Toxikokinetika. Luděk Bláha, PřF MU
|
|
|
- Štefan Toman
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Toxikokinetika Luděk Bláha, PřF MU
2 Co by si student(ka) měl(a) odnést? Jaké procesy chemická látka prodělává uvnitř ORGANISMU? Co je to TOXIKOKINETIKA a jaké popisuje procesy. Znát vstupy Přeměny Vylučování toxických látek v organismech
3 TOXIKOKINETIKA -Osud látek v organismu (vstupy / přeměny / vylučování)
4 Toxicita = nerovnováha mezi VSTUPEM a VYLOUČENÍM PŘÍJEM ~ ELIMINACE (rovnováha, homeostáza) - udrţování látky v organismu pod úrovní škodlivého efektu - organismus však vynakládá energii na udrţení rovnováhy (procesy eliminace, metabolismus...) PŘÍJEM > ELIMINACE - nárůst koncentrací látky v organismu - časem překročení úrovně efektu (threshold level) Překročení limitů homeostatických procesů -> přechod ze stadia rezistence (resp. adaptace) do stadia pozorovatelných negativních efektů u jedince -> škodlivé efekty na vyšších úrovních organizace
5 TOXIKOKINETIKA 1: příjem látek do organismu Příjem látek u různých organismů 1) jednobuněčné organismy - pasivní difuze přes membránu - selektivní vstup přes existující transportní systémy 2) vícebuněčné organismy / řasy - difuze toxikantu přes membránu a mezi buňkami 3) terestrické rostliny - rozpuštěné ve vodě/půdě - vstup kořeny/listy - plyné toxikanty - vstup přes stomata na listech - lipofilní látky (některé herbicidy) - penetrace voskové kutikuly - vstup do buňky přes membránu
6 TOXIKOKINETIKA 1: příjem látek do organismu Příjem látek do organismu: 4) živočichové - 3 hlavní cesty vstupu do organismu - potrava/pitná voda - průchod trávicím traktem, změny/transformace dle ph, mikroflory střeva, př. cykasin: netoxický - ve střevě konverze->silný mutagen - respirační cesta - trachee u hmyzu, ţábry u akvatických organismů, plíce - velká plocha pro výměnu/vstup látky (často 25x > povrch těla) - povrchem těla - větší význam u menších organismů (relativně větší plocha) a akvatických organismů
7 Membrány klíčová překážka pro toxické látky Bez ohledu na typ organismu a cestu vstupu (do vyšších organismů) musí toxikant překonat barieru plazmatické membrány (nebo i buněčné stěny)
8 Přestup toxikantů přes membrány Nejčastější (všechny látky) - pasivní difuze Látky určitých vlastností - např. podobné ţivinám nebo přirozeným látkám usnadněný transport / aktivní transport Velké molekuly + částice - pinocytoza
9 Přestup toxikantů přes membrány TOXIKOKINETIKA 1 - příjem látek do organismu - PASIVNÍ DIFUZE - náhodný pohyb molekul podle koncentračního gradientu - proces charakterizovatelný kinetikou prvního řádu - závisí na: - koncentračním gradientu - ploše a tloušťce membrány/buněčné stěny - rozpustnosti látky v tucích a ionizaci toxikantu - lipofilní a neutrální látky - dobrá difuze - u látek s nábojem difuze obtížnější - molekulové hmotnosti - malé molekuly (<0.4 nm) rozpustné ve vodě (CO, HCN, N20, NO) dobrá pasivní difuze
10 TOXIKOKINETIKA 1 - příjem látek do organismu - Přestup toxikantů přes membrány USNADNĚNÝ TRANSPORT - transmembránové proteiny vyvazují extracelulární látky a usnadňují přenos přes membránu : toxická látka - interference (Ca 2+ / calmodulin, Fe 2/3+ / transferin) AKTIVNÍ TRANSPORT - pumpy po/proti koncentračnímu gradientu - navázání látky na receptor / přenos přes membránu za spotřeby ATP spřažené transporty Na+/K+ ATPáz - toxické látky / interference Tyto speciální biologické procesy se však u cizorodých látek uplatňují vzácně ojediněle u látek, které jsou podobné živinám apod. (např. toxiny sinic: peptidy)
11 TOXIKOKINETIKA 1 - příjem látek do organismu - Aktivní transport eliminace látek z buňky - P-glykoprotein - transmembránová pumpa selektivně a aktivně transportující xenobiotika VEN z buňky (eliminace) - MRP proteiny (Multi Resistence Proteins ) -nádorové buňky - exkrece cytostatik, -bakterie - exkrece antibiotik
12 TOXIKOKINETIKA 1 - příjem látek do organismu - PINOCYTOZA - transport větších molekul endocytozou - př. vstup vzdušných toxikantů na prachových částečkách (< 1 m) do alveolárních buněk, vstup vláken azbestu do fagocytujících buněk
13 TOXIKOKINETIKA 2 - transport látek v organismu - Transport u ţivočichů - krev, lymfa, hemolymfa - transport rozpuštěných látek - transport po navázání na proteiny (albumin, specifické proteiny)! Mnoho organických (nepolárních) látek je vázáno
14 Transport u rostlin - vodní proud v xylemu - plasmadesmy ve floemu TOXIKOKINETIKA 2 - transport látek v organismu - -procesy závislé na podmínkách prostředí (T,vlhkost, světlo...)
15 TOXIKOKINETIKA 2 - Distribuce látek v organismu - Afinita k různým tkáním/pletivům - chemické vlastnosti určují afinitu -> cílové tkáně - biokoncentrace mušle - Cd/Pb - gonády savci Cd - mozek/kosti, Pb - ledviny/kosti Hg - u savců: ledviny > játra > slezina > střevo > srdce... lipofilní látky -> tukové tkáně (játra, mozek)
16 Příklad kovy v tkáních ryb: Nové Mlýny (Kenšová et al. ACTA VET. BRNO 2010, 79: )
17 TOXIKOKINETIKA 3 - transformace látek v organismu - Transformace xenobiotik v organismech - geneticky fixované staré konzervativní systémy pro transformaci xenobiotik jsou u všech organismů: - v minulosti - transformace biotoxinů (plísní, rostlin, bakterií...) - produkty hoření (PAHs)
18 TOXIKOKINETIKA - transformace látek v organismu - Základní strategie detoxifikace - eliminace látky z organismu = omezení expozice - většina vylučovacích orgánů: vodné tekutiny => transformace = lepší rozpustnost ve vodě - tvorba polárnějších, méně hydrofobních / více hydrofilních produktů - zpravidla rozlišovány 2 hlavní fáze detoxifikace - dobře prostudováno u zvířat (savců) Poznámka: u obratlovců (zvl. savců teplokrevní = vyšší rychlost reakcí) >> aktivnější detoxikace neţ u ryb nebo bezobratlích ( mlţi akumulují PAHs x savci méně: oxidace/exkrece) - u rostlin - transformace oxidujícími enzymy: cytochrom oxidáza, fenol oxidáza, peroxidáza, askorbát oxidáza
19
20 TOXIKOKINETIKA - transformace - Fáze I transformace - enzymy MFO (mixed function oxidase, mixed function oxygenase) - membránové enzymy vázané na ER, extrahovatelné v podobě membránových vesikulů (= mikrozomů = S-9 frakce = mikrosomální oxidáza) - Konzervované - u všech rostlin i ţivočichů
21 TOXIKOKINETIKA - transformace - Fáze I transformace CYP450 - základní sloţkou enzymy obsahující jako koenzym hem = cytochromy P450 (CYP) = superrodina s více neţ 150 geny - u obratlovců nejčastější v parenchymu jater = hlavní orgán detoxifikace (ale i jinde - epitely střeva, žábry...) - u bezobratlích v hepatopankreasu a trávicích ţlázách - hlavní reakce reakce s kyslíkem + další reakce (hydrolyza / epoxidace / dehalogenace / hydroxylace / deaminace / dealkylace)
22
23 Fáze I biotransformace příklady 1
24 Fáze I biotransformace příklady 2
25 Fáze I biotransformace příklady 3
26 TOXIKOKINETIKA - transformace - Fáze II transformace - konjugace metabolitů z fáze I (nebo přímo reaktivních toxikantů) s řadou endogenních metabolitů (-> dále více rozpustné produkty) : sacharidy, aminokyseliny a jejich deriváty (glukuronová kyselina, glutathion = GSH!), fosfáty, sulfáty...
27 TOXIKOKINETIKA - transformace - Fáze II transformace - enzymy cytosolové i membránové: glutathion S-transferázy (GST), epoxid hydroláza (EH), UDP-glucuronosyltransferaza (UDP-GTS), sulfotransferáza (ST) - vyloučení rozpustných produktů v moči / potu / ţluči! Existuje řada látek, které jsou stabilní a podléhají jen pomalé nebo žádné transformaci! (organochlorové látky...)
28 Fáze II biotransformace příklady 1
29 Fáze II biotransformace příklady 2
30 TOXIKOKINETIKA - transformace - Indukce systému MFO a Fáze II: - enzymy MFO jsou indukovatelné řadou (lipofilních/toxických) látek - organochlorové látky, PCDDs/Fs, PAHs, PCBs... -enzymy Fáze II jsou indukovatelné - zvýšeným výskytem substrátů (z I. Fáze detoxifikace) - reaktivních toxikantů v buňkách -Dlouhodobé expozice subletálním dávkám ---> indukce detoxikačních enzymů => vzrůst tolerance organismu k toxikantu (adaptace) => příliš dlouhé působení: energetické vyčerpání
31
32 TOXIKOKINETIKA - transformace - Indukce detoxikačních enzymů = biomarker expozice - z aktivity detoxikačních enzymů lze usuzovat na předchozí expozici cizorodými látkami = biomarkery (vzrůst oproti pozaďovým aktivitám až 100+ krát) - často je diskutovaná indukce CYP1A (cytochromy P450 1AI) - po vazbě a aktivaci AhR (aryl hydrocarbon receptor) -> spuštění transkripce translace nových enzymů - stanovení aktivace tzv. EROD (ethoxyresorufin-o-deethylaza) - dobrá korelace s organickým (+chlor) znečištěním - indukce dalších enzymů CYPs (stanovení MROD, BROD podle typu substrátu)
33 Změny v EROD aktivitě kaprů (samců vs. samic) u dvou řek (Anoia, Cardener)
34 TOXIKOKINETIKA - transformace - Indukce detoxikačních enzymů u rostlin: - oxidace : peroxidáza, 4-hydroxyláza - ochrana před oxidací (superoxiddismutáza, kataláza...) - indukce - zejména herbicidy
35 TOXIKOKINETIKA rychlost detoxikačních reakcí Rychlost transformací závisí na celkové rychlosti metabolismu (nepřímo i na velikosti) teplotě (vyšší teplota vyšší rychlost reakcí)
36 Detoxikace Aktivace TOXIKOKINETIKA - transformace - - po metabolizaci řady látek detoxikačními enzymy vznikají více toxické metabolity (nezcela přesně označováno jako aktivace Prokarcinogen -> Karcinogen) Například POLYCYKLICKÉ AROMATICKÉ UHLOVODÍKY Př. epoxidace benzo[a]pyrenu (BaP) -> reakce s guanosinovými zbytky v DNA - mutace / aktivace onkogenů ALE BaP bez aktivace -> akutně netoxická látka - velmi silná indukce detoxikačních enzymů po expozici xenobiotiky může mít i další škodlivé efekty (toxicita dioxinového typu - viz dále)
37 TOXIKOKINETIKA Bioaktivace Prokarcinogenu BaP interkalovaný v DNA
38 ULOŽENÍ (sequestration) Uložení xenobiotik v inertních tkáních => omezení cirkulace a sníţení expozice Ţivočichové Rostliny - tuk (organochlorové látky), zuby, vlasy, rohy (kovy) - u bezobratlích popsáno ukládání nerozpustných zinkových granulí ve střevě pijavek - vakuoly, listy, kůra (-> opadání) Uvolnění ze zásob PCBs a další organochlorové látky -> tuk: ALE: rychlá potřeba energie (strádání, tvorba mléka...) uvolnění ze zásob -> náhlá větší expozice a/nebo uvolňování v mléce
39 ULOŽENÍ (sequestration) Metalothioneiny (MTs, MT-like proteins) - cytoplasmatické nízkomolekulární proteiny (6-10 kd) bohaté na Cys - známy u velké řady eukaryot - vazba kovů : Zn, Cd, Hg... => sníţení expozice / toxicity - dlouhý poločas ţivota proteinů (~ 25 dní) - původní biologická funkce -? snad regulace dostupnosti esenciálních kovů (např. Zn)? INDUKCE MTs expozice kovy jiný méně specifický stres - hypoxie, změny teploty... - Indukce MTs - další příklad BIOMARKER EXPOZICE
40 Indukce MTs (příklad expozice ryb arsenem)
41 EXKRECE - VYLUČOVÁNÍ Míra eliminace xenobiotika - míra možné toxicity delší expozice / větší nebezpečí efektů SUCHOZEMŠTÍ OBRATLOVCI - většina rozpustných neplynných a nevolatilních látek - moč glomerulus - kličky: filtrace / aktivní transcelulární exkrece / transcelulární difuze / i resorpce (!) - významné vylučování také - žluč aktivní transport konjugátů při vylučování / ve střevě další transformace mikroflorou / event. resorpce - plynné látky (NH3) a volatilní látky (alkoholy) - plíce/dýchání
42 EXKRECE - VYLUČOVÁNÍ AKVATIČTÍ ŢIVOČICHOVÉ - hlavním vylučovacím orgánem žábry (NH 3 ) + ţluč (ledviny méně) ROSTLINY - ukládání ve vakuolách, vylučování plyných toxikantů
43 Př: EXKRECE různých kongenerů PCBs po injekci
44 Shrnutí - otázky U kterého z organismů bude rychleji probíhat biotransformace (detoxifikace) látek? U ryby nebo u člověka? Vysvětlete proč. Jaké jsou hlavní procesy, které látka prodělává v organismu? Jaké jsou hlavní metabolismu v organismu? Které enzymy se podílí na biotransformacích látek? Které jsou nejčastější chemické reakce při biotransformacích? Jaké transformační produkty s největší pravděpodobností vzniknou v organismu, který bude exponován látce benzen? Co je to glutathion? Co je to první a druhá fáze detoxifikace? Znáte příklad látky, která je bioaktivována v organismu? V jaké podobě a jakým orgánem se vylučují toxické látky z ryb? z rostlin? z ţivočichů obratlovců?
Osud léčiv v organismu, aplikace léčiv. T.Sechser
Osud léčiv v organismu, aplikace léčiv T.Sechser Institut klinické a experimentální medicíny 6R 2LK 1.3.2007 tosc@volny.cz PROGRAM PREZENTACE Transport látek mebránami Absorpce, biologická dostupnost,
Osud xenobiotik v organismu. M. Balíková
Osud xenobiotik v organismu M. Balíková JED-NOXA-DROGA-XENOBIOTIKUM Látka, která po vstřebání do krve vyvolá chorobné změny v organismu Toxické účinky: a) přechodné b) trvale poškozující c) fatální Vzájemné
Biotransformace Vylučování
Biotransformace Vylučování Toxikologie Ing. Lucie Kochánková, Ph.D. Biotransformace proces chemické přeměny látek v organismu zpravidla enzymaticky katalyzované reakce vedoucí k látkám tělu vlastním nebo
Farmakokinetika I. Letní semestr 2015 MVDr. PharmDr. R. Zavadilová, CSc.
Farmakokinetika I Letní semestr 2015 MVDr. PharmDr. R. Zavadilová, CSc. Farmakokinetika zabývá se procesy, které modifikují změny koncentrace léčiva v organismu ve vazbě na čas v němž probíhají změnami
BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ
BIOMEMRÁNA BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA - všechny buňky na povrchu plazmatickou membránu - Prokaryontní buňky (viry, bakterie, sinice) - Eukaryontní buňky vnitřní členění do soustavy membrán KOMPARTMENTŮ - za
Metabolismus xenobiotik. Vladimíra Kvasnicová
Metabolismus xenobiotik Vladimíra Kvasnicová XENOBIOTIKA = sloučeniny, které jsou pro tělo cizí 1. VSTUP DO ORGANISMU trávicí trakt krev JÁTRA plíce krev kůže krev Metabolismus xenobiotik probíhá nejvíce
Klinická fyziologie a farmakologie jater a ledvin. Eva Kieslichová KARIP, Transplantcentrum
Klinická fyziologie a farmakologie jater a ledvin Eva Kieslichová KARIP, Transplantcentrum 2 5% tělesné hmotnosti 25 30% srdečního výdeje játra obsahují 10-15% celkového krevního objemu játra hepatocyty
TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA
TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA 1 VÝZNAM TRANSPORTU PŘES MEMBRÁNY V MEDICÍNĚ Příklad: Membránový transportér: CFTR (cystic fibrosis transmembrane regulator) Onemocnění: cystická fibróza
Vstup látek do organismu
Vstup látek do organismu Toxikologie Ing. Lucie Kochánková, Ph.D. 2 podmínky musí dojít ke kontaktu musí být v těle aktivní Působení jedů KONTAKT - látka účinkuje přímo nebo po přeměně (biotransformaci)
Živé systémy v ekotoxikologii - úvod - Luděk Bláha, PřF MU
Živé systémy v ekotoxikologii - úvod - Luděk Bláha, PřF MU Co by si student(ka) měl(a) odnést? Znát a vysvětlit pojmy a chápat význam v ekotoxikologii pro - úrovně a hierarchie biologické organizace -
Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození
Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození bunka - stejná genetická výbava - funkce (proliferace, produkce látek atd.) závisí na diferenciaci diferenciace tkán - specializovaná produkce
Toxické látky v potravinách s nebezpečím onkologické aktivace
Toxické látky v potravinách s nebezpečím onkologické aktivace Doc. MUDr. Pavel Dlouhý, Ph.D. Ústav hygieny 3. LF UK, Praha Rizikové faktory pro vznik nádorů Obezita Nadměrný příjem tuků? Nadměrná konzumace
RNDr. Klára Kobetičová, Ph.D.
ENVIRONMENTÁLNÍ TOXIKOLOGIE ÚVODNÍ PŘEDNÁŠKA RNDr. Klára Kobetičová, Ph.D. Laboratoř ekotoxikologie a LCA, Ústav chemie ochrany prostředí, Fakulta technologie ochrany prostředí, VŠCHT Praha ÚVOD Předmět
10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách
10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách Extrémní půdy: Kyselé Alkalické Zasolené Kontaminované těžkými kovy Kyselé půdy Procesy vedoucí k acidifikaci (abnormálnímu okyselení): Zvětrávání hornin
5. Lipidy a biomembrány
5. Lipidy a biomembrány Obtížnost A Co je chybného na často slýchaném konstatování: Biologická membrána je tvořena dvojvrstvou fosfolipidů.? Jmenujte alespoň tři skupiny látek, které se podílejí na výstavbě
Minerální výživa na extrémních půdách. Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů
Minerální výživa na extrémních půdách Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů Procesy vedoucí k acidifikaci půd Zvětrávání hornin s následným vymýváním kationtů (draslík,
Biotransformace xenobiotik. M. Balíková
Biotransformace xenobiotik M. Balíková BITRANSFRMACE: změna chemické struktury látky působením živého organismu, katalýza biotransformace působením enzymů Většina enzymů vázána v hepatocytech Tvorba metabolitů
Vymezení předmětu toxikologie potravin, mechanismus působení jedů, metody hodnocení toxicity, klasifikace jedů, historické údaje
Vymezení předmětu toxikologie potravin, mechanismus působení jedů, metody hodnocení toxicity, klasifikace jedů, historické údaje Prof. MVDr. Zdeňka Svobodová, DrSc. Toxikologie potravin Toxikologie je
2. Základy farmakologie (1)
Základní pojmy a definice: 2. Základy farmakologie (1) Farmakologie vědní obor studující interakce léčiv s organismy. Tyto interakce jsou vzájemné - léčivo působí na organismus a současně je vystaveno
Stanovení biomarkerů oxidativního stresu u kapra obecného (Cyprinus carpio L.) po dlouhodobém působení simazinu Hlavní řešitel Ing.
Stanovení biomarkerů oxidativního stresu u kapra obecného (Cyprinus carpio L.) po dlouhodobém působení simazinu Hlavní řešitel Ing. Alžběta Stará Vedoucí projektu dr. hab. Ing. Josef Velíšek, Ph.D. 1 Úvod
Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.
1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné
Moderní přístupy studia biochemických a buněčných mechanismů toxicity v ekotoxikologických biotestech. Klára Hilscherová
Moderní přístupy studia biochemických a buněčných mechanismů toxicity v ekotoxikologických biotestech Klára Hilscherová Inovace tohoto předmětu je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním
živé organismy získávají energii ze základních živin přeměnou látek v živinách si syntetizují potřebné sloučeniny, dochází k uvolňování energie některé látky organismy nedovedou syntetizovat, proto musí
Optimalizace vysokoškolského studia zahradnických oborů na Zahradnické fakultě v Lednici Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0122
Optimalizace vysokoškolského studia zahradnických oborů na Zahradnické fakultě v Lednici Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0122 Inovovaný předmět Výživa člověka Přednášející: prof. Ing. Karel Kopec, DrSc. Téma
Vlastnosti látek-ovlivnění účinku a osudu látky v prostředí. Chemické faktory ovlivňující toxicitu. Faktory ovlivňující toxicitu
Vlastnosti látek-ovlivnění účinku a osudu látky v prostředí Je velice důležité rozumět chemickým (hydrolýza, oxidace, fotolýza, atd.), fyzikálním (struktura molekul, rozpustnost, těkavost, sorpce, atd)
Organické látky. Organická geochemie a rozpuštěný organický uhlík
Organická geochemie a rozpuštěný organický uhlík struktura, nomenklatura a funkční skupiny huminové látky a další přírodní OC reaktivita DOC/POC distribuce kyselost (acidita) Přírodní a znečišťující organické
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry
Vnitřní prostředí organismu. Procento vody v organismu
Vnitřní prostředí organismu Procento vody v organismu 2 Vnitřní prostředí organismu Obsah vody v různých tkáních % VODY KREV 83% SVALY 76% KŮŽE 72% KOSTI 22% TUKY 10% ZUBNÍ SKLOVINA 2% 3 Vnitřní prostředí
Buňky, tkáně, orgány, soustavy
Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma
Distribuce. Doc. PharmDr. František Štaud, Ph.D. Katedra farmakologie a toxikologie Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové
Distribuce Doc. PharmDr. František Štaud, Ph.D. Katedra farmakologie a toxikologie Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Definice Distribuce je fáze farmakokinetiky, při které
Metabolismus bílkovin. Václav Pelouch
ZÁKLADY OBECNÉ A KLINICKÉ BIOCHEMIE 2004 Metabolismus bílkovin Václav Pelouch kapitola ve skriptech - 3.2 Výživa Vyvážená strava člověka musí obsahovat: cukry (50 55 %) tuky (30 %) bílkoviny (15 20 %)
BÍLKOVINY. V organismu se nedají nahradit jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.
BÍLKOVINY o makromolekulární látky, z velkého počtu AMK zbytků o základ všech organismů o rostliny je vytvářejí z anorganických sloučenin (dusičnanů) o živočichové je musejí přijímat v potravě, v trávicím
Biotransformace a vylučování. Ing. Zuzana Honzajková
Biotransformace a vylučování Ing. Zuzana Honzajková XENOBIOTIKA V ORGANISMU vstup látky do organismu Dochází k absorpci a distribuci k cílovým orgánům/receptorům (srdce, plíce, CNS ) Exkrece (vyloučení
Abiotický stres - sucho
FYZIOLOGIE STRESU Typy stresů Abiotický (vliv vnějších podmínek) sucho, zamokření, zasolení půd, kontaminace prostředí toxickými látkami, chlad, mráz, vysoké teploty... Biotický (způsobený jiným druhem
Farmakokinetika. Farmakokinetika (pharmacon + kinetikos) Farmakodynamika. 26. února Popisuje osud léčiva v těle Co dělá tělo s lékem
Ústav farmakologie LF UP v Olomouc 26. února 29 Základní pojmy (pharmacon + kinetikos) Popisuje osud léčiva v těle Co dělá tělo s lékem Základní pojmy Farmakodynamika Popisuje účinek léku na organismus
Eliminace léčiv. Doc. PharmDr. František Štaud, Ph.D.
Eliminace léčiv Doc. PharmDr. František Štaud, Ph.D. Katedra farmakologie a toxikologie Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Definice Eliminace je proces, při kterém se odstraňuje
Farmakologie. Doc. PharmDr. František Štaud, Ph.D.
Farmakologie Doc. PharmDr. František Štaud, Ph.D. Katedra farmakologie a toxikologie Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Farmakologie interakce léku a organismu Farmakokinetika
Mendělejevova tabulka prvků
Mendělejevova tabulka prvků V sušině rostlin je obsaženo přibližně 45% uhlíku, 42% kyslíku, 6,5% vodíku, 1,5% dusíku a 5% minerálních prvků. Tzv. organogenní prvky (C, O, H, N) představují tedy 95% veškerých
Transport živin do rostliny. Radiální a xylémový transport. Mimokořenová výživa rostlin.
Transport živin do rostliny Radiální a xylémový transport. Mimokořenová výživa rostlin. Zóny podél kořene, jejich vztah s anatomií a příjmem živin Transport iontů na střední vzdálenosti Radiální transport
Fyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D.
Fyziologie buňky RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D. Přeměna látek v buňce = metabolismus Výměna látek mezi buňkou a prostředím Buňka = otevřený systém probíhá výměna látek i energií s prostředím Některé
Farmakokinetika II. Letní semestr 2015. MVDr. PharmDr. R. Zavadilová, CSc.
Farmakokinetika II Letní semestr 2015 MVDr. PharmDr. R. Zavadilová, CSc. Farmakokinetika zabývá se procesy, které modifikují změny koncentrace léčiva v organismu ve vazbě na čas v němž probíhají změnami
3) Membránový transport
MBR1 2016 3) Membránový transport a) Fyzikální principy b) Regulace pohybu roztoků membránami a jejich transportéry c) Pumpy 1 Prokaryotická buňka Eukaryotická buňka 2 Pohyb vody první reakce klidných
HOUBY A PLÍSNĚ. Mgr. Marie Vilánková. ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena
HOUBY A PLÍSNĚ Mgr. Marie Vilánková 1 Houby a plísně Nejrozšířenější ţivotní forma zvláštní říše (1,5 mil druhů) nedílná součást ekosystému Úkol přeměna organické a anorganické hmoty, rozklad buněčné hmoty
Biologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat
Biologie buňky 1665 - Robert Hook (korek, cellulae = buňka) Cytologie - věda zabývající se studiem buňek Buňka ozákladní funkční a stavební jednotka živých organismů onejmenší známý uspořádaný dynamický
Zkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:
Biotechnologie interakce, polarita molekul. Hydrofilní, hydrofobní a amfifilní molekuly. Stavba a struktura prokaryotní a eukaryotní buňky. Viry a reprodukce virů. Biologické membrány. Mikrobiologie -
Biotransformace a vylučování. Ing. Zuzana Honzajková, Ph.D.
Biotransformace a vylučování. XENOBIOTIKA V ORGANISMU vstup látky do organismu Dochází k absorpci a distribuci k cílovým orgánům/receptorům (srdce, plíce, CNS ) Exkrece (vyloučení z organismu) (moč, stolice,
5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku
5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku Zdroje dusíku dostupné v půdě: Amonné ionty + Dusičnany = největší zdroj dusíku v půdě Organický dusík (aminokyseliny, aminy, ureidy) zpracování
Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku
Hořčík Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Příjem a pohyb v rostlině Příjem jako ion Mg 2+, pasivní, iont. kanály Mobilní ion v xylému i ve floému, možná retranslokace V místě funkce vázán
vysoká schopnost regenerace (ze zachovalých buněk)
JÁTRA Jaterní buňky vysoká schopnost regenerace (ze zachovalých buněk) po resekci 50 60 % jaterní tkáně dorostou lidská játra do předoperační velikosti během několika měsíců (přesný mechanismus neznáme)
V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.
BÍLKOVINY Bílkoviny jsou biomakromolekulární látky, které se skládají z velkého počtu aminokyselinových zbytků. Vytvářejí látkový základ života všech organismů. V tkáních vyšších organismů a člověka je
ZTOX / Základy Toxikologie. Radim Vrzal
ZTOX / Základy Toxikologie Radim Vrzal I. Autobrewery syndrome (Gut fermentation syndrome, Endogennous ethanol fermentation) Bylo nebylo 23.9.2013 Muž měl unikátní chorobu, jeho tělo si samo vyrábělo alkohol
OPVK CZ.1.07/2.2.00/2/.0184
OPVK CZ.1.07/2.2.00/2/.0184 Základy ADME a toxického hodnocení léčiv v preklinickém vývoji OCH/ADME LS 2012/2013 Distribuce léčiv v organismu, faktory ovlivňující distribuci, vazba na plazmatické bílkoviny
Radiobiologický účinek záření. Helena Uhrová
Radiobiologický účinek záření Helena Uhrová Fáze účinku fyzikální fyzikálně chemická chemická biologická Fyzikální fáze Přenos energie na e Excitace molekul, ionizace Doba trvání 10-16 - 10-13 s Fyzikálně-chemická
Biochemie jater. Vladimíra Kvasnicová
Biochemie jater Vladimíra Kvasnicová Obrázek převzat z http://faculty.washington.edu/kepeter/119/images/liver_lobule_figure.jpg (duben 2007) Obrázek převzat z http://connection.lww.com/products/porth7e/documents/ch40/jpg/40_003.jpg
3 a) Fyzikální principy. 5 Chemický potenciál (µ s ) (volná energie na jeden mol: J/mol) * = chemický potenciál roztoku s za standartních podmínek
MBRO1 1 2 2017 3) Membránový transport Prokaryotická buňka Eukaryotická buňka a) Fyzikální principy b) Regulace pohybu roztoků membránami a jejich transportéry c) Pumpy Pohyb vody první reakce klidných
Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK. Anotace. Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20. Číslo projektu:
Vzdělávací materiál vytvořený v projektu P VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí svobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek
FYTOREMEDIACE LÉČIV A JEJICH REZIDUÍ
FYTOREMEDIACE LÉČIV A JEJICH REZIDUÍ Petr Soudek Ústav experimentální botaniky Akademie věd ČR Centralizovaný rozvojový projekt MŠMT č. C29: Integrovaný systém vzdělávání v oblasti výskytu a eliminace
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku) B I O L O G I E 1. Definice a obory biologie. Obecné vlastnosti organismů. Základní klasifikace organismů.
Letní škola TOXICKÉ KOVY a možnosti detoxikace
Letní škola 2008 TOXICKÉ KOVY a možnosti detoxikace 1 Periodická tabulka prvků 2 Periodická tabulka - komentář většina prvků v tabulce jsou kovy přesnější než těžké kovy je označení toxické kovy některé
Xenobiotika a jejich analýza v klinických laboratořích
Xenobiotika a jejich analýza v klinických laboratořích BERÁNEK M., BORSKÁ L., KREMLÁČEK J., FIALA Z., MÁLKOVÁ A., VOŘÍŠEK V., PALIČKA V. Lékařská fakulta UK a FN Hradec Králové Finančně podporováno programy
Přednáška č. 9 Transport, toxikokinetika a degradace polutantů
Přednáška č. 9 Transport, toxikokinetika a degradace polutantů Polutanty v životním prostředí a jejich transport jedním ze základních rysů, který odlišuje environmentální toxikologii a klasické toxikologické
Procvičování aminokyseliny, mastné kyseliny
Procvičování aminokyseliny, mastné kyseliny Co je hlavním mechanismem pro odstranění aminoskupiny před odbouráváním většiny aminokyselin: a. oxidativní deaminace b. transaminace c. dehydratace d. působení
kvasinky x plísně (mikromycety)
Mikroskopické houby o eukaryotické organizmy o hlavně plísně a kvasinky o jedno-, dvou-, vícejaderné o jedno-, vícebuněčné o kromě zygot jsou haploidní o heterotrofní, symbiotické, saprofytické, parazitické
Funkční anatomie ledvin Clearance
Funkční anatomie ledvin Clearance doc. MUDr. Markéta Bébarová, Ph.D. Fyziologický ústav Lékařská fakulta Masarykovy univerzity Tato prezentace obsahuje pouze stručný výtah nejdůležitějších pojmů a faktů.
Krev a míza. Napsal uživatel Zemanová Veronika Pondělí, 01 Březen 2010 12:07
Krev je součástí vnitřního prostředí organizmu, je hlavní mimobuněčnou tekutinou. Zajišťuje životní pochody v buňkách, účastní se pochodů, jež vytvářejí a udržují stálé vnitřní prostředí v organizmu, přímo
SLEDOVÁNÍ VÝSKYTU GENOTOXICKÝCH LÁTEK V POVODÍ ŘEKY SVRATKY V SOUVISLOSTI S URANOVÝM PRŮMYSLEM
SLEDOVÁNÍ VÝSKYTU GENOTOXICKÝCH LÁTEK V POVODÍ ŘEKY SVRATKY V SOUVISLOSTI S URANOVÝM PRŮMYSLEM Jana Badurová, Hana Hudcová, Radoslava Funková, Helena Mojžíšková, Jana Svobodová Toxikologická rizika spojená
METABOLISMUS NIKOTINU U ČLOVĚKA
METABOLISMUS NIKOTINU U ČLOVĚKA Z. Zloch Ústav hygieny LF UK Plzeň Výskyt nikotinu Cigaretový tabák obs. 1 1.5 % nikotinu, tj. 95 % všech přítomných alkaloidů Minoritní alkaloidy: nornikotin, anatabin,
glukóza *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*
Prezentace navazuje na základní znalosti Biochemie, stavby a transportu přes y Doplňující prezentace: Proteiny, Sacharidy, Stavba, Membránový transport, Symboly označující animaci resp. video (dynamická
BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:
BUNĚČ ĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: Prokaryota, eukaryota, viry, bakterie, živočišná buňka, rostlinná buňka, organely buněčné jádro, cytoplazma, plazmatická membrána, buněčná stěna, ribozom,
TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/2013 ------------------------------------------------------------------------------------------ 1.
TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/2013 1. Genotyp je 1) soubor genů, které jsou uloženy v rámci 1 buněčného jádra 2) soubor pozorovatelných vnějších znaků 3) soubor všech genů organismu 4) soubor
2. Základy farmakologie (1)
2. Základy farmakologie (1) Základní pojmy a definice: ál školy koly -techlogic v Jeho Jeho žit bez bez souhlasu souhlasu autora autora je je ázá Farmakologie vědní obor studující interakce léčiv s organismy.
EKOTOXIKOLOGICKÉ ÚČINKY VYBRANÝCH REZIDUÍ, EKOTOXIKOLOGICKÉ TESTY
EKOTOXIKOLOGICKÉ ÚČINKY VYBRANÝCH REZIDUÍ, EKOTOXIKOLOGICKÉ TESTY Klára Kobetičová Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Fakulta technologie ochrany prostředí Ústav chemie ochrany prostředí Centralizovaný
Propojení metabolických drah. Alice Skoumalová
Propojení metabolických drah Alice Skoumalová Metabolické stavy 1. Resorpční fáze po dobu vstřebávání živin z GIT (~ 2 h) glukóza je hlavní energetický zdroj 2. Postresorpční fáze mezi jídly (~ 2 h po
Metabolismus xenobiotik. Vladimíra Kvasnicová
Metabolismus xenobiotik Vladimíra Kvasnicová Zajímavá kniha (vyšla 2011 / Triton) Kniha nabízí poutavé čtení o škodlivých látkách v potravinách, nápojích, kosmetice, lécích a potravinových doplňcích a
TUKY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 15. 3. 2013. Ročník: devátý
TUKY Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 15. 3. 2013 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Organické sloučeniny 1 Anotace: Žáci se seznámí s lipidy. V rámci tohoto
Uran v pitné vodě aktuální toxikologické informace
Uran v pitné vodě aktuální toxikologické informace MUDr. Hana Jeligová, Praha Konzultační den Hygieny životního prostředí Praha, SZÚ, 24.11.2009 Výskyt uranu ve vodách Mobilitu uranu v půdě i vodě ovlivňuje
Proteiny krevní plazmy SFST - 194
Plazmatické proteiny Proteiny krevní plazmy SFST - 194 zahrnují proteiny krevní plazmy a intersticiální tekutiny Vladimíra Kvasnicová Distribuce v tělních tekutinách protein M r (x 10 3 ) intravaskulárně
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem
ENZYMY 2. FÁZE BIOTRANSFORMACE:
ENZYMY 2. FÁZE BIOTRANSFORMACE: Glutathion-S-transferázy (GST) Uridindifosfoglukuronyltransferázy (UDPGT) Sulfotransferázy (SULF) N-, O-acetyltransferázy (NAT, OAT) Methyltransferázy Enzymy syntézy kyseliny
Lékařská chemie -přednáška č. 8
Lékařská chemie -přednáška č. 8 Lipidy, izoprenoidya steroidy Václav Babuška Vaclav.Babuska@lfp.cuni.cz Lipidy heterogenní skupina látek špatně rozpustné ve vodě, dobře rozpustné v organických rozpouštědlech
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce
Chemie životního prostředí III Pedosféra (07) Znečištění půd
Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Pedosféra (07) Znečištění půd Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni muni.cz Pedosféra
Energetický metabolizmus buňky
Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie
Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů
Buňka - buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů - je pozorovatelná pouze pod mikroskopem - na Zemi existuje několik typů buněk: 1. buňky bez jádra (prokaryotní buňky)- bakterie a
Membránový transport příručka pro učitele
Obecné informace Membránový transport příručka pro učitele Téma membránový transport při sdělení základních informací nepřesahuje rámec jedné vyučovací hodiny. (Upozornění: Osmóza je uvedena podrobněji
Intermediární metabolismus. Vladimíra Kvasnicová
Intermediární metabolismus Vladimíra Kvasnicová Vztahy v intermediárním metabolismu (sacharidy, lipidy, proteiny) 1. po jídle (přísun energie z vnějšku) oxidace CO 2, H 2 O, urea + ATP tvorba zásob glykogen,
Přehled energetického metabolismu
Přehled energetického metabolismu Josef Fontana EB 40 Obsah přednášky Důležité termíny energetického metabolismu Základní schéma energetického metabolismu Hlavní metabolické dráhy energetického metabolismu
Membránové potenciály
Membránové potenciály Vznik a podstata membránového potenciálu vzniká v důsledku nerovnoměrného rozdělení fyziologických iontů po obou stranách membrány nestejná propustnost membrány pro různé ionty různá
Prokaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae
Živočišná buňka Prokaryota x Eukaryota Vibrio cholerae Dělení živočišných buněk: buňky jednobuněčných organismů (volně žijící samostatné jednotky) buňky mnohobuněčných větší morfologické i funkční celky
Osud xenobiotik v organismu Biotransformace. M. Balíková
sud xenobiotik v organismu Biotransformace M. Balíková JED-NXA-DRGA-XENBITIKUM Látka, která po vstřebání do krve vyvolá chorobné změny v organismu Toxické účinky: a) přechodné b) trvale poškozující c)
Eva Benešová. Dýchací řetězec
Eva Benešová Dýchací řetězec Dýchací řetězec Během oxidace látek vstupujících do různých metabolických cyklů (glykolýza, CC, beta-oxidace MK) vznikají NADH a FADH 2, které následně vstupují do DŘ. V DŘ
Zjišťování toxicity látek
Zjišťování toxicity látek 1. Úvod 2. Literární údaje 3. Testy in vitro 4. Testy na zvířatech in vivo 5. Epidemiologické studie 6. Zjišťování úrovně expozice Úvod Je známo 2 10 7 chemických látek. Prostudování
3.5 CHEMISMUS MINAMATA 3.5.1. ZASTOUPENÍPRVKŮ V PŘÍRODĚ KOLOBĚH RTUTI. Obsahy prvků v zemské kůře. Zastoupení hlavních prvků
MINAMATA 3.5 CHEMISMUS člověk savci ptáci KOLOBĚH RTUTI přírodní i umělé zdroje C 2 H 6 UV 3.5.1. ZASTOUPENÍPRVKŮ V PŘÍRODĚ toxické účinky Hg (CH 3 ) 2 Hg kumulace rtuť v různých formách detoxikace potravní
RNDr.Bohuslava Trnková ÚKBLD 1.LF UK. ls 1
Sacharidy RNDr.Bohuslava Trnková ÚKBLD 1.LF UK ls 1 sákcharon - cukr, sladkost cukry mono a oligosacharidy (2-10 jednotek) ne: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty polysacharidy (více než 10 jednotek)
Úvod do biochemie. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D.
Úvod do biochemie Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Co je to biochemie? Biochemie je chemií živých soustav.
Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii
Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta Buňka. Stavba a funkce buněčné membrány. Transmembránový transport. Membránové organely, buněčné kompartmenty. Ústav pro histologii a embryologii Doc. MUDr.
Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.
Toxikodynamika toxikodynamika (řec. δίνευω = pohánět, točit) interakce xenobiotika s cílovým místem (buňkou, receptorem) biologická odpověď jak xenobiotikum působí na organismus toxický účinek nespecifický
Metabolismus aminokyselin 2. Vladimíra Kvasnicová
Metabolismus aminokyselin 2 Vladimíra Kvasnicová Odbourávání AMK 1) odstranění aminodusíku z molekuly AMK 2) detoxikace uvolněné aminoskupiny 3) metabolismus uhlíkaté kostry AMK 7 produktů 7 degradačních
pátek, 24. července 15 BUŇKA
BUŇKA ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA mitochondrie ribozom hrubé endoplazmatické retikulum cytoplazma plazmatická membrána mikrotubule lyzozom hladké endoplazmatické retikulum Golgiho aparát jádro jadérko chromatin volné
III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Hygiena a toxikologie, 3. ročník, Ekologie a životní prostředí
Název školy Číslo projektu Název projektu Klíčová aktivita Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: Tematická oblast: Téma: Jméno a příjmení autora: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ