Živočichové a rostliny v lese (výukový program pro 2. třídu ZŠ pracovní sešit)

Transkript

1 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Oddělení celoživotního vzdělávání Závěrečná práce Živočichové a rostliny v lese (výukový program pro 2. třídu ZŠ pracovní sešit) Vypracoval: Mgr. Michaela Valková Vedoucí práce: Ing. Štěpánka Chmelová, Ph.D. České Budějovice 2016

2 Prohlášení Prohlašuji, že svoji závěrečnou práci jsem vypracoval samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své závěrečné práce, a to v nezkrácené podobě elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů. V Českých Budějovicích dne: 10. prosince 2016 Mgr. Michaela Valková

3 Poděkování Děkuji vedení ZŠ Mnichovice a všem učitelům a žákům, kteří se zapojili do ověření 1. části pracovního sešitu Podzim v lese. Dále bych chtěla poděkovat Ing. Štěpánce Chmelové, Ph.D. za odborné vedení práce. V neposlední řadě také děkuji všem mým blízkým, kteří mi byli po celou dobu oporou.

4 Anotace Závěrečná práce je zaměřená především na návrh a zpracování výukového programu (pracovního sešitu) živočichů a rostlin v lese pro žáky 2. tříd základních škol. Pracovní sešit s názvem Rok v lese je zpracován do 4 hlavních témat, zaměřených na roční období se zdůrazněním na proměny v přírodě, které s nimi souvisejí. V teoretické části práce charakterizuji nejprve teorii pracovního sešitu, pojetí vzdělávání na 1. stupni základních škol, klíčové kompetence a charakteristiku vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět a s tím související tematický okruh - Rozmanitost přírody. Dále se v teoretické části práce zabývám základním přehledem živočichů a rostlin v lese. Praktická část práce zahrnuje návrh a realizaci pracovního sešitu Rok v lese a následné hodnocení první části pracovního sešitu Podzim v lese v praxi. Klíčová slova: pracovní sešit, 1. stupeň základního vzdělávání, žák, klíčové kompetence, živočichové, rostliny, les

5 Abstract Final work is focused on the design and processing tutorial (workbook) animals and plants in the forest for pupils of the second grade of elementary school. Workbook titled A Year in the woods is processed into 4 main topics aimed at highlighting the changes in nature, related to them. The theoretical part characterize the first theory workbook, the concept of education in the first grade of primary schools, key competencies and characteristics of the educational area Man and His World and related thematic area - Diversity of Nature. Furthermore, the theoretical part deals with basic overview of the animals and plants in the forest. Practical work includes the design and implementation workbook Year in the woods and follow-certified workbook Autumn in the forest in practice. Key words: workbook, the first grade of primary education, pupil, key competencies, animals, plants, forest

6 Obsah 1 Úvod Teoretická část Teorie pracovního sešitu Funkce pracovního sešitu Struktura pracovního sešitu Tvorba pracovního sešitu Zásady tvorby pracovního sešitu Evaluace pracovního sešitu Charakteristika základního vzdělávání Pojetí základního vzdělávání na 1. stupni ZŠ Cíle základního vzdělávání Klíčové kompetence dle RVP ZV Vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět Tematický okruh - Rozmanitost přírody Les a jeho význam pro lidskou společnost Živočichové v lese Praktická část Komentář autorky před ověřením 1. části pracovního sešitu Podzim v lese Předpoklady a očekávání Náplň pracovního sešitu Návrh pracovního sešitu Titulní strana pracovní sešitu Rok v lese Pracovní listy: Podzim v lese Pracovní listy: Zima v lese Pracovní listy: Jaro v lese... 42

7 3.2.5 Pracovní listy: Léto v lese Komentář autorky k hodnocení 1. části pracovního sešitu Podzim v lese Hodnocení ověření Hodnocení předpokladů a očekávání Závěr Seznam použitých zdrojů Seznam literatury Seznam obrázků Přílohy Ukázky žákovských prací originální pracovní listy Podzim v lese... 56

8 1 Úvod Téma své závěrečné práce jsem zvolila především ze dvou hlavních důvodů. Prvním důvodem byly mé zkušenosti s vytvářením výukových programů a edukačních materiálů pro děti předškolního a školního věku. Práce s dětmi, nyní s žáky, je mi velmi blízká a naplňuje mě. Návrh pracovního sešitu rostlin a živočichů v lese pro 2. třídu ZŠ je pro mě opět velkou výzvou. Jako třídní učitelka 2. třídy se zájmem o přírodu jsem chtěla pro své žáky vytvořit ucelený pracovní sešit, který by žáky a učitele provázel přírodou lesa po celý rok. Jelikož jsem se s takovým pracovním sešitem ještě nesetkala, byla pro mě tato příležitost motivací si tento další krok ve své praxi s žáky splnit. Závěrečnou práci s názvem Živočichové a rostliny v lese (výukový program pro 2. třídu ZŠ pracovní sešit) jsem si zvolila s těmito hlavními cíli: Vytvořit pracovní sešit s názvem Rok v lese, který bude žáky provázet lesem a jeho živočichy a rostlinami ve všech čtyřech ročních obdobích. Ověřit 1. část pracovního sešitu Podzim v lese v praxi. Předat k dispozici učitelům pracovní sešit Rok v lese v elektronické podobě. 7

9 2 Teoretická část Teoretická část práce se zabývá především teorií a tvorbou pracovního sešitu, pojetím vzdělávání na 1. stupni základních škol, klíčovými kompetencemi a charakteristikou vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět a s tím souvisejícím tematickým okruhem - Rozmanitost přírody. Dále se teoretické část práce zabývá základním přehledem živočichů a rostlin v lese, který je potřebný jako základ pro vytvoření praktické části práce, tj. pracovního sešitu pro 2. třídu ZŠ s názvem Rok v lese. 2.1 Teorie pracovního sešitu Pracovní sešit je především didaktickou pomůckou, připravený pro tematický celek či jednotlivé učební činnosti, vede žáky k aktivnějšímu a osobnějšímu přístupu k učivu. Pracovní sešit je vnímán jako cvičebnice. Pracovní sešit slouží žákům především k procvičení dané látky a pro samostatnou práci žáků (KŘÍSTKOVÁ, 2006). Využívání pracovního sešitu ve výuce má velmi důležitou roli v edukačním procesu. Pracovní sešit jako jeden z didaktických prostředků zefektivňuje výuku, napomáhá co nejsnazšímu dosažení výchovně vzdělávacích cílů. Ve vzdělávacím procesu na sebe vzájemně působí 4 komponenty, mezi které patří učivo, tedy obsah výuky, učitel, žák a didaktické prostředky (MAŇÁK, 2010). 2.2 Funkce pracovního sešitu Pracovní sešit by měl plnit především funkci koordinační, kontrolní, diferenciační a funkci rozvíjející učební strategie. Mezi další funkce pracovního sešitu můžeme zařadit funkci informační, systematizační, zpevňovací, kontrolní, motivační, aktivizační a funkci integrační (MAŇÁK, 2007) Kontrolní funkce pracovního sešitu Úlohy pracovního sešitu umožňují žákům zpětnou vazbu. Žák prostřednictvím vypracovaných úloh prokazuje, zda a do jaké míry splnil stanovený cíl (osvojil si učivo). Učitel pak podle kvality a kvantity vypracovaných úloh kontroluje a hodnotí 8

10 splnění stanovených cílů. Pracovní sešit díky své kontrolní funkci poskytuje podklady především pro hodnocení (ŠVEC, 2002) Struktura pracovního sešitu Pracovní sešit je členěn na jednotlivé části, které plní s využitím specifických vyjadřovacích prostředků různé funkce pracovního sešitu. Struktura pracovního sešitu by tedy měla vycházet z jeho funkcí a pro jeho začlenění mezi didaktické prostředky také z didaktických zásad. Pracovní sešit je tvořen textovou a také mimotextovou složkou, tedy obrázky či grafy (PRŮCHA, 1998). 2.2 Tvorba pracovního sešitu Zásady tvorby pracovního sešitu Při tvorbě pracovního sešitu vycházíme z cílů, kterých má být prostřednictvím pracovního sešitu dosaženo. Důležité je mít na paměti funkce, které by měl plnit. Zásady pro tvorbu pracovního sešitu respektují didaktické zásady. Mezi hlavní didaktické zásady patří: zásada názornosti, zásada uvědomělosti a aktivity, zásada soustavnosti (systematičnosti), zásada přiměřenosti, zásada trvalosti, zásada vědeckosti, zásada spojení teorie s praxí, zásada zpětné vazby, zásada komplexního rozvoje osobnosti žáka (ŠIMONÍK, 2005) Evaluace pracovního sešitu Závěrečnou fází tvorby pracovního sešitu je jeho zhodnocení. Velmi důležité je zaměřit se na pedagogický záměr a cíle, kterých chceme dosáhnout a zjistit, zda díky nabízeným úkolům žáci dospěli k zopakování či procvičení látky. Důležité je 9

11 uvědomit si, zda pro ně nebyly úkoly nepřiměřené a zda je dokázaly zaujmout. Vhodným nástrojem pro odstranění nedostatků je pilotní ověření pracovních sešitů či listů v praxi. Pracovní sešit by měl vždy odpovídat cílové skupině, jejich věku, schopnostem, způsobu percepce a předpokládaných dosavadních zkušeností (MRÁZOVÁ, 2013). 2.3 Charakteristika základního vzdělávání V souladu se školským zákonem je pro realizaci základního vzdělávání vydán Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání Pojetí základního vzdělávání na 1. stupni ZŠ Základní vzdělávání na 1. stupni ZŠ usnadňuje svým pojetím přechod žáků předškolního vzdělávání a rodinné péče do povinného a pravidelného vzdělávání. Je založeno především na respektování, poznávání a rozvíjení individuálních potřeb, možností a zájmů každého žáka. Vzdělávání svým charakterem a uplatněním odpovídajících metod motivuje žáky k dalšímu učení, vede je k učební aktivitě a k poznání (RVP ZV, 2016). Základní vzdělávání vyžaduje na 1. stupni podnětné a tvůrčí školní prostředí, které stimuluje nejschopnější žáky, povzbuzuje méně nadané, chrání i podporuje žáky nejslabší a zajišťuje, aby se každé dítě prostřednictvím výuky přizpůsobené individuálním potřebám optimálně vyvíjelo. Hodnocení výkonů a výsledků žáků musí být postaveno na plnění konkrétních a především splnitelných úkolů, na posuzování individuálních změn žáka. Žákům by měla být dána možnost zažívat úspěch, nebát se chyby, naopak se naučit s chybou pracovat (JEŘÁBEK A KOL., 2007) Cíle základního vzdělávání Základní vzdělávání má žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké životu a na praktické jednání. V základním vzdělávání se proto usiluje o naplňování těchto cílů: 10

12 umožnit žákům osvojit si strategie učení a motivovat je pro celoživotní učení podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů vést žáky k všestranné, účinné a otevřené komunikaci rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako svébytné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a naplňovali své povinnosti vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací; rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí i k přírodě učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví a být za ně odpovědný vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učit je žít společně s ostatními lidmi pomáhat žákům poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými možnostmi (JEŘÁBEK A KOL., 2007). 2.4 Klíčové kompetence dle RVP ZV Klíčové kompetence představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti. Jejich výběr a pojetí vychází z hodnot obecně přijímaných ve společnosti a z obecně sdílených představ o tom, které kompetence jedince přispívají k jeho vzdělávání, spokojenému a úspěšnému životu a k posilování funkcí občanské společnosti. Smyslem a cílem vzdělávání je vybavit všechny žáky souborem klíčových kompetencí na úrovni, která je pro ně dosažitelná, a připravit je tak na další vzdělávání a uplatnění ve společnosti. Osvojování klíčových kompetencí je dlouhodobý a složitý proces, který má svůj počátek v předškolním vzdělávání (RVP ZV, 2016). Kompetence pracovní Žák umí bezpečně používat materiály a nástroje, dodržuje vymezená pravidla, plní povinnosti, umí se adaptovat na změněné nebo nové pracovní podmínky, dále využívá 11

13 znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost. Kompetence k učení Žák je veden k tvořivé, samostatné práci. Umí vyhledávat informace a dále je využívat, samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti. Dále žák poznává smysl a cíl učení, umí posoudit vlastní pokrok, naplánuje si, jakým způsobem by mohl své učení zdokonalit, kriticky zhodnotí výsledky svého učení a diskutuje o nich. Kompetence k řešení problémů Žák je zapojován do skupinové práce, vyhledává, třídí a zpracovává informace. Myslí kriticky, činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit, uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí a výsledky svých činů zhodnotí. Nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému. Kompetence komunikativní Žák formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu. Vyjadřují vlastní názory, zapojují se do diskuzí, obohacují slovní zásobu, dokážou se lépe prosadit a obhájit svoje názory. Kompetence sociální a personální Žáci si navzájem pomáhají, spolupracují spolu, navzájem se respektují a společně utváří atmosféru v týmu. Žák si vytváří pozitivní představu o sobě samém, která podporuje jeho sebedůvěru a samostatný rozvoj; ovládá a řídí svoje jednání a chování tak, aby dosáhl pocitu sebeúcty. Kompetence občanské Žák respektuje přesvědčení druhých lidí, váží si jejich vnitřních hodnot, je schopen vcítit se do situací ostatních lidí. Dokáže adekvátně reagovat v různých situacích, zná svoje práva a povinnosti. Chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, respektuje požadavky na kvalitní životní prostředí, rozhoduje se v zájmu podpory a ochrany zdraví (RVP ZV, 2016). 12

14 2.5 Vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah základního vzdělávání je v RVP ZV orientačně rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí. Jednotlivé vzdělávací oblasti jsou tvořeny jedním vzdělávacím oborem nebo více obsahově blízkými vzdělávacími obory: - Jazyk a jazyková komunikace (Český jazyk a literatura, Cizí jazyk) - Matematika a její aplikace (Matematika a její aplikace) - Informační a komunikační technologie (Informační a komunikační technologie) - Člověk a jeho svět (Člověk a jeho svět) - Člověk a společnost (Dějepis, Výchova k občanství) - Člověk a příroda (Fyzika, Chemie, Přírodopis, Zeměpis) - Umění a kultura (Hudební výchova, Výtvarná výchova) - Člověk a zdraví (Výchova ke zdraví, Tělesná výchova) - Člověk a svět práce (Člověk a svět práce), (JEŘÁBEK A KOL., 2007). Jednotlivé vzdělávací oblasti jsou v úvodu vymezeny Charakteristikou vzděláva oblasti, která vyjadřuje postavení a význam vzdělávací oblasti v základním vzdělávání charakterizuje vzdělávací obsah jednotlivých vzdělávacích oborů dané vzdělávací oblas Dále je v této části naznačena návaznost mezi vzdělávacím obsahem 1. stupně a 2. stupn základního vzdělávání. Vzdělávací obsah vzdělávacích oborů (včetně doplňující vzdělávacích oborů3) je tvořen očekávanými výstupy a učivem. V rámci 1. stupně vzdělávací obsah dále členěn na 1. období (1. až 3. ročník) a 2. období (4. až 5. ročník Toto rozdělení má školám usnadnit distribuci vzdělávacího obsahu do jednotlivý ročníků (RVP ZV, 2016, s. 14) Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět je jedinou vzdělávací oblastí RVP ZV, která je koncipována pouze pro 1. stupeň základního vzdělávání. Tato oblast vymezuje vzdělávací obsah týkající se rodiny, člověka a společnosti, vlasti, přírody, kultury, techniky, zdraví, bezpečí a dalších témat. Uplatňuje pohled do historie i současnosti a směřuje k dovednostem pro praktický život. Svým široce pojatým syntetickým 13

15 (integrovaným) obsahem spoluutváří povinné základní vzdělávání na 1. stupni ZŠ (RVP ZV, 2016). Podmínkou úspěšného vzdělávání v této oblasti je vlastní prožitek žáků vycházející z konkrétních či modelových situací při osvojování potřebných dovedností, způsobů jednání a rozhodování. K tomu významně přispívá i osobní příklad učitelů. Propojení této vzdělávací oblasti s praktickou zkušeností žáků se stává velkou pomocí i ve zvládání nových životních situací i nové role školáka, pomáhá jim při nalézání jejich postavení mezi vrstevníky a při upevňování pracovních i režimových návyků. Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět je členěn do pěti tematických okruhů: Místo, kde žijeme Různé činnosti by měly přirozeným způsobem probudit v žácích kladný vztah k místu jejich bydliště a postupně rozvíjet jejich národní cítění a vztah k naší zemi. Důraz je kladen především na praktické poznávání místních a regionálních a tím souvisejících zkušeností žáků. Lidé kolem nás Žáci si osvojují a upevňují základy vhodného chování a jednání mezi lidmi, seznamují se se základními právy a povinnostmi, ale i s problémy, které provázejí soužití lidí, celou společnost nebo i svět (globální problémy). Uvědomují si význam a podstatu tolerance, pomoci a solidarity, úcty k člověku i jeho práci, snášenlivosti a rovného postavení mužů a žen. Celý tematický okruh tak směřuje k poznatkům a dovednostem budoucího občana demokratického státu. Lidé a čas Žáci se učí orientovat v čase a různých dějích, poznávají, jak a proč se čas měří, jak se život a věci vyvíjejí a jakým změnám v čase podléhají. Od nejznámější událostí v rodině, obci a regionu se postupně dochází k nejdůležitějším poznatkům z historie naší země. Podstatou tohoto okruhu je vzbudit u žáků zájem o minulost, o kulturní bohatství regionu i celé země. Žáci by měli mít dostatek příležitostí k tomu, aby mohli samostatně vyhledávat, získávat a zkoumat informace z dostupných zdrojů, aby mohli společně navštěvovat památky, sbírky muzeí, knihovny atd. 14

16 Rozmanitost přírody Žáci poznávají Zemi jako planetu sluneční soustavy, poznávají její rozmanitost a proměnlivost. Na vycházkách žáci prakticky poznávají krajinu, její proměny, učí se využívat a hodnotit svá pozorování. Učí se, jak může člověk přírodě uškodit a jak jí naopak pomoci. Člověk a jeho zdraví Žáci se učí poznávat, co prospívá a škodí jejich zdraví. Získávají základní poučení o zdravotní prevenci, první pomoci a o bezpečném chování. Seznamují se prostřednictvím modelů s lidským tělem, učí se řešit modelové situace, které upevní jejich konkrétní dovednosti a rozhodovací návyky, a na jejich základě docházet k poznání, že zdraví je nejcennější hodnota v životě člověka (RVP ZV, 2016) Tematický okruh - Rozmanitost přírody V tematickém okruhu Rozmanitost přírody žáci poznávají Zemi jako planetu sluneční soustavy, kde vznikl a rozvíjí se život. Poznávají velkou rozmanitost i proměnlivost živé i neživé přírody naší vlasti. Jsou vedeni k tomu, aby si uvědomili, že Země a život na ní tvoří jeden nedílný celek, ve kterém jsou všechny hlavní děje ve vzájemném souladu a rovnováze, kterou může člověk snadno narušit a velmi obtížně obnovovat. Na základě praktického poznávání okolní krajiny a dalších informací se žáci učí hledat důkazy o proměnách přírody, učí se využívat a hodnotit svá pozorování a záznamy, sledovat vliv lidské činnosti na přírodu, hledat možnosti, jak ve svém věku přispět k ochraně přírody, zlepšení životního prostředí a k trvale udržitelnému rozvoji (RVP ZV, 2016). Očekávané výstupy 1. období dle RVP ZV žák ČJS pozoruje, popíše a porovná viditelné proměny v přírodě v jednotlivých ročních obdobích ČJS roztřídí některé přírodniny podle nápadných určujících znaků, uvede příklady výskytu organismů ve známé lokalitě 15

17 ČJS provádí jednoduché pokusy u skupiny známých látek, určuje jejich společné a rozdílné vlastnosti a změří základní veličiny pomocí jednoduchých nástrojů a přístrojů (RVP ZV, 2016). Minimální doporučená úroveň pro úpravy očekávaných výstupů v rámci podpůrných opatření žák ČJS p pozoruje a na základě toho popíše některé viditelné proměny v přírodě v jednotlivých ročních obdobích ČJS p pozná nejběžnější druhy domácích a volně žijících zvířat ČJS p pojmenuje základní druhy ovoce a zeleniny a pozná rozdíly mezi dřevinami a bylinami ČJS p provede jednoduchý pokus podle návodu (RVP ZV, 2016). Učivo 1. látky a jejich vlastnosti třídění látek, změny látek a skupenství, vlastnosti, porovnávání látek a měření veličin s praktickým užíváním základních jednotek 2. voda a vzduch výskyt, vlastnosti a formy vody, oběh vody v přírodě, vlastnosti, složení, proudění vzduchu, význam pro život 3. nerosty a horniny, půda některé hospodářsky významné horniny a nerosty, zvětrávání, vznik půdy a její význam 4. vesmír a Země sluneční soustava, den a noc, roční období 5. rostliny, houby, živočichové znaky života, výživa, stavba těla u některých nejznámějších druhů, význam v přírodě a pro člověka 6. životní podmínky význam ovzduší, vodstva, půd, rostlinstva a živočišstva na Zemi; podnebí a počasí 7. rovnováha v přírodě význam, vzájemné vztahy mezi organismy, základní společenstva 16

18 8. ohleduplné chování k přírodě a ochrana přírody odpovědnost lidí, ochrana a tvorba životního prostředí, ochrana rostlin a živočichů, likvidace odpadů, živelní pohromy a ekologické katastrofy 9. rizika v přírodě rizika spojená s ročními obdobími a sezonními činnostmi; mimořádné události způsobené přírodními vlivy (RVP ZV, 2016). 2.6 Les a jeho význam pro lidskou společnost Les řadíme do přirozeného živého společenství, ekosystému, který je domovem a útočištěm velkého množství rostlina živočichů. Základním stavebním prvkem každého lesa jsou stromy, které v České republice zastupují přibližně 34% celkové plochy, z toho asi 70% tvoří lesy jehličnaté a zbývajících 30% lesy listnaté. Les má pro život člověka důležitý význam. a) Klimatický význam stromy spotřebovávají ze vzduchu oxid uhličitý a vracejí zpět kyslík, ozdravují životní prostředí. b) Vodohospodářský význam les je zásobárnou spodní vody, kořeny stromu zachycují povrchovou dešťovou vodu a tím zajišťují její vsakování do spodních zásobáren. c) Ochranný význam stromy za pomocí kořenového systému zpevňují půdu a tím brání sesuvům půdy. d) Rekreační význam lesa les nabízí člověku možnosti procházek, houbaření, zákoutí pro relaxaci a sport. e) Estetický význam krása přírody lesa a jeho přirozeného prostředí nám nabízí i estetický zážitek ( lesa.html). 17

19 2.6.1 Živočichové v lese Říše živočichů je důležitou složkou životního prostředí, žáci se učí uvědomovat si, že živočichové jsou živé organizmy, podobně jako rostliny a člověk. V zoologické části prvouky často využíváme zprostředkovaného poznávání živočichů prostřednictví besed např. s lesníky, myslivci, kde se žáci mohou dozvědět více informací o jejich způsobu života. V zoologické části prvouky také využíváme základní vyučovací metody, mezi které patří např. rozhovor, popis, pozorování v koutku přírody, didaktická hra, práce s učebními texty. Mezi základní vyučovací formy v zoologické části prvouky řadíme: vycházku besedu exkurzi sběr zoologického materiálu (PODROUŽEK, 2003). 1. Nejznámější savci našich lesů Společné znaky savců: savci rodí živá mláďata, která po narození sají mateřské mléko dýchají plícemi mají tělo pokryté srstí mají čtyři končetiny jsou teplokrevní (udržují si teplo), (RYBOVÁ A KOL., 2015). a) Šelmy Kuna lesní Přes den kuna odpočívá na stromech, v opuštěných hnízdech ptáků nebo v dutých stromech. Lidským obydlím se vyhýbá. Loví hlavně v noci, výborně šplhá po stromech a dokáže skočit do značné dálky. Kuna loví drobné hlodavce, ptáky, ježky, veverky, zaútočí i na mladé zajíce a větší ptáky. V létě kuna s oblibou požírá různé ovoce a také hmyz. 18

20 Liška obecná Liška patří k nejrozšířenějším psovitým šelmám, je nezaměnitelná svým rezavým kožichem a dlouhým silným ocasem. Bývá aktivní hlavně za soumraku a v noci, přes den odpočívá většinou v některé ze svých nor. Liška se živí především drobnými hlodavci, měkkýši, hmyzem a požírá také různé lesní plody. Jezevec lesní Jezevec se nejčastěji vyskytuje v listnatých lesích, kde buduje hluboké nory, často rozvětvené do rozsáhlejších komplexů nazývaných hrady. V norách žijí často celé rodiny s mláďaty. Živí se hmyzem, slimáky, drobnými obratlovci, mláďaty ptáků, plody a kořínky (HECKER,2006). b) Sudokopytníci Jelen evropský Jelen je největším obyvatelem našich lesů. Samice je laň a mláděti se říká kolouch. Živí se především pupeny stromů, trávou, lesními plody a žaludy. Prase divoké Prase divoké žije převážně v rodinných skupinách. Samci říkáme kanec, samice se nazývá prasnice. Jejich mláďata jsou selata. Živí se např. kořínky, červy, kaštany, žaludy a slimáky. Srnec obecný Srnec patří mezi nejčastější lesní zvěř, žijí v menších lesích. Samici je srna, mládě se nazývá srnče (ŠTIKOVÁ, 2011). c) Hlodavci Veverka obecná Veverka se živí např. semeny šišek, oříšky a pupeny. Má velmi huňatý ocas, kterým udržuje rovnováhu při skákání z jedné větve na druhou (ŠTIKOVÁ, 2011). 19

21 2. Nejznámější ptáci lesa Hlavní znaky ptáků: mláďata se líhnou z vajec mají zobák, křídla a 2 nohy tělo mají pokryté peřím mají některé kosti duté jsou teplokrevní (RYBOVÁ A KOL., 2015). a) Sovy Výr velký Výr velký patří mezi naše největší sovy, vyskytuje se na zalesněných skalnatých svazích a v lesích blízko polí. V noci loví, kořistí jsou převážně ježci, potkani a ptáci. Při lovu se orientuje především sluchem. Patří mezi ohrožené, chráněné druhy ptáků. Kalous ušatý Vyznačuje se svými dlouhými pernatými oušky. Vyskytuje se v lesích všech typů, v blízkosti otevřené krajiny. Přes den sedává vysoko na stromech, loví až za tmy. Živí se převážně hraboši polními, které polyká vcelku. Puštík obecný Puštík patří mezi naše nejběžnější sovy. Vyskytuje se téměř ve všech lesích. Aktivní je především v noci, přes den se ukrývá v korunách stromů. Hnízdí v dutinách stromů, ve větších budkách nebo starých vraních hnízdech (HECKER, 2006). b) Šplhavci Datel černý Datel se vyznačuje svou červenou čepičkou, vyskytuje se v lesích se starými stromy. Vyskytuje se v lesích různých typů. Živí se převážně larvami hmyzu a mravenci ve smíšených porostech s trouchnivějícími a odumírajícími stromy. 20

22 Strakapoud velký Strakapoud obývá různé lesy, větší parky a zahrady. Živí se zpravidla hmyzem, v zimě se živí semeny borovic a smrků, pravidelně navštěvuje krmítka (HECKER, 2006). c) Dravci Káně lesní Káně je náš nejhojnější dravec, vyskytuje se ve všech typech krajiny, hnízda buduje nejčastěji na stromech v lesních porostech v blízkosti polí či luk. Často pomalu krouží vysoko ve vzduchu nebo se třepotá na místě a náhle prudkým střemhlavým letem útočí na kořist. Potravu tvoří hlavně hlodavci, především hraboš polní (HUDEC A KOL., 2007). d) Pěvci Sýkora koňadra Sýkora koňadra patří mezi nejhojnější ptáky, kteří žijí v lesích všech typů. Létá velmi rychle, jednotlivě i v hejnech, loví různý hmyz, živí se také semeny a plody (HUDEC A KOL., 2007). 3. Plazi a obojživelníci Ještěrka živorodá Ještěrka se vyskytuje především v lesnatých vyšších polohách, kde ji můžeme v ranních hodinách pozorovat při vyhřívání na kamenech nebo pařezech. Podle místních klimatických podmínek mají zimní spánek mezi říjnem až březnem. Na rozdíl od většiny ostatních plazů nekladou ještěrky živorodé vejce, ale rodí živá mláďata. Živí se hmyzem, červy a pavouky. Slepýš křehký Slepýš může dosahovat délky až 45 cm, není to had, ale ještěrka bez končetin, jsou aktivní převážně v noci. Za soumraku vylézají ze svých úkrytů pod pařezy či kameny. Podobně jako ostatní ještěrky mají slepýši schopnost při ohrožení odvrhnout ocas a 21

23 tím se zachránit. Ocas zčásti opět doroste. Živí se převážně slimáky, červy a pavouky. Mlok skvrnitý Mlok se vyskytuje ve vlhkých lesích u potoků. Přes den se mlok ukrývá pod kořeny stromů nebo ve skalních štěrbinách a v noci loví hmyz, měkkýše a červy. Samice neklade vejce, ale mláďata se vyvíjejí v jejím těle. Larvy poté rodí do studených vod bohatých na kyslík. Po dotyku s mlokem je nutné umytí rukou, kůže obsahuje jed (HECKER, 2006) Rostliny v lese V prvouce si žáci osvojují základní poznatky a pojmy týkajících se rostlin, které patří mezi důležitou složku životního prostředí. S rostlinami se v lese potkáváme na každém kroku, a proto je seznamování s rostlinami zásadně spojeno s užíváním názorného materiálu (např. samotných rostlin, herbářů aj.), praktických vyučovacích metod, především pozorování. Vycházky do přírody se tak stávají důležitou formou didaktického procesu, jelikož žáci poznávají rostliny v přirozeném prostředí (PODROUŽEK, 2003). 1. Lesní byliny V lese se také setkáváme s lesními bylinami, mezi které patří převážně mech sivý, kapraď samec, prvosenka vyšší. Zvláštní pozornost bychom měli také věnovat jedovatým bylinám lesa, mezi které řadíme rulík zlomocný a vraní oko (ŠTIKOVÁ, 2011). 2. Kapraďorosty Kapraď samec Kapraď se vyskytuje téměř ve všech lesích, je to sytě zelená kapradina s nálevkovitě uspořádanými, dlouhými listy. 22

24 Přeslička lesní Přeslička se vyskytuje ve vlhkých listnatých, smíšených i jehličnatých lesích. Je jemně větvená, stonky jsou článkované a lze je lehce roztrhat v uzlinách (HECKER, 2006). 3. Listnaté stromy Bříza bělokorá Bříza dobře snáší znečištěné ovzduší a nemá velké nároky na živiny. Je ideální dřevinou pro zalesňování různých zdevastovaných území. Její dřevo se používá při výrobě nábytku či jako topivo. Plod břízy je okřídlená nažka, která je součástí jehnědy. Jehnědy se objevů ještě před listy. Buk lesní Buk patří mezi náš nejvýznamnější listnatý strom. Má světlešedý kmen s hladkou kůrou a vejčité listy. Plody buku se nazývají bukvice, kterými se živí divoká prasata. Bukvice dozrávají v září až říjnu. Dub letní Dub je statný, opadavý listnatý strom, který roste stovky let. Má tvrdé dřevo. Plody dubu se nazývají žaludy, kterými se živí veverky a divoká prasata (HECKER, 2006). Javor mléč Javor mléč je hojný v listnatých lesích po celém území České republiky. Plody javoru jsou dvounažky. Na podzim listy mění barvu na žlutou. Javor je velmi statný, opadavý strom, může dosahovat výšky metrů. Stáří stromu dosahuje maximálně 300 až 400 let (HUDEC A KOL., 2007). 4. Jehličnaté stromy Smrk ztepilý Smrk je stálezelený, statný jehličnatý strom s rovným kmenem. Plodem smrku jsou šišky, jehlice smrku jsou krátké. Zralé šišky smrku jsou hnědé, převislé, až 15 cm dlouhé. Jeho dřevo je měkké, používá se na výrobu papíru. 23

25 Jedle bělokorá Jedle je vysoký, statný jehličnatý strom s rovným kmenem. Její dřevo má bílošedou barvu. Má válcovité vzpřímené šišky, až 15 cm dlouhé, nejdříve zelené, později uzrálé hnědé, rozpadavé šupiny se uvolňují již na stromě. Jedle má ploché jehlice. Modřín opadavý Modřín opadavý je jediný domácí strom, kterému na podzim opadává jehličí. Plodem modřínu je vejčitá, hnědá, vzpřímená šiška, jehlice krátké a měkké. Dřevo modřínu je pevné a pružné, hodí se pro výrobu nábytku a také jako stavební dřevo (RYBOVÁ A KOL., 2015). 5. Houby Na podzim rostou v lese houby, některé najdeme v jehličí, jiné v listí, pod kapradinami nebo na mechu. Houby dělíme na jedlé a jedovaté. Mezi nejznámější jedlé houby řadíme např. hřib smrkový (lidově pravák), suchohřib (lidově babka), bedlu vysokou či křemenáč borový. Mezi nejznámější jedovaté houby řadíme např. muchomůrku červenou, muchomůrku zelenou či hřib satan. Jedovaté houby jako např. mochomůrky vyrůstají z měkkého váčku, který nazýváme pochva. Kolem nohy mají prsten (ŠTIKOVÁ, 2011). 6. Lesní plody Od léta až do podzimu zrají v lese lesní plody. V létě dozrávají lesní jahody, maliny a borůvky. Koncem léta až do podzimu dozrávají ostružiny a brusinky. Plody rulíku nebo vraního oka jsou jedovaté, proto sbíráme pouze plody, které známe (ŠTIKOVÁ, 2011). 24

26 3 Praktická část 3.1 Komentář autorky před ověřením 1. části pracovního sešitu Podzim v lese Předpoklady a očekávání Podle mých zkušeností a znalostí jsem se snažila vytvořit pro pedagogy a žáky 2. tříd základních škol pracovní sešit, který by sloužil k opakování a procvičování probraného učiva v určitých ročních obdobích v lese. Pracovní sešit disponuje následujícími vlastnostmi: zaměřenost na čtyři roční období týkající se lesa vhodný pro samostatnou práci žáků vhodný pro zopakování a procvičení probraného učiva obsahující nápovědu u složitějších úkolů formát A4, černobílý vhodný ke kopírování, dostatečně velké písmo obsahující různé typy úloh (doplňování, spojování, popis, přiřazování, kreslení, vypisování, vyškrtávání aj.) rozvíjí fantazii a přemýšlivost žáků (většina úkolů souvisí s kreslením přírodnin aj.) trénující čtení s porozuměním rozvijící jemnou motoriku (kreslení, stříhání pexesa) obsahující dostatek prostoru pro psaní, kreslení Mezi mé nejdůležitější očekávání bych zařadila především: obtížnost a srozumitelnost zadaných úkolů v 1. části pracovního sešitu podzim v lese jak se budou žáci 2. tříd v této části pracovního sešitu sebehodnotit a zda této možnosti využijí. 25

27 3.1.3 Náplň pracovního sešitu Pracovní sešit s názvem Rok v lese má celkem 20 stran a je zpracován do 4 hlavních témat, zaměřených na roční období se zdůrazněním na proměny v přírodě, které s nimi souvisejí. Všechny části pracovního sešitu slouží k procvičení a zopakování probraného učiva z prvouky, ročních období podzim, zima, jaro, léto v lese. Po každém závěrečném opakování, které se nachází na konci jednotlivých částí pracovního sešitu je pro žáka určeno místo k sebehodnocení, kde má žák za úkol nakreslit obrázek, který si vybere z předlohy, dle jeho uvážení, jak se mu v opakování dařilo. V následujících částech pracovního sešitu charakterizuji stručný obsah jednotlivých témat. První část - Podzim v lese podzimní měsíce, charakteristika podzimu podzimní změny v přírodě popis a charakteristika listnatých a jehličnatých stromů charakteristické znaky a popis savců, ptáků stěhovaví ptáci závěrečné opakování sebehodnocení Druhá část - Zima v lese zimní měsíce charakteristika zimy stálí ptáci stopy savců zimní spánek zvířat jak pomáhají lidé zvířatům v období zimy závěrečné opakování sebehodnocení 26

28 Třetí část - Jaro v lese jarní měsíce, charakteristika jara jarní byliny jarní květiny a popis jejich částí názvy samic, samců a mláďat závěrečné opakování sebehodnocení Čtvrtá část - Léto v lese letní měsíce, charakteristika léta lesní plody jedlé a jedovaté houby, zásady při jejich sběru zásady chování v přírodě závěrečné opakování pexeso sebehodnocení 27

29 3.2 Návrh pracovního sešitu Titulní strana pracovní sešitu Rok v lese PRACOVNÍ SEŠIT K PRVOUCE PRO 2. TŘÍDU ZŠ Obrázek 1 ROK V LESE Obrázek 2 ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ V LESE 28

30 3.2.2 Pracovní listy: Podzim v lese 1. Nauč se básničku o podzimu a za odměnu si k ní nakresli podzimní strom. Podzim Listí žloutne, z větve padá, list za listem vrstvu skládá. Brouček, slepýš, také ježek, budou v teple pod ní ležet. 2. Doplň věty. Mezi podzimní měsíce řadíme.. Podzim začíná.. Noci se a dny se pomalu. 3. Spoj části vět správně. Ptáci na podzim Veverky si dělají Zvířatům v lese Ptáci mají tělo Mláďata savců houstne srst. odlétají do teplých krajin. zásoby na zimu. pijí mateřské mléko. pokryto peřím. 29

31 4. Nakresli listnatý strom a popiš jeho části uvedené v nápovědě. Nápověda: koruna, větve, kmen, kůra, kořeny. 5. Napiš, které listnaté stromy můžeme pozorovat na procházce v lese. 6. Zkus namalovat pařez a popiš jeho části. Nezapomeň také namalovat pařezu letokruhy, které značí stáří stromu. Jak starý bude tvůj strom? 30

32 7. Pod každý list napiš název stromu, ze kterého pochází. Do bubliny vedle listu namaluj plod tohoto stromu. Obrázek 3 Obrázek 4 Obrázek 5 31

33 8. Podtrhni zeleně názvy jehličnatých stromů. dub, modřín, buk, javor, jírovec, smrk, lípa, jedle, borovice, bříza. 9. Kterému stromu patří šiška a větvička? Napiš název jehličnatého stromu do bubliny vedle obrázku. Obrázek 6 Obrázek 7 Obrázek 8 32

34 10. Který jehličnatý strom jako jediný na zimu opadává? Napiš jeho název do bubliny a zkus namalovat jeho šišku. 11. Vybarvi žlutě názvy ptáků, kteří od nás odlétají do teplých krajin. sýkora skřivan bažant strakapoud káně špaček čáp vrabec koroptev kukačka 12. Za pomocí šipek pojmenuj jednotlivé části těla lesních zvířat na obrázku. Napiš pod obrázek název zvířete a obrázky vybarvi. Nápověda: trup, hlava, přední končetiny, zadní končetiny, ocas, nohy, křídlo, zobák. Obrázek 9 33

35 Obrázek Vybarvi nadpisy lesní savci a ptáci lesa tvými oblíbenými barvami. Stejnou barvou vybarvi názvy lesních zvířat, které patří k nadpisu. LESNÍ SAVCI PTÁCI LESA kočka srna veverka sova liška komár jelen koroptev laň kuna lesní čáp datel králík strakapoud kukačka ještěrka 14. Podtrhni zeleně název zvířete, které má srst. Modře podtrhni zvířata, která mají peří. datel, srnec, jelen, strakapoud, veverka, káně, liška, kuna, sova, jezevec, ještěrka, kos 34

36 15. Nakresli smíšený les. 35

37 Závěrečné opakování Podzim v lese Zakroužkuj žlutě správnou odpověď. 1. Savci mají tělo pokryto srstí. ANO x NE 2. Opadavý jehličnan je smrk. ANO x NE 3. Ptáci mají tělo pokryto peřím. ANO x NE 4. Plody jírovce jsou žaludy. ANO x NE 5. Druhý měsíc podzimu je listopad. ANO x NE 6. Savci rodí živá mláďata. ANO x NE 7. Les, kde rostou smrky a jedle, se nazývá les smíšený. ANO x NE 8. Plody buku jsou bukvice. ANO x NE Sebehodnocení: Vybarvi obrázek, podle toho, jak se ti opakování dle tvého uvážení povedlo. Po dalších závěrečných opakováních již nakresli obrázek sám, podle tvého výběru z ukázky. Povedlo se mi to. Nevím, jak to dopadne. Nedařilo se mi. 36

38 3.2.3 Pracovní listy: Zima v lese 1. Nauč se pro radost básničku o zimě a za odměnu si dle vlastní fantazie nakresli strom v zimě. Zima (Jiří Žáček) Jak peřina za peřinou, po obloze mraky plynou. Pár těch peřin puklo mrazem, peří se z nich sype na zem. Honem, děti, máme práci, ať tu stojí sněhuláci! 2. Doplň věty. Zimní měsíce jsou... Obvykle začíná zima.., kdy je den nejkratší a noc nejdelší v roce. Tento den nazýváme dnem.. Po tomto dni se dny prodlužují a noci se... V měsíci prosinci slavíme svátky zvané. 3. Ptáci, kteří u nás na zimu zůstali, jsou ptáci stálí. Podtrhni červeně ptáky, kteří u nás za zimu zůstávají. kos, sýkorka, vrabec, čáp, kukačka, stehlík, vrána, datel, strakapoud 4. Příroda se pomalu ukládá k zimnímu spánku. Pod nánosy sněhu odpočívá. Jak můžeme pomoci ptáčkům, kteří u nás přes zimu zůstávají? 37

39 K odpovědi nakresli obrázek, jak pomáháš ptáčkům ty. 5. Zvířata zanechala ve sněhu stopy, napiš do okénka, komu stopa patří. (Nápověda: liška, ježek, srna, vrabec, divoké prase, zajíc.) Obrázek 11 Obrázek 12 38

40 Obrázek 13 Obrázek 14 Obrázek 15 39

41 Obrázek Zvířata v lese mají v zimě těžké období. Za velkých mrazů jsou odkázána na pomoc člověka. Myslivci nosí zvířatům do krmelce zásoby na zimu. Víš, jak krmelec vypadá? Nakresli ho. 7. Napiš, co za potravu, nosí myslivci v zimě zvířatům do krmelce. Vyber z nápovědi správné odpovědi a vypiš je. (Nápověda: žaludy, čokoláda, zrní, rohlíky, sůl, kaštany, seno.) 40

42 Závěrečné opakování zima v lese Zakroužkuj zeleně správnou odpověď. 1. Mezi zimní měsíce řadíme listopad, prosinec, leden. ANO x NE 2. Den, kdy je nejdelší noc a nejkratší den v roce nazýváme: den zimního slunovratu. ANO x NE 3. Mezi stále ptáky řadíme např. čápa, kukačku. ANO x NE 4. Myslivci v zimě zvířatům v lese nepomáhají. ANO x NE 5. První zimní měsíc je prosinec. ANO x NE 6. Vánoce jsou svátky, které slavíme v měsíci lednu. ANO x NE 7. Myslivci nosí v zimě zvěři kaštany, seno, žaludy. ANO x NE Sebehodnocení: 41

43 3.2.4 Pracovní listy: Jaro v lese 1. Nauč se básničku o jaru. Za odměnu nakresli do okénka sluníčko. Jaro (František Hrubín) Táta včera na venku našel první sněženku, vedle petrklíč, zima už je pryč. 2. Doplň věty. Jaro začíná. Je to den, den i noc jsou stejně. Jarní měsíce jsou. V měsíci dubnu slavíme svátky zvané. 3. Nakresli sněženku a popiš její části. (Nápověda: květ, stonek, list, kořen.) 42

44 4. Jaké znáš jarní květiny? Vypiš je na řádky. 5. Doplň názvy lesních bylin. Podtrhni červeně byliny, které jsou jedovaté. P_VO_E_KA J_R_Í SA_AN_A KON_A_INKA VRA_Í OK_ RUL_K ZLO_O_N_ 6. Doplň do tabulky členy zvířecí rodiny žijící v lese. SAMICE SAMEC MLÁDĚ srna srnec kolouch bachyně lišák 7. Nakresli, jak vypadá listnatý strom na jaře a popiš jeho části. 43

45 8. Na jaře se vrací z teplých krajin někteří stěhovaví ptáci. Doplň názvy stěhovavých ptáků. J_Ř_Č_A S_Ř_V_N Š_A_E_ K_K_Č_A Č_P Závěrečné opakování jaro v lese Zakroužkuj modře správnou odpověď. 1. Druhý jarní měsíc je březen. ANO x NE 2. V měsíci dubnu slavíme svátky zvané Velikonoce. ANO x NE 3. První jarní květina je sněženka. ANO x NE 4. Mezi jedovaté lesní byliny řadíme rulík zlomocný a vraní oko. ANO x NE 5. Mláděti od srny říkáme kolouch. ANO x NE 6. Samici od jelena říkáme laň. ANO x NE 7. Mezi jarní byliny řadíme prvosenku, sněženku a sasanku. ANO x NE Sebehodnocení: 44

46 3.2.5 Pracovní listy: Léto v lese 1. Nauč se básničku o létě pro radost, za odměnu nakresli do okýnka včelku z básničky. Léto Léto je když: Teplý vítr se honí strání, voda nás láká ke koupání. Louky jsou plné pestrých květů, včely se na nich mají k světu. 2. Doplň věty. Léto začíná.. Mezi letní měsíce řadíme... V červenci nám začínají. 3. Vypiš na řádek jedlé houby, které můžeš sbírat v lese Jaké znáš jedovaté houby? Vypiš je na řádek. 5. Vypiš některé zásady při sběru hub. 45

47 6. Nakresli muchomůrku červenou a popiš její části. (Nápověda: pochva, prsten, klobouk, noha.) 7. Doplň názvy lesních plodů a poté je nakresli. b_r_v_a j_h_d_ l_s_í m_l_n_ l_s_í o_t_u_ž_n_ 46

48 8. Představ si, že jsi s maminkou na procházce v lese, jak se budeš v přírodě chovat? Vypiš zásady chování v přírodě na řádky. 9. Namaluj obrázek, na co se o prázdninách těšíš, ze všeho nejvíc. Závěrečné opakování Zopakuj si důležité vědomosti týkající se lesa a jeho rostlin a živočichů. Vystříhej si pexeso a zahraj si ho s kamarády ve třídě. Sebehodnocení: 47

49 stopa zajíce stopa kance stopa ježka stopa lišky stopa vrabce stopa srny 48

50 list buku plody jsou bukvice list dubu plody jsou žaludy list jírovce plody jsou kaštany borovice jedle smrk 49

51 savec žijící v našich lesích - má krásnou zrzavou srst lesní jahody = lesní plody první jarní květina 3.3 Komentář autorky k hodnocení 1. části pracovního sešitu Podzim v lese Hodnocení ověření Pro získání zpětné vazby 1. části pracovního sešitu - podzim v lese, jsem oslovila žáky základní školy T. G. Masaryka v Mnichovicích. Zpětné vazby se zúčastnilo celkem 42 žáků. Žáci třídy 2. B a 2. D. dostali pracovní listy z této části pracovního sešitu k vypracování v hodině prvouky, jako samostatnou práci s cílem procvičení a zopakování učiva počátkem měsíce listopadu. Vybrané žákovské práce jsou v příloze k nahlédnutí. Každý žák dostal k vypracování jiný pracovní list. Většinou byly úkoly vyplněny všechny a správně. Dva úkoly však dělali žákům větší potíže. Největší problém měli žáci s úkolem č. 7, kde měli dle obrázku listu napsat název stromu a k němu dokreslit jeho plod. Názvy stromů podle obrázku listu zvládli dobře, pro některé žáky byla však druhá část úkolu, tedy dokreslit plod tohoto stromu, obtížná. Druhý problém nastával v úkolu č. 10, který byl opět rozdělený na dvě části. V první části 50

52 úkolu měli žáci do bubliny napsat název opadavého jehličnatého stromu, tuto část zvládla většina dětí. Bohužel druhá část úkolu, která spočívala v nakreslení šišky tohoto stromu, byla pro většinu dětí opět náročná. Za podstatné považuji také sebehodnocení, kterého mohli žáci na konci závěrečného opakování využít. Každý žák, který vypracovával pracovní list se závěrečným opakováním, sebehodnocení vyplnil Hodnocení předpokladů a očekávání Mohu konstatovat, že všechna moje očekávání byla naplněna takto. Všechny pracovní listy podzimu v lese, které obsahovaly závěrečné opakování, byly označené sebehodnocením. Dle názoru učitelů 2. B a 2. D je toto sebehodnocení pro žáky 2. tříd velmi motivující a nejen pro ně, ale i pro učitele, kteří mohou v podobném způsobu sebehodnocení pokračovat. Naučit žáky sebehodnotit se, se stává nedílnou součástí edukačního procesu a rozvíjení jedné z nejdůležitějších kompetencí, kompetence k učení se. Hodnocení obtížnosti a srozumitelnosti zadaných úkolů v 1. části pracovního sešitu je dle vyučujících a výsledků přiměřená věku žáka, jeho schopnostem a dosažených vědomostí. Některé úkoly však dělaly žákům větší potíže, jak už jsem zmiňovala v hodnocení pracovního sešitu a to především kreslení dle vlastních zkušeností, znalostí a fantazie. 51

53 4 Závěr V této práci jsem se zabývala především návrhem pracovního sešitu z prvouky pro 2. třídy základních škol s názvem Rok v lese. Pracovní listy první části pracovního sešitu podzim v lese byly ověřeny v praxi a následně zhodnoceny. Na závěr mohu říci, že hlavní tři cíle stanovené v úvodu práce byly zcela splněny. Podařilo se mi navrhnout pracovní sešit a následně ověřit první část pracovních listů podzim v lese v praxi. Po následném zhodnocení vypracovaných pracovních listů jsem došla k závěru, jak je velmi důležité rozvíjet u žáků představivost, fantazii a také samostatnost. Učitelům ZŠ v Mnichovicích byl zaslán soubor pracovních listů, tedy pracovního sešitu Rok v lese s možností předání dokumentu svým kolegům. Když jsem sestavovala pracovní sešit s názvem Rok v lese, hledala jsem inspiraci v mnoha pracovních sešitech prvouky pro 2. ročník základních škol. Každý pracovní sešit byl podobný svým obsahem i formou, v málokterém pracovním sešitě jsem se však setkala s úkoly, které by souvisely se samostatným kreslením přírodnin. Z hodnocení také vyplývá fakt, že bychom se měli jako učitelé především zaměřit na praktické ukázky, vycházky do lesa, okolí školy a nechat žáky rozvíjet představivost například formou kreslení a popisu přírodnin, které na procházce s vyučujícím viděli. Doufám, že pracovní sešit Rok v lese bude učitelům sloužit jako vhodný materiál k opakování a procvičování probraného učiva během celého roku a zároveň bude sloužit žákům k rozvíjení kompetence k učení i z hlediska sebehodnocení. 52

54 Seznam použitých zdrojů Seznam literatury HECKER, F., HECKER, K., Zvířata a rostliny lesa. Líbeznice: Víkend. 96 s. ISBN X. HUDEC, K. A KOL., Příroda České republiky: průvodce faunou. Praha: Academia. 440 s. ISBN JEŘÁBEK, J. A KOL., Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, VÚP, Praha. 126 s. KŘÍSTKOVÁ, M., KŘÍSTEK, N. Pracovní listy. In Projekt Škola a muzeum pod jednou střechou: ročník 2004, ročník 2005, ročník 2006 [CD-ROM]. Praha: Národní galerie v Praze, MAŇÁK, M., Učebnice pod lupou, Paido: Brno. 123 s. ISBN MRÁZOVÁ, L., Tvorba pracovních listů: metodický materiál. In Metodické centrum muzejní pedagogiky při Moravském zemském muzeu [online]. Brno: Metodické centrum muzejní pedagogiky. [cit ]. Dostupné z: < listu.pdf> PODROUŽEK, L., Didaktika prvouky a přírodovědy pro primární školu. Dobrá Voda: Aleš Čeněk. 126 s. ISBN

55 PRŮCHA, J., Učebnice: teorie a analýza edukačního media: příručka pro studenty, učitele, autory a výzkumné pracovníky. Brno: Paido. 148 s. ISBN Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. [online]. Praha: MŠMT, s.[cit ]. Dostupné z: < RYBOVÁ, J. A KOL., Hravá prvouka 2: člověk a jeho svět: pro 2. ročník ZŠ: v souladu s RVP ZV. Praha: Taktik International. 80 s. ISBN ŠIMONÍK, O., Úvod do didaktiky základní školy. Brno: MSD. 140 s. ISBN ŠTIKOVÁ, V., Já a můj svět: prvouka pro 2. ročník. 3. vyd., Brno: Nová škola. Duhová řada. 64 s. ISBN ŠVEC, V., Praktikum didaktických dovedností. 2. Vyd. Brno: MU. 90 s. ISBN Význam a charakter lesa. Pedagogická fakulta MU [online]. [cit ]. Dostupné z: < mlesa.html> 54

56 Seznam obrázků Obrázek 1: 28 Obrázek 2: 28 Obrázek 3: 31 Obrázek 4: 31 Obrázek 5: 31 Obrázek 6: 32 Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek