Ministerstvo průmyslu a obchodu

Transkript

1 Ministerstvo průmyslu a obchodu

2 Za MPO zpracovaly: Sekce rozvoje odvětví, Sekce správní, Sekce koncepční, Sekce energetiky, Sekce obchodně ekonomických vztahů a služeb Externí spolupráce: Ministerstvo zemědělství Odpovědná redaktorka: Lucie Gratiasová, MPO Grafická úprava a zlom: Radix, spol. s r. o. Tisk: Ekon, družstvo Jihlava 2

3 Vážení a milí čtenáři, otvíráte v pořadí již deváté vydání ročenky, kterou pro vás připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství, tentokráte však s pozměněným názvem Panorama zpracovatelského průmyslu a souvisejících služeb ČR Jak již z názvu vyplývá, doznala v letošním roce publikace opět větších změn, které se netýkají samotné struktury publikace, ta zůstává stejná jako v roce loňském. Jde o její rozšíření, které se v souvislosti se zpracovatelským průmyslem jeví jako opodstatněné, neboť se jedná o doplnění publikace o vybraná odvětví ze sektoru služeb. Sektor služeb je rychle se rozvíjející součást světové ekonomiky. Ve vyspělých zemích světa tvoří zásadní podíl na tvorbě HDP a zaměstnanosti. Pro ilustraci, v ČR zaměstnává sektor služeb okolo 65 procent pracovní síly a na celkové produkci se podílí téměř 60 procenty. Je tedy významný pro ekonomický rozvoj země. Služby jsou motorem ekonomického růstu a zaměstnanosti ve většině členských států EU a jejich vzájemná provázanost s průmyslem je velmi úzká. A jsou to právě průmysl a služby, které v uplynulém roce přispěly nejvíce k růstu hrubé přidané hodnoty. Průmysl prokázal v loňském roce dynamický růst, stejně jako v několika letech předchozích, a to ve všech základních ukazatelích. Naše průmyslové firmy jsou vysoce konkurenceschopné a podílejí se tak nemalou měrou na současných výborných výsledcích celé ekonomiky. Průmysl také výrazně přispívá ke snižování nezaměstnanosti, kdy jen za poslední rok vytvořil na 20 tisíc nových pracovních míst. Část průmyslu, o které hovoříme jako o průmyslu zpracovatelském, hraje rovněž v rozvinutém hospodářství nezastupitelnou roli, neboť ve vyspělých ekonomikách patří k rozhodujícím zdrojům tvorby hrubého domácího produktu. Obsahem publikace je stručná analýza zpracovatelského průmyslu za období let 2000 až 2005 a analýza vybraných služeb za roky 2000 až Přílohou je pak CD, na kterém najdete podrobné informace o každém z uvedených zpracovatelských odvětví. Tyto podrobné informace budou současně zveřejněny na internetových stránkách MPO. Zkušenosti z minulých let a vaše čtenářské ohlasy jsou přesvědčivým důkazem, že je o Panoramu českého průmyslu značný zájem. Poskytuje totiž široké odborné veřejnosti u nás i v zahraničí možnost seznámit se s dosaženou úrovní zpracovatelského průmyslu. Zároveň je také příležitostí k prezentaci výsledků českých firem v mezinárodním měřítku. Věřím, že i nadále bude tato publikace nepostradatelným zdrojem informací a přínosem pro každého z Vás, ať už jste se zpracovatelským průmyslem spojeni pracovně či je oblastí Vašeho zájmu. Ing. Milan Urban ministr průmyslu a obchodu 3

4 4

5 OBSAH Seznam použitých zkratek / 10 Zpracovatelský průmysl podle platné odvětvové klasifikace (OKEČ) / 11 ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL D / Hlavní produkční charakteristiky / Zaměstnanost / Zahraniční obchod / Investice / Perspektivy zpracovatelského průmyslu / 17 VÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ A NÁPOJŮ, TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ DA / Výroba potravinářských výrobků a nápojů OKEČ 15 / Hlavní produkční charakteristiky / Zaměstnanost / Zahraniční obchod / Investice / Perspektivy odvětví / 21 VÝROBA TEXTILIÍ, TEXTILNÍCH A ODĚVNÍCH VÝROBKŮ DB / Výroba textilií a textilních výrobků OKEČ 17 / Hlavní produkční charakteristiky / Zaměstnanost / Zahraniční obchod / Investice / Perspektivy odvětví / Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin OKEČ 18 / Hlavní produkční charakteristiky / Zaměstnanost / Zahraniční obchod / Investice / Perspektivy odvětví / 30 VÝROBA USNÍ A VÝROBKŮ Z USNÍ DC / Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi OKEČ 19 / Hlavní produkční charakteristiky / Zaměstnanost / Zahraniční obchod / Investice / Perspektivy odvětví / 34 ZPRACOVÁNÍ DŘEVA, VÝROBA DŘEVAŘSKÝCH VÝROBKŮ DD / Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku OKEČ 20 / Hlavní produkční charakteristiky / Zaměstnanost / Zahraniční obchod / Investice / Perspektivy odvětví / 38 5

6 VÝROBA VLÁKNINY, PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU; VYDAVATELSTVÍ A TISK DE / Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru OKEČ 21 / Hlavní produkční charakteristiky / Zaměstnanost / Zahraniční obchod / Investice / Perspektivy odvětví / Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů OKEČ 22 / Hlavní produkční charakteristiky / Zaměstnanost / Zahraniční obchod / Investice / Perspektivy odvětví / 46 VÝROBA KOKSU, JADERNÝCH PALIV, RAFINÉRSKÉ ZPRACOVÁNÍ ROPY DF / Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy OKEČ 23 / Hlavní produkční charakteristiky / Zaměstnanost / Zahraniční obchod / Investice / Perspektivy odvětví / 50 VÝROBA CHEMICKÝCH LÁTEK, PŘÍPRAVKŮ, LÉČIV A CHEMICKÝCH VLÁKEN DG / Výroba chemických výrobků OKEČ 24 / Hlavní produkční charakteristiky / Zaměstnanost / Zahraniční obchod / Investice / Perspektivy odvětví / 55 VÝROBA PRYŽOVÝCH A PLASTOVÝCH VÝROBKŮ DH / Výroba pryžových a plastových výrobků OKEČ 25 / Hlavní produkční charakteristiky / Zaměstnanost / Zahraniční obchod / Investice / Perspektivy odvětví / 59 VÝROBA OSTATNÍCH NEKOVOVÝCH MINERÁLNÍCH VÝROBKŮ DI / Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků OKEČ 26 / Hlavní produkční charakteristiky / Zaměstnanost / Zahraniční obchod / Investice / Perspektivy odvětví / 63 6

7 Obsah VÝROBA ZÁKLADNÍCH KOVŮ, HUTNÍCH A KOVODĚLNÝCH VÝROBKŮ DJ / Výroba základních kovů a hutních výrobků OKEČ 27 / Hlavní produkční charakteristiky / Zaměstnanost / Zahraniční obchod / Investice / Perspektivy odvětví / Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků OKEČ 28 / Hlavní produkční charakteristiky / Zaměstnanost / Zahraniční obchod / Investice / Perspektivy odvětví / 71 VÝROBA A OPRAVY STROJŮ A ZAŘÍZENÍ DK / Výroba a opravy strojů a zařízení j. n. OKEČ 29 / Hlavní produkční charakteristiky / Zaměstnanost / Zahraniční obchod / Investice / Perspektivy odvětví / 75 VÝROBA ELEKTRICKÝCH A OPTICKÝCH PŘÍSTROJŮ A ZAŘÍZENÍ DL / Výroba kancelářských strojů a počítačů OKEČ 30 / Hlavní produkční charakteristiky / Zaměstnanost / Zahraniční obchod / Investice / Perspektivy odvětví / Výroba elektrických strojů a zařízení OKEČ 31 / Hlavní produkční charakteristiky / Zaměstnanost / Zahraniční obchod / Investice / Perspektivy odvětví / Výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů OKEČ 32 / Hlavní produkční charakteristiky / Zaměstnanost / Zahraniční obchod / Investice / Perspektivy odvětví / Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů OKEČ 33 / Hlavní produkční charakteristiky / Zaměstnanost / Zahraniční obchod / Investice / Perspektivy odvětví / 91 7

8 VÝROBA DOPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ DM / Výroba motorových vozidel, výroba přívěsů a návěsů OKEČ 34 / Hlavní produkční charakteristiky / Zaměstnanost / Zahraniční obchod / Investice / Perspektivy odvětví / Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení OKEČ 35 / Hlavní produkční charakteristiky / Zaměstnanost / Zahraniční obchod / Investice / Perspektivy odvětví / 99 ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL DN / Výroba nábytku; zpracovatelský průmysl jinde neuvedený OKEČ 36 / Hlavní produkční charakteristiky / Zaměstnanost / Zahraniční obchod / Investice / Perspektivy odvětví / Recyklace druhotných surovin OKEČ 37 / Hlavní produkční charakteristiky / Zaměstnanost / Investice / Perspektivy odvětví / 105 ÚVOD K PILOTNÍMU PROJEKTU v rámci publikace Panorama zpracovatelského průmyslu a souvisejících služeb / Vybrané služby (OKEČ a 55, a 71 74) / Charakteristika vybraných odvětví služeb / Hlavní produkční charakteristiky vybraných odvětví služeb / Zaměstnanost v rámci vybraných odvětví služeb / Investice / Perspektivy vybraných odvětví služeb / Distribuční služby G a H (OKEČ ) / Hlavní produkční charakteristiky / Zaměstnanost / Investice / Perspektivy odvětví / 115 OBCHOD, OPRAVY MOTOROVÝCH VOZIDEL A VÝROBKŮ PRO OSOBNÍ POTŘEBU A PŘEVÁŽNĚ PRO DOMÁCNOST G 26. Obchod, opravy a údržba motorových vozidel OKEČ 50 / Hlavní produkční charakteristiky / Zaměstnanost / Investice / Perspektivy odvětví / 118 8

9 27. Velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu OKEČ 51 / 119 (kromě motorových vozidel) 27.1 Hlavní produkční charakteristiky / Zaměstnanost / Investice / Perspektivy odvětví / Maloobchod (kromě motorových vozidel) OKEČ 52 / Hlavní produkční charakteristiky / Zaměstnanost / Investice / Perspektivy odvětví / Služby v oblasti ubytování a stravování OKEČ 55 / Hlavní produkční charakteristiky / Zaměstnanost / Investice / Perspektivy odvětví / Podnikatelské služby OKEČ K / Hlavní produkční charakteristiky / Zaměstnanost / Investice / Perspektivy odvětví OKEČ K / 129 ČINNOSTI V OBLASTI NEMOVITOSTÍ A PRONÁJMU: PODNIKATELSKÉ ČINNOSTI K 31. Činnosti v oblasti nemovitostí OKEČ 70 / Hlavní produkční charakteristiky / Zaměstnanost / Investice / Perspektivy odvětví / Pronájem strojů a přístrojů bez obsluhy OKEČ 71 / Hlavní produkční charakteristiky / Zaměstnanost / Investice / Perspektivy odvětví / Činnosti v oblasti výpočetní techniky OKEČ 72 / Hlavní produkční charakteristiky / Zaměstnanost / Investice / Perspektivy odvětví / Výzkum a vývoj OKEČ 73 / Hlavní produkční charakteristiky / Zaměstnanost / Investice / Perspektivy odvětví / Ostatní podnikatelské činnosti OKEČ 74 / Hlavní produkční charakteristiky / Zaměstnanost / Investice / Perspektivy odvětví / 144 9

10 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK a.s. akciová společnost b. c. běžné ceny CEFTA Středoevropská dohoda o volném obchodu ČMZRB Českomoravská záruční a rozvojová banka ČNB Česká národní banka ČR Česká republika ČSÚ Český statistický úřad EIA posuzování vlivů na životní prostředí na úrovni jednotlivých záměrů ES Evropské společenství ESVO Evropské sdružení volného obchodu EU Evropská unie EUR Euro GATT the General Agreement on Tariffs and Trade (Dohoda o clech a obchodu) HCCP analýza rizik a kritické kontrolní body HDP hrubý domácí produkt HNP hrubý národní produkt HIM hmotný investiční majetek HIGH-TECH technicky vysoce náročné výrobky HS Harmonizovaný systém je široce používaná mezinárodní klasifikace zboží j. n. jinde neuvedené MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu MSP malé a střední podniky NACE Statistická klasifikace ekonomických činností Evropských společenství NIM nehmotný investiční majetek OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OKEČ Odvětvová klasifikace ekonomických činností OPPP Operační program podpory podnikání PH přidaná hodnota s. c. stálé ceny SEA proces strategie posuzování vlivů na životní prostředí SEVESO prevence havárií SKP Standardní klasifikace produkce SOP Sektorový operační program s.r.o. společnost s ručením omezeným STTC strategická centra a technologické služby USD Americký dolar VVaS vlastní výrobky a služby WTO World Trade Organization Světová obchodní organizace ZP zpracovatelský průmysl 10

11 Zpracovatelský průmysl podle platné odvětvové klasifikace (OKEČ) Sekce Subsekce* 1 Oddíl* 2 D DA DB ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL Průmysl potravinářský a tabákový 15 Výroba potravin a nápojů 16 Zpracování tabáku Textilní a oděvní průmysl 17 Textilní průmysl 18 Oděvní průmysl DC 19 Kožedělný průmysl DD 20 Dřevozpracující průmysl DE Papírenský a polygrafický průmysl 21 Výroba vlákniny, papíru a lepenky 22 Vydavatelství, tisk a reprodukce zvukových a obrazových nahrávek DF 23 Koksování a rafinérské zpracování ropy DG 24 Chemický a farmaceutický průmysl DH 25 Gumárenský a plastikářský průmysl DI 26 Průmysl skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot DJ Výroba kovů a kovodělných výrobků 27 Výroba kovů včetně hutního zpracování 28 Kovodělný průmysl DK 29 Výroba strojů a zařízení DL DM DN Výroba elektrických a optických přístrojů 30 Výroba kancelářských strojů a počítačů 31 Výroba elektrických strojů a přístrojů 32 Výroba rádiových, televizních a spojových zařízení 33 Zdravotnická technika, měřící přístroje, optika Výroba dopravních prostředků 34 Výroba dvoustopých motorových vozidel 35 Výroba ostatních dopravních zařízení Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený 36 Nábytek a ostatní zpracovatelský průmysl 37 Úprava druhotných surovin Poznámka: pro účely této publikace se požívají rovněž názvy * 1 sektor; * 2 odvětví V tabulce jsou uvedeny pouze zkrácené názvy subsekcí a oddílů. V publikaci jsou uvedeny názvy subsekcí a oddílů dle platné odvětvové klasifikace ekonomických činností. 11

12 12

13 Zpracovatelský průmysl ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL D Zpracovatelský průmysl se v ČR významnou měrou podílí na tvorbě hrubého domácího produktu. V roce 2005, po korekci provedené ČSÚ, jeho podíl na HDP činil 25,2 % (o 0,2 procentního bodu méně než v roce 2004). Na celkových tržbách průmyslu ČR participovala zpracovatelská odvětví 91,5 % (+0,3 p. b. proti 2004), zatímco výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 6,4 % (-0,1 p. b. proti 2004) a těžba nerostných surovin 2,1 % (-0,2 p. b. proti 2004). Tempa růstu základních produkčních charakteristik byla, stejně jako v roce 2004, nejvyšší v těch subsekcích, které jsou založeny na znalostní ekonomice a vytvářejí vyšší přidanou hodnotu. Stagnovala naopak odvětví náročná na pracovní síly a suroviny. Česká ekonomika se i v loňském roce zařadila mezi dynamicky rostoucí země a její výkonnostní mezera za průměrem EU-25 se opět zmenšila. V roce 2005 dosáhl HDP na obyvatele v ČR odhadem 73 % průměru EU-25 a z původních členských zemí jsme tak již předstihli Portugalsko. 1.1 Hlavní produkční charakteristiky Jak je patrné z podrobného přehledu na začátku této publikace, dělí se zpracovatelský průmysl na 14 subsekcí (sektorů), 23 oddílů (odvětví) a 103 skupin (oborů). Podíl jednotlivých odvětví na produkčních charakteristikách v roce 2005 (b. c.) ukazuje graf č. 1. Graf č. 1: Podíl odvětví na produkčních charakteristikách zpracovatelského průmyslu v roce 2005 v b.c. % počet pracovníků přidaná hodnota Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet; rok 2005 = předběžná data Hlavní produkční charakteristiky zpracovatelského průmyslu zachycuje tabulka č. 1. Na tržbách (ve s. c.) zpracovatelského průmyslu se rozhodujícím způsobem podílejí čtyři subsekce DM 16,4 %, DJ 16,3 %, dále DL 14,3 % a čtvrté místo si udržela subsekce DA 10,6 %. Jasně nejnižší podíl na tržbách měla v roce 2005 subsekce DC (0,23 %) a DB (2,47 %), tedy ta odvětví, která nejvíce trpí ostrou konkurencí, hlavně z Asie, a patří k odvětvím útlumovým. Z tabulky č. 1 dále vyplývá, že tržby zpracovatelského průmyslu (v s. c.) za posledních pět let vzrostly o 52 % a největší meziroční růst byl vykázán v roce 2004 (+12,6 %). Rovněž i loňský nárůst (+9,3 %) lze hodnotit jako příznivý. K výraznějšímu zpomalení tempa růstu došlo u účetní přidané hodnoty (index 2005/ ,2), a to i přes vysoký nárůst v subsekcích exportně orientovaných na vyspělý průmyslový svět. Ukazatel produktivity práce z účetní přidané hodnoty se po celé sledované období vyvíjel vcelku příznivě, přičemž v roce 2005 zvýšení činilo 3,7 % (v roce 2004 to bylo o více než 10 %). Z hlediska úrovně produktivity je jasnou jedničkou subsekce DF (1 850 tis. Kč/zam.). Vysoké hodnoty vykázaly subsekce DM (893 tis. Kč) a DG 13

14 Tabulka č. 1: Hlavní produkční charakteristiky zpracovatelského průmyslu v letech ve s.c. (mil. Kč, osob) * Tržby za prodej VVaS , , , , , ,3 Meziroční index x 110,8 105,4 105,6 112,6 109,3 Kumulovaný index ,8 116,8 123,3 138,9 151,8 Účetní přidaná hodnota ZP , , , , , ,2 Meziroční index x 108,1 101,3 105,3 109,3 105,2 Kumulovaný index ,1 109,5 115,3 126,0 132,5 Produktivita práce z PH ZP 353,1 369,6 385,7 412,4 454,6 471,3 Meziroční index x 104,7 104,4 106,9 110,2 103,7 Kumulovaný index ,7 109,2 116,8 128,7 133,5 Počet pracovníků ZP Meziroční index x 103,3 97,0 98,5 99,1 101,4 Kumulovaný index ,3 100,3 98,7 97,9 99,3 Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet; * předběžná data, s. c. roku 2000 (892 tis. Kč), nejnižších hodnot pak subsekce DC (170 tis. Kč/zam.) a DD (233 tis. Kč/zam.). Všeobecně lze konstatovat, že podstatně vyšší úroveň produktivity dosahují podniky se zahraničním kapitálem (o %) než firmy s českými vlastníky. 1.2 Zaměstnanost Graf č. 2 ukazuje, že nejvíce osob bylo v roce 2005 zaměstnáno v kategorii středních podniků s lidmi (26 %, v roce 2004 to bylo o 1 procentní bod méně) a v kategorii (25 % v roce 2004 rovněž). V kategorii mikropodniků (0 9) a malých podniků do 49 lidí pracovalo v roce 2005 sice 31 % zaměstnanců zpracovatelského průmyslu, avšak jejich podíl na tržbách byl pouze poloviční (16,5 %). Graf č. 2: Velikostní struktura podle počtu zaměstnanců zpracovatelského průmyslu v roce a více 18 % % % % Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet, rok 2005 = předběžná data % Z podrobné analýzy zaměstnanosti vyplývá, že počet pracovníků dosáhl svého maxima v roce 2001, kdy překročil 1,4 mil., poté začal klesat. Teprve loni opět vzrostl meziročně o 1,3 %, i když vývoj v jednotlivých subsek- 14

15 Zpracovatelský průmysl cích byl diferencovaný. Zatímco poměrně vysoké přírůstky v roce 2005 vykázala odvětví, která prožívají konjunkturu, tj. subsekce DJ ( ), DM (+7 828), DH (+5 573) a DL (+4 261), nejvýrazněji klesla zaměstnanost v subsekcích DB (-7 244), DA (-4 015) a DC (-771). Usnesením vlády č. 566/2004 Sb. byl schválen Program na podporu tvorby nových pracovních příležitostí v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností. Ze statistik MPO vyplývá, že k bylo podáno 35 žádostí, kde firmy deklarovaly, že proinvestují celkem více než 1,4 mld. Kč a vytvoří nových pracovních míst. Nejvíce projektů má být lokalizováno do Jihomoravského kraje (12) a kraje Moravskoslezského (8). Všeobecně lze konstatovat, a potvrzují to i některé zahraniční instituce jako OECD a Evropská komise, že k rozvoji ekonomiky přispívá i postupně se zlepšující podnikatelské prostředí. Značné rezervy však zatím existují i nadále, což platí hlavně pro malé a střední podniky, které mají často obtížný přístup k financím a chybí jim kvalifikovaný management. Vysoká je i energetická náročnost, nedořešené jsou některé staré ekologické zátěže, řada podniků se bude muset vyrovnat s vícenáklady na zavedení nové chemické legislativy REACH, podniky i nadále trápí přebujelá a nefunkční státní administrativa atd. Pozitivní roli tu může sehrát i státní správa a ke zlepšení by měly přispět i finanční prostředky ze strukturálních fondů a z dalších zdrojů. 1.3 Zahraniční obchod Obchodní výměna patří v ČR k hlavním tahounům hospodářského rozvoje, což dokumentuje tabulka č. 2. Tabulka č. 2: Vývoj zahraničního obchodu s výrobky SKP v letech (mil. Kč) Vývoz , , , , , ,4 Dovoz , , , , , ,6 Saldo , , , , , ,8 Meziroční index 00/99 01/00 02/01 03/02 04/03 05/04 Vývoz x 113,9 98,9 109,1 125,7 108,3 Dovoz x 112,4 96,8 108,8 122,2 102,6 Zdroj: ČSÚ, údaje k Z tabulky 2 je zřejmé, že obrat zahraničního obchodu (vývoz + dovoz) se za léta 2000 až 2005 zvýšil o 58 %, z toho export o 67,3 % a dovoz o 48,5 %. V roce 2005 vzrostlo kladné saldo obchodní bilance proti roku 2004 dvaapůlkrát a přiblížilo se již 153 mld. Kč. Kladné saldo jsme v roce 2005 vykázali s většinou hlavních obchodních partnerů Německem, Slovenskem, Rakouskem, Francií a Polskem. Naopak nejvyšší záporné saldo jsme měli s Čínou, dále s Japonskem, Ruskou federací, Itálií, Švýcarskem apod. Exportní výkonnost zpracovatelského průmyslu se v posledních letech pohybuje v rozmezí 50 až 55 %. V roce 2005 byla nejvyšší ve skupině výrobků SKP 30 (110,4 %), SKP 32 (85,5 %) a v SKP 34 (76,1 %). Naopak nejnižší byla exportní výkonnost ve skupině výrobků SKP 19 (4,4 %), SKP 22 (13,6 %) a v SKP 15 (13,4 %), což s výjimkou kožedělného průmyslu vyplývá z charakteru produkce, která je určena převážně pro domácí trh. Také v roce 2006 se zahraniční obchod s výrobky zpracovatelského průmyslu vyvíjí příznivě, neboť jeho saldo za leden až březen 2006 dosáhlo kladné hodnoty 25,5 mld. Kč (+1,7 mld. Kč v porovnání se stejným obdobím 2005). Export za tři měsíce vzrostl o 17,5 %, avšak dovoz o 18,2 %, a lze tedy očekávat, že kladné saldo by se mohlo pohybovat kolem 130 až 150 mld. Kč, tedy zhruba na úrovni minulého roku. V teritoriální struktuře obchodu k výraznějším pohybům v roce 2005 nedošlo, neboť naším klíčovým obchodním partnerem zůstává i nadále SRN, kam vyvážíme 34 % všech produktů zpracovatelského průmyslu a její podíl na dovozu činí 33 %. Obrat se SRN v roce 2005 dosáhl částky mld. Kč, je tedy na úrovni roku Druhou příčku, co do výše obratu, zaujímá Slovensko, následované Polskem a Francií. 15

16 1.4 Investice Hrubé hmotné investice do zpracovatelského průmyslu v loňském roce rostly pomaleji než v roce 2004 (+5,9 % proti 16 %) a dosáhly necelých 144 mld. Kč. Největší objemy investic směřovaly do subsekce DM (39,3 mld. Kč), dále do DJ (16,8 mld. Kč) a do subsekce DK (16,8 mld. Kč), tedy vesměs do odvětví, která v současné době prožívají hospodářský rozmach. V ČR se velmi osvědčil systém investičních pobídek, které výraznou měrou přispívají k dynamickému růstu naší ekonomiky, růstu konkurenceschopnosti a produktivity práce z přidané hodnoty. V rámci tohoto systému bylo do konce roku 2005 poskytnuto celkem 249 pobídek, s celkovým objemem investic 307 mld. Kč. Tyto akce přispějí ke vzniku nových pracovních míst. V samotném roce 2005 MPO rozhodlo o 57 investičních pobídkách v celkovém objemu přes 40 mld. Kč, kdy má vzniknout nových pracovních míst. Za období nejvíce investičních pobídek obdržely firmy ze SRN (60), z ČR (39), z Japonska (32) a Nizozemska (21). Hlavními destinacemi těchto pobídek byly regiony s vysokou mírou nezaměstnanosti, tj. Ústecký a Moravskoslezský kraj a dále Středočeský kraj s vysokým rozvojovým potenciálem. Značnému zájmu se těší i řada podpor, které jsou určeny pro malé a střední podniky. Jde například o podporu rozvoje průmyslových zón greenfields a brownfields. Do konce minulého roku bylo takto ze státního rozpočtu podpořeno celkem 92 průmyslových zón. Další aktivitou je program na podporu strategických služeb a program na podporu vzniku a rozšíření technologických center. Celkem tuto podporu zatím získalo 37 podnikatelských subjektů v případě technologických center a 19 firem z oblasti strategických služeb. Mezi nimi je i řada společností mezinárodně uznávaných (např. Panasonic, Rieter, Honeywell, ExxonMobil atd.). Úspěšně pokračuje i program 16

17 Zpracovatelský průmysl na podporu nových pracovních míst, blíže zmiňovaný v kapitole o zaměstnanosti. Dále v rámci podpory malého a středního podnikání v programu Záruka bylo loni v průmyslové výrobě poskytnuto celkem 333 záruk v objemu mil. Kč, přičemž z velké části šlo o záruky cenově zvýhodněné. Objem přímých zahraničních investic (PZI) v roce 2005 dosáhl druhého největšího objemu v historii ČR, přes 263 mld. Kč, což je více než dvojnásobek hodnoty v roce Důvodem bylo několik velkých privatizačních akcí (např. Telefónica, Vítkovice Steel, UNIPETROL atd.). Převážný podíl PZI připadl na země EU-25 (přes 94 %). Naopak objem našich investic v zahraničí meziročně poklesl, a to na 20,5 mld. Kč (cca 900 mil. USD). Zde šlo hlavně o akce do energetiky a farmacie. 1.5 Perspektivy zpracovatelského průmyslu Česká ekonomika je v poslední době ve velmi dobré kondici, nejlepší za posledních šestnáct let. HDP loni vzrostl o rekordních 6 % a ukazatel HDP na obyvatele v paritě kupní síly loni dosáhl 73 % průměru Evropské unie. Je jasné, že Česku, ale i ostatním novým členským zemím vstup do EU nepochybně prospěl. Těžíme z vlny zájmu zahraničních investorů, poměrně stabilního ekonomického prostředí, z lepšího přístupu na jednotný trh EU a s tím spojeným odbouráváním obchodních bariér. Legislativa se postupně přibližuje západním standardům. Postupně se zlepšuje i situace ve výzkumu a vývoji, i když podíl HDP poskytovaný na tento účel nadále silně pokulhává za průmyslově vyspělým světem. Rezervy nadále existují ve vytváření podmínek pro podnikání, zvláště ve vztahu ke střednímu stavu (přístup k penězům, těžkopádná administrativa atd.). Nejbližší perspektivy naší ekonomiky i samotného zpracovatelského průmyslu většina expertů hodnotí jako velmi příznivé. Odhady růstu HDP v roce 2006 se pohybují od 5,5 % (Mezinárodní měnový fond) do 7,5 % (někteří představitelé vlády). Hospodářský rozvoj by měl podpořit zejména pokračující příliv přímých zahraničních investic, které směřují hlavně do automobilového průmyslu a elektrotechnického průmyslu. K posilování naší ekonomiky nepochybně pomohou finanční prostředky ze strukturálních fondů, ale i osvědčený systém investičních pobídek, respektive systém dalších podpor (malé a střední podnikání, inovace, klastry, podpora exportu aj.). Všeobecně se očekává, že Česko spolu se Slovenskem zůstanou v roce 2006, ale i v roce příštím, hlavními tahouny ekonomiky v regionu střední Evropy s nejvyšší dynamikou HDP a dalších ukazatelů. 17

18 VÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ A NÁPOJŮ, TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ DA 2. Výroba potravinářských výrobků a nápojů OKEČ 15 Potravinářský průmysl zpracovává produkci především tradičního zemědělství, a to jak pro výživu lidí, což je jeho základní poslání, tak pro nepotravinářské využití. Za hlavní prioritu při výrobě potravinářských výrobků a nápojů je nutno v posledních letech považovat při nadbytku potravin v EU a začlenění ČR do jednotného trhu zajištění bezpečnosti potravin. Strategie zaměřená na bezpečnost potravin se týká všech článků potravinového řetězce. Výroba potravinářských výrobků a nápojů OKEČ 15 je však i významným produkčním segmentem zpracovatelského průmyslu. S 10,2% podílem na tržbách (v b. c.) v roce 2005 je hodnocený průmysl jedním ze čtyř rozhodujících zpracovatelských odvětví. Přitom rozhodující podíly na tržbách (v b. c.) u výroby potravinářských výrobků a nápojů mají čtyři obory. Jde o výrobu ostatních potravinářských výrobků, v níž dominuje zejména výroba pekárenských a cukrářských výrobků (26 %), o výrobu, zpracování a konzervování masa a masných výrobků (22 %) a dále o výrobu nápojů (20 %) a zpracování mléka a výrobu zmrzliny (16 %). V letech nedosahovala výroba potravinářských výrobků a nápojů tak vysokého tempa růstu, jako zpracovatelský průmysl celkem. Ukazatel účetní přidané hodnoty za OKEČ 15 vykázal poměrně kolísavou úroveň a celkově prakticky stagnaci za uvedené období. Pouze počet zaměstnaných osob v hodnoceném odvětví, které dosud prochází restrukturalizací, klesal rychleji než ve zpracovatelském průmyslu celkem. 2.1 Hlavní produkční charakteristiky Z vývoje hlavních produkčních charakteristik výroby potravinářských výrobků a nápojů, znázorněných v grafu č. 1 a uvedených v tabulce č. 1, vyplývá výraznější pokles zaměstnanosti v roce 2005, zatímco ve zpracovatelském průmyslu celkem se počet pracovníků vlivem rychle se rozvíjejících odvětví naopak zvýšil. Postupné snižování počtu zaměstnaných osob ve výrobě potravinářských výrobků a nápojů v hodnoceném odvětví vedlo k celkovému trendu zvyšování produktivity práce z přidané hodnoty, s výjimkou let 2001 a 2005, Graf č. 1: Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 15 v letech ve s. c Index 2000 = Počet pracovníků Přidaná hodnota Tržby za prodej VVaS Produktivita práce Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet, rok 2005 = předběžná data; s. c. roku

19 OKEČ 15 kdy ukazatel produktivity práce poklesl, jako důsledek snížení účetní přidané hodnoty. V rámci oborové struktury hodnocené výroby OKEČ 15 vykazuje vcelku příznivý trend vývoje u ukazatele účetní přidaná hodnota výroba nápojů, avšak jen v b. c. Tabulka č. 1: Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 15 v letech ve s. c. (mil. Kč, osob) * Tržby za prodej VVaS , , , , , ,2 Meziroční index x 101,7 104,2 99,2 102,5 101,8 Kumulovaný index 100,0 101,7 105,9 105,1 107,7 109,7 Účetní přidaná hodnota , , , , , ,1 Meziroční index x 97,1 100,3 103,3 103,2 96,9 Kumulovaný index 100,0 97,1 97,4 100,6 103,9 100,7 Produktivita práce z PH ,7 348,2 354,2 372,5 394,4 393,6 Meziroční index x 97,9 101,7 105,2 105,9 99,8 Kumulovaný index 100,0 97,9 99,6 104,7 110,9 110,7 Počet pracovníků Meziroční index x 99,2 98,6 98,2 97,5 97,1 Kumulovaný index 100,0 99,2 97,8 96,1 93,7 91,0 Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet; * předběžná data, s. c. roku Zaměstnanost Graf č. 2, který zachytil velikostní strukturu zaměstnanosti odvětví výroby potravinářských výrobků a nápojů v roce 2005, ukazuje, že největší počet pracovníků, téměř jednu třetinu (32 %), zaměstnávají střední firmy (s pracovníky). Jednu čtvrtinu (25 %) pracovníků zaměstnávají velké podniky (s pracovníky). O něco menší podíl pracovníků (21 %) zaměstnávají v odvětví OKEČ 15 malé firmy a ještě menší podíl (14 %) zaměstnávají velmi velké podniky (s 1000 a více pracovníky). Nejmenší podíl pracovníků odvětví (8 %) je zaměstnán v mikrofirmách, které obvykle dodávají pouze různé krajové speciality na místní trhy. Úroveň mezd a osobních nákladů a dynamika jejich růstu je u odvětví OKEČ 15 nižší než ve zpracovatelském průmyslu. V roce 2005 v porovnání s rokem 2004 vzrostly osobní náklady u OKEČ 15 o 1,4 %, zatímco ve Graf č. 2: Velikostní struktura podle počtu zaměstnanců odvětví OKEČ 15 v roce a více 14 % % % % Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet, rok 2005 = předběžná data % 19

20 zpracovatelském průmyslu o 7,4 %. Vyšší dynamika růstu mezd v roce 2005 byla zaznamenána jen u velkých podniků, které také výrazněji zvýšily tempo růstu tržeb v uvedeném roce, narozdíl od ostatních velikostních kategorií podniků tohoto odvětví. Vzhledem k významu středních podniků ve firemní základně analyzovaného odvětví OKEČ 15, které zaměstnávají největší podíl z počtu zaměstnanců, je účelné vytvářet pro tyto firmy příznivé podnikatelské prostředí včetně možnosti účastnit se vhodných podpůrných programů čerpajících finanční prostředky z národních zdrojů i fondů EU. Rovněž je žádoucí podpořit i malé firmy, které z větší části podnikají ve venkovském prostoru a tam vytvářejí potřebná pracovní místa. Poněkud silnější ekonomickou pozicí disponují významné podniky odvětví, jejichž konkurenční výhody se obvykle opírají o velikost firmy, zahraniční kapitál a exportní výkonnost. Největšími podniky v kategorii s 1000 a více zaměstnanci v odvětví OKEČ 15 jsou podle počtu zaměstnanců: Plzeňský Prazdroj, a. s. Plzeň (výroba piva), PENAM, s.r.o. Brno (výroba pečiva), Nestlé Česko, s.r.o. Praha (výroba cukrovinek), MADETA, a.s. České Budějovice (výroba mléka a mléčných výrobků), DELTA PEKÁRNY, a.s. BRNO (výroba pečiva), Kostelecké uzeniny, a.s. (produkce masa a masných výrobků), Opavia - LU, a.s. Praha (výroba cukrovinek), UNILEVER ČR, s.r.o. Praha (výroba tuků) a Coca-Cola Beverages, s.r.o. Praha (výroba nealkoholických nápojů). Významné potravinářské podniky působí v různých oborech tohoto odvětví a v řadě krajů, ale za své sídlo si některé z nich zvolily hl. m. Prahu. 2.3 Zahraniční obchod Saldo zahraničního obchodu u potravinářských výrobků a nápojů (tabulka č. 2) se od roku 2002 trvale zhoršuje a v roce 2005 dosahuje záporné hodnoty téměř 19 mld. Kč i při výrazném růstu vývozu od roku Vývoj zahraničního obchodu u sledovaného odvětví zůstává stále pod silným vlivem dovozu, pro nějž se vytvořily výhodné podmínky. Z analýzy zbožové struktury zahraničního obchodu vyplynulo, že značné zhoršení záporného salda nastalo především u masa a masných výrobků, a to vlivem rychlejšího tempa dovozu těchto výrobků do ČR v porovnání s nižší dynamikou růstu jejich exportu. Jedinými skupinami výrobků s kladným saldem zahraničního obchodu jsou trvale mlékárenské výrobky a nápoje. Tabulka č. 2: Vývoj zahraničního obchodu s výrobky SKP 15 v letech (mil. Kč) Vývoz , , , , , ,4 Dovoz , , , , , ,1 Saldo , , , , , ,7 Meziroční index 00/99 01/00 02/01 03/02 04/03 05/04 Vývoz x 116,8 91,1 107,2 128,9 114,5 Dovoz x 107,8 101,0 108,6 125,1 112,1 Zdroj: ČSÚ, údaje k Investice U odvětví OKEČ 15 se s ohledem na velikostní strukturu podnikatelské základny uplatnila podpora investic v roce 2005 především u malých a středních podniků. Jde o poskytnuté příspěvky v objemu 2,1 mil. Kč, což však představuje pouze 1,1 % z jejich celkově vyplaceného objemu, úvěry ve výši 125,5 mil. Kč, když jejich podíl činil 110,7 % z poskytnutých úvěrů a dále záruky v objemu 175,7 mil. Kč, při částce cenového zvýhodnění ve výši 42,3 mil. Kč, což představuje podíl 5,3 % z objemu tohoto druhu podpor. 20

21 OKEČ 15 V porovnání s předcházejícími roky však tento druh podpory odvětví OKEČ 15 klesá a neodpovídá významu malého a středního podnikání v tomto odvětví. Rovněž neodpovídá potřebě trvale investovat v zájmu zajištění bezpečnosti potravin a zvyšování jejich konkurenceschopnosti na jednotném trhu EU. Objem přímých zahraničních investic v ČR za odvětví OKEČ 15 k vzrostl na 45,3 mld. CZK, což představuje 8,8% podíl na zpracovatelském průmyslu. Také tuzemské investice v zahraničí k se zvýšily a dosáhly 1,3 mld. Kč, a to znamená 12,4% podíl na zpracovatelském průmyslu. 2.5 Perspektivy odvětví Dosavadní vývoj v odvětví výroby potravinářských výrobků a nápojů OKEČ 15 vykazuje od roku 2000 poměrně nízké tempo růstu. S ohledem na nasycenost jednotného trhu EU v segmentu potravin nelze ani ve střednědobém horizontu očekávat výraznější tempo růstu produkce u tohoto odvětví. Proto je žádoucí věnovat pozornost zejména faktorům, které povedou ke zvýšení kvality potravin a obohacování jejich sortimentu včetně využití účinného marketingu a rozšiřování značkových výrobků. Pro posílení pozice a konkurenceschopnosti posuzovaného odvětví je nutno vytvářet příznivé podnikatelské prostředí, zachovat vhodné podpůrné programy zaměřené na bezpečnost, kvalitu a vyšší stupeň zpracování produkce a s tím spojené inovační aktivity. Je rovněž žádoucí dosáhnout užšího propojení vědy a výzkumu s podnikatelskou praxí. Využití těchto faktorů dále zvýší exportní výkonnost odvětví výroby potravinářských výrobků a nápojů a jeho širší zapojení do jednotného trhu EU a do světového obchodu, na němž se uplatní především nejvýznamnější podniky odvětví. Malé a střední podniky tohoto odvětví mohou přispět k rozvoji podnikání a udržení zaměstnanosti ve venkovském prostoru v jednotlivých krajích ČR v souladu s jejich koncepčními záměry. 21

22 VÝROBA TEXTILIÍ, TEXTILNÍCH A ODĚVNÍCH VÝROBKŮ DB 3. Výroba textilií a textilních výrobků OKEČ 17 Textilní průmysl je proexportně orientované odvětví s krátkým inovačním cyklem obměny výrobků. Podle druhu zpracovávané suroviny se dělí na průmysl bavlnářský, lnářský, vlnařský a pletařský. Výroba většiny podniků textilního průmyslu má více technologických stupňů. V roce 2005 byla výroba textilií a textilních výrobků zastoupena na tržbách zpracovatelského průmyslu 2,0 %, na počtu pracovníků 4,2 % a na účetní přidané hodnotě více než 2,5 %. Podíly těchto ukazatelů na zpracovatelském průmyslu v časové řadě od roku 2000 do roku 2005 trvale klesají. Příčinou je zvyšující se konkurence zejména asijských zemí, liberalizace obchodu s textilními výrobky, kursové vlivy a růst nákladů, především růst cen energií. 3.1 Hlavní produkční charakteristiky Vývoj hlavních produkčních charakteristik v odvětví textilního průmyslu v letech 2000 až 2005 se vyznačoval stagnací tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb (VVaS) s mírným nárůstem účetní přidané hodnoty ve stálých cenách a poklesem počtu zaměstnanců o téměř 18,4 tisíc osob. Sílící konkurence spojená s postupnou liberalizací světového trhu vyvolala potřebu restrukturalizace výroby spojenou s likvidací neefektivních provozů a omezováním produkce standardních výrobků. Nárůst produktivity práce z účetní přidané hodnoty oproti roku 2000 byl nejvyšší u oborů 17.5 Výroba ostatních textilních výrobků kromě oděvů s růstem o 81,6 % a u 17.4 Výroba konfekčních textilních výrobků kromě oděvů s nárůstem o 32,0 %. Významný podíl na zvyšování produktivity u těchto oborů mají textilie pro technické užití, kde došlo nejvyššímu rozvoji těchto sofistikovaných výrob. 22

23 OKEČ 17 Graf č. 1: Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 17 v letech ve s. c Index 2000 = Počet pracovníků Přidaná hodnota Tržby za prodej VVaS Produktivita práce Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet, rok 2005 = předběžná data; s. c. roku 2000 Tabulka č. 1: Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 17 v letech ve s. c. (mil. Kč, osob) * Tržby za prodej VVaS , , , , , ,4 Meziroční index x 107,4 89,9 98,9 100,5 100,5 Kumulovaný index 100,0 107,4 96,6 95,5 95,9 95,9 Účetní přidaná hodnota , , , , , ,2 Meziroční index x 104,4 89,0 104,5 102,2 102,2 Kumulovaný index 100,0 104,4 92,9 97,1 99,2 99,2 Produktivita práce z PH ,7 255,4 249,2 285,2 323,8 323,8 Meziroční index x 104,8 97,6 114,4 113,5 113,5 Kumulovaný index 100,0 104,8 102,3 117,0 132,9 132,9 Počet pracovníků Meziroční index x 99,6 91,2 91,3 90,0 90,0 Kumulovaný index 100,0 99,6 90,9 83,0 74,7 74,7 Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet; * předběžná data, s. c. roku 2000 Stagnaci či mírný pokles produktivity zaznamenala výroba pletených a háčkovaných výrobků (OKEČ 17.7) a konečné úpravy textilií (OKEČ 17.3). 3.2 Zaměstnanost Velikostní struktura odvětví dle zaměstnanosti je dána charakterem průmyslu, jeho technologickou a inovační náročností. Velké společnosti se zaváděním nových technologií redukují počet zaměstnanců (v roce 2005 oproti roku 2004 pokles podílu o 4 p. b.) a vzniká více organizací malých a středních (meziroční nárůst podílu o 3 p. b.). 23

24 Odvětví nemá významné zastoupení v regionech s vysokou mírou nezaměstnanosti. Nejvyšší podíl na zaměstnanosti dosahuje odvětví v Královéhradeckém kraji s téměř 7,2 %. Průměrná měsíční mzda v roce 2005 činila u organizací s 20 a více zaměstnanci Kč, což je proti minulému roku nárůst o 4,9 %. Průměrná mzda v odvětví textilního průmyslu představuje 73,1 % průměrné mzdy zpracovatelského průmyslu. Nová pracovní místa v odvětví textilního průmyslu jsou vytvářena omezeně, většinou s využitím zákona č. 72/ 2000 Sb., o investičních pobídkách v platném znění, zejména účastí zahraničního kapitálu. Podnikatelské prostředí odvětví je v současné době nejvíce ovlivněno ukončením platnosti Dohody o textilu a ošacení WTO (k ), liberalizací obchodu a dovozem standardních výrobků v nižších cenových relacích z asijských zemí. Dále mají na podnikatelské prostředí negativní vliv růst cen energie a minimální mzdy, které zvyšují náklady. Státní správa se výrazně podílí na přípravě opatření vedoucích k ochraně společného trhu EU před nekalými praktikami v obchodu s textilem a přijala opatření k účinné realizaci kontroly trhu dozorovými orgány ČOI za účasti policie a příslušníků celní správy. Významné postavení v odvětví textilního průmyslu zaujímá výroba ostatních textilních výrobků kromě oděvů (OKEČ 17.5), která zahrnuje výrobu technických textilií. V tomto oboru působí zahraniční kapitál, úspěšně zde probíhá restrukturalizace a modernizace výroby při využití zákona o investičních pobídkách. Obor vykazuje od roku 2000 významný nárůst tržeb za prodej VVaS (o 62,0 % ve stálých cenách), účetní přidané hodnoty (o 68,7 % ve s. c.) a produktivity práce z účetní přidané hodnoty (nárůst o 81,6 % ve s. c.). Výdaje na výzkum a vývoj u tohoto oboru v roce 2005 dvojnásobně převyšovaly hodnotu vynaložených nákladů na vývoj a výzkum na zaměstnance v textilním průmyslu. Za spoluúčasti regionálních úřadů, Technické univerzity Liberec byl v oblasti s největším podílem textilního průmyslu, tj. v severovýchodních Čechách, ustaven dne klastr technických textilií CLUTEX, jehož hlavním cílem je urychlit zavádění inovačních změn a výsledků vědy a výzkumu do průmyslové výroby. Graf č. 2: Velikostní struktura podle počtu zaměstnanců odvětví OKEČ 17 v roce a více 19 % % % Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet, rok 2005 = předběžná data % % 3.3 Zahraniční obchod Přímý vývoz výrobků textilního průmyslu do zemí EU (25) se v roce 2005 meziročně zvýšil o cca 3 % a jeho podíl na celkovém přímém vývozu činil cca 82,5 %. Průměrná vývozní kg cena se v roce 2005 meziročně zvýšila o 4,9 % vlivem změny struktury vývozu výrobků ve prospěch výrobků určených pro technické aplikace a náročnějších výrobků určených pro konfekční zpracování. Do nečlenských zemí EU směřuje z ČR necelých 18 % přímých vývozů výrobků textilního průmyslu a do ČR je dováženo z nečlenských zemí téměř 21 % výrobků, zejména materiálů pro výrobní spotřebu, bavlnářských přízí a ložního, stolního, toaletního a kuchyňského prádla. Z teritorií mimo EU byly textilní výrobky nejvíce umísťovány do Turecka, USA, Ruska a Švýcarska. 24

25 OKEČ 17 Tabulka č. 2: Vývoj zahraničního obchodu s výrobky SKP 17 v letech (mil. Kč) Vývoz , , , , , ,3 Dovoz , , , , , ,5 Saldo 4 054, , , , , ,8 Meziroční index 00/99 01/00 02/01 03/02 04/03 05/04 Vývoz x 109,5 88,9 104,6 109,2 97,9 Dovoz x 104,7 96,7 99,7 112,6 96,8 Zdroj: ČSÚ, údaje k Investice Investice do strojního zařízení jsou na nízké úrovni a neodpovídají potřebám restrukturalizace výroby a zavádění nových technologií. Přestože v posledním období proběhlo v textilním průmyslu několik významných modernizačních akcí s podporou investičních pobídek, a to nejen u organizací pod kontrolou zahraničního kapitálu, ale i u domácích investorů, je investiční aktivita v českém textilním průmyslu oproti investiční aktivitě v zemích EU nízká. Do bylo podpořeno podle zákona č. 72/2000 Sb., v platném znění, celkem 12 projektů společností textilního průmyslu, jejichž cílem bylo zavádění, rozšiřování či modernizace výroby. O odvětví textilního průmyslu je ze strany zahraničních investorů zájem. Důvodem jsou nízké výrobní náklady, blízkost vyspělých trhů a kvalifikovaná pracovní síla. 25

26 V roce 2005 byly organizace pod zahraniční kontrolou (se 100 a více zaměstnanci) zastoupeny 40 aktivními jednotkami, což představuje 37 % z celkového počtu aktivních jednotek. Společnosti pod zahraniční kontrolou se podílely 38,5 % na výkonech organizací textilního průmyslu se 100 a více zaměstnanci a 37,3 % na účetní přidané hodnotě. Na podporu rozvoje podnikání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, zejména malých a středních podniků, jsou prostřednictvím programů vyhlašovaných Ministerstvem průmyslu a obchodu uvolňovány finanční prostředky jak ze státního rozpočtu, tak ze zdrojů EU. Jedná se zejména o programy Operačního programu Průmysl a podnikání (OPPP), programy na podporu výzkumu a vývoje, investiční pobídky a další. Malým a středním podnikům v odvětví textilního a oděvního průmyslu bylo v roce 2005 poskytnuto celkem 37 podpor. 3.5 Perspektivy odvětví Zostřená konkurence na světových trzích (po ukončení platnosti Dohody o textilu a ošacení k ) způsobila českým výrobcům problémy při umísťování výrobků na těchto trzích. Otevření trhu snížilo ceny u řady standardních textilních výrobků a společnostem, které včas nereagovaly na tuto skutečnost, se nepodařilo umístit své výrobky na těchto trzích a došlo tak k omezování výroby standardních výrobků, popřípadě i k jejímu ukončení. Naopak společnostem, které využily dostupné podpůrné nástroje k restrukturalizaci výroby, zaváděly nové moderní technologie, výrobu speciálních druhů výrobků nebo výrobků s novými užitnými vlastnostmi a s vyšší přidanou hodnotou, se dařilo tyto výrobky umisťovat na světových trzích. Tento vývoj je v souladu se závěry Strategie textilního a oděvního průmyslu, kterou vypracoval kolektiv řešitelů Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu v součinnosti s členskými podniky a v koordinaci s MPO. Vizí textilního a oděvního průmyslu na období do roku 2010 se stala postupná přeměna z výrobce textilních a oděvních výrobků, majících charakter komodity s nízkou přidanou hodnotou, na odvětví vyrábějící inteligentní výrobky pro osobní i výrobní spotřebu. Cílovou skupinou výrobkových a technologických inovací se staly výrobky zahrnuté mezi tři pilíře evropské technologické platformy pro textilní a oděvní průmysl: módní a funkční oděvy, progresivní vlákna a zpracovatelské technologie, technické a průmyslové textilie. 26

27 OKEČ Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin OKEČ 18 Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin je odvětvím náročným na potřebu pracovních sil vzhledem k vysokému podílu ruční práce na výrobku. Patří k proexportně orientovaným odvětvím s vysokým stupněm kooperace s vnějšími zadavateli, zejména z členských zemí EU. Převažuje výroba v malých sériích a v posledních letech se uplatňuje i zakázková konfekční výroba. Oděvní průmysl patří k citlivým odvětvím, která jsou vystavena značným konkurenčním tlakům, zejména ze strany zemí s vlastní surovinovou základnou a nízkými mzdovými náklady. V roce 2005 se podílela výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin na tržbách zpracovatelského průmyslu 0,5 %, na účetní přidané hodnotě 0,8 % a na počtu zaměstnanců 2,3 %. Zastoupení oděvního průmyslu na zpracovatelském průmyslu od roku 2000 sice klesá, jeho význam pro zaměstnanost, zejména v regionech s tradicí oděvního průmyslu (kraje Olomoucký, Vysočina, Jihomoravský a další), je však nadále značný. 4.1 Hlavní produkční charakteristiky Z vývoje hlavních produkčních charakteristik počtu zaměstnanců, přidané hodnoty a tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb (VVaS) vyplývá, že v roce 2005 nedosahuje odvětví úrovně roku Tento stav ovlivňuje nárůst dovozů oděvních výrobků ze zemí s nižšími výrobními náklady, zejména asijských (Čína a Indie), spojený s dokončením liberalizace obchodu s textilními a oděvními výrobky. Dalšími faktory byly kursové vlivy, úbytek nově uzavřených zakázek, hlavně do tuzemska a zvyšování nákladů, především růst cen energií. Pokles tržeb za VVaS v roce 2005 založený na odborných odhadech bude zřejmě mírnější, jak vyplývá z ukončených výsledků rezortního statistického zjišťování u organizací s 20 a více zaměstnanci (meziročně pokles o 3,8 %). Zaměstnanost v roce 2005 dosáhla 63 % zaměstnanosti roku Snižování počtu zaměstnanců je dáno nutností zeštíhlovat podniky a potřebou zvyšovat produktivitu práce při snižování nákladů. K tomu dále přispívá zavádění nové techniky a technologie do výroby. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty ve sledovaném období roku 2000 a 2005 zaznamenala růst ve s. c. o 33,1 %, což bylo docíleno nejen poklesem počtu zaměstnanců, ale částečně i realizovanou modernizací a restrukturalizací výroby, zaměřenou na výrobky s vyšší přidanou hodnotou a užitnými vlastnostmi. Přesto však nadále značná část oděvního průmyslu setrvává na výrobě standardních druhů výrobků, kde je ostrá konkurence ze třetích zemí. Graf č. 1: Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 18 v letech ve s. c Index 2000 = Počet pracovníků Přidaná hodnota Tržby za prodej VVaS Produktivita práce Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet, rok 2005 = předběžná data; s. c. roku

28 Tabulka č. 1: Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 18 v letech ve s. c. (mil. Kč, osob) * Tržby za prodej VVaS , , , , , ,9 Meziroční index x 95,5 112,8 84,1 105,4 93,1 Kumulovaný index 100,0 95,5 107,7 90,6 95,5 88,9 Účetní přidaná hodnota , , , , , ,1 Meziroční index x 86,1 116,7 89,4 118,0 78,8 Kumulovaný index 100,0 86,1 100,4 89,8 105,9 83,5 Produktivita práce z PH ,1 138,9 173,8 172,3 232,0 205,1 Meziroční index x 90,2 125,1 99,2 134,6 88,4 Kumulovaný index 100,0 90,2 112,8 111,8 150,6 133,1 Počet pracovníků Meziroční index x 95,5 93,3 90,1 87,7 89,1 Kumulovaný index 100,0 95,5 89,0 80,3 70,4 62,7 Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet; * předběžná data, s. c. roku Zaměstnanost Velikostní struktura zaměstnanosti vyplývá z celkového charakteru odvětví. Malé a střední podniky a mikropodniky (0 10 zaměstnanců) se podílely v roce 2005 na celkové zaměstnanosti odvětví více než 75 %. Průměrná měsíční mzda oděvního průmyslu je nejnižší průměrnou mzdou v průmyslu ČR. V roce 2005 činila Kč, což je 58 % průměrné mzdy zpracovatelského průmyslu. Nová pracovní místa jsou v odvětví vytvářena minimálně. Podnikatelské prostředí odvětví je v současné době nejvíce ovlivněno zostřenou konkurencí na světových trzích s textilními a oděvními výrobky v souvislosti s ukončením platnosti Dohody o textilu a ošacení k , zákonným růstem minimální mzdy a nárůstem cen energií. To má za následek rušení neefektivních výrob a přesun méně náročných výrob do zemí s nízkými výrobními náklady. Z regionálního hlediska má odvětví nejvyšší zastoupení na zaměstnanosti v kraji Olomouckém (cca 4,5 %). V odvětví v roce 2005 působilo 20,6 % organizací pod zahraniční kontrolou z 364 organizací s 20 a více zaměstnanci. Ve skupině se 100 a více zaměstnanci působilo 14 společností pod zahraniční kontrolou. Graf č. 2: Velikostní struktura podle počtu zaměstnanců odvětví OKEČ 18 v roce % 1000 a více 18 % % Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet, rok 2005 = předběžná data % % 28

29 OKEČ Zahraniční obchod V uplynulých dvou letech dosáhla obchodní výměna v odvětví rekordní obrat. V roce 2005 činil obrat 54,4 mld. Kč a podílel se na něm jak růst dovozu, tak i vývozu. Export se přitom v roce 2005 zvýšil jak do zemí EU, tak i do zemí mimo Unii. Podíl přímého vývozu oděvních výrobků do EU na celkovém přímém vývozu činil v tomto roce 91,5 %. Nejvýznamnějším obchodním partnerem ze zemí EU je Německo, Velká Británie a Severní Irsko, Sloven- Tabulka č. 2: Vývoj zahraničního obchodu s výrobky SKP 18 v letech (mil. Kč) Vývoz , , , , , ,5 Dovoz , , , , , ,6 Saldo 7 918, , , ,1-774,1-864,1 Meziroční index 00/99 01/00 02/01 03/02 04/03 05/04 Vývoz x 98,8 86,3 95,2 132,7 113,4 Dovoz x 110,6 101,6 97,9 158,0 113,3 Zdroj: ČSÚ, údaje k

30 sko, Polsko a Rakousko. Celkové dovozy rostly rychlejším tempem ze třetích zemí (Čína, Indie, Bangladéš, Turecko). Vývoj zahraničního obchodu v období 2004 až 2005 byl také ovlivněn vstupem ČR do EU. Ten se projevil změnou statistiky zahraničního obchodu, zjednodušením celního odbavování, dalším rozvojem spolupráce výrobních podniků v EU. Na vývoj zahraničního obchodu měly vliv rovněž přesuny výroby z některých členských zemí EU s vyššími náklady do ČR. Zahraniční obchod v položkách SKP je ovlivněn vysokým podílem obchodního zboží na dovozu i vývozu. O tom svědčí vysoké nárůsty dovozů některých sortimentů, např. dámských a pánských kalhot z bavlny (typu denim), triček apod. s jejich současným částečným vývozem. Kilogramová cena přímého vývozu SKP 18 do EU v roce 2005 se ve srovnání s rokem 2004 zvýšila o více než 20 %. Dovozní kilogramová cena, jak u dovozů z EU, tak i ze třetích zemí, zůstala na úrovni roku Investice Výroba oděvů a zpracování kožešin nepatří k investičně náročným odvětvím, přesto investice do odvětví jsou malé s ohledem na nedostatečné kapitálové možnosti podniků. Jsou také jednou z příčin zaostávání produktivity výroby za EU. Hmotné investice celkem v roce 2005 činily v odvětví 267 mil. Kč a meziročně se snížily o 18 %. Ve sledovaném období nebyla ve výrobě oděvů a zpracování kožešin realizovaná významnější investiční akce a žádná ze společností oděvního průmyslu dosud nevyužila zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, v platném znění. Odvětví se vyznačuje vysokým stupněm kooperačních vztahů. V rámci těchto vztahů dochází k zapůjčování potřebné techniky a předávání veškeré dokumentace. Stav přímých zahraničních investic v odvětví výroby oděvů a zpracování kožešin je nízký. V roce 2004 činil necelé dvě desetiny procenta z celkových zahraničních investic ve zpracovatelském průmyslu. Na podporu rozvoje podnikání zejména malých a středních podniků (MSP) jsou prostřednictvím programů vyhlašovaných Ministerstvem průmyslu a obchodu uvolňovány finanční prostředky jak ze státního rozpočtu, tak ze zdrojů EU. Jedná se zejména o programy Operačního programu Průmysl a podnikání (OPPP), programy na podporu výzkumu a vývoje, investiční pobídky a další. V roce 2005 byly poskytnuty v rámci programů na podporu MSP příspěvky 14 organizacím textilního a oděvního průmyslu, záruky 18 organizacím a úvěry 4 organizacím. Z celkové částky nasmlouvaných podpor připadlo na textilní a oděvní průmysl cca 5,4 %. Z programů OPPP bylo rozhodnutí o poskytnutí dotace vydáno pro 2 oděvní podniky a u 16 žádostí z odvětví textilního průmyslu. 4.5 Perspektivy odvětví Ocenění perspektivy oděvního průmyslu je obtížné a bude záležet na řadě faktorů, kterými jsou především: Výroba nových druhů výrobků vyšší generace s rychlým zaváděním výsledků výzkumu do výroby a vyšších řádů inovací. V oděvní výrobě jde zejména o módní a funkční oděvy, technické a průmyslové oděvy, ale i vznik nových nabídkových skupin (zakázková konfekční výroba, móda pro mladé zákazníky s rychlou obměnou sortimentu několik dní apod.). Schopnost podniků pokračovat v zahájené restrukturalizaci výroby ve prospěch výrobků s vysokým podílem přidané hodnoty, s novými užitnými a funkčními vlastnostmi a o vysoké kvalitě. Rychlost zavádění výsledků výzkumu a vývoje do výroby nejen v oděvním průmyslu, ale zejména v textilním průmyslu. Zaměření na modelovou tvorbu a designérskou činnost a rozvoj průmyslových služeb v souvislosti s možností přesunu méně náročných výrob do zemí s nižšími výrobními náklady (Asie i nově kolem Středozemního moře). Zlepšení přístupu na trhy třetích zemí, prosazování pravidel čestného obchodu, včetně ochrany práv duševního vlastnictví, v rámci dalšího kola mnohostranných obchodních jednání WTO. Efektivní a účelné využívání podpor poskytovaných průmyslu z prostředků státního rozpočtu a ze zdrojů EU. Přesto lze však konstatovat, že si oděvní průmysl ČR v rámci EU drží svoji pozici, o čemž svědčí i to, že největší oděvní společnosti Oděvnímu podniku, a.s. Prostějov patří místo v první evropské pětce oděvních výrobců. 30

31 OKEČ 19 VÝROBA USNÍ A VÝROBKŮ Z USNÍ DC 5. Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi OKEČ 19 Odvětví kožedělného průmyslu se dělí na prvovýrobu, kterou představuje činění a úprava usní, a na druhovýrobu. Význam prvovýroby se snižuje s poklesem výroby obuvi. Odvětví se vyznačuje proexportní orientací, když zhruba polovinu tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb (VVaS) tvoří tržby za vývoz. V rámci zpracovatelského průmyslu činil v roce 2005 podíl odvětví na tržbách za vlastní prodej VVaS v b. c. cca 0,2 %, na účetní přidané hodnotě cca 0,3 % a na počtu zaměstnanců cca 0,8 %. Na negativní vývoj ve většině hlavních produkčních charakteristik odvětví OKEČ 19 měla vliv značná konkurence na světovém trhu se standardními druhy obuvi a liberalizace obchodu se zrušením množstevních kvót na dovoz některých druhů obuvi z asijských zemí, zejména z Číny. Rovněž malá schopnost podniků změnit strukturu výroby, z důvodu nedostatku finančního kapitálu, měly za následek současný neuspokojivý stav. 5.1 Hlavní produkční charakteristiky Největší pokles tržeb za prodej VVaS byl v období 2000 až 2005 zaznamenán u oboru 19.1 Činění a úprava usní (o více než 69 %, přičemž v porovnání s rokem 2004 se předpokládá pokles o cca 31,8 %) a v oboru 19.3 Výroba obuvi (necelých 45 %, v porovnání s rokem 2004 se předpokládá pokles o cca 6,6 %). V roce 2005 se podařilo zvrátit dosavadní negativní vývoj oboru 19.2 Výroba brašnářského a sedlářského zboží. V porovnání s rokem 2004 se v tomto oboru předpokládá nárůst tržeb za prodej VVaS o cca 14,3 % a v počtu zaměstnanců o cca 11,9 %. Za sledované období 2000 až 2005 se snížil počet zaměstnanců v odvětví o téměř 10 tisíc osob, z toho více než tři čtvrtiny zaměstnanců pracovaly ve výrobě obuvi. I když největší zastoupení na tržbách za prodej VVaS měl podle předpokládaných výsledků v roce 2005 obor 19.3 Výroba obuvi s 52 %, přesto jeho význam neustále klesá. V roce 2000 byl zastoupen na tomto ukazateli cca 59,8 %. Oproti tomu vzrostlo zastoupení oboru 19.2 Výroba brašnářského a sedlářského zboží z 27,5 % na 42 %. Graf č. 1: Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 18 v letech ve s. c Index 2000 = Počet pracovníků Přidaná hodnota Tržby za prodej VVaS Produktivita práce Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet, rok 2005 = předběžná data; s. c. roku

32 Pozitivní vývoj produktivity práce z účetní přidané hodnoty v posledních dvou letech sledovaného období byl docílen likvidací neefektivních provozů a omezením výroby standardních druhů výrobků. Ve struktuře výroby zaujímá v obuvi přední místo výroba pánské vycházkové obuvi s vrchem z usně (cca 43,2 %) a nepromokavé obuvi s vrchem z pryže (cca 14,5 %). Z výrobků kožené galanterie měly největší zastoupení na hmotné výrobě drobné galanterní výrobky (peněženky apod.) s 26,2 % a kufry s 24,1 %. Tabulka č. 1: Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 19 v letech ve s. c. (mil. Kč, osob) * Tržby za prodej VVaS , , , , , ,7 Meziroční index x 88,8 82,5 83,0 98,6 98,9 Kumulovaný index 100,0 88,8 73,3 60,9 60,0 59,4 Účetní přidaná hodnota , , , , , ,2 Meziroční index x 84,9 77,9 86,9 101,7 95,5 Kumulovaný index 100,0 84,9 66,1 57,5 58,4 55,8 Produktivita práce z PH ,2 140,7 130,6 146,2 166,4 170,4 Meziroční index x 89,0 92,8 112,0 113,8 102,4 Kumulovaný index 100,0 89,0 82,5 92,5 105,2 107,7 Počet pracovníků Meziroční index x 95,4 83,9 77,6 89,3 93,3 Kumulovaný index 100,0 95,4 80,1 62,1 55,5 51,8 Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet; * předběžná data, s. c. roku Zaměstnanost Největší podíl na zaměstnanosti v odvětví v roce 2005 vykazovaly organizace s 50 až 249 zaměstnanci s cca 49 %. V porovnání s rokem 2004 vzrostl jejich podíl o 5 %. Největší zastoupení má odvětví ve Zlínském kraji, kraji Vysočina a Jihomoravském kraji. Podíl odvětví na celkové zaměstnanosti ve Zlínském kraji činí cca 1,9 %, v kraji Vysočina cca 1,1 % a Jihomoravském kraji cca 0,5 %. Graf č. 2: Velikostní struktura podle počtu zaměstnanců odvětví OKEČ 19 v roce % % % Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet, rok 2005 = předběžná data % 32

33 OKEČ 19 Průměrná měsíční mzda v odvětví činila (u organizací s 20 a více zaměstnanci) v roce 2005 necelých Kč (o cca 5,2 % více než v roce 2004), což představuje asi 64,6 % průměrné měsíční mzdy ve zpracovatelském průmyslu. Mezi největší společnosti v rámci kožedělného průmyslu patří: KAZETO, spol. s r.o., Přerov výroba galanterie, PRABOS plus a.s., Slavičín výroba obuvi, NOVESTA, a.s., Zlín výroba obuvi, BAŤA, a.s., Dolní Němčí výroba obuvi. 5.3 Zahraniční obchod Zahraniční obchod s kožedělnými výrobky vykazuje dlouhodobě pasivní saldo, které je do značné míry způsobeno, a to i přes určitá celní omezení, nadměrnými dovozy z Číny. V roce 2005 se oproti roku 2004 zvýšil objem dovozů obuvi z Číny o 23,7 mil. párů, přičemž průměrná deklarovaná cena klesla o 8 Kč na 46 Kč/pár. 33

34 Tabulka č. 2: Vývoj zahraničního obchodu s výrobky SKP 19 v letech (mil. Kč) Vývoz 9 081, , , , , ,0 Dovoz , , , , , ,9 Saldo , , , , , ,9 Meziroční index 00/99 01/00 02/01 03/02 04/03 05/04 Vývoz x 103,8 78,2 89,2 127,6 105,6 Dovoz x 111,9 98,6 94,5 113,9 106,6 Zdroj: ČSÚ, údaje k Členské země EU představují pro české vývozce rozhodující trh. V roce 2005 sem směřovalo 86,5 % přímých vývozů, ve srovnání s rokem 2004 se podíl EU na přímých vývozech snížil o cca 1,5 %. Situace na vnitřním trhu EU je ovlivněna značným nárůstem dovozu obuvi z třetích zemí, který se za období 2002 až 2005 zvýšil o 57,8 %. V roce 2005 měly nejvyšší podíl na dovozech do EU Čína s 39,4 % a Vietnam se 17,1 %. V rámci EU jsou největšími odběrateli českých kožedělných výrobků Německo (s 1,4 mld. Kč) a Slovensko (s 1,3 mld. Kč). Nadále se zlepšuje struktura vyváženého zboží, což se projevuje růstem kg cen. 5.4 Investice Investiční aktivita v kožedělném průmyslu zaostává za nároky a požadavky, které jsou kladeny na moderní výrobní zařízení, a také za potřebou restrukturalizovat výrobu. Do značné míry k tomu přispívá nedostatek finančních prostředků na realizaci investičních záměrů i to, že struktura výrobní základny je soustředěna do malých a středních podniků s omezenými investičními možnostmi. V rámci podpory malého a středního podnikání využily dvě společnosti příspěvek v rámci programu TRH certifikace v celkové výši 0,2 mil. Kč a dvěma společnostem byly z programu ZÁRUKA poskytnuty cenově zvýhodněné záruky v celkové výši 4,8 mil. Kč s cenovým zvýhodněním 0,9 mil. Kč. 5.5 Perspektivy odvětví Lze předpokládat, že konkurence v obchodu s výrobky kožedělného průmyslu se bude i nadále zvyšovat hlavně ze strany výrobců s nízkými náklady na pracovní sílu, tj. zejména z asijských zemí. Na tuto situaci reagují nebo budou reagovat některé vyspělé státy EU přemístěním výroby standardního zboží do těchto zemí s nízkými náklady. Chtějí-li výrobci kožedělného zboží čelit této nevýhodě, musí se i nadále specializovat na zavádění výrob určitého druhu zboží s vyšším podílem přidané hodnoty, se specifickými užitnými vlastnostmi, kvalitativními parametry apod. Takové výrobky mohou vzniknout propojením výrobců s vědecko-technickou základnou, s dodavateli surovin a distributory zboží. Z tohoto důvodu se ve Zlínském kraji připravuje založení obuvnického klastru s využitím podpory z Operačního programu pro průmysl a podnikání (OPPP). V rámci spolupráce uvnitř klastru se společnosti chtějí zaměřit především na: podporu konkrétních inovací a nových technologií, podporu exportu, zvýšení znalosti o trzích, školení, vzdělávaní a lidské zdroje. 34

35 OKEČ 20 ZPRACOVÁNÍ DŘEVA, VÝROBA DŘEVAŘSKÝCH VÝROBKŮ DD 6. Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku OKEČ 20 Zpracování dřeva patří k proexportně orientovaným odvětvím zpracovatelského průmyslu ČR. Jedná se o odvětví, příznivé vůči životnímu prostředí a využívající kvalitní obnovitelnou domácí surovinu dřevní hmotu. Surové dřevní hmoty je v našich lesích dostatek a porostní zásoby se zvyšují. Přesto se ani v roce 2005 nepodařilo zastavit určité napětí a nejistotu v dodávkách dřevní hmoty zpracovatelským organizacím, což platí zejména pro malé a střední podniky. Odvětví se v roce 2005 podílelo na zpracovatelském průmyslu ČR v ukazateli tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (VVaS) 2,8 %, na vytvořené účetní přidané hodnotě 3,2 % a na počtu zaměstnanců 5,6 %. Pozitivně lze hodnotit zvyšování produkce výrobků s vyšší přidanou hodnotou, což dokládá pokles podílu pilařské výroby a impregnace dřeva (o 5 %) a posílení výroby stavebně truhlářské a tesařské (o 2 %) na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb (VVaS) v odvětví OKEČ 20 ve srovnání s rokem Odvětví je ziskové, i v roce 2005 si zachovalo proexportní charakter. V porovnání mezi roky 2005 a 2004 se zvýšily tržby za prodej VVaS o 7,5 % a zahraniční obchod dosáhl aktivní saldo 13,3 mld. Kč. 6.1 Hlavní produkční charakteristiky V roce 2005 těžilo odvětví z příznivého vývoje české ekonomiky a z vytvoření nových příležitostí na tuzemském trhu (stavební průmysl, automobilový průmysl, zemědělství, obalový průmysl aj.). Ke zlepšení došlo i zvýšením poptávky hlavních odběratelů na vnitřním trhu EU SRN a Rakouska. V odvětví zaujímají početně největší podíl mikropodniky, kterých je více než 96 %. Investiční možnosti malých a středně velkých podniků jsou omezené z důvodu obtížného přístupu k finančním zdrojům a nedostatečné vzájemné spolupráce. Přes mírné snížení produktivity práce z přidané hodnoty v roce 2005 zůstala dynamika jejího přírůstku z minulých let vysoká a byla zajišťována především středními a velkými podniky vesměs se zahraniční účastí. Potenciálním přínosem je vznik a činnost tzv. klastrů. Počet pracovníků odvětví se proti roku 2004 mírně zvýšil, což lze hodnotit pozitivně především ze sociálního hlediska. Graf č. 1: Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 20 v letech ve s. c Index 2000 = Počet pracovníků Přidaná hodnota Tržby za prodej VVaS Produktivita práce Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet, rok 2005 = předběžná data; s. c. roku

36 Tabulka č. 1: Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 20 v letech ve s. c. (mil. Kč, osob) * Tržby za prodej VVaS , , , , , ,8 Meziroční index x 111,3 107,6 104,8 104,8 107,0 Kumulovaný index 100,0 111,3 119,8 125,5 131,5 140,7 Účetní přidaná hodnota , , , , , ,2 Meziroční index x 127,2 102,1 97,6 102,9 99,3 Kumulovaný index 100,0 127,2 130,0 126,9 130,5 129,6 Produktivita práce z PH ,8 216,7 236,8 219,0 234,7 232,5 Meziroční index x 117,3 109,3 92,5 107,2 99,0 Kumulovaný index 100,0 117,3 128,1 118,5 127,0 125,8 Počet pracovníků Meziroční index x 108,5 93,5 105,6 96,0 100,3 Kumulovaný index 100,0 108,5 101,4 107,1 102,8 103,1 Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet; * předběžná data, s. c. roku

37 OKEČ Zaměstnanost Zpracování dřeva je svými zaměstnaneckými možnostmi přínosem zejména v odlehlých regionech, resp. v místech, kde má obyvatelstvo minimum příležitostí najít pracovní uplatnění. Jedná se často o rodinnou výrobu v rámci kategorie mikropodniků do 9 osob. Přínos z této činnosti je možno spatřovat hlavně v sociálním směru ( lidé mají práci ), neboť produktivita práce a dosahovaná technická úroveň i kvalita výrobků vesměs silně zaostávají za středními a velkými firmami. Přírůstky mezd byly v odvětví v roce 2005 podprůměrné a průměrná měsíční mzda ( Kč) zaostává oproti zpracovatelskému průmyslu ČR o více než Kč. Podnikatelské prostředí je vzhledem k existujícímu počtu podnikatelských subjektů silně konkurenční. V odvětví existuje malých a středních podniků (10 až 249 zaměstnanců), z toho je malých podniků 911 a středních 142. Tato skupina podniků se podílí zejména na stavebně truhlářské a tesařské výrobě (OKEČ 20.3). Velké podniky vzhledem k náročné a nákladné výrobní technologii zabezpečují hlavně pilařskou výrobu (OKEČ 20.1) a výrobu aglomerovaných materiálů (OKEČ 20.2). Z regionálního pohledu na zaměstnanost je dominantním kraj Vysočina, kde zaměstnanost přesahuje republikový průměr o 24,7 %. Tento kraj se podílí na dosažených tržbách za prodej VVaS cca 20 %. Dalšími silnými kraji z hlediska zaměstnanosti jsou kraje Jihomoravský, Plzeňský a Jihočeský. Graf č. 2: Velikostní struktura podle počtu zaměstnanců odvětví OKEČ 20 v roce % % Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet, rok 2005 = předběžná data % % 6.3 Zahraniční obchod Rozhodující objemy dodávek z odvětví směřovaly v roce 2005 do SRN (celkem 36 % veškerého exportu) a do Rakouska (15 %). Z dalších zemí EU mají ještě vysoký podíl Itálie (8 %) a Slovensko (6 %). Kromě Itálie jsou uvedené země i hlavními zeměmi, ze kterých jsou realizovány dodávky do ČR (SRN 30 %, Rakousko 14 %, Tabulka č. 2: Vývoj zahraničního obchodu s výrobky SKP 20 v letech (mil. Kč) Vývoz , , , , , ,1 Dovoz 9 856, , , , , ,7 Saldo , , , , , ,4 Meziroční index 00/99 01/00 02/01 03/02 04/03 05/04 Vývoz x 104,3 90,6 106,2 119,2 98,9 Dovoz x 102,0 101,7 109,9 115,9 99,1 Zdroj: ČSÚ, údaje k

38 Slovensko 10 %). I přes mírné snížení zahraničního obchodu proti roku 2004 byly zaznamenány příznivé trendy ve skladbě vývozu směrem k vyššímu zastoupení upraveného řeziva, kde jsou docilovány vyšší realizační ceny. To se týká především vývozu jehličnatého řeziva, který se zvýšil v roce 2005 oproti roku 2004 o cca 9 %. K navýšení došlo také u exportu aglomerovaných materiálů. K jejich hlavním producentům v ČR náležejí firmy KRONO- SPAN CR, spol. s r.o. v Jihlavě a Dřevozpracující družstvo Lukavec v Lukavci. Úspěšně si vedli i hlavní výrobci dřevostaveb v ČR firmy RD Rýmařov, s.r.o. a Haas Fertigbau, s.r.o., Chanovice (okres Klatovy). Tato firma úspěšně realizovala zakázku z Itálie na výrobu a dodávku dřevěných domků pro Zimní olympijské hry Investice Investiční činnost v odvětví v roce 2005 byla v porovnání s rokem 2004 vyšší o cca 1 mld. Kč a dosáhla hodnoty 3,3 mld. Kč. Největší investiční akcí v roce 2005, podpořenou investiční pobídkou, bylo zahájení provozu na výrobu aglomerovaných desek s orientovanou třískou, tzv. OSB desek, v závodě KRONOSPAN CR, spol. s r.o. v Jihlavě. Jedná se o perspektivní druh desek se širokým využitím hlavně ve stavebnictví, ale i v interiérech. Z dalších připravovaných investičních akcí je třeba zmínit výstavbu nové kapacity na výrobu konstrukčního a stavebního řeziva (firma Haas Fertigbau s.r.o., Chanovice, v letech 2005 až 2008), rozšíření výroby pracovních deskových materiálů (firma DESK FORM v Újezdečku, okres Teplice v letech 2006 až 2007) a zavedení výroby třívrstvých dřevěných desek (firma Czech Lana s.r.o. ve Ždírci nad Doubravou, okres Havlíčkův Brod, v letech 2005 až 2008). Jedná se o realizaci investičních akcí s podporou investičních pobídek. Odvětví OKEČ 20 obdrželo v rámci podpor MSP záruky za přidělené úvěry ve výši 53,1 mil. Kč, objem podpor činil 15,3 mil. Kč. Poskytnuté příspěvky se týkaly programu TRH (18 případů) ve výši 1,5 mil. Kč. 6.5 Perspektivy odvětví Vzhledem k potřebě dalšího zvýšení konkurenceschopnosti odvětví bude nutné v nastávajících letech přizpůsobit státům EU stávající výrobní strukturu zpracování dřeva tak, aby bylo dosaženo zvýšení podílu produkce výrobků s vyšší a vysokou přidanou hodnotou. K tomu bude třeba navýšit výrobu, zejména aglomerovaných materiálů a výrobků oboru stavebně truhlářského a tesařského. Důležitým záměrem do dalších let bude také soustřeďování výrob do větších celků. K perspektivnímu rozvoji a potřebné stabilizaci odvětví přispívá také stále se rozšiřující kapitálové propojení lesních společností s výrobci z odvětví. Čeští výrobci, zpracovávající obnovitelnou dřevní hmotu, jsou kvalitou i cenou žádanými dodavateli svých výrobků jak na náš trh, tak na trhy ostatních zemí EU i jinde ve světě. Odvětví má předpoklady dostat se na úroveň splňující nejvyšší kvalitativní požadavky. S úspěchem by se mělo vyrovnat i s výzvami, jaké představuje globalizace světového trhu. 38

39 OKEČ 21 VÝROBA VLÁKNINY, PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU; VYDAVATELSTVÍ A TISK DE 7. Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru OKEČ 21 Celulózopapírenský průmysl patří k perspektivním a konkurenceschopným odvětvím zpracovatelského průmyslu ČR s dobrou environmentální výkonností. Jeho výrobky nacházejí uplatnění ve všech ostatních odvětvích nejen zpracovatelského průmyslu. Je založen na obnovitelných surovinách převážně tuzemského původu a také se ve stále větší míře uplatňují recyklovatelné suroviny. Řadu let je v odvětví realizována strategie trvale udržitelného rozvoje. Odvětví patří k investičně velmi náročným, i s využitím investičních pobídek. Výroba vlákniny a papíru probíhá v uzavřeném cyklu. Je energeticky značně náročná i přesto, že je z velké části kryta z obnovitelných zdrojů. Odvětví se v roce 2005 podílelo na zpracovatelském průmyslu ČR v ukazateli tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (VVaS) 2 %, na vytvořené účetní přidané hodnotě 2,5 % a na počtu zaměstnanců 1,5 %. 7.1 Hlavní produkční charakteristiky Graf č. 1: Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 21 v letech ve s. c Index 2000 = Počet pracovníků Přidaná hodnota Tržby za prodej VVaS Produktivita práce Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet, rok 2005 = předběžná data; s. c. roku 2000 Z rozboru hlavních produkčních charakteristik je zřejmý: trvalý růst tržeb za prodej VVaS v období , trvalý růst účetní přidané hodnoty (v roce 2004 meziročně o 18,6 %, v roce 2005 o 13,4 %), měnící se počet zaměstnanců v závislosti na uvádění nových automatizovaných kapacit do výroby a se současným zvyšováním výroby, trvalý růst produktivity práce z účetní přidané hodnoty v letech (nejvyšší meziroční nárůst byl zaznamenám v roce 2004, a to o 17,4 %, v roce 2005 pak o 12,1 %). 39

40 Tabulka č. 1: Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 21 v letech ve s. c. (mil. Kč, osob) * Tržby za prodej VVaS , , , , , ,8 Meziroční index x 106,2 103,8 102,0 111,1 105,6 Kumulovaný index 100,0 106,2 110,2 112,4 124,8 131,8 Účetní přidaná hodnota , , , , , ,7 Meziroční index x 112,4 97,3 103,5 118,6 113,4 Kumulovaný index 100,0 112,4 109,4 113,1 134,2 152,1 Produktivita práce z PH ,5 727,1 701,7 746,3 876,1 981,9 Meziroční index x 107,6 96,5 106,4 117,4 112,1 Kumulovaný index 100,0 107,6 103,9 110,5 129,7 145,4 Počet pracovníků Meziroční index x 104,5 100,8 97,3 101,0 101,2 Kumulovaný index 100,0 104,5 105,3 102,4 103,4 104,7 Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet; * předběžná data, s. c. roku Zaměstnanost Ve velikostní struktuře odvětví z pohledu zaměstnanosti v roce 2005 dominovaly velké společnosti s podílem 49 % a společnosti střední velikosti s podílem 32 %. Odvětví dosáhlo v roce 2005 průměrnou měsíční mzdu Kč, která zaznamenala nárůst o 1,7 % proti předchozímu roku a je mírně nad úrovní průměrné mzdy ve zpracovatelském průmyslu. Z regionálního hlediska má odvětví největší podíl na zaměstnanosti v kraji Olomouckém (1,6 %), Ústeckém (1,5 %) a Jihočeském (1,3 %). Z celkového počtu 147 společností s 20 a více zaměstnanci je 35 subjektů pod zahraniční kontrolou (28,3 %). Nejvyšší podíl mají subjekty pod kontrolou zahraničního kapitálu ve velkých společnostech, z nichž 11 společností představuje 52,4 % organizací velikostní kategorie nad 250 zaměstnanců v odvětví. Graf č. 2: Velikostní struktura podle počtu zaměstnanců odvětví OKEČ 21 v roce % % Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet, rok 2005 = předběžná data % % 40

41 OKEČ 21 41

42 7.3 Zahraniční obchod Vývoz výrobků SKP 21 v letech vykázal trvale rostoucí trend, vyvolaný zvýšenou poptávkou po buničině a výrobcích z papíru a lepenky. Patrný je také zvýšený zájem o kvalitní obaly. Dovoz se v posledních třech letech sledovaného období zvyšoval rychleji v důsledku růstu poptávky po speciálních druzích papírenských výrobků. Přes tyto skutečnosti se záporné saldo zahraničního obchodu snižuje. Tradičním a největším obchodním partnerem je SRN s podílem 22 % na vývozu a 34 % na dovozu. Ve vývozu následuje Slovensko (13 %), Polsko (12 %) a Itálie (8 %), v dovozu pak Rakousko (9 %), Slovensko a Polsko (8 %). Tabulka č. 2: Vývoj zahraničního obchodu s výrobky SKP 21 v letech (mil. Kč) Vývoz , , , , , ,3 Dovoz , , , , , ,6 Saldo , , , , , ,3 Meziroční index 00/99 01/00 02/01 03/02 04/03 05/04 Vývoz x 102,4 98,5 105,4 108,5 109,4 Dovoz x 105,4 98,7 106,0 110,5 101,8 Zdroj: ČSÚ, údaje k Investice Objem přímých zahraničních investic v odvětví celulózopapírenského průmyslu dosáhl v roce 2004 výše 22,5 mld. Kč, což je nárůst proti předchozímu roku o 10,7 %. Přímé zahraniční investice zpracovatelského průmyslu dosáhly výše 513,3 mld. Kč, s nárůstem proti předchozímu roku o 10,5 %. Žádost o investiční pobídku předložily dvě společnosti. České celulózopapírenské společnosti investovaly ve stejném roce v zahraničí 543,4 mil. Kč. 7.5 Perspektivy odvětví Průmyslové odvětví celulózopapírenského průmyslu je konkurenceschopné, přitom je největším výrobcem a uživatelem energie vyrobené z obnovitelných zdrojů. Dostatek základní suroviny dřeva je rozhodujícím faktorem určujícím konkurenceschopnost. Celulózopapírenský průmysl soustavně snižuje negativní vlivy své výrobní činnosti na životní prostředí. Všichni výrobci mají zavedeny environmentální systémy řízení. Od roku 1992 došlo k výraznému snížení všech druhů znečištění, a to až o 90 %. Spotřeba papíru a lepenek, i přes dynamický růst v ČR, stále nedosahuje úrovně vyspělých zemí EU. Dá se však předpokládat další růst tohoto ukazatele až do výše spotřeby kolem 200 kg na obyvatele. Dosažení této hranice zvyšováním dovozu by bylo ekonomicky neefektivní. Rýsuje se možnost výstavby nového supermoderního závodu na výrobu papíru, kde provoz respektuje nejpřísnější environmentální pravidla. Perspektivní výhledy odvětví podtrhuje také skutečnost, že se jedná o odvětví surovinově založené na trvale obnovitelných zdrojích, využívajících možnosti snadné recyklace vlastních výrobků a vnímané jako environmentálně příznivé. 42

43 OKEČ Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů OKEČ 22 Polygrafický průmysl se charakterem výroby liší od ostatních odvětví zpracovatelského průmyslu, neboť zpracovává informace do podoby hmotného výrobku ve formě novin, časopisů, knih, merkantilu a nahraných nosičů zvuku a obrazu. Jeho výrobky zasahují do všech oblastí našeho života. Člení se na vydavatelské činnosti, tisk a rozmnožování nahraných nosičů obrazu a zvuku. Odvětví OKEČ 22 se v roce 2005 podílelo na zpracovatelském průmyslu ČR v ukazateli prodej vlastních výrobků a služeb (VVaS) 1,8 %, na účetní přidané hodnotě 2 % a na počtu zaměstnanců 1, 8 %. Odvětví polygrafického průmyslu v období let vykazuje ve všech sledovaných ukazatelích trvalý dynamický růst. V roce 2005 došlo k mírnému poklesu, který byl způsoben především poklesem poptávky po nahraných nosičích zvuku. 8.1 Hlavní produkční charakteristiky Tržby za prodej VVaS ve stálých cenách zaznamenaly proti předchozímu roku mírný pokles (0,3 %). Pokles o 5,4 % se promítl do výroby nahraných nosičů zvuku a obrazu, jejichž prodej meziročně klesá. Prodej klasických LP desek v roce 2005 se, v porovnání s předchozím rokem, udržuje na úrovni okolo 4 mil. kusů, naopak prodej CD nosičů klesá. Příčiny tohoto stavu jsou především v masovém pirátském nahrávání zvukových záznamů z internetu na přehrávače formátu MP 3, které nahrazují CD a MC walkmany. V České republice se v roce 2005 prodalo více než tis. kusů nosičů DVD, což je nárůst 26 % proti předchozímu roku. Zvýšení prodeje podpořilo výrazné snížení cen nosičů DVD. Od května 2005 začal stále větší počet distributorů používat jako alternativní prodejní síť prodejny novin a časopisů a nabízet disky samostatně, nikoliv jen jako přílohy časopisů. V podstatě úplně se zastavila výroba obchodně neúspěšných formátů SACD a DVD audio, které vyžadují vysoce kvalitní, a tím nákladný reprodukční systém. Prodejnost ovlivňuje také čekání spotřebitelů na nové formáty HD DVD a Blu-ray a jejich kompatibilitu se stávajícími přehrávači. Novým trendem ve vydávání nosičů CD a DVD je výroba většího množství titulů, ale s menším nákladem. V roce 2005 bylo uvedeno na trh 956 nových titulů na DVD oproti 932 titulům v roce předchozím. Graf č. 1: Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 22 v letech ve s. c Index 2000 = Počet pracovníků Přidaná hodnota Tržby za prodej VVaS Produktivita práce Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet, rok 2005 = předběžná data; s. c. roku

44 Ve sledovaném ukazateli účetní přidaná hodnota došlo v roce 2005, oproti roku 2004, k poklesu cca o 1 %. Tento se promítl do ukazatele produktivita práce z přidané hodnoty. Příznivý vývoj zaměstnanosti v odvětví ovlivnilo především uvádění nových kapacit do provozu, a to jak tiskárenských, tak kapacit na výrobu CD a DVD nosičů. Tabulka č. 1: Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 22 v letech ve s. c. (mil. Kč, osob) * Tržby za prodej VVaS , , , , , ,0 Meziroční index x 109,9 102,0 105,3 102,9 99,7 Kumulovaný index 100,0 109,9 112,1 118,1 121,5 121,2 Účetní přidaná hodnota , , , , , ,0 Meziroční index x 98,1 107,4 109,2 109,7 99,0 Kumulovaný index 100,0 98,1 105,4 115,1 126,3 125,0 Produktivita práce z PH ,2 344,6 348,7 371,9 428,6 420,0 Meziroční index x 102,8 101,2 106,7 115,3 98,0 Kumulovaný index 100,0 102,8 104,0 111,0 127,9 125,3 Počet pracovníků Meziroční index x 95,4 106,2 102,4 95,2 101,0 Kumulovaný index 100,0 95,4 101,3 103,7 98,7 99,8 Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet; * předběžná data, s. c. roku Zaměstnanost Z hlediska velikostní struktury v polygrafickém průmyslu měly v roce 2005, stejně jako v předchozích letech, dominantní postavení mikropodniky s 32 % zaměstnanců a malé společnosti s 24 % zaměstnanců z celkového počtu zaměstnanců v odvětví. Velikostní struktura výrobních společností se z dlouhodobého pohledu mění jen minimálně. V odvětví působí 61 společností pod kontrolou zahraničního kapitálu, tj. více než 18 % z celkového počtu společností s 20 a více zaměstnanci. Z tohoto se 10 společností řadí ke společnostem velkým s 250 a více zaměstnanci. Graf č. 2: Velikostní struktura podle počtu zaměstnanců odvětví OKEČ 22 v roce % 1000 a více 4 % % Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet, rok 2005 = předběžná data % % 44

45 OKEČ 22 Z regionálního hlediska má odvětví OKEČ 22 největší podíl na zaměstnanosti v kraji Jihočeském (cca 1,2 %), v hlavním městě Praha (cca 1,1 %) a v kraji Středočeském (cca 1 %). V roce 2005 činila průměrná měsíční mzda v odvětví Kč, což je oproti roku 2004 nárůst o 7 %. Průměrná měsíční mzda v odvětví OKEČ 22 převyšuje průměrnou měsíční mzdu zpracovatelského průmyslu o 22,7 %. 8.3 Zahraniční obchod Tabulka č. 2: Vývoj zahraničního obchodu s výrobky SKP 22 v letech (mil. Kč) Vývoz , , , , , ,7 Dovoz , , , , , ,4 Saldo 424,6 861, , , , ,3 Meziroční index 00/99 01/00 02/01 03/02 04/03 05/04 Vývoz x 124,0 108,4 129,9 107,6 97,2 Dovoz x 120,8 106,2 116,3 120,1 96,9 Zdroj: ČSÚ, údaje k

46 Zahraniční obchod s výrobky polygrafického průmyslu vykazoval v letech trvalý růst. Obrat nastal v roce 2005, kdy došlo k nepatrnému snížení ve vývozu. Příčinu lze spatřovat v sílící koruně a s tím souvisejícími kursovými pohyby. Patrné je také snížení dovozu výrobků. Polygrafický průmysl udržuje dlouhodobě kladné obchodní saldo. Tradičně největším obchodním partnerem ČR je SRN, která se v roce 2005 podílela 54 % na vývozu a 67 % na dovozu. Dalšími významnými obchodními partnery jsou Rakousko, Slovensko, Velká Británie a Polsko. 8.4 Investice V odvětví polygrafického průmyslu v roce 2005 požádalo pět společností o přiznání investiční pobídky. Předpokládaná výše investičních prostředků činí 2,4 mld. Kč a počítá s vytvořením 208 pracovních míst. Přímé zahraniční investice v odvětví dosáhly výše 9 763,6 mil. Kč, tuzemské investice v zahraničí pak 190,4 mil. Kč. 8.5 Perspektivy odvětví Současné období je charakteristické úzkou spoluprací českých subjektů s partnery v EU. Týká se to zejména velkých podniků polygrafického průmyslu, jejichž převážná část má zahraniční majitele. Vytvořila se klasická struktura odvětví, jak ji známe z nejvyspělejších zemí. Několik velkých firem vyrábí na průmyslové bázi značnou část tištěných produktů, jako jsou knihy, publikace, časopisy, reklamní tiskoviny, nosiče zvuku a obrazu apod. Jsou úzce propojeny se zahraničními odběrateli, neboť národní rámec trhu je pro ně příliš 46

47 OKEČ 22 těsný. Středně velké firmy jsou schopny, částečně i formou kooperace, vyrobit všechny běžné polygrafické produkty a zákazníky mají po celém území státu a často i v zahraničí. Některé z těchto firem se soustřeďují na vybrané segmenty trhu, jež vyžadují specifické technologické vybavení. Specifickou skupinu v rámci polygrafického průmyslu tvoří novinové tiskárny. Všichni významní vydavatelé novinových titulů si v průběhu posledních let vybudovali vlastní tiskárenské kapacity vybavené nejmodernějšími technologiemi. Pod tlakem zadavatelů reklamy začal v novinách převládat plnobarevný tisk. Polygrafické stroje, zařízení a systémy procházejí rychlým technickým a technologickým vývojem. Posledním trendem v polygrafickém průmyslu je digitalizace polygrafického výrobního procesu. Nejvíce se projevuje v oblasti přípravy tisku. Technologie Computer to Plate (CtP) umožňuje přípravu tiskových forem pomocí přímého laserového osvitu tiskových desek, což výrazně zvyšuje kvalitu tisku a zrychluje jeho přípravu. Společnosti v českém polygrafickém průmyslu zachytily nástup těchto nových technologií a novinové i další velké tiskárny jsou již z velké části těmito zařízeními vybaveny. Technologie CtP rychle proniká i do středních a menších tiskáren. Další tendencí v polygrafické výrobě je propojování tří hlavních fází polygrafického výrobního procesu, tj. přípravy tisku (pre-press), samotného tisku na tiskovém stroji (press) a dokončujícího zpracování (post-press). Spojování všech těchto fází polygrafické výroby do jednoho celku se děje na základě jednotných datových standardů, s jejichž pomocí jsou řízeny všechny polygrafické stroje, zařízení a systémy. Aplikace jednotných standardů v blízké budoucnosti povede také v podnicích polygrafického průmyslu v ČR k využití automatizovaných systémů řízení. 47

48 VÝROBA KOKSU, JADERNÝCH PALIV, RAFINÉRSKÉ ZPRACOVÁNÍ ROPY DF 9. Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy OKEČ 23 Charakteristickým rysem odvětví, kterým se zabývají všechny tři obory spadající do něho dle odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ), je zpracování nerostných surovin. Konkrétně se jedná o výrobu koksárenských produktů, rafinérské zpracování ropy a výrobu jaderných paliv. Na ekonomických výsledcích celého odvětví se nejvýznamněji podílí strategicky důležité odvětví průmyslu OKEČ 23 Rafinérské zpracování ropy, jehož podíl tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb činí 94 %. 9.1 Hlavní produkční charakteristiky Na tržby v odvětví OKEČ 23 má rozhodující vliv obor rafinérského zpracování ropy, v jehož výsledných ukazatelích se promítá kolísání světových cen ropy, a to především pohonných hmot, zvláště pak za období roku 2000 až V meziročním srovnání let 2005/2004 došlo k výraznému nárůstu tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb. Z důvodu racionalizace práce je od roku 2002 vykazován klesající počet pracovníků a postupný růst účetní přidané hodnoty, což se projevilo pozitivně na zvyšování produktivity práce, která vykazuje od roku 2000 rostoucí trend i v důsledku postupného zlepšování hospodářské situace. Graf č. 1: Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 23 v letech ve s. c Index 2000 = Počet pracovníků Přidaná hodnota Tržby za prodej VVaS Produktivita práce Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet, rok 2005 = předběžná data; s. c. roku 2000 Ve srovnání s rokem 2004 došlo v roce 2005 ke zvýšení tržeb, což bylo zapříčiněno i růstem cen rafinérských produktů, který vyplynul z dramatického zvyšování světových cen ropy. Rozhodující podíl tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb vytvářeli procesoři společnosti Česká rafinérská, na nichž se nejvíce podíl nejvýznamnější procesor Unipetrol rafinérie, a. s. Přidaná hodnota naopak z důvodu snížení úrovně rafinérské marže poklesla. Výsledky roku 2005 a prohloubení obchodní politiky procesorů a. s. Česká rafinérská na trhu potvrdily oprávněnost přechodu této společnosti na přepracovatelský režim v roce Výše uvedené stručné hodnocení odvětví OKEČ 23 je přehledně znázorněno v následující tabulce. 48

49 OKEČ 23 Tabulka č. 1: Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 23 v letech ve s. c. (mil. Kč, osob) * Tržby za prodej VVaS , , , , , ,7 Meziroční index x 97,0 100,7 108,8 88,3 147,0 Kumulovaný index 100,0 97,0 97,7 106,2 93,8 138,0 Účetní přidaná hodnota , , , , , ,1 Meziroční index x 113,2 86,8 127,2-17,8 259,9 Kumulovaný index 100,0 113,2 98,2 124,9-22,2-57,6 Produktivita práce z PH , , , ,3-515, ,4 Meziroční index x 120,6 94,5 130,0-18,2 259,6 Kumulovaný index 100,0 120,6 113,9 148,1-26,9-69,8 Počet pracovníků Meziroční index x 93,8 91,9 97,9 97,7 100,1 Kumulovaný index 100,0 93,8 86,2 84,4 82,4 82,5 Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet; * předběžná data, s. c. roku Zaměstnanost Graf č. 2: Velikostní struktura podle počtu zaměstnanců odvětví OKEČ 23 v roce % % % Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet, rok 2005 = předběžná data 1000 a více 43 % % Odvětví OKEČ 23 vykazuje v období mírný pokles počtu zaměstnaných osob, který je zřetelný zejména v oboru 23.2 Rafinérské zpracování ropy jako důsledek modernizace technologií zpracování ropy a zavádění nových řídících procesů. Vliv na snížení počtu zaměstnanců měl i přechod společnosti Česká rafinérská na přepracovací režim, který se projevil především ve snížení administrativních zaměstnanců. Největší podíl zaměstnanosti v odvětví 23 tvoří kategorie zaměstnaných osob a a více osob, což nejvíce ovlivňuje rozložení pracovníků v podnicích oboru Zahraniční obchod Na vývoj zahraničního obchodu odvětví SKP 23 má výrazný vliv především obchodování s rafinérskými produkty (SKP 23.2), a to jak v oblasti exportu, tak i importu. Obchodování v uvedeném oboru je objektivně ovlivňo- 49

50 váno situací na evropském trhu, kde jsou ceny odvozovány od kótovaných cen produktů a ropy na burze v Rotterdamu. Tato skutečnost se vzhledem k úplné dlouhodobé liberalizaci tohoto obchodu v ČR projevuje rozhodujícím vlivem na výsledcích exportu a importu a celkového salda. Tabulka č. 2: Vývoj zahraničního obchodu s výrobky SKP 23 v letech (mil. Kč) Vývoz , , , , , ,7 Dovoz , , , , , ,6 Saldo , , , , , ,9 Meziroční index 00/99 01/00 02/01 03/02 04/03 05/04 Vývoz x 109,4 93,6 98,9 110,8 130,1 Dovoz x 100,5 72,5 108,8 134,9 109,8 Zdroj: ČSÚ, údaje k Podnětem pro výrazný nárůst exportů v roce 2005 byla expanzivní obchodní politika vývozců a dílem i rostoucí zájem o vybrané ropné produkty v okolních zemích. Meziroční nárůst vývozu v letech 2005/2004, v hodnotovém vyjádření vyšší o cca 43 %, vyplývá z růstu cen základních petrolejářských produktů, zvýšení exportní schopností procesorů a růstu spotřeby ve středoevropském regionu, na kterém se nejvíce podílela motorová paliva. Předpokládá se, že v dalších letech exportní výkonnost jako důsledek většího propojení podnikajících firem dále poroste. Vzhledem k růstu spotřeby motorových paliv se však bude zvyšovat i jejich dovoz. 9.4 Investice V roce 2005 se odvětví 23 podílelo pouze malou částí na objemu přímých zahraničních investic uplatněných v ČR, a to ve výši 1,6 %. Do oboru rafinérského zpracování ropy bylo v letech investováno celkem mil. Kč, z čehož 3 % tvořil dovoz. Přímé zahraniční investice do tohoto oboru v uvedeném období vloženy nebyly. Po dokončení modernizace jednotek na zpracování ropy v rafinériích společnosti Česká rafinérská byla další investiční činnost zaměřena na realizaci potřebných technologických inovací v rámci akce Čistá paliva pro zabezpečení plošné výroby bezsirných pohonných hmot od roku V rafinérii společnosti Paramo bude potřebná úprava pro výrobu bezsirné motorové nafty dokončena v roce V roce 2005 byla zahájena rozsáhlá investiční akce ve společnostech Čepro a Česká rafinérská na zajištění přidávání biosložek do fosilních pohonných hmot, která by měla být dokončena na začátku roku Předpokládá se, že celkové investiční náklady v tomto směru převýší 1 mld. Kč. 9.5 Perspektivy odvětví Vzhledem k zásadnímu významu oboru rafinérského zpracování ropy na hospodářských výsledcích odvětví OKEČ 23 lze hodnotit rok 2005 pozitivně jak pro petrolejářský průmysl a obchod, tak i pro celé odvětví 23. Tuzemský rafinérský průmysl dosáhl největšího objemu zpracování ropy v historii ČR za bezproblémového zabezpečování potřeb trhu. Ekonomické výsledky byly ovlivněny především světovými cenami ropy a úrovní rafinérských marží a do jisté míry i významnou organizační změnou, jejímž důsledkem byl nový vlastník 63% podílu společnosti Unipetrol polská společnost PKN Orlen, která dalším odkupem akcií minoritních akcionářů v současné době vlastní cca 69 % akcií Unipetrolu. Do české legislativy byly a jsou průběžně transponovány platné směrnice a rozhodnutí ES vztahující se k této oblasti a bez problémů probíhá adaptace na nové předpisy, jak ve výrobní, tak obchodní sféře. Kvalita v tuzemsku vyráběných pohonných hmot odpovídá jakostním ukazatelům stanoveným směrnicemi EU a na ně navazujícím legislativním předpisům ČR. 50

51 OKEČ 23 Ve střednědobém horizontu se předpokládá pokračování dynamického rozvoje zpracování ropy a výroby paliv a petrochemických surovin, které se bude opírat o růst ekonomiky, spotřeby pohonných hmot a rozvoj petrochemické výroby. Ekonomická pozice tohoto oboru, a tedy i celého odvětví OKEČ 23, bude záviset především na vývoji světových cen ropy, konkurenční schopnosti tuzemských rafinérií a úrovni jejich marží. 51

52 VÝROBA CHEMICKÝCH LÁTEK, PŘÍPRAVKŮ, LÉČIV A CHEMICKÝCH VLÁKEN DG 10. Výroba chemických výrobků OKEČ 24 Chemický a farmaceutický průmysl má v rámci zpracovatelského průmyslu ČR nezastupitelnou roli, neboť jeho výrobky nacházejí uplatnění fakticky ve všech oblastech naší ekonomiky. V souladu s mezinárodní klasifikací NACE Rev. 1 se dělí na sedm výrobkových oborů, kde v roce 2005 cca 60 % připadlo na výrobu základních chemických látek (OKEČ 24.1), 17 % na výrobu léčiv (OKEČ 24.4), 10 % na výrobu čisticích a kosmetických prostředků (OKEČ 24.5) a 9 % na kombinovaný obor chemických specialit a chemických vláken (OKEČ 24.6 a 24.7). Podíl dvou zbývajících oborů výroby nátěrových hmot (OKEČ 24.3) a agrochemikálií (OKEČ 24.2) byl v porovnání s tím relativně nízký 4 %, respektive 1 %. V roce 2005 se toto odvětví podílelo na vytvořené účetní přidané hodnotě zpracovatelského průmyslu 5,9 % (v roce 2004 to bylo 6,4 %), na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb 5,6 % (v roce 2004 činil podíl 6,1 %) a na počtu zaměstnanců 3,1 % (v roce 2004 rovněž 3,1 %). 52

53 OKEČ Hlavní produkční charakteristiky Vývoj hlavních produkčních charakteristik odvětví za léta 2000 až 2005 je patrný z grafu č. 1 a z tabulky č. 1. Graf č. 1: Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 24 v letech ve s. c Index 2000 = Počet pracovníků Přidaná hodnota Tržby za prodej VVaS Produktivita práce Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet, rok 2005 = předběžná data; s. c. roku 2000 Tabulka č. 1: Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 24 v letech ve s. c. (mil. Kč, osob) * Tržby za prodej VVaS , , , , , ,5 Meziroční index x 100,1 101,0 101,4 116,6 105,6 Kumulovaný index 100,0 100,1 101,2 102,6 119,7 126,4 Účetní přidaná hodnota , , , , , ,6 Meziroční index x 97,4 106,8 106,3 103,4 101,1 Kumulovaný index 100,0 97,4 104,0 110,5 114,2 115,6 Produktivita práce z PH ,7 709,8 755,0 829,5 893,1 891,7 Meziroční index x 98,6 106,4 109,9 107,7 99,8 Kumulovaný index 100,0 98,6 104,9 115,3 124,1 123,9 Počet pracovníků Meziroční index x 98,8 100,4 96,7 96,1 101,3 Kumulovaný index 100,0 98,8 99,1 95,9 92,1 93,3 Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet; * předběžná data, s. c. roku 2000 V loňském roce se tempo růstu tržeb (ve s. c.) v porovnání s předchozím výjimečně úspěšným rokem zpomalilo (meziroční nárůst o 5,6 %). Ještě nižší růst byl dosažen u účetní přidané hodnoty (+1,1 %), zatímco počet zaměstnanců se ve sledovaném období mírně zvýšil (+1,3 %). Produktivita práce z přidané hodnoty dokonce nepatrně poklesla (-0,2 procentního bodu), avšak přesto i nadále patřila, vedle sektorů DF a DM, k vůbec nejvyšším v celém zpracovatelském průmyslu. 53

54 10.2 Zaměstnanost Struktura zaměstnanosti v odvětví OKEČ 24 z hlediska pěti velikostních skupin zaměstnanosti v letech je uvedena v grafu č. 2. Z grafu č. 2 je patrné, že v odvětví hrají prim velké chemické společnosti s 250 a více zaměstnanci. V roce 2005 na ně připadlo celkem 65 % z celkového počtu zaměstnanců, stejně v roce 2004 to bylo 65 %. V loňském roce se počet zaměstnanců v odvětví po delší době zvýšil, a to o 1,3 % (+541 lidí). Přitom velké společnosti nad 250 lidí se v roce 2005 podílely na celkových tržbách odvětví 73 % a na vytvořené přidané hodnotě dokonce 76 %. Velké podniky si lépe vedly i v ukazateli objemu účetní přidané hodnoty na pracovníka v kategorii nad 1000 zaměstnanců tis. Kč/zam. a v kategorii 250 až 999 zaměstnanců to bylo 920 tis. Kč/zam. V dubnu 2006 v odvětví působilo 219 podnikatelských subjektů s 20 a více zaměstnanci. Graf č. 2: Velikostní struktura podle počtu zaměstnanců odvětví OKEČ 24 v roce a více 37 % % % % Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet, rok 2005 = předběžná data % V odvětví OKEČ 24 má rozhodující podíl Ústecký kraj (na tržbách 28 %, na účetní PH 25 %, na počtu pracovníků 17 %), neboť tu mají své sídlo velké chemičky jako CHEMOPETROL a.s. a SPOLCHEMIE a.s. Silný chemický průmysl je rovněž ve Středočeském kraji (podíl na tržbách 22 %, na přidané hodnotě 15 %), naopak nejmenší zastoupení má chemie ve čtyřech regionech, a to v kraji Plzeňském, Libereckém, Královéhradeckém a na Vysočině. Průměrné měsíční mzdy na pracovníka jsou značně nad průměrem zpracovatelského průmyslu. V dubnu 2006 dosáhly Kč (ZP Kč) a proti stejnému měsíci předchozího roku vzrostly o zhruba 7 % Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu v odvětví OKEČ 24 za období nabízí tabulka č. 2. Tabulka č. 2: Vývoj zahraničního obchodu s výrobky SKP 24 v letech (mil. Kč) Vývoz , , , , , ,9 Dovoz , , , , , ,4 Saldo , , , , , ,5 Meziroční index 00/99 01/00 02/01 03/02 04/03 05/04 Vývoz x 102,6 89,1 108,8 130,4 113,4 Dovoz x 108,4 97,2 110,3 119,5 104,8 Zdroj: ČSÚ, údaje k

55 OKEČ 24 V roce 2005 dosáhla obchodní výměna v odvětví OKEČ 24 rekordního obratu 300 mld. Kč (vývoz 108,9 mld. Kč, dovoz 191,1 mld. Kč) a v porovnání s předchozím rokem stoupla o 7,8 %. Za zmínku stojí, že poprvé po mnoha letech se vysoké záporné saldo zahraničního obchodu snížilo o 4,1 mld. Kč na -82,3 mld. Kč. Vývoz totiž rostl vyšším tempem (+13,4 %) nežli dovoz (+4,8 %). Petrochemický holding UNIPETROL a.s. se loni zařadil na druhé místo mezi největší exportéry v ČR, hned za Škoda Auto a.s., když vyvezl výrobky za 34,5 mld. Kč (do tohoto objemu jsou však započteny i exporty z rafinérií). Exportní výkonnost odvětví se loni blížila 40 %, přičemž nejvyšších hodnot dosáhla v oboru 24.6 (71 %) a oboru 24.7 (63 %). Tento ukazatel do značné míry souvisí s cenou ropy a investičním rozvojem. V letošním roce v dubnu 2006 dosáhly kilogramové ceny vývozu odvětví OKEČ 24 hodnoty 26,5 Kč/kg, zatímco v dovozu to bylo 42 Kč/kg, tedy o 58 % vyšší. Teritoriální struktura zahraničního obchodu v odvětví vykazuje v posledních letech jen minimální změny. V roce 2005 byla naším suverénně největším obchodním partnerem SRN (obrat 80,2 mld. Kč byl o 8,3 % vyšší než v roce 2004), která se na celkovém obratu OKEČ 24 podílela téměř 27 %. Na dalších místech figurovaly Slovensko (obrat 25,4 mld. Kč) a Polsko s 21 mld. Kč. Z velkých zemí bývalé EU-15 máme vysoké záporné saldo kromě SRN (-26,8 mld. Kč) také s Francií (-11,9 mld. Kč) a Nizozemskem (-10,6 mld. Kč). Naopak nejvyšší kladné saldo jsme loni vykázali se Slovenskem (+4,8 mld. Kč) a s Polskem (+3,4 mld. Kč) Investice Objem hrubých hmotných investic má v odvětví v posledních letech sestupný trend, loni však byl tento pokles velmi mírný (-1,9 %). Z důležitých akcí uplynulého roku lze uvést kupříkladu dokončení nové výrobny alkydových a polyesterových pryskyřic v Ústí nad Labem, intenzifikaci výroby anilinu v Ostravě a výstavbu několika menších farmaceutických provozů. V letech bylo v této oblasti schváleno několik investičních pobídek, týkajících se výroby léčiv, bioproduktů, technických plynů aj. Z dostupných zdrojů lze zjistit, že příliv přímých zahraničních investic v roce 2004 znovu zesílil a kumulativně, v porovnání s předchozím rokem, stoupl o 19,4 % na 33,7 mld. Kč. K jistému oživení došlo i na poli našich investic do zahraničí, které dosáhly 3,5 mld. Kč, hlavně díky akvizici a.s. Zentiva v Rumunsku (odkup ztrátové rumunské farmaceutické firmy Sicomed) Perspektivy odvětví Tématem čísla jedna pro světový chemický průmysl v nejbližší i vzdálenější perspektivě jsou ceny ropy. Právě ty, spolu s růstem ceny energií, negativně ovlivňují konkurenční schopnost tohoto odvětví. Další, momentálně velmi frekventovaným tématem, je nová chemická legislativa REACH, která je považována za největší reformu v této oblasti za posledních třicet let a má vstoupit v platnost v roce Povinnost registrace, testování, autorizace (povolování) a omezování chemických látek bude znamenat vícenáklady jak pro samotné výrobce, dovozce a distributory, ale i pro navazující zpracovatelská odvětví a přinejmenším v přechodném období znevýhodní EU-25 vůči konkurentům z ostatních zemí světa. Za pozornost stojí i to, že chemický průmysl, právě vzhledem ke zpřísňující se legislativě a rostoucím výrobním nákladům, zaznamenal ze všech evropských zpracovatelských odvětví největší odliv kapitálu. Společnosti jsou nuceny jít cestou specializace na výrobu s vyšší přidanou hodnotou a na takové tržní segmenty, kde je největší šance uspět na mezinárodním trhu. Přes výše uvedené problémy však jsou nejbližší perspektivy chemického průmyslu jak u nás, tak v zahraničí hodnoceny jako nadějné. Tuto skutečnost potvrzuje jednak výhled CEFIC (Rada evropského chemického průmyslu), ale i výsledky v tržbách a v účetní přidané hodnotě za leden až březen Další vývoj bude také do značné míry záležet na tom, jakou cestou se vydá nový vlastník petrochemického holdingu UNIPETROL a.s., který tvoří základ české chemie, a to jak v oblasti výroby velkotonážních plastů, tak na poli chemických specialit. 55

56 VÝROBA PRYŽOVÝCH A PLASTOVÝCH VÝROBKŮ DH 11. Výroba pryžových a plastových výrobků OKEČ 25 Výroba pryžových a plastových výrobků (DH) patří již několik let k nejdynamičtějším elementům v rámci zpracovatelského průmyslu ČR. Tvoří ji dva velké výrobkové obory s mnohamiliardovými tržbami: v oboru 25.1 je klíčová výroba pneumatik a vzdušnic, v oboru 25.2 je sortiment polotovarů a finálních produktů z plastů daleko širší a patří sem fólie, obalové materiály, profily, desky, nejrůznější díly a součásti aj. Odvětví patří k rozhodujícím dodavatelům pro automobilový a elektrotechnický průmysl, strojírenství, stavebnictví, potravinářský průmysl, zemědělství atd. O jeho rostoucím významu pro naši ekonomiku svědčí to, že jeho podíl na tržbách zpracovatelského průmyslu (ve s. c.) se zvýšil ze 4,5 % v roce 2000 na 6,7 % v roce 2005 a podíl účetní přidané hodnoty ze 4,9 % na 7,6 %. Specifickým rysem odvětví je trvale vysoká investiční aktivita, která byla v řadě případů podpořena státními investičními pobídkami a také absolutní nárůst počtu zaměstnanců za období 2000 až 2005 o 22,2 tisíc osob, vyvolaný každoročním vznikem několika desítek nových podnikatelských subjektů Hlavní produkční charakteristiky Vývoj rozhodujících produkčních charakteristik za období 2000 až 2005 dokumentuje graf č. 1 a tabulka č. l. Graf č. 1: Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 25 v letech ve s. c Index 2000 = Počet pracovníků Přidaná hodnota Tržby za prodej VVaS Produktivita práce Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet, rok 2005 = předběžná data; s. c. roku 2000 Jak je zřejmé z výše uvedené tabulky, všechny rozhodující produkční indikátory rostly ve sledovaných letech nadprůměrným tempem a tento trend pokračoval i v roce Za období 2000 až 2005 vzrostly tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (ve s. c.) o 124 %, z toho v oboru 25.1 o 153 % a v oboru 25.2 o 108 %. Za zmínku stojí i vysoká dynamika růstu produktivity práce z přidané hodnoty (+48,4 %), což je vysoko nad průměrem zpracovatelského průmyslu (+33,5 %). Také meziroční indexy produkčních charakteristik 2005/2004 potvrzují, že odvětví patří díky automobilovému průmyslu k hlavním tahounům úspěšného hospodářského rozvoje a aktivně se podílí na tvorbě HDP. 56

57 OKEČ 25 Tabulka č. 1: Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 25 v letech ve s. c. (mil. Kč, osob) * Tržby za prodej VVaS , , , , , ,4 Meziroční index x 130,0 108,6 120,6 114,2 115,2 Kumulovaný index 100,0 130,0 141,1 170,1 194,2 223,8 Účetní přidaná hodnota , , , , , ,1 Meziroční index x 111,8 109,7 125,3 116,0 115,9 Kumulovaný index 100,0 111,8 122,7 153,7 178,3 206,7 Produktivita práce z PH ,8 411,5 447,9 530,0 570,2 614,3 Meziroční index x 99,4 108,8 118,3 107,6 107,7 Kumulovaný index 100,0 99,4 108,2 128,1 137,8 148,4 Počet pracovníků Meziroční index x 112,4 100,8 105,9 107,8 107,6 Kumulovaný index 100,0 112,4 113,4 120,0 129,4 139,2 Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet; * předběžná data, s. c. roku

58 11.2 Zaměstnanost Velikostní struktura zaměstnanosti v odvětví OKEČ 25 podle pěti velikostních kategorií firem je naznačena v grafu č. 2. Ten potvrzuje důležitost malých a středních podniků pro odvětví. V roce 2005 podle předběžných údajů připadlo na tři kategorie podniků do 249 zaměstnanců 47,4 % tržeb (b. c.), což bylo zhruba na úrovni předcházejícího roku a přes 60 % z celkového počtu zaměstnanců. V současné době v odvětví působí již 621 podnikatelských subjektů s 20 a více pracovníky a jen v roce 2005 se jejich počet zvýšil o 86 jednotek. Odvětví jako jedno z mála v rámci zpracovatelského průmyslu vykazuje trvalý růst počtu zaměstnanců a pomáhá tak částečně řešit nepříznivou situaci, hlavně v regionech s vysokou nezaměstnaností. Nejvíce je odvětví rozvinuto ve Zlínském kraji, kde sídlí velký výrobce pneumatik Barum Continental s.r.o. a Fatra, odštěpný závod Aliachem a.s. a další firmy. Tento region se podílí na celkových tržbách odvětví z jedné třetiny. Silně zastoupené je odvětví také ve Středočeském kraji (podíl na tržbách 11 %) a v Plzeňském kraji (podíl na tržbách 9 %). Dynamickému rozvoji účinně napomáhají investiční pobídky, které do ČR přivedly řadu renomovaných zahraničních investorů a špičkovou výrobní techniku a technologii. Příznivě se to promítlo jak do růstu zaměstnanosti v regionech, tak do průměrných mezd, které v dubnu 2006 dosáhly Kč a v porovnání se stejným měsícem předchozího roku vzrostly o téměř pět procent. Graf č. 2: Velikostní struktura podle počtu zaměstnanců odvětví OKEČ 25 v roce a více 17 % % % Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet, rok 2005 = předběžná data % % 11.3 Zahraniční obchod Tabulka č. 2 ukazuje, že export stoupl v letech 2000 až 2005 o téměř 77 %, z toho v oboru 25.1 o necelých 81 % a v oboru 25.2 o téměř 73 %. Dovoz se ve stejné době zvýšil o 51 %. Pozitivně možno ocenit, že vývoz roste v posledních letech rychlejším tempem než dovoz a záporné saldo tak postupně klesá (loni se snížilo o 4,2 mld. Tabulka č. 2: Vývoj zahraničního obchodu s výrobky SKP 25 v letech (mil. Kč) Vývoz , , , , , ,3 Dovoz , , , , , ,4 Saldo , , , , , ,1 Meziroční index 00/99 01/00 02/01 03/02 04/03 05/04 Vývoz x 110,9 110,4 107,6 126,1 106,4 Dovoz x 109,1 101,1 110,6 122,1 101,4 Zdroj: ČSÚ, údaje k

59 OKEČ 25 Kč). Exportní výkonnost odvětví se v posledních letech pohybovala většinou kolem %, loni však poklesla na 50,3 %. Odvětví v posledních letech vykazuje vysoké kilogramové ceny vývozu (v roce 2005 to bylo kolem 95 až 100 Kč/kg), které byly mírně vyšší nežli kilogramové ceny dovozu. Na základě analýzy teritoriální struktury lze zjistit, že zdaleka největším obchodním partnerem je SRN, na kterou v roce 2005 připadlo z našeho celkového dovozu 47 % a v našem vývozu 37 % a s níž obrat převýšil 81 mld. Kč. Dalšími rozhodujícími obchodními partnery jsou Slovensko (v roce 2005 obrat 11,9 mld. Kč) a Francie (obrat 10,9 mld. Kč) Investice I když objem hrubých hmotných investic v uplynulém roce mírně poklesl, přesto odvětví patřilo k aktivnějším, neboť proinvestovalo 8,9 mld. Kč (podíl 6,2 % na celkových investicích do zpracovatelského průmyslu), z toho za stroje 6,3 mld. Kč. Většina investic směřovala do výstavby nových a do modernizace stávajících kapacit, většinou subdodavatelů pro potřeby automobilového a elektrotechnického průmyslu. Trvalý zájem o investování u nás projevuje i řada zahraniční společností. Podle posledních dostupných údajů se jen v roce 2004 objem přímých zahraničních investic zvýšil proti roku 2003 o 4,7 mld. Kč (+16,1 %). Své pobočky v ČR má řada uznávaných zahraničních firem, kupříkladu Siemens, Valeo, SAI Automotive, Robert Bosch a další Perspektivy odvětví Gumárenský a plastikářský průmysl již řadu let patří ke zpracovatelským odvětvím s nadprůměrnými hospodářskými výsledky. Jeho trvale dynamický růst, podpořený řadou investičních pobídek, zejména v oblasti zpracování plastů, úzce souvisí s bouřlivým rozvojem výroby automobilů v ČR, výrobou elektrických strojů a zařízení, ale také produkcí plastových obalů, rozvojem stavebnictví, strojírenství a dalších oblastí, které ve stále větších objemech odebírají zboží z pryže a plastů, ale také příznivým vývojem exportu. Budoucí vyhlídky odvětví OKEČ 25 v ČR jsou více než slibné a má všechny předpoklady pro další dynamický rozvoj. Má totiž vybudovánu solidní surovinovou bázi, stalo se mimořádně přitažlivým pro domácí i zahraniční investory, nabízí stále širší možnosti uplatnění pryže a plastů a díky trvale vysoké poptávce a vzniku stále nových podniků pomáhá rovněž řešit zaměstnanost v regionech s vysokou mírou nezaměstnanosti. 59

60 VÝROBA OSTATNÍCH NEKOVOVÝCH MINERÁLNÍCH VÝROBKŮ DI 12. Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků OKEČ 26 Odvětví se člení na celkem 9 oborů, z nichž část představuje výrobu skla, keramiky a porcelánu a část výrobu stavebních hmot. Na vývoz jsou určeny především sklo, keramika a porcelán, zatímco pro domácí trh výrobky průmyslu stavebních hmot. V rámci zpracovatelského průmyslu činil v roce 2005 podíl odvětví na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb (VVaS) 4,8 %, na přidané hodnotě 7,5 % a na počtu zaměstnanců 5,9 % Hlavní produkční charakteristiky Graf č. 1: Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 26 v letech ve s. c Index 2000 = Počet pracovníků Přidaná hodnota Tržby za prodej VVaS Produktivita práce Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet, rok 2005 = předběžná data; s. c. roku 2000 V období let byly příznivé výsledky ekonomického rozvoje dosaženy restrukturalizací výroby (např. výroba plochého skla, skleněných vláken, obkladových materiálů a některých stavebních materiálů), spojenou s modernizací technologických zařízení a se vstupem zahraničního kapitálu. Největší podíl na tržbách za prodej VVaS měly v roce 2005 obory 26.1 Výroba skla a skleněných výrobků s 37 % a 26.6 Výroba betonářského zboží s 27 %. Výroba stavebních hmot zaznamenala v roce 2005 jako celek nárůst výnosů i zisku, a to i přes zpomalení dynamiky stavební výroby, která je u řady oborů dominantním poptávkovým okruhem. Ve stavebních hmotách vzrostl objem tržeb za prodej VVaS v roce 2005 proti předchozímu roku o 3,1 % na téměř 62 mld. Kč. Stav v oblasti finanční situace podniků se mírně zlepšil, na což lze usuzovat z nárůstu běžné likvidity i snížení celkové zadluženosti podniků v roce 2005 oproti roku 2004 o 1,5 % na úroveň 43,3 %. V produktivitě práce z přidané hodnoty patří odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu k nadprůměrným. Za průmysl výroby skla a keramiky (OKEČ 26.1 a 26.2) se produktivita práce z přidané hodnoty v roce 2005 snížila o 0,5 % oproti roku 2004, ale za průmysl výroby stavebních hmot jako celek se zvýšila o 1,4 %. Nejvyšší nárůst dosáhla ve výrobě jiných nekovových minerálních výrobků (OKEČ 26.8), a to o 8,3 %. 60

61 OKEČ 26 Tabulka č. 1: Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 26 v letech ve s. c. (mil. Kč, osob) * Tržby za prodej VVaS , , , , , ,4 Meziroční index x 103,9 104,0 102,8 108,8 103,4 Kumulovaný index 100,0 103,9 108,0 111,0 120,8 124,9 Účetní přidaná hodnota , , , , , ,6 Meziroční index x 101,8 103,8 109,3 110,2 107,0 Kumulovaný index 100,0 101,8 105,6 115,5 127,2 136,1 Produktivita práce z PH ,0 484,9 513,0 595,8 662,4 713,0 Meziroční index x 102,3 105,8 116,1 111,2 107,6 Kumulovaný index 100,0 102,3 108,2 125,7 139,8 150,4 Počet pracovníků Meziroční index x 99,5 98,1 94,1 99,1 99,4 Kumulovaný index 100,0 99,5 97,6 91,9 91,0 90,5 Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet; * předběžná data, s. c. roku

62 Absolutní hodnota produktivity byla mezi obory značně diferencovaná. Nejvyšší produktivitu dosáhl i v roce 2005 obor Výroba cementu, vápna a sádry (OKEČ 26.5), a to cca 2,7 mil. Kč ve stálých cenách, což představuje 272 % celkového průměru produktivity v odvětví. Tato skutečnost nastala především díky produktivitě dosahované ve výrobě cementu Zaměstnanost V důsledku pokračujícího trendu snižování počtu zaměstnanců ve velkých podnicích vzrostl v roce 2005 podíl zaměstnanosti v kategorii výrobních organizací s 50 až 249 zaměstnanci, zejména u oborů vyrábějících sklo a skleněné výrobky (OKEČ 26.1) a betonářské zboží (OKEČ 26.6). V podnicích výroby stavebních hmot se 100 a více zaměstnanci se v roce 2005 počet zaměstnanců snížil o 1,2 %, resp. o 291 zaměstnanců (z na zaměstnanců). Průměrná měsíční mzda v odvětví v roce 2005 činila více než Kč, tzn. navýšení o 3,9 % oproti roku Ve srovnání s průměrem zpracovatelského průmyslu byla zhruba o 400 Kč vyšší. K pozitivnímu vývoji dochází zejména v průmyslu výroby stavebních hmot, kde dosáhla meziročního nárůstu 3,2 %, což představuje částku Kč. Mezi významné podniky v odvětví patří výrobci: plochého skla - Glaverbel Czech, a.s. Teplice, AGC Automotive Czech, a.s. Chudeřice; užitkového skla - Preciosa, a.s. Jablonec, Crystalex, a.s. Nový Bor, Sklo Bohemia, a.s. Světlá nad Sázavou; technického skla - Sklárny Kavalier, a.s. Sázava, STV Glass, a.s. Valašské Meziříčí; obalového skla - Avirunion, a.s. Teplice, Vetropack Moravia Glass, a.s. Kyjov; skleněných vláken - Saint-Gobain Vertex, a.s. Litomyšl; cementu - Lafarge Cement, a.s., Českomoravský cement a.s.; betonu - ZAPA beton a.s., ŽPVS a.s.; cihel - WIENERBERGER cihlářský průmysl, a.s., CIDEM Hranice, a.s.; střešní krytiny - KM Beta a.s., TONDACH ČR s.r.o. Hranice; dlaždic - Lasselsberger, a.s. Graf č. 2: Velikostní struktura podle počtu zaměstnanců odvětví OKEČ 26 v roce a více 26 % % % Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet, rok 2005 = předběžná data % % 12.3 Zahraniční obchod V průběhu roku 2005 pokračoval příznivý vývoj zahraničního obchodu, zejména ve vývozu některých druhů výrobků průmyslu skla, keramiky a porcelánu, které se dlouhodobě vyvážejí převážně do zemí EU. V roce 2005 bylo vyvezeno toto zboží v hodnotě cca 45 mld. Kč, což představovalo nárůst o 1,4 % oproti roku Naopak se v roce 2005 snížil dovoz v průmyslu skla a keramiky o cca 5,7 %. Exportní možnosti v odvětví se umocňují také tím, že i řada výrob průmyslu stavebních hmot je dnes plně konkurenceschopná na zahraničních trzích s výhledem na postupné další zintenzivnění těchto aktivit v rámci eko- 62

63 OKEČ 26 nomických struktur EU. Na vývoz jsou vhodné tradičně úspěšné obkladové materiály, keramický kaolin, střešní krytina, sádrokarton, ale i prefabrikované železobetonové konstrukce. Významnými ukazateli v zahraničním obchodu s výrobky stavebních hmot jsou: poměrně vysoký podíl exportu na celkové produkci (cca 26,2 %), podíl dovozu (cca 20 %) a trvale kladné saldo zahraničního obchodu. Tabulka č. 2: Vývoj zahraničního obchodu s výrobky SKP 25 v letech (mil. Kč) Vývoz , , , , , ,8 Dovoz , , , , , ,7 Saldo , , , , , ,1 Meziroční index 00/99 01/00 02/01 03/02 04/03 05/04 Vývoz x 105,3 94,2 105,4 111,8 99,6 Dovoz x 115,6 106,9 106,0 115,2 94,3 Zdroj: ČSÚ, údaje k Investice Náklady investiční povahy, které vynaložily některé výrobní společnosti v oboru skla a keramiky, se v roce 2005 pohybovaly na úrovni 110,7 mil. Kč. V souladu se zákonem č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách v plném znění, byl v odvětví podpořen projekt na výrobu autoskel (firma Saint-Globain Sekurit ČR, spol. s r.o., Beroun). Společností Wienerberger byla otevřena u Lipníka nad Bečvou v okrese Přerov Cihelna Jezernice, která je největší a současně nejmodernější cihelnou v České republice. Celkový objem investic na projekt dosáhl více než 23 milionů EUR, což je zhruba 710 milionů Kč. MPO poskytlo na uvedenou akci investiční pobídku slevy na dani z příjmů podle 1 odst. 2 písm. a) zákona o investičních pobídkách a 35a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, dále pak hmotné podpory vytváření nových pracovních míst podle 1 odst. 2 písm. c) o investičních pobídkách, zákona č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a nařízení vlády o hmotné podpoře v rámci investičních pobídek. Na podporu malého a středního podnikání bylo v roce 2005 celkem 17 žadatelům poskytnuto 68,6 mil. Kč podpory v rámci vyhlášených programů MPO Perspektivy odvětví V odvětví skla a keramiky se klade stále větší důraz na kvalitu s ohledem na životní prostředí. V tomto směru sklářský průmysl prostředí příliš nezatěžuje, protože většinu vlastního odpadu znovu zpracovává. S ohledem na další vstup zahraničního kapitálu do automobilového průmyslu je předpoklad dalšího rozvoje výroby plochého skla a modernizace stávajícího strojního vybavení. Naproti tomu se dá očekávat prohloubení problémů ve výrobě osvětlovacího skla a užitkového skla a porcelánu, kde dochází ke snížení odbytu výrobků z důvodů zvyšující se konkurence. Z hospodářského hlediska je významné rozložení surovinových zdrojů a výrobních kapacit, které se vyskytují, kromě podniků na výrobu cementu a zásob kaolínu, prakticky ve všech regionech České republiky. Podobně jako celá česká ekonomika prošly i obory průmyslu výroby stavebních hmot významnými změnami, které se projevily i v objemech a struktuře produkce. Hlavním úkolem průmyslové výroby stavebních hmot pro nejbližší období nadále zůstává pokrytí potřeb tuzemského stavebnictví, pružná reakce na měnící se požadavky trhu a schopnost pronikat na trhy EU. 63

64 VÝROBA ZÁKLADNÍCH KOVŮ, HUTNÍCH A KOVODĚLNÝCH VÝROBKŮ DJ 13. Výroba základních kovů a hutních výrobků OKEČ 27 Hutní průmysl je základem pro navazující zpracovatelské obory. Jedno pracovní místo v hutnictví na sebe váže 3 4 pracovní místa v navazujících oborech. Hutní výroba v České republice je závislá na dovozech vstupních surovin a patří k největším spotřebitelům energie. Hlavními spotřebiteli oceli jsou strojírenství a stavebnictví. Rozhodující postavení zaujímají vlivem hutnictví železa velké podniky, soustředěné v Moravskoslezském kraji (téměř 68 % tržeb, 64 % přidané hodnoty a 52 % zaměstnanců). Průmysl hutnictví železa je v ČR rozmístěn ve 3 regionech, přičemž dominantním je Ostravsko (Moravskoslezský kraj), kam spadají více než 3/4 výroby a výrobních kapacit. Podniky hutnictví neželezných kovů jsou rozmístěny do Středočeského, Ústeckého, Plzeňského a Moravskoslezského kraje. Slévárny jsou rozmístěny v krajích poměrně rovnoměrně. V rámci zpracovatelského průmyslu se v roce 2005 obor podílel 6 % na tržbách a 3 % na tvorbě přidané hodnoty ve srovnatelných cenách. Ačkoliv je rozhodující část přidané hodnoty realizována v navazujících odvětvích, v souvislosti se snahou hutních výrobců o zvýšení užitné hodnoty a finality výroby roste podíl přidané hodnoty i u vlastní produkce oboru Hlavní produkční charakteristiky Po poklesu ekonomické aktivity v roce 2002 se počínaje rokem 2003 obnovil růst odběratelské poptávky po hutních materiálech. To se projevilo meziročním růstem tržeb ve srovnatelných cenách, který pokračoval i v roce Rok 2004 znamenal i razantní růst cen hutních výrobků. Pozitivně působila i racionalizace výroby a finanční restrukturalizace velkých podniků. V roce 2005 se růst produkce v oboru zastavil a za celý rok 2005 výroba základních kovů a kovodělných výrobků meziročně klesla o 2,1 % (průmyslová výroba celkem +7,1 %), ale s příznaky opětného oživení ke konci roku, kdy ve 4. čtvrtletí výroba meziročně vzrostla o 6,2 %. Pokles výroby a tržeb byl znatelný v roce 2005 i v poklesu přidané hodnoty. I přes další meziroční snížení počtu pracovníků oboru o 2,6 % klesla produktivita práce z přidané hodnoty. To se projevilo zhoršením celkové rentability, ale úspora mzdových nákladů a orientace na výrobu výrobků o vyšší přidané hodnotě minimalizovaly pokles provozní rentability. Růst nominálních prů- Graf č. 1: Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 27 v letech ve s. c Index 2000 = Počet pracovníků Přidaná hodnota Tržby za prodej VVaS Produktivita práce Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet, rok 2005 = předběžná data; s. c. roku

65 OKEČ 27 měrných výdělků se v roce 2005, v souladu s nižší dosaženou produktivitou práce (+2,9 % proti 3,3 % růstu v průmyslu jako celku), zpomalil při zachování růstu reálných výdělků. Veškerá srovnání jsou však silně ovlivněna velmi vysokou srovnávací základnou roku Za zlepšujícími se výsledky oboru v závěru roku 2005 stál především růst tuzemské poptávky v oborech spojených se strojírenským a automobilovým průmyslem. Tabulka č. 1: Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 27 v letech ve s. c. (mil. Kč, osob) * Tržby za prodej VVaS , , , , , ,2 Meziroční index x 106,1 94,9 113,3 114,0 98,1 Kumulovaný index 100,0 106,1 100,7 114,1 130,0 127,5 Účetní přidaná hodnota , , , , , ,8 Meziroční index x 100,7 95,5 113,9 74,1 81,6 Kumulovaný index 100,0 100,7 96,2 109,5 81,2 66,2 Produktivita práce z PH ,7 405,0 432,2 530,0 401,0 336,1 Meziroční index x 101,8 106,7 122,6 75,7 83,8 Kumulovaný index 100,0 101,8 108,7 133,3 100,8 84,5 Počet pracovníků Meziroční index x 98,8 89,5 92,9 98,0 97,4 Kumulovaný index 100,0 98,8 88,5 82,2 80,5 78,4 Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet; * předběžná data, s. c. roku Zaměstnanost Organizace nad 1000 zaměstnanců produkují s 48 % pracovníků, 62 % tržeb a vytváří 61 % přidané hodnoty. Jedná se převážně o velké ocelářské podniky, tedy hromadnou výrobu o vyšší produktivitě práce a nižším podílem nákladů na jednotku produkce. Mezi společnostmi, zabývajícími se výrobou neželezných kovů, dominují střední společnosti. V případě menších podniků se jedná zejména o slévárny a firmy, zaměřující se na obchodně technický servis. Vývoj zaměstnanosti a mezd v odvětví odpovídá vývoji produktivity práce. Rostou reálné mzdy, ale mzdová náročnost se při úspoře pracovních sil nezvyšuje, resp. klesá. 65

66 Dominantní je Moravskoslezský kraj, který se podílí téměř 68 % na tržbách z výroby a 72 % na přidané hodnotě, při 51% podílu počtu zaměstnanců. Jeho dominantní pozice se dále posiluje. Vzhledem k procesu restrukturalizace a koncentrace výroby formou fúzí nelze, zejména na Ostravsku, považovat proces uvolňování pracovníků z hutnictví za ukončený. Graf č. 2: Velikostní struktura podle počtu zaměstnanců odvětví OKEČ 27 v roce a více 48 % % % % Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet, rok 2005 = předběžná data % 13.3 Zahraniční obchod V roce 2005 došlo k nárůstu objemu vývozu výrobků SKP 27 v b. c. meziročně o 7,2 %, přestože v hmotném vyjádření se objem vývozu zvýšil pouze o 0,6 %. Rozdíl je dán změnou sortimentní skladby výrobků a růstem vývozních cen (o cca 15 %). Téměř 85% podíl na celkovém objemu vývozu mají výrobky SKP , z toho největší podíl mají dlouhé a ploché válcované výrobky. Na meziročním nárůstu se nejvýrazněji podílely ocelové trubky. Z hlediska sledovaného období dochází trvale k růstu vývozu. K nejvýraznějšímu růstu došlo v roce 2004 (o 42 %), tj. po vstupu ČR do EU. Celkově se vývoz zvýšil o 72 %. Celkový objem dovozu výrobků SKP 27 v b. c. v roce 2005 se meziročně zvýšil o 11 % a v hmotném vyjádření o 13,3 %. Nepatrný rozdíl je dán sortimentní skladbou výrobků a růstem dovozních cen pouze o 0,5 %. Podíl výrobků SKP na celkovém objemu dovozu tvoří 67 %, což je podstatně méně než u vývozu. Podíl 33 % na celkovém dovozu zaujímají výrobky SKP 27.4 neželezné kovy. I u dovozu však největší podíl představují výrobky SKP Z hlediska celkového hodnocení dochází k růstu dovozu, přičemž k nejvýraznějšímu růstu dovozu došlo opět v roce 2004 (o 43 %), tj. po vstupu ČR do EU. Celkově se dovoz za sledované období zvýšil o 65 %, z toho nejvýrazněji u dovozu výrobků SKP 27.1 (o 110 %). Přestože se neustále vyrovnává průměrná vývozní a dovozní cena výrobků SKP 27, dochází k postupnému růstu pasivního salda zahraničního obchodu oboru v hodnotovém vyjádření. Tuto skutečnost ovlivňuje především Tabulka č. 2: Vývoj zahraničního obchodu s výrobky SKP 27 v letech (mil. Kč) Vývoz , , , , , ,1 Dovoz , , , , , ,4 Saldo , , , , , ,3 Meziroční index 00/99 01/00 02/01 03/02 04/03 05/04 Vývoz x 108,5 92,7 112,2 142,3 107,2 Dovoz x 104,8 92,0 107,6 143,3 111,0 Zdroj: ČSÚ, údaje k

67 OKEČ 27 skupina výrobků SKP 27.4 a také skupina výrobků V roce 2005 se do pasivního salda dostal i zahraniční obchod výrobků 27.1, a to v důsledku výrazného růstu dovozu plochých výrobků. Ostatní výrobky skupiny SKP 27.1 a výrobky SKP 27.2 si udržují aktivní saldo zahraničního obchodu. Téměř 80 % objemu vývozu výrobků SKP 27 je určeno do zemí EU a téměř 90 % objemu dovozu přichází ze zemí EU. Z hlediska dynamiky růstu vývozu je výraznější trend vývozu do nových zemí EU, zatímco u dovozu je vyšší dynamika ze starých zemí EU Investice Největší část investic v hutním průmyslu měla v minulosti charakter zahraničních akvizičních investic. Investiční pobídky jsou minimální. Rozhodující část investic, z hlediska výše vynaložených nákladů, je realizována v největších ocelářských podnicích, které jsou schopny zabezpečit jejich finanční krytí i při dlouhodobé návratnosti vložených prostředků. Hlavní důraz je kladen na ekologické investice. V návaznosti na privatizaci dochází k růstu přímých zahraničních investic do OKEČ 27, přičemž dynamika tohoto růstu je výraznější než v případě celého zpracovatelského průmyslu. Obojí souvisí s globalizací trhu, kdy dochází k významné koncentraci kapitálu v rukou největších světových společností. To je i případ společnosti Mittal Steel, v současnosti světové jedničky v ocelářském průmyslu, která vstoupila do Nové huti, a.s., a společnosti Evraz Holdings, která zprivatizovala státní podíl ve společnosti Vítkovice Steel Perspektivy odvětví Příznivé výsledky posledních let umožnily prostřednictvím investic rozhodujícím společnostem zvýšit kvalitu výrobků, přejít na sortiment s vyšší hodnotou a upevnit si tím svou konkurenční pozici. Také střední podniky zaměřené především na finální produkci investovaly cílevědomě. Konkurenční schopnost odvětví prokazuje téměř 80% podíl exportu do zemí EU. Pokud chceme srovnat úroveň produktivity práce v paritě HDP, lze ji odhadnout na cca % EU-15, v závislosti na sortimentu. Nižší produktivita souvisí s nižší mzdovou úrovní, což se doposud projevuje jako komparativní výhoda a vyvažující faktor. Hutnictví je stále koncentrovanější a globalizace přispívá k srovnání technické úrovně a produktivity. Vstup ČR do EU tedy přinesl pozitivní efekt do hospodaření. Pro mnoho společností se rozšířením trhu jejich situace zlepšila (viz např. dříve probíhající tzv. antidumpingová řízení), a to i při nutnosti respektovat nová celní opatření na vnější hranici EU. Proces globalizace, zejména pak konsolidace, nabírá nové dimenze i charakter. Ocelářský průmysl je, ve srovnání se svými dodavatelskými i odběratelskými odvětvími, stále nedostatečně konsolidován. Zatímco dodávky železných rud dnes ovládají celosvětově tři společnosti (nebo šest hliníkářských společností reprezentuje polovinu světové výroby hliníku), deset největších ocelářských společností s výrobou oceli přes 250 mil. t představuje pouze cca čtvrtinový podíl na celosvětové výrobě oceli. Trendy a budoucí vývoj hutnictví je proto zapotřebí vidět v procesu konsolidace. K ní dochází dnes zejména fúzemi a strategickými aliancemi. Teprve nadcházející etapa tvorby nadnárodních kolosů s roční výrobou 100 mil. t oceli vyjednávací pozici usnadní. Vývoj v odvětví výrazně ovlivňuje i legislativa EU přijímaná v oblasti životního prostředí. Pro splnění požadavků plynoucích z této legislativy jsou v hutnictví vynakládány každým rokem značné prostředky. Očekává se, že do ekologizace hutní výroby bude nutno do roku 2010 ročně vkládat cca 4 6 mld. Kč. Oblast sortimentu se bude i nadále posouvat k výrobkům s vyšší užitnou hodnotou jako nezbytnosti pro udržení životaschopnosti. V důsledku privatizace globálními investory se výrobkové i technologické portfolio bude stále více podřizovat strategii těchto investorů. Pro nejbližší období bude rozhodující přírůstek poptávky po hutních materiálech, především z oblasti Číny a jihovýchodní Asie, která se v roce 2005 přechodně snížila. 67

68 14. Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků OKEČ 28 Produkce odvětví kovových konstrukcí a kovodělných výrobků navazuje na tradiční sortiment, využívající tuzemské materiálové zdroje hutní produkce a kvalifikaci pracovníků. Zvyšuje tak přidanou hodnotu materiálových vstupů na sofistikovanější produkci konstrukcí, strojů a zařízení pro investiční, všeobecné a dopravní strojírenství. Část produkce nachází uplatnění i v elektrotechnickém průmyslu. Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků má trvale významné místo ve sféře celého zpracovatelského průmyslu. Organizace odvětví se na celkovém počtu pracovníků zpracovatelského průmyslu podílejí 10,2 %, jejich podíl mezd činí 10,1 %, tržby činí celkem 6,5 % a na účetní přidané hodnotě mají podíl 8,1 %. Výrazně se na sledovaném odvětví podílí 24,1 % produkce oboru 28.6 Výroba železářských výrobků, zahrnující rovněž výrobu nástrojů pro všeobecné strojírenství a automobilový průmysl. I produkce oboru 28.5 Povrchové zušlechťování kovů nachází hlavně uplatnění v automobilovém průmyslu. Pozitivní je vývoj dodávek ocelových stavebních konstrukcí, vyplývající z realizace velkých investičních akcí (dostavba letiště Ruzyně, hypermarkety, výstavba automobilky TCPA, nadzemní části výstavby metra). Trvale je naopak snižován podíl produkce oboru 28.3 Výroba parních kotlů, ovlivněný ustrnutím investic do energetiky. Stagnace je zaznamenána i ve výrobním oboru 28.2 Výroba kovových nádrží a kotlů, kde již proběhl boom výstavby sítě čerpacích stanic na pohonné hmoty a potřebná modernizace chemického průmyslu se opožďuje. Celkově, za celé hodnocené období let , však vykazuje odvětví kovových konstrukcí a kovodělných výrobků příznivé trendy vývoje Hlavní produkční charakteristiky Z grafu č. 1 a z tabulky č. 1 lze pozorovat vývoj hlavních produkčních charakteristik odvětví v letech ve stálých cenách. Patrná je výrazná dynamika vývoje nejen mezi léty 2000 a 2005, ale i mezi léty 2004 a Opožďuje se však růst produktivity práce, který sice oproti výchozímu roku vykazuje zvýšení o 19,5 %, avšak meziroční index mezi léty 2005/2004 činí pouze 100,6. Sledujeme-li vývoj kvalitativních ukazatelů v letech , které jsou uvedeny v tabulce č. 1, je ve všech sledovaných ukazatelích patrná výrazná dynamika rozvoje odvětví. Za celé období se zvýšil počet pracovníků v odvětví o osob. Za stejné období vzrostla přidaná hodnota o mil. Kč. Tržby z prodeje vzrostly o mil. Kč. Graf č. 1: Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 28 v letech ve s. c Index 2000 = Počet pracovníků Přidaná hodnota Tržby za prodej VVaS Produktivita práce Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet, rok 2005 = předběžná data; s. c. roku

69 OKEČ 28 Tabulka č. 1: Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 28 v letech ve s. c. (mil. Kč, osob) * Tržby za prodej VVaS , , , , , ,1 Meziroční index x 113,4 101,5 101,7 112,7 109,4 Kumulovaný index 100,0 113,4 115,1 117,1 132,0 144,3 Účetní přidaná hodnota , , , , , ,7 Meziroční index x 111,0 104,7 102,7 108,8 107,7 Kumulovaný index 100,0 111,0 116,2 119,4 129,9 139,9 Produktivita práce z PH ,9 292,7 317,1 320,1 338,7 340,5 Meziroční index x 102,7 108,3 101,0 105,8 100,6 Kumulovaný index 100,0 102,7 111,3 112,4 118,9 119,5 Počet pracovníků Meziroční index x 108,1 96,6 101,7 102,9 107,1 Kumulovaný index 100,0 108,1 104,4 106,2 109,3 117,0 Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet; * předběžná data, s. c. roku 2000 Pozitivní je i vývoj mezi léty 2005/2004. Snížení dynamiky v ukazateli produktivity práce z přidané hodnoty je ovlivněno náběhem nových kapacit, spojených s nárůstem počtu pracovníků Zaměstnanost Z grafu č. 2 lze pozorovat, že polovina produkce odvětví je zajišťována v malých organizacích, s počtem do 50 pracovníků. Podíl velkých organizací, s počtem nad pracovníků, je hlavně ovlivněn stagnací produkce oboru Oproti předchozímu roku se počet organizací v odvětví zvýšil o 4,6 %. Současně na trhu práce vzrostla nabídka pracovních míst, která umožnila zvýšit zaměstnanost. Průměrný počet zaměstnaných osob se oproti předchozímu roku zvýšil o 6,3 %. Ve srovnání s rokem 2004 vzniklo nových pracovních míst. Odvětí tak zaměstnávalo zaměstnanců. Příznivé trendy se projevily i na mzdovém vývoji. Průměrná měsíční mzda v roce 2005 byla Kč. Oproti předchozímu roku se zvýšila o 2,7 %. Celkové mzdové náklady meziročně vzrostly o 9,1 %. Graf č. 2: Velikostní struktura podle počtu zaměstnanců odvětví OKEČ 28 v roce % 1000 a více 3 % % Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet, rok 2005 = předběžná data % % 69

70 Vzrůstající zájem o produkci odvětví, zvláště o činnosti zařazené do výrobních oborů 28.4 a 28.5, umožnil zvýšit zaměstnanost ve strukturálně postižených regionech Severozápad a Moravskoslezsko. Za období let vzrostl počet zaměstnanců v odvětví v Moravskoslezském kraji o 976 osob, v Olomouckém kraji o osob. Ústecký kraj vykázal zvýšení počtu zaměstnanců o 603 osob. Podle schválené dokumentace regionálního programu podpory rozvoje na období let pokračovala i v roce 2005 realizace programů hospodářského a sociálního rozvoje pro hospodářsky slabé regiony. Výstavba průmyslových zón pro nové investice, ať zahraniční, či tuzemské, přináší konkrétní výsledky rozvoje hospodářsky slabých regionů. Rozmach odvětví výroby kovových konstrukcí a kovodělných výrobků má příznivý vliv na vývoj zaměstnanosti, a to nejen v hospodářsky slabých regionech. Produkce odvětví je značně diverzifikovaná. Zahrnuje široký sortiment výroby od drobných výrobků po investiční celky. Na jednotlivé obory působí rozdílné faktory Zahraniční obchod Výsledky zahraničního obchodu v letech dokumentuje tabulka č. 2. Přes určitý pokles vývozu v roce 2002 lze pozorovat příznivou vývojovou dynamiku. Za sledované období vzrostl vývoz o 42 mld. Kč, s nárůstem na 152 % hodnoty roku Odvětví vykazuje výrazný předstih vývozu před dovozem, s rostoucím kladným saldem ze zahraničního obchodu. Za sledované období vzrostlo v roce 2005 saldo na 146 % úrovně výchozího roku. Více než polovinu vývozu tvoří produkce oboru 28.7 (spojovací materiály, lana, řetězy, pružiny, elektrody). Přesto, že se tento obor vyznačuje poměrně vysokou dovozní náročností, podílí se 34 % na tvorbě salda ze zahraničního obchodu. Tabulka č. 2: Vývoj zahraničního obchodu s výrobky SKP 28 v letech (mil. Kč) Vývoz , , , , , ,5 Dovoz , , , , , ,6 Saldo , , , , , ,9 Meziroční index 00/99 01/00 02/01 03/02 04/03 05/04 Vývoz x 108,8 93,3 111,7 125,4 107,2 Dovoz x 112,9 100,8 110,4 121,7 101,9 Zdroj: ČSÚ, údaje k Investice Rozvoj výrobní základny u producentů v odvětví kovodělného průmyslu umožňuje i systém investičních pobídek, upravených zákonem č. 19/2004 Sb. Podmínky pro získání podpory jsou však pro stávající výrobce ve sledovaném odvětví poměrně tvrdé (předpokládají minimální hodnotu investice 200 mil. Kč). Hlavním důvodem nevyužívání investičních pobídek je zřejmě dostatek stávajících výrobních kapacit v odvětví, navíc optimálně nevytížených. Návazně na rozvoj investic v automobilovém a elektrotechnickém průmyslu (např. TPCA Kolín) jsou přeneseně investiční pobídky využívány v oborech 28.4 Kování, lisování a další tváření, 28.5 Povrchová úprava a zušlechťování kovů a 28.1 Kovové konstrukce. Pozitivním vývojovým tendencím sektoru malých a středních podnikatelů napomáhá realizace opatření Politiky podpory malého a středního podnikání, kterou vláda ČR přijala usnesením vlády č. 1257/2000. Tato politika obsahuje dlouhodobé i střednědobé cíle rozvoje MSP. V odvětví bylo nejvíce využíváno příspěvků na získání certifikátů kvality podle norem řady ISO 9000, ISO a na zavedení programu EMAS. Účelně byly rovněž v odvětví 28 využívány finanční příspěvky na nová pracovní místa v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností. 70

71 OKEČ 28 Kovodělný průmysl se zařazuje mezi odvětví s výrazným přílivem zahraničních investic. Od roku 2000 trvale narůstají investiční objemy, přinášející nejen nové technologie, ale i nové odbytové možnosti. Ke konci roku 2004 činila hodnota zahraničních investic do odvětví téměř 32 mld. Kč. Odvětví nepřímo participuje i na realizaci velkých investic, zvláště do automobilového a elektrotechnického průmyslu, přinášejících i do kovodělného průmyslu (zvláště do oborů 28.4 a 28.5) progresivní technologie Perspektivy odvětví Odvětví kovodělného průmyslu patří mezi nosné obory kovozpracujícího průmyslu ČR, ve kterém zaujímá jedno z předních míst. Vývoj odvětví v roce 2005 je charakterizován výraznou růstovou dynamikou ve všech sledovaných ukazatelích. I vývojové trendy ve všech oborech odvětví jsou pozitivní. Jako významný faktor, ovlivňující budoucí vývoj odvětví, lze zařadit časový plán realizace energetického programu ČR, s rozhodujícím dopadem na vývoj a perspektivu výrobního oboru 28.3 Parní kotle, patřícího v nedávné minulosti mezi nosné programy investičního strojírenství. Rovněž uvažované investiční aktivity ČEZ v Rumunsku a Bulharsku mohou dosavadní výsledky uvedeného oboru výrazně ovlivnit. Z vývoje vývozu mezi léty 2005/2004 lze usuzovat, že se silný kurz koruny na výsledcích zahraničního obchodu odvětví kovodělného průmyslu výrazně neprojevil. Naopak příznivě tlumil zvyšování cen surovin a energií. V nejbližší budoucnosti, vzhledem k výsledkům české ekonomiky, nelze reálně předpokládat oslabování tuzemské měny. Růst světových cen surovin a energií budou nuceni zahrnovat do svých nákladů všichni výrobci. V odvětví se může dlouhodoběji projevit vývoj prodeje automobilů, a to v obou směrech. Přesto, že v rámci odvětví působí mnohé společné faktory, vlivem výrobkové diverzifikace se vývoj a perspektiva jednotlivých oborů bude ve střednědobé perspektivě odlišovat. 71

72 VÝROBA A OPRAVY STROJŮ A ZAŘÍZENÍ DK 15. Výroba a opravy strojů a zařízení j. n. OKEČ 29 Důležitým odvětvím českého zpracovatelského průmyslu, jež bývá nazýváno všeobecným strojírenstvím, je Výroba a opravy strojů a zařízení OKEČ 29. Zahrnuje velmi širokou paletu výrobních a opravárenských činností na zařízeních, jež jsou nepostradatelná pro jakoukoliv investici do výrobní technologie. Nedílnou součástí odvětví je však i výroba zbraní, jejich dílů a munice, ale také přístrojů a zařízení pro domácnost. Patří právem k nejvýznamnějším odvětvím zpracovatelského průmyslu. Na jeho tržbách za vlastní výrobky a služby se v roce 2004 podílelo 8,0 % a v roce 2005 téměř 8,5 %. Od roku 2002, který byl v novém tisíciletí nejméně úspěšným, došlo k růstu většiny sledovaných ukazatelů produkčních charakteristik řádově až o desítky procent Hlavní produkční charakteristiky Odvětví v průběhu let 2000 až 2005 vykazuje postupně rostoucí vývoj tržeb za vlastní výrobky a služby. K výraznému nárůstu dochází v roce 2004 a rostoucí trend v roce 2005 pokračuje. Obdobný průběh má i výše účetní přidané hodnoty a produktivita práce. Tento pozitivní proces je důsledkem řady příznivých vlivů vstupem ČR do EU, ukončení světové hospodářské recese a v neposlední řadě ukončení restrukturalizačních a transformačních procesů řady subjektů tohoto odvětví. Vzhledem k průběžnému nasazování nových technologií do výroby v rámci celého odvětví se projevuje tendence postupného snižování počtu pracovníků, která je od roku 2003 kompenzována realizací opatření vyplývajících z Národního akčního plánu zaměstnanosti. Tento vývoj přináší stabilizaci počtu pracovníků v odvětví (viz graf č. 1 a tabulka č. 1). V roce 2005 pokračoval růst průmyslové produkce (měřený indexem průmyslové produkce), přičemž druhý nejvyšší nárůst zaznamenalo právě odvětví výroba a opravy strojů a zařízení (o 13,3 %). Rozhodujícími faktory vývoje průmyslu (obecně) v roce 2005 byly: vstup dalších zahraničních investorů, náběh nových výrobních kapacit (zejména v automobilovém průmyslu), výrazný růst exportu průmyslových podniků, stabilní dodávky paliv a energie pro stávající i nové výrobní kapacity, celková stabilita zaměstnanosti v průmyslu doprovázená uměře- Graf č. 1: Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 28 v letech ve s. c Index 2000 = Počet pracovníků Přidaná hodnota Tržby za prodej VVaS Produktivita práce Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet, rok 2005 = předběžná data; s. c. roku

73 OKEČ 29 Tabulka č. 1: Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 29 v letech ve s. c. (mil. Kč, osob) * Tržby za prodej VVaS , , , , , ,6 Meziroční index x 110,9 104,4 110,2 116,0 116,4 Kumulovaný index 100,0 110,9 115,8 127,6 148,0 172,2 Účetní přidaná hodnota , , , , , ,8 Meziroční index x 108,0 91,0 106,3 117,3 107,9 Kumulovaný index 100,0 108,0 98,3 104,5 122,5 132,2 Produktivita práce z PH ,2 346,5 318,0 335,5 396,5 419,5 Meziroční index x 111,3 91,8 105,5 118,2 105,8 Kumulovaný index 100,0 111,3 102,2 107,8 127,4 134,8 Počet pracovníků Meziroční index x 97,0 99,1 100,8 99,2 102,0 Kumulovaný index 100,0 97,0 96,2 96,9 96,2 98,1 Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet; * předběžná data, s. c. roku

74 ným růstem mezd, výrazný růst produktivity práce zejména na nových kapacitách a plynulé zakázkové krytí průmyslové výroby Zaměstnanost Velikostní struktura zaměstnanosti odvětví je zachycena v grafu č. 2. Její těžiště spočívá v podnicích o velikosti , resp zaměstnanců, což je dáno tím, že produkce v tomto odvětví je v převážné většině technicky, ale i technologicky náročná, takže menší firmy se zabývají méně náročnou výrobou nebo zajišťují subdodávky či kooperují. Společností nad zaměstnanců je obecně ve zpracovatelském průmyslu již méně. Výrobní základna odvětví je v roce 2005 tvořena celkem podniky s celkovým počtem zaměstnanců, překračujícím hodnotu Více než (což je 33,7 % zaměstnanců odvětví) vykazovaly podniky v oboru 29.5 Výroba a opravy ostatních účelových strojů. Naopak nejnižší počty zaměstnanců byly v minulém roce v oborech 29.7 Výroba přístrojů a zařízení převážně pro domácnost (téměř zaměstnanců, což je 5,1 %) a 29.6 Výroba a opravy zbraní a munice (asi pracovníků, tj. 3,3 %). Průměrný plat v rámci OKEČ 29 byl v roce Kč/měs. Nejvyšší průměrný plat byl vykazován v OKEČ 29.1 Výroba strojů na výrobu a využití mechanické energie ( Kč/měs.) a nejnižší průměrný plat byl v OKEČ 29.7 Výroba elektrických přístrojů pro domácnost ( Kč/měs.) Kladný vliv na rozvoj odvětví mají přímé zahraniční investice. Udržet zájem zahraničních investorů napomáhá příznivé podnikatelské prostředí, které spoluvytváří stabilní a průhledná legislativa, daňová zvýhodnění, dopravní dosažitelnost, kvalita a dostatek pracovní síly. Příznivý dopad na výsledky, které odvětví vykazuje, má systém podpory malého a středního podnikání (MSP), jež probíhá v rámci MPO a je rozpracován do široké škály různě zaměřených programů. Graf č. 2: Velikostní struktura podle počtu zaměstnanců odvětví OKEČ 29 v roce a více 11 % % % Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet, rok 2005 = předběžná data % % 15.3 Zahraniční obchod Zahraniční obchod odvětví SKP 29 prokazoval do roku 2002 zápornou bilanci (viz tabulka č. 2), na níž měla mimo jiné podstatný vliv probíhající světová hospodářská recese. Počínaje rokem 2003 se bilance dostává do kladných čísel a dynamicky roste tak, že mezi bilancí roku 2004 a 2005 je dosaženo nárůstu o více než 245 %. Vlivem přílivu zahraničních investorů, využitím nových know-how, efektivních technologií atd. dochází ke zvýšení konkurenceschopnosti výrobků tohoto odvětví. Po začlenění České republiky do EU dochází k podstatným změnám podmínek pro export do členských zemí nejenom odstraněním cel, ale celní opatření Evropské unie, která brání dovozu zboží s dumpingovými cenami do EU, dávají další příležitosti českému zboží obstát na trhu. Kladné saldo zahraničního obchodu s EU celkem dosáhlo v roce 2005 rekordní výše (278,5 mil. Kč), takže bylo téměř pětkrát vyšší než celkový obchodní přebytek. Na zvýšení přebytku s EU působil zejména obchod se stroji a dopravními prostředky. Z celkového vývozu této skupiny směřovalo do zemí EU 84,2 % a celkem se 74

75 OKEČ 29 dovezlo 70,8 %. Nejvyššího aktiva v zahraničním obchodě celkem v rámci SKP 29 se dosáhlo s výrobky čerpadel, kompresorů, s jejich díly a instalacemi (saldo mil. Kč). Tabulka č. 2: Vývoj zahraničního obchodu s výrobky SKP 29 v letech (mil. Kč) Vývoz , , , , , ,4 Dovoz , , , , , ,2 Saldo , , ,3 450, , ,2 Meziroční index 00/99 01/00 02/01 03/02 04/03 05/04 Vývoz x 114,8 99,2 116,2 127,2 111,6 Dovoz x 116,2 91,8 111,5 118,3 93,4 Zdroj: ČSÚ, údaje k Investice Zavedením systému investičních pobídek byl dán významný předpoklad ke zvýšení přílivu zahraničních investic do zpracovatelského průmyslu České republiky. Tím byl vytvořen silný impuls pro rozvoj domácích investic. V rámci OKEČ 29 bylo v průběhu roku 2005 podpořeno dalších 6 projektů IP o celkové výši investic téměř 46 mil. USD, jež vytvoří více než 840 nových pracovních míst. Investiční pobídky jsou dalším zdrojem tvorby nových pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností Perspektivy odvětví Ekonomická činnost odvětví OKEČ 29 má v České republice dlouhou tradici a Česko je proslulé vývozem investičních celků, jejichž neodmyslitelnými komponenty jsou v převážné většině právě výrobky SKP 29. Výše uvedený vývoj produkčních charakteristik, investičních aktivit a zahraničního obchodu vytvářejí předpoklad pokračování již započatého trendu. Vývoj konkurenceschopnosti odvětví musí být zajišťován průběžným zvyšováním technické úrovně finálních výrobků, technologií, ale i předvýrobních etap, důsledným sledováním jakosti, pružnou reakcí na požadavky zákazníka, komplexností dodávek, dostupným a rychlým servisem a celkovou solidností firmy. Další neodmyslitelnou podmínkou je zajištění odborné pracovní síly kvalitní výchovou na školách všech úrovní. 75

76 VÝROBA ELEKTRICKÝCH A OPTICKÝCH PŘÍSTROJŮ A ZAŘÍZENÍ DL 16. Výroba kancelářských strojů a počítačů OKEČ 30 Výkonnost zpracovatelského průmyslu v roce 2005 byla ovlivněna růstem v odvětvích s významným podílem zahraničního kapitálu. V organizacích pod zahraniční kontrolou bylo v roce 2005 realizováno 54,1 % produkce zpracovatelského průmyslu a 74,9 % vývozu zbožové produkce České republiky. Ve zpracovatelském průmyslu ČR již působí téměř podniků pod zahraniční kontrolou, které zaměstnávají více než 400 tisíc pracovníků. V současné době se elektrotechnický průmysl řadí mezi rozhodující odvětví zpracovatelského průmyslu. Podle charakteru výrobního programu zahrnuje výrobu kancelářských strojů a počítačů, elektrických strojů a zařízení, elektronických součástek a zařízení a výrobu přístrojové a automatizační techniky. Vývoz produkce proexportně orientovaného elektrotechnického průmyslu (OKEČ DL) v roce 2005 dosáhl 404 mld. Kč a tvoří 21,6 % zbožové produkce České republiky. Jedním z hlavních tahounů dynamiky růstu produkce zpracovatelského průmyslu byla v roce 2005 elektrotechnická výroba. Podíl subsekce elektrotechniky (OKEČ DL) na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb ve s. c. ve výši 391,1 mld. Kč v roce 2005 dosáhl 14,3 % tržeb zpracovatelského průmyslu. V subsekci DL pokračoval náběh nových výrobních kapacit. Přímé zahraniční investice v této subsekci při realizaci více než sedmdesáti projektů dosáhly 72,4 mld. Kč. Podíl elektrotechniky na přímých investicích dosáhl 14,1 % Hlavní produkční charakteristiky Odvětví OKEČ 30 zahrnuje výrobu kancelářských strojů a počítačů a ostatních zařízení pro zpracování informací. Výroba kancelářských strojů a počítačů nezahrnuje údržbu a servis, dodávky software, výrobu elektronických součástek ani výrobu elektronických her. V letech 2000 až 2006 byla v České republice vybudována s využitím přímých zahraničních investic nová centra výroby počítačů na zakázku, formou realizace investičních projektů na zelené louce. Jedná se zejména o realizované projekty společností Hon Hai Precision Industry, First International Computer, Celestica, ASUSTeK COMPUTER. Graf č. 1: Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 30 v letech ve s. c Index 2000 = Počet pracovníků Přidaná hodnota Tržby za prodej VVaS Produktivita práce Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet, rok 2005 = předběžná data; s. c. roku

77 OKEČ 30 Sdružení Czech Top 100 zveřejnilo výsledky již dvanáctého ročníku přehledu 100 nejvýznamnějších společností České republiky za rok Mezi první desítku společností s největšími tržbami se řadí FOXCONN CZ Pardubice, s tržbami ve výši 51,4 mld. Kč. V žebříčku Czech TOP 100 za rok 2005 z hlediska dosažených tržeb se dále umístily společnosti FIC CZ Rudná u Prahy s tržbami ve výši 21,1 mld. Kč, ed system Czech s tržbami 8,9 mld. Kč a AT Computers s tržbami 5,5 mld. Kč. Z výsledků Czech Top 100 vyplývá, že v první desítce největších exportérů zbožové produkce České republiky se umístily čtyři elektrotechnické společnosti. V odvětví výroby počítačů se jedná o společnost FOXCONN CZ Pardubice s vývozem počítačů ve výši ,3 mil. Kč a o společnost FIC CZ Rudná u Prahy s vývozem počítačů ve výši 21,0 mld. Kč. První desítka největších exportérů dosáhla v roce 2005 objemu vývozu 389,7 mld. Kč. Vývoj hlavních produkčních charakteristik odvětví kancelářských strojů a počítačů (OKEČ 30) v letech 2000 až 2005 je uveden v grafu č. 1. Výkonnost odvětví v letech 2000 až 2005 byla ovlivněna náběhem nových výrobních kapacit ve společnostech pod zahraniční kontrolou. Rozhodující část tržeb je realizována v organizacích s a více pracovníky. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2005 dosáhly v souboru organizací s 20 a více pracovníky (ve s. c.) 107,1 mld. Kč. Index 2005/2004 dokumentuje meziroční růst tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb odvětví kancelářských strojů a počítačů o 26,1 %. V roce 2005 byly tržby za VVaS v porovnání s rokem 2000 dvanáctkrát vyšší. Vývoj hlavních produkčních charakteristik odvětví je uveden v tabulce č. 1. Také v prvním čtvrtletí 2006 ve struktuře průmyslových podniků v členění podle institucionálních sektorů zaznamenaly silný nárůst tržeb (ve s. c.) soukromé podniky pod zahraniční kontrolou o 26,3 %. Jejich podíl se meziročně zvýšil o 4,9 bodu na 58,9 %. Příznivý vývoj soukromých podniků pod zahraniční kontrolou, uvádějících do provozu nové výrobní kapacity, se projevil růstem zaměstnanosti o 4,7 %. Na zaměstnanosti se podílí 41 %. V elektrotechnice v tomto období vzrostla produkce o 24 % a tržby (ve s. c.) o 23,1 %. Z jednotlivých oddílů výroby elektrotechnické produkce dynamicky vzrostla produkce kancelářských strojů a počítačů o 50,2 %. Nárůst tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb (ve s. c.) dosáhl 30,2 %. Tabulka č. 1: Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 30 v letech ve s. c. (mil. Kč, osob) * Tržby za prodej VVaS , , , , , ,4 Meziroční index x 348,5 260,3 117,1 116,4 103,1 Kumulovaný index 100,0 348,5 907,1 1061,8 1235,8 1274,0 Účetní přidaná hodnota ,3 822, , , , ,7 Meziroční index x 75,3-134,8 975,6 58,0 169,3 Kumulovaný index 100,0 75,3-101,5-990,0-574,2-972,0 Produktivita práce z PH ,6 129,4-128, ,5-713, ,6 Meziroční index x 41,5-99,0 1002,2 55,6 160,0 Kumulovaný index 100,0 41,5-41,1-412,2-229,1-366,6 Počet pracovníků Meziroční index x 181,3 136,1 97,4 104,3 105,8 Kumulovaný index 100,0 181,3 246,7 240,2 250,6 265,1 Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet; * předběžná data, s. c. roku Zaměstnanost Náběh nových výrobních kapacit ve společnostech pod zahraniční kontrolou umožnil vznik cca nových pracovních míst a růst počtu pracovníků v letech Index 2005/2004 dokumentuje meziroční růst počtu 77

78 zaměstnaných osob v odvětví kancelářských strojů a počítačů o 5,8 %. Kumulovaný index dokládá růst počtu pracovníků o 165,1 %. Ve velikostní struktuře průmyslových podniků dosáhly vysokého růstu tržeb organizace s více než pracovníky. V této skupině působí zejména společnosti pod zahraniční kontrolou s dobrými vývozními možnostmi. Toto se projevuje růstem tržeb z přímého vývozu. Podíl velikostní struktury organizací odvětví kancelářských strojů a počítačů je uveden v grafu č. 2. Graf č. 2: Velikostní struktura podle počtu zaměstnanců odvětví OKEČ 30 v roce a více 41 % % % % Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet, rok 2005 = předběžná data % 16.3 Zahraniční obchod Vývoz produkce počítačů z České republiky v roce 2005 dosáhl 121,8 mld. Kč. Proexportně orientované odvětví počítačů přispělo k aktivní obchodní bilanci ČR. Meziroční index 2005/2004 uvádí růst vývozu o 15,5 %. Podíl vývozu počítačů na vývozu zbožové produkce České republiky dosáhl 6,7 %. Podíl vývozu počítačů na vývozu zbožové produkce elektrotechnického průmyslu činí 30,1 %. Vývoj zahraničního obchodu s výrobky SKP 30 v letech je uveden v tabulce č. 2. Vývoz produkce počítačů v roce 2005 tvořil zejména vývoz položek HS 8471 Zařízení pro automatické zpracování dat, jednotky, snímače ve výši 97,4 mld. Kč a HS 8473 Části strojů psacích, počítacích aj., automat. zpracování dat ve výši 22,7 mld. Kč. Výrazný růst exportu počítačů pokračoval i v prvním čtvrtletí Za toto čtvrtletí bylo vyvezeno zboží v hodnotě 35 mld. Kč. Index 2006/2005 dokládá růst vývozu o 65,5 %. Tabulka č. 2: Vývoj zahraničního obchodu s výrobky SKP 30 v letech (mil. Kč) Vývoz , , , , , ,8 Dovoz , , , , , ,1 Saldo , , , , , ,7 Meziroční index 00/99 01/00 02/01 03/02 04/03 05/04 Vývoz x 199,7 197,9 111,7 121,2 115,5 Dovoz x 145,3 110,8 97,5 125,0 104,1 Zdroj: ČSÚ, údaje k

79 OKEČ Investice V letech 2000 až 2006 byla v České republice vybudována s využitím přímých zahraničních investic nová centra výroby počítačů. Jedná se o realizované projekty FOXCONN v Pardubicích, FIC v Rudné u Prahy, ASUS v Ostravě a Celestica v Ráječku. Další etapou je vytváření předpokladů pro rozvoj technologických center a center strategických služeb. Rámcový program pro podporu jejich vzniku byl přijat usnesením vlády č. 1238/2003. Činnost již zahájilo high-tech opravárenské a servisní centrum společnosti FOXCONN CZ v Pardubicích. Společnost ASUS Czech realizuje v Ostravě high-tech opravárenské centrum pro počítače a elektronická zařízení. Společnost ACER realizuje v Brně opravárenské centrum a centrum zákaznické podpory IT produktů značky Acer a společnost SPC International realizuje v Táboře high-tech opravárenské centrum pro opravy bankomatů, počítačů a čteček čárových kódů. Nejvýznamnější investoři, kteří se v roce 2005 rozhodli investovat v České republice, převzali z rukou českých ministrů ocenění INVESTOR ROKU Za největší ekonomický přínos investice do strategických služeb byly oceněny společnosti Sun Microsystems Czech v Praze, TietoEnator v Ostravě a Computer Associates CZ v Praze. Za investici s největším inovačním potenciálem byla oceněna společnost TC INTER INFORMA- TICS Perspektivy odvětví Zákonem o investičních pobídkách byly v ČR vytvořeny předpoklady důvěryhodného prostředí pro zahraniční investory. Příliv přímých zahraničních investic pozitivně ovlivnil rozvoj výroby počítačů. Další etapou je rozvoj strategických služeb. Českou republiku si vybraly high-tech společnosti, které v ČR realizují více než 40 projektů. Konkurenční schopnost produkce počítačů od roku 2000 do 4/2004 (do vstupu ČR do EU) lze kvantifikovat porovnáním pozice zemí s přechodovou ekonomikou (CEFTA) na trhu zemí EU. V roce 2004 tvořil vývoz počítačů z ČR do zemí EU 43,4 % vývozu zemí CEFTA. V období 5 až 12/2004 dosáhl export počítačů 1 551,7 mil. EUR. Vývoz počítačů tvoří více než 50 % vývozu produkce high-tech z České republiky. Tato vývozní položka měla v roce 2005 také nejvyšší kladné saldo ve výši 31,4 mld. Kč. Proexportně orientované odvětví počítačů významně přispívá k aktivní obchodní bilanci ČR. 79

80 17. Výroba elektrických strojů a zařízení OKEČ 31 Odvětví je dle ekonomických činností (OKEČ) rozděleno na šest oborů. Tradičními hlavními obory z hlediska objemu výroby a exportu jsou elektromotory, generátory a transformátory, elektrická rozvodná a spínací zařízení, a kabely a izolované vodiče. Typický je pro toto odvětví doplňující a kompletační charakter výrobků a zařízení. Právě pro svůj kompletační charakter je celé odvětví nezbytnou součástí zpracovatelského průmyslu. V odvětví pracuje asi zaměstnanců, což je 8,1 % z celého zpracovatelského průmyslu. Z hlediska podílu na počtu zaměstnanců celého zpracovatelského průmyslu je odvětví OKEČ 31 na čtvrtém místě. V přidané hodnotě je odvětví na šestém místě s podílem 6,9 %. Odvětví vykazuje trvalý růst tržeb za výrobky a služby, a to již od roku Hlavní produkční charakteristiky V grafu č. 1 je porovnání hlavních produkčních charakteristik odvětví OKEČ 31 v letech ve stálých cenách. Ve srovnání let 2000 a 2005 vzrostly významně tržby za výrobky a služby celého odvětví. Nejvíce u oboru 31.5 Elektrické zdroje světla a svítidla, v kterém se tržby za výrobky a služby více než zdvojnásobily. V absolutním 80

81 OKEČ 31 Graf č. 1: Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 31 v letech ve s. c Index 2000 = Počet pracovníků Přidaná hodnota Tržby za prodej VVaS Produktivita práce Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet, rok 2005 = předběžná data; s. c. roku 2000 měřítku největší růst zaznamenal obor 31.6 Elektrické vybavení, když jeho tržby za toto období vzrostly o téměř 27 mld. Kč. Vzhledem ke zvyšující se výrobě automobilů v ČR se dá u tohoto oboru očekávat další růst. Meziročně největší růst v absolutním měřítku zaznamenal klasický obor 31.1 Elektromotory, generátory a transformátory. Pozitivně je třeba hodnotit trvalý růst všech významných ukazatelů, především pak produktivity práce, která meziročně stoupla o více než 6 %. Produktivitu práce významně ovlivňují především účetní přidaná hodnota a počet pracovníků. Tento důležitý ekonomický ukazatel, i když stále roste, vykazuje stále ještě zaostávání ve srovnání s vyspělými zeměmi. Vývoj hlavních produkčních charakteristik odvětví 31 ve stálých cenách za období let 2000 až 2005 je uveden v tabulce č. 1. Tabulka č. 1: Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 31 v letech ve s. c. (mil. Kč, osob) * Tržby za prodej VVaS , , , , , ,7 Meziroční index x 118,2 100,5 109,2 121,4 107,7 Kumulovaný index 100,0 118,2 118,8 129,7 157,3 169,5 Účetní přidaná hodnota , , , , , ,6 Meziroční index x 129,3 98,5 111,9 115,0 108,5 Kumulovaný index 100,0 129,3 127,3 142,5 164,0 177,9 Produktivita práce z PH ,0 358,7 369,6 413,5 483,5 516,0 Meziroční index x 114,9 103,0 111,9 116,9 106,7 Kumulovaný index 100,0 114,9 118,4 132,5 154,9 165,4 Počet pracovníků Meziroční index x 112,5 95,6 100,0 98,4 101,7 Kumulovaný index 100,0 112,5 107,5 107,6 105,8 107,6 Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet; * předběžná data, s. c. roku

82 17.2 Zaměstnanost Největší podíl nejen na zaměstnanosti, ale i na tržbách za prodej výrobků a služeb, mají střední podniky s 250 až 999 zaměstnanci. Velké podniky (s a více zaměstnanci) dosahují větší přidané hodnoty a vyšší produktivity práce. Významnou roli z hlediska zaměstnanosti v tomto odvětví také hrají podniky a fyzické osoby s méně než 50 zaměstnanci. Jak je ukázáno v grafu č. 2, zaměstnává tato skupina 25 % osob v odvětví. Platy zaměstnanců v odvětví jsou spíše podprůměrné, a to i přesto, že pro práci v tomto odvětví je třeba většinou alespoň minimální odborné vzdělání. Platy byly v roce 2005 nižší asi o 5 %, než byl průměr ve zpracovatelském průmyslu. Ve srovnání s celým průmyslem je rozdíl průměrných platů ještě o trochu vyšší. Pracovní místa vytvářejí podniky většinou rozšiřováním výroby, a to jak ve stávajících prostorách, zaváděním druhé a třetí směny, tak budováním nových výrobních kapacit. V rámci investičních pobídek je možné využít i program na podporu tvorby nových pracovních míst, především v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností. Ekonomická situace podniků je dobrá, i když velká konkurence nutí podniky k snižování cen, a tím k minimalizaci nákladů i minimalizaci počtu pracovníků. Společnosti pod zahraniční kontrolou mají většinou zajištěný odbyt svých výrobků. Vytvářejí tak dostatečně velký zisk, a mají tedy dostatek finančních prostředků na svůj rozvoj. Příkladem může být firma Siemens, jejíž hlavní výrobní komoditou jsou elektromotory a která působí ve čtyřech oborech tohoto odvětví, ale i v dalších odvětvích zpracovatelského průmyslu. Graf č. 2: Velikostní struktura podle počtu zaměstnanců odvětví OKEČ 31 v roce a více 20 % % % Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet, rok 2005 = předběžná data % % 17.3 Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu s výrobky odvětví 31 v letech 2000 až 2005 je uveden v tabulce č. 2. Tabulka č. 2: Vývoj zahraničního obchodu s výrobky SKP 30 v letech (mil. Kč) Vývoz , , , , , ,5 Dovoz , , , , , ,7 Saldo , , , , , ,8 Meziroční index 00/99 01/00 02/01 03/02 04/03 05/04 Vývoz x 113,6 93,6 111,5 125,4 98,8 Dovoz x 117,6 85,5 110,5 124,2 98,6 Zdroj: ČSÚ, údaje k

83 OKEČ 31 V období let 2000 až 2005 dosáhlo odvětví OKEČ 31 růstu vývozu o 46 %. Největší objem vývozu byl zaznamenán s rozvodnou a spínací technikou a elektrickým vybavením (především pro automobily). Dovoz odvětví stoupl v tomto období také, a to o více než 35 %. I v tomto případě byl největší objem dosažen s výrobky a díly oboru rozvodná a spínací zařízení. V meziročním srovnání došlo k mírnému poklesu vývozu, a to především díky nižšímu obchodu s elektrickým vybavením, protože některé výrobní kapacity byly přesunuty mimo území ČR. Ke snížení dovozu došlo především u akumulátorů a galvanických článků, ale také elektrického vybavení Investice Od účinnosti zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, získalo do konce roku 2005 investiční pobídky celkem 217 společností ze všech odvětví průmyslu. V roce 2005 MPO rozhodlo o udělení pobídek pro 57 firem o celkovém objemu více než 40 mld. Kč. Z toho jen dvě pobídky byly do odvětví 31. Někteří investoři totiž považují za dostačující impuls nabídku nových ploch pro výstavbu objektů v průmyslových zónách bez staré ekologické zátěže, které mají již zajištěnou infrastrukturu. Nezanedbatelnou součástí projektů výstavby nových výrobních celků je dostupnost kvalifikovaných pracovníků Perspektivy odvětví Pro zahraniční firmy je ČR stále zajímavým teritoriem pro investování z důvodů nižších výrobních a přepravních nákladů a také kvalitní, ale zároveň levné pracovní síly. Budoucí vývoj tohoto odvětví je tak vázán na zájmy nadnárodních společností a je také podpořen vzrůstající důležitostí v rámci celého zpracovatelského průmyslu. Výkonové prvky tohoto odvětví dnes najdeme snad ve všech výrobcích zpracovatelského průmyslu, v energetice ale i v dopravě. Dnes již prakticky nenajdeme stroj nebo zařízení, ve kterém by nebylo použito nějaké elektrické zařízení. Především investice do výzkumných, vývojových, inovačních nebo technologických center budou do budoucna stabilnější. Jednoduché výroby lze totiž během krátké doby přesunout do jiných nákladově výhodných zemí. V podmínkách hromadné výroby a globalizace světového obchodu jsou v tomto případě výrobní náklady rozhodující. Růst tohoto odvětví výrazným tempem trvá již několik let. Dá se proto očekávat určité zpomalení růstu především v oborech, které nejsou součástí vybavení automobilů nebo budov. 83

84 18. Výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů OKEČ 32 Rozvoj produkce elektronických součástek a zařízení v České republice byl podmíněn vstupem přímých zahraničních investic nadnárodních společností, které zajistily transfer výrobní základny do země s výhodnou teritoriální pozicí, dostatečně vybudovanou infrastrukturou a dostupnými lidskými zdroji. Transformace zpracovatelského průmyslu v České republice přinesla významné změny. V současné době se elektrotechnický průmysl řadí mezi rozhodující odvětví zpracovatelského průmyslu Hlavní produkční charakteristiky Vývoz produkce proexportně orientovaného odvětví elektroniky v roce 2005 dosáhl 102,7 mld. Kč. Podíl vývozu produkce tvoří 5,7 % zbožové produkce České republiky. Podílí se 25,4 % na vývozu elektrotechnické produkce. V odvětví elektroniky pokračoval náběh nových výrobních kapacit. Přímé zahraniční investice dosáhly v subsekci DL při realizaci více než sedmdesáti projektů 72,4 mld. Kč. Sdružení Czech Top 100 zveřejnilo výsledky přehledu 100 nejvýznamnějších společností České republiky za rok V žebříčku Czech TOP 100 za rok 2005 z hlediska dosažených tržeb se umístila na šestém místě společnost Panasonic AVC Networks CZ Plzeň s tržbami ve výši 27,5 mld. Kč a dále společnost STROM Telecom s tržbami ve výši 5,0 mld. Kč. Společnost Panasonic AVC Networks dosáhla meziročně 32% nárůstu exportu. Zvýšení exportu souvisí se zavedením výroby barevných televizních přijímačů s LCD a plazmovými obrazovkami. První desítka největších exportérů dosáhla v roce 2005 objemu vývozu 389,7 mld. Kč. Vývoj hlavních produkčních charakteristik odvětví elektronických součástek a zařízení v letech (ve s. c.) je uveden v grafu č. 1. Výkonnost odvětví elektroniky byla v letech 2000 až 2005 ovlivněna náběhem nových kapacit ve společnostech pod zahraniční kontrolou. Podíl odvětví na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb ve výši 111,5 mld. Kč v roce 2005 dosáhl 4 % tržeb zpracovatelského průmyslu. Podíl odvětví na tržbách elektrotechniky dosáhl 26 %. Index 2005/2000 dokládá růst o 149 %. Vývoj charakteristik odvětví je uveden v tabulce č. 1. Také v prvním čtvrtletí 2006 ve struktuře průmyslových podniků v členění podle institucionálních sektorů zaznamenaly silný nárůst tržeb soukromé podniky pod zahraniční kontrolou a jejich podíl na tržbách se zvýšil na 58,9 %. Graf č. 1: Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 32 v letech ve s. c Index 2000 = Počet pracovníků Přidaná hodnota Tržby za prodej VVaS Produktivita práce Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet, rok 2005 = předběžná data; s. c. roku

85 OKEČ 32 Tabulka č. 1: Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 31 v letech ve s. c. (mil. Kč, osob) * Tržby za prodej VVaS , , , , , ,3 Meziroční index x 119,1 127,2 111,9 156,2 94,0 Kumulovaný index 100,0 119,1 151,5 169,6 264,8 248,8 Účetní přidaná hodnota , , , , , ,8 Meziroční index x 111,4 122,9 97,6 143,4 68,7 Kumulovaný index 100,0 111,4 136,9 133,6 191,5 131,6 Produktivita práce z PH ,4 338,8 446,8 440,5 613,2 424,1 Meziroční index x 101,3 131,9 98,6 139,2 69,2 Kumulovaný index 100,0 101,3 133,6 131,7 183,4 126,8 Počet pracovníků Meziroční index x 109,9 93,2 99,0 103,0 99,3 Kumulovaný index 100,0 109,9 102,4 101,4 104,5 103,7 Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet; * předběžná data, s. c. roku

86 V elektrotechnice v tomto období vzrostla produkce o 24 %, tržby (ve s. c.) o 23,1 %. Z jednotlivých oddílů výroby elektrotechnické produkce dynamicky vzrostla produkce elektronických součástek a zařízení o 35,4 %. Nárůst tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb (ve s. c.) dosáhl 35,2 %. Produkce elektroniky je převážně orientována na vývoz Zaměstnanost Ve velikostní struktuře průmyslových podniků dosáhly vysokého růstu tržeb společnosti pod zahraniční kontrolou s dobrými vývozními možnostmi. To se projevuje růstem tržeb z přímého vývozu. Podíl velikostních skupin organizací odvětví OKEČ 32 na zaměstnanosti v roce 2005 je uveden v grafu č. 2. Příznivý vývoj soukromých podniků pod zahraniční kontrolou, uvádějících do provozu nové výrobní kapacity, se projevil v prvním čtvrtletí 2006 růstem zaměstnanosti o 5,0 %. Graf č. 2: Velikostní struktura podle počtu zaměstnanců odvětví OKEČ 32 v roce a více 41 % % % % Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet, rok 2005 = předběžná data % 18.3 Zahraniční obchod Vývoz elektronických součástek a zařízení v roce 2005 dosáhl 102,7 mld. Kč. Podíl vývozu elektronických součástek a zařízení na vývozu zbožové produkce České republiky dosáhl 5,7 %. Podíl vývozu elektronických součástek a zařízení na vývozu produkce elektrotechnického průmyslu činí 25,4 %. Vývoz elektronické produkce v roce 2005 představuje dvojnásobek vývozu elektroniky v roce Vývoj zahraničního obchodu s výrobky SKP 32 v letech je uveden v tabulce č. 2. Výrazný růst exportu elektroniky pokračoval i v prvním čtvrtletí Za toto čtvrtletí bylo vyvezeno zboží v hodnotě 27,7 mld. Kč. Index 2006/2005 dokládá růst vývozu o 27 %. V průběhu prvního čtvrtletí 2006 se výrazně zvýšily nově uzavřené zakázky celkem o 33 %, z toho ze zahraničí o 32,9 %. Tabulka č. 2: Vývoj zahraničního obchodu s výrobky SKP 30 v letech (mil. Kč) Vývoz , , , , , ,3 Dovoz , , , , , ,6 Saldo , , , , , ,3 Meziroční index 00/99 01/00 02/01 03/02 04/03 05/04 Vývoz x 133,8 93,2 101,2 161,8 92,0 Dovoz x 111,5 100,5 110,9 120,1 95,2 Zdroj: ČSÚ, údaje k

87 OKEČ Investice V letech 2000 až 2006 byla v České republice vybudována s využitím přímých zahraničních investic nová centra výroby elektronických součástek a zařízení. Jedná se zejména o projekty společností Panasonic AVC Networks CZ v Plzni, Panasonic Mobile & Automotive Systems CZ v Pardubicích, AVX CZ v Lanškrouně, ON Semiconductor CHC CZ v Rožnově, Celestica CZ v Kladně, ALPS Electric CZ v Boskovicích. Audio a video technika Bang & Olufsen se vyznačuje zejména nadstandardní kvalitou a originálním designem. Společnost vybudovala v Kopřivnici výrobní základnu, ve které v 2/2006 zahájila výrobu audiovizuálních produktů. V dubnu 2006 zahájilo činnost technologické centrum pro vývoj audio-video a telekomunikačních produktů. Společnost Changhong se rozhodla vybudovat v České republice továrnu na montáž barevných televizních přijímačů s LCD obrazovkami. Továrna v Nymburku má produkovat milion televizorů ročně, kterými bude zásobovat převážně západoevropské trhy. V průmyslové zóně Triangle postaví japonské konsorcium IPS Alpha továrnu na LCD displeje. Konsorcium IPS Alpha je tvořeno společnostmi Hitachi, Panasonic a Toshiba. Tyto společnosti dále zvažují výstavbu dalších tří továren na výrobu barevných televizorů s LCD obrazovkami. Ze zóny Tringle by poté do evropských obchodů proudily přístroje renomovaných značek Hitachi, Panasonic a Toshiba. Další etapou je vytváření předpokladů pro rozvoj technologických center. Rámcový program pro podporu jejich vzniku byl přijat usnesením vlády č. 1238/2003. Česká republika má v oblasti přímých zahraničních investic již několik let velmi silnou pozici. Důvěra investorů, pozitivní zkušenosti a reference jsou důležitým předpokladem pro získávání projektů v oblasti technologických center, kterých neustále přibývá. Projekt rozšíření technologického centra vývoje barevných televizních přijímačů společnosti Panasonic AVC Networks Czech v Plzni je jedním z prvních projektů v oblasti high-tech center v ČR. Projekt vytváří předpoklady pro vznik nových pracovních míst s vysokými požadavky na kvalifikaci. Společnost ON Semiconductor CHC v Rožnově pod Radhoštěm hodlá rozšířit vývojové středisko, zaměřené na optimalizaci a transfer výrobních procesů. Záměrem skupiny ALPS je přesun vývojových aktivit, které jsou v současné době pro evropské výrobní závody prováděny ve Velké Británii, do společnosti ALPS Electric Czech v Boskovicích. Centrum bude zaměřeno především na vývoj a inovace TV tunerů a satelitních konvektorů. Společnost AMI Semiconductor CZ v Brně je jedním z vývojových center nadnárodní skupiny se zaměřením na návrh, vývoj a testování zakázkových integrovaných obvodů a standardních IO. Technologické centrum společnosti Tyco Integrated Systems v Brně se zaměří na vývoj čidel a detektorů, kontrolních zařízení a senzorů Perspektivy odvětví Investiční náročnost je společným znakem technologických procesů výroby elektronických součástek a zařízení, kde výrobní technologie morálně zastarávají rychleji než v tradičních oborech zpracovatelského průmyslu. Zákonem o investičních pobídkách byly v České republice vytvořeny předpoklady důvěryhodného prostředí pro zahraniční investory. Příliv přímých zahraničních investic následně pozitivně ovlivnil rozvoj odvětví elektronických součástek a zařízení. Konkurenční schopnost produkce elektronických součástek a zařízení od roku 2000 do 4/2004 (do vstupu ČR do EU) lze kvantifikovat porovnáním pozice zemí s přechodovou ekonomikou (CEFTA) na trhu zemí EU. Z údajů Eurostatu vyplývá, že v období 1 až 4/2004 činil vývoz elektronické produkce z ČR do zemí EU 719,7 mil. EUR. Dosáhl tak 21,1 % vývozu elektronické produkce zemí CEFTA. V období 5 až 12/2004 dosáhl export elektroniky z ČR na vnitřní trh EU 1 848,4 mil. EUR. Tvořil 18,8 % exportu z nově přistoupivších zemí do EU. 87

88 19. Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů OKEČ 33 Tradičními hlavními obory z hlediska finančního objemu výroby a exportu jsou měřicí a regulační přístroje, zdravotnická technika a optické přístroje, kde největší podíl mají především brýlové čočky. Odvětví je typické svými speciálními technologiemi na výrobu různorodého zboží od jednoduchých zařízení, přes optické čočky až po složité přístroje a zařízení s výrazným podílem duševní práce. V odvětví pracuje asi zaměstnanců, což je 2,6 % z celého zpracovatelského průmyslu. Z hlediska podílu na počtu zaměstnanců celého zpracovatelského průmyslu je odvětví OKEČ 33 na patnáctém místě. V přidané hodnotě je odvětví na místě třináctém, a to s podílem 2,5 %. Odvětví vykazuje dlouhodobě růst tržeb za výrobky a služby, pouze s výjimkou roku 2003, kdy došlo v důsledku předchozích záplav k snížení především v oboru měřicí a regulační přístroje. 88

89 OKEČ Hlavní produkční charakteristiky V grafu č. 1 je porovnání hlavních produkčních charakteristik odvětví OKEČ 33 v letech ve stálých cenách. Ve srovnání let 2000 a 2005 vzrostly významně tržby za výrobky a služby celého odvětví ve stálých cenách. Největší nárůst tržeb v absolutním měřítku v tomto období zaznamenal obor měřicí a regulační přístroje s růstem o 12 mld. Kč. Významně také vzrostl obor zdravotnické přístroje, a to o více než 4 mld. Kč. V rámci srovnání let 2004 a 2005 je třeba upozornit na velký růst účetní přidané hodnoty (o 25 %). Největší zásluhu na tom má opět obor měřicích a regulačních přístrojů. Ten také vykázal meziročně největší nárůst tržeb, i když tržby stouply ve všech pěti oborech odvětví. Graf č. 1: Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 33 v letech ve s. c Index 2000 = Počet pracovníků Přidaná hodnota Tržby za prodej VVaS Produktivita práce Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet, rok 2005 = předběžná data; s. c. roku 2000 Tabulka č. 1: Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 31 v letech ve s. c. (mil. Kč, osob) * Tržby za prodej VVaS , , , , , ,3 Meziroční index x 117,6 112,8 90,6 127,9 115,5 Kumulovaný index 100,0 117,6 132,7 120,2 153,7 177,5 Účetní přidaná hodnota , , , , , ,3 Meziroční index x 107,8 111,2 112,0 114,1 125,3 Kumulovaný index 100,0 107,8 119,9 134,3 153,2 192,0 Produktivita práce z PH ,2 328,8 380,6 406,6 447,3 525,6 Meziroční index x 105,0 115,8 106,9 110,0 117,5 Kumulovaný index 100,0 105,0 121,5 129,8 142,8 167,8 Počet pracovníků Meziroční index x 102,7 96,0 104,9 103,7 106,6 Kumulovaný index 100,0 102,7 98,7 103,4 107,3 114,4 Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet; * předběžná data, s. c. roku

90 Kladně je třeba hodnotit růst produktivity práce, neboť v tomto ukazateli stále ještě zaostáváme za vyspělými zeměmi. Na růstu produktivity práce se pozitivně projevil i růst účetní přidané hodnoty. Je třeba ocenit, že tento růst byl dosažen při současném malém růstu počtu pracovníků. Vývoj hlavních produkčních charakteristik odvětví OKEČ 31 ve stálých cenách za období let je uveden v tabulce č Zaměstnanost Největší podíl na zaměstnanosti mají střední podniky s 250 až 999 zaměstnanci. Tyto podniky dosahují také vyšší přidané hodnoty a vyšší produktivity práce. Velké podniky (s a více zaměstnanci) mají vyšší tržby za výrobky a služby. Významnou roli z hlediska zaměstnanosti v tomto odvětví hrají fyzické osoby a podniky s méně než 50 zaměstnanci. Jak je ukázáno v grafu č. 2, tato skupina zaměstnává 40 % osob v odvětví. Pro práci v tomto odvětví je třeba většinou odborné vzdělání, vyučení v oboru nebo střední odborné, ale často také vysokoškolské. Proto se zde dosahuje vyšších platů než v některých jiných odvětvích. Průměrný plat v roce 2005 byl o asi 6 % vyšší než v roce předchozím a jen nepatrně vyšší, než je průměr ve zpracovatelském průmyslu. Ve srovnání s celým průmyslem jsou průměrné platy o trochu nižší. Oproti předchozímu roku stoupl v odvětví OKEČ 33 počet pracovníků asi o 10 %. Toto zvýšení bylo způsobeno většinou prostým rozšířením výroby, ale také na základě programu podpory pro tvorbu technologických center a strategických služeb. Nejvíce pracovních míst vytvářejí podniky, které zavádějí nové, progresivnější a ekonomicky výhodnější výrobní technologie. V grafu č. 2 je struktura zaměstnanosti odvětví OKEČ 33 v roce 2005 v závislosti na velikosti organizace. I v tomto odvětví se projevuje silná konkurence ať už firem vyrábějících na našem území nebo jen dovážejících svoje výrobky. To se projevuje hlavně stagnací nebo snižováním cen u některých komodit (regulační a měřicí přístroje). Následně pak jsou podniky nuceny snižovat svoje náklady, někdy i za cenu propouštění zaměstnanců. Situace v ekonomice podniků je různá, a to podle toho, jak má podnik zajištěný odbyt svých výrobků. Především společnosti pod zahraniční kontrolou, které mají odbyt zajištěný, vytvářejí dostatečně velký zisk a mají tedy i dostatek finančních prostředků na svůj rozvoj a vývoj nových progresivních výrobků. Příkladem může být největší firma v odvětví, Siemens VDO ČR, která vyrábí převážně měřicí přístroje, ale i další vybavení pro automobilový průmysl. Graf č. 2: Velikostní struktura podle počtu zaměstnanců odvětví OKEČ 33 v roce a více 16 % % % % Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet, rok 2005 = předběžná data % 19.3 Zahraniční obchod Typické pro toto odvětví je záporné saldo zahraničního obchodu v důsledku zvyšujícího se dovozu především sofistikovaných výrobků renomovaných firem, ale také polotovarů a speciálních součástí. Pokles dovozu v roce 2005 nelze přeceňovat, neboť může jít pouze o sezónní výkyv. Vývoz výrobků odvětví OKEČ 33 má vzestupný 90

91 OKEČ 33 trend jen s výjimkou roku 2002, kdy došlo k jeho nepatrnému poklesu. Od roku 2000 stoupl vývoz o 108 % a dovoz pouze o necelých 25 %. Díky tomu kleslo záporné saldo o více než 40 %. Největší objem zahraničního obchodu byl zaznamenán s výrobky oboru regulační a měřicí přístroje. Vývoj zahraničního obchodu s výrobky odvětví 33 v letech je uveden v tabulce č. 2. Tabulka č. 2: Vývoj zahraničního obchodu s výrobky SKP 33 v letech (mil. Kč) Vývoz , , , , , ,6 Dovoz , , , , , ,9 Saldo , , , , , ,3 Meziroční index 00/99 01/00 02/01 03/02 04/03 05/04 Vývoz x 121,4 99,7 120,5 139,5 102,3 Dovoz x 109,8 97,9 106,8 111,1 97,9 Zdroj: ČSÚ, údaje k Investice Jak je patrné z dalšího textu, zahraniční investice do odvětví OKEČ 33 tvoří stále velmi významnou část pro růst tohoto odvětví. Podle dostupných údajů bylo v roce 2004 ze zahraničí investováno do tohoto odvětví více než 9 mld. Kč. V roce 2005 rozhodlo MPO o investičních pobídkách podle zákona č. 72/2000 Sb. pro 57 firem v celkovém objemu více než 40 mld. Kč. Z toho jen dvě pobídky byly do odvětví 33. Někteří investoři dávají přednost připravené infrastruktuře průmyslové zóny, bez staré ekologické zátěže, před finančními výhodami spojenými většinou se zvýšenou administrativou. Součástí průmyslové zóny, do které vstupují, je také dostupnost kvalifikovaných pracovníků, dopravní obslužnost a další infrastruktura Perspektivy odvětví Výrobky tohoto odvětví jsou určeny pro spotřebu v celé řadě aplikací, výrobních linkách, strojích nebo zařízeních. Úroveň výrobků odvětví je již nyní zakládána na vývoji nových, progresivních, ekonomicky výhodných technologií výroby. Významným rozvojem tak stále ještě procházejí obory měřicí a regulační přístroje a zdravotnická technika. Naopak obor časoměrných přístrojů se dostal v minulých letech do útlumu a nyní spíše stagnuje. Jeho případný růst v silné konkurenci nadnárodních společností bude velmi obtížný. Očekávaný je přechod investorů od budování převážně výrobních kapacit, na budování především center strategických služeb a center technologických. Tím porostou požadavky na kvalitu a kvalifikaci pracovníků, u kterých bude stále více požadováno vysokoškolské vzdělání. 91

92 VÝROBA DOPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ DM 20. Výroba motorových vozidel, výroba přívěsů a návěsů OKEČ 34 Automobilový průmysl se již několik let řadí mezi velmi výkonné a mimořádně významné obory českého hospodářství. Ve všech výrobních komoditách byl vývoj jednoznačně pozitivní, souhrnně růstový trend dává dobré předpoklady pro rozvoj tohoto oboru i do budoucna. Jednoznačně dominantní postavení ve výrobě vozidel má výroba osobních automobilů (více jak 80% podíl), následovaná výrobou autobusů a nákladních vozidel. V roce 2005 opět produkce příslušenství, co do celkových tržeb, předstihla výrobu vozidel, i když bylo vyrobeno oproti roku 2004 o více než 150 tis. osobních vozidel. Zároveň automobilový průmysl tvoří skoro pětinu domácího exportu a jeho zastoupení v zahraničním obchodu ještě poroste. V roce 2005 podíl výrobců dílů a příslušenství poklesl o 2 p. b. na 51 %, o které se naopak zvýšil podíl výrobců vozidel (47 %). Zbývající 2 p. b. jsou tržby výrobců karoserií, přívěsů a návěsů, i když během posledních dvou let byl jejich nárůst tržeb o 75 %. V tomto roce bylo vyrobeno celkem přes 600 tisíc vozidel. Vedle růstu produkce osobních automobilů, která vzrostla o 34,77 %, byl dále podchycen růst u výroby lehkých užitkových vozidel, 8,73 % a u výroby autobusů o 11,46 % Hlavní produkční charakteristiky Toto odvětví má dlouhodobě rostoucí charakter, nejen v oblasti tržeb, ale i produktivity práce. V roce 2005 zahájila sériovou výrobu nová automobilka TPCA, což se projevilo hlavně na růstu tržeb. Hlavním tahounem v oblasti počtu zaměstnanců zůstávají výrobci autopříslušenství a autodílů. Do budoucna počítáme se zvyšováním jejich podílu na tržbách, ale i na celkovém navýšení počtu zaměstnanců v tomto oboru výroby. Nadále pokračuje příliv nových firem do oblasti automobilového průmyslu. Během posledních let mnoho zahraničních firem postavilo v ČR svoji pobočku. Většina výroby těchto společností je exportována převážně do zemí Evropské unie. Všichni výrobci v automobilovém průmyslu jsou neustále pod velkým tlakem na snižování nákladů a zvyšování produktivity. Graf č. 1: Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 34 v letech ve s. c Index 2000 = Počet pracovníků Přidaná hodnota Tržby za prodej VVaS Produktivita práce Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet, rok 2005 = předběžná data; s. c. roku

93 OKEČ 34 Tabulka č. 1: Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 34 v letech ve s. c. (mil. Kč, osob) * Tržby za prodej VVaS , , , , , ,1 Meziroční index x 117,2 105,0 107,1 115,1 124,3 Kumulovaný index 100,0 117,2 123,0 131,7 151,7 188,5 Účetní přidaná hodnota , , , , , ,6 Meziroční index x 119,6 105,7 113,3 118,8 131,5 Kumulovaný index 100,0 119,6 126,5 143,2 170,1 223,7 Produktivita práce z PH ,3 649,1 655,2 744,7 822,9 999,1 Meziroční index x 110,9 100,9 113,7 110,5 121,4 Kumulovaný index 100,0 110,9 111,9 127,2 140,6 170,7 Počet pracovníků Meziroční index x 107,9 104,7 99,6 107,5 108,3 Kumulovaný index 100,0 107,9 113,0 112,6 121,0 131,1 Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet; * předběžná data, s. c. roku Zaměstnanost Z grafu č. 2 je patrné, že největší zastoupení mají střední a velké firmy, přes 80 % zaměstnanců je zaměstnáno těmito podniky. Toto je dáno v současné době snahou maximalizovat sériové výroby jednotlivých komponentů a technickou náročností produkovaných výrobků. V automobilovém průmyslu rozhodující slovo mají nadnárodní společnosti, které mají zastoupení na jednotlivých kontinentech. I u nás většina zahraničních společností vybudovala továrny, které spadají do kategorie středních a velkých podniků a nadále rozšiřují výrobu a zvyšují počty zaměstnanců. Podnikatelské prostředí je ovlivňováno jak zvyklostmi zahraničních firem, tak i stále se zvyšujícími nároky na kvalitu a spolehlivost a včasnost dodávek. Konkurence v tomto odvětví je velká. Graf č. 2: Velikostní struktura podle počtu zaměstnanců odvětví OKEČ 34 v roce a více 53 % % % % Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet, rok 2005 = předběžná data % 93

94 20.3 Zahraniční obchod Automobilový průmysl je stále více proexportně orientované odvětví. Zvyšuje se celkový export tohoto odvětví, ale i jeho zastoupení v exportu České republiky. Také jeho aktivní saldo potvrzuje jeho konkurenceschopnost na zahraničních trzích. Tradičně významným obchodním partnerem pro Českou republiku i v automobilovém průmyslu zůstává Spolková republika Německo. I přes pokles vývozu i dovozu o 2 % směřuje stále více než třetina exportu do této země a u importu je to skoro polovina. U Japonska jsme zaznamenali největší nárůst dovozu, který překročil 3 %, což souvisí s výrobou v automobilce TPCA. Slovenský dovoz klesl pod hranici 3 %, takže se dostal na úroveň ostatních dovozních zemí. Po zahájení výroby v automobilce Hyundai v Nošovicích očekáváme nárůst dovozu ze Slovenska, neboť 60 % dílů by mělo být dováženo ze slovenských poboček této společnosti. Největším vývozcem je tradičně automobilka ŠKODA Auto a.s. s podílem na celkovém exportu České republiky přes 9 %. Výrobci tohoto odvětví se řadí mezi největší vývozce. Celkový vývoz vozidel byl opět vyšší než vývoz autodílů a příslušenství. Společnosti Škoda Auto a.s. i TPCA vyvezly více než 80 % své produkce, což představuje přes 500 tisíc osobních vozidel. V příštím roce to bude více než 600 tisíc vozidel. Celkový přebytek zahraničního obchodu dosáhl skoro 30 % jeho celkových tržeb. Podíl automobilového průmyslu na celkovém exportu vzrostl o 1,23 %. Tabulka č. 2: Vývoj zahraničního obchodu s výrobky SKP 34 v letech (mil. Kč) Vývoz , , , , , ,2 Dovoz , , , , , ,8 Saldo , , , , , ,4 Meziroční index 00/99 01/00 02/01 03/02 04/03 05/04 Vývoz x 115,5 99,6 106,8 122,0 117,4 Dovoz x 119,9 103,5 109,5 122,4 104,8 Zdroj: ČSÚ, údaje k Investice Toto odvětví získalo největší podíl investic do České republiky ze všech odvětví. Nejvýznamnější investicí byla automobilka TPCA v Kolíně. V roce 2005 bylo uděleno 21 investičních pobídek do automobilového průmyslu. Mezi nejvýznamnější nové investice náleží projekty společností Grupo Antolin Turnov s.r.o., Škoda Auto a.s. Většina investic překročí hranici potřebnou pro udělení investiční pobídky, a tak i nově vznikající továrny zahraničních společností se mohou zařadit mezi malé a střední podniky počtem svých zaměstnanců, které čerpají výhody ze zákona. V roce 2006 byla dohodnuta další významná investice, jedná se o výstavbu nové automobilky Hyundai v Nošovicích s plánovanou výší investice 21 mld. Kč Perspektivy odvětví Česká republika se stává významným výrobcem osobních automobilů ve střední Evropě. V roce 2005 se vyrobilo více než 600 tisíc nových osobních vozidel. Také společnosti Karosa a SOR Libchavy zaznamenaly navýšení výroby. Do budoucna počítají s dalším významným růstem produkce. V roce 2006 došlo k podpisu smlouvy se společností Hyundai o výstavbě nové automobilky. V automobilce tak bude při plné kapacitě výroby 300 tisíc automobilů a 600 tisíc převodovek v roce 2010 zaměstnáno tři a půl tisíce lidí. Také výrobci autodílů, kteří by dodávali do nové automobilky, zvažují vybudování nového závodu v České republice. 94

95 OKEČ 34 Na rok 2006 je předpoklad výroby 800 tisíc osobních automobilů, z toho bude vývoz přestavovat více než 700 tisíc vozů. Do budoucna budou automobilky Škoda Auto a.s. a TPCA představovat % celkového exportu, s další automobilkou Hyundai mohou mít výrobci osobních automobilů pětinový podíl na vývozu České republiky. Každoročně docházelo k navýšení tržeb. Pro rok 2005 došlo k 25% nárůstu tržeb výrobců vozidel. V letošním roce byl měl být více než 40% nárůst, na kterém se nejvíce bude podílet nová automobilka TPCA v Kolíně. Výrobci v rámci Evropské unie musí dodržovat stále přísnější ekologické zákony, týkající se provozu vozidel. V současné době se jedná o dalším zpřísnění norem týkajících se exhalací vznikajících provozem vozidel. Do budoucna se počítá i s navýšením podílu recyklovatelných součástí vozidel. V současné době ovlivňuje cenu vozidel vývoj ceny oceli na světových trzích. Její cena stále stoupá a zákonitě se projevuje i ve zvýšených nákladech na výrobu vozidel. V poslední době sledujeme stále rostoucí ceny ropy, která prodražuje výrobu, ale nejvíce pak u konečného uživatele vozidla jeho provoz. 95

96 21. Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení OKEČ 35 Odvětví OKEČ 35 se sortimentní skladbou řadí mezi odvětví s výrazně proexportním charakterem a obory kolejových vozidel tramvaje, vozy metra, elektrické lokomotivy, motorové osobní vozy, nákladní vozy, elektrické příměstské jednotky se významně podílejí na modernizaci vozového parku Českých drah a MHD. Největší podíl na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb odvětví za rok 2005 zaujímá obor kolejových vozidel s 61 % a obor výroby letadel dosahuje podíl 25 % odvětví. Odvětví v produkčních charakteristikách zaujímá v rámci zpracovatelského průmyslu poměrně nízký podíl. V tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb se tento podíl pohybuje od 1,1 % v roce 2000 s poklesem na 0,1 % v roce 2004 a Hlavní produkční charakteristiky Graf č. 1 a tabulka č. 1 uvádějí přehled hlavních produkčních charakteristik odvětví OKEČ 35 v letech ve s. c. Ekonomická situace odvětví se odvíjí od poptávky jak tuzemského, tak zahraničního trhu. V posledních letech, i ve výhledu, jsou stabilní dodávky patrových elektrických jednotek z ČKD Vagonka Ostrava pro příměstskou dopravu Českých drah. Pro regionální dopravu Českých drah jsou od roku 2006 dodávány modernizované motorové železniční soupravy Regionova z Pars nova Šumperk. Do tří let se počítá s nasazením celkem sto souprav. U tramvajové trakce narůstá modernizace tramvajového vozového parku MHD, kterou zajišťuje řada železničních opraven a strojíren. Pro pražský dopravní podnik je připravována dodávka nových nízkopodlažních tramvají ze Škody Transportation, s.r.o. Plzeň. O tyto moderní tramvaje projevila zájem rovněž Itálie. Úspěchem je skutečnost, že firma Škoda Transportation porazila dva významné konkurenční nadnárodní koncerny Alstom a Bombardier, které v Polsku tramvaje vyrábějí. Technickou úroveň tramvají Škoda dokumentuje mj. prodej licence a know-how nízkopodlažních tramvají americké firmě Oregon Iron Works (OIW). Skříně a mechanické části bude vyrábět OIW, kompletní elektrovýzbroj dodá Škoda. Perspektiva odbytu se očekává v rámci ekologizace dopravy od zavádění tramvajové dopravy v řadě amerických měst. Pro pražské metro je zajišťována modernizace původních ruských souprav. Provozní zkoušky v současné době absolvuje nový vůz metra s nerezovou skříní s moderní elektrickou výzbrojí. Mimo orientaci na západní trhy se Graf č. 1: Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 35 v letech ve s. c Index 2000 = Počet pracovníků Přidaná hodnota Tržby za prodej VVaS Produktivita práce Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet, rok 2005 = předběžná data; s. c. roku

97 OKEČ 35 Tabulka č. 1: Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 35 v letech ve s. c. (mil. Kč, osob) * Tržby za prodej VVaS , , , , , ,6 Meziroční index x 124,1 93,3 111,1 91,8 103,0 Kumulovaný index 100,0 124,1 115,8 128,6 118,0 121,6 Účetní přidaná hodnota , , , , , ,4 Meziroční index x 113,0 68,4 104,9 108,7 90,5 Kumulovaný index 100,0 113,0 77,3 81,0 88,1 79,7 Produktivita práce z PH ,3 408,6 283,3 325,8 383,7 348,9 Meziroční index x 108,9 69,3 115,0 117,8 90,9 Kumulovaný index 100,0 108,9 75,5 86,8 102,2 93,0 Počet pracovníků Meziroční index x 103,8 98,6 91,2 92,3 99,5 Kumulovaný index 100,0 103,8 102,4 93,3 86,2 85,8 Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet; * předběžná data, s. c. roku

98 společnost chce výrazně prosadit na svých v minulosti úspěšných teritoriích zemí bývalého SSSR a východní Evropy. Trvale narůstá výroba a vývoz ultralehkých letadel, která v posledních letech dominují českému leteckému průmyslu. V současné době je evidováno v ČR devatenáct výrobců těchto letadel, vyrábějících cca 500 letadel ročně. Hlavním odbytovým trhem je Severní Amerika, kde ČR zaujímá s 41 % dominantní postavení. Nárůst odbytu se očekává od nově vzniklé kategorie lehkých sportovních letounů (LSA), kdy od poloviny roku 2005 je možné s minimálními administrativními překážkami pilotovat v USA stroje, jejichž vzletová hmotnost nepřesahuje 600 kg. Podle odhadů bude americký trh představovat poptávku kolem jedenácti tisíc sportovních letadel. Firma Aircraft Industries, nový majitel bývalé firmy Letecké závody Kunovice, obnovila výrobu letounů L 410, jejichž výroba byla v roce 1996 utlumena. O nová letadla projevily zájem brazilské dopravní firmy. Firma Evektor Aerotechnik připravuje do sériové výroby jednomotorové čtyř- až pětimístné dopravní letadlo VUT 100 Cobra, s výhledem odbytu cca 100 ks ročně. Přes řadu probíhajících jednání se nepodařilo dosud najít zahraničního zákazníka pro hlavního představitele výrobního programu AERA Vodochody, lehké proudové bitevníky L 159 ALCA a cvičné dvoumístné letouny L 159B. Výrobě v současné době dominuje kooperační výroba vrtulníků pro americkou firmu Sikorsky. Společně s tchajwanskou firmou AIDC byl v roce 2006 dokončen vývoj jednomotorového dopravního letounu Ae 270 Ibis a byly získány všechny potřebné certifikáty pro zahájení sériové výroby. Na základě požadavků potenciálních zahraničních zákazníků se vedou s firmou AIDC jednání o vývoji vylepšené verze letounu s nižší hmotností a delším doletem. Stěžejní problematikou AERA Vodochody je oddalovaná privatizace podniku Zaměstnanost Graf č. 2 dokumentuje zaměstnanost OKEČ 35 v roce Dominantní postavení ve velikostní kategorii nad zaměstnanců zaujímá firma Siemens Kolejová vozidla Praha Zličín s počtem zaměstnanců. S růstem výroby a odbytu ultralehkých letadel se očekává v nejbližších letech nárůst zaměstnanosti u hlavních přestavitelů tohoto segmentu letecké výroby a rovněž u řady výrobců kolejových vozidel. Graf č. 2: Velikostní struktura podle počtu zaměstnanců odvětví OKEČ 35 v roce a více 8 % % % % Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet, rok 2005 = předběžná data % 21.3 Zahraniční obchod Tabulka č. 2 uvádí vývoj zahraničního obchodu SKP 35 v letech Nejvyšší záporné saldo zahraničního obchodu ve výši 5 231,6 mil. Kč zaznamenalo odvětví v roce Na tomto saldu má největší podíl obor letectví, kde hlavní položkou je rostoucí export ultralehkých letadel a komple- 98

99 OKEČ 35 Tabulka č. 2: Vývoj zahraničního obchodu s výrobky SKP 35 v letech (mil. Kč) Vývoz , , , , , ,7 Dovoz , , , , , ,3 Saldo , , , , , ,6 Meziroční index 00/99 01/00 02/01 03/02 04/03 05/04 Vývoz x 121,8 82,3 122,5 111,4 105,0 Dovoz x 99,2 81,5 150,8 91,8 147,2 Zdroj: ČSÚ, údaje k tačních dílů velkých dopravních a vojenských letadel. Dovoz představoval objem ,6 mil. Kč, a to především v oboru dopravních a sportovních letadel, vrtulníků a dílů pro opravu a servis těchto letadel. Největší podíl vývozu v roce 2005 s 19 % zaujímá Německo, kde hlavní položky představují kompletační díly letadel a železničních vozidel, kaska říčně námořních lodí, ultralehká letadla a jízdní kola. Druhé místo s 15 % podílu zaujímá USA, kde dominují vrtulníky pro firmu Sikorsky, kompletační díly pro velká dopravní a vojenská letadla, ultralehká letadla a turbovrtulové a pístové letecké motory pro malá dopravní letadla. Podíl vývozu do Rakouska činil 9 % a směřovaly sem zejména kompletační díly železničních vozidel, ultralehká letadla a jízdní kola. Podíl 6 % do Francie představuje vývoz komponentů pro velká dopravní letadla, ultralehká letadla a jízdní kola. Do Nizozemska činil podíl 3 %, kde dominantní položkou byla kaska říčně námořních lodí. Největší podíl v dovozu ve výši 38 % tvořily v roce 2005 výhradně leasingové dodávky bitevních letadel Gripen pro ČA. Druhé místo s 11 % podílu pak zaujaly USA, s 9 % Německo a s 6 % Francie a Rakousko Investice V roce 2005 byl v rámci programu pro podporu technologických center schválen společnosti Letov Letecká výroba, s.r.o. (majoritní vlastník francouzská firma Latecoere) investiční záměr pracoviště pro výzkum, vývoj a výrobu kompozitových dílů pro velká dopravní letadla. V rámci téhož programu byl schválen investiční projekt na rozvoj stávající opravárenské báze pro údržbu a opravy velkých dopravních letadel, prováděných Technickým úsekem ČSA. Společnosti Siemens Kolejová vozidla, s.r.o. byl schválen investiční projekt na rozšíření technologického centra na vývoj, inovace, projektování a konstruování železničních kolejových vozidel. Byla doporučena investiční pobídka pro nově založenou společnost CSSC České loděnice, s.r.o. na vybudování závodu na výrobu vnitrozemských říčních lodí. V roce 2006 předložila společnost Škoda Transportation, s.r.o. Plzeň investiční záměr na rozšíření výrobních kapacit kolejových vozidel. Ostravské opravny a strojírny, s.r.o. předložily investiční záměr na rozšíření a modernizaci výroby železničních kolejových vozidel. ČKD Vagonka Ostrava, a.s. předložila investiční záměr na rozšíření a modernizaci stávající výroby kolejových vozidel a komponentů pro tramvaje. Byla schválena investiční pobídka společnosti Mora Aerospace, a.s. na rozšíření stávající výroby dílů leteckých turbínových motorů a pomocných energetických jednotek Perspektivy odvětví Je možno konstatovat, že rozvoj zahraničních obchodních aktivit a trvale se zvyšující technická úroveň výrobků dávají reálné předpoklady, že si odvětví na světových trzích, zejména zemích EU a Asie, bude svoji pozici trvale upevňovat. Vzhledem k tomu, že většina oborů odvětví se po roce 2000 trvale orientuje na západní odbytové trhy a konstrukčně i výrobně jsou tuzemští výrobci na požadavky zahraničních odběratelů v technických podmínkách plně adaptabilní, nelze očekávat v budoucnu podstatné negativní dopady, které by ohrožovaly uplatnění české produkce na zahraničních trzích. 99

100 ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL DN 22. Výroba nábytku; zpracovatelský průmysl jinde neuvedený OKEČ 36 Do odvětví OKEČ 36 Výroba nábytku; zpracovatelský průmysl jinde neuvedený je zařazeno šest různých průmyslových oborů. Rozhodující podíl v odvětví zaujímá výroba nábytku. Zbývajících pět oborů má specifické výrobkové zaměření; obor OKEČ 36.6 pak zahrnuje celou škálu různých výrob, jako např. bižuterii, kartáče, školní a kancelářské potřeby, zápalky, zapalovače apod. Většina oborů používá k výrobě, jako rozhodující surovinu, funkčně upravené dřevo nebo dřevařské výrobky, např. aglomerované výrobky, účelové přířezy ze dřeva, překližky a dýhy. Odvětví je charakteristické vysokou materiálovou náročností, která představuje i více než 80 % nákladů. Na základě používaných vysoce kvalitních ekologických technik a technologií neobsahují tyto výrobky nebezpečné a zdraví škodlivé látky a neohrožují ani životní prostředí. Vývoj ekonomiky odvětví byl v letech bez větších výkyvů. Odvětví se v roce 2005 podílelo na zpracovatelském průmyslu ČR v ukazateli tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (VVaS) 3,6 %, na vytvořené účetní přidané hodnotě 4,1 % a na počtu zaměstnanců 5,7 %. Na těchto výsledcích se nejvýznamněji podílela (z cca 70 %) výroba nábytku. V odvětví působí 106 podniků pod zahraniční kontrolou, což je cca 18,2 % z celkového počtu podniků s 20 a více zaměstnanci působících v odvětví Hlavní produkční charakteristiky Rozhodující velikostní kategorií pro hlavní produkční charakteristiky v odvětví je v ČR kategorie střední podnik. Podniky této velikosti vyrábějící nábytek mají nejvyšší dynamiku růstu výkonů i přidané hodnoty a spolu s velkými podniky zajišťují cca 77 % objemu výroby. Přes nárůst hlavních ekonomických ukazatelů (tržby za prodej vlastních výrobků a služeb VVaS, účetní přidaná hodnota, produktivita práce z účetní přidané hodnoty) je v roce 2005 oproti roku 2004 negativním jevem zpomalení tempa růstu účetní přidané hodnoty a produktivity práce. Počet organizací v odvětví s 20 a více zaměstnanci v roce 2005 činil 584 subjektů a zůstal na úrovni roku Výkony včetně obchodní marže se v těchto organizacích zvýšily o 6 mld. Kč (index 2005/2004 je 109,3). Výrazné zvýšení tržeb z prodeje VVaS bylo zaznamenáno v roce 2005 ve výrobě her a hraček (meziroční index 158,3), i když počet pracovníků se zvýšil pouze o 16,5 %. Graf č. 1: Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 36 v letech ve s. c Index 2000 = Počet pracovníků Přidaná hodnota Tržby za prodej VVaS Produktivita práce Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet, rok 2005 = předběžná data; s. c. roku

101 OKEČ 36 Tabulka č. 1: Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 36 v letech ve s. c. (mil. Kč, osob) * Tržby za prodej VVaS , , , , , ,9 Meziroční index x 108,2 109,9 95,0 107,0 110,8 Kumulovaný index 100,0 108,2 118,9 112,9 120,8 133,8 Účetní přidaná hodnota , , , , , ,6 Meziroční index x 110,5 118,5 90,5 112,6 105,2 Kumulovaný index 100,0 110,5 130,9 118,5 133,4 140,4 Produktivita práce z PH ,4 238,5 300,1 281,2 329,7 352,2 Meziroční index x 104,4 125,8 93,7 117,3 106,8 Kumulovaný index 100,0 104,4 131,4 123,1 144,3 154,2 Počet pracovníků Meziroční index x 105,8 94,2 96,6 96,0 98,5 Kumulovaný index 100,0 105,8 99,7 96,2 92,4 91,0 Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet; * předběžná data, s. c. roku Zaměstnanost Celková zaměstnanost v roce 2005 se v odvětví snížila oproti roku 2004 o cca 1800 osob (o 3,4 %). Pokles zaměstnanosti vyplývá především z omezování neefektivních výrob, ale promítá se pozitivně do zvyšování produktivity práce. Téměř 30 % zaměstnanců v odvětví pracuje v podnicích střední velikosti. Průměrná měsíční mzda v roce 2005 činila Kč a proti roku 2004 se zvýšila pouze o 4,2 %. Představuje necelých 80 % průměrného měsíčního výdělku ve zpracovatelském průmyslu, který se meziročně zvýšil o 4,6 %. Podniky významné z hlediska zaměstnanosti jsou soustředěné hlavně ve výrobě nábytku, jako např.: Jitona, a.s., Soběslav: nábytek kuchyňský, ložnicový a do obývacích pokojů; ALFA Říčany, a.s., Říčany u Prahy: nábytek kancelářský, kuchyňský a do obývacích pokojů; Koryna nábytek, a.s., Koryčany: kuchyňský a kancelářský nábytek; Tusculum, a.s., Rousínov: ložnicový nábytek, nábytek do obývacích pokojů; TON, a.s., Bystřice pod Hostýnem: výroba ohýbaného nábytku. Graf č. 2: Velikostní struktura podle počtu zaměstnanců odvětví OKEČ 36 v roce % 1000 a více 8 % % Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet, rok 2005 = předběžná data % % 101

102 Z regionálního hlediska je výroba nábytku umístěna především v krajích Jihomoravském, Vysočina, Pardubickém a Královéhradeckém. Pro zvýšení konkurenceschopnosti a urychlení zavádění inovačních změn do výroby založilo 35 firem nábytkářský klastr. Hlavní zaměření činnosti klastru bude v oblasti posílení exportu, vědy a výzkumu. V tomto směru je pro klastr důležitá účast Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Jejím posláním bude mimo jiné výchova odborníků a pomoc při výzkumu a inovacích a jejich přenosu do výroby Zahraniční obchod Zahraniční obchod za SKP 36 byl v roce 2005 úspěšný. Zvýšil se vývoz o téměř 8 mld. Kč (v kategorii SKP), což znamenalo, i při vyšších dovozech (o cca 4,7 mld. Kč) ve stejném období, nárůst kladného salda o více než 3 mld. Kč. V rozhodující míře se na tomto úspěšném výsledku podílela výroba nábytku (obor 36.1), kde se zvýšil vývoz oproti roku 2004 o 5,3 mld. Kč a výroba her a hraček (obor 36.5) s nárůstem exportu téměř o 2,5 mld. Kč. Hlavními odběrateli produktů odvětví byly v roce 2005 SRN (42 % produkce), Velká Británie (10 %) a Rakousko (9 %). Do ČR se nejvíce dovážely výrobky tohoto odvětví ze SRN (23 %), Číny (16 %) a Polska (14 %). Tabulka č. 2: Vývoj zahraničního obchodu s výrobky SKP 36 v letech (mil. Kč) Vývoz , , , , , ,9 Dovoz , , , , , ,8 Saldo , , , , , ,1 Meziroční index 00/99 01/00 02/01 03/02 04/03 05/04 Vývoz x 112,0 99,1 103,3 116,4 112,7 Dovoz x 102,5 102,8 108,7 127,4 112,8 Zdroj: ČSÚ, údaje k Investice Významnější investiční činnost nebyla v odvětví OKEČ 36 v roce 2005 zaznamenána. Tuzemské firmy pro nedostatek prostředků (kapitálu) investují pouze v malém rozsahu. Situace se proti roku 2004 nezlepšila. V případě, že firmy disponují finančními prostředky, investují hlavně do strojů a technologií, též s případným využitím podpor v rámci příslušných programů Operačního programu průmysl a podnikání a Programu podpory malého a středního podnikání Perspektivy odvětví K posílení konkurenceschopnosti odvětví bude třeba zintenzivnit zavádění inovací do výroby a pokračovat v realizaci strukturálních změn. Jako nezbytné se také jeví rychlejší zavádění nových informačních a komunikačních technologií. Tento proces bude vyžadovat značné množství finančních prostředků. V této souvislosti je vhodným prostředkem pro usnadnění a urychlení zavádění inovačních změn do výroby ustavení tzv. klastrů, sdružujících výrobní podniky ke společnému řešení vybraných cílů spolu s vědeckovýzkumnou a vysokoškolskou základnou. Z hlediska exportních aktivit je hlavním zájmem znovuobjevení dříve hojně využívaných trhů Ruska, Maďarska, Bulharska, Rumunska aj., opuštěných po roce Nové možnosti odbytu nábytku se otevírají zejména v Rusku, kde jsou výdaje obyvatelstva za nábytek asi šestkrát nižší, než je průměr v Evropě. Pro další perspektivu odvětví bude rozhodující jeho intenzivnější zapojení v rámci vědeckotechnického rozvoje do transferu nových technologií do výroby a navázání užších vztahů v rámci mezinárodní spolupráce. 102

103 OKEČ Recyklace druhotných surovin OKEČ 37 Odvětví recyklace druhotných surovin plní v ČR dlouhodobě nezastupitelnou úlohu při zpracování kovového i nekovového odpadu a jiných druhů použitých i nepoužitých výrobků na kvalitu vhodnou k dalšímu materiálovému využití ve zpracovatelském průmyslu. Odvětví je tradičně propojeno s evropským i narůstajícím podílem mimoevropského trhu. Jako významná část eko-průmyslu tak umožňuje uzavírání materiálových cyklů, čímž přispívá ke zvyšování materiálové produktivity celého hospodářství ČR. Celková hmotnost odpadu, upraveného ročně v podnicích odvětví OKEČ 37 na kvalitu vhodnou k dalšímu využití ve zpracovatelském průmyslu, dosahovala v posledních letech okolo 5 mil. tun. Převážnou část zpracovaných odpadů tvoří především odpady s obsahem železa (přes 2 mil. tun), stavební a demoliční odpady (téměř 2,0 mil. tun), sběrový papír (0,6 mil. tun), dále pak z hlediska hmotnosti zpracovaného odpadu neželezné kovy, skleněné střepy, odpady plastů a další. Výroba oceli a litiny, neželezných kovů, skla, papíru i některých dalších výrobků zpracovatelského průmyslu ČR je na materiálově využívaných odpadech trvale závislá. Význam oboru 37.1 je dále zdůrazněn zejména tím, že v důsledku vyčerpání přírodních zdrojů neželezných kovů v ČR jsou druhotné zdroje jediným domácím zdrojem neželezných (včetně drahých) kovů v průmyslovém měřítku. Část podniků oboru 37.1 provozuje i technologie hutní prvovýroby, případně i technologie hutní druhovýroby, jejíž rozšiřování výrazně ovlivňuje i ekonomickou váhu odvětví. Tak jako v jiných odvětvích jsou i recyklace a obchod s druhotnými surovinami plně závislé na změnách na trhu jak na straně nabídky odpadů, tak na straně poptávky po surovinách, případně i hotových výrobků na vnitřním i zahraničním trhu,7 na nějž je odvětví významně napojeno. Celkový rozvoj odvětví je po přijetí ČR do EU pozitivně ovlivňován právním tlakem na zvyšování úrovně recyklace jak u tradičně zpracovávaných odpadů, tak zejména důraznějším prosazováním zásad materiálového využití odpadů a zvyšováním rozsahu povinného zpětného odběru vybraných skupin výrobků s ukončenou životností (např. odpadní oleje, baterie a akumulátory, výbojky a zářivky, obaly, autovraky, elektrická a elektronická zařízení). Základním nástrojem pro zvyšování úrovně recyklace v ČR je zejména Surovinová politika v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů schválená vládou ČR usnesením č ze dne a č. 639 ze dne a v poslední době též Plán odpadového hospodářství ČR vyhlášený 4. června 2003 nařízením vlády č. 197/2003, jehož dopad do hospodaření s odpady trvale narůstá především cestou stanovených cílů a postupně přijímaných realizačních programů Hlavní produkční charakteristiky Počet pracovníků vykazovaných v odvětví OKEČ 37 po roce 2000 nejprve zřetelně vzrostl, avšak následně do roku 2003 postupně poklesl na 95 % početního stavu z roku V letech 2004 a 2005 lze pak sledovat mírný nárůst téměř k původním hodnotám roku Změny v počtu pracovníků v odvětví 37 prakticky kopírují vývoj tohoto ukazatele v rámci celého zpracovatelského průmyslu. Účetní přidaná hodnota v odvětví 37 vyjádřená ve stálých cenách roku 2000 (s výjimkou roku 2003) vykazuje nárůst významně vyšší, než jsou změny tohoto ukazatele za celý zpracovatelský průmysl. Vykazovaná účetní přidaná hodnota je u odvětví 37 výslednicí značného rozptylu přidané hodnoty u dílčích komodit a jejich konkrétního zastoupení podle situace na vnitřním i zahraničním trhu v příslušném roce. Tržby za prodej VVaS externím odběratelům mají i při dílčím poklesu v roce 2003 spíše narůstající tendenci. Změny v tržbách za prodej VVaS odvětví 37 mají v zásadě stejný charakter jako tržby z prodeje vykazované za celkový zpracovatelský průmysl. Vysoký nárůst tržeb v roce 2004 byl výrazně ovlivněn především příznivou situací zahraničního ochodu na trhu ocelového a litinového odpadu a technologickými změnami zaměřenými na vyšší stupeň finalizace produktů u dalších komodit. Hodnota ukazatele produktivity práce odvětví OKEČ 37 zaznamenala v období 2000 až 2003 pouze nevýznamné výkyvy. V roce 2004 však bylo, ve srovnání s rokem 2000, dosaženo výraznějšího pozitivního zvýšení (185,4 %). Tento výraznější nárůstový trend však nebyl v roce 2005 zcela zachován. Všechny číselné hodnoty ukazatelů (s výjimkou počtu pracovníků) dosáhly maxima v roce 2004, následně pak v roce 2005 zřetelně poklesly. Přesto však zůstávají nad úrovní předcházejících let. 103

104 Graf č. 1: Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 37 v letech ve s. c Index 2000 = Počet pracovníků Přidaná hodnota Tržby za prodej VVaS Produktivita práce Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet, rok 2005 = předběžná data; s. c. roku 2000 Tabulka č. 1: Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 37 v letech ve s. c. (mil. Kč, osob) * Tržby za prodej VVaS , , , , , ,1 Meziroční index x 116,9 92,0 90,5 148,8 87,6 Kumulovaný index 100,0 116,9 107,5 97,3 144,7 126,8 Účetní přidaná hodnota , , , , , ,6 Meziroční index x 114,6 96,6 82,7 193,2 81,3 Kumulovaný index 100,0 114,6 110,8 91,6 177,0 143,8 Produktivita práce z PH ,3 347,1 356,1 337,8 649,3 511,0 Meziroční index x 99,1 102,6 94,9 192,2 78,7 Kumulovaný index 100,0 99,1 101,7 96,4 185,4 145,9 Počet pracovníků Meziroční index x 115,7 94,2 87,1 100,5 103,3 Kumulovaný index 100,0 115,7 109,0 95,0 95,5 98,6 Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet; * předběžná data, s. c. roku Zaměstnanost Zásadní podíl na úpravě a přepracování mají převážně pouze subjekty vykazující větší počet zaměstnanců, které jsou také vybaveny složitějším technologickým zařízením zastoupeným především fyzikální a mechanickou úpravou a přepracováním. U menších a středních podniků převažuje spíše nakládání s odpady v technologických fázích sběru, výkupu a svozu s celkově nižším podílem na úpravě a přepracování. Charakter podnikání v odvětví OKEČ 37 umožňuje také výrazné zastoupení nejmenších subjektů ve skupině 0 až 9 zaměstnanců, které v roce 2005 představovaly 22 % z celkového počtu subjektů v odvětví. 104

105 OKEČ 37 Objem vyplácených mezd se postupně zvyšoval od 564 mil. Kč v roce 2000 až na 729,2 mil. Kč v roce 2004, v průměru tedy cca o 7,3 % ročně. Graf č. 2: Velikostní struktura podle počtu zaměstnanců odvětví OKEČ 37 v roce % % Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet, rok 2005 = předběžná data % % 23.3 Investice Vykázané pořízené investice na úseku nakládání s odpady v období 2000 až 2003 převýšily 7 mld. Kč. Celková výše státní podpory malého a středního podnikání cestou Ministerstva průmyslu a obchodu při rozvoji odvětví OKEČ 37 v období 2000 až 2004 převýšila 200 mil. Kč ve formě poskytnutých záruk na úvěry, přímých finančních příspěvků a samotných úvěrů. Celková výše přímých zahraničních investic se od roku 2000 postupně zvyšovala a převyšovala částku 500 mil. Kč. V roce 2004 pak převýšila částku 860 mil. Kč. Tempo nárůstu přímých zahraničních investic u odvětví 37 prakticky (s výjimkou roku 2001) kopíruje tempo zpracovatelského průmyslu. Mezi významné investice lze řadit např. novou linku na zpracování elektroodpadu, rozšíření sortimentu produkce hutního zpracování mědi apod Perspektivy odvětví Většina podnikatelských subjektů odvětví 37 zaznamenává trvalý nárůst konkurenceschopnosti na domácím i zahraničním trhu. Děje se tak vlivem prohlubování technologických i kapitálových vazeb na zahraniční subjekty vyspělých zemí a tradičním napojením na mezinárodní nevládní organizace burzovního a podnikatelského charakteru. Lze přitom očekávat, že v důsledku přirozeného tlaku na normovanou jakost produktů, minimální standardy zpracování, ekonomický efekt podnikání a vytváření autorizovaných společností bude v návaznosti na materiálový a technologický charakter příslušných komodit postupně opouštěna zpracovatelská základna, jež je rozptýlená do drobných a malých kapacit. Poroste i napojení na kolektivní sběrné systémy v Evropě. Budoucí vývoj odvětví je odvislý především od sílícího mezinárodního tlaku na hospodaření s neobnovitelnými surovinovými zdroji založeného na zásadách udržitelného rozvoje. Stále důrazněji se proto prosazuje pro meziná- 105

106 rodní srovnávání ukazatel podílu druhotných surovinových vstupů na celkových materiálových vstupech na celostátní úrovni. Tyto tlaky, odvozené od aktivit OSN, jsou jednoznačně formulovány nejen v aktualizované Strategii udržitelného rozvoje zemí EU, ale i její aplikací ve Strategii udržitelného rozvoje ČR. Specifickou motivační úlohu hraje pak desetiletý Rámec programů udržitelné spotřeby a výroby přijatý Radou vlády pro udržitelný rozvoj v roce Jeho součástí je i Program udržitelného užití a produktivity zdrojů připravovaný v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu. Podniková sféra subjektů odvětví 37 reaguje nejen velmi flexibilně na nové koncepční i legislativní požadavky, ale využívá i podněty domácího a zahraničního (evropského i mimoevropského) trhu a kapitálového napojení na zahraniční firmy či příslušná nadnárodní profesní sdružení. Přirozeným cílem řady podnikatelských subjektů je upevnění konkurenceschopnosti produkce a postavení na trhu, včetně prohloubení spolupráce s obchodními partnery. Realizační programy k Plánu odpadového hospodářství ČR ukazují i na dosud nevyužité potenciální možností rozvoje, které jsou charakteristické např. pro odpadní oleje, autovraky, stavební a demoliční odpady i další komodity. Rozvoji podnikové sféry odvětví OKEČ 37 by jistě napomohlo snížení některých nepřiměřených bariér vyvolaných legislativní úpravou odpadového hospodářství i dalšími administrativními překážkami. 106

107 107