Pavel Řežábek. Aktuální hospodářský vývoj v kontextu finanční stability v České republice. člen bankovní rady ČNB. Ekonomická přednáška

Transkript

1 Aktuální hospodářský vývoj v kontextu finanční stability v České republice Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška Hradec Králové, 2. dubna 212

2 Aktuální ekonomická situace Vývoj v ČR v tomto roce ovlivní očekávané zpomalení ekonomického růstu eurozóny. K ekonomickému růstu na straně poptávky přispíval čistý vývoz, na straně nabídky průmysl. Letos HDP bude stagnovat. Inflaci táhnou zejména ceny komodit a daňové změny, domácí tlaky nejsou patrné. Na horizontu měnové politiky by se měla inflace nacházet mírně pod cílem ČNB. Pozvolné zlepšování situace na trhu práce se na přelomu let 211 a 212 zastavilo, míra nezaměstnanosti zůstává nadále poměrně vysoká a růst mezd utlumený. S prognózou je konzistentní stabilita tržních úrokových sazeb v nejbližším období a jejich následný mírný pokles. Hlavní rizika prognózy jsou spojena s vývojem v zahraničí, fiskální konsolidací a krátkodobě vyššími inflačními tlaky. 2

3 Výhled růstu v eurozóně Růst HDP v eurozóně (v efektivním vyjádření) Rozdíly ve výhledech růstu HDP jednotlivých zemí eurozóny % mzr % mzr Slovensko Německo eurozóna Řecko Slovensko Německo eurozóna Řecko I/7 I/8 I/9 I/1 I/11 I/12 I/13 maximum minimum V eurozóně se očekává lehká recese, v efektivním vyjádření ale poptávka po českém vývozu mírně poroste. 3

4 Vývoj HDP Příspěvky jednotlivých složek reálného HDP do meziročního růstu, v p.b I/7 I/8 I/9 I/1 I/11 Spotřeba domácností Změna stavu zásob Spotřeba vlády Tvorba hr. fixního kapitálu Čistý vývoz Růst ekonomiky je tažen čistým vývozem. Příspěvky ostatních složek byly ve 4. čtvrtletí 211 záporné. 4

5 Vývoj inflace / / /12 3 Korigovaná inf lace bez PH a potravin Regulované ceny Nepřímé daně v neregulovaných cenách Ceny potravin (včetně alkoholických nápojů a tabáku) Ceny pohonných hmot (PH) Meziroční růst spotřebitelských cen (v %) Inflace je nad tolerančním pásmem cíle ČNB. Táhnou ji zejména ceny komodit (potraviny, energie) a daňové změny. Domácí ekonomika nevytváří inflační tlaky. 5

6 Průmysl Průmyslová produkce (stálé ceny, meziroční změny v %) Průmyslová produkce Sezonně očištěný údaj HP trend 1/7 7 1/8 7 1/9 7 1/1 7 1/11 7 1/12 Průmyslová produkce (stálé ceny, průměr roku 25 = 1) Průmyslová produkce Sezonně očištěný údaj Trend (ČSÚ) 1/7 7 1/8 7 1/9 7 1/1 7 1/11 7 1/ Nové zakázky v průmyslu - vybraná odvětví (běžné ceny, meziroční změny v %) Nové zakázky HP trend 1/7 7 1/8 7 1/9 7 1/1 7 1/11 7 1/12 Hlavním tahounem ekonomického růstu byl na konci roku 211 průmysl, jeho růst ale zpomaloval. Nové zakázky však naznačují oživení produkce v následujících měsících. 6

7 Stavebnictví a maloobchod Stavební produkce (stálé ceny, meziroční změny v %) Stavební produkce Sezonně očištěný údaj HP trend 1/7 7 1/8 7 1/9 7 1/1 7 1/11 7 1/12 Tržby z maloobchodu bez motorových vozidel (stálé ceny, meziroční změny v %) Maloobchod Sezonně očištěný údaj HP trend 1/7 7 1/8 7 1/9 7 1/1 7 1/11 7 1/12 Po prosincovém růstu (fakturace mimořádného objemu dokončených zakázek) se stavební produkce na počátku roku 212 vrátila k meziročnímu poklesu. V lednu a únoru sezonně očištěné tržby v maloobchodě meziročně klesaly, zejména vlivem poklesů tržeb z prodeje potravinářského zboží. 7

8 Trh práce Míra registrované nezaměstnanosti (v %) Obecná míra nezaměstnanosti (v %) dosažitelní celkem celkem (sez. oč.) 1/7 7 1/8 7 1/9 7 1/1 7 1/11 7 1/ I/7 III I/8 III I/9 III I/1 III I/11 III Pozvolné zlepšování situace na trhu práce se na přelomu let 211 a 212 zastavilo. Celková zaměstnanost se ve 4. čtvrtletí 211 meziročně nepatrně snížila. Při poklesu pracovní síly poklesla obecná míra nezaměstnanosti. Zůstává však poměrně vysoká. 8

9 Vývoj mezd Meziroční růst mezd (v %) Průměrná mzda v NH Podnikatelská sf éra Nepodnikatelská sf éra I/7 I/8 I/9 I/1 I/11 Růst nominálních mezd zůstává mírný. Ve 4. čtvrtletí 211 zpomalil na 2 %. V závěru roku došlo ke sblížení temp růstu mezd v soukromém a veřejném sektoru. 9

10 Fiskální vývoj v % HDP (ESA95) 6, 4, 2,, -2, -4, -6, -8, 3,8,6-1,4-2,7-3,1-3,4-4,8-4,8-5,8-6,3,3 -,3-2,5-2,8-3, Saldo vládního sektoru Strukturální saldo (ESCB) Reálná spotřeba vlády s.a (mzr. v %) Za rok 211 předběžný deficit 3,1 % HDP na úkor výrazného krácení vládních investic. Strukturální deficit pro léta prognózován pod úrovní 3 % HDP (očištěn o dopad penzijní reformy v roce 213 v rozsahu,4 % HDP), ale ještě nezahrnuje nový balík vládních opatření z dubna

11 Rok 211 dramatický vývoj na finančních trzích Po dočasném zlepšení na jaře 211 se od června začalo prudce zvyšovat napětí v globálním finančním systému. Ke konci léta začala být dominantním prvkem vývoje mezinárodních financí dluhová krize v eurozóně. Neúspěšné pokusy o řešení dluhové krize vedly k přenosu krize z periferních zemí i na zdravé ekonomiky. Na podzim propukla v eurozóně systémová krize a vývoj v měnové unii se stal silnou hrozbou pro celou světovou ekonomiku. 11

12 Dluhová krize v eurozóně začala na podzim eskalovat V průběhu listopadu došlo k prudkému zvýšení požadovaných výnosů z vládních dluhopisů. Začaly vznikat pochybnosti o solventnosti vysoce zadlužených zemí a o jejich schopnosti zůstat v měnové unii Výnos 1letých vládních dluhopisů vybraných zemí (říjen duben 212) 5 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1, AT CZ DE FR NL Pramen: Thomson Datastream BE IT IE ES PT GR 12

13 a získala systémový charakter V eurozóně se objevily vážné poruchy tržních struktur: přestal fungovat primární trh dlouhodobého financování pro banky i pro vlády, banky začaly snižovat své expozice vůči některým vládám eurozóny/eu uvolněné zdroje neumisťovaly do vládního dluhu jiných zemí, ale do vkladů u ECB, bankám v některých zemích začaly odtékat vklady velkých podniků. Napětí na finančních trzích utlumila až kombinace opatření centrálních bank, pokrok v restrukturalizaci řeckého vládního dluhu (odpis většiny dluhu drženého privátními investory, schválení 2. přizpůsobovacího programu) a dohoda o evropské fiskální unii. Získaná stabilita je křehká a možná jen dočasná 13

14 Podstata a efekty operací ECB Dlouhodobé dodávací operace ECB (resp. eurosystému) - LTRO: od prosince 211 v rámci 3letých LTRO dodání cca 1. mld. eur, po odečtení splátek jiných facilit v čistém vyjádření zhruba 5 mld. eur, po přidání dalších facilit celkem půjčuje bankám 1.2 miliard eur, v dalších 3 letech budou banky muset refinancovat dlouhodobější zdroje pasiv za zhruba 1. mld. eur, dodávky likvidity přes LTRO nejsou kvantitativně dramatické v podstatě bankám nahradí část zdrojů získávaných tržním financováním, spíše než proinflační efekty jsou rizikem těchto operací nepříznivé dopady na funkčnost zdrojových trhů a jiné vedlejší účinky. Význam operací ECB: ukončily akutní krizi likvidity v eurozóně a koupily tím vládám čas na realizaci stabilizačních opatření, část prostředkůčerpaných bankami byla investována do vládních dluhopisů (informace z trhů hovoří o nákupu italských a španělských dluhopisů), nevyřešily problém kritického stavu veřejných financí v některých zemích, naopak oslabily tlak na jejich řešení. 14

15 Banky v EU operují v nepříznivém prostředí Na pozadí utlumené finanční krize čelí evropský úvěrový trh (obzvláště v eurozóně) řadě výzev : některé národní bankovní sektory jsou zasaženy krizí důvěry (převládají pochybnosti o skutečném stavu bilancí bank), existují značné obavy z úvěrových ztrát bank v případě poklesu ekonomické aktivity a tržních ztrát při obnovení dluhové krize, zejména velké mezinárodních banky mají stále potíže se zajištěním zdrojů pro financování aktiv v příštích letech (mj. vytěsňovací efekt vládních dluhů), národní i nadnárodní autority dále zvyšují již tak velmi vysokou míru nejistoty investorů a věřitelů bank (nové daně, další a další regulace, dobrovolné podílnictví na záchraně vlád, různé způsoby nepřímého tlaku ve směru nákupu vládních dluhopisů apod.). 15

16 Důsledek - riziko snížené dostupnosti úvěrů V reakci na růst nedůvěry ve stabilitu některých bankovních sektorů se národní autority začaly v nepříliš vhodnou dobu zapojovat do soutěže krásy, kdy žádají po bankách: držet vyšší základní kapitálovou přiměřenost a nad rámec toho ještě konzervační polštáře či rezervy proti potenciálním ztrátám, posílit bilanční likviditu přechodem ke stabilnější struktuře financování (navázat poskytované úvěry ve vyšší míře na domácí vklady a zdroje získané vydáváním dlouhodobých dluhopisů). V návaznosti na situaci v bankovních sektorech a soutěž krásy začíná Evropou obcházet strašidlo deleveragingu : strach, že banky budou snižovat rizikově vážená aktiva prodejem aktiv či omezením úvěrování, obava, že nedostupnost externích zdrojů pro financování výroby omezí již tak slabý hospodářský růst. 16

17 Úvěrové podmínky v eurozóně skutečně zpřísnily V posledním čtvrtletí 211 došlo v eurozóně ke zpřísnění úvěrových podmínek, banky indikovaly další zpřísňování i v následujících čtvrtletích. Nejvíce se zhoršily podmínky pro úvěry nefinančním podnikům (35 %). V reakci na regulatorní změny banky uváděly, že v letošním roce zesílí přizpůsobování bilancí s negativním dopadem na dostupnost úvěrů. Úvěrové podmínky v eurozóně (4.Q 23-1.Q 212) /3 12/4 12/5 12/6 12/7 12/8 12/9 12/1 12/11 podmínky pro podniky podmínky spotřeb. úvěry podmínky úvěry na bydlení úrok. složka podm. pro podniky Pramen: Pozn.: ECB, Datastream Podmínky - čistá procentní změna zpřísnění (hrubé zpřísnění - hrubé uvolnění) úvěrových podmínek v dané kategorii. Pozitivní hodnoty znamenají celkové zpřísňování podmínek. 17

18 Úvěrová dynamika v eurozóně přechází do záporných hodnot Úvěry v eurozóně jako celku v únoru přestaly růst. Deleveraging ve formě negativní úvěrové dynamiky se týká nejen Řecka, Portugalska a Irska, ale i Španělska... Tempo růstu úvěrů velkých ekonomik eurozóny (v % mzr., úvěry privátnímu sektoru, do února 212) Tempo růstu úvěrů vybraných menších ekonomik eurozóny (v % mzr., úvěry privátnímu sektoru, do února 212) /2 12/3 2/5 4/6 6/7 8/8 1/9 12/1 2/12 1/2 12/3 2/5 4/6 6/7 8/8 1/9 12/1 2/12 BE GR IE PT EA FR DE IT ES Pramen: ECB Pramen: ECB Pozn.: pro Řecko použita data z webu Bank of Greece 18

19 Deleveraging v eurozóně je nezbytný, ale Deleveraging, obzvláště v eurozóně, je nezbytnou a přirozenou reakcí systému na jeho předchozí nabobtnání: celková bilance bank dosahuje v eurozóně 33 tis. mld. eur (35 % HDP eurozóny), v ČR 47 mld. Kč (125 % HDP). bankovní úvěry domácímu privátnímu sektoru v poměru k HDP činí v eurozóně 124 %, v ČR je to 57 % HDP. úvěry privátnímu sektoru představují jen 33 % bilance bank eurozóny, v ČR je to 44 %. Deleveraging může ale probíhat dobrým i špatným způsobem dobrý např. snížení rozsahu vysoce spekulativních operací s deriváty a složitě strukturovanými produkty, špatný zhoršený přístup části privátního sektoru k úvěrům. Deleveraging může po řadu let tlumit růst nominálních příjmů (HDP v běžných cenách), a to přes obě složky - hospodářský růst i inflaci. Českou ekonomiku ovlivní deleveraging v Evropě nepřímo přes její provázanost s příslušnými ekonomikami. 19

20 Úvěrová dynamika v ČR zůstává pozitivní (1) V ČR ani únorová data neindikují zhoršenou dostupnost úvěrů nebo zpřísňování úvěrových podmínek. Tempa růstu úvěrů zůstávají poměrně nízká, leč stabilní. Meziroční dynamika růstu úvěrů (v %) ,3% 5,6% 5,% /8 2/9 8/9 2/1 8/1 2/11 8/11 2/12 Úvěry celkem Nefinanční podniky Obyvatelstvo Pramen: ČNB 2

21 Úvěrová dynamika v ČR zůstává pozitivní (2) Trh nových úvěrů na bydlení těží z historicky nízkých klientských úrokových sazeb a rostoucího podílu refinancování. Vývoj nově poskytnutých úvěrů nefinančním podnikům odráží zpomalení růstu ekonomiky a slabou investiční aktivitu. Nové korunové úvěry na bydlení (v %) Pramen ČNB 29,% 3,9% 3, 8/8 2/9 8/9 2/1 8/1 2/11 8/11 2/12 Meziroční změna objemu úvěrů 6, 5,5 5, 4,5 4, 3,5 Úroková sazba (pravá osa) Nové korunové úvěry nefinančním podnikům (včetně kontokorentních úvěrů, v %) Pramen: ČNB 6,9% 3,3%, 8/8 2/9 8/9 2/1 8/1 2/11 8/11 2/12 Meziroční změna objemu úvěrů 6, 5, 4, 3, 2, 1, Úroková sazba (pravá osa) 21

22 Úrokové podmínky v ČR se vyvíjí příznivě Úrokové sazby z nových úvěrů podnikům se vydaly opačným směrem než v eurozóně. Pokles úrokových marží z nově poskytovaných úvěrů indikuje setrvalé uvolnění úvěrových podmínek v posledních dvou letech. Úrokové sazby z nových úvěrů podnikům v eurozóně a ČR (% p.a.) 6, Průměrné marže z bankovních úvěrů (v % p.a.) 5,5 5,5 5, 4,5 4, 3,5 3, 2,5 2, 1/6 1/7 1/8 1/9 1/1 1/11 1/12 EA CZ Pramen: ECB, ČNB 5, 4,5 4, 3,5 3, 2,5 6/4 4/5 2/6 12/6 1/7 8/8 6/9 4/1 2/11 12/11 stávající úvěry nové úvěry Pramen: ARAD, výpočty ČNB 22

23 Hlavním rizikem pro české banky zůstávají úvěrové ztráty (1) Skončila fáze zvyšování objemu úvěrů v selhání v posledních čtvrtletích někdy úvěry v selhání vzrostou, někdy klesnou, zatímco v letech pouze rostly. Úvěry v selhání v českém bankovním sektoru (klientské; v %, v mld. Kč) Čtvrtletní změna stavu úvěrů v selhání (v mld. Kč) /7 8/7 2/8 8/8 2/9 8/9 2/1 8/1 2/11 8/11 2/12 Čtvrtletní změna stavu úvěrů v selhání (v mld. Kč) Pramen: ČNB 23

24 Hlavním rizikem pro české banky zůstávají úvěrové ztráty (2) Podíl úvěrů v selhání na úvěrech celkem již mírně klesl zejména v segmentu úvěrů poskytovaných podnikům, stagnace v segmentu úvěrů poskytnutých domácnostem odráží nepříznivý vývoj na trhu práce. Vývoj podílu úvěrů v selhání na celkových úvěrech (v %) Vývoj podílu úvěrů v selhání na celkových úvěrech obyvatelstvu (v %) 1, 14 9, 8, 7, 6, 8,1% 5,9% ,6% 5, 4, 3, 5,% 6 4 5,% 2, 2 3,3% 1,, 8/8 2/9 8/9 2/1 8/1 2/11 8/11 2/12 Úvěry celkem Nefinanční podniky Pramen: ČNB Obyvatelstvo 8/8 2/9 8/9 2/1 8/1 2/11 8/11 2/12 Obyvatelstvo celkem Úvěry na bydlení Spotřebitelské úvěry Pramen: ČNB 24

25 Hlavním rizikem pro české banky zůstávají úvěrové ztráty (3) Dynamika úvěrů v selhání (NPL) a tvorby opravných položek (OP) k nim naznačuje postupnou stabilizaci úvěrového rizika. Bankami vytvářené opravné položky oproti úvěrům v selhání dosahují necelých 81 mld. Kč (3,4 % celkových úvěrů) a kryjí úvěry v selhání téměř z poloviny. Dynamika úvěrů v selhání a podílu opravných položek k celk. pohledávkám (meziroční změna v %) Opravné položky a krytí úvěrů v selhání opravnými položkami (%) 5, 4,5 4, 3, , /8 2/9 8/9 2/1 8/1 2/11 8/11 2/12 NPL OP k pohl celkem (selhani a bez selhani) Zdroj: ČNB 2,5 4 2, 1,5 3 1, 2 2/4 2/5 2/6 2/7 2/8 2/9 2/1 2/11 2/12 Podíl opravných položek k hrubým úvěrům Krytí úvěrů v selhání opravnými položkami (pravá osa) Zdroj: ČNB 25

26 Vývoj vkladů Tempo růstu vkladů domácností se pohybuje kolem 5 % Růst vkladů nefinančních podniků a finančních neměnových institucí zrychlil na 7 %, resp. 14 %. Struktura vkladů peněžního agregátu M2 (meziroční změna v %) Vybrané úrokové sazby z vkladů domácností a podniků (nové obchody, v %) /7 1/8 1/9 1/1 1/11 1/12 1/7 1/8 1/9 1/1 1/11 1/12 Domácnosti Nefinanční podniky Finanční neměnové instituce (pravá osa) Úroková sazba z jednodenních vkladů domácností Úroková sazba z jednodenních vkladů nef. podniků Úroková sazba z vkladů domácností s doh. splatností Úroková sazba z vkladů nef. podniků s doh. splatností Úroková sazba z vkladů domácností s výp. lhůtou 26

27 Bankovní sektor zůstává stabilní Český bankovní sektor zůstává zdravý, s přebytkem klientských vkladů nad úvěry, nezávislý na externím financování a dobře kapitalizovaný. podíl vysoce likvidních aktiv zůstává stabilně mírně pod 3 %, kapitálová přiměřenost činila ke konci února 212 celkem 15,1 %. Poměry likvidity v bankovním sektoru (%) Kapitálová přiměřenost a leverage ratio (%) /8 2/9 8/9 2/1 8/1 2/11 8/11 2/12 Vklady / úvěry (klientské) Rychle likvidní aktiva / celková aktiva (pravá osa) Pramen: ČNB 8 8/8 2/9 8/9 2/1 8/1 2/11 8/11 2/12 Kapitálová přiměřenost Kapitálová přiměřenost Tier 1 Pramen: ČNB 27

28 Český bankovní sektor v mezinárodním srovnání Rentabilita vlastního kapitálu (RoE, v %) Rentabilita aktiv (RoA; v %, 211) Poznámka: Pro Německo data za rok 211 nejsou k dispozici Kapitálová přiměřenost (v % ) AT CZ DE PT SK SI HU PL EA 1,8 1,6 1,4 1,2 1,8,6,4,2 -,2 -, AT CZ DE PT SK SI HU PL EA Poměr vkladů k poskytnutým úvěrům ve vybraných zemích EU (v %, konec roku 211) PT SI SK PL EA HU CZ AT DE CZ SK DE PL EA AT PT HU SL 28

29 Období dalších dvou let bude pro české banky testem robustnosti Kapitálová přiměřenost se zvyšovala i díky vysoké ziskovosti českých bank, to však nemusí platit trvale: čistý zisk meziročně mírně klesá a tlak na pokles úvěrových marží implikuje potenciální pokles provozních zisků v následujících letech. Meziroční změna klíčových komponent zisku (v mld. Kč, ) 6 Úrokové marže českých bank z nových úvěrů (v % p.a.) 5, ,5 4, 3, Úrokový zisk bez operací s ČNB Zisk z poplatků a provizí Úrokový zisk typu operace s ČNB Zisk z finančního přecenění Čistý zisk Pramen: ČNB Pozn.: Vzorek banky je fixní kvůli meziroční srovnatelnosti a zahrnuje banky aktivní k , 2,5 2, 1/4 1/5 1/6 1/7 1/8 1/9 1/1 1/11 Domácnostem na byty Podnikům Celkem Pramen: ARAD 29

30 Aktuální makrozátěžové testy ČNB (únor 212) Základní scénář Baseline je založen na únorové prognóze ČNB Výrazně nepříznivý scénář Dluhová krize kombinuje: extrémní propad ekonomické aktivity v EU i v ČR: -6,3 % y-o-y ve 4Q 212, ztrátu důvěry investorů vůči ČR depreciace koruny a zvýšení dlouhodobých výnosů dluhopisů eskalaci dluhové krize v 3Q 212 a částečný odpis expozic vůči 15 vybraným zemím EU s vysokým veřejným dluhem. problémy mateřských skupin ztrátu 1/3 hrubých expozic největších bank v ČR vůči svým mateřským skupinám I přes vysoce nepravděpodobnou a až extrémní zátěž indikují výsledky testů nadále vysokou míru odolnosti českých bank 3

31 Výsledky testů (1) Základní verze scénáře Dluhová krize nepříznivý scénář má obdobný průběh jako v předcházejících kolech testů pro 15 vybraných zadlužených zemí EU jsou ve 3Q 212 odepsány jejich celkové expozice dle zvolených haircuts jsou vypočteny v závislosti na ratingu zemí. potřebné kapitálové injekce 19 mld. CZK Vývoj kapitálové přiměřenosti (v %) /9 12/1 12/11 12/12 12/13 12/14 Základní scénář Dluhová krize Pramen: ČNB 31

32 Výsledky testů (2) První rozšíření scénáře Dluhová krize problémy matek rozšíření předchozího scénáře, tj. ztráty z expozic za zadluženými zeměmi zůstávají po eskalaci dluhové krize ve 3Q 212 dochází na konci roku 212 k problémům mateřských skupin 7 největších českých bank odpis 1/3 jejich hrubých expozic kapitál. injekce: 33 mld. CZK Vývoj kapitálové přiměřenosti (v %) Závěr: český bankovní sektor je schopen absorbovat i velmi nepříznivý vývoj plynoucí ze zahraničí. 6 12/9 12/1 12/11 12/12 12/13 12/14 Pramen: ČNB Základní scénář Dluhová krize Dluhová krize + Ztráta 1/3 expozic vůči mateřským skupinám 32

33 Děkuji za pozornost Dotazy, diskuze Ing. Pavel Řežábek, Ph.D. člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB Česká národní banka Na příkopě Praha 1