IIIIIII1IIIII1IIIII1WIIIIIIIIIIII1 1 5 " MMB

Transkript

1 Rada města Brna Z7/07. zasedání Zastupitelstva města Brna konané dne 23. června 2015 IIIIIII1IIIII1IIIII1WIIIIIIIIIIII1 1 5 " MMB ZM7/ OM2- Název: Návrh rozpočtového výhledu statutárního města Brna na období Obsah: Návrh rozpočtového výhledu statutárního města Brna na období (str. 1-3) Důvodová zpráva (str. 4-10) Zastupitelstvo města Brna Návrh usnesení: bere na vědomí rozpočtový výhled statutárního města Brna na období , dle přílohy č.... těchto usneseni Stanoviska dotčených orgánů: Finanční výbor ZMB jednal dne 18. června Výpis usnesení Finančního výboru bude ZMB předložen písemně. Rada města Brna jednala na schůzi R7/025 konané dne 9. června 2015 a doporučila ke schválení. Zpracoval:. Předkládá: Odbor rozpočtu a financování Rada města Brna 1/8

2 1. Uvod 1.1. Návrh rozpočtového výhledu statutárního města Brna na období (dále jen Návrh RV") je voleným orgánům města předkládán k jednání na základě ustanovení 2 a 3 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění - dle tohoto zákona je rozpočtový výhled pomocným nástrojem finančního plánování obce a sestavuje se zpravidla na období 2 až 5 let - a v souladu s článkem 76, odst. 3 Statutu města Brna. Rozsah a strukturu (zásady) rozpočtového výhledu schválilo Zastupitelstvo města Brna na svém Z6/035. zasedání, konaném dne Cílem Návrhu RV je stanovit v základních obrysech parametry rozpočtu statutárního města Brna. Návrh RV tedy zahrnuje zejména: - předpokládaný objem zdrojů, tože ten determinuje realizaci potřeb města v oblastech běžných i kapitálových výdajů; stanovené tempo růstu běžných výdajů přitom určuje objem kapitálových výdajů, které bude mít město v jednotlivých letech k dispozici, - budoucí výši zadluženosti, ve vazbě na stanovené termíny splatnosti dlouhodobých závazků (základní struktura financování města se nemění - vychází z rozpočtového výhledu, jednaného již na Z6/007. zasedání ZMB v červnu roku 2011, období ), - tvorbu vozního přebytku a jeho podíl na vozních příjmech Objem nejvýznamnějších příjmů města, daňových výnosů, je do značné míry závislý zejména na vývoji české ekonomiky, změnách daňové legislativy (která je charakteristická svými neustálými úpravami) a schopnosti daňové správy vybírat daně. Ani jeden z těchto faktorů přitom město nemůže ovlivnit a jejich vliv tedy nelze v Návrhu RV přesně postihnout. 2. Příjmy rok 2016 celkem: mil. Kč rok 2020 celkem: mil. Kč 2.1. Daňové příjmy bez DPPO za statutární město Brno rok 2016: mil. Kč rok 2020: mil. Kč Pro rok 2016 se počítá s meziročním růstem inkasa těchto příjmů o 112 mil. Kč (+1,5 %), v dalších letech Návrhu RV se počítá s konstantním meziročním růstem o 2,0 %. Rozhodující složkou daňových příjmů jsou tzv. daňové výnosy, které tvoří více než 90 % daňových příjmů, očištěných o daň z příjmů, kterou město platí samo sobě (DPPO). Věcně se jedná o daně z příjmů fyzických a právnických osob, daň z přidané hodnoty a daň nemovitých věcí (její výši mohou obce ovlivnit formou obecně závazné vyhlášky o stanovení místního koeficientu výpočet daně z nemovitostí; tento koeficient dosud město Brno nezavedlo). Do této kategorie příjmů dále patří místní, správní poplatky a ostatní odvody z vybraných činností a služeb. Jejich meziroční změny však nebudou mít na celkový objem daňových příjmů v následujících letech zásadní vliv Nedaňové příjmy rok 2016: 612 mil. Kč rok 2020: 689 mil. Kč Stěžejními nedaňovými příjmy jsou příjmy z nájmu majetku, vedeného v hlavní - rozpočtové činnosti města a městských částí. Jedná se zejména o pozemky a nebytové story (v této kategorii příjmů tedy nejsou evidovány výnosy z nájemného bytových domů městských částí, které jsou vedeny v režimu vedlejší hospodářské činnosti). Jejich objem závisí na rozsahu vlastněného majetku a rozhodnutí volených orgánů o výši nájemného v jednotlivých objektech. 2/8

3 Významnou část nedaňových příjmů tvoří odvody z investičního fondu zřízených příspěvkových organizací, které jsou následně organizacím převáděny formou příspěvku na voz zpět - tato operace tak nemá dopad na saldo příjmů a výdajů města. Do této kategorie příjmů patří dále zejména: - přijaté úroky (které závisí na objemu disponibilních zdrojů města i městských částí a aktuálních podmínkách na finančních trzích), - dividendy od společností, v nichž město drží majetkový podíl (jejich výše závisí na rozhodnutí valné hromady společnosti, tyto příjmy budou případně zařazovány až do upraveného rozpočtu příslušného roku), - přijaté sankční platby, - příjmy z vlastní činnosti (zejména z parkovacích automatů, za užívání hrobových míst, u městských částí pak za zajištění pečovatelské služby). V Návrhu RV se rok 2016 počítá s meziročním poklesem nedaňových příjmů téměř o 20 %. Jejich plnění v roce 2015 bude ovlivněno splátkami půjček v objemu 166,3 mil. Kč, poskytnutých v minulých letech společnosti STAREZ-SPORT, a.s. a příspěvkovým organizacím města v odvětví zdravotnictví (Nemocnice Milosrdných bratří, Úrazová nemocnice v Brně) na předfinancování jektů s podílem fondů EU. Od roku 2017 by dynamika růstu nedaňových příjmů mohla zrychlit na 3,0% Kapitálové příjmy rok 2016: rok 2020: 100 mil. Kč 30 mil. Kč V Návrhu RV (tj. v letech ) se nepočítá s příjmy z deje bytových domů. Volené orgány města dosud nerozhodly o pokračování privatizace bytového fondu, s výjimkou nemovitostí, nabídnutých k deji již na Z7/05. zasedání ZMB dne Příjmy z deje bytových domů a souvisejících pozemků jsou součástí zdrojů Fondu bytové výstavby města. Ve výhledu příjmů z deje ostatního dlouhodobého (movitého i nemovitého) majetku jsou zohledněny především příjmy z deje nemovitého majetku v rozvojových lokalitách a lokalitách brownfields. Po roce 2018 se nepředpokládá žádný významný dej dlouhodobého majetku Přijaté transfery (včetně převodů z vedlejší hosp. činnosti) rok 2016: mil. Kč rok 2020: mil. Kč Rozpětí meziročních změn ve výši -14,7 % až 0,3 % souvisí zejména s očekávaným vývojem přijatých investičních transferů a převodů zvláštních fondů hospodářské činnosti města i městských částí Transfery ze státního rozpočtu v rámci souhrnného dotačního vztahu Do této kategorie příjmů patří v současné době již pouze příspěvek na částečnou (přibližně 1/10) úhradu vozních nákladů Chovanku - dětského centra rodinného typu a příspěvek (nikoliv plná kompenzace) na financování přeneseného výkonu státní správy, který je město Brno dlouhodobě nuceno dotovat ze svých vlastních zdrojů. V posledních letech pokrývá příspěvek přibližně 2/3 běžných výdajů statutárního města Brna, spojených s výkonem státní správy. Ministerstvo vnitra do budoucna počítá se standardizací agend, vykonávaných obcemi v rámci tzv. přenesené působnosti - výdaje na tyto agendy by pak stát obcím pokrýval v plné výši. K realizaci tohoto záměru však dosud nedošlo. S navýšením příspěvku na výkon státní správy obcí se ve střednědobém horizontu nepočítá. Vývoj příspěvku na výkon státní správy statutární město Brno v letech (v mil. Kč) , , , , , , , , , , ,1 3/8

4 2.4.2 Ostatní neinvestiční transfery U těchto transferů, které jsou městu i městským částem poskytovány během roku, se v Návrhu RV počítá s konstantním 4 % růstem. Jedná se zvláště o (z pohledu celkových příjmů statutárního města Brna objemově méně významné) transfery z Ministerstva financí na zabezpečení voleb, z Ministerstva práce a sociálních věcí na zajištění sociálních služeb a sociálně-právní ochrany dětí a transfery z Jihomoravského kraje či resortních ministerstev zejména do oblastí školství, kultury a zdravotnictví Investiční transfery V roce 2016 je v Návrhu RV zahrnuto předpokládané přijetí investičních transferů z evropských fondů v objemu 300 mil. Kč (refundace části výdajů města na jekty, realizované během gramovacího období ), které jsou dle statutu fondu zdrojem Fondu kofinancování evropských jektů - FKEP". Dotace, které přijme město v dalším gramovacím období nejsou, vzhledem k jejich obtížné predikovatelnosti, v současné době v Návrhu RV zohledněny. Jejich výše bude záležet na objemu disponibilních zdrojů v jednotlivých operačních gramech a schopnosti města připravit a realizovat dostatečné množství jektů Převody z vlastních fondů hospodářské činnosti Výhled těchto převodů je každoročně zpřesňován městem a zejména městskými částmi. Jedná se převážně o zapojení středků na účtu vedlejší hospodářské činnosti - DPH - do rozpočtu města (nájem majetku města společnosti BVK, separace "odpadů, odtahy vozidel aj.), a odvody zisku a odpisů z bytového hospodářství do příjmů hlavní činnosti městských částí. 3. Výdaje rok 2016 celkem: mil. Kč rok 2020 celkem: mil. Kč Rozpočtový výhled výdajů je limitován zdroji jejich financování, jimiž jsou zejména příjmy běžného rozpočtového roku, doplněné případně o středky minulých let a cizí zdroje - úvěry a půjčky Běžné (vozní) výdaje rok 2016: mil. Kč rok 2020: mil. Kč Návrh RV obdobně jako v minulých letech počítá s postupným meziročním poklesem běžných výdajů statutárního města Brna (částečně v důsledku nižších výdajů města na úroky a daň z příjmů z rozpočtové činnosti, v roce 2016 pak zejména s. ohledem na pokles výdajů Fondu bytové výstavby). Konkrétní výše jednotlivých položek běžných výdajů bude zpřesňována až v rámci přípravy návrhu rozpočtu na příslušný kalendářní rok. Do výhledu běžných výdajů se mítá, v souladu's příjmovou stranou Návrhu RV, použití neinvestičních transferů, přijatých během roku, a také výdaje na daň z příjmů právnických osob, kterou statutární město Brno hradí samo sobě Kapitálové výdaje rok 2016: mil. Kč rok 2020: mil. Kč Stěžejním zdrojem financování kapitálových výdajů zůstává základní rozpočet (včetně použití vlastních účelových fondů), u městských částí i středky, převedené z jejich vedlejší hospodářské činnosti. 4/8

5 Kapitálové výdaje rozpočtu města v dalším gramovacím období budou navýšeny v případě přijetí dotací z fondů EU. Tyto dotace nejsou v současné době v Návrhu RV zohledněny (viz komentář v části 2.4.3) Podíl kapitálových výdajů na ce kových výdajích statutárního města Brna (v %): Sk2009 Sk2010 Sk2011 Sk2012 Sk2013 Sk2014 OS ,2 24,2 23,4 24,8 25,2 26,2 28,9 18,7 15,8 15, , ,3 Objem kapitálových výdajů, hrazených ze základního rozpočtu města (ř. 19) v Návrhu RV na rok 2016 meziročně klesá z 1681 mil. Kč na 895 mil. Kč. Výrazný meziroční pokles je způsoben skutečností, že v rozpočtu roku 2015 byly zahrnuty mimořádné zdroje zejména z vyšších příjmů a očekávaného nedočerpání kapitálových výdajů předchozích let (v objemu přibližně 780 mil. Kč). 4. Financování/zadluženost rok 2016 celkem: rok 2020 celkem: 419 mil. Kč -295 mil. Kč Do kategorie financování věcně patří zapojení středků města i městských částí z minulých let do rozpočtu a dále přijetí a splátky cizích zdrojů (úvěrů). Zdroje města i městských částí, získané díky lepšímu plnění rozpočtu příjmů, nebo nedočerpáním části rozpočtu běžných a zejména kapitálových výdajů jsou zapojovány částečně již do schváleného rozpočtu následujícího roku, zbývající část pak - na základě skutečných výsledků hospodaření statutárního města Brna - do upraveného rozpočtu ( volné zdroje") Úvěry města od Evropské investiční banky (EIB) S Evropskou investiční bankou uzavřelo město dvě smlouvy - v roce 2005 na celkový objem 2,5 mld. Kč a roce 2010 na další 3 mld. Kč. Čerpání úvěrů bylo rozděleno do pěti tranší, realizovaných postupně v letech Přehled čerpání jednotlivých tranší úvěrů od E B: Sazba Objem Smlouva Transe (3M PRIBOR (mil. Kč) + x %) Čerpání Splatnost Splátky jistiny Z4/028. ZMB, I. II ,13 % 0,13% III ,236 % Z5/033. ZMB, IV ,342 % V ,321 % CELKEM ^ 211 mil. Kč ročně v letech , 311 mil. Kč ročně v letech Roční splátka (v mil. Kč) lll/slť* Všechny transe byly čerpány a jsou spláceny v Kč, zejména s ohledem na minimalizaci měnového rizika. Čerpány byly na plovoucí úrokové sazbě, založené na referenční sazbě 3M PRIBOR, navýšené o marži EIB. Za účelem snížení úrokového rizika přistoupilo město k zajištění části úvěrů na fixní sazby střednictvím úrokových swapů. Nesplacený zůstatek úvěrů od EIB bude k činit 4 657,9 mil. Kč. 5/8

6 4.2. Úvěry městských část MC Brno - Bystrc Brno - Cernovice Brno - Nový Lískovec Bmo - Slatina Celkem í - očekávaná skutečnost k objem úvěrů MC (v mil.kč) 5,7 Bmo - Vinohrady 3,3 Bmo - Zabovřesky 85,3 Brno - Zidenice 104,3 objem úvěrů (v mil.kč) 60,5 1,8 31,3 292,2 Očekávaný zůstatek úvěrů městských částí (přijatých na regeneraci bytového fondu, s výjimkou městské části Brno-Žabovřesky, jejíž úvěr se týká rekonstrukce KD Rubín) na konci roku 2015 činí 292,2 mil. Kč. Návrh RV nepočítá s přijímáním dalších úvěrů městskými částmi, přestože úvěry na regeneraci bytových domů (ze Státního fondu rozvoje bydlení, nebo s využitím gramu Nová zelená úsporám) mohou být dle usnesení ZMB přijímány až do celkové výše 600 mil. Kč. Veškeré stávající úvěry městských částí budou splaceny do Záruky města za úvěry jiných subjektů - očekávaná skutečnost k Příjemce TSB TSB Celkem Poskytovatel Česká spořitelna Erste bank Objem 16,1 mil. Kč 39 tis. EUR» 1,1 mil. Kč 17,2 mil. Kč Splatnost Zajištění úvěrů, přijatých Technickými sítěmi Brno, a.s. v celkové výši 567 mil. Kč (dle tehdejšího kurzu Kč/EUR) schválilo Zastupitelstvo města Brna v říjnu Výše obou záruk se snižuje v závislosti na postupných splátkách úvěrů (do roku 2017) Zadluženost Součástí Návrhu RV (ř. 35) je výhled ukazatele dluhové služby, který vyjadřuje podíl dluhové služby - tj. placených úroků a uhrazených splátek půjčených středků - k celkovým příjmům. V letech by se ukazatel dluhové služby měl pohybovat v rozmezí od 4,4 % do 5,1 %. Ukazatel zadluženosti - centický podíl celkového nesplaceného dluhu a záruk (body ) k celkovým příjmům bude za předpokladu dodržení jednotlivých parametrů výhledu zejména v oblasti financování postupně klesat až k úrovni 30,0 % v roce Přímá zadluženost statutárního města Brna dosáhla maxima v roce 2008 (7,6 mld. Kč), od té doby postupně klesá. Na konci letošního roku bude činit přibližně 5,0 mld. Kč. Od roku 2008 došlo k výraznému zjednodušení struktury dluhu města, které v současné době vykazuje pouze dlouhodobé úvěry od EIB -jejich splácení bíhá postupně v letech Přijímání úvěrů obcemi není legislativně omezeno (regulační legislativa se teprve připravuje). Ministerstvo financí v současné době pouze monitoruje hospodaření obcí, a to pomocí vlastní soustavy ukazatelů. 5. Provozní přebytek Jedná se o saldo mezi vozními příjmy a běžnými (vozními) výdaji města, které představuje jediný vlastní zdroj města ke splácení dluhu. Ve sledovaném období Návrhu RV se tento ukazatel pohybuje v intervalu 1,2-2,2 mld. Kč (historicky nejvyšší úrovně 3,0 mld. Kč dosáhl roce 2008) - viz ř. 47. Navýšení vozního přebytku je možné realizovat střednictvím vyšších, zejména daňových, příjmů nebo formou úsporných opatření na straně běžných výdajů. 6/8

7 Hlasování v RMB Hlasování: 11, 0 ti, 0 se zdržel / z 11 členů Ing. Vokřál Ing. Liptáková R.Mrázek Bc. Hollan Mgr. Ander Ing. Beran M. Janíček Bc. Kratochvíl JUDr. Rusňáková MUDr. Rychnovský &;& L 7/8

8 Vývoj daňových výnosů statutárního města Brna (v mil. Kč) TY - ~~^TZ^^ "/ \ A-^^^ SK 2006 SK SK SK SK SK SK SK SK OS RV RV RV RV 2019 RV 2020 Tvorba vozního přebytku statutárního města Brna (v mil. Kč) SK SK SK SK SK SK SK SK SK OS RV RV RV RV RV Struktura zadluženosti k daného roku (v mil. Kč) Bezúročné p ůjčk y D Úvěry, směnky I 4 t í.._ i 1 1 < i /8