopit. Často je také přítomný nadměrný stud o svých problémech hovořit a obava, že bych se mohl stát terčem posměchu či pomluv. KOMPENZACE (33%) Nadměrné uplatňování kompenzace umožňuje rychle a účinně načerpat dostatek energie. Zároveň ale může mít podobný efekt jako vyhnutí se, neboť vede k odkládání řešení dané situace. SEBEDŮVĚRA (22%) Nadměrné uplatňování sebedůvěry umožňuje s nadhledem a optimismem zvládat i velmi náročné situace. Současně však může vést k celkovému podcenění a podhodnocení dané situace, k banalizaci rizik či k neoprávněné bezstarostnosti. SEBEKONTROLA (22%) Nadměrné využívání sebekontoly umožňuje racionálně řešit i velmi vypjaté situace. Zároveň však hrozí určité odcizení se svému okolí a neschopnost efektivně reagovat na problémy vyplývající z interpersonálních vztahů. Takové problémy v sobě zahrnují zpravidla i emocionální aspekt, při jehož ignorování dochází spíše k prohloubení zátěžové situace. 4

5 MAPA TÝMU Poznámka: Mapa týmu zobrazuje jednotlivé členy dle celkové míry zastoupení pozitivních strategií v oblasti řešení situace a duševní pohody. Případné šipky v grafu reprezentují výsledky manažera či manažerů týmu. 5

6 CELKOVÝ POMĚR STRATEGIÍ Poznámka: Grafy zobrazují celkový poměr strategií, které buď přispívají k řešení situace či k duševní pohodě, nebo naopak. Některé strategie skórují v obou grafech, podle jejich vlivu na řešení situace a na duševní pohodu. Strategie, které jsou vůči jednomu či druhému sledovanému aspektu neutrální, sytí pouze jeden příslušný garf. KOMENTÁŘ K CELKOVÉMU POMĚRU STRATEGIÍ Celkově převažují strategie přispívající k duševní pohodě, nicméně neřešící danou situaci. Tento celkový poměr strategií svědčí pro sníženou schopnost reagovat na zátěžové a stresové situace cíleně a efektivně. Při opakovaném využívání takovýchto strategií dochází ke stejnému vzorci chování bez většího posunu směrem k řešení. Současně však tento poměr strategií svědčí pro dobrou psychickou odolnost vůči stresu. 6