KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ
|
|
- Hana Hájková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne KOM(2007) 94 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Transevropská dopravní síť Zpráva o provádění hlavních směrů v létech podle článku 18 rozhodnutí č. 1692/96/ES {SEK(2007) 313} CS CS
2 OBSAH Úvod... 3 Politické souvislosti... 3 Provádění... 5 Kapitola Provádění obecně Provádění podle druhu dopravy a sektoru Silniční síť TEN-T Železniční síť TEN-T Síť vnitrozemských vodních cest TEN-T Přístavy sítě TEN-T Letiště sítě TEN-T Síť kombinované dopravy Řízení dopravy a navigační systémy... 7 Kapitola Horizontální otázky Interoperabilita Výzkum a vývoj Ochrana životního prostředí... 8 Kapitola Obecné vyhodnocení zavádění TEN-T v období let Prioritní projekty Zdroje financování Rozpočet TEN-T Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) Fond soudržnosti Fond ISPA Půjčky Evropské investiční banky Celkové vyhodnocení zdrojů financování Závěr CS 2 CS
3 ZPRÁVA KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Transevropská dopravní síť Zpráva o provádění hlavních směrů v létech podle článku 18 rozhodnutí č. 1692/96/ES ÚVOD Tato zpráva hodnotí rozvoj transevropské dopravní sítě (TEN-T) podle hlavních směrů o TEN-T stanovených v rozhodnutí č. 1692/96/ES 1. Hlavní směry tvoří obecný referenční rámec pro zavádění sítě a určení projektů společného zájmu, které mají být dokončeny do roku Druhy dopravy v rozsahu hlavních směrů jsou: sítě silniční, železniční a vnitrozemské vodní dopravy, mořské dálnice, námořní a vnitrozemské přístavy, letiště a jiné body vzájemného propojení mezi modálními sítěmi, a také systémy řízení dopravy a navigační systémy. Čl. 18 odst. 3 rozhodnutí požaduje, aby Komise, s pomocí členských států, předkládala každé dva roky zprávu o provádění hlavních směrů. Tato zpráva pokrývá dvouleté období, od roku 2002 do konce roku Údaje o investicích obsažené v této zprávě se týkají starých a nových členských států a Bulharska a Rumunska a částečně se rozlišuje mezi zeměmi EU-15 2, EU-10 3 a EU-2 4 a EU-27 (všechny tři skupiny států). POLITICKÉ SOUVISLOSTI V červenci roku 1996 přijal Evropský parlament a Rada Rozhodnutí č. 1692/96/ES o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě (TEN-T). Hlavní směry TEN-T tvoří obecný referenční rámec pro zavádění sítě a určení projektů společného zájmu. Rada Evropy přidělila v roce 1994 v Essenu zvláštní význam čtrnácti takovým projektům. V září roku 2001 přijala Komise Bílou knihu Evropská dopravní politika do roku 2010: čas rozhodnout se. Ve světle zhoršení situace v otázce přetížení silnic a růstu externích nákladů na dopravu hájila větší důraz společné dopravní politiky na revizi modálních posunů jako cestu k udržitelnosti. Obecně osobní doprava neroste tak rychle jako HDP, zatímco doprava zboží roste rychleji než HDP. V praxi roste silniční doprava přibližně stejným tempem jako HDP, stejně jako námořní a letecká doprava Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1692/96/ES ze dne 23. července 1996 o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě, Úř. věst. č. L 228, Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Spojené království, Španělsko a Švédsko Česká republika, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko Bulharsko a Rumunsko CS 3 CS
4 Doprava zboží (Reálný) HDP Doprava osob Požadavky na dopravu v závislosti na HDP od roku 1995 do roku 2004 v EU 25 5 V reakci na aktuální situaci přijal Evropský parlament a Rada dne 22. května 2001 rozhodnutí č. 1346/2001/ES 6, kterým se mění rozhodnutí o hlavních směrech rozvoje TEN-T, pokud jde o námořní přístavy, vnitrozemské přístavy a intermodální terminály, a klade se důraz na multimodální rozměr sítě. V říjnu roku 2001 navrhla Komise změnu rozhodnutí č. 1692/96/ES o hlavních směrech pro rozvoj transevropské dopravní sítě. Návrh byl schválen Evropským parlamentem v prvním čtení s několika změnami. Protože návrh v Radě nepokročil, rozhodla se Komise předložit obsáhlejší změny hlavních směrů a zřídila pracovní skupinu na vysoké úrovni, které předsedal bývalý viceprezident Komise, pan Van Miert, a která se skládala ze zástupců EU 27 a Evropské investiční banky. Dne 1. října 2003 předložila Komise nový návrh, doplňující návrh z roku 2001, který vycházel z práce této skupiny a který bral v úvahu připomínky Evropského parlamentu z prvního čtení. Na základě doporučení skupiny na vysoké úrovni rozhodla Komise o 30 prioritních projektech značného významu pro mezinárodní dopravu. Prioritní projekty obsahují projekty i v nových členských státech. V dubnu roku 2004 přijal Evropský parlament a Rada revidované hlavní směry formou rozhodnutí č. 884/2004/ES 7, kterým se mění rozhodnutí č. 1692/96/ES. Změněné hlavní směry dávají větší prioritu klíčovým projektům a koncentrují omezené finanční zdroje na projekty evropského zájmu (např. přeshraniční úseky a přirozené překážky), které mají být dokončeny do roku Zdroj: Údaje o energii a dopravě v EU za rok 2005 statistický zápisník. Rozhodnutí č. 1346/2001/ES, kterým se mění rozhodnutí č. 1692/96/ES, pokud jde o námořní přístavy, vnitrozemské přístavy a intermodální terminály, jakož i projekt č. 8 v příloze III (Úř. věst. 2001, L 185/1) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 884/2004/ES ze dne 29. dubna 2004, kterým se mění rozhodnutí č. 1692/96/ES o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě Úř. věst. L 201, CS 4 CS
5 Dále, v rámci obecného cíle zajištění udržitelné mobility osob a zboží, musí být uveden do praxe mechanismus na podporu rozvoje mořských dálnic mezi členskými státy, aby se snížilo přetížení silnic a/nebo zlepšil přístup do okrajových a ostrovních regionů a států. PROVÁDĚNÍ Při přípravě této zprávy byly analyzovány finance, přidělené na provádění TEN-T v létech 2002 a 2003, podle projektu a podle členského státu, se zvláštním zaměřením na prioritní projekty. Aby bylo možné sledovat rozvoj sítě TEN-T, byl proveden odhad investic do projektů TEN-T a fyzického provádění TEN-T od roku 2004 do roku Celková výše investic do sítě TEN-T v zemích EU-27 za období dvou let byla přibližně 82 miliard EUR. Celkové posouzení zdrojů investic do TEN-T v průběhu sledovaného období ukazuje, že národní veřejné fondy přispěly přibližně 78 %, což byla zdaleka největší část investic do sítě TEN-T v období roků : společně s půjčkami od Evropské investiční banky (EIB) přispěly tyto dva zdroje do sítě TEN-T více než 90 % investic. KAPITOLA Provádění obecně Celková výše investic do sítě TEN-T v zemích EU-27 představovala 38,5 miliard EUR v roce 2002 a 43,8 miliard EUR v roce Pokud se jedná o druh dopravy, zaměřovaly se investice v období let na železnice (46 %), následovaly silnice (33 %), letiště (12 %), přístavy (6 %) a vnitrozemské vodní cesty VVC (2 %). Toto rozdělení se v porovnání s obdobím roků výrazně nezměnilo. 2,2% 6,4% 12,5% 33,0% 45,9% SILNICE ŽELEZNICE VVC PŘÍSTAVY LETIŠTĚ Obrázek 2: Investice podle druhu dopravy v létech 2002 a 2003 CS 5 CS
6 1.2 Provádění podle druhu dopravy a sektoru Silniční síť TEN-T Hlavní směry definují silniční síť TEN-T jako dálnice a silnice vysoké kvality. Délka silniční sítě TEN-T, která se skládá ze stávajících i naplánovaných silnic, je v zemích EU-27 přibližně km km je stávajících a km naplánovaných do roku Celkové investice do silniční sítě TEN-T v zemích EU-27 činily 11,53 miliard EUR v roce 2002 a 15,61 miliard EUR v roce 2003 (celkem v období let to bylo 27,14 miliard EUR). V porovnání s objemem investic v předcházejících létech se průměrný roční objem investic do silniční sítě v období roků mírně zvýšil Železniční síť TEN-T Železniční síť TEN-T v zemích EU-27 měla v roce 2003 celkovou délku přibližně km. Vysokorychlostní tratě včetně nových a modernizovaných tratí byly v roce 2003 dlouhé km a délka konvenčních tratí byla km. Celkové investice do železniční sítě TEN-T v zemích EU-27 činily 18,82 miliard EUR v roce 2002 a 18,92 miliard EUR v roce 2003 (celkem v období let to bylo 37,74 miliard EUR) Síť vnitrozemských vodních cest TEN-T Síť TEN-T vnitrozemských vodních cest zahrnuje řeky a kanály a jejich různé odbočky a vzájemná spojení. Minimální technické požadavky na vodní cesty tvořící součást sítě jsou takové, aby vodní cesty splňovaly požadavky pro třídu IV. Ty umožňují proplouvání plavidel nebo tlačení souprav dlouhých metrů a širokých 9,50 metrů. Země, které mají vnitrozemské vodní cesty patřící do sítě TEN-T v zemích EU-27, jsou Belgie, Bulharsko, Česká republika, Finsko, Francie, Itálie, Litva, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Nizozemí, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko a Slovensko. Celková délka stávajících 8 vnitrozemských vodních cest sítě TEN-T v zemích EU-27 byla v roce 2003 přibližně km. Hlavní osy sítě jsou Rýn, Mohan a Dunaj. Řeka Dunaj tvoří jednu z nejdůležitějších částí sítě v zemích EU-10 a EU-2. Celkové investice do sítě vnitrozemských vodních cest TEN-T v zemích EU-15 činily 892 milionů EUR v roce 2002 a 943 milionů EUR v roce 2003 (celkem v období let to bylo milionů EUR) Přístavy sítě TEN-T Rozhodnutí č. 1346/2001/ES 9, kterým se mění hlavní směry přijaté v roce 1996, pokud jde o námořní přístavy, vnitrozemské přístavy a intermodální terminály, jakož i projekt č. 8 v příloze III, bylo přijato Evropským parlamentem a Radou dne 22. května Rozhodnutí 8 9 Údaje o opravovaných nebo plánovaných vnitrozemských vodních cestách nejsou do údajů o současné síti existujících vnitrozemských vodních cest zahrnuty; Viz pozn. pod čarou č. 6 CS 6 CS
7 stanovuje, že body propojení, včetně námořních přístavů, vnitrozemských přístavů a intermodálních terminálů, jsou předpokladem integrace různých druhů dopravy v multimodální síti. Celkové investice do přístavů sítě TEN-T v zemích EU-27 činily 2,66 miliard EUR v roce 2002 a 2,64 miliard EUR v roce 2003 (celkem v období let to bylo 5,30 miliard EUR) Letiště sítě TEN-T Síť letišť TEN-T zahrnuje přibližně 350 letišť. 60 největších letišť odbavuje více než 80 % 10 všech cestujících a více než 90 % mezinárodního provozu mimo Společenství. Celkové investice do letišť sítě TEN-T v zemích EU-27 činily 4,55 miliardy EUR v roce 2002 a 5,73 miliard EUR v roce 2003 (celkem v období let to bylo 10,28 miliard EUR). Protože letiště Malpensa, prioritní projekt č. 10, bylo dokončeno v roce 2001, roční průměrný objem investic v období let se ve srovnání s údaji z let 2000 a 2001 snížil Síť kombinované dopravy Transevropská síť kombinované dopravy zahrnuje železniční tratě a vnitrozemské vodní cesty vhodné pro kombinovanou dopravu a námořní cesty, které umožňují přepravu zboží na dlouhé vzdálenosti, a intermodální terminály vybavené zařízeními umožňujícími překládku mezi železničními tratěmi, vnitrozemskými vodními cestami, námořními trasami a silnicemi. Je sem zahrnut také vhodný vozový park. Účelem zahrnutí kombinované dopravy je zdůraznění multimodálního rozměru sítě Řízení dopravy a navigační systémy Hlavní směry TEN-T obsahují telematickou infrastrukturu systémů řízení dopravy a služby dopravních informací. Cílem je zajistit interoperabilitu a kontinuitu služeb podél hranic. Akční program pro telematiku silniční dopravy podpořený radou ministrů v roce 1997 zpracovala Evropská komise za pomoci skupiny složené z vysoce postavených zástupců ze všech členských států. V těchto návrzích které se zabývají výzkumem a vývojem, technickou harmonizací, koncentrací a koordinací, financováním a legislativou bylo určeno pět prioritních oblastí: informační služby založené na RDS-TMC, elektronický výběr poplatků, výměna údajů o dopravě/řízení informací, HMI (human/machine interface rozhraní člověk/stroj) a systémová architektura. Další prioritní aplikace souvisejí s informacemi a naváděním před jízdou a během jízdy, řízením meziměstské a městské dopravy, provozem a řízením, veřejnou dopravou, pokročilými systémy bezpečnosti/řízení vozidla a provozem užitkových vozidel. Bílá kniha o dopravní politice vydaná v roce 2001 také oznámila, že Komise by měla navrhnout směrnici o interoperabilitě systémů pro výběr mýtného, aby se podpořila celková cenová politika, která se má vytvořit mezi léty 2001 a Tato směrnice má vrcholnou 10 Viz pozn. pod čarou č. 5 CS 7 CS
8 důležitost pro interoperabilitu - směrnice o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného ve Společenství 11 - a souvislost služeb transevropské silniční sítě (TERN). KAPITOLA Horizontální otázky Interoperabilita Jedním z hlavních záměrů TEN-T je interoperabilita vnitrostátních sítí. Interoperabilita železničních sítí by měla integrovat národní konvenční a vysokorychlostní železniční systémy, aby se mezinárodní služby staly efektivnější a tím konkurenceschopné. Větší interoperabilita, tj. schopnost vlaků překračovat národní hranice bez nutnosti zastavit nebo dokonce bez technických rozdílů, výrazně zvýší výkonnost dopravy a sníží provozní náklady Výzkum a vývoj Výzkum a vývoj je jedno z rozsáhlých opatření v rámci hlavních směrů TEN-T. V rámci pátého rámcového programu ( ) a šestého rámcového programu ( ) pro výzkum, technologický vývoj a demonstrační aktivity byly zahájeny různé klíčové akce jednotlivých zvláštních programů, jako je udržitelná mobilita a intermodalita, pozemní doprava a námořní technologie, účinné energetické systémy a služby pro občany. K politice EU v oblasti transevropské dopravní sítě přispěly zejména výzkumné programy o dopravě tím, že poskytly podporu plánování a financování investičních programů a rozvoje nové infrastruktury a služeb. Byly opatřeny metodiky hodnocení a softwarové nástroje, které pomáhají tvůrcům politiky vyhodnotit dopad různých plánů infrastruktury. Byla také vyhodnocena nová řešení účinného provozu sítí a terminálů Ochrana životního prostředí Udržitelný rozvoj a ochrana životního prostředí je důležitá průřezová položka, vysoce aktuální v souvislosti se sítí TEN-T, avšak také v souvislosti s jinými horizontálními položkami. Pro různé ekologické otázky související s dopravou již existují mezinárodní závazky, standardy a doporučení. V článku 8 hlavních směrů (1692/96) se uvádí, že při rozvoji a uskutečňování projektů je nezbytné přihlížet k ochraně životního prostředí tím, že vliv projektů společného zájmu na životní prostředí vyhodnotí členské státy, které je mají uskutečnit, podle směrnice 85/337/EHS a za použití směrnice 92/43/EHS. Po členských státech se požaduje, aby vzaly v úvahu výsledky tohoto vyhodnocení vlivu na životní prostředí při přípravě projektů, a to včetně projektů týkajících se transevropských sítí. Právní ustanovení o strategickém vyhodnocení vlivů na životní prostředí stanovilo Společenství ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí. Členské státy měly tuto 11 Směrnice 2004/52/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 29. dubna 2004 o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného ve Společenství (Text s významem pro EHP), Úř. věst. L 166, CS 8 CS
9 směrnici provést do svého vnitrostátního práva do července Směrnice se týká všech dopravních plánů a programů v odvětví dopravy, na kterých budou založeny budoucí plány a programy. KAPITOLA Obecné vyhodnocení zavádění TEN-T v období let Investice do sítě TEN-T v zemích EU-27 činily v období let celkem 82,3 miliard EUR. Většina z investic směřovala do železnic (přibližně 38 miliard EUR), následovaly silnice (přibližně 27 miliard EUR) a letiště (přibližně 10 miliard EUR). 80,00 70,00 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0,00 ŽELEZNICE SILNICE LETIŠTĚ PŘÍSTAVY VVC 2000 a a 2003 Obrázek 3: Investice do sítě TEN-T v zemích EU-27 v období roků 2000 a 2001 ve srovnání s investicemi v období roků v miliardách EUR Země s nejvyššími investicemi v období let byly Itálie (22,56 miliard EUR), Španělsko (9,88 miliard EUR), Spojené království (7,91 miliard EUR), Německo (7,39 miliard EUR) a Francie (EUR 6,20 miliard EUR). CS 9 CS
10 IT ES UK DE FR NL BE AT EL PT IE SE FI DK LU ŽELEZNICE SILNICE LETIŠTĚ PŘÍSTAVY VVC Obrázek 4: Investice do sítě TEN-T podle zemí a podle druhu dopravy v zemích EU-15 v létech 2002 a 2003 v milionech EUR CZ HU PL RO SI SK BG EE LT LV MT CY SILNICE ŽELEZNICE LETIŠTĚ VVC PŘÍSTAVY Obrázek 5: Investice do sítě TEN-T podle zemí a podle druhu dopravy v zemích EU-10 a EU-2 v létech 2002 a 2003 v milionech EUR Ze zemí EU-10 a EU-2 byly v období let vynaloženy nejvyšší investice v České republice (1,66 miliardy EUR), Maďarsku (1,40 miliardy EUR) a Polsku (0,87 miliardy EUR). 3.2 Prioritní projekty Transevropská dopravní síť se skládá z mnoha projektů společného zájmu. Některé projekty však mají pro Evropskou unii zvláštní význam z hlediska jejich rozsahu, jejich úlohy v podpoře mezinárodního obchodu a posílení soudržnosti Unie nebo z hlediska rozsahu, ve kterém pomáhají při koncentraci dopravních toků na dlouhé vzdálenosti takovým druhem dopravy, který je šetrný k životnímu prostředí. CS 10 CS
11 Podle hlavních směrů z roku je vytvořeno 14 prioritních projektů, které mají být dokončeny do roku Dne 29. dubna 2004 přijal Evropský parlament a Rada hlavní směry roku , které obsahují 30 prioritních projektů, jež mají být dokončeny do roku Ke konci roku 2003 byly dokončeny tři prioritní projekty: PP9 Železniční osa Cork-Dublin-Belfast-Stranraer (Irsko, Spojené království) v létech PP10 Letiště Malpensa (Miláno, Itálie) v létech PP11 Pevné spojení Öresund (Dánsko, Švédsko) v létech Investice do prioritních projektů ke konci roku 2004 činily 88,5 miliard EUR. Zbývající investice do těchto projektů v období roků představují přibližně 252 miliard EUR. Takže celková výše investic a investic do prioritních projektů, jak je oznámily členské státy v roce 2004, pro celé období roků dosáhne přibližně 340 miliard EUR. Za předpokladu, že se členské státy v budoucnosti zaměří na prioritní projekty, mohly by projekty být případně dokončeny před rokem Zdroje financování Kromě financování z národních zdrojů (státními orgány) je určitá část investic do sítě TEN-T spolufinancována z různých fondů Společenství, jako je rozpočet TEN-T, Fond soudržnosti, Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), nástroj předvstupních strukturálních politik (ISPA) a fondy poskytnuté Evropskou investiční bankou (EIB). Tyto zdroje podpory mají svoje zvláštní kritéria způsobilosti, záměry a podmínky pro financování. Určité projekty, zejména zóny letišť a přístavů, získaly finance ze soukromého sektoru Rozpočet TEN-T V období roků bylo poskytnuto celkem 1,19 miliardy EUR z rozpočtu TEN-T. V souladu s hlavními směry TEN-T byla většina financí vložena do železnic, celkem to bylo 49,6 % celkové podpory TEN-T v tomto období. Kromě toho byl v období roků znovu zdůrazněn význam globálního družicového navigačního systému (GNSS). Do systému Galileo byla vložena celková částka 250 milionů EUR (21,0 %) a dalších 52,4 milionů EUR (4,4 %) bylo vloženo do navazujícího projektu EGNOS (Evropská služba pro pokrytí geostacionární navigací) Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) V létech 2002 a 2003 poskytl EFRR podporu pro investice do infrastruktury TEN-T v oblastech způsobilých pro financování podle cílů 1 a 2. Na rozdíl od jiných fondů Společenství je řízení EFRR decentralizováno do členských států. Podle nařízení pro období let není datový registr na úrovni Společenství schopen rozlišovat podle roků mezi výdaji na TEN a mimo TEN, například v oblasti dopravy. Proto v současné době nejsou k dispozici přesná čísla pro výdaje EFRR na projekty TEN a na všechny uváděné údaje se musí nahlížet jako na nejlepší dostupné odhady Viz pozn. pod čarou č. 1 Viz pozn. pod čarou č. 7 CS 11 CS
12 Na základě přidělených financí pro období let (cíle 1 a 2), provedených v programových dokumentech členských států, se očekává celkové přidělení financí z EFRR pro všechny investice do dopravy ve výši 34,1 miliard pro celé období a to jak pro výdaje související s TEN, tak mimo TEN Fond soudržnosti Celkový rozpočet Fondu soudržnosti pro období let činí 28,2 miliard EUR, z toho polovina je přidělena dopravním projektům, které mají hlavní roli v rozvoji sítě TEN-T. V období let byly vyčleněny 3,03 miliardy EUR z Fondu soudržnosti na projekty dopravní infrastruktury v Řecku, Portugalsku, Španělsku a Irsku Fond ISPA Podporou investic v prioritních oblastech Společenství dopravy a životního prostředí přispěl nástroj předvstupních strukturálních politik (ISPA) k přípravě kandidátských zemí střední a východní Evropy. S ohledem na projekty dopravní infrastruktury pomohl ISPA při výstavbě a obnově dopravní infrastruktury a její integraci do dopravních sítí EU. Celkový příspěvek ISPA na dopravní projekty v období let 2002 a 2003 byl 1,06 miliardy EUR Půjčky Evropské investiční banky EIB financuje velké množství projektů TEN-T, pokud splňují hodnocení po technické, finanční a ekologické stránce a že projekty jsou v souladu s cíli EU. Základním rysem půjček EIB je, že mohou pokrýt až 50 % nákladů na projekt: další výhodou ve srovnání s většinou komerčních bank jsou delší lhůty splatnosti půjček. Kromě toho jsou půjčky EIB poskytovány bez potřeby úrokového navýšení specifického pro konkrétní projekt, protože EIB požaduje, aby půjčky byly zajištěny zárukou. Půjčky EIB činily v období roků 2002 a 2003 téměř 12 miliard EUR a EIB bude mít pro projekty TEN-T v období roků k dispozici přibližně 50 miliard EUR Celkové vyhodnocení zdrojů financování Je možno učinit závěr, že v období let přispěly na investice do sítě TEN-T zdaleka nejvyšší částkou národní veřejné finanční zdroje. Společně s financemi ze soukromých zdrojů to bylo přibližně 78 % celkového objemu investic do infrastruktury TEN- T. Ačkoliv je obtížné stanovit přesnou částku ze soukromých zdrojů (protože pro infrastrukturu v soukromém sektoru (např. přístavy a letiště) je obtížné získat údaje o investicích), představuje tato částka poměrně malý podíl. Proto zůstává hlavním zdrojem financování projektů souvisejících s TEN-T financování z vnitrostátních veřejných zdrojů. Podpora EIB v období roků byla druhým největším zdrojem financování, když byly poskytnuty půjčky ve výši téměř 12 miliard EUR (14,6 %). Finance získané z ostatních fondů Společenství (Fond soudržnosti, EFRR, ISPA a rozpočet TEN-T) byly relativně malé, 14 Zdroj: Evropská komise; výroční zpráva Fondu soudržnosti za rok 2002, KOM (2003) 697 a výroční zpráva Fondu soudržnosti za rok 2003, KOM (2004) 766 CS 12 CS
13 s podíly od 1,2 % (EFRR), 1,3 % (ISPA), 1,4 % (rozpočet TEN-T) až po 3,7 % (Fond soudržnosti). Tabulka 1: Rozdělení zdrojů financování TEN-T v milionech EUR v % Rozpočet TEN-T 563,4 626, ,0 1,4 % ISPA 539,1 524, ,8 1,3 % Fond soudržnosti 1 504, , ,7 3,7 % EIB 5 897, , ,7 14,6 % EFRR (odhad) 500,0 500, ,0 1,2 % Národní rozpočet & soukromé zdroje , , ,8 77,8 % Celkem , , ,0 100,0 % ZÁVĚR Celkový objem investic do sítě TEN-T v zemích EU-27 za dvouleté období let ukázal, že se průměrné roční investice do sítě TEN-T v porovnání s léty 2000 a 2001 zvýšily. Protože jsou však tyto investice vypočteny ve stálých cenách a po diskusi se zástupci členských států, je jasné, že odhad investic do sítě TEN-T může být zavádějící. Například Itálie utratila za TEN-T v období let 2002 a 2003, kdy velice intenzívně investovala, více než 22 miliardy EUR. Průměrné roční investice během těchto dvou let byly téměř dvojnásobné v porovnání se šesti předcházejícími roky; navíc těchto 22 miliard EUR představuje více než 25 % celkových investic v zemích EU-27. S uvážením této skutečnosti a při podrobnější analýze investic je vidět, že celkové investice na jeden stát v porovnání s rozvojem HDP zejména v zemích EU-15 poklesly; například v Dánsku bylo za TEN-T utraceno pouze 0,09 % HDP, zatímco ve Slovinsku bylo na rozvoj sítě TEN-T vyčleněno přibližně 1,46 % HDP. Pokud se jedná o financování, je možné učinit závěr, že národní veřejné zdroje stále přispívaly na investice do sítě TEN-T zdaleka největší částí. Aby bylo možné přizpůsobit nedostatečné fondy Společenství a usnadnit koordinované zavádění určitých projektů, zejména přeshraničních projektů, navrhla Komise, po dohodě se zúčastněnými členskými státy a po konzultacích s Evropským parlamentem, takzvané evropské koordinátory. Evropský koordinátor působí jménem a v zastoupení Komise a měl by urychlit zavádění projektů společného zájmu. Dokončení 30 prioritních projektů mezinárodní dopravy do konce roku 2020 je na správné cestě. Objem ročních investic v létech 2002 a 2003 byl přibližně 40 miliard EUR. Eliminace překážek, zejména u přeshraničních úseků, přesto stále zaostává a musí se zlepšit. CS 13 CS
Širokopásmové připojení: Rozdíl mezi nejvíce a nejméně výkonnými evropskými zeměmi se zmenšuje
IP/08/1831 Brusel, dne 28. listopadu 2008 Širokopásmové připojení: Rozdíl mezi nejvíce a nejméně výkonnými evropskými zeměmi se zmenšuje Míra rozšíření širokopásmového připojení se v Evropě dále zlepšila.
VíceSPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA V ČÍSLECH
SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA V ČÍSLECH Níže uvedené tabulky přinášejí základní statistické údaje týkající se několika oblastí souvisejících se společnou zemědělskou politikou (SZP), a to konkrétně: zemědělského
VícePříloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část
Příloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část Reálný HDP na obyvatele v Eurech Belgie 27500 27700 27800 28600 29000 29500 30200 30200 29200 29600 29800 29009 Bulharsko 2300 2500 2600 2800 3000 3200
VíceVývoj demografické struktury obyvatelstva v zemích EU. Tomáš Fiala Jitka Langhamrová Katedra demografie Fakulta informatiky a statistiky VŠE Praha
Vývoj demografické struktury obyvatelstva v zemích EU Tomáš Fiala Jitka Langhamrová Katedra demografie Fakulta informatiky a statistiky VŠE Praha Seznam zemí, zkratky a barvy použité v grafech Dánsko-DK,
VíceEVROPSKÁ UNIE ENERGETIKA & DOPRAVA V ČÍSLECH. Část doprava
EVROPSKÁ UNIE ENERGETIKA & DOPRAVA V ČÍSLECH 2004 Část doprava Kapitola 5: Infrastruktura Evropská komise Generální ředitelství pro energetiku a dopravu ve spolupráci s Eurostatem 1.5.1 Železnice: hustota
VíceNávrh ROZHODNUTÍ RADY
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.12.2014 COM(2014) 721 final 2014/0345 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zmocnění Belgie, Polska a Rakouska k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských
VíceSDĚLENÍ KOMISE RADĚ. Finanční informace o Evropském rozvojovém fondu. Evropský rozvojový fond (ERF): prognózy závazků, plateb a příspěvků
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 14.6.2017 COM(2017) 299 final SDĚLENÍ KOMISE RADĚ Finanční informace o Evropském rozvojovém fondu Evropský rozvojový fond (ERF): prognózy závazků, plateb a příspěvků CS CS
VíceZákladní informace o rozšiřování schengenského prostoru
MEMO/07/618 V Bruselu, 20. prosince 2007 Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru Dne 14. června 1985 podepsaly vlády Belgie, Německa, Francie, Lucemburska a Nizozemska v Schengenu, malém
VíceRada Evropské unie Brusel 7. října 2016 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie
Rada Evropské unie Brusel 7. října 2016 (OR. en) 13015/16 FIN 631 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 7. října 2016 Příjemce: Č. dok. Komise: COM(2016) 660 final Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel,
VíceV Bruselu dne COM(2017) 622 final SDĚLENÍ KOMISE RADĚ
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 25.10.2017 COM(2017) 622 final SDĚLENÍ KOMISE RADĚ Evropský rozvojový fond (EDF): prognózy závazků, plateb a příspěvků členských států na období let 2017, 2018, 2019 a nezávazné
VícePŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 21.12.2016 COM(2016) 829 final ANNEX 1 PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Přizpůsobení stropu vlastních zdrojů a stropu prostředků na závazky v souvislosti
VíceOsm členských států EU má náskok před USA v zavádění širokopásmového připojení, uvádí zpráva Komise z oblasti telekomunikací
IP/08/0 V Bruselu dne 19. března 08 Osm členských států EU má náskok před USA v zavádění širokopásmového připojení, uvádí zpráva Komise z oblasti telekomunikací Podle dnes zveřejněné 1. zprávy Evropské
VícePŘÍLOHY. návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady. o evropské občanské iniciativě. {SWD(2017) 294 final}
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 13.9.2017 COM(2017) 482 final ANNEXES 1 to 7 PŘÍLOHY návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropské občanské iniciativě {SWD(2017) 294 final} CS CS PŘÍLOHY PŘÍLOHA
VíceTABULKA I: RYBOLOVNÁ LOĎSTVA JEDNOTLIVÝCH ČLENSKÝCH STÁTŮ (EU-28) V ROCE 2014
EVROPSKÝ RYBOLOV V ČÍSLECH Níže uvedené tabulky uvádějí základní statistické údaje týkající se několika oblastí souvisejících se společnou rybářskou politikou (SRP), a to konkrétně: rybolovných loďstev
VíceBydlení v mezinárodním srovnání. vybrané údaje o bydlení ze zdrojů EUROSTAT, ČSÚ, publikace Housing Statistics in the European Union 2010
Bydlení v mezinárodním srovnání vybrané údaje o bydlení ze zdrojů EUROSTAT, ČSÚ, publikace Housing Statistics in the European Union 2010 Seznam tabulek a grafů 1. HDP NA OBYVATELE PODLE STANDARDU KUPNÍ
VíceŽelezniční doprava zboží mezi lety 2003 a 2004
Železniční doprava zboží mezi lety 2003 a 2004 Autor: Simo PASI Obsah Nejdůležitější údaje.2 Celková doprava zboží 2 Vnitrostátní doprava 4 Mezinárodní doprava...5 Rozdělení do skupin zboží...8 1 Nejdůležitější
VíceEVROPSKÁ UNIE ENERGETIKA & DOPRAVA V ČÍSLECH. Část doprava Kapitola 1: Obecná data
EVROPSKÁ UNIE ENERGETIKA & DOPRAVA V ČÍSLECH 2006 Část Kapitola 1: Obecná data Evropská komise Generální ředitelství pro energetiku a dopravu ve spolupráci s Eurostatem Kapitola 1: Obecná data 1.1.1 Statistický
VíceHodnotící tabulka jednotného trhu
Hodnotící tabulka jednotného trhu Výsledky členských států Česká republika (Sledované období: 2015) Transpozice právních předpisů Transpoziční deficit: 0,8 % (v minulé zprávě: 0,5 %) další zvýšení, nyní
VíceTABULKA I: RYBOLOVNÁ LOĎSTVA JEDNOTLIVÝCH ČLENSKÝCH STÁTŮ (EU-28) V ROCE 2014
EVROPSKÝ RYBOLOV V ČÍSLECH Níže uvedené tabulky uvádějí základní statistické údaje týkající se několika oblastí souvisejících se společnou rybářskou politikou (SRP), a to konkrétně: rybolovných loďstev
VíceCOVER PPT_Compressed. budoucnosti Evropy. Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise
COVER PPT_Compressed Investování do budoucnosti Evropy Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise 1 5. zpráva o hospodářské, sociální a územní
VícePŘÍLOHA. návrhu. rozhodnutí Rady
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 18.3.2016 COM(2016) 156 final ANNEX 1 PŘÍLOHA návrhu rozhodnutí Rady o postoji, který má být přijat jménem Evropské unie ohledně návrhu rozhodnutí č. 1/2016 smíšeného výboru
Více2
2 Úvod Je třeba přijmout opatření ke zmírnění závažných obtíží, jimž členské státy, zejména regionální a místní orgány, čelí při provádění a řízení činností v souvislosti s územní spoluprací v rámci rozdílných
VíceKohezní politika EU po roce 2013
Kohezní politika EU po roce 2013 Daniel Braun Ministerstvo pro místní rozvoj Karviná, 11. listopadu 2010 Časový kontext přípravy budoucí kohezní politiky EU Schválení Strategie EU 2020 červen 2010. Zveřejnění
VíceRada Evropské unie Brusel 17. června 2016 (OR. en)
Rada Evropské unie Brusel 17. června 2016 (OR. en) 9586/16 BUDGET 15 DŮVODOVÁ ZPRÁVA Předmět: Návrh opravného rozpočtu č. 2 k souhrnnému rozpočtu na rok 2016: zahrnutí přebytku za rozpočtový rok 2015 -
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE ZPRÁVA ZA ROK 2003 O PROGRAMU PHARE A PŘEDVSTUPNÍCH NÁSTROJÍCH PRO KYPR, MALTU A TURECKO {SEC(2005) 273}
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 1.3.2005 KOM(2005) 64 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE ZPRÁVA ZA ROK 2003 O PROGRAMU PHARE A PŘEDVSTUPNÍCH NÁSTROJÍCH PRO KYPR, MALTU A TURECKO {SEC(2005) 273}
VíceRámce pro zavádění ITS na evropské i národní úrovni
Zahájení diskuse na téma: Role a očekávaný přínos inteligentních dopravních systémů Rámce pro zavádění ITS na evropské i národní úrovni Martin Pichl vedoucí oddělení ITS Odbor kosmických technologií a
Více*+, -+. / 0( & -.7,7 8 (((!# / (' 9., /,.: (; #< # #$ (((!# / "
!"!#$ %" &' ( ) *+, -+. / 0(123! " ## $%%%& %' 45 6& -.7,7 8 (((!# / (' 9., /,.: (; #< # #$ (((!# / " * = < & ' ; '.: '. 9'= '= -+. > 8= '7 :' ' '.8 55, 5' 9'= '= -?7 +., '+.8 @ A:.. =. 0(1237 7 : :' @.
VíceAdministrativní zatížení vyplývající z povinnosti k DPH
Administrativní zatížení vyplývající z povinnosti k DPH 15.02.2006-15.03.2006 Zadaným kritériím odpovídá 589 dotazníků z 589. Uveďte hlavní odvětví vaší činnosti D - Výroba 141 23,9% G - Velkoobchod a
Více15. REGIONÁLNÍ POLITIKA A KOORDINACE STRUKTURÁLNÍCH NÁSTROJŮ
15. REGIONÁLNÍ POLITIKA A KOORDINACE STRUKTURÁLNÍCH NÁSTROJŮ 1. 31994 R 1164: Nařízení Rady (ES) č. 1164/94 ze dne 16. května 1994 o zřízení Fondu soudržnosti (Úř. věst. L 130, 25. 5. 1994, s. 1), ve znění:
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne 19.2.2009,
CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 19.2.2009 K(2009) 1201 NENÍ URČENO KE ZVEŘEJNĚNÍ ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 19.2.2009, kterým se mění čtyřicet devět rozhodnutí uvedených v přílohách,
VíceVýdaje na základní výzkum
Sekretariát Rady pro výzkum, vývoj a inovace Výdaje na základní výzkum celkové, v sektoru vládním (státním), podnikatelském a v sektoru vysokých škol Mezinárodní porovnání říjen 2009 ÚVOD 1) Cílem následujících
VíceLenka Kárová DG ENV, Evropská komise
Lenka Kárová DG ENV, Evropská komise 1 Obsah prezentace 1. Představení GŘ ŽP 2. Natura 2000 3. Financování Natura 2000 4. Finanční rámec EU 5. Navazující projekt 2 Generální ředitelství životní prostředí
Vícerok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR
Přílohy 1. Ukazatele transparentnosti trhu veřejných zakázek v České republice v letech 21-29 1 75 % 5 25 21 22 23 24 25 26 27 28 29 rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních
VíceVĚDA A VÝZKUM V RESORTU DOPRAVA
VĚDA A VÝZKUM V RESORTU DOPRAVA Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Ředitel odboru strategie Ministerstvo dopravy 2. 4. 2014 Plzeň Výchozí strategické dokumenty Evropa 2020 - Strategie pro inteligentní a udržitelný
VíceNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY A JEJICH VLIV NA ROZVOJ ŽELEZNIČNÍ SÍTĚ V ČR
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY A JEJICH VLIV NA ROZVOJ ŽELEZNIČNÍ SÍTĚ V ČR Ing. Petr Kolář SŽDC, GŘ, Odbor strategie 1. ÚVOD Železniční doprava v České republice má své začátky na počátku 19. století.
VíceZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 26.9.2012 COM(2012) 549 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ PÁTÁ FINANČNÍ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ O EVROPSKÉM ZEMĚDĚLSKÉM FONDU PRO ROZVOJ
VíceZdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)?
MEMO/11/406 V Bruselu dne 16. června 2011 Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)? O dovolené...čekej i nečekané. Plánujete cestu po Evropské unii
VíceNÁVRH OPRAVNÉHO ROZPOČTU č. 6 K SOUHRNNÉMU ROZPOČTU NA ROK 2013 VÝKAZ PŘÍJMŮ PODLE ODDÍLŮ
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 10.7.2013 COM(2013) 518 final NÁVRH OPRAVNÉHO ROZPOČTU č. 6 K SOUHRNNÉMU ROZPOČTU NA ROK 2013 VÝKAZ PŘÍJMŮ PODLE ODDÍLŮ CS CS NÁVRH OPRAVNÉHO ROZPOČTU č. 6 K SOUHRNNÉMU ROZPOČTU
Více(Text s významem pro EHP) s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na první odstavec článku 156 této smlouvy,
Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 884/2004/ES ze dne 29. dubna 2004, kterým se mění rozhodnutí č. 1692/96/ES o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě (Text s významem
VíceIng. Vít Sedmidubský Odbor strategie Ministerstvo dopravy
Priority rozvoje transevropské, národní a regionální dopravní sítě ve světle kohezní politiky Ing. Vít Sedmidubský Odbor strategie Ministerstvo dopravy Východiska rozvoje dopravního sektoru Strategie Evropa
Více1993-1998. Hans Strelow
Doprava v zemích střední Evropy 1993-1998 Hans Strelow Polsko, Rumunsko a Česká republika dohromady představují 62% celkové délky železničních tratí zemí střední Evropy. Silnice a železnice jsou dominantními
VíceZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU
Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která
VíceEVROPSKÉ PRIORITY V OBLASTI INOVACÍ
EVROPSKÉ PRIORITY V OBLASTI INOVACÍ Prezentace pana J.M. Barrosa, předsedy Evropské komise, na zasedání Evropské rady dne 4. února 2011 Obsah 1 I. Evropě hrozí, že ztratí svou pozici II. Co se v Evropě
VíceNÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2012/2150(INI)
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Hospodářský a měnový výbor 18. 7. 2012 2012/2150(INI) NÁVRH ZPRÁVY o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: provádění priorit pro rok 2012 (2012/2150(INI))
VíceZÁKLADNÍ CENÍK. K ceně přepravy se připočítává mýto ve výši 0,50 Kč/kg a aktuální palivový příplatek
ZÁKLADNÍ CENÍK Zásilka do 1kg 5kg 10kg 15kg 20kg 25kg 30kg 40kg 50kg BE BELGIE 445 700 720 760 830 860 890 1050 1120 2-3 dny BG BULHARSKO 520 915 1485 2050 2620 3200 3745 4900 6090 4-5 dnů DK DÁNSKO 445
VíceL 158/356 Úřední věstník Evropské unie
L 158/356 Úřední věstník Evropské unie 10.6.2013 SMĚRNICE RADY 2013/22/EU ze dne 13. května 2013, kterou se v důsledku přistoupení Chorvatské republiky upravují některé směrnice v oblasti dopravní politiky
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE VÝROČNÍ ZPRÁVA O FONDU SOUDRŽNOSTI (2004) {SEK(2005)1396}
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 7.11.2005 KOM(2005) 544 v konecném znení ZPRÁVA KOMISE VÝROČNÍ ZPRÁVA O FONDU SOUDRŽNOSTI (2004) {SEK(2005)1396} CS CS OBSAH ZPRÁVA KOMISE VÝROČNÍ ZPRÁVA O
VíceNávrh ROZHODNUTÍ RADY. o přijetí eura Lotyšskem ke dni 1. ledna 2014
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 5.6.2013 COM(2013) 345 final 2013/0190 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o přijetí eura Lotyšskem ke dni 1. ledna 2014 CS CS DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1. SOUVISLOSTI NÁVRHU Dne 3. května
VícePOZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-19
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro dopravu a cestovní ruch 10. 12. 2010 2010/2139(INI) POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-19 Jaromír Kohlíček (PE450.650v01-00) o zprávě za rok 2010 o provádění programů politiky
VíceNávrh NAŘÍZENÍ RADY,
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 7.11.2013 COM(2013) 771 final 2013/0379 (NLE) Návrh NAŘÍZENÍ RADY, kterým se s účinností k 1. červenci 2013 upravují opravné koeficienty použitelné na odměny a důchody (bývalých)
VíceDOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY
DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY Co to je dopravní politika deklaruje co stát (EU atd.) musí a chce v oblasti dopravy udělat vytváří se na delší plánovací období (např. ČR 2007 2013, EU 2001 2010)
VíceIBAN a BIC Přeshraniční převody
IBAN a BIC Přeshraniční převody Účinné od 7. 11. 2013 IBAN A BIC Co je IBAN IBAN (International Bank Account Number) je mezinárodní formát čísla bankovního účtu. Slouží k jednoznačné identifikaci účtu
VíceStatistická ročenka. Centra mezistátních úhrad styčného orgánu ČR v oblasti zdravotní péče
Statistická ročenka Centra mezistátních úhrad styčného orgánu ČR v oblasti zdravotní péče 2007 Úvod Cílem této publikace je poskytnutí přehledného a do nejvyšší možné míry detailního statistického přehledu
VícePROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne ,
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 13.5.2015 C(2015) 3371 final PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 13.5.2015, kterým se schvalují určité prvky operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání pro účely podpory
VíceZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ O POTRAVINÁCH A SLOŽKÁCH POTRAVIN OŠETŘOVANÝCH IONIZUJÍCÍM ZÁŘENÍM ZA ROK 2010
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 26.1.2012 KOM(2012) 17 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ O POTRAVINÁCH A SLOŽKÁCH POTRAVIN OŠETŘOVANÝCH IONIZUJÍCÍM ZÁŘENÍM ZA ROK 2010 ZPRÁVA KOMISE
Více1 kg 5 kg 10 kg 15 kg 20 kg 25 kg 30 kg 40 kg 50 kg
ZÁKLADNÍ CENÍK Váha zásilky Zásilka do 1 kg 5 kg 10 kg 15 kg 20 kg 25 kg 30 kg 40 kg 50 kg BE BELGIE 445 700 720 760 830 860 890 1050 1120 2-3 dny BG BULHARSKO 520 915 1485 2050 2620 3200 3745 4900 6090
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 3.8.2009 KOM(2009) 415 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE o provádění směrnice 2002/15/ES o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční
VíceÚřední věstník Evropské unie L 172. Právní předpisy. Nelegislativní akty. Ročník července České vydání.
Úřední věstník Evropské unie L 172 České vydání Právní předpisy Ročník 61 9. července 2018 Obsah II Nelegislativní akty NAŘÍZENÍ Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/963 ze dne 6. července 2018, kterým
VíceZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 27.6.2016 COM(2016) 414 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ obsahující posouzení požadované podle čl. 24 odst. 3 a čl. 120 odst. 3 třetího pododstavce nařízení
VíceEkonomika Evropská unie
S třední škola stavební Jihlava Ekonomika 1 04. Evropská unie Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Šablona: III/2 - inovace a zkvalitnění
VíceOchranné známky 0 ÚČAST
Ochranné známky 29/10/2008-31/12/2008 Zadaným kritériím odpovídá 391 dotazníků z 391 0 ÚČAST Země DE Německo 72 (18.4%) PL Polsko 48 (12.3%) NL Nizozemsko 31 (7.9%) UK Spojené království 23 (5.9%) DA Dánsko
Více(Nelegislativní akty) NAŘÍZENÍ
22.2.2019 L 51 I/1 II (Nelegislativní akty) NAŘÍZENÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/316 ze dne 21. února 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 1408/2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské
VíceCS Úřední věstník Evropské unie
L 227/1 I (Legislativní akty) PŘIJETÍ (EU, Euratom) 2017/1487 opravného rozpočtu Evropské unie č. 2 na rozpočtový rok 2017 s konečnou platností PŘEDSEDA EVROPSKÉHO PARLAMENTU, s ohledem na Smlouvu o fungování
VíceCesta vpřed s pomocí finančních nástrojů ESIF. Fond soudržnosti. Finanční nástroje
Cesta vpřed s pomocí finančních nástrojů ESIF Fond soudržnosti 2 spolufinancované ze zdrojů Fondu soudržnosti jsou udržitelným a efektivním způsobem investic do posilování hospodářské, sociální a územní
VíceBusiness index České spořitelny
Business index České spořitelny Index vstřícnosti podnikatelského prostředí v EU Jan Jedlička EU Office ČS, www.csas.cz/eu, EU_office@csas.cz Praha, 15. listopadu 2012 Co je Business Index České spořitelny?
VícePodmínky pro výjezd studentů do zahraničí. ERASMUS+ a další programy
České vysoké učení technické v Praze Fakulta dopravní 24. Října 2018 Podmínky pro výjezd studentů do zahraničí ERASMUS+ a další programy Ing. Patrik Horažďovský Koordinátor ERASMUS+ ČVUT v Praze Fakulta
VíceVeřejné zakázky v ČR. 30. září 2015, Praha. Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Katedra veřejných financí
Veřejné zakázky v ČR 30. září 2015, Praha Jan Pavel Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Katedra veřejných financí Základní východiska pro ekonomickou analýzu veřejných zakázek
VíceSociální ochrana a sociální začlenění v Evropě hlavní fakta a čísla
MEMO/08/XXX V Bruselu dne 16. října 2008 Sociální ochrana a sociální začlenění v Evropě hlavní fakta a čísla Evropská komise dnes zveřejnila svůj každoroční přehled sociálních trendů v členských státech
VíceEVROPSKÝ RYBOLOV V ČÍSLECH
EVROPSKÝ RYBOLOV V ČÍSLECH Níže uvedené tabulky uvádějí základní statistické údaje týkající se několika oblastí souvisejících se společnou rybářskou politikou (SRP), a to konkrétně: rybolovných loďstev
VíceBezplatné informační zdroje v oblasti průmyslového vlastnictví
Bezplatné informační zdroje v oblasti průmyslového vlastnictví Hana Churáčková Brno, 9. listopadu 2017 Duševní vlastnictví Autorské právo a související práva Průmyslová práva Vytvoření díla (v objektivně
VíceZÁKLADNÍ EXPORTNÍ CENÍK PŘEPRAVY ZÁSILEK NA FIREMNÍ ADRESY /B2B/
ZÁKLADNÍ EXPORTNÍ CENÍK PŘEPRAVY ZÁSILEK NA FIREMNÍ ADRESY /B2B/ Váha zásilky Zásilka do 1 kg 5 kg 10 kg 15 kg 20 kg 25 kg 30 kg 40 kg Dodací lhůta BE BELGIE 445 700 720 760 830 860 890 1050 2-3 dny BG
VíceZÁKLADNÍ EXPORTNÍ CENÍK PŘEPRAVY ZÁSILEK NA FIREMNÍ ADRESY /B2B/
ZÁKLADNÍ EXPORTNÍ CENÍK PŘEPRAVY ZÁSILEK NA FIREMNÍ ADRESY /B2B/ Váha zásilky 1 kg 5 kg 10 kg 15 kg 20 kg 25 kg 30 kg 40 kg Dodací lhůta BE BELGIE 445 700 720 760 830 860 890 1050 2-3 dny BG BULHARSKO
VíceBudoucnost kohezní politiky EU
Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie
Více16707/14 ADD 13 kw/kno 1 DG G 2A
Rada Evropské unie Brusel 11. prosince 2014 (OR. en) 16707/14 ADD 13 FIN 988 INST 616 PE-L 94 POZNÁMKA K BODU I/A Odesílatel: Příjemce: Předmět: Generální sekretariát Rady Výbor stálých zástupců / Rada
VíceFormát Vysvětlení Poznámka 7 číslic 9 číslic
DAŇOVÁ INDENTIFIKAČNÍ ČÍSLA (DIČ) Číslo DIČ podle tématu : Struktura DIČ 1. AT Rakousko 999/9999 99-999/9999 7 číslic 9 číslic 2. BE Belgie Pomlčka a lomítko nejsou ve všech případech povinné (např. pro
VíceTurbulence na finančních trzích a jejich vliv na Českou republiku. Prof. Ing. KAMIL JANÁČEK, CSc. Česká národní banka Praha, 23.
Turbulence na finančních trzích a jejich vliv na Českou republiku Prof. Ing. KAMIL JANÁČEK, CSc. Česká národní banka Praha, 23. květen 2012 Obsah prezentace 1. Postavení ČR v zrcadel dluhových problémů
VíceEVROPSKÉ VOLBY V ROCE Standard Eurobarometr (EB 69) jaro 2008 První přibližné výsledky: Evropský průměr a významné tendence států
Generální ředitelství pro komunikaci ODDĚLENÍ SLEDOVÁNÍ VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ 15/09/2008 EVROPSKÉ VOLBY V ROCE 2009 Standard Eurobarometr (EB 69) jaro 2008 První přibližné výsledky: Evropský průměr a významné
VíceRada Evropské unie Brusel 20. července 2015 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie
Rada Evropské unie Brusel 20. července 2015 (OR. en) 10933/15 FIN 523 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 15. července 2015 Příjemce: Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generální tajemnici Evropské
VíceDAŇOVÁ INDENTIFIKAČNÍ ČÍSLA (DIČ) Číslo DIČ podle tématu : Struktura DIČ. 1. AT Rakousko. 2. BE Belgie. 3. BG Bulharsko. 4.
DAŇOVÁ INDENTIFIKAČNÍ ČÍSLA (DIČ) Číslo DIČ podle tématu : Struktura DIČ 1. AT Rakousko 99-999/9999 9 číslic Pomlčka a lomítko nejsou ve všech případech povinné (např. pro účely zpracování pomocí informačních
VíceNÁVRH OPRAVNÉHO ROZPOČTU Č. 6 K SOUHRNNÉMU ROZPOČTU NA ROK 2018
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 12.10.2018 COM(2018) 704 final NÁVRH OPRAVNÉHO ROZPOČTU Č. 6 K SOUHRNNÉMU ROZPOČTU NA ROK 2018 Snížení prostředků na platby a na závazky v souladu s aktualizovanými prognózami
VíceNÁVRH OPRAVNÉHO ROZPOČTU Č. 4 K SOUHRNNÉMU ROZPOČTU NA ROK 2012 SOUHRNNÝ VÝKAZ PŘÍJMŮ. VÝKAZ VÝDAJŮ PODLE ODDÍLŮ Oddíl III Komise
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 20.6.2012 COM(2012) 340 final NÁVRH OPRAVNÉHO ROZPOČTU Č. 4 K SOUHRNNÉMU ROZPOČTU NA ROK 2012 SOUHRNNÝ VÝKAZ PŘÍJMŮ VÝKAZ VÝDAJŮ PODLE ODDÍLŮ Oddíl III Komise CS CS NÁVRH
VíceDOPADY EVROPSKÉ MĚNOVÉ INTEGRACE NA ČR
DOPADY EVROPSKÉ MĚNOVÉ INTEGRACE NA ČR Růžena Vintrová, CES VŠEM ruzena.vintrova@vsem.cz Konference IREAS a KAS ve spolupráci se Senátem Parlamentu ČR dne 21. 11. 2006 Obsah: Dvojí pohled na přijetí eura
VíceTransevropské sítě Základní informace
Transevropské sítě Základní informace Myšlenka transevropských sítí (TEN) vyvstala v 80. letech v souvislosti s navrhovaným jednotným trhem. Nemělo příliš smysl hovořit o velkém trhu se svobodou pohybu
VíceAbsolutní rozdíl mezi ženami a muži v mírách zaměstnanosti (ženy a muži ve věku
Absolutní rozdíl mezi ženami a v mírách zaměstnanosti ( a ve věku 15 64 let) v členských státech EU a přistupujících zemích 1998 a 2002 (Rozdíl mezi mírami zaměstnanosti žen a mužů) levý sloupec: 1998
VíceZměny v úpravě zadávání veřejných zakázkách v České republice důvody a opatření
Změny v úpravě zadávání veřejných zakázkách v České republice důvody a opatření Jan Pavel Květen 2012 Názory prezentované v tomto příspěvku jsou názory autora a nemusí odpovídat stanoviskům institucí,
VícePŘÍLOHY. Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady
EVROPSKÁ KOMISE Ve Štrasburku dne 12.6.2018 COM(2018) 390 final ANNEXES 1 to 5 PŘÍLOHY Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském námořním a rybářském fondu a zrušení nařízení Evropského parlamentu
VíceZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 11.11.2015 COM(2015) 563 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o úsilí členských států během roku 2013 k dosažení udržitelné rovnováhy mezi rybolovnou kapacitou
VíceDelegace naleznou v příloze dokument COM(2017) 37 final.
Rada Evropské unie Brusel 3. února 2017 (OR. en) 5908/17 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 1. února 2017 Příjemce: Č. dok. Komise: COM(2017) 37 final Předmět: CLIMA 22 ENV 97 ENER 37 IND 25
VíceFinancování VVŠ v ČR
Financování VVŠ v ČR Počet studentů veřejných vysokých škol 400000,0 350000,0 300000,0 250000,0 200000,0 150000,0 100000,0 50000,0,0 prezenční studium distanční a kombinované studium počet studentů v roce
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Předloha ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne [ ],
CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne K(2007) NENÍ URČENO KE ZVEŘEJNĚNÍ Předloha ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne [ ], kterým se přijímá operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost pro
VíceKONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT
KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT Úvod Úvodní poznámka: Následující dokument byl vypracován útvary gerálního ředitelství pro vnitřní trh.
VíceZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ O POTRAVINÁCH A SLOŽKÁCH POTRAVIN OŠETŘOVANÝCH IONIZUJÍCÍM ZÁŘENÍM ZA ROK 2013
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 25.2.2015 COM(2015) 69 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ O POTRAVINÁCH A SLOŽKÁCH POTRAVIN OŠETŘOVANÝCH IONIZUJÍCÍM ZÁŘENÍM ZA ROK 2013 CS CS ZPRÁVA KOMISE
VíceRada Evropské unie Brusel 18. května 2017 (OR. en)
Rada Evropské unie Brusel 18. května 2017 (OR. en) 9438/17 ADD 1 MAP 12 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 17. května 2017 Příjemce: Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generálního tajemníka Evropské
VíceNa zasedání dne 26. května 2015 přijala Rada závěry Rady uvedené v příloze této poznámky.
Rada Evropské unie Brusel 26. května 2015 (OR. en) 9144/15 DEVGEN 78 RELEX 415 ACP 82 FIN 377 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Generální sekretariát Rady Delegace Výroční zpráva pro Evropskou radu
VícePAKT EURO PLUS: HODNOCENÍ DOSAVADNÍCH ZKUŠENOSTÍ
PAKT EURO PLUS: HODNOCENÍ DOSAVADNÍCH ZKUŠENOSTÍ Prezentace J. M. Barrosa, předsedy Evropské komise, Evropské radě dne 9. prosince 2011 Pakt euro plus v souvislostech Evropa 2020 Postup při makroekonomické
VíceHlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy
Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy 1 Hlavní strategické dokumenty ČR Dopravní politika EU zvýšení
VíceMožnosti financování projektů dopravní infrastruktury. Ing. Jiří Fuchs Semily 16.9.2014
Možnosti financování projektů dopravní infrastruktury Ing. Jiří Fuchs Semily 16.9.2014 CYRRUS ADVISORY, a.s. Provozujeme největší informační portály o dotacích www.dotacni.info a www.dotacni-noviny.cz
VíceZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ O POTRAVINÁCH A SLOŽKÁCH POTRAVIN OŠETŘOVANÝCH IONIZUJÍCÍM ZÁŘENÍM ZA ROK 2011
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 14.11.2012 COM(2012) 659 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ O POTRAVINÁCH A SLOŽKÁCH POTRAVIN OŠETŘOVANÝCH IONIZUJÍCÍM ZÁŘENÍM ZA ROK 2011 CS CS ZPRÁVA KOMISE
VíceAntimonopolní opatření: Zpráva o cenách automobilů dokládá trend snižování cenových rozdílů u nových vozů v roce 2010
EVROPSKÁ KOMISE TISKOVÁ ZPRÁVA Antimonopolní opatření: Zpráva o cenách dokládá trend snižování cenových rozdílů u nových vozů v roce 2010 Brusel, 26. července 2011 nejnovější zpráva Evropské komise o cenách
Více