PŘÍRODNÍ PAMÁTKA VRŠKY-DÍLY NÁVRH TERÉNNÍCH CVIČENÍ

Transkript

1 1 Základní škola Vsetín, Sychrov 97 Muzeum regionu Valašsko, p.o. PŘÍRODNÍ PAMÁTKA VRŠKYDÍLY NÁVRH TERÉNNÍCH CVIČENÍ PhDr. JAROSLAVA ŠEVČÍKOVÁ regionální učebnice terénní výuky pro oblast Vsetína určeno pro výuku žáků ZŠ Vsetín, 2013

2 2 OBSAH str. Úvod Přírodní památka VrškyDíly ve výuce přírodopisu /teoretická část 1.1 Přírodní památka VrškyDíly v literatuře 1.2 Předmět ochrany a přínos pro okolí i výuku ve škole 1.3 Příprava terénních cvičení v přírodní památce VrškyDíly Výuka přírodopisu na 2. stupni základní školy Průřezové téma environmentální výchova Principy výuky v terénu Didaktická analýza terénní výuky v přírodní památce VrškyDíly Terénní cvičení /praktická část 2.1 Vybrané skupinové výukové aktivity 2.2 Náměty pro skupinová pozorování k jednotlivým tématům výuky 2.3 Náměty pro individuální úkoly žáků 2.4 Terénní žákovský výzkum Závěr Literatura Seznam použitých zkratek Přílohy 1 Ukázky žákovských badatelských projektů 2 Žákovská badatelská konference

3 3 ÚVOD V této informační příručce určené vyučujícím přírodních věd, zejména přírodopisu ve Vsetíně, najde čtenář návrhy pro žákovská terénní cvičení v Přírodní památce Vršky Díly (dále jen PP, popř. PP VrškyDíly), která přímo sousedí, respektive prolíná do okolí Základní školy Vsetín, Sychrov 97, kde v současné době vyučuji přírodopis na 2. stupni základní školy (dále jen ZŠ). Tato příručka má proto přímou návaznost na učitelskou praxi, vychází z jejich potřeb a v celém průběhu byly její výstupy konfrontovány s výukou. Hlavním cílem příručky je připravit didaktický materiál pro terénní výuku přírodopisu na 2. stupni základní školy. Příručka je koncipována tak, aby v rámci zobecnění bylo možné aplikovat tato žákovská terénní cvičení na jakoukoliv přírodní lokalitu v blízkosti základní školy. Dílčí cíle: zjistit a shromáždit dostupné informace o PP v literatuře, charakterizovat předmět ochrany v PP a přínos PP pro výuku přírodopisu na 2. stupni ZŠ, didakticky zpracovat vybrané skupinové a individuální aktivity v PP na základě principů moderních vyučovacích metod, zejména pak tzv. badatelské výuky a projektové výuky s využitím aktivizačních výukových metod a moderních médií a nosičů informací, jako je internet, fotografie, video atd., které jsou pro žáky atraktivní, stanovit principy výuky v terénu tak, aby byly v souladu s požadavky průřezového tématu environmentální výchova (dále jen EV) v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání a následně ve Školním vzdělávacím programu pro základní vzdělávání ZŠ Vsetín, Sychrov 97. Považuji za žádoucí, aby se žáci v rámci výuky přírodopisu v základních školách učili také přímo v přírodě, v terénu, na konkrétních lokalitách, v konkrétních podmínkách. To je samozřejmě velmi náročně nejen pro učitele, který musí přírodní lokalitu sám velmi dobře znát, ale také organizačně, kdy jedna vyučovací hodina pro výuku v terénu většinou nestačí. Nabízím proto v této práci několik námětů, jak se situace dá řešit.

4 4 Příručka je strukturovaná do dvou hlavních částí. V rámci úvodu je předložena struktura a metody, dle kterých bylo postupováno. Tato příručka se nezabývá výzkumem, ale metodikou vybraných části oborové didaktiky přírodopisu pro 2. stupeň ZŠ. První, teoretická část představuje PP jako takovou, zabývá se jejím popisem v dostupné literatuře a následně vazbou na teorii výuky přírodopisu na 2. stupni základní školy. Vymezuje předmět ochrany PP a vyvozuje její přínos pro okolí, v rámci rekreačních aktivit obyvatel blízkého okolí a také přínos pro výuku přírodopisu v ZŠ. Informace jsou důležité pro úvodní motivaci žáků k terénním aktivitám, ale i pro přehled vyučujícího. Část s názvem Příprava terénních cvičení v přírodní památce VrškyDíly nejprve charakterizuje vzdělávací náplň předmětu přírodopis a průřezového tématu environmentální výchova a dále jsou vymezeny a definovány didaktické principy výuky v terénu a didaktická analýza terénní výuky v PP. Druhá, praktická část příručky obsahuje náměty a ukázky praktických cvičení, zpracovává konkrétní výukové terénní cvičení (aktivity), a to jak skupinové, časově většího rozsahu od tříhodinových až po celodenní, tak i náměty pro krátkodobá skupinová pozorování k jednotlivým tématům výuky. Ta mohou časově zahrnovat pouze část vyučovací hodiny. Nedílnou součástí jsou i individuální cvičení žáků v terénu, která mohou být zadávána v rámci výuky i v rámci mimovýukové činnosti žáků. Poslední část příručky se zabývá komplexní výukovou strategií označovanou termínem Projektová výuka, v rámci které jsou rozpracovány postupy jak vést žákovský terénní výzkum a dokumentaci maloplošného chráněného území, v tomto případě s konkrétními výstupy z Přírodní památky VrškyDíly. Žákovský terénní výzkum zde uvedený se nedrží přesně pravidel vědeckého výzkumu, má svá vlastní specifika, která budou objasněna v dalším textu, i pravidla, metody i organizaci práce, které si stanovuje žákovský tým sám. Cílem je probudit v žácích zájem o přírodu a její poznávání, ale také naučit je určitým postupům práce v terénu a dokumentace své práce. Přílohy příručky obsahují první výstupy, které vznikly popsanými postupy přímo z činnosti žáků. Metodika Návrhy terénních cvičení byly zpracovány na základě didaktických zkušeností a praxe autorky v souladu se stávajícími legislativními dokumenty pro výuku přírodopisu na 2. stupni základních škol. Teorie didaktických postupů vychází z Didaktiky sekundární školy (KALHOUS, OBST, 2005) a to zejména z kapitoly zabývající se výukovými metodami a

5 5 organizačními formami, a to metodou heuristickou a badatelskou, s tím vědomím, že praktické činnosti žáků zvyšují míru zapamatování a osvojování informací. Vzhledem k tomu, že všechny uvedené terénní aktivity byly již ověřeny v praxi, jsou zde předloženy vybrané praktické zkušenosti a některé výstupy z realizace aktivit. Organismy v práci uvedené jsou determinovány dle zdrojů uvedených v literatuře, jinak na základě spolupráce s odborníky z Muzea regionu Valašsko. Terminologie, nomenklatura vědeckých názvů, pokud jsou uvedeny, se řídí zdrojem BioLib.cz, a to hlavně z důvodu praktické dostupnosti pro žáky (online). Vědecké názvosloví je pro žáky ZŠ považováno za nádstavbu, informace navíc, proto bylo jeho užívání pro žáky dobrovolné. Žáci užívali při determinaci českých názvů, tak jak je uváděno v učebnicích přírodopisu, řady SPN, a.s (viz literatura). Pokud není uvedeno jinak, fotografie, nákresy a přílohy této příručky jsou dílem autorky. Obr.1, PP nad hřištěm školy Obr.2, poloha školy v sídlišti pod PP

6 6 1..PŘÍRODNÍ PAMÁTKA VRŠKYDÍLY VE VÝUCE PŘÍRODOPISU teoretická část Přírodní památka VrškyDíly byla vyhlášena r nařízením č. 2/1999 Okresního úřadu Vsetín ze dne , na celkové výměře 19,41 ha, z toho ochranné pásmo mezi nimi činí 6,6 ha ( Jedná se o dvě samostatné lokality lokalita Vršky a lokalita Díly, propojené uvedeným ochranným pásmem (dále jen OP). Obě lokality se nachází na svazích téhož pahorku a spojnici mezi nimi tvoří jednak polní cesta a pak také udevené ochranné pásmo, které obě části PP spojuje. Rozpětí nadmořských výšek v celé PP je 120 metrů, nejvyšší bod je ve výšce 510 metrů nad mořem (dále jen m n. m.) a nejnižší bod u rozvodí Zádilského potoka, ve výšce 390 m n. m. PP VrškyDíly spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky ( ), evidenční kód ÚSOP 2037, kategorie IUCN: řízená rezervace (Rezervační kniha PP). O PP se zmiňují také mnohé webové stránky, zejména s turistickým zaměřením. Obr.3, mapa PP Vrškydíly Zdroj obrázku Mapy.cz, upraveno v místě značky komplex budov ZŠ Vsetín Sychrov 97

7 7 1.1 Přírodní památka VrškyDíly v literatuře Přírodní památkou se v minulosti již zabývali někteří autoři, například v letech Martin Dančák, v té době odborný asistent Katedry botaniky přírodovědné fakulty UP v Olomouci, který prováděl botanické průzkumy, jako podklady pro vyhlášení této PP a poskytl materiál i pro účely této práce. Botanický inventarizační průzkum prováděla také odborná pracovnice Muzea regionu Valašsko ve Vsetíně Mgr. Jana Tkáčiková, jejíž práci z roku 2003 má ZŠ Vsetín, Sychrov 97 k dispozici a je využíván pro výukové účely. Přírodní památku dále zmiňují autoři Mackovčin a Sedláček v publikaci Zlínsko a také Nekuda a kolektiv v publikaci Okres Vsetín. V neposlední řadě je krátce zmíněna ve výpravné knize Příroda Valašska vydané Českým svazem ochránců přírody Vsetín. Přírodní památkou prochází naučná stezka, jejíž čtyři zastavení se zabývají přímo PP, a to zastavení 3 a 4 prochází částí Díly a zastavení 5 a 6 částí Vršky. Součástí stezky jsou tzv. popisné informační tabule. Informace z nich jsou žáky aktivně používány. Obr.4, zastavení č. 3 a č. 4 na Stezce kolem Vsetína, PP část Díly 1.2 Předmět ochrany a přínos pro okolí i výuku ve škole Předmětem ochrany v PP VrškyDíly je zachování květnatých luk s výskytem vzácných a chráněných vstavačovitých rostlin, křovinatých porostů s bohatou populací ťuhýka obecného a pěnice vlašské a terasovitě členěného svahu, který je zachovalým a krajinářsky působivým pozůstatkem zemědělského hospodaření našich předků na svažitých pozemcích (

8 8 Část Díly charakterizují především agrární terasy s mezemi a pásy křovin, kde nachází úkryt i mnozí plazi. Území je významné zejména krajinářsky a dendrologicky. Vršky jsou typické květnatými loukami ( které hostí velké množství hmyzu, zejména pak chráněných motýlů z čeledi modráskovitých či otakárkovitých. Plošně nepříliš významné, ale z didaktického hlediska zajímavé, jsou porosty představují zbytky selských habřin, které se nacházejí v části Vršky a oblasti ochranného pásma mezi lokalitou Vršky a lokalitou Díly. Zde najdeme několik druhů obojživelníků, brouků z čeledi střevlíkovitých, lilii zlatohlavou, hlístník hnízdák a další unikátní organismy (TKÁČIKOVÁ, 2003). Obr. 6, zima 2013 Obr.5, léto 2012 Pohled na agrární terasy v části Díly, jihovýchodně orientované svahy Přírodní památka Vršky Díly je rekreační zónou pro obyvatele největšího sídliště města Vsetína, Sychrov. To přináší problémy při péči o ni, je ohrožena nadměrnou rekreační aktivitou obyvatel, zejména v jižních částech, a to venčením psů, rozděláváním ohnišť a kempováním, popř. masovým sbíráním hub (o víkendu se lesíkem v oblasti pohybuje až dvacet houbařů najednou) a nešetrným až bezohledným pohybem lesem a loukami, a to nejen pěšky, ale i na kolech či motorkách. Rekreanti plaší zvěř a trhají vzácné orchideje, zřejmě z neznalosti. Problémem je také znečišťování a odhazování odpadků podél polních cest. V této oblasti se aktivně zapojují žáci, vytvářejí hlídky, edukují své rodiče a sousedy z domu či ulice atd. Přínos PP pro výuku v ZŠ Vsetín, Sychrov 97 je vysoký, PP je terénním výukovým prostorem pro žáky ZŠ Vsetín, Sychrov 97. Školní areál včetně zahrad s PP přímo sousedí. Škola využívá prostory PP jako přírodní učebnu i v jiných vyučovacích předmětech, protože

9 9 severozápadní část je nejméně navštěvovaná turisty či rekreanty a poskytla prostor pro zřízení učebny pod širým nebem. Výuka přírodopisu zde probíhá pravidelně, ve všech ročních obdobích, samozřejmě, v souvislosti s organizací školního roku, nejvíce na jaře a na podzim. Školní zahrady a přilehlý prostor PP využívá také školní družina k odpoledním aktivitám Příprava terénních cvičení v přírodní památce VrškyDíly Výuka přírodopisu na 2. stupni základní školy Výuka přírodních věd na 2. stupni základních škol je definována v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání (dále jen RVP ZV) v rámci vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Součástí je učivo fyziky, chemie, zeměpisu a pak přírodopisu (Př), kterým se zabývá i tato příručka. Vzdělávací obsah předmětu přírodopis, je členěn do osmi okruhů a to: obecná biologie a genetika, biologie hub, biologie rostlin, biologie živočichů, biologie člověka, neživá příroda, základy ekologie a praktické poznávání přírody (RVP ZV, str. 4952). Tato příručka se zabývá především posledním okruhem učiva, nicméně zasáhne silně do problematiky základů ekologie i biologie rostlin a živočichů. Cílem je propojit jednotlivé informace a vědomosti ve smysluplné celky a ukázat žákům prakticky vztahy mezi všemi složkami ekosystému v dané lokalitě. V Základní škole Vsetín Sychrov 97 se vyučuje dle ŠVP pro základní vzdělávání ZŠ Sychrov ( který plně respektuje obsahy učiva v RVP ZV rozšířené o regionální problematiku, tedy i se zaměřením na přírodní památku VrškyDíly. V šestém ročníku se žáci zabývají problematikou obratlovců, v botanice se seznamují se stavbou těla skupiny tzv. vyšších rostlin a probírají čeledi dvouděložných rostlin včetně dřevin. V sedmém ročníku zahajují učivem o buňce a pokračuji v zoologii jednobuněčnými, bezobratlými, v botanice pak uzavírají učivo tzv. nižšími rostlinami a vybranými čeleděmi jednoděložných se zvláštním zřetelem na lipnicovité. Osmý ročník je věnován biologii člověka včetně jeho vývoje. Devátý ročník zahrnuje mineralogii, geologii, ekologii, témata ochrany přírody i základy genetiky. V rámci všech těchto témat je možné přenést část výuky do terénu, do přírodní památky VrškyDíly, což také probíhá. Smyslem je zatraktivnit učivo, přiblížit ho reálnému stavu

10 10 přírody, nabídnout žákům možnost spolupodílet se na výuce svým pozorováním, bádáním a vyvozováním vlastních závěrů. Jak vyplývá z mezinárodních srovnávacích studií, čeští žáci si v oblasti přírodních věd nevedou špatně, ve výzkumech TIMSS se umístili v r jako 5. mezi testovanými zeměmi, za asijskými státy (Singapur, Tchajwan, Japonsko, Korea), kde byly výsledky ještě lepší než u nás, nicméně výsledky našich žáků se zhoršují, výkony mají klesající tendenci a to je varující (MANDALÍKOVÁ, HOUFKOVÁ, 2007, str. 9). Za alarmující považuji, a to vyplývá z téhož výzkumu, že někteří žáci se v rámci testování ani nepokoušeli řešit úlohy, kdy měli sami tvořit odpovědi (neřešeno 13,7% takových otázek), tedy formulovat vlastní myšlenky a vytvořit z nich závěry. Preferovali úlohy s volbou abc. Mám za to, že je třeba u žáků rozvíjet schopnost samostatného vyjadřování a podporovat i povzbuzovat je v tom, aby se nebáli sdělovat své myšlenky a názory, byť nemusí být vždy přesné a správné. Učivo přírodopisu se jeví jako velmi vhodné pro budování a posilování těchto kompetencí. Proto také vznikl soubor terénních aktivit pro žáky. Jejich výsledky jsou následně prezentovány před třídním kolektivem či na žákovské badatelské konferenci. Žáci se tak učí formulovat a vyjadřovat své myšlenky, prezentovat a hlavně obhajovat výsledky své práce Průřezové téma environmentální výchova Průřezové téma environmentální výchova (dále jen EV) je součástí RVP pro ZV (a následně i RVP pro gymnaziální vzdělávání). Zahrnuje čtyři základní tematické okruhy a to: ekosystémy, základní podmínky života, lidské aktivity a problémy životního prostředí a vztah člověka k prostředí. Všechny uvedené tematické okruhy můžeme do jisté míry realizovat v rámci terénního cvičení. Základní škola Vsetín, Sychrov 97 má dlouhodobý (5 let) i krátkodobý roční plán environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty (dále jen EVVO), který je každoročně vyhodnocován. Jeho hlavním cílem je přenést maximální možný podíl výuky přímo do terénu, což umožňuje vynikající poloha školy, která přímo sousedí s PP VrškyDíly. Koordinátorem pro EVVO na škole je autorka práce.

11 Principy výuky v terénu Hlavním znakem níže uvedených aktivit pro výuku přírodopisu žáků 2. stupně základní školy v terénu je propojení tří základních elementů, a to badatelsky orientované výuky, prožitků a aktivního pobytu v terénu. Badatelsky orientovaná výuka (dále BaVy) vychází z principů badatelsky orientovaného vyučování (dále BOV), které je v této práci chápáno ve smyslu příspěvku Ivy Stuchlíkové (DiBi Sborník příspěvků semináře 25. a 26. března 2010, str. 133) jako vyučování orientované na větší samostatnost žáků ve výuce, spolupráci ve skupinách, rozvíjení schopností získávat, vyhodnocovat a třídit informace. Učitel je zejména průvodcem, nikoliv jedinou autoritou či zdrojem informací. V současnosti propagovaný směr BOV vychází z tzv. heuristické či výzkumné metody vyučování, která se řadí k produktivním metodám, při nichž...žák získává převážně samostatně nové poznatky jako výsledek tvořivé činnosti. (KALHOUS, OBST, 2005, str. 88 a dále). Zde je třeba upozornit, že žák získává poznatky, které jsou nové pro něj, nikoliv pro učitele či snad pro společnost, učí se postupům, pravidlům a zásadám (vědeckého) bádání. Co se týká terminologie, ta se jeví jako nejednotná, kdy dle Stuchlíkové (DiBi Sborník příspěvků semináře 25. a 26. března 2010, str. 133) hovoříme o badatelsky orientovaném vyučováníbov a v této práci se preferuje termín badatelská výukabavy. Dle Kalhouse a Obsta se výuka skládá z vyučování, tedy činností učitele a učení, tedy činností žáka. Proto nehovořím v této práci o badatelském vyučování, ale o badatelské výuce, kterou považuji za proces společné interakce, aktivního přístupu obou stran, tedy učitele i žáků (KALHOUS, OBST, 2005, str.10). Prvky prožitkové výuky (dále jen PV), kdy žákům umožňujeme emocionální prožitek, vkládané do aktivit, pracovních listů i postupů, považuji za nutné zejména pro motivaci žáků, a to jak počáteční, tak i průběžnou. Prožitek, radost, pocity krásna, které pobyt v přírodě přináší, jsou silnými motivačními činiteli, které navíc prokazatelně napomáhají osvojování informací (pokud si žák zapamatuje, že mateřídouška mu příjemně voní, zapamatuje si jistě jednodušeji i vzhled byliny a další udaje). Vzrušující může být pro žáky také samo objevování, skutečnost, že na mnohé souvislosti si přijdou sami. Je ale v rukou vyučujícího, aby je na tyto jejich úspěchy upozornil, aby je zdůraznil a vyzvedl. Jestliže žák na základě pozorování sám dovodí vztahy v přírodě, o kterých se ve škole neučil, je to hodno ocenění a pochvaly ze strany učitele (domnívám se, že na toto není naše školství příliš zvyklé, znalost a vědomost se považuje za samozřejmou povinnost žáka).

12 12 Osobní aktivní pobyt žáka v terénu je základním principem těchto aktivit, není možné jej plnohodnotně nahradit fotografiemi přírody, přírodninami přenesenými do učebny, ani videem. Níže uvedené aktivity je proto možné bez úprav provozovat s žáky pouze v terénu Přírodní památky VrškyDíly. V katastru města Vsetína pracuje šest základních škol, kterým budou aktivity nabídnuty k využití. Všechny níže uvedené aktivity jsou realizovány v praxi ZŠ Vsetín, Sychrov 97. Problémem či překážkou mohou být pro terénní aktivity různé nemoci či postižení žáků alergiemi. Doporučuje se přihlížet k těmto problémům, dbát na to, aby žák měl u sebe léky, které užívá, nicméně nedoporučuje se vybrané žáky z těchto aktivit vyřadit. O pobytu žáků v terénu v rámci výuky mají být rodiče předem informováni a učitel proškolen v první pomoci při alergických projevech včetně akutní anafylaktické reakce (šoku). Obr. 7, odlov sarančí a kobylek, pozorování Obr. 8, biodiverzita louky Didaktická analýza výuky v přírodní památce VrškyDíly V této částí příručky budou nejprve vymezeny užívané pojmy a poté bude výuka v PP analyzována z hlediska didaktického. Praktická aplikace této podkapitoly se pak projeví v uspořádání konkrétních výukových aktivit v další části práce. Jak je uvedeno v publikaci Didaktika sekundární školy, předmětem školní didaktiky je výuka, ta je vymezena jako proces probíhající ve vzájemné interakci mezi učitelem a žákem, přičemž činnost učitele bývá označena termínem vyučování a činnost žáka pak termínem učení (KALHOUS, OBST, 2005, str. 10).

13 13 V této práci proto cíleně využívám pojem výuka, protože se domnívám, že interakce a spolupráce obou významných subjektů žáka a učitele je bezpodmínečně nutná. Učivo je pak vymezeno jako:...didakticky uspořádaný věcný obsah vzdělávání... Zahrnuje v sobě poznatky různého druhu a složitosti, dovednosti a také vlastnosti, postoje a hodnoty (KALHOUS, OBST, 2005, str. 25). Poznatky různého druhu a složitosti definujeme zejména jako pojmy, fakta, hypotézy, informace, ale i například poznatky o metodě či algoritmu, jejichž osvojením žák získává vědomosti. Pro jejich realizaci si v rámci výuky stanovujeme kognitivní cíle pro žáka. Kognitivní cíle pro terénní výuku formulujeme v souladu s RVP ZV například jako: žák vyjmenuje dřeviny v lokalitě, žák vyvodí závěry ze vztahu soužití modráska černoskvrnného a mravenců atd. Učivo obsahuje také dovednosti, jejichž osvojením získává žák kompetence pro provádění například různých myšlenkových operací, senzomotorické dovednosti, pro sociální a pracovní předpoklady. Pro jejich dosažení si ve výuce stanovujeme pro žáky cíle psychomotorické, dovednostní, výcvikové. Tato složka učiva je v rámci terénní výuky bohatě zastoupena, zejména u učebních zadání, kdy žák pracuje samostatně, bez přímého působení učitele (individuální úkoly, badatelské úkoly, projektová výuka atd.). Výcvikové cíle můžeme definovat například jako: žák se pohybuje v terénu obratně a bez obav, žák účelně manipuluje s lupou, mikroskopem, smýkačkou, lapačkami atd. Poslední, ale velmi důležitou strukturní složkou učiva jsou vlastnosti, postoje a hodnoty v učivu obsažené. Pro jejich realizaci pak stanovujeme cíle afektivní. Také tato složka učiva je v terénní výuce velmi silně zastoupena, už jen tím, že pobyt v terénu intenzivně působí na žákovy emoce a prožívání. Afektivní cíle při výuce v terénu můžeme formulovat například: žák vnímá a oceňuje krásu přírody, žák se chová k přírodě ohleduplně, žák se angažuje ve prospěch ochrany přírody, žák si váží přírodního prostředí PP VrškyDíly, žák oceňuje krásnu modrásků v PP VrškyDílky atd. Cílů výuky pak dosahujeme prostřednictvím učební úloh, metod a organizačních forem výuky. Role učebních úloh ve výuce je nezastupitelná. Za učební úlohu můžeme považovat promyšleně položenou otázku, ale i komplexní celohodinovou aktivitu. Z toho vyplývá, že učební úlohy mohou být roztříděny do různých úrovní. Tato práce respektuje klasifikaci učebních úloh dle Tolingerové (KALHOUS, OBST, 2005, str. 104).

14 14 Výuka v terénu již svou komplexní povahou vyžaduje úlohy na vyšším stupni myšlenkových operací, tedy úlohy vyžadující interpretaci, vysvětlování, zdůvodňování, úlohy s využitím indukce i dedukce, úlohy vyžadující schopnost žáka verifikovat poznatky, ale také je sdělovat. V neposlední řadě jsou důležité úlohy na tvořivé myšlení a objevování nových poznatků, ale i postupů řešení. Žák nemůže mít pro práci v terénu předem učitelem v pracovním listě rozpracovány všechny situace, které nastanou, a je otázkou jeho tvořivých schopností, jak si s úkolem poradí. Výuka v terénu také vyžaduje speciální výukové metody a organizační formy výuky. Frontální výuka ve formě přednášky je v terénu nevhodná, přikláním se ke skupinové výuce a k tzv. projektové výuce, ke které se vrátím v části 2.4. Z metod doporučuji aktivizační a badatelsky (heuristicky) orientované metody s maximálním podílem aktivity žáků. Je vhodné se soustředit na prožitkové metody. Učitel se staví do role průvodce, v moderním pojetí tzv. kouče. Poslední složkou didaktiky výuky v terénu, kterou se budu v této práci zabývat, jsou didaktické zásady. Respektuji klasifikaci uvedenou v Didaktice sekundární školy (KALHOUS, OBST, 2005, str. 65). Zásada komplexního rozvoje žáka je v rámci terénní výuky maximálně naplňována, jak již bylo definováno výše. Výuka ovlivňuje kognitivní, afektivní i psychomotorickou složku osobnostních struktur žáka. Zásada vědeckosti je také velmi aktuální, zejména v současné době, kdy v oblasti přírodních věd v systematice a třídění organismů dochází k závažným změnám. Evoluční systematika již není ve vědecké literatuře akceptována. Klasifikace na základě kladistické analýzy, která odpovídá aktuálním vědeckým poznatkům, musí obsahovat taxony, které zahrnují nejen společného předka, ale i všechny jeho potomky, jsou tedy respektovány pouze přísně monofyletické taxony (BOCÁKOVÁ, 2009, str. 74). Učivo v dostupných učebnicích pro ZŠ už neodráží současný stav vědění. Přesto, zejména z důvodů didaktických, se jeví jako přehledné a pro žáky ZŠ vhodné toto uspořádání zachovat. Jak tedy respektovat zásadu vědeckosti ve výuce a nenabízet žákům informace již dávno překonané? A jak přitom dodržet zásady názornosti, přehlednosti a také aktivity žáka, která by při čistě vědeckém přístupu dodržena být nemohla, protože nejnovější vědecké poznatky jsou pro žáky ZŠ nepřístupné? Neodráží se zatím často ani ve středoškolských

15 15 učebnicích, ne tak v učebních textech pro ZŠ. Doporučujeme pro nomenklaturu využívat ty taxonomické kategorie, kde k výrazným změnám v zařazení do systému nedochází, a to rod, a případně, pokud je ho možné určit druh, u rostlin pak zařazení do čeledi a u vybraných bezobratlých živočichů pouze do kmenů. Zásada individuálního přístupu je při práci v terénu respektována zejména v tom, že žák sám má volbu výběru svého badatelského úkolu, může se rozhodnout, co bude primárně řešit, samozřejmě s tím, že základní učivo povinné kurikulum musí zvládnout v rozsahu ŠVP. Zásada spojení teorie s praxí je při terénním výzkumu nasnadě. Žák pracuje přímo v terénu, tedy v praxi, prakticky provádí pozorování, dokumentaci atd, čím se naplňuje i zásada názornosti, protože vše pozoruje osobně, téměř žádné informace nepřijímá zprostředkovaně. Na pozorované objekty si téměř vždy může sáhnout, naslouchat zvukům které vydávají (hlasy zvířat), může využít i dalších smyslů, jako je čich, popř. chuť. Zásada uvědomělé aktivity je při terénní výuce podpořena aktivizačními metodami a organizačními formami práce ve skupinách a také tím, že za splnění učebního zadání nese žák odpovědnost. Zásady soustavnosti, trvalosti a operativnosti jsou při terénní výuce naplňovány tím, že žák pracuje v terénu opakovaně, po každé aktivitě učební úloze provádí reflexi, čímž je zabezpečena zpětná vazba. Žák také zapojuje více smyslů při výuce, což napomáhá trvalejšímu osvojování učiva.

16 16 2 TERÉNNÍ CVIČENÍ Všechny níže uvedené výukové aktivity jsou primárně určeny pro terénní cvičení, nicméně téměř každá aktivita pokračuje domácí prací žáků, kdy dohledávají pro ně neznámé druhy organismů či názvy neživých přírodnin, protože do terénu není možné přinést veškerou potřebnou literaturu. Pro aktivitu obdrží žáci seznam doporučené literatury a doporučených informačních zdrojů na internetu. Vyučující důsledně dbá, aby zdroje informací byly řádně uvedeny ve výstupu z aktivity (v odevzdaném pracovním listě i prezentaci žáků) Vybrané skupinové výukové aktivity Téma/název: DŘEVINY V LOKALITĚ DÍLY METODICKÝ LIST PRO UČITELE Úvod/motivace: Lokalita Díly je část přírodní památky VrškyDíly. Tato lokalita představuje agrární terasy s mezemi a pásy dřevin tvořenými převážně solitérními javory babykami (Acer campestre L.) s kulovitými korunami, převyšující ostatní vegetaci, hlohem obecným (Crataegus laevigata Poir. DC) rostoucím solitérně, ale i v pásu křovin, jako další dřeviny zastoupené slivoní trnkou (Prunus spinosa L.), růží šípkovou (Rosa canina L.), svídou krvavou (Swida sanguinea L.), ptačím zobem obecným (Ligustrum vulgare L.), třešní ptačí (Cerasus avium L.), dubem zimním (Quercus petraea Mattuschka), lískou obecnou (Corylus avellana L.) hrušní polničkou (Pyrus pyraster L.) a hrušní obecnou (Pyrus communis L.). Lokalita leží v rozpětí nadmořských výšek 390 až 465 m n. m., na pravém svahu údolí Vsetínské Bečvy a na rozvodí k Zádilskému potoku, na okraji Vsetínských vrchů. Je součástí geologické soustavy Západní Karpaty. Porosty dřevin poskytují životní prostředí mnoha dalším organismům. Toto poznání umožní žákům pochopit vtahy soužití jednotlivých organismů v přírodě ( hyperlink.cz/ vsetinsko/ VrskyDily.html). Úvod do stavby dřevin v učebnici na str. 721 (ČERNÍK, MARTINEC, 1997, botanika 6.ročník).

17 17 Tematické okruhy předmětu přírodopis a průřezového tématu EV: botanika, dřeviny, ekosystémy, praktické poznávání přírody. Rozvíjené klíčové kompetence žáků: kompetence k učení, k řešení problémů, komunikativní, kompetence personální a sociálníspolupráce, kompetence k praktickému poznávání přírody. Cíl pro žáky: žáci se naučí poznávat dřeviny v lokalitě Díly, většinu závěru dovodí sami, prohloubí své schopnosti práce ve skupině a spolupráce, žáci ocení estetický přínos dřevin v krajině. Cíl z pohledu učitele: žáci samostatně určí postup plnění úkolů, i konečný výstup, do kterého zahrnou všechny splněné úkoly, sami dají tomuto výstupu podobu buď v eformě (prezentace, webová stránka), či na papíře k umístění na nástěnku. Učitel pracuje jako průvodce, navrhuje, ale nepřikazuje. Výstupní materiál může být hodnocen klasifikován, pak ale na počátku práce učitel stanoví kritéria (rozsah informací, kvalita informací, kvalita provedení výstupního materiálu, organizace tohoto materiálu, kvalita prezentace před spolužáky atd.). Cílová skupina: žáci třídy ZŠ, učivo 6. ročníku. Doba trvání: minimálně 3 vyučovací hodiny (dále jen VH), vhodné celé dopoledne. Pomůcky: klíče k určování dřevin, bylin, bezobratlých atd., podložka, papír, tužka, dalekohled, lupa popř. polní mikroskop, fotoaparát. Místo: lokalita Díly, součást přírodní památky VrškyDíly, Vsetín, pás dřevin u zastavení 3,4 Stezky kolem Vsetína, lokalita Sychrov. Formy a metody práce: BaVy, PV, práce ve skupinkách, doporučeno 3 žáci.

18 18 Reflexe žáka: v rámci závěrečného výstupu pro spolužáky si žák uvědomí, co se naučil, propojí si jednotlivé znalosti o živých organismech a o jejich ekologii vztazích mezi živými organismy v dané lokalitě (učitel žáku s reflexí napomáhá cíleně). PRACOVNÍ LIST PRO ŽÁKY Úkol: Zmapujte dřeviny v lokalitě Díly: u každého druhu dřeviny zjistěte a načrtněte celkový tvar těla (habitus), zakreslete si tvar listu (květu, plodu pokud jsou aktuálně součástí dřeviny), popište kmen a jeho borku (barva, tvar, struktura, drsnost, hladkost, vůně ), list z každé dřeviny vylisujte a přiložte k nákresům, vyberte si jeden strom či keř a zjistěte, jaké jiné organismy se v jeho blízkosti vyskytují. Pokuste se dovodit, zda jde o soužití vzájemně prospěšné, či o parazitismus atd. Příklady: dřevina a další rostliny mechy, lišejníky na kmeni, popř. jmelí. Zjistěte, které jiné rostliny, popř. houby, rostou ve stínu dřeviny a jinde v okolí se nevyskytují (můžeme dovodit, že zde rostou právě proto, že jim dřevina poskytuje stín, popř. jiné výhody? Navrhněte!), Dřevina a živočichové např. mají v dřevině hnízdo ptáci? Jací? Pohybují se zde nějací savci (hledejte i pobytové znaky trus zajíce, srnčí zvěře, okusy, popř. srst zachycená v borce). Zcela jistě najdete v okolí dřeviny bezobratlé živočichy, zejména pak hmyz. Zvažte jejich vztah k dřevině, slouží jim jako úkryt, potrava, místo pro lov atd. Můžeme najít na tomto stanovišti (květnatá louka, prosvětlené meze) nějaké obojživelníky, plazy? Proč ano, či ne? Doplňte pozorováním, vypište rozdíly mezi dřevinou a bylinou, které jste pozorovali, poté zkonfrontujte svá pozorování s informacemi v učebnici botaniky pro 6. ročník, str (ČERNÍK, MARTINEC, botanika 6. ročník). Postup: navrhněte ve skupině postup práce, rozdělte si úkoly (budete všichni hledat či někdo bude zpracovávat informace, prohledáte celou lokalitu, nebo jen její část?). Pomůcky: vypište použité pomůcky.

19 19 Výstup: odevzdáte pracovní list s náčrty (viz výše) a informacemi, připravíte ze své práce výstupní informaci pro spolužáky včetně ukázek přírodnin (vylisované listy, popř. květy a plody) v časovém rozmezí 5 10 min. Zdroje informací: vypište zdroje informací, které jste použili. Zhodnocení aktivity na základě uskutečněné realizace žáky aktivita zaujala, cíl naplnila většina skupin výborně, byť jejich přístup byl rozdílný, což bylo shledáno přínosným, protože ve společném hodnocení v rámci vyučování, již ve třídě, došlo k vzájemné výměně informací. Potěšující bylo, že žáci dohledávali dobrovolně a aktivně další a další informace, které nebyly součástí zadání, a tudíž byly prací navíc. Ve srovnání s většinou vyučovacích aktivit realizovaných ve třídě, se aktivita žáků výrazně zvýšila. Dalším zajímavým principem bylo, že v rámci prezentace svých výstupů žáci učili žáky, sami byli zdrojem informací a diskuse kolem některých témat byla velmi podnětná i pro učitele (2x byl nutný zásah učitele při podávání nesprávné informace, jinak žáci dohledávali, třídili a ověřovali fakta velmi svědomitě). Jako jediná nevýhoda se jeví časová náročnost (pobyt v terénu 2 VH, prezentace výstupů 2 VH a v podstatě nebylo obsaženo učivo o dřevinách kompletně, ale jen částečně, ovšem s přesahem do oblasti ekologie), návrhy ze strany žáků smysluplným by se jevilo zpřístupnit všechna data například na webové stránce, aby byla opakovaně k dispozici. Vybrané výstupy: v dané lokalitě byly nalezeny dřeviny rodu hloh (Crataegus spp.) s rozdílnou stavbou listu, žáci vyslovili domněnku, že se jedná o různé poddruhy či dokonce různé druhy hlohu, což posléze ověřili v literatuře, podobnou domněnku vyslovili žáci jiné skupiny u ostružiníku (Rubus spp.).

20 20 Obr. 9, fotografie výstupu aktivity skupina č. 3, list č.4 hodnocení pobytových stop přítomnost ptáků jedna skupina diagnostikovala s pomocí ptačího trusu na rostlinách pod dřevinami, jiná skupina upozornila na množství pavoučích sítí, které se nacházejí mezi keři, zaujalo je, že pavouk křižák pruhovaný (Argiope bruenichi Scopoli, 1772), kterého identifikovali bezpečně, si sítě staví jen v trávě (žádná nebyla nalezena mezi dřevinami, ale pouze pod nimi), sítě v dřevinách se jevily opuštěné a patřily zřejmě dle stavby jinému druhu pavouka, žáci jedné ze skupin dohledali v literatuře (PAVELKA, J., TREZNER, J. a kol. 2001), že v okolí sídliště Sychrov se nachází populace dubu ceru (Quercus cerris L.), který ale v části Díly nalezen nebyl. Téma/název: LÉČIVÉ ROSTLINY V LOKALITĚ VRŠKY METODICKÝ LIST PRO UČITELE Úvod/motivace: Přírodní památka VrškyDíly, zejména pak část Vršky je charakterizována jako lokalita teplomilné karpatské květeny (TKÁČIKOVÁ, 2003). Bylo zde popsáno přes 200 cévnatých kvetoucích rostlin (DANČÁK, 1999). Mnohé patří mezi vzácné či ohrožené druhy chráněné zákonem. Velká část zde rostoucích rostlin byla a je využívána v lidovém léčitelství a farmaceutickém průmyslu. Léčivé rostliny obsahují tzv. léčivé drogy, které se získávají z různých částí rostlin a užívají se například jako čajové směsi, tinktury atd. Žáci obdrží Kapesní herbář léčivých rostlin, ze kterého budou vybírat rostliny pro ně zajímavé a hledat je v terénu. Žáci navrhnou využití léčivých bylin na základě vlastních

21 21 znalostí, ve škole pak zkonfrontují své informace s odbornou literaturou. Žáci by se měli rostlinou zabývat se zapojením všechny smyslů, zraku, čichu, hmatu popř. i chuti. Závěrem aktivity může být příprava odvarů či nálevů z bylin ve školní kuchyni a ochutnávka. Učitel i žáci dbají maximální opatrnosti při sběru, popř. ochutnávání částí rostlin! Tematické okruhy předmětu přírodopis a průřezového tématu EV: botanika, základy ekologie, ochrana přírody, praktické poznávání přírody. Rozvíjené klíčové kompetence žáků: kompetence k učení, k řešení problémů, komunikativní, kompetence personální a sociální spolupráce, kompetence k praktickému poznávání přírody. Cíl pro žáky: žáci poznají léčivé byliny v lokalitě Vršky, většinu závěru dovodí sami, prohloubí své schopnosti práce ve skupině a spolupráce, žáci ocení přínos léčivých bylin pro přírodu jako celek, ale také konkrétně pro člověka, i pro estetický vzhled krajiny, vnímají více smysly (zrak, chuť, čich, hmat). Cíl z pohledu učitele: žáci ve skupině samostatně určí postup plnění úkolů, i konečný výstup, do kterého zahrnou všechny splněné úkoly, sami dají tomuto výstupu podobu buď v e formě (prezentace, webová stránka), či na papíře k umístění na nástěnku. Sami vyberou byliny, které do své práce zahrnou. Učitel = průvodce. Žáci zapojí více smyslů zrak, čich, chuť, hmat. Cílová skupina: žáci třídy ZŠ. Doba trvání: minimálně 2 VH, vhodné celé dopoledne. Pomůcky: klíče k určování bylin, podložka, papír, tužka, lupa popř. polní mikroskop, fotoaparát, látkové či papírové sáčky na sběr bylin. Místo: lokalita Vršky, součást PP VrškyDíly, květnatá louka u zastavení Stezky č. 6 Formy a metody práce: BaVy, PV, práce ve skupině 35 žáků.

22 22 Reflexe žáka: v rámci závěrečného výstupu pro spolužáky si žák uvědomí, co nového se naučil (učitel žáku s reflexí napomáhá cíleně), žák může vyslovit názor na léčivé byliny, které mu jsou příjemné (chuť, vůně, vzhled) i nepříjemné atd. prostor pro vyjádření pocitů. PRACOVNÍ LIST PRO ŽÁKY úkol: Vyhledejte léčivé byliny v lokalitě Vršky a naučte se je poznávat, využijte Kapesního herbáře léčivých rostlin. Diskutujte ve skupině o vzhledu, chuti, vůni, tvaru bylin i o jejich využití. Vzpomeňte si na osobní zkušenosti. Pili jste už čaj z léčivých bylin? Z jakých? Nacházejí se i v této PP? Postup: navrhněte ve skupině postup práce, rozdělte si úkoly ve skupině (vyberete si více bylin, např. stejné čeledi, stejné barvy květů, nebo jen jednu bylinu z nějakého konkrétního důvodu, vyberete lokalitu, kde zmapujete více bylin?). Pomůcky: vypište použité pomůcky. Výstup: odevzdáte pracovní list s náčrty (viz výše) a informacemi, připravíte ze své práce výstupní informaci pro spolužáky včetně ukázek léčivých bylin (sušené), popř. připravte pro spolužáky a učitele nápoje z těchto léčivých bylin. Zdroje informací: vypište zdroje informací, které jste použili v terénu i při dohledávání ve škole! Obr.10, jitrocel Obr.11, kontryhel Obr.12, zeměžluč Zhodnocení aktivity na základě uskutečněné realizace dne část žáků aktivita zaujala, část žáků se v terénu nepohybovala s potěšením a bylo nutné je průběžně motivovat, nicméně je zaujala pasáž ochutnávání bylin,

23 23 nejoblíbenější léčivkou se stala mateřídouška vejčitá (upozornění na její existenci je na tabuli č. 3 zastavení Stezky), pak také jahodník a ostružiník (listy i plody), dobromysl, řebříček (na lokalitě hojný), kontryhel, kopřiva a jitrocel kopinatý, a to zejména proto, že jsou vhodné k běžnému ochutnávání na místě, v rámci pracovní výchovy žáci 9.A zpracovali vybrané druhy rostlin a připravili občerstvení pro spolužáky z jiných tříd (směs: plod a list jahodníku, maliníku s listem a stonkem kopřivy dvoudomé, spařit, zcedit, vychladit, podávat). Téma/název: MODRÁSCI V LOKALITĚ VRŠKY METODICKÝ LIST PRO UČITELE úvod/motivace: Lokalita Vršky je charakterizována typickým rázem: louka obklopená habrovým lesem je plná kup mravenišť lučních mravenců, které jsou porostlé mateřídouškou vejčitou (živnou rostlinou vzácného modráska černoskvrnného (Maculinea arion L.), kterého je ale velmi těžké pozorovat pro jeho vzácnost. Vybereme si proto v lokalitě hojnějšího modráska bahenního (Maculinea nausithous Bergsträsser, 1779). Jeho živnou rostlinou je výhradně krvavec toten (Sanguisorba officinalis L.), což nám usnadní pozorování. Mohlo by dojít k záměně, krvavec je živnou rostlinou i modráska očkovaného (Maculinea teleius Bergsträsser, 1779), proto je nutné nastudovat kresbu křídel, zejména spodní strany, kde jsou typické znaky. Oba druhy modrásků mají podobný vývoj. Pozorování modrásků je relativně snadné, nejsou příliš plaší, ochotně usedají se složenými křídly na květy totenu, často je možno pozorovat samičku, jak klade vajíčka (viz obrazová příloha práce). V jedné květní hlávce se objevuje 36 drobných housenek, které ve čtvrtém instaru padají na zem, pod rostlinu, odkud...jsou přeneseny mravenci do mravenišť, kde se také kuklí. Mravenčím hostitelem je Myrmica rubra, příležitostně také M. scabrinodis. V mraveništích se housenky chovají jako predátoři a požírají larvy i kukly mravenců (obligátní myrmekofilie). V hnízdě velkých kolonií Myrmica rubra může přežít i několik desítek housenek modráska bahenního. ( index.php?s=motyli&id=193). Modrásek očkovaný je žravější, i několik housenek dokáže mraveniště zdecimovat. Všechna vývojová stádia modrásků žáci tedy pozorovat nemohou, proto se doporučuje seznámit je s životem a vývojem modráska dopředu a v terénu pozorovat kladení vajíček, páření motýlů, krmení atd.

24 24 Tematické okruhy předmětu přírodopis a průřezového tématu EV: zoologie, základy ekologie vzájemné vztahy a vazby v přírodě, praktické pozorování přírody. Rozvíjené klíčové kompetence žáků: kompetence k učení, k samostatnému řešení problémů, kompetence k praktickému poznávání přírody. Cíl pro žáky: žák se seznámí s životem modrásků, pozoruje je v přírodě, rozezná alespoň dva druhy dle kresby křídel na rubu, základní druhy na louce (na živné rostlině), sleduje barvu svrchních křídel (samci modrá, namodralá, samice hnědavá), žák ocení krásu modrásků ve volné přírodě, seznámí se s termíny obligatorní a fakultativní myrmekofilie. Cíl z pohledu učitele: žáci samostatně určí postup činností. Učí se pochopit vztahy mezi rostlinami (krvavec toten živná rostlina) a živočichy (modrásek) i vztahy mezi modráskem a mravenci hostiteli. Při pozorování diskutují, vyměňují si informace. Cílová skupina: žáci třídy ZŠ, učivo 7. ročníku. Doba trvání: min. 2 VH, vhodné celé dopoledne. Pomůcky: klíč k určování motýlů a bylin, podložka, papír, tužka, dalekohled, lupa popř. polní mikroskop, fotoaparát. Místo: lokalita Vršky, pod zastavením č. 5 (lokalita plná kupek mravenišť porostlých mateřídouškou nepřehlédnutelná). Obr. 13, louka s kupkami mravenišť Obr.14, mateřídouška vejčitá, mraveniště

25 25 Formy a metody práce: BaVy, PV, samostatná práce jednotlivců, podporována vzájemná diskuse, praktické poznávání přírody. Reflexe žáka: v rámci závěrečného výstupu pro spolužáky si žák uvědomí, co se naučil, propojí si jednotlivé znalosti o živých organismech a o jejich ekologii vztazích mezi živými organismy v dané lokalitě (učitel žáku s reflexí napomáhá cíleně). PRACOVNÍ LIST PRO ŽÁKY Úkol: pozoruj chování modráska bahenního (Maculinea nausithous Bergsträsser, 1779). Identifikuj jeho živnou rostlinu, pokus se pozorovat kladení vajíček do květu živné rostliny samičkou. Zakresli si kresbu spodní strany křídel modráska. Postup: navrhni postup provedení úkolu, vypracuj výstup, zaznamenej si myšlenky, nápady a otázky, které tě k problematice napadly (budeš sledovat modráska či jednotlivé rostliny?). Pomůcky: vypiš použité pomůcky. Výstup: odevzdáš pracovní list s náčrty (viz výše) a informacemi. Zdroje informací: vypiš zdroje informací, které jsi použil/a. Zhodnocení aktivity na základě uskutečněné realizace dne žáky aktivita zajala, dokonce je vysloveně bavila, nejprve měli problém se uklidnit tak, aby modrásky (objekty pozorování) neplašili a mohli pozorovat, všichni žáci určili živnou rostlinu správně, několik žáků vynikajícím způsobem zaznamenalo nákresem tvar i poznávací znaky na křídlech modráska. Vybrané výstupy: skupina žáků zpracovala zajímavý způsob života modráska do pohádky pro děti z mateřských škol, které do školy přicházejí, formou fotokomiksu,

26 26 část žáků konstatovala, že si poprvé všimli byliny krvavce totenu (je v lokalitě velmi hojný, ale zdálky je nenápadný) a krásy jeho květu pod lupou, aktivita vedla k zájmu skupiny žáků o modráskovité motýly, kteří se rozhodli zmapovat výskyt všech modráskovitých na lokalitě PP v sezóně 2012 ( http: //fotoatlaspr. zssychrov6.sweb.cz/modraskoviti.html), kresba modráska bahenního z pozorování (žákyně 7. ročníku). Obr.15, modrásek bahenní, samička kladoucí vajíčko do krvavce totenu Obr.16, kresba žákyně 7.A přímo z terénu, důležité je postavení oček (skvrn) na křídlech

27 Náměty pro skupinová pozorování k jednotlivým tématům výuky Pod pojmem skupinová pozorování jsou zde prezentovány krátkodobé terénní výukové aktivity, většinou v rámci jedné vyučovací hodiny nebo jen její části, kdy výklad učitele je ilustrován přímým (krátkým) pozorováním. V ZŠ Vsetín, Sychrov 97 jsou často doprovázeny fotografováním a následným zpracováním webové stránky k tématu vždy jedním pověřeným žákem či skupinou (např. NÁMĚT 1: POZNÁVÁNÍ ROSTLIN PŘÍMO NA STANOVIŠTI K učivu: botanika, ke konkrétní čeledi, 6. či 7. ročník dle učiva. Popis: po teoretickém výkladu v učebně jsou žáci vybaveni klíči a atlasy rostlin, poř. učebnicí (s obrazovou dokumentací) a vyrazí do terénu. Vyučující zadává úkol: najdi co nejvíc rostlin příslušné čeledi v okolí, urči (druh) a vysleduj případné nároky rostliny na stanoviště. Prohlédni si části těla rostliny a vyber několik určujících znaků každého jedince (např. typ stonku, tvar, je hladký, ochlupený, drsný, barvu květů, tvar, květ či květenství stavba atd.). Pomůcky: klíče k určování a atlasy rostlin, učebnice. NÁMĚT 2: BIODIVERZITA PŘÍRODY V OKOLÍ ŠKOLY K učivu: ekologie, vztahy organismů v prostředí, určeno 9. ročníku. Popis: celohodinová aktivita na závěr učiva, žáci vyrazí do terénu (cca 100 m nad školu), postaví se do řady na vyšlapanou stezku, každému je přidělen úsek o šíři 1 metr a délce cca 25 m dle časové dotace. Žák zmapuje všechny zaznamenané živé organismy na svém úseku, roztřídí a zařadí (následné třídění probíhá v rámci tzv. domácího úkolu). Přihlížejí také k pobytovým znakům savců či ptáků, které zřejmě v okamžiku průzkumu již nezastihnou. V následující hodině žáci srovnávají svá zjištění, moderátorem diskuse je učitel. Zajímavé je vyzvat žáky před zahájením aktivity, aby vyslovili názor, kolik živých organismů naleznou (většinou biodiverzitu prostředí hrubě podceňují).

28 28 Pomůcky: fotoaparát (učitel), podložku, papír a tužku. Jde o opakování, většinu organismů by měli být žáci schopni určit na základě předchozích zkušeností. NÁMĚT 3: SMYSLOVÉ ZÁŽITKY K učivu: lidské smysly a jejich fungování. Popis: žáci se přesunou z učebny na školní zahradu ke skupině stromů (borovice lesní, smrk, lípa). Dle jednoduchých pokynů učitele prověří své smysly: zrak: pozoruj očima vybraný strom, popíš jeho tvar, vzhled, strukturu borky, listů, květů, plodů, jaké emoce v tobě vyvolá pohled na strom ve srovnání s pohledem na betonovou plochu před školou, který pohled je příjemnější, atd., hmat: žáci ohmatají borku, pokusí se poslepu rozeznat od sebe borku dvou stromů různých druhů (pracují ve dvojici, jeden žák vede druhého se zavřenýma očima od stromu ke stromu), poté prohmatají list (jehlice), zhodnotí hladkost, drsnost, tvar, pocity při doteku, pokusí se je vyjádřit slovy, čich: žáci hodnotí vůni dřeva, listí, rozmačkaného listů, plodů, květů atd., sluch: žáci zavřou oči, utiší se a naslouchají zvukům přírody. Jaké zvuky rozeznávají (šumění listů ve větru, ptáci atd.), je hlas přírody stejný pod stromem i na volném prostranství, je narušen civilizačním hlukem ze sídliště či školy, rozliší jednotlivé zvuky (někteří žáci jsou citlivější ke zvukům, jiní ne, ale sluchový zážitek, pro mnohé překvapivý, budou mít všichni), chuť: zde doporučujeme absolutní dobrovolnost. Je možné ochutnat list stromu, promnout, rozžvýkat kousíček atd. Popř. využít rostlin v okolí, cíleně těch, které jsou považovány za léčivé a ochutnat jejich listy (jitrocel, kontryhel, smetánka). Pozor na jedovaté rostliny! Pomůcky: nejsou potřeba, možno využít šátek k zakrytí očí.

29 29 NÁMĚT 4: PO ČEM TO ŠLAPEME? K učivu: geologie, geologická stavba Západních Karpat, 9. ročník. Popis: žáci se po probrání učiva geologie, téma flyš, stavba Západních Karpat, přesunou za školu k jednom z malých přírodních sesuvů (gravitační pohyb horniny přesycené vodou), který odkrývá geologickou stavbu podloží. V lokalitě PP VrškyDíly jde o pravidelné střídání vrstev pískovce a jílů/jílovce (rozdílná zrnitost i barva vrstev). Zamyslí se nad problematikou sesuvů proč je jich v naší oblasti tolik, co jim napomáhá, jak jim můžeme zabránit. Pohlédne na ukázky sešlapávání a ničení vegetace ve svahu vedle školy, kde si lidé (i žáci) krátí cestu, dochází tu k odkrývání půdy, erozi, působení dešťové vody a následným mikrosesuvům. Případně odeberou vzorky půdy pro další práci ve škole. Pomůcky: krabičky a sáčky na vzorky půdy, lžíce (lopatka), příp. měřítko pro porovnání zrnitosti Náměty pro individuální úkoly žáků Individuální badatelské úkoly jsou součástí výuky Př ve škole. Každý žák si na začátku školního roku vybírá z nabídky jedno až dvě badatelská zadání (úkol) a v průběhu školního roku je zpracuje a předloží vyučujícímu. Nejzajímavější zpracování jsou prezentována ve třídě. V posledních letech žáci zveřejňují své výstupy (písemná a obrazová zpracování) na osobních webových stránkách, což se jeví jako přínos. Organizační pokyny pro individuální úkoly jsou vesměs stejné, proto jsou uvedeny zde, aby nemusely být opakovány u každého zadání znovu: navrhni postup plnění zadání (úkolu) a zpracuj plán, formuluj hlavní cíl své práce, získej informace vlastním pozorováním a ověřením v odborné literatuře (uveď všechny informační zdroje), zpracuj výstup v písemné formě na papír či elektronicky, doplň nákresy či fotografiemi dle vlastního uvážení, povinné položky: zařazení organismu (objektu hlavního zájmu) do biologického systému (taxonomické kategorie rod a druh), základní znaky organismu, výskyt a ekologie (hlavní informace o způsobu jeho života).

30 30 Náměty pro individuální pozorování jsou žákům cíleně zadávány obecně, aby mohli projevit svou tvořivost a sami zvolit přístup, formu i metody plnění úkolu. Výše uvedené tzv. povinné položky zajistí, že žák bude pracovat i s podstatnými informacemi. Obecné zadání mu nabízí prostor k experimentování a vlastnímu vyjádření, což ho nutí získat a následně ověřovat, třídit a zpracovávat větší množství informací, než kdyby pracoval se zadáním, které vyžaduje jednoslovnou odpověď na úzce formulovanou otázku. Protože se jedná o žáky, kteří se s tímto způsobem učení setkávají většinou poprvé (6. 9.ročníky základní školy), nabízí se jim vždy několik inspirativních otázek, učebních úloh ( viz. Otázky pro inspiraci), ze kterých mohou, ale nemusí vybírat, mohou se jimi pouze inspirovat a formulovat svá vlastní zadání (ve smyslu hypotézy). Otázky plní zároveň úlohu motivace. První pozorování v terénu probíhá většinou za účasti učitele, buď v rámci terénní vycházky třídy, či individuálně, po vyučování. Učitel je konzultantem po celou dobu práce. NÁMĚT 1: ORCHIDEJE V PP VRŠKYDÍLY Motivační úvod: prvotní podmět k vyhlášení PP VrškyDíly dal právě výskyt vzácných vstavačovitých rostlin (orchidejí) v této lokalitě, proto bychom o nich měli vědět a znát je. Nejvýznamnější je v PP výskyt vstavače kukačky (Orchis morio L.), který patří k silně ohroženým druhům a vyskytuje se roztroušeně v lokalitě Vršky. Je to nejvzácnější a nejhodnotnější vstavačovitá rostlina na tomto území. Dále tu například roste hlavinka horská (Traunsteinera globosa L.) silně ohrožený druh, vyskytuje se na Vrškách a několik kusů bylo evidováno v r na bývalé sjezdovce Ďáblovka. Další orchidejí PP je pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea L.), ohrožený druh, kvete v desítkách kusů na Vrškách, dále se vyskytuje roztroušeně na sjezdovce Ďáblovka a ojediněle byla zjištěna i na Dílech mezi terasami směrem k Zádilskému potoku. Vstavač mužský (Orchis mascula L.) je silně ohrožený druh, kterému se na Dílech daří, jeho počty v posledních deseti letech stoupají (2012 napočítáno žáky: 27 jedinců, 2013 napočítáno žáky 135 jedinců napříč celou lokalitou PP). Vyhovují mu nehnojené, jednou ročně kosené louky. Zaznamenány byly i nálezy dalších orchidejí, jako je vemeník dvoulistý ( Platanthera bifolia L.), okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia L.) a hlístník hnízdák (Neottia nidusavis L. ), který patří k nezeleným rostlinám, které nemohou získávat potřebné látky pomocí fotosyntézy, proto je i pro výuku Př didakticky cenný. Vstavačovité rostliny využívají tzv. mykorhizy (dle učebnice