Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. Provozně ekonomická fakulta. Venture kapitál. Bakalářská práce

Transkript

1 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Venture kapitál Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Petr Toman, Ph.D. Vypracovala: Lucie Kousalová Brno 2008

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně na základě uvedené literatury a za pomoci vedoucí mé bakalářské práce. V Brně dne Kousalová Lucie

3 Poděkování Děkuji vedoucímu mé bakalářské práce, Ing. Petru Tomanovi, Ph.D. za pomoc, metodické vedení, cenné připomínky a konzultace, které mi při zpracování bakalářské práce poskytl. Zároveň také děkuji Ing. Vladislavu Ježovi, předsedovi asociace CVCA, členu představenstva EVCA a výkonnému řediteli Czech Venture Partners, za jeho vstřícnost a ochotu při poskytování informací a materiálů potřebných k této bakalářské práci.

4 Abstrakt KOUSALOVÁ, L. Venture kapitál. Bakalářská práce. Brno, Bakalářská práce je v první části zaměřena na analýzu fungování rizikového a rozvojového kapitálu. Jsou objasněny základní pojmy, popsán proces financování venture kapitálem, rozhodování a úkony investorů a klientů. Druhá část práce se zabývá komparací vývoje venture kapitálu v USA, střední a východní Evropě a následně v České republice. Nakonec dochází k analýze problematických aspektů vývoje venture kapitálu v České republice a k formulaci doporučení pro další rozvoj. Abstract KOUSALOVÁ, L. Venture capital. Bachelor thesis. Brno, The first part of this bachelor thesis is focused on venture capital analysis. This part is also dedicated to explanation of fundamental terms and description of the venture capital financial funding process and decision making and acts of investors and clients. The second part deals with comparison of venture capital development in USA, Central and Eastern Europe and subsequently in the Czech Republic. As a conclusion the analysis of problematic aspect of venture capital development in the Czech Republic is made. This part is also focused on formulation of recommendations for further development.

5 Obsah: 1. ÚVOD A CÍL PRÁCE METODIKA PRÁCE ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA VENTURE KAPITÁLU Co je to venture kapitál Typy rizikového a rozvojového kapitálu Účastníci trhu rizikového a rozvojového kapitálu Investoři rizikového a rozvojového kapitálu Fondy rizikového a rozvojového kapitálu Výhody a nevýhody financování formou venture kapitálu PROCES FINANCOVÁNÍ VENTURE KAPITÁLEM Vyhledávání a vyhodnocování investičních příležitostí Výběr a realizace investice Monitorování investic a řešení krizových situací Výstup investora (exit) RIZIKOVÝ A ROZVOJOVÝ KAPITÁL Z HLEDISKA INVESTORA Rozhodování investorů o výši investice Výběr fondu a manažerské společnosti Kontrola investice RIZIKOVÝ A ROZVOJOVÝ KAPITÁL Z HLEDISKA KLIENTA Ucházení o investici venture kapitálu Vyjádření zájmu o investici Předpoklady pro získání kapitálu Volba investora Oslovení investora Předložení podnikatelského záměru Spolupráce s investičními manažery PŘEDPOKLAD DALŠÍHO ROZVOJE Rizikový a rozvojový kapitál ve Spojených státech amerických Rizikový a rozvojový kapitál ve střední a východní Evropě... 39

6 7.3. Rizikový a rozvojový kapitál v České republice Příklady úspěšně ukončených investic v České republice Keravit, spol. s r. o Zentiva, a. s GZ Digital Media, a. s Mineral (Slezské izolační závody) Czech On Line, a. s Problematické aspekty vývoje venture kapitálu v České republice Přístup ke zdrojům financování Zdanění venture kapitálových fondů Právní a daňová podpora správce fondu Zlepšení podnikatelského prostředí Podpora opčních plánů a její zdanění Státní podpora venture kapitálu DISKUZE ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM GRAFŮ... 68

7 1. ÚVOD A CÍL PRÁCE Každá země se svým způsobem neustále vyvíjí a snaží se v tomto vývoji předstihnout ty ostatní. Také Česká republika se v boji o umístění na trhu snaží zaujmout své místo, a proto musí neustále vymýšlet, jakým způsobem by toho mohla dosáhnout. Jedním z možných řešení by byla stimulace malého a středního podnikání. Právě zde číhají nové možnosti, které by podpořily vývoj ekonomiky a svými zavedenými inovacemi pomohly vylepšit naši pozici na trhu. Financování tohoto typu podnikání sebou však nese vysoká rizika, že produkt nebo služba podniku na trhu neuspěje. Na druhou stranu je zde vidina vysokého výnosu v případě úspěšného projektu a také možnost dalšího přispívání do rozvoje celé ekonomiky. Podniky také velmi často postrádají určité zkušenosti a potřebují různá poradenství v oblasti manažerské či marketingové. Z důvodu vysokého rizika zde bohužel financování malého a středního podnikání nenachází své zastání. Řešením tohoto problému je právě venture kapitál neboli rizikový a rozvojový kapitál. Jedná se o nový a atraktivní typ financování malého a středního podnikání, kde dochází ze strany investorů jak k poskytnutí potřebných finančních prostředků, tak k pomoci v oblasti poradenství. Z uplatňování venture kapitálu dochází k celkové podpoře ekonomického růstu země a tím ke zvýšení konkurenceschopnosti země. Je stimulováno podnikatelské prostředí, díky čemuž vznikají nové společnosti a také nové pracovní příležitosti ke snížení nezaměstnanosti. Právě z důvodu této celkové podpory země by bylo velice zajímavé se tímto tématem zabývat a seznámit s ním více lidí, kteří o něm dosud nemají ani tušení. Globálním cílem této práce je analýza fungování venture kapitálu a formulace doporučení dalšího rozvoje venture kapitálu v České republice. Pro splnění globálního cíle je potřeba si vytyčit jednotlivé dílčí cíle. Prvním dílčím cílem této práce je objasnění základních pojmů. Dojde k představení základních charakteristik, jako jsou vlastní objasnění pojmu, typů a účastníků trhu, kde dojde hlavně k zaměření na investory a fondy. Stanovíme si také výhody a nevýhody, které plynou z uplatňování venture kapitálu. Druhým dílčím cílem je popsání složitého - 8 -

8 procesu financování. Jak dochází k vyhledávání a vyhodnocování investičních příležitostí, jejich následný výběr, realizace a kontrola s ní spojená a konečný výstup investora z podniku. Třetím a čtvrtým dílčím cílem je představení si procesu financování venture kapitálem z pohledu investora a následně z pohledu klienta. Přiblížíme si zde jejich rozhodování a úkony, které je potřeba provádět ještě před započetím spolupráce. Pátým dílčím cílem je stanovení předpokladů dalšího rozvoje venture kapitálu. Dojde k porovnání vývoje venture kapitálu ve střední a východní Evropě se Spojenými státy americkými a to z důvodu, že zde došlo ke zrodu tohoto typu financování. Budeme si tímto porovnáním moci představit úroveň, jaké již střední a východní Evropa v tomto financování dosahuje. Dále se seznámíme s vývojem venture kapitálu v České republice a ukážeme si několik příkladů již úspěšně zakončených investic. V poslední kapitole budou analyzovány problematické aspekty budoucího vývoje venture kapitálu v České republice. Budou diskutována jednotlivá omezení, se kterými se venture kapitál u nás setkává, přičemž se pokusím stanovit jejich možná řešení. 2. METODIKA PRÁCE Pro zpracování bakalářské práce jsem musela nejdříve nashromáždit velké množství teoretických informací a to z dostupné české i zahraniční literatury. Jelikož se jedná o ne příliš známou věc, týká se literatura především charakteristických rysů venture kapitálu. Vědomosti jsem čerpala z literatury jak starší, tak publikované minulý rok. Pro praktickou část jsem nejvíce využívala materiálu, který je dostupný na internetových stránkách. Při zpracování těchto zdrojů byly použity základní metody vědeckého poznání, tj. metody komparační a logické (indukce, dedukce, analýza, syntéza). Metody komparační byly hojně využívány při rozboru teoretické části, kdy se lišily názory jednotlivých autorů mezi sebou a také názory českých a zahraničních autorů. Metody logické naopak hlavně v části praktické. V této práci také využívám tabulek, grafů a obrázků, které svým obsahem doplňují textové informace. Většina je tvořena pomocí balíčku Microsoft Office - texty a tabulky jsou vytvářeny v programu Microsoft Word, grafy v programu Microsoft Excel a obrázky v programu Malování z příslušenství Windows XP

9 Bakalářská práce je členěna do několika částí, které se na sebe logicky navazují. Pro splnění globálního cíle jsou stanoveny dílčí cíle, které odpovídají cílům jednotlivých kapitol. Kapitola 3 obsahuje základní charakteristiky venture kapitálu objasnění pojmu, uvedení typů a účastníků trhu rizikového a rozvojového kapitálu a také výhody a nevýhody, které plynou z jeho uplatňování. Kapitola 4 se zaměřuje na popsání složitého procesu financování. Kapitola 5 a kapitola 6 se soustřeďuje na úkoly a rozhodnutí, které musí v tomto procesu provádět investor a následně klient. Kapitola 7 se zabývá předpokladem dalšího rozvoje. Dochází zde k porovnání vývoje ve střední a východní Evropě se Spojenými státy americkými, je nastíněn vývoj venture kapitálu v České republice a také uvedeny problematické aspekty jeho budoucího vývoje. 3. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA VENTURE KAPITÁLU Cílem této kapitoly je objasnění základních pojmů, které jsou spojeny s venture kapitálem. Představíme si základní charakteristiky tohoto typu financování, jako jsou vlastní objasnění pojmu, typy a také účastníky trhu rizikového a rozvojového kapitálu, kde se zaměříme na investory a fondy. Nakonec dojdeme ke stanovení výhod a nevýhod, které plynou z uplatňování venture kapitálu Co je to venture kapitál Jelikož se jedná o určitou oblast lidské činnosti, která se neustále vyvíjí, nedá se venture kapitál chápat jako pojem s přesným vymezením. Pro představení tohoto pojmu si tedy nejdříve ukážeme výstižnou a stručnou charakteristiku a následně si ji dále rozebereme. Ucelená charakteristika venture kapitálu je dle slovníku pojmů WIKIPEDIE a CZECHINVEST následující. Jedná se o takový druh financování, kde se pomocí fondů rizikového a rozvojového kapitálu investují peněžní prostředky do společností, které nejsou veřejně obchodovatelné. Fondy, které zastupují investory, vstupují do podniku, dodávají mu potřebný kapitál a také poradenství v různých oblastech. Většinou zaujmou nadpoloviční podíl ve společnosti, čímž podnik kontrolují. V případě úspěchu dochází díky této investici k dlouhodobému vývoji společnosti, na jehož konci fond vystupuje ze společnosti a to prodejem původním vlastníkům, managementu nebo na veřejných trzích. Tato investice je charakteristická velkou mírou rizika, kterou

10 investoři podstupují, a také velkou mírou výnosu, který je po dlouholeté spolupráci realizován výstupem ze společnosti. Dle VENTURE KAPITÁLOVÉ PROJEKTY je rizikový a rozvojový kapitál jednou z forem financování soukromých společností se zaměřením na řešení problému se získáváním potřebných finančních prostředků nebo nedostatkem těchto prostředků. Rizikový a rozvojový kapitál pomáhá především malým a středním podnikům, které mají problém se získáním bankovního úvěru. U těchto subjektů bance hrozí riziko, že nedostane své poskytnuté finanční prostředky zpátky. Na druhé straně je tu také nevýhoda poskytování úvěru, kterou je postupné splácení. Podstata venture kapitálu spočívá v tom, že investor kapitálu investuje své finanční prostředky na realizaci podnikatelského plánu přímo do základního jmění společnosti, které nejsou většinou veřejně obchodovatelné. Tímto krokem získává ve společnosti významný podíl, pomocí kterého se snaží o zhodnocení investice. Cílem je tedy vstupovat do společností, které mají do budoucna vysoký potenciál růstu nebo které jsou nyní aktuálně v krizové situaci, ale s dobrým výhledem na její vyřešení. Dle FETISOVOVÁ (2007) není riziková kapitálová investice pouze jednorázové poskytnutí finančních prostředků, ale několikaletý proces soužití podnikatelského subjektu s investorem rizikového kapitálu, který všestranně napomáhá rozvoji podniku a pravidelně monitoruje jeho aktuální situaci. Právě odborné znalosti, které sebou investor přináší, mají někdy pro rozvoj podniku vyšší význam než samotné finanční prostředky. Investice rizikového a rozvojového kapitálu jsou známy tím, že vždy nemusí docházet ke zhodnocení vložených finančních prostředků. Tato investice sebou nese velmi vysoká rizika, která mohou být způsobena např. tím, že daný výrobek nebo služba na trhu neobstojí. Na druhé straně však je zase vidina vysokých výnosů, pokud dojde k úspěšné spolupráci mezi podnikem a investorem. Těmito dvěma vlastnostmi (vysoké riziko i potenciální výnos) se právě venture kapitál odlišuje od ostatních možností financování. Nikdo nám v případě venture kapitál nemůže zaručit, že dojde ke zhodnocení finančních prostředků a že se investované peníze vrátí zpět. Pro venture kapitál je charakteristická ještě jedna vlastnost - doba. Jedná se o dobu, na kterou investor poskytuje finanční prostředky. Většinou jde o dlouhodobou investici,

11 kdy doba návratnosti se pohybuje kolem tří až sedmi let. U jednotlivých typů rizikového a rozvojového kapitálu se však může doba prodloužit nebo zkrátit. Pojmy rizikový a rozvojový kapitál mají také svůj význam. Dle DVOŘÁK, PROCHÁZKA (1998) budeme rizikovým kapitálem označovat investice do základního jmění firmy, která za sebou nemá žádnou historii, případně teprve vzniká. Tato investice má firmě umožnit rozběh a realizaci nadějné myšlenky. Naproti tomu cílem rozvojového kapitálu jsou firmy již fungující, trpící nedostatkem kapitálu pro financování rychlejšího růstu, realizaci nových záměrů nebo získání nových trhů Typy rizikového a rozvojového kapitálu Investice rizikového a rozvojového kapitálu se dají členit podle různých hledisek. Může se jednat o prostředky poskytnuté na vznik nebo rozvoj podniku, na vývoj nových produktů či rozšíření do dalších oblastí trhu, na záchranu podniku, na zrušení velkého podílu cizích zdrojů v podniku apod. Nejčastějším členěním je dělení podle fáze rozvoje, ve které se podnik nachází. Dalším obvyklým způsobem je podle odvětví, ve kterém se podnik pohybuje. Můžeme se setkat také s členěním podle způsobu ukončení spolupráce s investorem. Následující způsob dělení rizikového a rozvojového kapitálu vychází z fáze rozvoje podniku: Předstartovní, zárodečné financování (seed capital) Tento způsob financování se užívá u podniků, které ještě nevznikly nebo se nacházejí v počáteční fázi vzniku. Jedná se především o zaměření na projekty výzkumu, vývoje, testování, patentové ochrany a financování tržních průzkumů na nový výrobek nebo službu. Dále jde o financování právního zajištění výhodných franšízingových nebo dodavatelských smluv, zpracování podnikatelského plánu, výběru manažerského týmu a všech dalších činností, které se týkají samotného vzniku společnosti. Objem poskytnutých finančních prostředků se pohybuje v rozmezí 200tis. Kč - 4mil. Kč. Jedná se o nejrizikovější typ investice, protože návratnost je přibližně za 7-12 let. Právě z důvodu vysokého rizika je investory požadován i vysoký zisk. Pohybuje v rozpětí % p.a. Tímto financováním se zabývají pouze velké fondy rizikového kapitálu nebo fondy podporované státem okolo 1-2%

12 Startovní financování (start-up capital) Dle FETISOVOVÁ (2007) se startovní financování zaměřuje na podporu projektů začínajících podniků. Podnik se může nacházet ve fázi založení, výstavby anebo již krátce ve fázi podnikání. Dochází tedy k zakládání podniku nebo k financování již započaté obchodní činnosti, kde má firma již vymezený svůj produkt, vedení společnosti a rovněž má k dispozici výsledky tržních průzkumů. Čeká už jen na pomocnou ruku při uvedení výrobku na trh. Doba návratnosti investice je v rozmezí 5-10 let. Je to stále velmi rizikové financování, a proto se jím zabývá asi jen 5% společností rizikového kapitálu. Očekávaný výnos je 35-50% p. a. Financování počátečního rozvoje (early stage development capital) Dle FETISOVOVÁ (2007) tu vstupuje rizikový investor do podniku, který funguje na trhu poměrně krátkou dobu (zpravidla méně než 3 roky) a který většinou nedosahuje zisku, resp. je jeho míra velice malá. Podnik má zajímavý program, který může v budoucnosti přinášet zisk, má tedy potenciál dalšího rozvoje. Není však sám schopen financování, protože nemá čím ručit při poskytnutí úvěru. Návratnost investice je 4-7 let. Stále jde o investování se značným rizikem, proto na trhu používá tento typ financování asi 10% společností rizikového kapitálu. Typická velikost investice je mezi 10mil. Kč - 40mil. Kč a očekávaný výnos okolo 30% p. a. Rozvojové financování (later stage development expansion capital) Jedná se o vstup do podniku, který se nachází ve fázi expanze a růstu, tudíž má již určitou historii a vyhovující ekonomické výsledky. Většinou jde o rozšiřování výrobní kapacity, zavádění nového výrobku nebo služby, o vstup do ještě neprobádaných částí trhu. Riziko takové investice je již podstatně menší, a proto zde působí nejméně 50% subjektů. Doba návratnosti investice je v průměru 2-5 let o typické velikosti investice 20mil. Kč - 80mil. Kč. Velikost investice může však být i daleko vyšší. Očekávaný výnos je okolo 25% p. a. Záchranné financování (rescue capital) V případě, že má podnik vážné finanční potíže, ale podaří se najít růstový program, který by po stabilizaci finanční situace mohl nasměrovat vývoj podniku na růstovou dráhu, může využít záchranného financování (NÝVLTOVÁ, REŽŇÁKOVÁ, 2007). Tento typ investice není příliš obvyklý a je většinou spojen s financováním manažerských odkupů. Předpokládá se, že dojde opět k růstu hodnoty podniku, proto

13 je riziko poměrně nízké. Záchranným financováním se zabývají převážně specializované fondy. Náhradní financování (debt replecement capital) Náhradní financování se uplatňuje především u společností, které mají vysoký podíl cizích zdrojů a tím i silné negativní zatížení nákladovými úroky. K nápravě může dojít tak, že dojde k financování pomocí rizikového a rozvojového kapitálu (dojde k náhradě cizích zdrojů vlastním kapitálem a to navýšením základního kapitálu). U tohoto typu investice je opět vyšší riziko. Financování akvizic (acquisition capital) Financování akvizic je dalším typem rizikového a rozvojového kapitálu. Finanční prostředky se zde poskytují na nákup jiné společnosti nebo její části. Protože se jedná o odkup již běžícího podniku, máme k dispozici mnoho informací potřebných k tomu, aby riziko investování prostředků bylo malé. Investor má v tomto případě podmínku, aby se zájemce o akvizici účastnil financování i svým majetkem. Speciálním typem akvizic jsou manažerské odkupy, které jsou popsány v dalším bodě. Manažerské odkupy (MBO, MBI, BIMBO, LBO, LMBO) V tomto případě jde také o financování odkupu již existujícího podniku. Cenu odkupu zde hradí ze svých výnosů sám kupovaný podnik, a proto jdou tyto investice provést pouze u podniků, které mají určitý zisk. Doba návratnosti investice se pohybuje v rozmezí 2-4 let, výše rizika je tedy nízká. Typická velikost investice do manažerských odkupů je 200mil. - 1mld. Kč. Jsou však známy i případy, kdy investice dosáhla až 20mld. Kč. Protože manažerské odkupy nabízejí prakticky všechny společnosti rizikového a rozvojového kapitálu, je očekávaný výnos této investice nižší (20-25% p. a.). V České republice se v případě manažerských odkupů doba návratnosti investic (4-6 let) a výše investice (40mil. Kč - 400mil. Kč) pohybují v jiných číslech. Je to způsobeno historických vývojem ekonomiky. Dle DVOŘÁK, PROCHÁZKA (1998) si můžeme vysvětlit, co znamenají zde uvedené pojmy: MBO značí transakci, při které existující management společnosti odkupuje od majitelů všechny nebo většinu akcií či podílů

14 MBI znamená transakci, kdy skupina vnějších manažerů kupuje od jejich majitelů všechny nebo většinu jejich akcií či podílů, aby se potom ujala řízení této společnosti. BIMBO znamená kombinaci předchozích operací. Jde o transakci, kde skupina manažerů společnosti společně s dalšími vnějšími manažery kupuje od jejich majitelů všechny nebo většinu akcií či podílů společnosti, aby se pak ujala jejího řízení. LBO a LMBO značí MBO transakci, která je již v kombinaci s úvěry nebo jinými finančními instrumenty. Tabulka č. 1 nám pro přehlednost shrnuje podstatné vlastnosti jednotlivých typů investic rizikového a rozvojového kapitálu. Tab. 1: Základní charakteristiky jednotlivých typů investic venture kapitálu Typ investice Doba trvání (roky) Velikost investice (v přepočtu na mil. Kč) Očekávaný výnos (v % p.a.) Procento společností nabízejících tento typ financování Předstartovní ,2 0,4 až 100% 1-2% Startovní , ale až % 5% Počáteční stádia rozvoje % 10% Rozvojová % 50% Transakční (manažerské 2-4 (ale i ) odkupy) 20-25% prakticky 100% Zdroj: DVOŘÁK, PROCHÁZKA (1998) Vhodnost jednotlivých typů financování je dle FETISOVOVÁ (2007) dána určitými faktory: fází rozvoje, ve které se podnik právě nachází, vlastnickou strukturou podniku, výchozí ekonomickou situací podniku, plánovaným využitím investice, regionálními odlišnostmi, stupněm rizika, které jsou investoři ochotni podstoupit, ekonomickou a politickou situací. Podle toho, jakou investici podnikatelský subjekt v určitém stádiu vývoje přijme, může být jeden podnik cílovou společností pro investování pomocí rizikového a rozvojového kapitálu i vícekrát

15 3.3. Účastníci trhu rizikového a rozvojového kapitálu Na rozvinutých trzích rizikového a rozvojového kapitálu působí velké množství subjektů. Můžeme je však rozdělit do tří skupin: a) Investoři poskytují prostředky. b) Podniky klienti (cílové společnosti), kteří žádají o poskytnutí peněžních prostředků. c) Fondy rizikového kapitálu rizikoví investoři, kteří zprostředkovávají rizikový kapitál. V tomto procesu mají klíčovou úlohu, jsou spojovacím článkem mezi investory a cílovými společnostmi. Názornou ukázku účastníků rizikového kapitálu nám ukazuje obrázek č. 1. Obr. 1: Účastníci trhu rizikového a rozvojového kapitálu Zdroj: FETISOVOVÁ (2007) Již na tomto obrázku si můžeme ukázat, že fond rizikového kapitálu má většinou více investorů a že poskytuje svoje finanční prostředky více podnikům. Mohli bychom si položit otázku: Proč chce být více investorů v jednom fondu a také proč chce fond investovat do více podniků? Odpověď je jednoduchá kvůli rozložení vysoké míry rizika. Tahle skutečnost bude uvedena také v podrobnějším přehledu účastníků. Jelikož není potřeba jakkoliv specifikovat cílové společnosti, protože je každá úplně jiná, budeme se zde dále zabývat podrobnějším popisem investorů a fondů rizikového a rozvojového kapitálu

16 Investoři rizikového a rozvojového kapitálu Pokud bychom na vyspělých trzích hledali soukromé subjekty a organizace, které by chtěli vložit své finanční prostředky jako investice do rizikového a rozvojového kapitálu, budeme úspěšní. Existuje totiž celá řada subjektů, kteří by se takového financování chtěli účastnit. Mohli bychom je členit podle struktury jejich managementu, podle vlastníků a také podle formy poskytování kapitálu. Nejběžnější členění investorů rizikového a rozvojového kapitálu je dle DVOŘÁK, PROCHÁZKA (1998) následující: Obchodní andělé Tzv. business angels jsou velmi majetné soukromé fyzické osoby disponující velkým množstvím vlastního kapitálu, který by byl hoden investování. Obchodní andělé většinou vytvářejí investiční sdružení, aby snížili hrozící riziko neúspěchu a aby díky tomu mohli investovat vyšší částky. Svoje peněžní prostředky investují do podniků nebo nápadů, které jim připadají zajímavé. Nemotivují je především finanční aspekty, ale spíše příležitost, aby si zahráli úlohu v podnikovém procesu a zabavili se realizací investic. Přispívají sem svými obchodními zkušenostmi, různými přednostmi, knowhow, kontakty, apod. Tito investoři vstupují do všech průmyslových odvětví, ale nejvíce do společností, které se nacházejí ve fázi vzniku nebo počátečního rozvoje. V České republice působí státní příspěvková organizace CzechInvest, která je podřízena Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR. Je to agentura pro podporu podnikání a investic, jejíž hlavním posláním je podporovat konkurenceschopnost českých podniků. Právě podle CzechInvest existují čtyři společnosti, které se zabývají touto formou financování: BANET, Business Angels Czech, Angel Investor Association a CEAA. Nezávislí investoři Za nezávislé investory budeme považovat subjekty, které vytvořily svůj kapitál z více než jednoho zdroje. Jedná se zejména o peněžní prostředky bank, pojišťoven a penzijních fondů, ale také o prostředky firemních investorů a jiných soukromých osob. Investoři nejsou nijak právně spojeni, vystupují pod svým vlastním jménem

17 Závislí investoři Mezi závislé investory bychom mohli zařadit různé pobočky a divize větších finančních institucí jako jsou banky, penzijní fondy, pojišťovny a jiné finanční instituce. Tyto instituce poskytují své peněžní prostředky svým pobočkám a divizím a ty ho pod jménem mateřské společnosti spravují. Částečně závislí investoři Částečně závislými investory rizikového a rozvojového kapitálu jsou závislí investoři. Ti však mohou zároveň řídit fondy, které vznikly nezávisle na mateřské společnosti, proto se nazývají částečně závislými. Vládou podporované organizace Za vládou podporované organizace považujeme takové investory rizikového a rozvojového kapitálu, kteří své finanční prostředky získávají přímo nebo nepřímo z vládních zdrojů, případně jsou jinak podporováni vládou. Cílem je spojit soukromé investory s veřejným sektorem, aby došlo ke snížení rizika a naopak ke zvýšení výnosnosti. Většinou jde o investice, které jsou zaměřeny přímo na určité regiony nebo odvětví. Organizace jsou především zakládány za účelem podpory malého a středního podnikání, kterým by se v dané oblasti dosáhlo např. snížení nezaměstnanosti a přispělo k celkovému rozvoji podnikatelského prostředí Fondy rizikového a rozvojového kapitálu Jelikož je proces investování do rizikového a rozvojového kapitálu poměrně složitý, požadují investoři kontrolu rizik, které z investice plynou. Ze strany investora nejde jen o poskytování peněžních prostředků, ale také o využívání jeho zkušeností v podnikatelské oblasti, což znamená, že se účastní určitým způsobem i rozhodování ve firmě. Touto pomocí usiluje nejen o úspěšný rozvoj podniku a zároveň o zhodnocení svého podílu, ale také o kontrolu nad svými investicemi. Tento způsob kontroly je možný spíše jen u soukromé osoby, protože není realizovatelný ze strany institucionálních investorů. Právě tady bychom mohli najít smysl pro založení fondu rizikového a rozvojového kapitálu je mezičlánkem a zároveň zprostředkovatelem mezi investory a cílovými společnostmi. Prakticky jsou fondy rizikového a rozvojového kapitálu jen účelově založené společnosti, které slouží ke shromažďování kapitálu od soukromých nebo

18 institucionálních investorů, kteří jeho prostřednictvím investují do středních a malých podniků. Proto, aby byla zabezpečena vlastní investiční činnost fondu, bývá najímána profesionální manažerská společnost. Ta má právě za úkol provádět posuzování investičních příležitostí, vybírat vhodné investice, provádět jejich správu a kontrolu. Při úspěšně dokončené spolupráci investora a cílové společnosti zabezpečuje manažerská společnost i konečné odkoupení podílu v jednotlivých podnicích. Z následujícího obrázku č. 2 vyplývá, že fond se po provedení investic stává aktivním investorem a také spoluvlastníkem podílů v cílových společnostech. Faktickou správu portfolia však vykonává manažerská společnost zastupující skutečného vlastníka. Vztah mezi fondem a manažerskou společností je zpravidla zakotven ve smlouvě o poskytování poradenských služeb. Obr. 2: Vztah mezi subjekty trhu rizikového a rozvojového kapitálu Zdroj: DVOŘÁK, PROCHÁZKA (1998) Je důležité, abychom dokázali přesně rozlišit role manažerské společnosti a investorů. Manažerská společnost je tu proto, aby vykonávala všechny potřebné administrativní práce vyhledávala, prověřovala, realizovala a kontrolovala investice. Není tedy potřeba, aby měl fond pro tuto činnost jakékoliv zaměstnance. Konečné rozhodnutí, které potvrdí, že daná investice bude schválena nebo zamítnuta, však náleží investorovi. Právě proto má fond rizikového a rozvojového kapitálu investiční výbor, jak můžeme vidět z obrázku. V tomto výboru jsou zasedajícími osobami zástupci

19 investorů a většinou také reprezentanti manažerské společnosti. Výbor se schází pravidelně (nejméně jedenkrát za tři měsíce), ale existuje tu také možnost jeho mimořádného svolání z důvodu neodložitelného rozhodnutí o investici. Každý nahlíží na fond rizikového a rozvojového kapitálu jinak. Pro investora je to hlavně kontrolní a řídící nástroj a pro cílové společnosti je to zdroj finančních prostředků velké hodnoty. Pokud bychom se chtěli zabývat právní formou fondů rizikového a rozvojového kapitálu, došli bychom k závěru, že mají v zahraničí skoro všechny fondy totožný způsob uspořádání - Limited Partnership (v českých podmínkách toto uspořádání odpovídá komanditní společnosti). Důvodem obliby tohoto uspořádání by mohlo být, že legislativně nevymezuje některé oblasti fungování a dává možnost jejich vymezení ve společenské smlouvě. Tento režim umožňuje lepší možnost jakéhokoliv uspořádání, aby vyhovovalo zájmům všem zúčastněným stranám investorům, manažerské společnosti, promotérovi celého projektu a ostatním subjektům. Uspořádání tohoto fondu si můžeme prohlédnout na obrázku č. 3. Obr. 3: Typická forma uspořádání fondu rizikového a rozvojového kapitálu Zdroj: DVOŘÁK, PROCHÁZKA (1998)

20 Účastníci tohoto uspořádání mají dle DVOŘÁK, PROCHÁZKA (1998) následující role: Komanditisté (Limited Partners) tento statut získají v komanditní společnosti většinou všichni investoři. Na obrázku můžeme vidět, že tu máme dvě skupiny investorů běžné investory (ostatní) a zakládající investory. Všechny tyto investory označujeme jako investory pasivní nepodílejí se na řízení fondu. Do určité míry tu mají jistá práva a povinnosti, ale jejich příspěvek spočívá hlavně v investování finančních prostředků. Za poskytnutí těchto prostředků mají nárok na podíl na výnosech fondu, ale samozřejmě jen ve výši poměru jejich investovaných prostředků. Komplementář (General Partner) jedná se o aktivní investory. Většinou mají podobu účelově založené společnosti, kde se podílejí na řízení fondu a jsou jako jediní oprávněni k jejímu obchodnímu vedení. Komplementáři jsou statutárním orgánem celého fondu tady vidíme totožnost s investičním výborem předcházejícího obrázku (obr. 2). Tito investoři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem. Promotér - je dle DVOŘÁK, PROCHÁZKA (1998) subjekt, který s myšlenkou založit fond přijde, jeho založení organizuje, řídí a zajišťuje fond svým jménem. Promotér také vede všechna potřebná jednání o založení fondu a zpravidla kryje počáteční režijní náklady, např. na právní a daňové poradce. Fond může mít i jiné právní formy uspořádání, než je komanditní společnost. Fondy rizikového a rozvojového kapitálu mohou být také ve formě klasické akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným, investiční společností nebo mohou mít přímo podobu investičního fondu. Právě zrovna v České republice má více jak polovina fondů podobu společnosti s ručením omezeným, jelikož zde není dobré právní prostředí pro komanditisty v rámci komanditní společnosti. Pokud bychom chtěli znát domicil místo registrace fondu, museli bychom ho jít hledat hodně daleko. Fondy rizikového a rozvojového kapitálu bývají registrovány převážně v lokalitách, kde je vysoce liberální daňový režim. Dochází k tomu proto, že si fondy snaží registrací v tzv. daňovém ráji snížit daňové zatížení, kterému by podléhaly ve svých domovských zemích. V rámci EU bychom mohli takové místo najít v Lucembursku

21 3.4. Výhody a nevýhody financování formou venture kapitálu Pozitiva a negativa financování formou venture kapitálu vycházejí většinou z průzkumů, které provádějí poradenské agentury. Porovnávají se vývoje společností, kde bylo využito venture kapitálu s jinými na stejné úrovni, kde nebylo apod. Protože fondy venture kapitálu sdružují více různých investorů, je možné dosáhnout velkého objemu kapitálu, který může být investován. Při takovém uskupení kapitálu od více majitelů dochází k rozložení hrozícího rizika a je umožněna realizace investice i do projektů, do kterých by se sami právě kvůli vysokému riziku neodvážili investoři vstoupit. Kapitál je poskytován většinou postupně podle toho, na jaký schválený záměr jsou prostředky právě uvolněny. Tady bychom mohli najít nezpochybnitelně tu největší výhodu financování pomocí venture kapitálu poskytnutí finančních prostředků. Pokud bychom se bavili o financování formou venture kapitálu, víme již z předchozích kapitol, že nejde pouze o finanční podporu. Společnosti jsou poskytovány bohaté zkušenosti, dobré jméno sloužící ke zvýšení důvěryhodnosti podniku, nové kontakty, know-how, poradenství v různých oblastech, podpora v oblasti marketingu, aj. Další výhodou by mohlo být, že společnost není v průběhu financování jakkoliv zatížena zpětnými splátkami za poskytnutý kapitál. Společnost tu neručí svými aktivy, naopak se je snaží co nejvíce využívat v rozvojovém procesu. Vstupem venture kapitálu do podniku nedochází k zatížení vyššími cizími zdroji, je tomu právě naopak dochází k navyšování vlastního kapitálu společnosti. Finanční prostředky venture kapitálu zvyšují základní kapitál společnosti, což má hned několik výhod. Dochází ke zlepšení ukazatelů zadluženosti a likvidity podniku, což je hodně důležité při zkoumání klienta bankou. Vzniká tu další možnost získání finančních prostředků např. formou bankovního úvěru. Dle NÝVLTOVÁ, REŽŇÁKOVÁ (2007) je asi poslední výhodou tohoto druhu financování stimulace rozvoje ekonomiky země. V roce 1998 byla poradenskou společností PricewaterhouseCoopers ve spolupráci s CVCA (Českou asociací rizikového kapitálu) vypracována studie, která se zabývala prospěšností venture kapitálu pro rozvoj České republiky. Ze šetření, které byly prováděny u společností, které využily financování pomocí venture kapitálu, vyplynulo, že vstup fondu

22 do společnosti hodnotilo pozitivně asi 85% dotazovaných. Společnosti vykazovaly oproti jiným vyšší růst tržeb, intenzivnější financování a větší účast v zapojení se do exportu. Také byla velmi kladně hodnocena pomoc při zajišťování kontaktů a informací o trhu, finanční poradenství, kritické hodnocení nových myšlenek a podněty vedoucí ke změně společnosti. Dle NÝVLTOVÁ, REŽŇÁKOVÁ (2007) si představíme také nevýhody financování formou venture kapitálu. Asi jako první bychom zde mohli zmínit změnu vlastnické struktury podniku. Vstupem venture kapitálu dochází ke ztrátě určitých vlastnických podílů a tím i ke snížení rozhodovacích pravomocí. Tohle bývá asi nejčastější problém, proč se společnosti do tohoto druhu financování nepouští. Dalším negativem by mohl být již zmíněný zdlouhavý proces investování. Nejde jen o jednorázové poskytnutí prostředků, ale o dlouhodobou spolupráci s investorem, během které jsou peníze uvolňovány postupně. Dalším problémem může být pravidelné informování investora o výsledcích podniku. Nejen, že si přitom manažeři podniku uvědomují svou maličkost, ale také k informování musí být provedeny v podniku jisté změny. Musí se vytvořit a implementovat nový informační systém a nové komunikační kanály. Všechny uvedené činnosti musí někdo zaplatit. Tímto plátcem se stává cílová společnost, která už tyto dodatečné náklady musí propočítat dopředu a zahrnout je do podnikatelského plánu. Jako poslední nevýhoda by měl být uveden dočasný charakter. Vždy je riziko vzniku nějaké krize. V případě, že krize je neřešitelná, investoři z podniku předčasně vystupují. Nesou také velké riziko ztráty svých finančních prostředků, a proto nesou i stejnou míru výnosu, která jim bude muset být vyplacena v případě úspěšného zakončení spolupráce. Aby se podnik mohl rozhodnout, zda pro své financování zvolí bankovní úvěr nebo rizikový a rozvojový kapitál, je dobré znát výhody a nevýhody obou uvedených možností financování. Porovnání těchto kladů a záporů financování ukazuje tabulka č. 2. Tab. 2: Porovnání charakteristických znaků úvěrového financování a financování pomocí rizikového a rozvojového kapitálu Úvěry Rizikový a rozvojový kapitál vystupují jako cizí zdroj financování, splácejí se podle předem dohodnutého posiluje vlastní kapitál firmy, poskytovatel rizikového a rozvojového

23 harmonogramu, za poskytnutí úvěru se platí úroky podle stanovené sazby, zpravidla vyžadují jištění aktivy společnosti, případně osobní ručení nebo garanci třetího subjektu, nákladové úroky mohou v prvních letech negativně ovlivňovat rozvojový program, nemění se vlastnická struktura podniku, poskytovatel úvěru zpravidla nezasahuje do strategického řízení společnosti, kromě financí zde není další přínos do společnosti, mohou být krátkodobé, střednědobé, dlouhodobé je obtížné je získat. kapitálu realizuje zisk zpravidla až po odprodeji svého podílu, nevyžaduje většinou jištění aktivy společnosti, vstup investora mění výrazně vlastnickou strukturu, investor je podílníkem ve společnosti, což mu dává právo podílet se na strategickém řízení, investor může do společnosti vnášet cenné zkušenosti, kontakty a informace, může napomoci získání úvěrů pro další kola financování rozvoje společnosti, délkou trvání investice odpovídá dlouhodobým, případně i střednědobým úvěrům. Zdroj: DVOŘÁK, PROCHÁZKA (1998) Dílčí závěr: v této kapitole jsme si objasnili základní principy venture kapitálu. Vysvětlili jsme si základní pojem, dále charakterizovali typy venture kapitálu a jeho účastníky, kde došlo k zaměření na investory a fondy. Princip fungování venture kapitálu by se dal vysvětlit na jednoduchém příkladu. Představme si, že máme fond, který celkem desetkrát provedl financování různých společností. Z toho bohužel sedmkrát došlo k předčasnému ukončení investice a třikrát k úspěšnému zhodnocení investice výstupem investora ze společnosti. I když došlo ke ztrátě peněžních prostředků více jak v polovině případů, je tato investice pro investory stále výhodná a hlavně také výnosná ve zbylých třech případech totiž došlo jak k pokrytí všech vynaložených nákladů, tak také k uskutečnění zisku. Tento typ investování je charakteristický právě tím, že i když dojde ke zhodnocení vložených prostředků např. pouze u tří případů z deseti, je tato investice pro investory tak výnosná, že budou pokračovat v tomto typu financování dále. Také jsme si stanovili výhody financování pomocí venture kapitálu oproti úvěru dochází k navyšování vlastního kapitálu firmy, nedochází k jištění aktivy, investor do společnosti vnáší také cenné zkušenosti, kontakty a informace a díky tomu, že nedochází k zatížení nákladovými úroky,

24 je možné ještě navíc získat úvěr pro další financování. Nevýhodou je měnící se vlastnická struktura v podniku. 4. PROCES FINANCOVÁNÍ VENTURE KAPITÁLEM Jak zde již bylo jednou zmíněno, proces financování pomocí venture kapitálu je velice složitý, a proto je cílem této kapitoly vysvětlení tohoto procesu. Seznámíme se zde s vyhledáváním a vyhodnocováním nalezených investičních příležitostí, následným výběrem a realizací dané investice, její další kontrolou a řešením vzniklých krizových situací a konečným výstupem investora z podniku. Pro objasnění procesu si zde přiblížíme již konstatované skutečnosti. Nejdůležitějším počátkem tohoto financování je získání investora. Předpokladem k jeho získání musí být většinou zajímavý, originální a atraktivní nápad předvedený investorovi v podobě dobře zpracovaného podnikatelského záměru. Když dojde k získání investora, dochází k financování nejen v podobě peněžních prostředků, ale také v podobě aktivní účastni v rozhodování a řízení společnosti. S tímto souvisí také monitorování ekonomické situace podniku. Pokud dochází k nepříznivému vývoji společnosti i za spolupráce s investorem venture kapitálu, bývá investování většinou co nejrychleji ukončeno a investor se snaží o zpětné získání vložených prostředků. Jestliže je vývoj příznivý, probíhá zde dlouhodobá spolupráce zakončená výstupem z podniku. Po takovém ukončení dochází ke splnění záměrů obou stran. Investor dosáhne zhodnocení svých vložených peněžních prostředků a v cílové společnosti bude dosaženo cíle, kvůli kterému byl tento druh financování využit Vyhledávání a vyhodnocování investičních příležitostí Předpokladem pro financování je vyhledání vhodné investice. V roli hledače vystupují právě manažerské společnosti. Získávají informace o klientech z běžně dostupných informací nebo z různých podnikových databází. Když společnost najde více vhodných investičních příležitostí, dochází k jejich hodnocení. Zjišťuje se, zda klient odpovídá zaměření fondu - z hlediska velikosti investice, oboru, vlastnické struktury, teritoriální působnosti a také dosahovaných ekonomických výsledků. Tento způsob vyhledávání není moc často užívaný, protože bývá většinou poměrně nákladný a navíc zde může vzniknout problém při získávání informací o podnicích, které jsou teprve v počáteční fázi svého rozvoje

25 Další možností je, že klient přijde sám - dochází přímo k oslovení investora nebo manažerské společnosti. Je tu velké potenciální množství příležitostí, které se dají předložit investorovi. Tento způsob je ale také poněkud nešťastný, protože může dojít k výběru poněkud nekvalitního klienta z hlediska zaměření fondu. K této možnosti také nedochází často, protože veřejnost většinou nemá ani ponětí o fungování venture kapitálu. Asi poslední možností, jak najít vhodného klienta, je využití svých obchodních kontaktů v oblasti bankovnictví, v prostoru vysokých škol nebo v jiných společnostech. Může dojít také ke kontaktu různých poradenských společností, které hledají financování pro své klienty, nebo k zařazení se do programů na podpory podnikání. Když dochází k vyhodnocování manažerskou společností, zvažují se následující kritéria (NÝVLTOVÁ REŽŇÁKOVÁ, 2007): Potenciál tvorby hodnoty pro zákazníka. Provádí se strategická analýza v okolí podniku, zda daný výrobek nebo služba mají konkurenční výhodu a zda je možné v podniku provést pomocí venture kapitálu dynamickou expanzi podniku. Kvalifikované a loajální vedení společnosti. Určitým předpokladem spolupráce je vzájemná důvěra. Fondy se zaměřují pouze na monitoring a kontrolu a řízení nechávají na původním managementu. Musí tedy být schopen vedení. Potenciální výnos. Zvažuje se, jakého zhodnocení je možné v případě realizace projektu dosáhnout. Délka investování a možnost snadného exitu ze společnosti. Dříve než dojde k realizaci, musí být již předem určený způsob odchodu investora a přibližná délka investování. Jsou to velice důležité body pro rozhodování. Osobní finanční vklad dosavadního vlastníka. Je-li vlastník také ochoten investovat svůj čas, schopnosti a peníze pro rozvoj podniku, je to dobrá známka toho, že i on sám bude chtít, aby byl dodržován podnikatelský záměr a aby došlo ke zhodnocení investice Výběr a realizace investice Asi jako první krok k budoucí spolupráci je získání potřebných informací o podniku. Podrobněji se zkoumá podnikatelský záměr, historický vývoj společnosti

26 minimálně v období posledních tří let a většinou již na první schůzce dochází k podpisu dohody o mlčenlivosti. Po odsouhlasení počátečních bodů spolupráce dochází k hloubkové analýze klienta. Prověřuje se finanční výkonnost, informační systémy, klíčoví obchodní partneři, ale i samotní manažeři podniku. Pro posuzování je také velice důležité tržní ohodnocení podniku. Může se provádět třemi metodami a je dobré nejen pro stanovení výše investice, ale také pro budoucí porovnávání ekonomického vývoje s historickou situací. V této fázi zkoumání může fond objevit velké množství zásadních problémů, díky kterým může od investice odstoupit nebo poupravit podmínky další spolupráce. Ještě před samotným vstupem do podniku je důležitou otázkou stanovení výše investice a podíl investora venture kapitálu na základním kapitálu společnosti. Počítá se také předběžná výnosnost investice. Požadovaná výnosnost fondu venture kapitálu je poměrně vyšší oproti jiným investorům. Je tomu tak proto, že fond platí ze svých peněz manažerskou společnost, hradí ztráty z nepovedených projektů a platí i jiné poplatky související s podnikáním. Průměrná roční výnosnost, kterou požadují fondy je 35% a více. Můžeme zde zohlednit také fakt, že vstupem venture kapitálu do společnosti, začne být společnost většinou důvěryhodnější pro své okolí, než byla dříve. Konečným závěrem tohoto zkoumání je očekávané poskytnutí finančních prostředků ve prospěch účtu klienta. Celková délka procesu, která se počítá od vyhledávání potenciálních investic až po peněžní plnění, je přibližně 2-3 měsíce. Může však dojít i k protažení např. na dobu 12 měsíců Monitorování investic a řešení krizových situací Jak jsme si již naznačili, vstup investora venture kapitálu do podniku se poněkud odlišuje od vstupu finančního investora. Nejde tu jen o holé poskytování peněžních prostředků, ale také o působení v oblasti investiční, obchodní aj. Zástupci fondu se neúčastní běžné denně vykonávané činnosti podniku, ale dohlíží na monitorování a pravidelně kontrolují zprávy o stavu vývoje. Zástupci se většinou jen účastní přijímání strategických rozhodnutí. Pokud dochází během vývoje k odchylce od požadovaných nebo doporučených hodnot, je to náznak budoucího problému. Zástupci informují manažerskou společnost a společně se s ní snaží najít východisko

27 Odchylky mohou být způsobeny působením vnějších nebo vnitřních vlivů. Krizová situace, která byla způsobena vnějšími vlivy, se už většinou nedá napravit. Na trh vstupuje nová konkurence, dochází ke ztrátě dodavatelů nebo odběratelů, zásadně se mění ceny vstupů nebo legislativa, stane se neočekávaná živelná událost, dojde k rozvratu uvnitř podniku apod. V tomto případě dochází k přehodnocení investice ze strany investora. Jestliže se ukáže, že je s touto krizí spojeno velké riziko, které nejsou ochotni podstoupit, investice se předčasně ukončuje. V opačném případě se snaží najít společně s managementem společnosti nejlepší způsob řešení, který by snížil potenciálně vyšší riziko. Má-li odchylka charakter vnitřní, dochází k převzetí řízení společnosti fondem rizikového a rozvojového kapitálu. Protože není možné, aby tuto funkci vykonávala manažerská společnost, musí fond hledat jiné vedení. Buď ho co nejrychleji najde, nebo předá řízení společnosti strategickému partnerovi, který odkoupí určitý počet akcií společnosti. I v tomto případě bychom mohli konstatovat, že dojde k předčasnému odchodu investora. Může být částečný, ale také úplný. V důsledku odprodeje části podílu dochází k nižšímu zhodnocení investice, než bylo původně předpokládáno, což se investorům nezamlouvá. Při vzniklé krizi se zástupci fondu uchylují ještě k jednomu možnému řešení vzniklé situace. Předají řízení společnosti do rukou odborníkům, kteří umí krizové situace řešit najmou si profesionální poradenskou společnost. Toto řešení je většinou nejlepší, protože tím neztratí svůj podíl v podniku Výstup investora (exit) Výstup investora ze společnosti je konečnou fází v mnohaleté spolupráci venture kapitálu a klientské společnosti. Klientská společnost dosahuje předpokládaného vývoje a investor zhodnocuje poskytnutou investici. Celkem existuje pět možností výstupu investora, ale je vybírána právě ta, která mu přinese největší výnos. Tyto možnosti jsou následující: Zpětné odkoupení. Je spíše pojistkou, pokud není jiná možnost výstupu. Právo odkoupení podílu mají původní vlastníci nebo management společnosti. Stávajícím vlastníkům se zde nabízí příležitost získat zpět svůj podíl

28 ve společnosti, ale bohužel buď za pomoci úvěrového financování, nebo financování jiným fondem rizikového a rozvojového kapitálu. Prodej strategickému partnerovi. Strategický manažer chce společnost většinou začlenit do svojí obchodní činnosti, a proto je ochoten za ni i dobře zaplatit. Veřejný úpis akcií. Klientská společnost se uvede na burzu. Tento způsob je pro investora nejvýnosnější, ale musí existovat funkční kapitálový trh. Refinancování. Refinancování představuje odkup podílu investora venture kapitálu jiným investorem, který změní způsob financování. Právě tady může dojít k odkupu jiným fondem venture kapitálu, který se specializuje na další budoucí vývoj společnosti. Nedobrovolné vystoupení. Tuto možnost jsme si již zmiňovali - jde o předčasné vystoupení investora z podniku v případě neřešitelné krizové situace. Dochází k prodeji podniku pod cenou nebo k prodeji aktiv společnosti v případě likvidace. Dílčím závěrem této kapitoly je návod pro rozhodování klientů, zda právě jejich společnost odpovídá specifikům, která jsou potřeba při financování pomocí venture kapitálu. Společnost nemusí být známá svým jménem, jde pouze o to, aby měla investorům co nabídnout. Musí mít dobrý potenciál dalšího rozvoje. Je důležité, zda její nový výrobek nebo služba bude mít natolik velkou konkurenční výhodu, aby projekt na jeho zavedení investory zaujal. Musí být také zajištěno kvalifikované a loajální vedení společnosti. Ve spolupráci s fondem je důležitá vzájemná důvěra, jelikož fond provádí pouze monitoring a kontrolu a řízení společnosti přenechává původnímu managementu. Zasahuje do něj až v případě, že dochází ke krizi či jiné vzniklé problematické skutečnosti. Společnost musí posoudit, zda bude ochotna přenechat většinou majoritní podíl ve společnosti fondu a zda bude ochotna s ním dlouhodobě spolupracovat. Pro investory je také zajímavý fakt, jestli vlastník bude ochoten přispět svými finančními prostředky do projektu je to pro ně dobrou známkou toho, že se bude ze všech sil snažit dosáhnout stejného cíle jako oni. Předtím, než dojde ke kontaktu investora, je důležité si tyto skutečnosti ujasnit, protože jednak nedojde ke případnému zklamání klienta, že projekt bude zamítnut a manažerská společnost v zástupu investora bude mít méně práce a nižší náklady s vyhodnocováním a výběrem investice