ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ

Transkript

1 *UOHSX007NI1H* UOHSX007NI1H ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č. j.: ÚOHS-S0577/2015/VZ-35310/2015/532/MOn Brno: 22. října 2015 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném z moci úřední dne , jehož účastníkem je zadavatel Česká republika Úřad práce České republiky, IČO , se sídlem Dobrovského 1278/25, Praha 7, ve věci možného spáchání správních deliktů podle 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, zadavatelem Česká republika Úřad práce České republiky, IČO , se sídlem Dobrovského 1278/25, Praha 7 při zadávání veřejné zakázky Dodávka notebooků a tiskáren pro ÚP ČR ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídky ve zjednodušeném podlimitním ze dne , přičemž oznámení o zadání zakázky bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne a uveřejněno dne , rozhodl takto: I. Zadavatel Česká republika Úřad práce České republiky, IČO , se sídlem Dobrovského 1278/25, Praha 7 se dopustil správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, tím, že při zadávání veřejné zakázky Dodávka notebooků a tiskáren pro ÚP ČR ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídky ve zjednodušeném podlimitním ze dne , přičemž oznámení o zadání zakázky bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne a uveřejněno dne , postupoval v rozporu s ustanovením 78 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných

2 zakázkách, v rozhodném znění, ve spojení s 6 odst. 1 citovaného zákona o veřejných zakázkách, když ve výzvě k podání nabídek stanovil pro zadání předmětné veřejné zakázky základní hodnotící kritérium nejnižší nabídková cena, které dále rozdělil na dílčí subkritéria Tiskárna s váhou 30 %, Notebook s váhou 50 %, Multifunkční zařízení stand. s váhou 15 % a Multifunkční zařízení s váhou 5 %, která však nejsou slučitelná s účelem základního hodnotícího kritéria nejnižší nabídkové ceny, čímž zároveň došlo k porušení zásady transparentnosti, neboť zadávací řízení se tak stalo zcela nečitelným, nepřehledným a neobjektivním, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dne uzavřel rámcovou smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky, ve znění dodatku č. 1 ze dne II. Zadavatel Česká republika Úřad práce České republiky, IČO , se sídlem Dobrovského 1278/25, Praha 7 se dopustil správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, tím, že v rozporu s ustanovením 44 odst. 11 citovaného zákona o veřejných zakázkách v zadávacích podmínkách veřejné zakázky Dodávka notebooků a tiskáren pro ÚP ČR zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídky ve zjednodušeném podlimitním ze dne , přičemž oznámení o zadání zakázky bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne a uveřejněno dne , použil ke specifikaci předmětu veřejné zakázky odkazy na specifické označení zboží, které platí pro určitou osobu za příznačné, když ve výzvě k podání nabídek v článku Položky předmětu VZ v odstavci Popis požadoval, aby dodávané notebooky byly vybaveny procesory min. i3 2,2 GHz 2 jádra, aniž by to bylo odůvodněno předmětem veřejné zakázky, což vedlo k vyloučení určitých dodavatelů, čímž zároveň došlo k porušení zásady zákazu diskriminace stanovené v 6 odst. 1 citovaného zákona o veřejných zakázkách, neboť svoji nabídku nemohli podat ti dodavatelé, kteří by byli schopni nabídnout jiné adekvátní řešení, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dne uzavřel rámcovou smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky, ve znění dodatku č. 1 ze dne III. Za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí se podle 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, zadavateli Česká republika Úřad práce České republiky, IČO , se sídlem Dobrovského 1278/25, Praha 7 ukládá, pokuta ve výši Kč (třicet tisíc korun českých). Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ ODŮVODNĚNÍ 1. Na základě výzvy k podání nabídky ve zjednodušeném podlimitním ze dne zahájil zadavatel Česká republika Úřad práce České republiky, IČO , se sídlem Dobrovského 1278/25, Praha 7 (dále jen zadavatel ) zadávací řízení na veřejnou zakázku Dodávka notebooků a tiskáren pro ÚP ČR ; oznámení o zadání zakázky bylo do 2

3 Věstníku veřejných zakázek odesláno dne a uveřejněno dne (dále jen veřejná zakázka ). 2. Jako nejvhodnější byla zadavatelem vybrána nabídka uchazeče JP1 s.r.o., IČO , se sídlem Školská 694/32, Praha 1 1 (dále jen vybraný uchazeč ). 3. Rámcovou smlouvu na plnění veřejné zakázky zadavatel s vybraným uchazečem uzavřel dne , ve znění dodatku č. 1 ze dne (zřejmě se jedná o nesprávné datum, pozn. Úřadu). II. POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ 4. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen Úřad ) jako orgán příslušný podle 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění (dále jen zákon ), obdržel dne podnět k přezkoumání postupu zadavatele při zadávání předmětné veřejné zakázky. Úřad s obsahem podnětu seznámil zadavatele a současně si vyžádal dokumentaci k veřejné zakázce a stanovisko zadavatele k obsahu podnětu. 5. Úřad na základě obdrženého podnětu a po předběžném přezkoumání předložených podkladů získal pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem při zadávání předmětné veřejné zakázky. III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ 6. Účastníkem správního řízení podle 116 zákona je zadavatel. 7. Správní řízení z moci úřední bylo zahájeno dne , přičemž zahájení správního řízení Úřad účastníku řízení oznámil dopisem č. j. ÚOHS-S0577/2015/VZ-26626/2015/532/MOn ze dne Citovaným oznámením Úřad seznámil zadavatele se svými pochybnostmi o tom, zda zadavatel při zadávání předmětné veřejné zakázky postupoval v souladu s ust. 78 odst. 1 písm. b) zákona, když pro zadání předmětné veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria nejnižší nabídková cena stanovil další dílčí kritéria hodnocení, která nejsou slučitelná s účelem základního hodnotícího kritéria nejnižší nabídkové ceny a zda zadavatel při zadávání předmětné veřejné zakázky postupoval v souladu s ust. 44 odst. 11 zákona, když v zadávací dokumentaci uvedl odkazy na specifická označení zboží, které platí pro určitou osobu za příznačné, ačkoliv to nebylo odůvodněno předmětem veřejné zakázky. 8. Usnesením č. j. ÚOHS-S0577/2015/VZ-27071/2015/532/MOn ze dne Úřad zadavateli stanovil lhůtu, ve které byl oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy, resp. vyjádřit své stanovisko v řízení. 9. Usnesením č. j. ÚOHS-S0577/2015/VZ-28350/2015/532/MOn ze dne Úřad zadavateli stanovil lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Vyjádření zadavatele ze dne Zadavatel uvádí, že pojmem nabídková cena se rozumí celková cena za plnění celého předmětu veřejné zakázky vymezeného zadávací dokumentací. 1 V současnosti je sídlo uchazeče JP1 s.r.o., IČO , se sídlem Na Pankráci 1618/30, Praha 4. 3

4 11. V této souvislosti zadavatel odkazuje na právní závěry rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Ca 43/2009 ze dne , ve kterém soud judikoval Stejně tak soud nesouhlasí s žalovaným ani v tom, že rozdělení nabídkové ceny do více hodnotících kritérií je zákonem zakázáno. Dle názoru soudu žádný takový zákaz zákon neobsahuje. Zadavatel podle svého vyjádření hodnotí celkovou cenu za plnění celého předmětu veřejné zakázky, ovšem rozdělenou do více hodnotících kritérií, jak podle něj připouští výklad Krajského soudu v Brně. 12. Zadavatel uvádí, že váhu hodnotících kritérií stanovil na základě důležitosti, kterou jednotlivým položkám přisuzuje a pokud považoval za podstatnější pořízení tiskáren než multifunkcí, nelze takovému přístupu nic vytýkat. Nadto uchazeči podle zadavatele přesně věděli, jakým způsobem musí nabídkovou cenu konstruovat, aby jejich nabídka byla nejvýhodnější. 13. Zadavatel se domnívá, že z výše uvedeného důvodu není možné považovat rozdělení hodnotícího kritéria nejnižší nabídkové ceny do několika kritérií za porušení 78 zákona, neboť podle zadavatele výše uvedený rozsudek Krajského soudu v Brně podobný postup připouští. 14. Zadavatel uzavírá, že uvedením specifikace procesor min. i3 2,2 GHz - 2 jádra dodávaného notebooku neporušil 44 odst. 11 zákona, neboť výše uvedená technická specifikace poptávaného procesoru je stanovena jako minimální a žádným způsobem tak není omezena možnost předložení jiné specifikace v nabídkách uchazečů. IV. ZÁVĚRY ÚŘADU 15. Úřad přezkoumal na základě 112 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce a vyjádření zadavatele konstatuje, že zadavatel při zadávání předmětné veřejné zakázky postupoval v rozporu s ustanovením 78 odst. 1 písm. b) zákona, ve spojení s 6 odst. 1 zákona, když ve výzvě k podání nabídek stanovil pro zadání předmětné veřejné zakázky základní hodnotící kritérium nejnižší nabídková cena, které dále rozdělil na dílčí subkritéria Tiskárna s váhou 30 %, Notebook s váhou 50 %, Multifunkční zařízení stand. s váhou 15 % a Multifunkční zařízení s váhou 5 %, která však nejsou slučitelná s účelem základního hodnotícího kritéria nejnižší nabídkové ceny, čímž zároveň nedodržel zásadu transparentnosti, neboť zadávací řízení se tak stalo zcela nečitelným, nepřehledným a neobjektivním, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dne uzavřel rámcovou smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky, ve znění dodatku č. 1 ze dne , čímž se dopustil správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. a) zákona. 16. Zadavatel rovněž nedodržel postup stanovený v 44 odst. 11 zákona, když v zadávacích podmínkách předmětné veřejné zakázky použil ke specifikaci předmětu veřejné zakázky odkazy na specifické označení zboží, které platí pro určitou osobu za příznačné, aniž by to bylo odůvodněno předmětem veřejné zakázky, což vedlo k vyloučení určitých dodavatelů, čímž zároveň došlo k porušení zásady zákazu diskriminace stanovené v 6 odst. 1 zákona, neboť svoji nabídku nemohli podat ti dodavatelé, kteří by byli schopni nabídnout jiné adekvátní řešení, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dne 4

5 uzavřel rámcovou smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky, ve znění dodatku č. 1 ze dne , čímž se dopustil správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. a) zákona. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti. K právnímu postavení zadavatele 17. Úřad nejprve ověřil postavení zadavatele podle 2 zákona. 18. Podle 2 odst. 2 zákona veřejným zadavatelem je a) Česká republika, b) státní příspěvková organizace, c) územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek, d) jiná právnická osoba, pokud 1) byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a 2) je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu. 19. Na internetových stránkách zadavatele je mj. uvedeno: Úřad práce České republiky (dále jen Úřad práce ČR ) je správním úřadem s celostátní působností a je organizační složkou státu. Úřad práce ČR byl zřízen dnem , zákonem č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů. Ministerstvo práce a sociálních věcí řídí Úřad práce ČR a je jeho nadřízeným správním úřadem, přičemž totéž vyplývá rovněž ze zmíněného zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů. 20. Podle 3 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ), jsou organizačními složkami státu ministerstva a jiné správní úřady státu, Ústavní soud, soudy, státní zastupitelství, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář prezidenta republiky, Úřad vlády České republiky, Kancelář Veřejného ochránce práv, Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky a jiná zařízení, o kterých to stanoví zvláštní právní předpis anebo tento zákon; obdobné postavení jako organizační složka státu má Kancelář Poslanecké sněmovny a Kancelář Senátu. 21. Pokud stát vystupuje jako účastník právních vztahů, je podle 6 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích právnickou osobou. 22. Podle 7 odst. 1 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích činí jménem státu právní úkony vedoucí organizační složky, jíž se tyto právní úkony týkají, pokud zvláštní právní předpis nebo tento zákon ( 28 odst. 2) nestanoví jinak. 23. Vzhledem ke skutečnosti, že zadavatel je organizační složkou státu, tedy vystupuje v právních vztazích jménem České republiky, je veřejným zadavatelem podle 2 odst. 2 písm. a) zákona, a tudíž byl povinen při zadávání předmětné veřejné zakázky postupovat podle zákona, respektive předmětnou veřejnou zakázku zadávat v zadávacím řízení. 5

6 Relevantní ustanovení zákona 24. Podle 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. 25. Ustanovení 44 odst. 1 zákona stanoví, že zadávací dokumentace je soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel. 26. Podle 44 odst. 11 zákona není-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky či nemá-li sektorový zadavatel na zboží či službu, která je součástí veřejné zakázky, uzavřenou rámcovou smlouvu dle tohoto zákona, nesmí zadávací podmínky, zejména technické podmínky, obsahovat požadavky nebo odkazy na obchodní firmy, názvy nebo jména a příjmení, specifická označení zboží a služeb, které platí pro určitou osobu, popřípadě její organizační složku za příznačné, patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu, pokud by to vedlo ke zvýhodnění nebo vyloučení určitých dodavatelů nebo určitých výrobků. Takový odkaz lze výjimečně připustit, není-li popis předmětu veřejné zakázky provedený postupem podle 45 a 46 zákona dostatečně přesný a srozumitelný. V případě stavebních prací lze takový odkaz připustit, pouze pokud nepovede k neodůvodněnému omezení hospodářské soutěže. Zadavatel v takových případech vždy výslovně umožní pro plnění veřejné zakázky použití i jiných, kvalitativně a technicky obdobných řešení. 27. Ustanovení 78 odst. 1 zákona stanoví, že základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky je a) ekonomická výhodnost nabídky, nebo b) nejnižší nabídková cena. 28. Podle 78 odst. 3 zákona zadavatel zvolí základní hodnotící kritérium podle druhu a složitosti veřejné zakázky a uvede je v oznámení nebo ve výzvě o zahájení zadávacího řízení. 29. Ustanovení 78 odst. 4 zákona stanoví, že rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny. Dílčí hodnotící kritéria se musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky. Mohou jimi být zejména nabídková cena, kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, vliv na zaměstnanost osob se zdravotním postižením, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení. Dílčím hodnotícím kritériem nemohou být smluvní podmínky, jejichž účelem je zajištění povinností dodavatele, nebo platební podmínky. 30. Podle 78 odst. 5 zákona, je-li základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky, musí zadavatel jednotlivým dílčím hodnotícím kritériím stanovit váhu, kterou vyjádří v procentech, nebo stanoví jiný matematický vztah mez dílčími kritérii. Stanovená váha může být u jednotlivých dílčích hodnotících kritérií shodná. 6

7 31. Ustanovení 79 odst. 4 zákona stanoví, že je-li základním hodnotícím kritériem nejnižší nabídková cena, stanoví hodnotící komise pořadí nabídek podle výše nabídkové ceny. Před stanovením pořadí úspěšnosti nabídek hodnotící komise posoudí nabídkové ceny podle 77 zákona. 32. Podle ustanovení 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku. 33. Ustanovení 120 odst. 2 písm. a) zákona stanoví, že se za správní delikt uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle 120 odstavce 1 písm. a), c) nebo d) zákona. K výroku I. rozhodnutí 34. Ve výzvě k podání nabídek v části Specifikace hodnotících kritérií a metody hodnocení zadavatel stanovil, že základním hodnotícím kritériem je nejnižší nabídková cena, přičemž k uvedenému základnímu kritériu hodnocení dále podřadil následující čtyři dílčí subkritéria hodnocení a jim odpovídající váhy: o nabídková cena tiskárna 30 %, o nabídková cena notebook 50 %, o nabídková cena multifunkční zařízení stand. 15 %, o nabídková cena multifunkční zařízení 5 %. 35. Z ustanovení 78 zákona vyplývá, že zákonodárce dává zadavateli možnost zvolit mezi dvěma základními hodnotícími kritérii, a to kritériem ekonomické výhodnosti nabídky a kritériem nejnižší nabídkové ceny. Zatímco základní hodnotící kritérium ekonomické výhodnosti je kritériem vícesložkovým, kdy je zadavatel oprávněn stanovit dvě a více dílčích hodnotících kritérií, pak hodnotící kritérium nejnižší nabídkové ceny je kritériem jednosložkovým, kdy jsou nabídky hodnoceny toliko z hlediska výše nabídkové ceny, a zadavatel tudíž nesmí vzít v potaz jiné vlastnosti nabídky. 36. V šetřeném případě zadavatel základní hodnotící kritérium nejnižší nabídkové ceny dále rozdělil na jednotlivá cenová subkritéria hodnocení (viz bod 34. odůvodnění tohoto rozhodnutí). 37. Obecně platí, že v případě, kdy by zadavatel zvolil jako základní hodnotící kritérium ekonomickou výhodnost nabídky, byl by povinen nabídky hodnotit podle více stanovených dílčích kritérií hodnocení, kterým by přidělil odpovídající váhy v procentech, případně by jiným matematickým vyjádřením stanovil závislost mezi těmito jednotlivými dílčími kritérii hodnocení. 38. V šetřeném případě však zadavatel jako základní hodnotící kritérium zvolil nejnižší nabídkovou cenu. Předmětem jeho zájmu tak měla být nabídka nejlevnější a výsledkem hodnocení musí být podle tohoto základního hodnotícího kritéria výběr nabídky se skutečně nejnižší nabídkovou cenou. Nejnižší nabídkovou cenou ve smyslu základního hodnotícího kritéria podle 78 odst. 1 písm. b) zákona, je třeba rozumět celkovou nejnižší nabídkovou 7

8 cenu, která vyjadřuje protiplnění, jež zadavatel vybranému uchazeči uhradí za poskytnuté plnění (za realizaci celého předmětu veřejné zakázky). Úřad v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j.: ÚOHS-R162/2012/VZ-2250/2012/310/MŠe ze dne , které nabylo právní moci dne , ve kterém je mj. řešena právě otázka možnosti stanovení subkritérií hodnocení u základního hodnotícího kritéria nejnižší nabídková cena. 39. Vzhledem k tomu, že zadavatel jako základní hodnotící kritérium zvolil nejnižší nabídkovou cenu ve smyslu 78 odst. 1 písm. b) zákona a nikoli ekonomickou výhodnost nabídky ve smyslu 78 odst. 1 písm. a) zákona, předurčil tím, co bude (respektive, co by mělo být) z jeho strany předmětem hodnocení. Pokud zadavatel zvolí jako základní hodnotící kritérium nejnižší nabídkovou cenu, je nevyhnutelným důsledkem této volby skutečnost, že jako vítězná musí být vybrána nabídka, která splňuje požadavky, jež na obsah nabídek klade zákon a zadávací dokumentace, a která současně obsahuje nejnižší nabídkovou cenu ze všech hodnocených nabídek. Nejnižší nabídkovou cenou ve smyslu předchozí věty je nutno rozumět nejnižší celkovou cenu, tj. celkovou sumu, kterou bude muset zadavatel uhradit dodavateli v souvislosti s realizací předmětu veřejné zakázky. V případě, že celkovou nabídkovou cenu, která bude zadavatelem za předmět plnění veřejné zakázky uhrazena, nelze předem stanovit, jako je tomu např. v případě uzavření rámcové smlouvy (což je právě šetřený případ) musí zadavatel hodnotit cenu předpokládanou, popř. pro účely hodnocení stanovit určitý vzorec, podle něhož bude nabídková cena objektivně vypočtena, resp. stanovit tzv. modelovou cenu, podle které budou nabídky transparentním a objektivním způsobem hodnoceny. 40. V této souvislosti Úřad k argumentaci zadavatele, ve které zadavatel odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 43/ uvádí, že zadavatelem citovaný rozsudek se vztahuje na odlišnou situaci, neboť soud se v uvedeném rozsudku vyjadřuje k hodnocení nabídek v zadávacím řízení, u kterého zadavatel jako základní hodnotící kritérium zvolil kritérium ekonomická výhodnost nabídky, tedy vícekriteriální způsob hodnocení nabídek. V šetřeném případě však základním kritériem hodnocení je kritérium nejnižší nabídková cena. Z uvedeného důvodu tedy závěry Krajského soudu v Brně týkající se případného rozdělení hodnotícího kritéria nabídková cena do více hodnotících kritérií na šetřený případ nedopadají. 41. Zadavatel je, ve smyslu 78 odst. 3 zákona, povinen zvolit základní hodnotící kritérium podle druhu a složitosti veřejné zakázky. Volbu základního hodnotícího kritéria je zadavatel povinen uvést již v oznámení nebo výzvě o zahájení zadávacího řízení a touto volbou jsou zadavatel i hodnotící komise v průběhu zadávacího řízení vázáni. Pokud se zadavatel rozhodne pro základní hodnotící kritérium nejnižší nabídkové ceny, musí věnovat dostatečnou pozornost co nejpreciznější formulaci zadávací dokumentace a specifikaci předmětu veřejné zakázky, čímž by mělo být v ideálním případě docíleno toho, že nabídky se budou lišit pouze v kritériu nabídkové ceny. 42. Pokud zadavatel v rámci předmětu veřejné zakázky hodlal uzavřít rámcovou smlouvu na nákup různých druhů hardwarového vybavení, které bude poptáváno ve vzájemně odlišném množství, kdy by součet jednotkových cen jednotlivých druhů poptávaného vybavení adekvátním způsobem nereflektoval (tj. nebyl přímo úměrný) celkové ceně veřejné zakázky a jako hlavní kritérium hodnocení bylo stanoveno kritérium nabídková cena, zadavatel měl pro stanovení nabídkové ceny požadovat buď ocenění celkového předpokládaného počtu 8

9 všech jím poptávaných hardwarových zařízení, jejichž specifikaci a počet by uvedl v zadávacích podmínkách nebo měl požadovat ocenění jím stanoveného souboru těchto zařízení, u kterého by vzájemný poměr mezi počty jednotlivých druhů poptávaného zařízení přesně odpovídal vzájemnému poměru počtu kusů všech zařízení, která za celou dobu účinnosti rámcové smlouvy zadavatel hodlá nakoupit. Pouze takovýmto způsobem nastavení hodnotícího kritéria nejnižší nabídkové ceny, mohl zadavatel naplnit účel zákona a vybrat nabídku s nejnižší nabídkovou cenou. 43. V obou výše uvedených případech by zadavatel obdržel jedinou celkovou hodnotu nabídkové ceny, která by objektivním způsobem vyjadřovala, která z nabídek obsahuje nejnižší nabídkovou cenu, a to se zohledněním počtu zadavatelem poptávaného hardwarového vybavení dle jednotlivých zadavatelem stanovených druhů těchto zařízení. 44. Zadavatelem nastavený způsob hodnocení v šetřeném případě však jednak není slučitelný s účelem základního hodnotícího kritéria nejnižší nabídkové ceny, neboť zadavatel na základě obdržených nabídek neobdrží jedinou hodnotu nabízené ceny, nýbrž vždy čtyři hodnoty pro hodnocení nabídek ve čtyřech hodnotících kritériích a navíc způsob stanovení vah hodnotících subkritérií v daném případě nutně mohl vést k tomu, že by v konečném hodnocení nemusela být vybrána nabídka s celkovou nejnižší nabídkovou cenou, neboť součiny počtu poptávaných kusů jednotlivých zařízení a předpokládané hodnoty těchto zařízení u jednotlivých druhů poptávaných zařízení nejsou ve stejném poměru jako zadavatelem stanovené váhy hodnotících cenových subkritérií, a tudíž stanovené váhy nereflektují poměry mezi celkovými předpokládanými hodnotami poptávaných druhů hardwarového vybavení. Zadavatel tedy nestanovil dílčím subkritériím nabídkové ceny takové váhy, které by přímo úměrně odpovídaly (s ohledem na zadavatelem stanovené předpokládané ceny a počty kusů jednotlivých druhů poptávaných zařízení) jejich vlivu na výslednou nabídkovou cenu. 45. Z obsahu výzvy k podání nabídek a z obsahu odpovědi zadavatele ze dne na dotaz jednoho z dodavatelů vyplývá, že zadavatel předpokládá dodávku 70 ks tiskáren s předpokládanou hodnotou 1 912,- Kč bez DPH, 90 ks notebooků s předpokládanou hodnotou ,- Kč bez DPH, 94 ks multifunkčních zařízení standardních s předpokládanou hodnotou 6 636,- Kč bez DPH a 37 ks multifunkčních zařízení s předpokládanou hodnotou ,- Kč bez DPH. Součiny počtu kusů a předpokládané hodnoty 70 x 1 912; 90 x ; 94 x a 37 x však nejsou vůči sobě ve stejném poměru jako zadavatelem stanovené váhy cenových hodnotících subkritérií pro jednotlivé druhy zařízení, které zadavatel stanovil v pořadí ve výši 30 %, 50 %, 15 % a 5 %, zadavatel tedy nestanovil dílčím subkritériím nabídkové ceny takové váhy, které by přímo úměrně odpovídaly jejich vlivu na výslednou nabídkovou cenu, a tudíž hodnocení nabídek podle cenových hodnotících subkritérií a jím stanovených vah v daném případě nemuselo vést k výběru nabídky s celkovou nejnižší nabídkovou cenou. Zadavatel tímto svým postupem zcela rezignoval na zákonem předpokládaný výsledek hodnocení nabídek podle základního hodnotícího kritéria nejnižší nabídkové ceny, když výsledkem zadavatelem provedeného hodnocení nemusí být nabídka se skutečně nejnižší nabídkovou cenou. 46. V tomto kontextu tedy nelze postup zadavatele považovat za transparentní, neboť ačkoliv v zadávací dokumentaci zadavatel deklaroval, že bude hodnotit podle základního 9

10 hodnotícího kritéria nejnižší nabídkové ceny, v konečném důsledku za použití jím stanovených cenových hodnotících subkritérií vůbec nemusel takového výsledku dosáhnout. 47. K výše uvedenému Úřad dodává, že zásada transparentnosti zadávání veřejných zakázek je vedle zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace jednou ze základních zásad, jež musí být zadavatelem dodržena v průběhu celého zadávacího řízení. Zásada transparentnosti má zajistit, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je nejen podmínkou existence účinné konkurence mezi dodavateli, nýbrž je také předpokladem účelného vynakládání veřejných prostředků. 48. Úřad doplňuje, že podrobně se otázkou dodržení zásady transparentnosti zabýval Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne , č. j. 1 Afs 45/ , který potvrzuje interpretaci Krajského soudu v rozsudku č. j. 62Ca31/ ze dne na požadavek transparentnosti tak, že tento není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele. Navíc je tento závěr rovněž plně v souladu s výkladem této zásady ze strany Soudního dvora Evropské unie; např. stanovisko generální advokátky Christine Stix-Hackl ze dne ve věci C-231/03 Coname, které shrnuje dosavadní judikaturu Soudního dvora, a k problému uvádí, že transparentnost podle směrnic obsahuje více než pouhé aspekty spojené s publicitou konkrétních zadávacích řízení. Kromě toho princip transparentnosti představuje naopak vůdčí zásadu pro celé zadávací řízení. K tomu patří rovněž například přezkoumatelnost rozhodnutí zadavatele a obecně objektivní postup během zadávacího řízení. 49. Skutečnost, že zadavatel stanovil pro zadání předmětné veřejné zakázky základní hodnotící kritérium nejnižší nabídková cena, které dále rozdělil na dílčí (váhová) subkritéria hodnocení Tiskárna s váhou 30 %, Notebook s váhou 50 %, Multifunkční zařízení stand. s váhou 15 % a Multifunkční zařízení s váhou 5 %, která nejsou slučitelná s účelem základního hodnotícího kritéria nejnižší nabídkové ceny, svědčí o tom, že zadavatel v šetřeném případě porušil zásadu transparentnosti, neboť jím stanovený způsob hodnocení podle základního kritéria hodnocení nejnižší nabídková cena, při kterém místo zákonodárcem předpokládaného postupu faktického seřazení nabídek podle jejich nabídkové ceny od nejnižší po nejvyšší, zadavatel stanovil, že nabídky budou hodnoceny ve čtyřech dílčích cenových subkritériích hodnocení se vzájemně odlišnou váhou kritérií, která nadto neodpovídala skutečnému stavu předpokládanému při plnění veřejné zakázky, stal se zadavatelem v zadávací dokumentaci popsaný postup hodnocení zcela nepřehledným a nečitelným. Ve svém důsledku je zadavatelem stanovený postup i neobjektivní, neboť hodnocení nabídek podle cenových hodnotících subkritérií a jím stanovených vah v daném případě nemuselo vést k výběru nabídky s celkovou nejnižší nabídkovou cenou. Úřad se nemůže ztotožnit s tvrzením zadavatele, že uchazeči přesně věděli, jakým způsobem musí nabídkovou cenu konstruovat, aby jejich nabídka byla nejvýhodnější, neboť nastavený způsob hodnocení zcela neodpovídal skutečnosti, že zadavatel hodlá vybrat nabídku s nejnižší nabídkovou cenu, resp. uchazeči pravděpodobně byli schopni určit, jak nabídku konstruovat, aby jejich cena byla nejnižší, nicméně tato cena pak nemohla odpovídat skutečnému stavu a reálným požadavkům zadavatele. 10

11 50. K tvrzení zadavatele, že váhu hodnotících kritérií stanovil na základě důležitosti, kterou jednotlivým položkám přisuzuje, Úřad uvádí, že v případě, že zadavatel hodlal pořídit předmětné hardwarové vybavení za nejnižší cenu, měl povinnost konstruovat hodnotící kritérium, resp. cenu, která bude hodnocena, takovým způsobem, který by odpovídal počtu kusů a předpokládaným hodnotám stanoveným pro jednotlivé položky předmětu plnění. Úřadu není znám důvod, proč by mělo být pro zadavatele důležitější, aby pořídil výhodněji 70 ks tiskáren s předpokládanou hodnotou 1 912,- Kč bez DPH, kterým stanovil váhu 30%, než 94 ks multifunkčních zařízení standardních s předpokládanou hodnotou 6 636,- Kč bez DPH, kterým stanovil váhu 15%, když položka multifunkční zařízení standardní očividně tvoří větší a zároveň nákladnější část předmětu plnění. Takový postup zadavatele zároveň vzbuzuje pochybnosti o pravých důvodech takového postupu zadavatele, čímž dochází k flagrantnímu porušení zásady transparentnosti. 51. Svým postupem zadavatel mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť v zadávacích podmínkách informoval o nejednoznačném způsobu hodnocení, když uvedl, že základním hodnotícím kritériem bude nejnižší nabídková cena, avšak, jak vyplývá z odůvodnění tohoto rozhodnutí, ve své podstatě se v šetřeném případě o hodnotící kritérium nejnižší nabídková cena nejednalo. Zadavatel takto svým postupem mohl odradit potenciální uchazeče, kteří z důvodu nejednoznačného a vzájemně protichůdného stanovení způsobu hodnocení nabídek, svoji nabídku v tomto zadávacím řízení vůbec nepodali. Pokud by zadavatel důsledně dodržel způsob stanovení hodnocení nabídek podle kritéria hodnocení nejnižší nabídková cena, jak stanoví zákon, mohla být vybrána jako nejvhodnější taková nabídka, která by obsahovala pro zadavatele výhodnější podmínky, než ty které zadavateli v šetřeném případě nabídl vybraný uchazeč. 52. Jak již uvedl předseda Úřadu ve svém rozhodnutí sp. zn. R128/2014, zákon nevyžaduje prokázání vlivu na výběr nejvhodnější nabídky, postačí takové jednání zadavatele, které mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Jak rovněž konstatoval Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 58/ ze dne Pro naplnění skutkové podstaty deliktu je přitom takováto možnost zcela postačující a soudu tedy nezbývá než uzavřít s tím, že žalobce nevyvrátil, že by existovala možnost, že by v případě řádného zadání veřejné zakázky byla podána nabídka další, přičemž nelze vyloučit alespoň potenciální možnost, že by se taková nabídka stala nabídkou vítěznou K tomu je třeba poukázat na to, že se jedná toliko o možnost (hypotézu), kterou není možné jakkoli prokazovat. Zadavatel svým jednáním tak naplnil všechny znaky skutkové podstaty správního deliktu. Obdobně pak v rozhodnutí sp. zn. R406/2013 předseda Úřadu konstatoval, že v tomto kontextu je třeba poukázat na znění ustanovení 120 odst. 1 písm. a) zákona, dle něhož postačuje pouhá možnost podstatného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, což vyplývá z formulace tohoto ustanovení zákona, cit.: nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku. V rozhodnutí č. j. ÚOHS-R180/2008/VZ- 1837/2009/310/ASc ze dne již předseda konstatoval, že Skutková podstata správního deliktu dle 120 odst. 1 písm. a) zákona je navíc naplněna, i pokud jednání zadavatele má pouze potenciál podstatně ovlivnit výběr nabídky, tedy je pouze schopno tohoto ovlivnění, aniž by k němu nutně došlo. Z dikce zákona jasně plyne, že slovo podstatně se vztahuje jak na skutečné ovlivnění (ovlivnil) tak i na potenciální možnost ovlivnění (mohl ovlivnit) výběru nabídky. k uložení pokuty Úřadem postačí pouze potenciální 11

12 možnost ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Úřad tedy není nucen zkoumat, zda k ovlivnění skutečně došlo či nedošlo, neboť z hlediska ustanovení 120 zákona stačí pouhá možnost tohoto ovlivnění. Je tedy zřejmé, že není nezbytné prokázat, že ke skutečnému podstatnému ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky fakticky došlo, ale postačí pouhá eventualita, resp. potencialita, podstatného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Krajský soud v Brně v rozsudku ze dne č. j. 62 Af 41/ , dovodil, že pro spáchání správního deliktu podle tohoto ustanovení [Pozn. Úřadu: 120 odst. 1 písm. a)] (a pro uložení pokuty podle 120 odst. 2 ZVZ) musí být prokázáno, že zadavatel porušil ZVZ, přitom k porušení ZVZ ze strany zadavatele došlo kvalifikovaným způsobem. Tento kvalifikovaný způsob porušení ZVZ (závažnější, nebezpečnější porušení ZVZ) je dán tehdy, pokud kromě samotného nedodržení pravidla podávaného z některého z ustanovení ZVZ již došlo k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku a zároveň pokud samotné nedodržení pravidla podávaného z některého z ustanovení ZVZ buď podstatně ovlivnilo, nebo mohlo podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. 53. Krajský soud v Brně pak v rozsudku č. j. 31 Af 23/ ze dne k materiální stránce deliktu uvedl, že z dikce podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit vyplývá, že může jít o poruchový nebo i ohrožovací správní delikt. Zákonodárce tedy (za běžných okolností) spatřuje společenskou škodlivost již v tom, že mohlo dojít, nikoli nutně muselo, k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Není tedy pravdou, že nedošlo k naplnění materiálního znaku správního deliktu.již pouhá existence takové možnosti je společensky škodlivá, a došlo tedy k naplnění materiálního znaku (společenské škodlivosti) správního deliktu uvedeného v ustanovení 120 odst. 1 písm. a) zákona o veřejných zakázkách. 54. V návaznosti na výše uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel postupoval v rozporu s ustanovením 78 odst. 1 písm. b) zákona ve spojení s 6 odst. 1 zákona, když stanovil pro zadání předmětné veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria nejnižší nabídková cena dílčí subkritéria hodnocení a jim odpovídající váhy: nabídková cena tiskárna 30 %, nabídková cena notebook 50 %, nabídková cena multifunkční zařízení stand. 15 % a nabídková cena multifunkční zařízení 5 %, která nejsou slučitelná s účelem základního hodnotícího kritéria nejnižší nabídkové ceny, čímž nedodržel zásadu transparentnosti, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dne uzavřel rámcovou smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky, ve znění dodatku č. 1 ze dne K výroku II. rozhodnutí 55. Ve výzvě k podání nabídek, v článku Položky předmětu VZ, v odstavci Popis k poptávaným notebookům zadavatel stanovil následující specifikaci procesoru. Procesor min. i3 2,2 GHz 2 jádra, což je specifikace procesoru konkrétního výrobce Intel Corporation. Z obsahu odpovědi zadavatele ze dne na dotaz jednoho z dodavatelů vyplývá, že zadavatel mj. předpokládá dodávku 90 ks notebooků s takto specifikovanými procesory. 56. K výše uvedenému Úřad uvádí následující. Jak vyplývá z ustanovení 44 odst. 11 zákona, pokud to není předmětem veřejné zakázky odůvodněno, nesmí zadávací dokumentace obsahovat odkazy nebo specifická označení výrobků, které platí pro určitou osobu za příznačné, pokud by to vedlo ke zvýhodnění nebo vyloučení určitých dodavatelů nebo 12

13 určitých výrobků. Takový odkaz nebo název lze připustit pouze výjimečně v případě, že by vymezení předmětu veřejné zakázky provedené technickým popisem nebylo dostatečně přesné a srozumitelné. V takovém případě však zadavatel musí pro plnění veřejné zakázky připustit použití i jiných, kvalitativně a technicky obdobných řešení. Uvedené ustanovení zákona je transpozicí čl. 23 odst. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby, podle kterého technické specifikace nesmějí není-li to odůvodněno předmětem zakázky odkazovat na určitou výrobu nebo zdroj nebo na konkrétní postup nebo na obchodní značky, patenty, typy nebo určitý původ či výrobu, což by mělo za důsledek zvýhodnění nebo vyloučení určitých podniků nebo určitých výrobků. Takový odkaz je výjimečně povolen, pokud není možný dostatečně přesný a srozumitelný popis předmětu zakázky podle odst. 3 a 4 téhož článku směrnice; a musí být doprovázen slovy nebo rovnocenný. 57. Z textů obou právních norem v souvislosti s šetřeným případem vyplývá, že položky zadávací dokumentace, specifikující předmět veřejné zakázky: 1) je-li to odůvodněno předmětem, mohou obsahovat odkaz nebo název; zadavatel však v takovém případě musí s ohledem na 45 odst. 3 zákona (podle kterého nesmí být technické podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely neodůvodněné překážky hospodářské soutěži) připustit technicky a kvalitativně obdobné řešení pokud je to možné, 2) výjimečně, pokud zadavatel není schopen předmět veřejné zakázky specifikovat pomocí technických podmínek ve smyslu 45 a 46 zákona, mohou obsahovat odkaz nebo název, zadavatel v takovém případě musí u těchto položek připustit použití i jiných kvalitativně a technicky obdobných řešení, 3) v ostatních případech zadavatel musí k jejich specifikaci použít pouze technické podmínky ve smyslu 45 a 46 zákona (tj. např. požadavky na výkon, funkci, vlastnosti, apod.), odkaz nebo název v takovém případě použít nemůže, protože by to vedlo nebo mohlo vést ke zvýhodnění nebo vyloučení určitých dodavatelů nebo výrobků, zadavatel v této souvislosti nemůže jako pomůcku připustit ani obdobné řešení, neboť to je podle zákona vázáno pouze na situaci popsanou výše pod bodem 2). V této souvislosti Úřad uvádí, že Krajský soud v Brně ve svém rozsudku č. j. 62 Ca 27/ ze dne judikoval, že v těchto ostatních případech, kdy v plném rozsahu předmět veřejné zakázky lze specifikovat pomocí technických podmínek ve smyslu 45 a 46 zákona nepostačuje použití dovětku nebo ekvivalentní, nýbrž předmět veřejné zakázky pomocí odkazu nebo názvu nelze specifikovat vůbec. 58. Úřad předně uvádí, že smyslem ustanovení 44 odst. 11 zákona je obecně vyvarování se použití odkazů na specifické označení zboží a služeb v zadávací dokumentaci s cílem zabránit omezení hospodářské soutěže a tím nehospodárnému využití veřejných prostředků. V souvislosti s výše uvedeným proto zadavatel musí v souladu s tímto ustanovením zákona směřovat veškeré kroky související s přípravou zadávací dokumentace, zejména pak technických podmínek, k tomu, aby se specifického označení zboží či služeb a ostatních odkazů citovaných v předmětném ustanovení zákona vyvaroval. V této souvislosti Úřad opětovně odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne č. j. 62 Ca 27/ , v němž je konstatováno, že zadavatel je povinen vymezit předmět 13

14 veřejné zakázky přesně, úplně a srozumitelně, nicméně za použití natolik obecného popisu a technických podmínek, aby neodkazoval na určité identifikační znaky jiných dodavatelů, pokud to pro jasnou identifikaci poptávaného plnění není nezbytně nutné. V uvedeném rozsudku je dále stanoveno, že smyslem tohoto ustanovení (myšleno ustanovení 44 odst. 11 zákona pozn. Úřadu) je zabránit tomu, aby zadávací podmínky byly skrytým nástrojem či prostředkem diskriminace dodavatelů. 59. Výkladem předmětného ustanovení se dále zabýval Krajský soud v Brně ve svém rozsudku č. j. 62 Af 30/ ze dne , kde uvádí: Zákaz vyjádřený v 44 odst. 9 zákona ( 44 odst. 11 zákona, ve znění pozdějších předpisů, pozn. Úřadu) je pravidlem bránícím používání skrytých nástrojů a prostředků diskriminace dodavatelů. Jednou ze součástí samotného účelu ZVZ je snaha o umožnění co nejširší skutečné soutěže v boji o získání veřejné zakázky, což se promítá kodifikací zásad, jež zadávací řízení musí respektovat a jež jsou podávány v 6 ZVZ. V předmětném rozsudku soud dále uvádí, že zadavatel by se tak, pokud je to objektivně možné a pokud to nezpůsobuje nejednoznačnost zadávacích podmínek, měl vyvarovat odkazů na konkrétní obchodní firmy, názvy nebo jména a příjmení a specifická označení zboží a služeb, které platí pro určitou osobu za příznačné. I přesto, že se uvedený rozsudek vztahuje k předchozí právní úpravě, lze jeho závěry bez dalšího aplikovat, neboť obsahově nedoznalo ustanovení 44 odst. 9, resp. 44 odst. 11 zákona žádných změn. 60. V šetřeném případě zadávací dokumentace obsahuje označení procesorů vyráběných konkrétním výrobcem hardwarových komponent, a to společností Intel Corporation, jak je uvedeno v bodě 55. odůvodnění tohoto rozhodnutí. 61. Pokud Úřad vychází ze zásady transparentnosti zadávacího řízení uvedené v 6 odst. 1 zákona, resp. s ohledem na možnost případného přezkumu úkonů zadavatele, Úřad konstatuje, že specifikaci předmětu veřejné zakázky postupy uvedenými pod body 1) a 2) bodu 57. odůvodnění tohoto rozhodnutí musí být zadavatel také schopen (nejlépe v dokumentaci o veřejné zakázce) odůvodnit a doložit. 62. Úřad konstatuje, že použití této formy specifikace procesorů zadavatelem poptávaných notebooků nebylo předmětem veřejné zakázky relevantně odůvodněno. Relevantní důvody pro použití označení jednotlivých hardwarových komponent vyráběných konkrétním výrobcem hardwarových komponent neobsahuje ani zadávací dokumentace a nedoložil ji zadavatel ani později v rámci zahájeného správního řízení. 63. Pro úplnost Úřad ve vztahu k zadavatelem poptávaným procesorům uvádí, že skutečnost, že zadavatel v souvislosti s požadavkem na procesor minimálně Intel Core i3 výslovně neuvedl výrobce Intel podle Úřadu ničeho nemění na učiněných závěrech o porušení zákona zadavatelem, neboť specifikaci procesoru za použití označení i3 je nutno považovat za příznačné označení právě pro výrobce Intel Corporation. Výše jmenovaný výrobce Intel Corporation má právě jednu ze svých produktových řad procesorů označenou písmenem i a podle technických parametrů daného procesoru je k tomuto přiřazována vzestupná řada lichých čísel (např. Intel Core i3, Intel Core i5, Intel Core i7). Podle názoru Úřadu je tato skutečnost notoricky známa i laické veřejnosti, resp. uživatelům notebooků, počítačů či obdobných technických zařízení, a je tudíž i dobře známá dodavatelům ICT. 14

15 64. Nelze přisvědčit ani argumentaci zadavatele, že tím, že v zadávacích podmínkách při specifikaci procesorů k poptávaným notebookům navíc uvedl, že se jedná o minimální konfiguraci, nemohl odkazem na označení procesoru konkrétního výrobce omezit předložení jiné specifikace v nabídkách uchazečů. S uvedenou argumentací se nelze ztotožnit, neboť zadavatel neměl žádný relevantní důvod v zadávacích podmínkách uvádět požadavek na dodávku procesoru s označením příznačným pro konkrétního výrobce těchto procesorů společnosti Intel Corporation, pokud nechtěl omezit soutěž na procesory od tohoto konkrétního výrobce, neboť procesor je součástí každého dodávaného PC, je snadno jej definovat pomocí výkonových parametrů a dodavatelům tudíž není zapotřebí z důvodu případné zaměnitelnosti uvádět odkaz na standardní označení těchto výrobků, které je příznačné pro konkrétního výrobce tohoto hardware. Ačkoliv zadavatel při definici konfigurace procesoru uvádí, že se jedná o konfiguraci minimální, odkaz na označení procesoru příznačné pro jediného výrobce v dodavatelích mohl nepochybně vyvolat oprávněný dojem, že zadavatel hodlá pořídit notebooky s konkrétním typem procesoru od výrobce Intel Corporation, popř. procesor o vyšší konfiguraci, ale rovněž od téhož výrobce. Z předmětného požadavku zadavatele totiž pouhým jazykovým výkladem plyne, že hodlá pořídit notebook s procesorem značky Intel Corporation, který má parametry min. procesoru i3, popř. procesoru tohoto výrobce vyšší řady. 65. Tento postup zadavatele je nepochybně v rozporu se základním smyslem a účelem zákona, neboť takový postup zcela zásadním způsobem omezuje konkurenci mezi dodavateli, neboť diskriminuje ty dodavatele, kteří by byli schopni předmět plnění veřejné zakázky za adekvátních podmínek splnit, avšak pomocí komponent (procesorů) od jiných výrobců, než od výrobce, jehož procesory zadavatel požaduje, přičemž tyto procesory by v plném rozsahu splňovaly zadavatelem stanovené výkonové parametry. 66. Zadavatel svým postupem de facto zcela uměle vytváří účelové omezení pro dodavatele hardware, a to, že poptávané notebooky mají být vybaveny procesorem od výrobce Intel Corporation, což nejen že přímo ovlivňuje, jakým procesorem má být notebook osazen, ale v širším pojetí tento požadavek může ovlivňovat i okruh dodavatelů, kteří by byli schopni předmět plnění v plném rozsahu zajistit. Obecně totiž platí, že dodavatelé, ať už v jakémkoliv odvětví, zpravidla či výlučně dodávají hardwarové vybavení od konkrétních globálních výrobců hardwarového vybavení (a jsou tedy specializováni na dodávky od konkrétních, jimi prověřených výrobců), přičemž jsou schopni zajistit dodávku požadovaného hardware od těchto svých výrobců, jejichž výrobky běžně dodávají svým zákazníkům, avšak nemusí dodávat hardwarové produkty právě od zadavatelem požadovaného výrobce procesorů, neboť produkt se stejnými technickými vlastnostmi mají zajištěn od jiného výrobce. 67. Úřad v této souvislosti navíc uvádí, že zadavatel v zadávací dokumentaci ani výslovně nepřipustil použití obdobných řešení (byť ani v takovém případě by odkaz na označení procesoru vyráběného konkrétním výrobcem nebyl oprávněn v dokumentaci použít, neboť v šetřeném případě byl schopen jednotlivé položky zadávací dokumentace vymezit pomocí technických podmínek), přestože výše uvedená zadavatelem poptávaná hardwarová komponenta je objektivně velmi dobře popsatelná způsobem stanoveným v 45 a 46 zákona, a to např. pomocí výkonu a funkce. 68. Pro úplnost Úřad uvádí, že pokud by zadavatel v zadávacích podmínkách neuvedl odkaz na označení procesoru příznačné pro jediného konkrétního výrobce, mohl obdržet i adekvátní 15

16 nabídky od těch dodavatelů, kteří dodávají procesory (respektive procesory jako součásti počítačových sestav) od jiného než od zadavatelem požadovaného výrobce, není vyloučeno, že jimi nabídnuté podmínky mohou být pro zadavatele nejen srovnatelné podmínkám, které mu nabídl v šetřeném případě vybraný uchazeč, ale dokonce i výrazně lepší. 69. Tím, že zadavatel v zadávacích podmínkách stanovil požadavek na dodávku procesorů pro notebooky od konkrétního výrobce, nedodržel zásadu zákazu diskriminace stanovenou v 6 odst. 1 zákona. Zadavatel tímto svým postupem diskriminoval ostatní dodavatele, kteří by byli schopni podat svoji nabídku na plnění veřejné zakázky, pokud by v zadávacích podmínkách zadavatel neomezil dodávku procesorů pro notebooky na výrobky konkrétního výrobce. 70. Problematiku dodržování zásady zákazu diskriminace zohledňuje např. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 20/2008 ze dne , ze kterého vyplývá, že smysl ustanovení 6 zákona v prvé řadě směřuje k cíli samotného zákona, kterým je zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky. Zákon tohoto cíle dosahuje především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. Dále Nejvyšší správní soud zdůraznil, že smysl a cíl zákazu diskriminace nutně vede interpreta 6 ZVZ k závěru, že tento zákaz zahrnuje jednak zákaz diskriminace zjevné (přímé), tedy odlišného zacházení s jednotlivcem ve srovnání s celkem, jednak též zákaz diskriminace skryté (nepřímé), pokud tato vede v podstatě k obdobným právem zakázaným důsledkům (v oblasti práva veřejných zakázek tedy poškozování hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli). 71. Stejně tak nelze opominout skutečnost, že uchazeči, kteří nabídku v rámci předmětného zadávacího řízení podali, i přes takto diskriminačně nastavené zadávací podmínky, v případě, že by zadavatel stanovil zadávací podmínky v souladu se zákonem, mohli v rámci svých nabídek nabízet výrobky se stejnými výkonnostními parametry, avšak od jiných výrobců a tedy i nabízená cena za dodání požadovaného plnění mohla být od těchto uchazečů nižší, zejména s ohledem na skutečnost, že zadavatel jako hodnotící kritérium zvolil nejnižší nabídkovou cenu. 72. Svým postupem zadavatel mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť pokud by v zadávacích podmínkách nestanovil nezákonný požadavek na dodávku procesorů pro notebooky od konkrétního výrobce, mohl obdržet nabídky i od jiných dodavatelů než od dodavatelů dodávajících procesory konkrétního výrobce, jak zadavatel stanovil ve výzvě k podání nabídek, a tedy i nabídku, která by obsahovala pro zadavatele výhodnější podmínky, než ty které zadavateli v šetřeném případě nabídl vybraný uchazeč. 73. V souvislosti s otázkou možnosti podstatného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky Úřad odkazuje na body 52. a 53. odůvodnění tohoto rozhodnutí. 74. Tím, že zadavatel ve výzvě k podání nabídek v rozporu s 44 odst. 11 zákona použil ke specifikaci části předmětu veřejné zakázky odkazy na specifické označení zboží, které platí pro určitou osobu za příznačné, aniž by to bylo odůvodněno předmětem veřejné zakázky, což vedlo k vyloučení určitých dodavatelů a zároveň tím došlo k porušení zásady zákazu diskriminace stanovené v 6 odst. 1 zákona, neboť svoji nabídku nemohli podat ti dodavatelé, kteří by byli schopni nabídnout jiné adekvátní řešení, přičemž uvedený postup 16