Bioplynová stanice Výškov, instalovaný výkon 520kW

Transkript

1 BIOPROFIT s.r.o., Žižkova 85/62, Lišov Bioplynová stanice Výškov, instalovaný výkon 520kW Oznámení zámru podle pílohy. 3 zákona 100/2001 Sb. 07/2006

2 Identifikaní list Název akce: Oznámení zámru dle pílohy. 3 zákona 100/2001 Sb. Bioplynová stanice Výškov Objednatel: Ing. Ivan Kolár FABE s.r.o. Bitozeves Louny IO: DI: CZ Tel: ivan.kolar@wm.cz Zpracovatel: BIOPROFIT s.r.o., Žižkova 85/ Lišov Zastoupení: Ing. Josef Urban, jednatel Tel.: , bioprofit@bioprofit.cz Zakázkové íslo: Zpracoval: Kontroloval: Ing. Tomáš Dvoáek Ing. Tomáš Dvoáek V Lišov dne: Poet stran textu: 35 Poet píloh: 7 Tuto zprávu není možné reprodukovat a rozšiovat bez souhlasu spolenosti BIOPROFIT s.r.o. Na základ souhlasu spolenosti mže být dokument reprodukován pouze vetn textových a grafických píloh. 2

3 OBSAH: Identifikaní list... 2 A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI... 5 A. 1. Obchodní firma... 5 A. 2. Identifikaní údaje... 5 A. 3. Sídlo... 5 A. 4. Oprávnný zástupce oznamovatele... 5 B. ÚDAJE O ZÁMRU... 6 B. I. Základní údaje... 6 B. I. 1. Název zámru a jeho zaazení... 6 B. I. 2. Kapacita (rozsah) zámru... 6 B. I. 3. Umístní zámru... 6 B. I. 4. Charakter zámru a možnost kumulace s jinými zámry... 8 B. I. 5. Zdvodnní poteby zámru a jeho umístní, vetn pehledu zvažovaných variant a hlavních dvod pro jejich výbr, resp. odmítnutí... 8 B. I. 7. Pedpokládaný termín zahájení realizace zámru a jeho dokonení...16 B. I. 8. Výet dotených územn samosprávných celk...16 B. I. 9. Výet navazujících rozhodnutí dle 10 odst. 4 a správních úad, které budou tato rozhodnutí vydávat B. II. Údaje o vstupech...17 B. II. 1. Pda...17 B. II. 2. Voda...17 B. II. 3. Ostatní surovinové a energetické zdroje...17 B. II. 4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu...19 B. III. Údaje o výstupech...21 B. III. 1. Ovzduší...21 B. III. 2. Odpadní vody...24 B. III. 3. Produkované odpady...25 B. III. 4. Hluk, vibrace, záení apod...26 B. III. 5. Další produkované materiály...26 C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTEDÍ V DOTENÉM ÚZEMÍ...27 C. I. Výet nejzávažnjších environmentálních charakteristik doteného území...27 C. I. 1. Územní systém ekologické stability, významné krajinné prvky...27 C. I. 2. Zvlášt chránná území, území pírodních park, území historického kulturního nebo archeologického významu...28 C. I. 3. Hust zalidnná území...28 C. II. Charakteristika souasného stavu životního prostedí v doteném území...29 C. II. 1. Ovzduší...29 C. II. 2. Voda...31 C. II. 3. Pda a horninové prostedí...32 C. II. 4. Fauna a flóra, ekosystémy...33 D. KOMPLEXNÍ HODNOCENÍ VLIV ZÁMRU NA OBYVATELSTVO A ŽIVOTNÍ PROSTEDÍ...34 D. I. Charakteristika pedpokládaných vliv zámru na obyvatelstvo a životní prostedí a hodnocení jejich velikosti a významnosti...34 D. I. 1. Ovzduší...34 D. I. 2. Hluk...38 D. I. 3. Vlivy na povrchové a podzemní vody...38 D. I. 4. Vlivy na pdu

4 D.I.5. Další vlivy...39 D. II. Možné vlivy pesahující státní hranice...39 D. III. Charakteristika opatení k prevenci, vylouení, snížení, popípad kompenzaci nepíznivých vliv na životní prostedí...39 D. IV. Charakteristika nedostatk ve znalostech a neuritostí, které se vyskytly pi specifikaci vliv...40 E. DOPL UJÍCÍ ÚDAJE...40 F. ZÁVR...41 G. VŠEOBECN SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU...41 H. ÚDAJE O ZPRACOVATELI OZNÁMENÍ...43 I. PÍLOHY...44 Seznam píloh: 1. Vyjádení píslušného stavebního úadu k zámru 2. Výez z katastrální mapy 3. Výez z územního plánu obce Výškov 4. Umístní zámru v areálu 5. Rozptylová studie 6. Stanovisko KÚ k systému NATURA Fotografická píloha Oznámení bylo zpracováno podle pílohy. 3 zákona. 100/2001 Sb. ve znní 163/2006 Sb. a podle metodického pokynu odboru posuzování vliv na životní prostedí MŽP. 4

5 A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI A. 1. Obchodní firma FABE, s.r.o. A. 2. Identifikaní údaje IO: DI: CZ A. 3. Sídlo Bitozeves Louny A. 4. Oprávnný zástupce oznamovatele Ing. Ivan Kolár, jednatel spolenosti Tel: ivan.kolar@wm.cz 5

6 B. ÚDAJE O ZÁMRU B. I. Základní údaje B. I. 1. Název zámru a jeho zaazení Bioplynová stanice Výškov Kategorie 10.1 Zaízení pro fyzikáln-chemickou úpravu ostatních odpad. B. I. 2. Kapacita (rozsah) zámru Ve spolenosti Faunus Vidovle s.r.o. zabývající se zemdlskou inností v regionu Výškov Bitozeves je znanou prioritou diverzifikace zemdlské innosti smrem k alternativním zdrojm energie. Pro tuto innost jsou ve spolenosti velmi dobré pedpoklady pedstavující plošnou výmru obdlávaných pozemk, vybavení píslušnou technikou i existence potebného zázemí. V regionu je rovnž u jiných podnikatelských subjekt poptávka po ekologickém zhodnocení vznikajících bioodpad v souladu se správnou zemdlskou praxí a požadavky stanovenými další legislativou. Zámrem spolenosti FABE s r.o., která je dceinnou spoleností Faunus Vidovle s.r.o., je vybudování nové bioplynové stanice pro zpracování zemdlských produkt a biologicky rozložitelných odpad v prostoru zemdlského areálu Výškov. Bioodpady budou na bioplynové stanici pln stabilizovány v rámci ízeného procesu a budou tak upraveny na materiál vhodný jako hnojivo. Vyrobený bioplyn bude spalován v kogeneraní jednotce, kde z nj bude vyrábna elektrická energie a teplo. Elektrická energie bude prodávána do sít a vyrobené teplo bude využito pro vytápní technologických celk stanice a dále využito pro úely sušení zemdlské produkce apod., ást tepla bude pravdpodobn likvidována na tepelném výmníku. Kapacita zaízení je cca tun biologicky rozložitelných materiál za rok, z nichž ást má charakter ostatních odpad. Pevážná ást zpracovaného materiálu tvoí kukuiná siláž a travní senáž spolenost Faunus Vidovle, od dalších subjekt v okolí budou pijímány zemdlské bioodpady charakteru praseí kejdy i další vhodné biologicky rozložitelné materiály - odpady. B. I. 3. Umístní zámru Kraj: Ústecký Katastrální území: Výškov NUTS 4: CZ 0424 ZUJ:

7 umístní stanice Obrázek 1: Umístní zámru na map správního lenní Lokalita pro uvažované zaízení se nachází v zemdlském areálu na západním okraji obce Výškov. ást existujících objekt bude využita pro technologii bioplynové stanice (stáj skotu s vestavbou pro velín a kogeneraní jednotku, skladovací jímka, silážní žlaby), v rámci stavby bude teba na míst budoucích fermentor demolovat stávající jímku. Dopravní trasa Umístní stanice Dopravní trasa Obrázek 2: Umístní zámru v katastru obce Výškov (zdroj: 7

8 Oplocený areál farmy Výškov obsahuje z hlediska využitelnosti plánovaným provozem BPS tyto objekty: Silážní žlaby cca 12000m 3, silážní jímku cca 2600m 3 Uzavené objekty stájí, v piléhající ásti k BPS využitelné pro vestavbu strojovny a usazení kogeneraní jednotky - k využití cca 40m 2 ) Zpevnné komunikace Vodovodní pípojku veejného vodovodu Kanalizaní pípojku veejné kanalizace Pípojku elektrické energie Vedení vysokého naptí v blízkosti areálu Trafostanici ve vzdálenosti cca 80m, o výkonu cca 110 kva (nebude dostaovat). Pozemky pro upotebení fermentaního zbytku (v majetku spolenosti Faunus Vidovle s.r.o.) mají rozlohu cca 1650 ha. Všechny dotené pozemky i nemovitosti jsou v majetku spolenosti Faunus Vidovle s.r.o., spolenost FABE s.r.o. bude mít pozemky, resp. pedmtný areál v dlouhodobém pronájmu. Zájmové území neleží v zátopovém pásmu. Zámr se nachází na pozemcích z hlediska územního plánu vymezených pro zemdlskou výrobu. Obec Výškov je zalenna do obytného a smíšeného území. Plošná výmra zámru je cca 3700 m 2. Zámr se nachází na pozemcích p.. 141/10, 141/12, 164, 163/2 k.ú. Výškov. B. I. 4. Charakter zámru a možnost kumulace s jinými zámry Zámrem spolenosti FABE s. r.o. je vybudování bioplynové stanice pro zpracování bioodpad v zemdlském areálu v obci Výškov. Bioplynová stanice je koncipována tak, aby využila existujících objekt a infrastruktury areálu. Vyrobený bioplyn bude sloužit jako ekologický zdroj elektrické energie a tepla po využití v kogeneraní jednotce. Zámr je v souladu s plánem odpadového hospodáství Ústeckého kraje. Zámr nekoliduje z dalšími zámry. B. I. 5. Zdvodnní poteby zámru a jeho umístní, vetn pehledu zvažovaných variant a hlavních dvod pro jejich výbr, resp. odmítnutí Nutnost diverzifikace zemdlské výroby a principy správné zemdlské praxe vytváí tlak na uplatnní moderních zpsob využití vzniklé biomasy a bioodpad produkovaných ve spolenosti Faunus Vidovle i v okolním regionu. V souasné dob existuje v eské republice minimum zpracovatelských kapacit umožujících efektivní využití tchto bioodpad. asto je s nimi nakládáno na hranici (i za hranicí) legislativy a v pípad zájmu o správné nakládání není k dispozici odpovídající zaízení. 8

9 Výstavba bioplynové stanice v zemdlském areálu Výškov umožní zpracovávat cílen pstovanou biomasu, vznikající bioodpady zemdlských spoleností i dalších producent v okolí. Produkovaný výstupní materiál z bioplynové stanice bude odvodován a bude materiálov využit pímo jako hnojivo v zemdlství. Pi provozu stanice bude produkováno znané množství elektrické a tepelné energie. Elektrická energie bude prodávána do veejné sít a bude zdrojem píjm. Tepelná energie bude využita pro vytápní objekt stanice a v budoucnosti i k sušení obilí apod. Bioplynová stanice rovnž poskytne cca 1 nové pracovní místo, další innosti budou zabezpeeny extern. Vybraná lokalita je výhodná zejména v možnosti využít stávajících objekt zemdlského areálu a tím omezit stavební innost a dopravní náklady související s pepravou biomasy. Popsaná varianta je jedinou uvažovanou variantou. Umístní stanice v jiném areálu ve vlastnictví spolenosti Faunus Vidovle není z technických a logistických dvod možné. B. I. 6. Popis technického a technologického ešení zámru B. I Technický popis zámru Popis zaízení Bioodpady a cílen pstovaná biomasa bude pijímána na zpevnné ploše v tsné blízkosti reaktoru. Zde bude instalován zásobník (silo) zpracovávané biomasy (senáž, siláž) o velikosti 1,5 násobku uvažovaného denního objemu (z dvodu zpracování nožovým drtiem vstupního materiálu a rezervy na pípadné budoucí navýšení). Bude vybaven nájezdovou rampou s koncovou výsypkou, bude osazen nožovým drtiem. Dávkovacím šnekovým dopravníkem s dalším pedezáním a rozmlnním surovin bude zajišována doprava ze zásobníku pímo do reaktoru, kde budou vstupní materiály smíchány s tekutinou (voda, tekutý fugát, pípadn v budoucnu i další kapalné odpady zemdlské výroby (kejda, movka)). Tyto tekutiny budou erpány do reaktoru dávkovacími erpadly - fugát pímo ze separace, voda z veejného vodovodu, kejda ze vstupní jímky, která bude dimenzována na cca 4 denní zásobu tohoto vstupního bioodpadu. Celková sušina vstupního materiálu bude cca 15%, po smíchání s ostatním materiálem v reaktoru klesne jeho sušina na uvažovaných prmrných 11%. Ohev vstupního materiálu bude pravdpodobn ešen pímo stnovým vytápním reaktoru. Konené ešení však bude závislé na dalším stupni zpracování projektové dokumentace a vybraném dodavateli technologie, který bude proces garantovat. V reaktoru (nadzemním fermentoru) probhne mokrá mezofilní fermentace pi teplot cca 35 C a dob zdržení cca dn (pro bilanní výpoty je uvažováno s prmrným zdržením 40dn). 9

10 Obrázek 3: zjednodušený ez reaktorem se stnovým vytápním a integrovaným plynojemem Fermentor bude betonová monolitická nádrž se zastropením, vyhíváním a míchadly, na rozdíl od pedcházejícího obrázku nebude osazen integrovaným plynojemem. Plynojem bude integrován až do uskladovací (vyhnívací) nádrže, kde bude probíhat dohnívání materiálu (je uvažováno s dalším prmrným zdržením 20dn). V plynovém prostoru nádrže bude možno provádt biologické odsíení pídavkem malého množství vzduchu. ást síry bude potom z bioplynu zachycena na hladin kalu. Pro umístnní vyhnívací nádrže s plynojemem je poteba dodržet minimální odstupové vzdálenosti od okolních objekt (dané normami min 4m). Po pedpokládaném cca % (pro výpoet 70%) odbourání organické sušiny bude kal následn vyerpán do vyrovnávací nádrže (vyrovnání výtoku z fermentoru a kapacity šnekového separátoru). Odtud bude peerpáván na šnekový separátor k odvodnní na pedpokládanou sušinu mezi % (pro výpoet uvažováno 22%). Šnekový separátor bude umožovat regulovat kvalitu odvodnní zfermentované hmoty podle aktuální poteby. Takto sušiny zbavená kalová voda (fugát) bude z cca 70% celkového objemu erpána pímo zpt do reaktoru (nebo alternativn na OV na odlouení dusíkatých slouenin - pro pedištní kalové vody by bylo vybudováno zaízení umožující odstraování dusíku formou biologické nitratace a denitratace, po peištní by se fugát vracel zpt jako edící tekutina do reaktoru). Z cca 30% jejího celkového množství bude fugát uskladován v jímce, odkud bude v tekutém stavu odvážen jako hnojivo na zemdlské pozemky. Pro uskladnní na uvažovanou dobu 150 dní bude možno využít kapacitou dostaující stávající silážní jímku. V pípad navýšení tekutých vstup by bylo poteba vybudovat další odpovídající skladovací kapacitu na fugát, pípadn by mohl provozovatel jednat o jeho odbru s dalšími potenciálními odbrateli (zemdlskými subjekty v oblasti). Stejným zpsobem bude nakládáno i s pevným (separovaným) fermentaním zbytkem. V tomto pípad se jednat o stabilizovaný digestát, organické hnojivo, které bude možno skladovat v nkterém ze stávajících silážních žlab, nebo na venkovním hnojišti. 10

11 Jednoduché schéma prbhu materiálu zaízením: Obrázek 4: základní procesní schéma Vznikající bioplyn bude jímán v membránovém plynojemu, bude z prostorových dvod i menší investiní náronosti umístn na vrchu vyhnívací nádrže (namísto samostatn stojícího). V plynovém prostoru nádrže je možno provádt biologické odsíení pídavkem malého množství vzduchu. ást síry je pak z bioplynu zachycena na hladin kalu. Z plynojemu, který bude vytváet provozní petlak, bude bioplyn veden do kogeneraní stanice. Kogeneraní stanice bude tvoena pravdpodobn jednou kogeneraní jednotkou na spalování bioplynu (záleží na jednáních investora s dodavateli KGJ), stanice bude umístna v hlavním objektu - v ásti stávající budovy stájí umístné v tsné blízkosti zpevnné plochy provozu BPS. Její ást bude po úpravách sloužit také jako administrativní ást objektu stanice (umístnní ídícího systému), v další ásti bude umístnna strojovna a rozvodna. V souvislosti s tím budou provedeny stavební úpravy za úelem vzájemného oddlení a odhlunní tchto prostor. Souástí plynového hospodáství bude krom vlastního plynojemu a kogeneraní jednotky také hoák zbytkového plynu (fléra) pro pípad jejího výpadku. Ta bude umístnna v tsné blízkosti vyhnívací nádrže a fermentoru, z bezpenostních dvod v minimální odstupové vzdálenosti dané normami (minimáln 15m). Na kogeneraní jednotce vyrobená el.energie bude dodávána do rozvodné sít pípojkou NN a nov vybudovanou trafostanicí dostateného výkonu (minimáln 650kVA). Pesné podmínky pipojení, návrh trafostanice a investiní náklady musí investor projednat s provozovatelem distribuní soustavy (Severoeská energetika, a.s.). Investiní náklady byly prozatím odvozeny z délky pipojení a jednotkových náklad, odhadu ceny vybudování nové trafostanice. Provoz celé linky fermentaní stanice bude v maximální míe automatizován a ízen z administrativní ásti objektu stanice (velín). Pro provoz bude potebná váha, bude umístna na píjezdové komunikaci, s poítaovým napojením a evidencí pijímaných bioodpad (v pípad, že budou pijímány i další, než v souasnosti uvažované). 11

12 Souástí vlastního technologického zaízení, dodávkou dodavatele technologie, budou i nezbytné trubní rozvody a propojení vetn erpadel, armatur, izolací a nátr, veškerá elektroinstalace a systémy mení, ízení a regulace. Dopravní a manipulaní plochy v areálu bioplynové stanice budou zpevnny asfaltem a budou vybaveny srážkovou kanalizací odvedenou do stávající kanalizaní pípojky. V areálu je již tato infrastruktura z velké ásti vybudována, areál je oplocen a vybaven vjezdovou a výjezdovou branou. Pedpokládané rozmístní jednotlivých objekt je patrno z následujícího obrázku, je pedbžné a bude upesnno v následující projektové dokumentaci k územnímu ízení. Pi konkrétním rozmístní bude nezbytné respektovat zejména ochranná pásma stávajícího a budoucího elektrického vedení a ochranné pásmo plynojemu. Obrázek 5: zjednodušená situace rozmístnní stávajících a nových objekt 12

13 Vyrobené teplo bude využíváno z cca 30% zpt pro technologii a vytápní objektu, zbylých 70% bude možno využít pro další podnikatelské aktivity je možné uvažovat nap. o výstavb sušárny výstupního materiálu, sušárny deva, sušárny obilí, sena v objektech stávajících stájí apod. Tyto možné návazné aktivity jsou strun popsány v kapitole 10. Další možnosti využití tepla. Dimenze technologických ástí Na fytomasu bude umístn zásobník s ezacím mechanismem, minimální velikost pro denní zásobení a provoz ezacího mechanismu cca 75 m 3, zpracovatel doporuuje navýšit objem na dvojnásobek možnost víkendového pedzásobení provozu BPS. Navržené rozmry cca 5x6x5m. Na kejdu bude vybudována podzemní jímka s 4 denní kapacitou - o velikosti cca 10 m 3 (prmr 2,5m, výšky 2m). Dávkování bude zajištno u fytomasy dávkovacím šnekovým dopravníkem (trubkový, s možností dopravy až do sklonu 75 ) o minimální kapacit 60 m 3 bhem 8 hod. Dojde k dalšímu rozmlnní biomasy a její doprav ze zásobníku pímo do reaktoru. Kejda bude ze vstupní jímky pímo do reaktoru erpána dávkovacím erpadlem s ezacím ústrojím zajišuje dlení pípadných neistot (zbytk slámy a ostatních pevných podíl) na max. frakci 30 mm). Dalším edícím materiálem bude fugát, erpaný dávkovacím erpadlem pímo od separátoru (v pedpokládaném objemu 35,6 m 3 denn). Zbytková ást fugátu, která nebude využita zpt v procesu bude erpána do uskladovací nádrže s dimenzí 150 denního pedpokládaného objemu. Posledním vstupním materiálem do fermentaního procesu bude voda, která bude použita v pípad zvýšení koncentrace dusíku ve fermentoru nad optimální úrove. Do reaktoru bude vstupovat každý den biomasa o celkové prmrné sušin 15%. Po smíchání s materiálem v reaktoru poklesne její sušina na optimálních 11%. V reaktoru dojde ke zdržení materiálu v prmru 40 dn, což bude znamenat minimální velikost nádrže reaktoru 2848 m 3. Pro pípad, že by v budoucnu došlo k mírnému navýšení množství vstupního materiálu zpracovatel navrhuje objem reaktoru cca m 3 (rozmry nap. ø 22m x 10m, úinná výška 8m). Jako další stupe využití materiálu pro tvorbu bioplynu bude vybudována vyhnívací nádrž, kam bude odvádn materiál z fermentoru. Ta bude dimenzována na období 20dn, bude osazena plynojemem s 5hodinovou kapacitou celkového vývinu bioplynu v obou nádržích. Navržené rozmry této nádrže jsou ø 18m x 10,5m, úinná výška 6m, integrovaný plynojem 1050 m 3 ). Po probhnutí celého fermentaního procesu o celkové dob zdržení 60 dní, bude z vyhnívací nádrže odtékat fermentaní zbytek o sušin cca 5,7%, ve stejném objemu, jako materiál do reaktoru vstupující. Odcházející materiál bude odvádn do vyrovnávací nádrže u šnekového separátoru (kalolisu), o pedpokládané dimenzi 10 m 3. Na šnekovém separátoru dojde následn k vytvoení dvou produkt - fermentaního zbytku se sušinou kolem 22 %, a tekutiny (odstedného fugátu), která bude dále odvedena pímo v potebném denním objemu 35,6 m 3 zpátky do reaktoru. Od separátoru bude pro následný proces již pebytený fugát odvádn na uskladnní do stávající jímky o dimenzi cca 2600 m 3 (bude se dle bilanních 13

14 výpot jednat o 15,5 m 3 denn, velikost jímky by tedy mla pln postaovat na potebných 150dn). V pípad poteby vtšího ední vodou bude nutno využít další vhodné uskladovací kapacity, nebo maximáln snížit dobu uskladnní (pi dodržení zásad zemdlské praxe). Odstedný fermentaní zbytek o sušin kolem 22 % bude od šnekového separátoru odvážen mechanizaním prostedkem (naklada, traktor s vlekem) a skladován v uskladovacím žlabu na separovaný fermentaní zbytek, o objemu minimáln 2650 m 3, denního množství bude cca 17,7 m 3. Tento objem byl navržen opt kvli dodržení správné zemdlské praxe (hnojení pouze v ureném období) pro skladování na období minimáln 150 dn. Pro tento úel bude využit bu jeden ze stávajících silážních žlab, venkovní hnojišt, alternativn i kapacity vlastních zásobník dalších odbratel. Nejpravdpodobnjší bude kombinace prvních dvou tchto možností. Bhem procesu fermentace bude docházet ke kontinuálnímu vývinu bioplynu, který bude jímán v plynojemu integrovaném ve vyhnívací nádrži, objem plynojemu 1050 m 3 (kapacita dimenzována na cca 5-ti hodinový pedpokládaný vývin bioplynu). Souástí objektu plynového hospodáství bude krom vlastního plynojemu i strojovna plynojemu a hoák zbytkového plynu (fléra) pro pípad výpadku kogeneraní jednotky (KGJ) na delší dobu, než výše uvedených 5 hodin. Produkovaný bioplyn bude pivádn na kogeneraní jednotku (nap. Motorgas 1 x KLASIK TBG 520 o maximálním elektrickém výkonu 1 x 520 kwel a maximálním tepelném výkonu 1 x 726 kwth. Na ní bude využíván k výrob elektrické energie a tepla (návrh jednotky vychází z uvažovaného množství produkovaného bioplynu viz. následující kapitola)). Kogeneraní technologie bude situována v upravené ásti budovy stávající stáje (odhlunna), z hlediska maximalizace úspor na vedení inženýrských sítí v ásti nejblíže uvažované zpevnné ploše provozu BPS a vyhnívací nádrži. Souástí technologie bude i cirkulaní okruh topné vody pro ohev materiálu ve fermentoru (stnovým vytápním), druhý okruh bude sloužit pro vytápní administrativní ásti provozu a návazné využití jeho 100% potenciálu (sušící technologie). Umístní KJ ve stávajícím objektu po úpravách musí splovat tato kritéria: - boní odstup po obou stranách jednotky 1500 mm od rámu jednotky - prostor ped rozvadem 1200 mm - rozmry vstupního otvoru pro nasthování: šíka 1800 mm a výška 2800 mm. Motor s generátorem jsou na rámu uloženy pružn na silentblocích, penos vibrací do podlahy je minimální (není nutné stavebn pipravovat antivibraní betonové bloky, apod., postaí dostaten únosná betonová podlaha). Nároky na podlahu: bezprašný beton nebo dlažba. Pdorysný rozmr pro penos zatížení do podlahy je 5500 x 1150 mm. Zárove musí být zajištno dostatené vtrání strojovny, strojovna se vtrá pirozeným nebo nuceným petlakovým vtráním. Dimenzuje se tak, aby byla zajištna doporuená výmna vzduchu, navržená kogeneraní jednotka má celkovou doporuenou výmna vzduchu m 3 /h. Musí být zaruena minimáln 3-násobná 14

15 výmna vzduchu v prostoru strojovny za hodinu za všech provozních režim, krom odstávky, kdy je uzaven pívod plynu k soustrojí. V zimním období musí být zajištno temperování strojovny, aby teplota ani pi odstavení kogeneraní jednotky neklesla pod 50 C. Tyto technické požadavky budou podrobn ešeny v projektové dokumentaci. B. I Technologie Anaerobní fermentace je biologický proces rozkladu probíhající za nepístupu vzduchu. Tento proces probíhá pirozen v pírod nap. v bažiništích, na dn jezer nebo na skládkách komunálního odpadu. Pi tomto procesu smsná kultura mikroorganism postupn v nkolika stupních rozkládá organickou hmotu. Produkt jedné skupiny mikroorganism se stává substrátem pro další skupinu. Proces mžeme rozdlit do 4 hlavních fází: Hydrolýza psobením extracelulárních enzym dochází mimo buky ke hydrolytickému štpení makromolekulárních látek na jednodušší sloueniny, pedevším mastné kyseliny a alkoholy, pi tomto procesu se uvoluje rovnž vodík a CO 2 Acidogeneze dochází k transportu produkt hydrolýzy dovnit bunk a dalšímu štpení vysokomolekulárních látek. Vznikají nižší mastné kyseliny, vodík a CO 2 Acetogeneze dochází k dalšímu rozkladu kyselin a alkohol za produkce kyseliny octové Methanogeneze závrený krok anaerobního rozkladu, kdy z kyseliny octové, vodíku a CO 2 vzniká methan, tento krok provádjí methanogenní bakterie, což jsou striktn anaerobní organismy, podobné nejstarším organismm na Zemi. Tyto bakterie jsou citlivé pedevším na náhlé zmny teplot, ph, oxidaního potenciálu a další inhibiní vlivy Z hlediska teplot rozdlujeme anaerobní procesy, podle optimální teploty pro mikroorganismy, na psychrofilní (5 30 C), mezofilní (30 40 C), termofilní (45 60 C) a extrém termofilní (nad 60 C). Výhodou proces provádných za vyšších teplot je vyšší úinnost, jak rozkladu organických látek, tak pedevším hygienizace materiálu. Nejbžnjší aplikací jsou zatím procesy mezofilní pi teplot 35 C. Hodnota ph by se bhem procesu mla pohybovat mezi 7 a 8. Anaerobní procesy jsou velmi asto využívány na vtších a stedních istírnách odpadních vod ke stabilizaci istírenských kal. Hlavním produktem anaerobní fermentace organické hmoty je bioplyn. Bioplyn je bezbarvý plyn skládající se hlavn z methanu (cca 70%) a oxidu uhliitého (cca 30%). Bioplyn mže ovšem obsahovat ješt malá množství N 2, H 2 S, NH 3, H 2 O, ethanu a nižších uhlovodík. Vedlejším produktem je stabilizovaný anaerobní materiál (digestát), který lze výhodn použít jako hnojivo. 15

16 Kogenerace spolená výroba elektrické energie a tepla Kogenerace, neboli spolená výroba tepla a elektiny, pedstavuje velmi zajímavou aplikaci moderních technologií na známé principy. Kogeneraní jednotku tvoí generátor na výrobu elektiny, pohánný spalovacím motorem. Takovéto agregáty jsou známy napíklad z nemocnic, kde tvoí záložní zdroj pro pípad výpadku elektiny ze sít. Výhoda kogenerace však spoívá v tom, že odpadní teplo odvádné ze spalovacího motoru (obvykle chladiem a výfukem...), je využito pro výrobu tepelné energie. Ta je pi procesu anaerobní fermentace využita jednak pro ohev reaktor, k hygienizaci materiál a jednak mže být její pebytek využit k dalším úelm dle zámr investora. Díky tomu je dosaženo vysoké úinnosti celého procesu a tím dochází k úspoe paliv a ke snižování množství škodlivých emisí. B. I Poet zamstnanc V zaízení bude vytvoeno celkem 1 nové pracovní místo. Bude se jednat o vedoucího stanice. Další služby dodávka a píprava materiálu budou zajištny extern. B. I. 7. Pedpokládaný termín zahájení realizace zámru a jeho dokonení 03-07/2007 B. I. 8. Výet dotených územn samosprávných celk Ústecký kraj, obec Výškov B. I. 9. Výet navazujících rozhodnutí dle 10 odst. 4 a správních úad, které budou tato rozhodnutí vydávat. Závry zjišovacího ízení EIA Krajský úad Ústeckého kraje Územní rozhodnutí Obec Bitozeves - Stavební úad Bitozeves Stavební povolení Obec Bitozeves - Stavební úad Bitozeves Povolení k provozu zaízení pro nakládání s ostatními odpady Krajský úad Ústeckého kraje 16

17 B. II. Údaje o vstupech B. II. 1. Pda Realizace zámru si nevyžádá zábor pdy. Zámr je umístn v prostoru stávajícího zemdlského areálu, ásten na míst existující jímky, která bude demolována. Plošná výmra zámru je cca 3700 m 2. Zámr se nachází na pozemcích p.. 141/10, 141/12, 164, 163/2 k.ú. Výškov. Pozemky jsou vedeny jako zastavná plocha a ostatní manipulaní plocha. B. II. 2. Voda K provozu bioplynové stanice není pímo teba pitná voda, ední substrátu je zabezpeeno recirkulací vody ze šnekového separátoru. Do prostoru stanice (kogeneraní jednotky a fermentoru) je z areálového rozvodu zabezpeena pípojka pro doplnní vody do topného systému apod. Na pracovišti bude spotebovávána voda pro sociální zázemí zamstnanc, využíváno bude stávající zázemí pracovník areálu. Tabulka. 1: Výpoet spoteby vody Poet zamstnanc 1 Mrná spoteba vody 60 l/os/smna Spoteba vody - zamstnanci 60 l/den Celkem za rok 15 m 3 /rok Q prm. denní 0,06 m 3 /den = 0,00006l/s Q max. 0,06. 1,2 = 0,072 m 3 /den = 0, l/s Q h max. 0,072 : 8. 1,8 = 0,0162 m 3 /hod = 0,00018 l/s Požární voda je zajištna stávajícím rozvodem v prostoru zemdlského areálu. B. II. 3. Ostatní surovinové a energetické zdroje Hlavním surovinovým zdrojem bioplynové stanice jsou pedevším: - praseí kejda 900 t - kukuiná siláž t - travní senáž t V pípad poteby bude kukuiná siláž nahrazena jinými vhodnými odpady, které jsou v regionu produkovány. 17

18 Tabulka 2: Pijímané materiály dle katalogu odpad Kód odpadu Název odpadu dle katalogu odpad Množství odpadu (t/rok) Odpad rostlinných pletiv Zvíecí trus, mo a hnj (vetn zneištné slámy), kapalné odpady, sousteované oddlen a zpracovávané mimo místo vzniku 900 Do zaízení bude možno pijímat dále tyto odpady: Tabulka 3: Další odpad, které bude možné do zaízení pijímat Kód odpadu Název druhu odpadu Odpad rostlinných pletiv Zvíecí trus, mo a hnj (vetn zneištné slámy); kapalné odpady, sbírané oddlen a zpracovávané mimo místo vzniku Suroviny nevhodné ke spoteb nebo zpracování Kaly z ištní odpadních vod v míst jejich vzniku Kaly z praní, ištní, loupání, odsteování a separace Suroviny nevhodné ke spoteb nebo zpracování Kaly z ištní odpadních vod v míst jejich vzniku Kaly z ištní odpadních vod v míst jejich vzniku Suroviny nevhodné ke spoteb nebo zpracování Kaly z ištní odpadních vod v míst jejich vzniku Suroviny nevhodné ke spoteb nebo zpracování Kaly z ištní odpadních vod v míst jejich vzniku Odpad z destilace lihovin Suroviny nevhodné ke spoteb nebo zpracování Kaly z ištní odpadních vod v míst jejich vzniku Odpadní klihovka a štípenka Biologicky rozložitelný odpad Odpad z tržiš Všechny pijímané materiály jsou ostatními odpady dle katalogu odpad. Je nutno upozornit, že se jedná o zaízení využívající biologický proces, pro který je nutné dodržovat relativn stálé složení a množství vstupních materiál. Skoková zmna množství nebo kvality materiálu mže vést ke snížení až zastavení produkce bioplynu, což by pineslo provozovateli bioplynového zaízení znané ztráty. Uvedené materiály v tabulce 3 tak budou pijímány v minimálních množstvích a jsou uvedeny z informativních dvod. Pro údržbu a ištní stroj a zaízení budou také spotebovávány mazací tuky a oleje (rzné druhy), pípadn jiné pípravky. Budou používána pouze biologicky rozložitelná moderní maziva v množství kg za rok. 18

19 Elektrická energie a zemní plyn Elektrická energie do stanice bude pivedena z trafostanice areálu, která bude posílena na kapacitu 630 kva. Vyrábná elektrická energie (EE) bude v celém jejím objemu prodávána do distribuní sít. Uvažovaná prodejní cena odpovídá Cenovému rozhodnutí ERÚ ( výkupní cena elektiny z bioplynu pro farmáské a zemdlské bioplynové stanice od iní 2,98 K/kWh. Na druhou stranu bude pro technologii samotnou poteba EE, v oekávaném roním množství ,6 kwh, nákupní cena elektiny 1,50 K/kWh (nákup ze sít - odhad). Zemní plyn nebude v technologii využíván. V rámci spuštní technologie se uvažuje s jednorázovým pistavením ohívae na zemní plyn s tlakovou nádrží. B. II. 4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Nároky na dopravní infrastrukturu budou tvoeny pedevším zavážením zpracovávaných bioodpad, resp. suroviny pro výrobu siláží na stávajících žlabech v areálu a odvozem hnojiva. Stávající dopravní zátž v lokalit je tvoena pedevším dopravou po místní silnici III. tídy. 251 Blažim Výškov Postoloprty. Obrázek 6: Poty prjezd vozidel v roce 2005 (zdroj RSD Praha) V úseku byl v roce 2005 zjištn prjezd vozidel v rozsahu 319 vozidel za den, z toho 135 tžkých nákladních aut, 181 osobních aut a 3 motocykly. 19

20 Realizace zámru bioplynové stanice v zemdlském areálu bude znamenat menší nárst dopravní zátže související s píjmem nkterých bioodpad, které nejsou v souasnosti v areálu zpracovávány. Dodavatelem bioodpad a biomasy do zaízení bude mateská organizace provozovatele, která zajistí dopravu materiálu, skladování, veškerou manipulaci mimo areál BPS. Mateská organizace hospodaí jako zemdlský subjekt na 1650ha pozemk, v jejichž pibližném stedu je BPS umístnna. Toto umístnní minimalizuje náklady na svoz a odvoz materiálu, vytváí optimální podmínky z hlediska maximální ochrany životního prostedí. Dodavatel bioodpadu a biomasy, zárove odbratel fermentaního zbytku, bude samostatn zabezpeovat svoz a odvoz materiál v následujícím pedbžn uvažovaném roním prmrném vytížení: Svoz: Kontinuální provoz BPS vyžaduje i kontinuální písun materiálu. Kejda: 2,46 m 3 /den 3,5 m 3 /traktor + cisterna, tj. cca 1 jízda/den Tráva, senáž, siláž: 33,15 t/den 3,0 m 3 /traktor s vlekem, tj. cca 11 jízd/den Odvoz: Doba odvozu pevného (separovaného) fermentaního zbytku i fugátu bude cca 125 dní v roce ve vegetaním období a pracovních dnech (pesné stanovení bude pípadn pedmtem vnitních smrnic odbratele fermentaního zbytku). Pevný separovaný zbytek: 51,7 m 3 /den (pi pedpokladu odvozu 125 dní v roce) 3,0 m 3 /traktor s vlekem, tj. cca 17 jízd/den Tekutý fugát: 45,4 m 3 /den (pi pedpokladu odvozu 125 dní v roce) 3,5 m 3 /traktor + cisterna, tj. cca 13 jízd/den Celkem lze tedy v období 240 dní v roce (v podstat íjen duben) pedpokládat 12 jízd (píjezd + odjezd) za den traktory s vlekem nebo cisternou. Jedná se o cca 1,5 jízdy (píjezd + odjezd) na hodinu. V období 125 dní v roce ve vegetaním období vroste poet jízd o odvoz fermentaního zbytku na 14 jízd traktoru s cisternou a 28 jízd traktoru s vlekem za den. Celkem se tedy jedná o 42 jízd (píjezd+odjezd) za den, což znamená cca 5 jízd za hodinu. 20

21 Z výše uvedeného je patrné, že pro ušetení dopravních náklad bude maximáln využíváno kapacity svozových prostedk pi svozu pevného materiálu bude zpt na stejném voze odvážen separovaný fermentaní zbytek, pípadn je možno pipáhnout i cisternu. Celkový poet prjezd tedy bude snížen na cca ks za den. Doprava bioodpad a biomasy bude provádna po místní obslužné komunikaci mimo obytnou zástavbu obce Výškov napojenou na silnici III. Tídy Blažim Výškov - Postoloprty. Z cca 50 % bude doprava provádna od Bitozevsi, z cca 50 % od Blažimi. Nárst dopravy na stávající komunikaci bude tedy init ve vegetaní sezón cca 10 % stávajícího zatížení, doprava však bude provádna mimo obytnou zónu obce Výškov, nebo zemdlský areál je vybaven dvma vjezdy s pístupovými komunikacemi. B. III. Údaje o výstupech B. III. 1. Ovzduší Provoz zámru Obecn je nutné poznamenat, že realizací zámru dojde ke snížení emisí skleníkových plyn (pedevším methanu) z potenciáln skládkovaných bioodpad a také k omezení emisí z tradiních zdroj energie, které budou nahrazeny kogeneraní jednotkou. Bodové zdroje emisí V areálu bioplynové stanice bude osazena kogeneraní jednotka typu MOTORGAS KLASIK TBG 520 o parametrech: elektrický výkon 520 kw tepelný výkon 725 kw typ motoru WAUKESHA L 36 GLD, zážehový jmenovité otáky min -1 zdvihový objem motoru 35,9 dm 3 pebytek spalovacího vzduchu/zpsob hoení 1,55/chudá sms spoteba bioplynu 227 m 3.h -1 pi 100 % výkonu složení a kvalita bioplynu CH 4 min 50%, CO 2 50 % výhevnost kj.m -3 obsah síry max mg.m -3 v pepotu na obsah metanu koncentrace škodlivin ve výfuku [6] (suchý plyn, n.p., 5 % O 2 ) CO < 650 mg.m -3 NO x < 500 mg.m -3 Jednotka pobží nepetržit, odstavena bude pouze na nutnou údržbu v délce cca 1,5 dne v msíci. Fond provozní doby (dále jen FPD) jednotky byl stanoven na hodin za rok. Jednotka bude mít samostatný výfuk vyvedený nad stechu provozní budovy o výšce 5 m nad zemí. Množství výfukových plyn bylo vypoteno na základ stechiometrie za použití dalších údaj jako je pebytek vzduchu, složení a spoteba 21

22 bioplynu atd. v množství m 3 N.h -1 skutených vlhkých spalin resp m 3 N.h -1 referenních suchých spalin pepotených na 5% O 2. Teplota spalin byla odhadnuta na 130 C.. Dle zákona. 86/2002 Sb. se jedná o stedn velký zdroj zneištní ovzduší. Jednotka bude splovat dané emisní limity dle naízení vlády.352/2002 Sb. Dle provozních zkušeností a údaj výrobc jsou dosahovány výrazn lepší hodnoty emisí. Hlavními emitovanými látkami budou produkty spalování bioplynu, tedy pedevším CO 2, NOx a SO 2. Tabulka 4 Pehled bodových zdroj emisí Název zdroje Souadnice [m] x y Výška výduchu [m] Objemový tok odpadního plynu [m 3 N.s -1 ] Teplota odp. plynu [ C] Prmr ústí výduchu [m] FPD [h.r -1 ] Emise [g.s -1 ] NO x CO SO Kogenerace , , ,1970 0,2562 0,0631 Liniové zdroje emisí Nárst dopravy po zprovoznní fermentaní stanice byl odhadnut na celkem 30 traktor s vlekem denn ve vegetaním období (125 dn) a 12 traktor s vlekem denn mimo vegetaní období. I za pedpokladu 100% vytžování svozové techniky je intenzita dopravy ve vegetaním období 2,5krát vyšší než mimo nj, proto jsme do výpot uvažovali s intenzitou dopravy 30 traktor s vlekem denn. Návoz a odvoz materiál bude probíhat pouze ve všední dny v denní dob od cca 7:00 do 17:00, tj hodin za rok. Dopravn bude bioplynová stanice obsluhována po silnici III. tídy Blažim, Výškov, Postoloprty a z ní odbokou vlevo (pi pohledu na mapu v píloze. 5) po místní komunikaci. Obslužná trasa je vyznaena na obrázku. 7 na stran 13 v píloze. 5 Rozptylová studie. Po silnici III. tídy jsme pedpokládali rovnomrnou intenzitu dopravy z obou smr. Výpoet emisních faktor traktor pro jednotlivé zneišující látky pomocí programu MEFA 02 [12] byl proveden pro rychlost 30 km/h pro komunikaci III. tídy a 5 km/h pro píjezdovou komunikaci a simulovaný pohyb vozidel po areálu bioplynové stanice, rok 2006 a z dvodu pomrn vysokého stáí zemdlské techniky v R pro konvenní emisní faktor. Z dvodu stability výpotu bylo nutno komunikace rozdlit na nkolik dílích úsek. Tabulka 5 Pehled liniových zdroj emisí Úsek komunikace íslo Souadnice úseku [m] Zaátek Konec X1 Y1 X2 Y2 Šíka [m] FPD [h.r -1 ] Výpotová rychlost [km.h -1 ] Intenzita dopravy [aut za den] Emise [g.km -1.s -1 ] TNA NO x CO silnice , ,02882 silnice , ,

23 silnice , ,02882 silnice , ,02882 silnice , ,02882 silnice , ,02882 silnice , ,02882 silnice , ,02882 silnice , ,02882 silnice , ,02882 silnice , ,02882 Píjezd , ,26918 Píjezd , ,26918 Píjezd , ,26918 Píjezd , ,26918 Píjezd , ,26918 Plošné zdroje emisí - zdroje zápachu Možnými zdroji zápachu v souvislosti s provozem bioplynové stanice jsou: 1. silážní žlab 1 na skladování separovaného fermentaního zbytku o ploše cca m 2 2. silážní žlab 2 na skladování separovaného fermentaního zbytku o ploše cca m 2 3. silážní jímka na skladování kapalného fugátu o ploše cca 636 m 2 4. zásobník vstupní biomasy (siláž, senáž) o ploše cca 30 m 2 5. zásobník praseí kejdy o ploše cca 5 m 2 6. objekt separace o ploše cca 30 m 2 7. stájový objekt 1 o ploše cca m 2 8. stájový objekt 2 o ploše cca m 2 Situace objekt je patrná z pílohy. 5. V objektech stájí, nyní vyklizených, se nepedpokládá ustájení hospodáských zvíat, ale budou využity k rzným podnikatelským aktivitám, popípad mohou být využity ke skladování separovaného fermentaního zbytku. Tabulka 6 Pehled plošných zdroj emisí Souadnice Plocha] Šíka Výška Pevýšení FPD Emise pachových Název zdroje RS zdroje zdroje Y 0 zdroje vleky látek x y [m 2 ] [m] [m] [m] [h.r -1 ] [OUER.s -1 ] 1 - silážní žlab , ,2 2 - silážní žlab , ,2 3 - jímka na fugát , ,1 4 zásobník biomasy , ,5 5 - zásobník kejdy , ,0 6 - separace , ,5 7 - stáj , ,9 8 - stáj , ,4 23

24 Etapa výstavby zámru Vzhledem k tomu, že bhem realizace zámru budou provádny bžné stavební a výkopové práce není pedpokládán významný nárst emisí bhem stavby. Prašnost v prbhu prací mže být snižována skrápním. B. III. 2. Odpadní vody Pi provozu bioplynové stanice se pedpokládá vznik kalové odpadní vody v množství cca 5 673,5 m 3 /rok, která bude uskladnna ve stávající jímce o objemu cca 2600 m 3. Tato kalová voda tekutý fugát s obsahem dusíku bude použita jako hnojivá závlaha a v jímce bude uskladnna v období mimo vegetaní sezónu, kdy není aplikace možná. Sociální zázemí pracovníka bude zajištno ve stávající administrativní budov areálu, odkud jsou odpadní vody odvádny do vyvážené žumpy. Množství této odpadní vody se bude pohybovat kolem 15 m 3 za rok. Dešové odpadní vody budou produkovány na ploše cca 3500 m 2, z toho 2/3 tvoí stechy a objekty a 1/3 zpevnné plochy. Cca 200 m 2 tvoí travnaté a volné plochy. Roní množství odtékající dešové vody je možné stanovit z následujícího výpotu: Tabulka 7 - Roní bilance srážkových vod: Plocha [m 2 ] Koeficient odtoku Q r [m 3 /rok] Zastavné plochy ,9 985 Zpevnné plochy ,7 400 Ostatní plochy zelené 200 0,4 38 CELKEM ZA ROK 1423 Bilance odtokových pomr v období pívalových deš uvažuje hodnotu pívalového dešt ve výši 126 l/s.ha po dobu 15 minut. Tabulka 8 - Bilance odtoku v dob pívalových deš Plocha [m 2 ] Koeficient odtoku Q (l/s) Q r [m 3 /15 minut] Zastavné plochy , Zpevnné plochy ,7 10,6 9,5 Ostatní plochy zelené 200 0,4 1 0,9 CELKEM ZA ROK 37,6 33,4 24

25 Plochy budou zapojeny na stávající dešový systém zemdlského areálu, který zahrnuje dešovou kanalizaci a zasakovací píkopy. V areálu stanice nebude docházet k parkování žádné techniky apod. vyžadující instalaci lapol apod. Etapa výstavby zámru Bhem výstavby nebudou vznikat odpadní vody, sociální zázemí pracovník si zajistí dodavatel stavby pomocí mobilních chemických WC. B. III. 3. Produkované odpady Etapa provozu zámru V rámci provozu bioplynové stanice budou produkována malá množství komunálních odpad souvisejících s provozem. Tento odpad bude shromažován v píslušné sbrné nádob a bude likvidován extern. Bude se jednat o bžný komunální odpad obsluhy bioplynové stanice: Smsný komunální odpad 0,5 t/rok (kat. íslo odpadu: ) Údržba techniky bude provádna u smluvních podnik a vzniklé odpady (nap. oleje) budou likvidovány v rámci nakládání s odpady tchto provoz. Etapa výstavby zámru V prbhu stavby bioplynové stanice, která bude trvat cca 4-6 msíc, bude vznikat urité množství stavebních odpad. Tyto budou vznikat zejména pi demolici cihlového a betonového objektu jímky na míst budoucího fermentoru. Jedná se zejména o následující odpady: Katal.. odpadu Název druhu odpad zkrácen Pedpokládaný zpsob nakládání Papírové a lepenkové obaly Materiálové využití Smsné obaly Skládka odpad Beton Recyklace Smsi nebo odd. frakce betonu, Recyklace cihel Devo Energetické využití Asfaltové smsi neuved. pod. Recyklace Železo a ocel Recyklace Kabely neuvedené po Materiálové využití, skládka Izolaní materiály neuvedené pod Odstranní spalovna odpad, skládka Za nakládání s odpady v rámci konstrukních prací smluvn odpovídá dodavatel prací, který se ídí podmínkami zákona. 185/2001 Sb. o odpadech ve znní pozdjších pedpis a píslušnými provádcími vyhláškami. Zneškodnní odpad 25

26 bude provádno oprávnnou osobou na zaízení schváleném k provozu, pednost má materiálové využití formou recyklace (nap. betony, asfalty apod.). Celkové množství vzniklých odpad odhadujeme do 1000 t. B. III. 4. Hluk, vibrace, záení apod. Nepedpokládá se pekroení imisních limit hluku a vibrací na pracovištích a ve venkovním prostoru u chránných objekt, které jsou umístny ve vzdálenosti cca m od kogeneraní jednotky. Zdrojem hluku bude pedevším kogeneraní jednotka. Ta je umístna v odhlunné místnosti - strojovn kogenerace. Dle údaj výrobce se hluková úrove na kogeneraních jednotkách pohybuje kolem 70 db ve vzdálenosti 1 m od krytu kogeneraního motoru. Dalším zdrojem hlukových emisí je výfuk z kogeneraní jednotky. Bez tlumie iní hluková zátž 80 db v bezprostední blízkosti výfuku. Kogeneraní jednotka bude umístna v odhlunné vestavb v objektu stáje. Výfuk mže být opaten tlumiem hluku regulujícím výstupní hlukovou úrove na 50 db až 30 db. Dalšími malými zdroji hluku jsou kalová erpadla umístná v odhlunné strojovn bioplynové stanice a elektromotory míchacích systém v píjmové jímce a na fermentoru a vzduchotechnika kompostárny zaústná do biofiltru. Zdrojem hluku budou dopravní prostedky provádjící návoz a odvoz materiálu do fermentaní stanice. Návoz bude provádn pouze v denní dobu v pracovní dny. Vzhledem k celkovému omezenému nárstu dopravní zátže nebude hluková zátž tvoená dopravou pedstavovat významnou hodnotu. Provozovaná technologie není zdrojem záení ani vibrací. Etapa výstavby zámru Bhem výstavby zámru bude produkována hluková zátž pocházející z provozu bžných stavebních mechanism. Mimoádné stavební práce nejsou oekávány (odstely apod.). B. III. 5. Další produkované materiály Odstedný fermentaní zbytek o sušin kolem 22 % bude od šnekového separátoru odvážen mechanizaním prostedkem (naklada, traktor s vlekem) a skladován v uskladovacím žlabu na separovaný fermentaní zbytek, o objemu minimáln 2650 m 3, denního množství bude cca 17,7 m 3. Tento objem byl navržen opt kvli dodržení správné zemdlské praxe (hnojení pouze v ureném období) pro skladování na období minimáln 150 dn. Pro tento úel bude využit bu jeden ze stávajících silážních žlab, venkovní hnojišt, alternativn i kapacity vlastních zásobník dalších odbratel. Nejpravdpodobnjší bude kombinace prvních dvou tchto možností. 26

27 C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTEDÍ V DOTENÉM ÚZEMÍ C. I. Výet nejzávažnjších environmentálních charakteristik doteného území Zájmové území se nachází v oblasti s dobrou kvalitou životního prostedí. Negativní vliv na krajinu v širším okolí zámru má elektrárna Prunéov a s ní spojené emise do ovzduší. Dále se v širším území nachází areál rozvodny Výškov. Zájmové území tvoí biochoru rostlého terénu z neogenních sediment s potenciální pírodní vegetací libohabrových doubrav s podružným zastoupením habrových doubrav, v. terénních depresí a antropogenních mokad. C. I. 1. Územní systém ekologické stability, významné krajinné prvky Na území zámru a v jeho bezprostedním okolí se nenacházejí prvky územního systému ekologické stability. V širším okolí se ovšem nkteré prvky ÚSES nacházejí. Umístní prvk ÚSES regionálního charakteru je patrné z následujícího obrázku: Obrázek 7: územní limity Podél místních polních cest smujících do obce Výškov jsou vedeny lokální biokoridory tvoené pedevším stromovou vegetací. Nejbližší biokoridor vede cca 200 m severn od zámru ve smru od východu k západu. V centru obce Výškov se v prostoru sadu nachází lokální biocentrum, cca 300 m sv od zámru. 27

28 C. I. 2. Zvlášt chránná území, území pírodních park, území historického kulturního nebo archeologického významu V bezprostedním okolí zámru se nenacházejí chránná území pírodních park, území historického nebo archeologického významu, která by mohla být zámrem dotena. V širším okolí se cca 3 km východn od zámru nachází hranice CHKO eské stedohoí. Chránná krajinná oblast eské stedohoí se rozprostírá na severu ech, po obou bezích dolního toku eské ásti Labe. Zaujímá tém celou geomorfologickou jednotku stejnojmenného pohoí. Pro eské stedohoí typické kuželovité tvary kopc jsou výsledkem tetihorní vulkanické innosti, která vytlaila vyveliny vtšinou ediového typu a znlce do tvaru kup a píkrov. Specifické pírodní podmínky (prmrné roní teploty 9-5 C, prmrné roní úhrny srážek mm, pevážn zásaditá reakce pdy) jsou dvodem, pro je eské stedohoí jedna z nejbohatších oblastí na množství druh rostlin a živoich v eské republice. Charakteristická jsou teplomilná stepní spoleenstva a spoleenstva sutí a na n vázaný výskyt nkolika desítek druh, které jsou v rámci státu prohlášeny za kriticky nebo siln ohrožené. Díky vhodným pírodním podmínkám bylo eské stedohoí velmi brzy osídleno a kultivováno lovkem. Bhem staletí se tu vyvinula svérázná, harmonicky utváená krajina, typického reliéfu, krajina ovocných sad, protkaná množstvím drobných sídel s lidovou zástavbou a vznosnými historickými památkami. Cca 5 km sv od zámru se nachází maloplošné chránné území Písený vrch s teplomilnými spoleenstvy ohrožených druh. V zájmovém území se nenachází žádné památky archeologického významu. C. I. 3. Hust zalidnná území Nejbližší obytnou zástavbou je obec Výškov. Zástavba obce tvoené pedevším rodinnými domky a menšími zemdlskými usedlostmi se nachází pi severovýchodní stran zemdlského areálu, ve kterém má být umístna bioplynová stanice. Výstavba rodinných dom se nachází severovýchodn od areálu až za zástavbou celé obce ve vzdálenosti cca 400 m. Statistické údaje obce Výškov jsou uvedeny následn: ZUJ: ID obce: Poet ástí: 3 Katastrální výmra: 1425 ha Poet obyvatel: 456 Z toho v produkt. vku:

29 V obci Výškov žije celkem 456 obyvatel. Nejbližší obytná zástavba se nachází v následující pozici: Tabulka 9 Vybrané referenní body u zástavby íslo a popis referenního bodu Souadnice [m] Výška výpotu nad X Y Z terénem L [m] 1 dm 219 m V od KGJ dm 206 m V od KGJ dm 178 m SV od KGJ dm 183 m SV od KGJ dm 232 m SV od KGJ dm 262 m V od KGJ dm 312 m V od KGJ dm 366 m V od KGJ dm 593 m SV od KGJ dm 274m S od KGJ KGJ kogeneraní jednotka C. II. Charakteristika souasného stavu životního prostedí v doteném území C. II. 1. Ovzduší Z hlediska základních klimatologických charakteristik spadá území, ve kterém je zámr umístn, do teplé klimatické oblasti T 2, která je charakterizována teplým, suchým a dlouhým létem, teplým až mírn teplým jarem a podzimem, mírn teplou, suchou až velmi suchou zimou s velmi krátkým trváním snhové pokrývky. Roní prmrná teplota dosahuje 8,2 C, nejteplejším msícem je ervenec s prmrnou teplotou pes 18 C, nejchladnjším je leden s teplotním prmrem 2 C. íselné charakteristiky: Charakteristika hodnoty Poet letních dn Poet dn s prm. teplotou 10 oc a více Poet mrazových dn Poet ledových dn Prmrná teplota v lednu Prmrná teplota v ervenci Prmrná teplota v dubnu 8-9 Prmrná teplota v íjnu 7-9 Prmrný poet dn se srážkami 1 mm více Srážkový úhrn ve vegetaním období Srážkový úhrn v zimním období Poet dn se snhovou pokrývkou Poet dn zamraených

30 Poet dn jasných Posuzovaná lokalita je pomrn dobe provtrávána pedevším jihozápadními, západními a severozápadními vtry nižších a stedních rychlostí. S tím souvisí i pomrn vysoký výskyt špatných rozptylových podmínek doprovázených inverzními stavy (více jak tvrtinu roku). V okrese Louny se nalézají dv mící stanice imisního monitoringu, stanice. 590 Smolnice a Strojetice. Základní hodinové, osmihodinové, denní, tvrtletní a roní imisní charakteristiky zjištné na výše uvedených stanicích za rok 2004 jsou uvedeny v následující tabulce. V dob zpracování této studie (kvten 2006) údaje za rok 2005 ješt nebyly k dispozici. Ob stanice mají za cíl micího programu stanovení celkové hladiny pozadí koncentrací. Tabulka 10 Imisní charakteristiky na stanicích AIM Smolnice a Strojetice v roce 2004 Stanice (typ) 590 Smolnice (pozaov á venkovsk á) 1306 Strojetice (pozaov á venkovsk á) Reprezentativnost oblastní mítko desítky až stovky km oblastní mítko desítky až stovky km Vzdále -nost od zdroje [km] Zneiš -ující látka tvrtletní I.Q II.Q III.Q IV.Q Koncentrace [µg.m -3 ] roní prmr denní maximum (datum) hodinové maximum (datum) 16,5 SO 2 7,5 3,2 3,2 7,3 5,4 49,7(6.10.) --- JV NO 2 16,8 8,7 9,6 17,0 13,0 79,4(15.1) ,2 SO 2 9,2 2,8 2,4 7,9 5,5 47,0(8.2.) --- JZ NO 2 13,6 7,9 8,8 13,9 11,0 69,6(16.12.) --- Na základ mení na výše uvedených stanicích lze v míst výstavby oekávat stávající maximální denní imisní koncentrace SO 2 v rozmezí 47 µg.m -3 až 50 µg.m -3 a prmrné roní v rozmezí 5,4 µg.m -3 až 5,5 µg.m -3. V pípad NO 2 lze oekávat v míst výstavby maximální denní imisní koncentrace v rozmezí 70 µg.m -3 až 80 µg.m -3 a prmrné roní imisní koncentrace v rozmezí 11 µg.m -3 až 13 µg.m -3. Imisní koncentrace CO nejsou ani na jedné monitorovací stanici sledovány. Limitní hodnoty hodnocených zneišujících látek nejsou v žádné imisní charakteristice pekraovány. 30

31 C. II. 2. Voda Území je odvodováno potokem Jeze a navazujícími melioraními systémy, který je pítokem Hrádeckého potoka, do kterého se vlévá ve Bvanech, íslo hydrologického povodí Jeze potok v tomto úseku není vodohospodásky významným tokem dle vyhlášky Ministerstva zemdlství. 470/2001 Sb. Obrázek 8. Výez ze základní vodohospodáské mapy 1:50000 (VÚV Praha) Svým umístnním v k.ú. Výškov zámr spadá ástí svého území mezi vymezené zranitelné oblasti, aplikace fermentaního zbytku na pdu se bude v každém pípad ídit nitrátovou smrnicí a zásadami správné zemdlské praxe. Pro aplikaci výsledného fermentaního zbytku bude samozejm smrodatný obsah všech rizikových látek (dle vyhlášky MZ.474/2000 Sb., ve znní 401/2004 Sb. o požadavcích na hnojiva), pro uvažovanou aplikaci na zemdlskou pdu potom obsah dusíku plnní požadavku nitrátové smrnice max. N 170kg/ha. Obrázek 8: Vymezení zranitelných oblastí vzhledem k umístnní projektu V prostoru zámru se nenachází žádná chránná oblast pirozené akumulace vody. 31