Studijní materiál pro kurz DVPP

Transkript

1 Projekt: Vzdělávání pro efektivní transfer technologií a znalostí v přírodovědných a technických oborech reg. č. CZ.1.07/2.3.00/ Studijní materiál pro kurz DVPP Kurz : Badatelská výuka ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět Autor : MgA. Ivana Honsnejmanová TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

2 MgA. Ivana Honsnejmanová: Badatelská výuka ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět strana 1 Úvod Přírodní vědy jsou oblastí, která nabízí spoustu zajímavých poznatků o životě. Můžeme poznat různé zákonitosti živé i neživé přírody, zjistit jak předměty a stroje fungují, proč se určité věci dějí právě tímto způsobem, atd. Při tradiční výuce však, podle našich i zahraničních výzkumů, zájem žáků o tyto předměty klesá. Často za to může frontální výuka v našich školách, která v žácích dostatečně neprobouzí zájem o nové poznatky. Metoda badatelsky orientovaného vyučování využívá přístupů problémového vyučování, ve kterém si žáci sami vytvářejí badatelské otázky a hypotézy. A pomocí bádání, ověřování, experimentování a práce s chybou dochází k jejich zodpovězení. Co je to badatelsky orientované vyučování, jak si takovou hodinu připravit a realizovat, se budu snažit přiblížit v těchto miniskriptech. 1 Základní principy BOV Obsah kapitoly: Definice BOV Badatelský cyklus Jednotlivé kroky BOV (motivace, přemýšlení o tématu, kladení otázek, výběr výzkumné otázky, formulace hypotézy, plánování a příprava pokusu, provedení pokusu, formulace závěrů, návrat k hypotéze, hledání souvislostí, prezentace výsledků, kladení nových otázek). Badatelský deník. Etapy lekce podle konstruktivistického pojetí 1.1 Definice BOV Badatelsky orientované vyučování neboli BOV je vyučovací metoda, která staví na přirozené zvídavosti a vede žáky k aktivitě. BOV podporuje konstruktivistický, nikoliv jen transmisivní styl výuky. Využívá aktivizující metody (heuristickou metodu, kritické myšlení, problémové vyučování, zkušenostní učení, projektovou výuku a učení v životních situacích. BOV využívá rozporuplných situací, které odporují žákovu dosavadnímu porozumnění světu, protože právě tyto situace vzbuzují touhu "přijít věci na kloub", a ta je základem bádání.

3 MgA. Ivana Honsnejmanová: Badatelská výuka ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět strana 2 Výsledkem je to, že žáci kladou otázky, formulují hypotézy, plánují postup jejich ověření, provádějí pokusy, vyhledávají a třídí informace, vyhodnocují výsledky a formulují závěry, které nakonec prezentují před ostatními Badatelský cyklus Úkol! Srovnejte badatelský cyklus: Domněnku vyvracím Domněnka tedy platí Domněnka tedy neplatí Ověřuji, zda domněnka platí- zkoumám, experimentuji Domněnku potvrzuji Někdo jiný vyvrací mou domněnku Zjišťuji, zda tomu nerozumí někdo jiný Vyslovuji domněnku Kladu si novou otázku Něčemu nerozumím, zajímá mě to, řeším problém Kladu si otázku, jak tomu rozumět 9VODCE_CELA_KNIHA/01_Pruvodce_pro_ucitele.pdf

4 MgA. Ivana Honsnejmanová: Badatelská výuka ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět strana 3 Zde zakreslete badatelský cyklus: Nápověda:

5 MgA. Ivana Honsnejmanová: Badatelská výuka ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět strana Jednotlivé kroky BOV Motivace Motivovat žáky je velmi důležité. Cílem je získat jejich zájem o danou problematiku. Motivaci volíme dle věku žáků nebo studentů. Motivací může být např. pohádka, příběh, filmová ukázka, obrázky, fotografie, předvedení nějakého pokusu, křížovka, hra, ochutnávka, očichání něčeho, atd. Možností je nepřeberné množství. Přemýšlení o tématu Když je žák dostatečně motivován, tak se začíná zajímat o danou problematiku. Zjišťujeme, co už o tématu ví, na čem můžeme stavět. Vedeme jej k získávání informací od svých spolužáků, vyhledávání v knihách nebo na internetu. Využíváme toho, že se chce o tématu dozvědět více. Kladení otázek, výběr výzkumné otázky, formulace hypotézy Přicházíme s určitou domněnkou, názorem. Pro žáky je těžké položit si takovou výzkumnou otázku, kterou lze potvrdit ve školní třídě. Ještě obtížnější je formulace hypotézy. Je nutné na těchto dovednostech soustavně pracovat a v začátcích žákům pomáhat. Na začátku můžeme udělat takový brainstorming výzkumných otázek, vyřadit ty, které nelze ověřit ve třídě, v okolí školy nebo v dosažitelném prostředí, a vybrat ze správných takovou na které se shodne většina žáků. Správná hypotéza musí být jednoznačná, musí buď platit, nebo neplatit. Ověřitelná je možné ji v podmínkách školní třídy, okolí nebo při návštěvě nějaké instituce ověřit. Zobecnitelná musíme najít možnosti jak ji aplikovat na více jevů. Měřitelná musíme předmět zkoumání změřit, zvážit, analyzovat, atd. Specifická musí být vyslovena tak jednoznačně, aby nešla zpochybnit. Nesmíme žákům předem hypotézy vyvrátit nebo potvrdit. Plánování a příprava pokusu Každý sám, ve dvojici nebo ve skupině plánujeme a připravujeme pokus. Je důležité postup před prací probrat se žáky. Projít jednotlivé kroky jak z hlediska toho co chceme zjišťovat, tak i z hlediska bezpečnosti či potřeby určitých specifických pomůcek nebo materiálu.

6 MgA. Ivana Honsnejmanová: Badatelská výuka ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět strana 5 Provedení pokusu Při provedení pokusu žáci zapisují výsledky do tabulek nebo do pracovního listu. Mohou dělat různé grafy. Spolupracují s ostatními na jednotlivých částech pokusu. Role učitele je zde poradní, a zabezpečující bezpečnost žáků Formulace závěrů, návrat k hypotéze Každý sám, nebo ve skupině, vyhodnocujeme data. Na základě zjištěných výsledků formulujeme své závěry a konstatujeme, že se hypotéza potvrdila nebo nepotvrdila. Hledání souvislostí Hledáme souvislosti mezi zjištěnými jevy, zjišťujeme, k čemu nám poznatky budou v běžném životě. Prezentace výsledků, kladení nových otázek Prezentujeme výsledky ostatním. Porovnáváme naše potvrzení nebo vyvrácení hypotézy s ostatními. Klademe si nové otázky. Na závěr hodnotíme svoji práci, spolupráci jednotlivých členů týmu, přínos, atd. 9VODCE_CELA_KNIHA/01_Pruvodce_pro_ucitele.pdf Badatelský deník Pro práci dle badatelsky orientovaného vyučování si žáci mohou založit a vést badatelský deník. Obvykle tak učiní na začátku školního roku. Mohou si do něj zapisovat témata, která je zajímají, záznamy pokusů, ověřování či vyvracení hypotéz, atd. Je to takové portfolio jejich dovedností, které mapuje a podporuje jejich badatelské úsilí. 9VODCE_CELA_KNIHA/01_Pruvodce_pro_ucitele.pdf

7 MgA. Ivana Honsnejmanová: Badatelská výuka ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět strana Etapy lekce podle konstruktivistického pojetí M-E-U-R Motivace Evokace Uvědomění Reflexe Motivace Role žáka Na začátku žák naslouchá učiteli. Ten by měl volit takovou vstupní motivaci, která žáka nebo žáky zaujme a podnítí v nich touhu bádat. Žák sám nebo ve skupině pracuje na zadaném úkolu nebo jeho části. Na začátku přemýšlí o tématu a snaží se formulovat, co už o něm ví z minulosti, propojovat učivo z jiných hodin, literatury, atd. Poté se obrací na své spolupracovníky, spolužáky nebo vyhledává informace v knihách nebo na internetu. Snaží se získané informace třídit na věrohodné a nevěrohodné, třídit do skupin dle tématu, atd. Znovu zvažuje, co už o tématu věděl a co se dozvěděl nového a snaží se zformulovat výzkumnou otázku. Role učitele V motivační části se učitel snaží zaujmout žáky a strhnout je pro bádání na určitém problému. Pomocí různých metod, např. příběhů, pohádek, křížovek, filmů, zajímavých článků, atd. se jim snaží přiblížit dané téma. Evokace Role žáka V evokační části žák stále přemýšlí o tématu, vyhledává informace, diskutuje s ostatními žáky a získává určitý základ vědomostí, na jehož podkladě formuluje svoji hypotézu domněnku. Protože už o daném tématu něco ví, tak zkouší odhadnout, zda se domněnka naplní nebo vyvrátí. Role učitele

8 MgA. Ivana Honsnejmanová: Badatelská výuka ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět strana 7 Učitel se snaží podporovat žáky v jejich práci. Vytváří jim podnětné prostředí a dbá na to, aby byla domněnka formulována v rámci daných zásad. Uvědomění Role žáka Žák sám nebo ve skupině ověřuje domněnku. Může tak učinit různým způsobem. Často to bude za pomocí určitých pomůcek, pokusů, konzultací s odborníky atd. Ověřuje domněnku (hypotézu) různými způsoby studuje informace k danému tématu, konzultuje s odborníky, realizuje vlastní pokusy. Do pracovních listů nebo tabulek zapisuje získané výsledky. Porovnává si výsledky s ostatními a formuluje své závěry. Role učitele Sleduje práci žáků, dává jim pomůcky a pomáhá při plánování i jednotlivých krocích pokusu. Podporuje je v práci. Dohlíží na bezpečnost žáků. Reflexe Role žáka Žák prezentuje své výsledky, formuluje své závěry, zda se domněnka potvrdila nebo vyvrátila. Reflektuje svou práci a spolupráci s ostatními spolužáky. Snaží se propojit získané výsledky se životem a zobecnit je. Představuje zdroje svých informací, postupy, a diskutuje se svými spolužáky. Formuluje nové otázky, které ho napadají. Role učitele Ověřuje, zda žáci rozumí tématu. Hlídá, zda se žáci vrací ke své původní hypotéze a zda dobře formulují závěry, zda se hypotéza potvrdila nebo vyvrátila. Učí žáky pracovat s chybou. Shrnuje výsledky a zobecňuje je. Vede žáky k sebehodnocení a hodnocení. Snaží se je stále podporovat v badatelské činnosti. 9VODCE_CELA_KNIHA/01_Pruvodce_pro_ucitele.pdf

9 MgA. Ivana Honsnejmanová: Badatelská výuka ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět strana 8 2 Další principy BOV Obsah kapitoly: Postavení žáků a lektorů v BOV Vliv BOV na rozvoj žáků a jejich badatelské dovednosti Mozkově-kompatibilní učební prostředí pro BOV (bezpečné prostředí, spolupráce, smysluplný obsah, obohacené prostředí, možnost výběru, okamžitá zpětná vazba, přiměřený čas, dokonalé zvládnutí) 2.1 Postavení žáků a učitelů v BOVk Žák je zde aktivním samostatným badatelem. Aktivně se podílí na výchovně-vzdělávacím procesu. Učitel je zde více než klasickým učitelem průvodcem. Snaží se je podněcovat, podporovat, podávat jim zajímavé otázky, připravuje pomůcky a snaží se, aby žáci spolupracovali. 2.2 Vliv BOV na rozvoj žáků a jejich badatelské dovednosti Cíl BOV: Cílem BOV je samostatný žák, který vyhledává a třídí informace. Žák, který dokáže zformulovat výzkumnou otázku a poté i hypotézu. Navrhne postup jejího ověřování a zvládne provést pokus nebo experiment. Výsledky zapisuje, porovnává, analyzuje a na základě zjištění formuluje a prezentuje ověření potvrzení nebo popření hypotézy. Je to žák, který umí obhájit své názory, ale zároveň umí přiznat své chyby. Zobecňuje své poznatky a výsledky. Diskutuje s ostatními. Umí pracovat s grafy, zakreslovat obrázky, prezentovat. 2.3 Mozkově-kompatibilní učební prostředí pro BOV

10 MgA. Ivana Honsnejmanová: Badatelská výuka ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět strana 9 Pro badatelsky orientované vyučování je důležité bezpečné a podnětné prostředí. Učitel musí mít připravené pomůcky a pracovní listy. Žáci musí mít možnost výběru a jejich práce musí být smysluplná. Učitel podporuje žáky ke spolupráci a poskytuje jim okamžitou zpětnou vazbu. Žáci musí mít dostatek času ke zvládnutí svých úkolů. Učitel musí dohlížet nad dodržováním zásad a postupů badatelsky orientovaného vyučování. 3 Příprava na hodinu BOV Osnova kapitoly: Seznámení s osnovou metodického materiálu pro badatelsky orientovanou výuku na praktickém příkladu Zásady pracovních listů Psychologické zvláštnosti žáků a metody práce 3.1 Seznámení s osnovou metodického materiálu pro badatelsky orientovanou výuku na praktickém příkladu Klikaté kořeny Rostou rostliny vždy směrem vzhůru? Budeme otáčet zeminu se zasazenými semínky různými směry. Pomůcky: klíčící semena, čtyři listy savého papíru, čtyři kousky skla, dvě gumičky, dvě nádoby s trochou vody. Doba pokusu: několik dní Motivace Učitel nebo učitelka vypráví pohádku: Malý Péťa rád zahradničí. Od babičky dostal k narozeninám několik sáčku se semínky okrasných rostlin. Při vkládání semen na savý papír ho napadlo, že by mohl semínka zmást. Začal semínka každý den otáčet. Možná, že kořeny zmatených semínek začnou růst na stranu nebo nahoru, pomyslel si. Myslíte, že se mu to podařilo? Dají se semínka otáčením zmást, a rostou pak jinam než dolů?

11 MgA. Ivana Honsnejmanová: Badatelská výuka ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět strana 10 Evokace Pokládáme si s žáky otázky co už o rostlinách, klíčení a kořenech víme. Výsledky brainstormingu zapisujeme na tabuli. O jednotlivých nápadech diskutujeme. Formulujeme hypotézu. Např. Otáčení semínek nemá vliv na směr kořenů u rostlin, rostou vždy kořeny dolů. Uvědomění Plánujeme pokus, např. Vložte klíčící semena mezi dva a dva listy savého papíru. Papíry se semínky vložte mezi sklíčka a omotejte je dohromady gumičkami. Položte skla se semeny do mělkých nádob poblíž okna. Každý den jedna skla otočte, druhá ponechejte v klidu na stejné straně. Pravidelně zapisujte svá pozorování. Reflexe Žáci prezentují výsledky svého výzkumu. Např. Kořeny vždy rostou směrem dolů, může za to zemská přitažlivost, výhonky naopak nahoru. Hypotéza : Otáčení semínek nemá vliv na směr kořenů u rostlin, rostou vždy kořeny dolů - se tedy potvrdila. Diskuze: kde můžeme podobné jevy pozorovat? K čemu nám to, co jsme se dozvěděli a ověřili si, bude v běžném životě? Napadá nás nějaká další výzkumná otázka?

12 MgA. Ivana Honsnejmanová: Badatelská výuka ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět strana 11 Pracovní list: Miska A semínka ve sklíčcích každý den obracím Datum pozorování Zjištění Nákres

13 MgA. Ivana Honsnejmanová: Badatelská výuka ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět strana 12 Miska B semínka ve sklíčkách zůstávají každý den neobrácená Datum pozorování Zjištění Nákres

14 MgA. Ivana Honsnejmanová: Badatelská výuka ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět strana Zásady tvorby pracovních listů Tvůrce pracovního listu musí brát v potaz věk žáka a pracovní list připravit na míru pro každý ročník zvlášť. Důležité je udržení pozornosti žáka. Pro žáky prvního stupně je vhodné pracovat více s obrázky, fotografiemi, kvízy, křížovkami a používat méně textu. Ani při tvorbě pracovních listů nesmíme zapomenout na motivaci. Žák by měl mít chuť pracovní list zpracovat. Pracovní list by měl obsahovat jasný a přehledný text, jasná zadání úkolů. Dále, jak už bylo řečeno, obrázky, fotografie, dále grafy, nákresy schémat, prostor musí být na zapisování a zakreslování výsledků bádání žáky. Doporučuje se rozdělení : cca 1/3 text cca 1/3 obrázky cca 1/3 prostor pro práci žáků 3.3 Psychologické zvláštnosti žáků a metody práce Při stavbě vyučovací hodiny a tvorbě pracovních listů musíme vzít v potaz psychologické zvláštnosti žáků. Vzhledem k věku žáků a dovednostem dané třídy volíme metody práce. To je velmi důležité zvolit takové úkoly, aby žáci měli možnost je splnit a být úspěšní. 4 Vybrané metody práce používané v BOV Obsah kapitoly: Kritické myšlení Kooperativní učení Činnostní učení

15 MgA. Ivana Honsnejmanová: Badatelská výuka ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět strana 14 Práce s chybou 4.1. Kritické myšlení ( metody: myšlenkové mapy, kmeny a kořeny, pětilístek, I.N.S.E.R.T., atd.) Základní principy kritického myšlení: Aktivizace žáků: snažíme se, aby se žáci aktivně zapojovali do vyučování Trvalost osvojení informací: aktivním způsobem učení se žáci seznámí s novými poznatky, které umí propojovat s tím, co už věděli. Schopnost vyjadřování: při tomto způsobu práce se žáci učí komunikovat a jasně formulovat své myšlenky a závěry. Zaujímání vlastního názoru: žáci se učí naslouchat druhým a jejich názorům, prezentovat své názory. Rozvoj čtenářství: žáci se učí čtení s porozuměním Kritická práce s informacemi: žáci třídí informace, pracují s informacemi různými metodami, umí je využít pro svoji další práci. Celoživotní učení: žáci se učí myslet metodami kritického myšlení a jejich pohled směřuje na učení jako na celoživotní vzdělávání Schopnost respektovat odlišnost všeho druhu: při práci s kritickým myšlením žáci vnímají odlišnosti druhých jako prospěch pro všechny ostatní Spolupráce a maximální rozvoj každého dítěte: žáci se učí spolupracovat ve skupině, ale učí se zároveň zodpovědnosti za sebe a svou práci.

16 MgA. Ivana Honsnejmanová: Badatelská výuka ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět strana Kooperativní učení ( rozdělování do skupin, hodnocení, sebehodnocení) Definice kooperativního učení říká, že se jedná o pozitivní vzájemnou závislost. Nejpodstatnějším rysem učení je vzájemná vazba jednoho na druhého, z které mají oba prospěch. Přínos kooperativního učení: Kooperativní učení podporuje výkon žáků ( učí se kvalitněji, zlepšuje se pamětní učení). Zkvalitňují se myšlenkové strategie žáků ( děti lépe argumentují, dedukují). Zlepšuje se slovní zásoba dětí, plynulost a strukturovanost řeči. Upravuje se motivace dětí k učení ( učí se pro sebe z radosti z učení, ne pro pochvalu). Rozvíjí se sociální dovednosti. Učí se komunikovat s druhými, řešit spory, vyjadřovat podporu. Utváří se adekvátní sebepojetí, sebevědomí, sebedůvěra. Vytváří se pozitivní psychické naladění, schopnost zvládat psychické podmínky. Ubývá negativních stresových situací, Zlepšuje se postoj ke škole. Zlepšují se postoje vůči učitelům. Kooperativní skupiny Učitel dělí žáky do kooperativních skupin. Nejvhodnější jsou čtyřčlenné skupiny. Žákům je vhodné přiřadit různé role: Koordinátor- udržuje skupinu při činnosti, řídí aktivity. Pracovník s informacemi ujasňuje a sumarizuje myšlenky. Sekretář zaznamenává skupinové odpovědi nebo hovoří při zprávě třídě. Pozorovatel dělá poznámky, jak žáci pracují pospolu, vede hodnocení na konci hodiny.

17 MgA. Ivana Honsnejmanová: Badatelská výuka ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět strana Činnostní učení Činnostní učení je v České republice rozšířené v programu Tvořivá škola. Základem je princip názornosti, samostatného objevování a prožívání. Žák je aktivním spolutvůrcem svého vyučování. Pracuje na určitém úkolu a samostatně zkoumá, objevuje a formuluje své poznatky. Důležité je připravené prostředí s pomůckami, pracovními sešity, listy, didaktickým materiálem. Žák je veden k tomu, aby si sám formuloval své úlohy, přemýšlel o daném problému, volil postupy, experimentoval. Většina učiva se probírá a procvičuje na základě skutečných situací a problémů. Žáci se učí prezentovat své výsledky, hodnotit svou práci i práci ostatních a diskutovat o ní. Činnostní učení pomáhá vést žáky k zodpovědnosti za své vzdělávání a podněcuje je k samostatnému experimentování. Činnostní učení je program, který se snaží respektovat osobnost každého žáka a podporovat jeho samostatnost, pozitivní sebehodnocení, zodpovědnost a touhu po nových poznatcích. Žáci jsou často povzbuzováni a motivováni pochvalou. Hlavní metodou práce je činnostní práce s didaktickými pomůckami, pracovními sešity a listy. Patří sem i napodobivé hry. Žáci pracují samostatně, ve dvojicích a skupinách. Užívají se různé metody práce projektové vyučování, práce s chybou, tvořivá hra a dramatizace.

18 MgA. Ivana Honsnejmanová: Badatelská výuka ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět strana Práce s chybou Chyba je kamarád. Pomáhá žákům poučit se a hledat nová řešení. Samostatně dospět k určitým závěrům a poznatkům. Pomocí chyb se žáci učí uvědomit si, proč k chybě došlo a příště volit jiné postupy. Žáci pracují aktivně a dochází k vlastním poznatkům a závěrům. 5 Další vybrané metody práce 5.1 Rozdělování do skupin Žáky můžeme rozdělovat do skupin různým způsobem. Může to být náhodně pomocí různých pexes, kvartet, kartiček, barev, čísel, obrazců, atd. Někdy potřebujeme, aby se seskupili žáci podle svých zájmů nebo dovedností. K tomu můžeme též použít různé obrázky vybraných zájmů nebo dovedností, nebo vytvořit centra aktivit do kterých se žáci přihlásí. Občas potřebujeme, aby se skupiny rozdělily na chlapce a dívky. Někdy potřebujeme, aby se dostali k sobě žáci, kteří spolu obvykle nespolupracují. Můžete je zcela legitimně vypsat skupiny na lístek a dětem je přečíst. Pokud chceme, aby spolupracovali kamarádi, tak můžeme zvolit kapitány a ti si volají spolužáky do skupiny. Rozdělení rolí ve skupině Pokud chcete žáky rozdělit nejen do skupin, ale určit jim i jejich role ve skupinách, můžete využít kartičky s obrázky. Každá sada obsahuje vedoucího, pozorovatele, zapisovatele, časoměřiče, pracovníka s informacemi, mluvčího.

19 MgA. Ivana Honsnejmanová: Badatelská výuka ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět strana Ledolamky Ledolamky mohou mít různou funkci. Často je používáme k seznámení žáků nebo účastníků nějakého kurzu. Většinou jsou zábavné a pomáhají vytvořit příjemnou atmosféru a nenásilně podporují spolupráci ve skupině. Jsou to většinou aktivizační hry a uvolňují účastníky a prolamují ledy mezi žáky ( účastníky). Příklady ledolamek: Fotografie Žáci sedí v kruhu a jejich úkolem je zavřít oči. Mají si představit fotografii, která by je charakterizovala. Tuto fotografii pak po kruhu představují ostatním spolu se svým jménem. Po několika představených fotografiích se učitel ( lektor) zeptá jak se určitý žák (účastník) jmenoval a co měl na své fotografii. Pohlednice s čísly Žáci sedí v kruhu. Učitel je obejde a každý si z jeho ruky vytáhne pohled s obrázkem, který se mu líbí. Na zadní straně každého pohledu je napsáno číslo. Každý má za úkol představit se a použít k tomu tolik vět, kolik má napsáno na pohledu. Básník Toto je hra vhodná k zapamatování jmen. Každý se po kruhu představí a řekne svou báseň, kterou na místě složí: Jmenuji se Šárka, lež je na mě krátká. Jsem poctivec od kosti, nosí mi to snad štěstí. Mašinky Žáci se rozdělí do dvojic ( například pomocí losovátek). Jeden ze dvojice je mašinka a druhý strojvůdce. Strojvůdce si stoupne za mašinku a dá jí ruku na záda. Pomocí doteků ji ovládá tak, že přiložením ruky na záda jede mašinka dopředu, přiložením ruky na pravé rameno jede doprava, přiložením ruky na levé rameno jede do leva. Ve chvíli, kdy se mašinky přestane strojvůdce dotýkat, tak se zastaví. Je to hra na partnerskou citlivost. Mašinka nesmí do ničeho ani nikoho narazit a strojvůdce ji musí provést po celé místnosti.

20 MgA. Ivana Honsnejmanová: Badatelská výuka ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět strana Metody kritického myšlení: Brainstorming Brainstorming, nebo-li myšlenková bouře je metoda, která pomáhá shromáždit co nejvíce nápadů a podnětů. Jeden ze žáků nebo učitel zapisuje nápady na tabuli nebo velký papír, flip. Doprostřed napíše vždy téma, okolo píše vše, co ostatní říkají. Nikdo nápady nehodnotí a nikdo o nich nediskutuje. Cílem je posbírat co nejvíce nápadů. Důležitým omezením je čas, který je dobré předem určit a pak jej hlídat. Po zapsání všech slov nastává diskuze. Myšlenková mapa Navazuje na předchozí metodu brainstormingu. Na balící papír nebo tabuli se doprostřed napíše nebo nakreslí hlavní téma nebo problém. Od něj vedeme různá ramena ( větve) s dalšími myšlenkami, tématy. Na ně navazují další větve s podtématy, atd. Mohou se používat jak slova, tak i obrázky. Kmeny a kořeny Žáci se rozdělí do skupin. Jeden žák ze skupiny bude kmen, ostatní budou kořeny. Každá skupina si vylosuje nebo obdrží otázku. Do pracovního listu napíše kmen za svou skupinu odpověď na danou otázku, může jich být i více. Poté se kořeny rozejdou po místnosti a přinášejí kmenu nové a nové odpovědi. Kmen je všechny zapisuje. Poté se skupina zase sejde a projde jak své odpovědi, tak odpovědi ostatních. Společně si formulují jednu odpověď. Tu pak skupina prezentuje a má ji obhájit. INSERT Metoda INSERT se využívá při seznamování s neznámým textem. Používají se značky, kterými se text označuje. První je fajfka, kterou si zatrhneme text, který nám je už známý Druhým znaménkem- plus- si označíme nové informace. Třetím znaménkem mínus- zatrhneme informace, kterým nevěříme.

21 MgA. Ivana Honsnejmanová: Badatelská výuka ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět strana 20 Poslední značka je otazník a označím jí informace, které potřebuji vysvětlit, nechápu je. Značky dělám do textu tužkou, lehce a na okraj textu. Nebo mohu použít tabulku s daným znaménkem a věty zapisovat. Efekt sněhové koule Žáci utvoří dvojice a pracují na určitém problému. Poté se spojí dvě dvojice dohromady a pracují společně jako čtveřice. Poté se sloučí do osmičlenných skupin, atd. Žáci se učí spolupracovat, předávat si informace, diskutovat. A snaží se také nalézt nějaký kompromis. Skládankové učení Žáci se rozdělí do skupin a plní nějaký úkol. Jsou to skupiny domovské a můžeme je označit písmeny A,B,C,D. Po nějakém čase označíme každého ve skupině číslem, např. 1.2,3,4,. Na pokyn učitele jdou všechny jedničky k sobě, dvojky k sobě, atd. a utvoří skupiny expertní. Každá dostane nějaký expertní úkol. Po jeho vyřešení se všichni vrátí do původních domácích skupin. Mají však nové informace o které se podělí s celou svou skupinou a lépe se jim pracuje na původním úkolu. Závěr hodin Závěrečná ledolamka Může to být nějaký zajímavý způsob shrnutí daného tématu, ověření, že žáci pochopili dané téma a také způsob zajímavého a laskavého ukončení hodiny a rozloučení. 5 Využití BOV ve vzdělávací oblasti Člověk a příroda 5.1 Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast člověk a příroda zahrnuje okruh problémů spojených se zkoumáním přírody. Poskytuje žákům prostředky a metody pro hlubší porozumění přírodním faktům a jejich zákonitostem. Dává jim tím i potřebný základ pro lepší pochopení a využívání současných technologií a pomáhá jim lépe se orientovat v běžném životě. V této vzdělávací oblasti dostávají žáci příležitost poznávat přírodu jako systém, jehož součásti jsou vzájemně propojeny, působí na sebe a ovlivňují se. Na takovém poznání je založeno i pochopení důležitosti udržování přírodní rovnováhy pro existenci živých soustav,

22 MgA. Ivana Honsnejmanová: Badatelská výuka ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět strana 21 včetně člověka. Vzdělávací oblast také významně podporuje vytváření otevřeného myšlení (přístupného alternativním názorům), kritického myšlení a logického uvažování. Vzdělávací obory vzdělávací oblasti člověk a příroda, jimiž jsou Fyzika, Chemie, Přírodopis a Zeměpis, svým činnostním a badatelským charakterem výuky umožňují žákům hlouběji porozumět zákonitostem přírodních procesů, a tím si uvědomovat i užitečnost přírodovědných poznatků a jejich aplikací v praktickém životě. Zvláště významné je, že při studiu přírody specifickými poznávacími metodami si žáci osvojují i důležité dovednosti. Jedná se především o rozvíjení dovednosti soustavně, objektivně a spolehlivě pozorovat, experimentovat, vytvářet a ověřovat hypotézy o podstatě pozorovaných přírodních jevů, analyzovat výsledky tohoto ověřování a vyvozovat z nich závěry. Žáci se tak učí zkoumat příčiny přírodních procesů, souvislosti či vztahy mezi nimi, klást si otázky (Jak? Pro? Co se stane, jestliže?) a hledat na ně odpovědi, vysvětlovat pozorované jevy, hledat a sešit poznávací nebo praktické problémy, využívat poznání zákonitostí přírodních procesů pro jejich předvídání i ovlivňování. Ve výše zmíněných vzdělávacích oborech žáci postupně poznávají složitost a mnohotvárnost skutečnosti, podstatné souvislosti mezi stavem přírody a lidskou činností, především pak závislost člověka na přírodních zdrojích a vlivy lidské činnosti na stav životního prostředí a na lidské zdraví. Učí se zkoumat změny probíhající v přírodě, odhalovat příčiny a následky ovlivňování důležitých místních i globálních ekosystémů a uvědoměle využívat své přírodovědné poznání ve prospěch ochrany životního prostředí a principů udržitelného rozvoje. Komplexní pohled na vztah mezi člověkem a přírodou, jehož významnou součástí je i uvědomování si pozitivního vlivu přírody na citový život člověka, utváří - spolu s fyzikálním, chemickým a přírodopisným vzděláváním také vzdělávání zeměpisné, které navíc umožňuje žákům postupně odhalovat souvislosti přírodních podmínek a života lidí i jejich společenství v blízkém okolí, v regionech, na celém území ČR, v Evropě i ve světě. Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Zeměpis, který má přírodovědný i společenskovědní charakter, je, v zájmu zachování celistvosti oboru, umístěn celý v této vzdělávací oblasti. Vzdělávací oblast člověk a příroda navazuje na vzdělávací oblast člověk a jeho svět, která na elementární úrovni přibližuje přírodovědné poznávání žákům 1. stupně základního vzdělávání, a kooperuje především se vzdělávacími oblastmi Matematika a její aplikace, člověk a společnost, člověk a zdraví a člověk a svět práce a přirozeně i s dalšími vzdělávacími oblastmi.

23 MgA. Ivana Honsnejmanová: Badatelská výuka ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět strana 22 Z charakteristiky výše uvedené vzdělávací oblasti je zřejmé, že metody badatelsky orientované výuky jsou v naprostém souladu s cíli a doporučovanými metodami práce v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání. Je proto velmi důležité vzdělávat učitele v badatelsky orientované výuce a pomáhat jim v rozvoji činnostního učení. 5.2 Deset praktických příkladů využití BOV ve vzdělávací oblasti Člověk a příroda Náměty pro 4. a 5. ročník ( vesmír, planeta Země, vztahy ve vesmíru, vztahy na Zemi) Působení gravitace Pomůcky: Guma, míček Roztočte míček připevněný na konci gumy. Síla, která napíná gumu, představuje gravitační sílu Slunce. Zjištění: Zkoušely jsme s dětmi z mateřské školy. Roztáčení míčku jim nepřišlo nijak přesvědčivé. V další fázi jsme na provázek přivázaly kyblíček s vodou. Po roztočení si děti všimly, že se voda udržela v kyblíku a nevylila se. Gravitační síly Pomůcky: olůvko, míč, džbán s vodou, knihy, stůl Stůl na jedné straně podložte knihami do výšky cca 6 cm. Na stůl položte míč a sledujte, jak rychle se bude kutálet. Vyhoďte míč do vzduchu a pozorujte jeho pohyb. Vylévejte vodu ze džbánu a pozorujte jejich dráhu. Potom nechte spadnout olůvko a pak míč. Jaké mají dráhy? Zjištění: Pokusy děti z MŠ moc bavily. Připadaly jim lehké, ale až po nějaké době pochopily, že se takhle budou chovat všechny předměty. Zkoušely vyhazovat do vzduchu různé věci a sledovaly, že třeba list papíru letí chvíli vzduchem, ale jablko spadne na zem rovnou drahou.

24 MgA. Ivana Honsnejmanová: Badatelská výuka ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět strana 23 Vytvoření gravitace Pomůcky: plechový hrneček, provázek, vodu K hrnečku připevněte kousek obrázku Hrneček naplňte do poloviny vodou. Jděte ven a hrneček velmi rychle roztočte nad hlavou. Zjištění: Stejný pokus jako jsme dělaly s dětmi s kyblíkem, tady byla obměna v tom, že kyblíkem jsem točila jen já jako učitelka, ale tady už si každý sám nabral vodu ( provázek si přivázaly jen ty nejstarší děti) a každý si venku sám roztočil hrníček. Pozor na bezpečnost dětí, musí být dál od sebe. Pozorování měsíční fáze Pomůcky: tužka, pero, zápisník, hodiny Nakreslete osm kruhů, které budou představovat Měsíc. Vedle každého kruhu nechte místo na zapsání data a času. Vyberte si jasnou noc a jděte ven pozorovat tvar Měsíce. Vybarvěte první kruh tak, aby odpovídal tvaru Měsíce na obloze. Počkejte dvě noci, opět jděte pozorovat tvar Měsíce a vybarvěte druhý kruh. Stejným způsobem pokračujte, dokud nevybarvíte všech osm kruhů. Zjištění: Tento pokus jsem s dětmi z mateřské školy nemohla dělat, ale požádala jsem o spolupráci rodiče. Tady to ovšem selhalo na tom, že rodiče na úkol v průběhu času zapomněli. Z toho vyplývá, že spolupráce s rodiči je možná jen při krátkodobých úkolech. Jinak přijde zklamání. Foucaultovo kyvadlo Pomůcky: kružítko, bílá čtvrtka, dlouhý provázek, tužka, závaží, plastelína, 16 párátek Výklad: Léon Foucault byl francouzský fyzik, který v roce 1851 prokázal, že se Země otáčí kolem své osy. Jeho pokus spočíval v pozorování kyvadla zavěšeného na laně. Foucault si všiml toho, že jamile se kyvadlo uvede do pohybu, rovina kyvu se postupně otáčí ve směru hodinových ručiček. Pomocí kružítka narýsujte na čtvrtku kružnici v průměru 20 cm a rozděl ji na 16 stejných dílů. Následně přivažte závaží na provázek a potom ho zavěs na háček na stropě. Položte čtvrtku na zem pod závaží a nakreslete si čáru, která naznačí směr, v němž na úvod rozhoupete své kyvadlo.

25 MgA. Ivana Honsnejmanová: Badatelská výuka ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět strana 24 Pomocí plastelíny umístěte na vyznačená místa po obvodu kružnice kolmo zapíchnutá párátka. Uveďte kyvadlo do pohybu v naznačeném směru. Po hodině zjistíte, že kyvadlo změnilo rovinu kyvu a už nenaráží do stejných párátek jako na začátku. Zjištění: Zkoušela jsem s dětmi ve školce, ale kyvadlo se nám vždy zastavilo dříve. Ale vlastně jsme si ověřily, že měnilo dráhu kývání. Je to pokus pro trpělivé. Erupce Pomůcky: pískoviště nebo velkou mísu s pískem Prázdnou plastovou lahvičku s obsahem 100ml Balíček kypřícího prášku do pečiva 50 ml kuchyňského octa ( 5%) Mletou papriku Odměrku s hubičkou Dlouhou lžíci Nasypte kypřící prášek do pečiva do prázdné plastové lahvičky. Vytvarujte z písku kopec. Uprostřed kopce z písku vyhlubte díru a zabořte do vrcholu kopce nádobu s kypřícím práškem. Odměřte v odměrce 50 ml octa a nasypte do něj větší množství mleté papriky, aby láva vypadala opravdově. Vše zamíchejte dokola dlouhou lžící. Zjištění: Tento pokus jsme s dětmi vyzkoušely a měl velký úspěch. Kopec jsme si pak udělaly z plastelíny a zkoušely to znovu, opět se to podařilo. Kompas z jehly Pomůcky: papír, tužka, nit, jehla na šití, knihy Přeložte papír a nití ho přivažte k tužce. Tužku položte na židli pod stoh knih. Zmagnetizujte jehlu tím, že po ní několikrát přejedete severním pólem magnetu. Propíchněte papír jehlou a pověste jej na jehlu nad zem. Až se jehla zastaví a bude ukazovat k severu, přiložte na zem papír a nakreslete na něj čtyři světové strany. Teď už se můžete orientovat podle kompasu.

26 MgA. Ivana Honsnejmanová: Badatelská výuka ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět strana 25 Zjištění: Tento pokus jsem zatím s dětmi nevyzkoušela. Počkám, až to budou předškoláci. Raketa z nafukovacího balonku Pomůcky: Nafukovací balonek, dech Nafoukněte balonek, přidržte ho tak, aby neunikal vzduch a pak jej pusťte. Balonek létá po třídě, dokud z něj není pryč všechen vzduch. Vzduch z balonku může unikat jen úzkým otvorem, proto proudí pod tlakem ven a působí přitom na nafukovací balonek silou, kterou nazýváme zpětným rázem. Zjištění: Každé dítě dostalo balónek. Problém je v tom, že jej děti samotné nenafouknou. Musely jsme jim s kolegyněmi vše nafouknout a to je velmi náročné, protože postupně zase nafouknuté balonky pouštěly. Nakonec jsme z toho udělaly úmysl a balónky jsme vypouštěly postupně. Dětem se pokus velmi líbil. Malý stolní ohňostroj Pomůcky: mandarinková nebo citronová kůra (velké kousky), svíčku ve svícnu, zápalky Postavte svíčku bezpečně na stůl a nechte si ji zapálit od dospělého. Vezměte kus mandarinková nebo citronové kůry do ruky a držte ji vnější stranou v blízkosti plamene svíčky. Rychle nalomte kůru tak, že drobné kapičky z kůry vystříknou do plamene. Když kapičky zasáhnou plamen, vznikne malý ohňostroj. Kůra citrusů obsahuje éterické oleje, které jsou hořlavé. Zjištění: Trochu nebezpečný pokus. Děti seděly na elipse a jedna kolegyně předváděla pokus, druhá fotila a střežila bezpečí dětí. Dětem se líbilo, že pokus se nejen dařil, ale i voněl. Barevný výbuch Pomůcky: větší nádoba ze skla (zavařovací sklenice), menší nádoba ze skla (od marmelády), která se vejde do větší nádoby, horkou a studenou vodu, 2 kapky inkoustu nebo vodové barvy, pár malých kamínků nebo skleněných kuliček, kuchyňské chňapky. Velkou nádobu naplňte do dvou třetin studenou vodou. Do menší nádoby vložte pár kamínků nebo kuliček. Dvě kapky inkoustu nakapejte do menší sklenice a pak ji naplňte horkou vodou. Uchopte sklenici chňapkami a vložte malou sklenici s horkou obarvenou vodou do velké se

27 MgA. Ivana Honsnejmanová: Badatelská výuka ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět strana 26 studenou vodou. Barevná voda proudí z malé skleničky směrem nahoru. To připomíná výbuch sopky. Zjištění: Opět velmi efektní pokus. Jedno dítě si vzpomnělo, že stejně vkládal jeho dědeček malý zelený nápoj do piva. Takže se nám pokus propojil s životem Přírodovědné projekty Pracuji v mateřské škole s prvky Montessori pedagogiky. Inspirovaly jsme se s kolegyněmi na jednom školení, kde jsme pracovaly s kartičkami s různými živly. Třídily jsme je a přikládaly k lahvičkám se vzduchem, vodou, hlínou a červenými kousky hedvábí (ohněm). Vyrobily jsme si podobné sady karet a pokračovaly v přemýšlení o malých projektech na tato témata. Přírodovědný projekt Půda Motivace: 1.den. Vyprávěla jsem dětem, že se dnes budeme zabývat něčím nezbytným pro život. Něčím vzácným a přitom to považujeme za velmi všední věc, kterou spíše jen využíváme a možná často i zneužíváme, ale měly bychom ji chránit. Děti hádaly, co by to mohlo být. Poté jsem odhrnula látku, která byla natažená přes tác na elipse. Na elipsu jsem umístila velký tác s hlínou. Spolu s dětmi jsme si o hlíně povídaly. Každé dítě dostalo možnost se k půdě vyjádřit a říct své zkušenosti. Poté jsme si hlínu očichaly a ohmataly. 2.den Na elipse je stále tác s hlínou. Krátce jsme si zopakovaly, o čem jsme si předchozí den povídaly. V rámci výtvarné výchovy jsme si vzaly čtvrtky a voskové pastely. Každý měl nakreslit svůj obrázek, kde by byla hlína. Musela jsem dětem často radit, ale pak namalovaly domy v zahradě, stromy na louce, zvířata na trávě, krtka na kopečku, atp. Pak jsme si obrázky společně prohlédly a vždy si řekly, kde je půda hlína. A děti říkaly k čemu je důležitá. 3.den Jdeme ven, bereme si dětské nářadí a jdeme na prázdné záhony. Kypříme hlínu a vyprávíme si, že je důležitá pro rostliny, a ty rostliny pak jíme my nebo zvířata. Připravujeme si nakypřené záhony pro sázení rostlin. 4.den Vracíme se k záhonům. Dávám dětem malé sazenice a každé si zasadí vlastní rostlinu. Máme tam kedlubny a brokolici, a zelí. Říkám dětem, že kromě toho, že jsme je zasadily, je nutné udělat ještě něco. Děti hned vědí, že se musí rostliny zalít. Nabízím pokus jednu

28 MgA. Ivana Honsnejmanová: Badatelská výuka ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět strana 27 rostlinu necháme venku nezasazenou a jednu nezalijeme, budeme sledovat co se v průběhu dalších dní stane. 5.den 9 den Chodíme ven zalévat své záhony, sledujeme, že nezasazená rostlina vadne až úplně zhnědne. Nezalévaná rostlina leží na hlíně a uvadá. Ostatní jsou krásně vzpřímené a zelené. 10.den Konec druhého týdnu našeho projektu o půdě. Dávám na zem karty s různými živly a děti vybírají všechny, kde si myslí, že je půda. Pokládají je doprostřed elipsy okolo skleničky s víčkem ve které je umístěná hlína. Když jsou všechny obrázky vybrané, tak si spolu s dětmi sedáme na elipsu a každý obrázek nebo fotografii komentujeme. Máme tam různé druhy povrchů: trávu, hlínu, bahno, písčitou půdu, kamenitou půdu, atd. Vyprávíme si také, že je třeba půdu chránit a tak vymýšlíme jakým způsobem. Co by mohly dělat děti a co by mohly udělat jejich rodiče. 11.den Promýšlíme, jak přispějeme a vymýšlíme, že půjdeme uklidit jeden pozemek poblíž školky. Děti si berou hrabičky a učitelky velké hrábě. Společně hrabeme starou trávu a odpadky a děláme velkou hromadu, kterou pak učitelky vkládají do pytlů a staví k popelnici. S dětmi si pak vyprávíme, jak to hezky uklizené vypadá, a čím jsme tak pomohly přírodě zejména půdě. Přírodovědný projekt - voda. Dalším živlem, kterým jsme se s dětmi zabývaly byla voda. Hezky navazovala na naši práci na zahradě, kde jsme ještě stále pěstovaly své rostliny a musely jsme je zalévat. Jako motivaci jsem dětem vyprávěla, že teď nás čeká něco stejně důležitého a vzácného jako byla půda. A stejně tak se bez toho neobejde náš život. Odhrnula jsem látku, která zakrývala předměty na elipse. 1.den Na elipsu jsem položila velký válec s vodou. Spolu s dětmi jsme si povídaly, kde všude okolo nás voda je, proč je důležitá a zda bez ní můžeme žít. Přinesla jsem teplou a studenou vodu. Vše si děti osahaly a pak se každý čisté vody napil. Pro naše děti to ale není nic zvláštního. Pijí čistou vodu často v rámci pitného režimu. Také jsme se věnovaly různým skupenstvím vody. A řekly jsme si, že uděláme pokus, dali jsme do dvou mrazících vaniček vodu. Jednu umístily do mrazáku a druhou do lednice. Poté jsme si vzaly čtvrtky a voskové pastely a děti nakreslily obrázky na kterých byla voda, studně, studánky, rybníčky, říčky, moře, musela jsem trochu radit, ale nakonec kreslily všechny děti.

29 MgA. Ivana Honsnejmanová: Badatelská výuka ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět strana 28 2.den Nejdříve jsem přinesla z ledničky a mrazničky obě vaničky na led. Společně s dětmi jsme si povídaly, proč voda v mazničce ztuhla a změnila se v led, a proč v chladničce zůstala stejná. Potom jsem dětem řekla, ať se pohodlně posadí, a pustila jim úryvky z Mé vlasti kousky z Vltavy. Po vypnutí hudby jsme si s dětmi povídaly, co jsme každý slyšely a na zem jsem položila různé obrázky a fotky a děti měly za úkol postavit se k obrázku, který třeba trochu odpovídal jejich představě při poslechu hudby. Kdo nenašel svůj obrázek, tak si mohl nakreslit svůj. 3.den Jsme na zahradě. Zaléváme své záhony, vzpomínáme, jak nám zašla rostlina, kterou jsme nezalévaly. A snažíme se třídit keře a jiné rostliny a plodiny na zahradě podle toho jak moc potřebují zalévat. Končíme u své bylinkové spirály, kde jsou bylinky vysázené tak, jak potřebují světlo a zálivku. Vyprávíme si, že ve spirále hodně šetříme vodou, využijí ji všechny rostliny. 4.den Scházíme se na elipse a vyprávíme si o tom, že s vodou je nutné hospodařit a dobře se o ni starat. Jdeme společně do koupelny. Dávám do umyvadla mísu a nechávám kapat vodu. Děti nevěřícně sledují, že je tam najednou skoro plná mísa. Vyprávíme si, že stejný pokus si mohou udělat s čištěním zubů. Ve školce už vědí, že si mají napustit vodu do kelímku, ale přiznávají, že doma to všichni nedělají. 5.den Nejdříve si na elipse vyprávíme, kdo si udělal pokus čištěním zubů a jak to dopadlo. Shodujeme se, že s vodou musíme hospodařit. Dávám dětem obrázky pramínků, říček, řek a moře, společně skládají, jak to asi jde za sebou. Vzpomínáme na to jak jsme si pouštěly Vltavu a tak ji pouštím znovu. Dělíme se na dvě skupiny. Každá dostává balící papír a vodové barvy. Jedna skupina maluje čisté a druhá špinavé moře. Je to úkol spíše pro starší děti, ale nakonec se uplatní i ty malé. Po uschnutí si obrazy vyvěšujeme v šatně. Přírodovědný projekt vzduch 1.den Opět začínáme na elipse. Říkám dětem, že třetí vzácnost, kterou si dnes představíme, máme všude kolem sebe, ale většinou si to ani neuvědomujeme. Odhrnuji látku a pod ní je prázdná lahvička. Děti se rozpačitě dívají. Snažím se jim napovědět a tak si říkáme, že potřebujeme něco jiného, kromě vody, ke svému životu, postupně přicházíme na vzduch. Beru do ruky vonný sprej a stříknu trochu do vzduchu, Teď už si to děti umí představit lépe. Vyndávám karty s obrázky a fotografiemi a díváme se, kde všude se dá vypozorovat vzduch, např. horkovzdušný balón, větrná elektrárna, letadlo, obloha s mraky, ohnuté stromy větrem, pacient, který má připevněnou kyslíkovou bombu, potápěč., atd.

30 MgA. Ivana Honsnejmanová: Badatelská výuka ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět strana 29 2.den Jdeme ven, bereme si různé provázky, korálky, mušličky a jiné drobnosti. Každé dítě si navlékne svůj provázek s drobnostmi. Společně pak cinkající provázky přivážeme na větve stromu. Je to spíše demonstrace větru, ale jinak jsme vzduch znázornit venku nedokázaly. 3.den Přináším na elipsu různé pumpičky, nafukovací balónky, vysavač, fén, a jako zlatý hřeb odsávačku vzduchu při uskladňování potravin. Vše si opatrně představujeme a říkáme si k čemu slouží. Odsávačka nám ukazuje, že jsou chvíle, kdy vzduch naopak nepotřebujeme. 4.den Na elipse máme plakát s lidským tělem. Vyprávíme si, čím vším dýcháme. Děti se diví, že i kůží, tedy vlastně celým tělem. Lehneme si, dáme si dlaň na břicho a sledujeme svůj dech. Ve stoje se pak snažíme dýchat do plic a sledujeme, jak se nám zvedají ramena. 5.den Vyvrcholením je pro děti asi tento pokus. Mám skleněný poklop a svíčku. Svíčku zapaluji a přiklápím poklop. Všichni sledujeme, že po čase svíčka zhasne. Vysvětlujeme si tento jev a bavíme se o hoření a požárnících, také o tom jak např. zplodiny z komínů, továren, hořících skládek, výfukové plyny, atd. ničí náš vzduch. Děti nejvíc baví, že bychom mohly jezdit elektromobily. Také si všímají, že se rodiče voní různými spreji nebo si lakují vlasy. Přírodovědný projekt oheň 1.den Začínáme trochu netradičně na školkové zahradě. Máme tam na druhé zahradě, kam chodíme jen na slavnosti, ohniště. Dnes je tam i připravená hranička na malý táborák. Vyprávím dětem, že si dnes budeme vyprávět o dalším důležitém živlu a tím je děti hned volají, že oheň. Sedíme okolo ohniště a já se ptám, jak lze oheň rozdělat. Po sirkách, zapalovači a tření klacíků si vzpomínáme na křesání křemenů a já přidávám rozdělání ohně pomocí slunce a skleněné čočky. Zapaluji oheň sirkou a rozdávám dětem buřtíky na klacíku. Kolegyně je hlídají. Děti mají za úkol sledovat, jak se jim bude jídlo proměňovat. Potom o tom hodně diskutujeme a vracíme se až do pravěku. Jsme moc rádi, že nemusíme jíst jen studenou tepelně neupravenou potravu. 2.den Sedíme na elipse a vyprávíme si o ohni, máme ho na obrázku uprostřed elipsy. K čemu nám ještě kromě úpravy jídla může být dobrý, dáváme dohromady topení kamny, krbem, grilování a já přidávám i svícení. A vyprávím o svícení svíčkami (to děti znají přinejmenším z vánočních svátků) a petrolejkou, tu nezná nikdo. Potom si bereme voskové pastely a čtvrtky a malujeme obrázky na kterých je oheň. 3.den.Pokus se svíčkou jsme dělaly když jsme si vyprávěly o vzduchu, teď jsme se snažily opatrně zapálit svíčku od svíčky a tu sfouknout. Vždy pracovalo jen jedno dítě, vedle něj byla učitelka a ostatní děti seděly okolo v dostatečné vzdálenosti.

31 MgA. Ivana Honsnejmanová: Badatelská výuka ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět strana 30 4.den Vyprávíme si, kde všude oheň škodí, čím se hasí, na co si musíme dávat pozor, aby něco nechytilo. Potom se jdeme podívat na hasící přístroje, které máme rozmístěné po školce. 5.den Na elipse vyprávím dětem, že si dnes vyzkoušíme požární poplach. Až uslyší volání hoří, hoří, tak se začnou shromažďovat u dveří a budou postupovat do šatny a ven na dvorek. Nemusí se přezouvat. Musí však dávat pozor na ostatní, aby je neporazily.po požárním poplachu si bereme velký balící papír a vodovými barvami malujeme požár a hasiče, kteří jej hasí. Po uschnutí máme další obraz v šatně. Zakončení projektu Sedíme na elipse, každé dítě má před sebou své čtyři obrázky se čtyřmi živly. Bereme si stužky a děrovačku a děláme si knížky. Na obálku si malujeme obrázek a píšeme jméno. Vyprávíme si o všech živlech a o tom, co jsme všechno vyzkoumaly a nakreslily. Co jsme si zapamatovaly a na co teď budeme dávat pozor. Každý má za úkol ukázat svoji knížku doma a představit ji. (Starší děti). Celý projekt měl u dětí velký úspěch a ukázal, že takový způsob objevování věcí je pro děti velmi zajímavý, podnětný a užitečný. Příloha: osnova praktických lekcí v kurzu

32 MgA. Ivana Honsnejmanová: Badatelská výuka ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět strana 31 Vesmírná odyssea praktická lekce Metodika přípravy vyučovací hodiny a pracovního listu pro výuku dle badatelsky orientované výuky ukázková lekce Vesmírná odyssea: sluneční soustava model měření vzdáleností planet práce s třífázovými kartami vesmírné planety

33 MgA. Ivana Honsnejmanová: Badatelská výuka ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět strana 32 Planeta Země jako stavebnice Metodika přípravy vyučovací hodiny a pracovního listu pro výuku dle badatelsky orientované výuky ukázková lekce Planeta Země jako stavebnice stavba Země, vrstvy Země model stádia vývoje Země didaktické hry, pracovní listy podmínky života na Zemi - didaktické hry, pracovní listy Literatura KASÍKOVÁ, H. Učíme se spolupráci spoluprací. Kladno: AISIS, ISBN PAPÁČEK, M. (ed.) Didaktika biologie v České republice 2010 a badatelsky orientované vyučování. České Budějovice: Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity, 2010a. ISBN PAPÁČEK, M. Badatelsky orientované přírodovědné vyučování cesta pro biologické vzdělávání generací Y, Z a alfa? SCIED, roč. 1, no.1, 2010b, pp.33-49, přístupné on line VOTÁPKOVÁ, D., VAŠÍČKOVÁ, R., SVOBODOVÁ, H., SEMERÁKOVÁ, B. (ed.) Badatelé.cz: Průvodce pro učitele badatelsky orientovaným vyučováním. Praha: Sdružení TEREZA, 2013a. ISBN VOTÁPKOVÁ, D., VAŠÍČKOVÁ, R., SVOBODOVÁ, H., SEMERÁKOVÁ, B. (ed.) Bádálek: Badatelské lekce pro ročník ZŠ. Praha: Sdružení TEREZA, 2013b. ISBN VOTÁPKOVÁ, D., VAŠÍČKOVÁ, R., SVOBODOVÁ, H., SEMERÁKOVÁ, B. (ed.) Bádálek: Badatelské lekce pro ročník ZŠ Praha: Sdružení TEREZA, 2013c. ISBN

34 MgA. Ivana Honsnejmanová: Badatelská výuka ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět strana 33 Zdroje %D9VODCE_CELA_KNIHA/01_Pruvodce_pro_ucitele.pdf naturedetectives.org.uk