a epilepsie projevy, diagnostika,

Transkript

1 Epileptické záchvaty a epilepsie projevy, diagnostika, léčba a předvp edvídání

2 Co je epilepsie? Epilepsie a epileptické záchvaty jsou nejrozší šířenější vážnou nervovou poruchou. Mohou se projevit v kterémkoliv věku. v Pravděpodobnost, že e někdo n ve svém životě prodělá epileptický záchvat z se pohybuje kolem 9 % a že e onemocní epilepsií kolem 3 %.% Protože e ovšem u řady epilepsií dojde k trvalému vymizení,, celkový výskyt v celosvětov tové populaci se pohybuje mezi 5 88 jedinci na 1000 obyvatel. Epileptický záchvatz je projevem přechodnp echodné poruchy činnosti neuronů v mozku, jejichž zvýšen ená dráždivost divost vede ke vzniku abnormáln lně intenzivních výbojů.. PřekroP ekročí-li intenzita těchto vzruchů určitý práh, dochází k synchronizaci činnosti a rozvinou se klinické příznaky epileptického záchvatu: z změny vědomv domí hybné projevy např.. zášz áškuby nebo propínání končetin, stočen ení hlavy, trupu nebo očí,, pád, p případnp padně i složit itější stereotypy neúčeln elného jednání neobvyklé smyslové vjemy zrakové, čichové,, sluchové,, brnění končetin apod. změny v oblasti vegetativního systému např.. zrudnutí,, pocení Uvedené příznaky se během b záchvatu z mohou objevit samostatně nebo v různých r kombinacích. ch. 2

3 Příčiny epilepsií V zásadz sadě rozlišujeme dva typy epileptických záchvatz chvatů: záchvaty vyprovokované příležitostné,, mají bezprostředn ední a známou příčinu p (např.. horečku, úraz hlavy, otravu, zánět z t nervového systému, mu, ) záchvaty spontánn nně se opakující záchvaty vznikají samovolně,, bez zřejmz ejmého provokačního faktoru; v tomto případp padě hovoříme o epilepsii Epilepsie jsou skupinou nemocí,, které nemají pouze jedinou příčinu. p Mohou doprovázet jiná neurologická onemocnění,, ale i jiné choroby. Z hlediska morfologických změn n mozku je můžm ůžeme rozdělit na dvě skupiny: idiopatické (primárn rní) ) epilepsie neexistují žádné změny struktury mozku ani jiných orgánů,, významnou roli hrají dědičné vlohy symptomatické (sekundárn rní) ) epilepsie mohou se rozvinout v důsledku d poškozen kození mozku např.. během b nitrodělo ložního vývoje, při p i porodu, po prodělan laném úrazu, zánětu z nebo krvácen cení; ; příčinou p poškozen kození mozku můžm ůže e být téžt metabolické či degenerativní onemocnění. Od epilepsie je třeba t důslednd sledně odlišit it záchvaty vyprovokované,, které jsou bezprostředn ední reakcí mozku na akutní poškozen kození. 3

4 Typy epilepsií Podle místa m vzniku a průběhu se epileptické záchvaty dělíd na: generalizované od počátku zasaženy obě poloviny mozku celková porucha vědomv domí (nemocný si průběh h záchvatu z nepamatuje) nebezpečí ublížen ení pádem, popálen lením, při p i tonutí např. absence ( petit mal ) ) se zárazem z v činnosti a zahleděním, nebo generalizované tonické a klonické křeče ( grand mal ) ) s bezvědom domím, m, zpočátku intenzivním m napětím m všech v svalů a poté přechodem do oboustranných záškubů ložiskov iskové vycházej zejí z omezené oblasti mozkové kůry porucha vědomv domí žádná,, nebo jen částečná (nemocný si průběh h záchvatu z můžm ůže pamatovat) příznaky odpovídaj dají narušen ené funkci postižen ené oblasti mozku automatismy stereotypy neúčeln elného jednání aura subjektivní vjem (nevolnost, pocit tlaku nad žaludkem apod.), kterým ložiskový záchvat z někdy n začíná mohou v průběhu přejp ejít t do záchvatu z generalizovaného 4

5 Diagnostika Používaj vají se dvě hlavní vyšet etřovací metody: Elektroencefalografie (EEG) Diagnózu epilepsie významně podporuje přítomnost p typických abnormních výbojů v EEG (např.. hrot vlna). Tyto výboje však v nemusí být z EEG patrné u všech v pacientů mohou se objevovat jen občas, jindy je jejich zdroj skrytý v hloubi mozku. Pak je nutné zvýšit výtěž ěžnost EEG vyšet etření jeho opakováním, natočen ením m po nevyspání apod. Zobrazovací metody CT, NMR Vyšet etření slouží k posouzení přítomnosti morfologických změn n mozkové tkáně,, které by mohly souviset se vznikem epileptických záchvatz chvatů. Ostatní pomocná vyšet etření se volí individuáln lně u každého pacienta. 5

6 Léčba Antiepileptika Základem léčby l epilepsie jsou takzvaná antiepileptika.. Léčba L se zahajuje vždy v jediným přípravkem, pravkem, jehož dávky se postupně zvyšuj ují až do potlačen ení záchvatů nebo nástupu n nežádouc doucích ch účinků.. Volba účinné látky závisz visí na celkovém m zdravotním m stavu, věku, v frekvenci záchvatz chvatů,, zaměstn stnání pacienta Náhlé přerušení léčby můžm ůže e vyústit v nakupení záchvatů až epileptický status. PřibliP ibližně u % pacientů farmakologická léčba neúčinkuje. Chirurgické odstranění ložiska Vhodnými kandidáty je přiblip ibližně 5 % pacientů.. Jedná se o nemocné s prokázaným, dobře prostorově lokalizovaným poškozen kozením m mozku. Odstranění ložiska můžm ůže e vést v i k úplnému vyléčen ení epilepsie. Stimulace n. vagus Jedná se o relativně novou metodu, při p i nížn se do podkoží hrudníku zavede stimulátor tor s elektrodou, která v pravidelných intervalech elektricky dráždí levý bloudivý nerv. Asi u třetiny pacientů s ložiskovou epilepsií vede stimulace k poklesu četnosti záchvatz chvatů o 50 % a více. v K úplnému potlačen ení záchvatů však dojde jen zcela výjimečně. 6

7 Predikce záchvatz chvatů z EEG Hlavním m důvodem, d proč se snažíme predikovat epileptické záchvaty, je snaha pomoci pacientům, na které nepůsob sobí klasické léčebné metody. VčasnV asné upozornění na blížící se záchvat by jim umožnilo připravit p se zaujmout vhodnou polohu těla t a upozornit okolí. Metody predikce Všechny metody jsou zatím m ve stadiu experimentů,, protože e buď nedosahují dostatečně spolehlivých výsledků,, nebo jsou spojené s drastickými způsoby snímání signálu (epidurální a jehlové elektrody), které v klinické praxi nepřich icházejí v úvahu. Předvídání je založeno na různých r měřítcích vypočtených obvykle z vícesvodového vstupního EEG signálu různými r postupy: metody frekvenční analýzy korelační hustota dynamický index podobnosti dimenze efektivní korelace akumulovaná energie Lyapunovův exponent středn ední fázová koherence + lineárn rní korelační funkce míra desynchronizace měřítka z teorie informace (CER, CIR, MCIR, CTIR) omezená analýza nezávislých komponent (CICA) 7

8 Budoucnost??? Nejbližší ším m (ovšem zatím m pořád d dost vzdáleným) cílem c je nalezení metody, která bude schopná v předstihu p jednotek aža desítek minut dostatečně spolehlivě předvídat dat nástup n záchvatu. Metoda musí být citlivá (co nejvíce předpovězených záchvatů) ) a zárovez roveň přesná (co nejméně falešných poplachů), vyžaduj adující co nejmenší počet svodů.. DůleD ležitou vlastností je robustnost spolehlivé fungování u různých r pacientů a za zhoršených podmínek. Další ším m krokem by bylo zkonstruování signalizačního zařízen zení čipu a systému elektrod, které by měl m l pacient implantované jenž by sloužilo k varování před blížícím m se záchvatem. Hudbou (vzdálen lené?) budoucnosti je osobní systém m kombinující signalizační zařízen zení s terapeutickou částí.. Tou by mohly být např.. elektrody vysílaj lající impulzy působp sobící proti záchvatu nebo automatický dávkovad vkovač účinného farmaka. 8