DYSGRAFIE - porucha psaní. (postihuje grafickou stránku písemného projevu a osvojování tvarů jednotlivých písmen)

Transkript

1 DYSGRAFIE - porucha psaní (postihuje grafickou stránku písemného projevu a osvojování tvarů jednotlivých písmen)

2 Dysgrafie úzce souvisí s dysortografií, velmi často se vyskytují společně. Reedukace je zaměřena na celou osobnost dítěte. Reedukaci dysgrafie nelze v žádném případě omezit na opisování cvičení a přepisování sešitů! Reedukace dysgrafie: 1. Rozvíjení motoriky - při rozvíjení grafomotoriky se zaměřujeme na motoriku hrubou (pohyby trupu, končetin a hlavy) i jemnou (pohyby rukou a prstů náročnější na přesnost). Důležité při psaní: správné držení těla poloha dolních končetin vzdálenost hlavy od papíru držení psacího náčiní relaxační cvičení mezi jednotlivými činnostmi Účinnější je krátkodobý opakující se nácvik než nárazově prováděná dlouhá cvičení. - hrubá motorika: před psaním provádíme cvičení paží a uvolnění pletence ramenního; není-li uvolnění dostatečné = křečovitý pohyb a svalové

3 napětí = dítě tlačí na psací náčiní a křečovitě je svírá = písmo není plynulé, ruka brzy bolí, dítě je unavené a ztrácí zájem o práci; cvičení může být zařazeno i v průběhu psaní. - Cvičení: pohyby paží mávání, kroužení (let ptáka, sekání kosou, plavání kraula, ), střídavé upažení a vzpažení, kroužení předloktím (navíjení klubka, ); pohyby dlaní vpřed, vzad, vpravo, vlevo, kroužení dlaněmi (mávání, kývání), tlačení dlaněmi proti sobě a uvolňování, zavírání dlaní v pěst a otevírání, střídání úderů dlaní a pěstí o podložku, - Jemná motorika: řada cvičení prováděných v rámci jiných předmětů, např. modelování, vytrhávání, skládání z papíru, navlékání korálků, omalovánky; vhodné provádět i při vyučování čtení a psaní )modelování písmen, vytrhávání písmen při čtení, ) - Cvičení: provádíme před psaním i v jeho průběhu; pohyby prstů dotýkání prstů obou rukou (i bez zrakové kontroly), postupně dotýkání palce s dalšími prsty, oddalování a přibližování prstů (nůžky), mávání prstů, kroužení, hra na klavír, - Dlaně dotyk špičkami prstů o sebe (špička lodě), dotyk palců a ukazováčků (brýle), hnízdo z dlaní,

4 - Cvičení pohybové paměti opakování cviků předvedených učitelem,spojování cviků do krátkých sestav, sledování uvolňovacích cviků a jejich nápodoba zpaměti, - Spojení pohybu s vhodnou motivací a písničkami 2. Držení psacího náčiní!!! Správné držení psacího náčiní je předpokladem plynulého psaní!!! - správné držení: ruka se zlehka dotýká malíčkem papíru, psací náčiní drží dítě ve třech prstech ( špetka ), ukazováček vede pohyb dolů, prostředníček nahoru a palec podporuje pohyb vpřed. -!!! nutné začít se správným držením psacího náčiní již v předškolním věku!!! - je-li špatné držení silně zafixované, velmi obtížně se dítě v 1. ročníku naučí správně držet každé psací náčiní - správný návyk je nutné utvářet nejpozději od 1. ročníku

5 3. Uvolňovací cviky - uvolňovací cviky (průpravné cviky) předcházejí nácviku psaní, provádíme je nejprve na svislé ploše (protože pohyb směrem dolů je nejsnazší), potom na šikmé ploše a nakonec na vodorovné podložce. - žáci mohou používat křídy, voskové pastely, uhel, tužky s měkkou tuhou, namočené prsty v barvě/vodě, - plynulost a rytmus pohybů při psaní mohou být podporovány říkadly, písničkami, hudebním doprovodem nebo pouze slovním spojením - slovní doprovod či melodie přispívají i k psychickému uvolnění dítěte, vyhasínání nesprávných návyků při psaní a k motivaci - uvolňovací cviky i průpravné cviky pro nácvik jednotlivých písmen provádíme vždy několikrát - nezaměřujeme se na přesné obtahování tvarů, ale na plynulost a rychlost pohybu - jestliže dítě nezvládá písmeno, je nutné vrátit se na začátek a celý postup zopakovat; bude-li se dítě učit psát písmeno pouze stálým opakováním, může si

6 zafixovat nesprávný postup, který se později velmi obtížně odstraňuje - žáci by měly vědět, jak tvar vzniká; učitel předvádí cvik nejdříve na tabuli a slovně svůj pohyb komentuje; potom žáci obtahují vzor na tabuli nebo ve vzduchu se zavřenýma očima (mentální zvládnutí výkonu, pohybová paměť) 4. Postup při reedukaci - při reedukaci postupujeme tak, jak bylo uvedeno při rozvíjení grafomotoriky. - rozdíl mezi správným nácvikem psaní u běžné populace a u dítěte s dysgrafií spočívá především v tempu, jakým postupujeme. - vracíme se k dříve prováděným cvičením, před psaním i v průběhu reedukace uvolňujeme ruku - přepisování sešitů je neúčinné, na druhé straně nelze tolerovat nedbalost v písemném projevu (velmi obtížně se určuje, kde končí porucha a začíná nedbalost rozlišení a správný přístup k žákovi předpokládá empatii učitele, jeho pedagogické dovednosti a snahu dítěti pomoci)

7 - čím je dítě starší, tím je prognóza reedukace dysgrafie horší - v případě těžší poruchy umožníme psát na psacím stroji a psaní neklasifikujeme Opis, přepis, diktát Přestože všechny tři činnosti znamenají psaní, výrazně se od sebe liší! 1. Opis - předpokládá zrakové vnímání textu, vštípení si předlohy do paměti a napodobení, při němž je zapojena motorika a prostorová orientace - ne pro všechny děti je opis nejsnazší - v případě obtíží ve zrakovém vnímání a prostorové orientaci může dítě dělat více chyb v opisu než v diktátu 2. Přepis = přepsání textu z tiskacích písmen do psacích

8 - kromě zrakového vnímání hlásek a jejich pořadí si musí dítě vybavit tvar psacího písmena, který odpovídá viděnému tiskacímu - nejdříve si musí text přečíst, uvědomit si jeho obsah, a potom psát po celých slovech (nejde-li o psaní písmen či slabik), napsané slovo zkontrolovat a porovnat s předlohou - chybou je, když dítě bezmyšlenkovitě napodobuje písmena, píše po písmenech nebo slabikách - pokud mají děti nedostatky ve zrakové percepci a soustředění, chybují (děti s SPU a LMD) 3. Diktát - diktát je náročný písemný projev - činnosti, které musí dítě vykonávat: nejprve vnímá pozorně hlas učitele; nevšímá si dalších zvuků (mluvení spolužáků, hluk z ulice, ); pamatuje si slova či věty; uniká-li smysl textu, nelze aplikovat gramatická pravidla; dále dítě analyzuje na slabiky či hlásky (podle své vyspělosti); odlišuje slova podobná; vybavuje si spojení hláska písmeno; píše písmena, přičemž se zaměřuje nejen na jejich tvar, ale i správné pořadí a umístění v prostoru

9 - pokud není tento proces zautomatizován, je dítě jen obtížně schopno používat gramatická pravidla, i když je zpaměti dobře ovládá - jakmile si dítě zvykne psát bez přemýšlení a posléze škrtat, návyk se zafixuje a diktát se stává nepřekonatelnou překážkou - je dobré provádět tzv. nácvičné diktáty = dítě se učí, jak psát diktát