Příloha č. 06e. Název souboru: RSIS_ZD004P06e_SP_RSIS.pdf Počet stran přílohy (bez tohoto krycího listu): 203 Administrace přílohy: Ivo Makalouš

Transkript

1 Název projektu: Redesign Statistického informačního systému v návaznosti na zavádění egovernmentu v ČR Příjemce: Česká republika Český statistický úřad Registrační číslo projektu: CZ.1.06/1.1.00/ Příloha k zadávací dokumentaci veřejné zakázky VZ004 ICT Doplnění a obnova ICT v rámci projektu Redesign statistického informačního systému a obnova ICT pro další informační systémy ČSÚ včetně servisu, systémových služeb a potřebné infrastruktury Příloha č. 06e Informativní materiál Studie proveditelnosti projektu Redesign statistického informačního systému v návaznosti na zavádění egovernmentu v ČR včetně příloh Název souboru: RSIS_ZD004P06e_SP_RSIS.pdf Počet stran přílohy (bez tohoto krycího listu): 203 Administrace přílohy: Ivo Makalouš Verze ke zveřejnění Ing. František Konečný Digitálně podepsal Ing. František Konečný DN: c=cz, o=čr - Český statistický úřad [IČ ], ou=čsú - Ústředí - Sekce obecné metodiky a registrů, ou=4122, cn=ing. František Konečný, serialnumber=p143801, title=vrchní ředitel Datum: :07:39 +02'00'

2 Studie proveditelnosti Redesign statistického informaního systému v návaznosti na zavádní egovernmentu v R Zadavatel: eský statistický úad Právní forma: organizaní složka státu Sídlo: Na padesátém 3268/81/ Praha 10 - Strašnice I: Tel: Fax: Kontaktní osoba pro písemný styk mezi zadavatelem a zpracovatelem: Ivo Makalouš ivo.makalous@czso.cz Tel: / FINÁLNÍ VERZE / VÝTISK.3 Studie proveditelnosti Redesign statistického informaního systému v návaznosti na zavádní egovernmentu v R Zpracovatel: Deloitte Advisory s.r.o. Právní forma podnikání spolenosti: s.r.o. Sídlo: Karolinská 654/2, Praha 8 I: Tel: Fax: Kontaktní osoba pro písemný styk mezi zprac. a zad.: Ing. Petr Zápotocký pzapotocky@deloittece.com Tel: / Subdodavatel: NESS Czech s.r.o. Právní forma podnikání spolenosti: s.r.o. Sídlo: V Parku 2335/20, PS Praha 4 I: Tel: Fax: Kontaktní osoba pro písemný styk mezi zprac. a subd.: Bc. Roman Kamarýt roman.kamaryt@ness.com Tel: / ledna 2010 Projekt IOP. 148 Redesign SIS Studie proveditelnosti 1 z 101

3 Studie proveditelnosti Redesign statistického informaního systému v návaznosti na zavádní egovernmentu v R Obsah 1 Úvodní informace Identifikace dokumentu Název projektu Informace o zadavateli Informace o zpracovateli Pílohy dokumentu Studie proveditelnosti Výchozí stav, zdvodnní realizace projektu a analýza jeho potebnosti Struný popis stávající situace Popis poptávky po realizaci projektu Pínosy Projektu, zdvodnní jeho potebnosti, definice cílových skupin a výstupy Projektu Soulad Projektu s dokumentem Efektivní veejná správa a pátelské veejné služby Strategie realizace Smart Administration v období Soulad Projektu s cíli Integrovaného operaního programu (dále jen IOP) a podmínkami výzvy Provázanost Projektu s projekty OPLZZ v gestorství SÚ Vazba Projektu na další projekty IOP v gestorství SÚ Vazba na další projekty realizované v rámci Smart Administration (SA) Vliv Projektu na vrcholy Hexagonu veejné správy Pínos Projektu k horizontálním prioritám Oekávané výsledky a volba klíového indikátoru Projektu SWOT analýza Základní pedpoklady realizace Projektu a následné zajištní provozu Popis projektu a jeho aktivit /etap Cíle projektu Smysl a zamení projektu Jaké služby budou díky Projektu poskytovány Investor (provozovatel) Projektu Kapacita a velikost Projektu Projekt IOP. 148 Redesign SIS Studie proveditelnosti 2 z 101

4 Studie proveditelnosti Redesign statistického informaního systému v návaznosti na zavádní egovernmentu v R 3.6 Lokalizace Projektu Variantní zpracování v rámci Studie proveditelnosti Ostatní významná specifika Projektu Fáze Projektu Nezbytné legislativní zmny Publicita a informovanost Projektu Management projektu a projektový tým Management projektu Organizaní a odborné zabezpeení projektu na stran SÚ Celkový rámec metodiky PRINCE Odborné pedpoklady na stran dodavatele Technické a technologické ešení projektu Zpsob zajištní projektu Kritéria výbru varianty, popis a zdvodnní kritérií Vyhodnocení variant po organizaní, procesní i technologické stránce Struný popis nejvhodnjší varianty, zdvodnní výbru varianty Výbrová ízení Zajištní investiního (dlouhodobého) majetku Vymezení struktury dlouhodobého majetku Harmonogram realizace projektu vetn rozpotového harmonogramu Návrh harmonogramu projektu Návrh rozpotového harmonogramu projektu Finanní a ekonomická analýza Rozpoet Projektu Financování subsystém SIS v letech ádný položkový rozpoet (zpsobilé náklady) Finanní plán Pípravné fáze Finanní plán Implementaní fáze Finanní plán Pilotní, optimalizaní a ovovací fáze Finanní plán dalšího provozu Plánované stavy majetku Plánované krytí financování projektu Plán prbhu cash-flow Vyhodnocení finanní analýzy Ekonomická analýza (CBA) Projekt IOP. 148 Redesign SIS Studie proveditelnosti 3 z 101

5 Studie proveditelnosti Redesign statistického informaního systému v návaznosti na zavádní egovernmentu v R 10 Hodnocení efektivity a udržitelnosti projektu Hodnocení efektivity projektu Ekonomické a finanní pedpoklady udržitelnosti Projektu Analýza a ízení rizik Identifikace rizik, pravdpodobnost výskytu rizik, eliminaní opatení ízení otevených otázek (Issue management) ízení rizik Vliv projektu na životní prostedí a vliv projektu na rovné píležitosti Zhodnocení projektu na základ výsledk studie Zásadní kriteriální ukazatele a jejich hodnoty spotené z výsledných hotovostních tok Výsledky analýzy rizik Upozornní a doporuení Upozornní a doporuení zpracovatele studie proveditelnosti Projekty realizované SÚ...92 Použité zdroje...99 Seznam píloh Píloha. 1 Analýza náklad a pínos (CBA) Píloha. 2 Technické a technologické ešení Projektu Píloha. 3 Pehled vazeb mezi hodnotícími kritérii a jednotlivými kapitolami Studie proveditelnosti Píloha. 4 Ankety respondent za roky 2004, 2006 a Píloha. 5 Položkový rozpoet po fázích Projektu Píloha. 6 Program statistických zjišování na rok Píloha. 7 Evropská legislativa Píloha. 8 Celkový rámec metodiky PRINCE Tabulka 1 - Používané obecné a technologické pojmy a zkratky ve studii proveditelnosti Pojem, zkratka Vysvtlení CBA CzechPOINT SÚ ÚZK EU MV R EVS Cost-Benefit analýza Kontaktní místo veejné správy eský statistický úad eský úad zemmický a katastrální Evropská unie Ministerstvo vnitra eské republiky Efektivní veejná správa Projekt IOP. 148 Redesign SIS Studie proveditelnosti 4 z 101

6 Studie proveditelnosti Redesign statistického informaního systému v návaznosti na zavádní egovernmentu v R ERFD IOP NSRR KIVS VS Prince2 TM SA Evropský regionální rozvojový fond Integrovaný operaní program Národní strategický referenní rámec pro R Komunikaní infrastruktura veejné správy Veejná správa PRojects IN Controlled Environments - projektová metodika Smart Administration Technologický pojem, zkratka Vysvtlení AIS AZ BI CAPI CATI CAWI CMS Diseminaní produkt DM DMS DWH DS EP EPV ERP ETL Funkní blok GA SIS HW IDM ISDS ISVS ISZR KLAS Agendový informaní systém veejné správy Administrativní zdroj dat Business Intelligence (nástroje pro výpoty, analýzy a prezentaci dat) Computer Assisted Personal Interview osobní dotazování s podporou výpoetní techniky Computer Assisted Telephone Interview telefonické dotazování s podporou výpoetní techniky Computer Assisted Web Interview dotazování s využitím internetových technologií Content Management Systém Pod pojmem diseminaní produkt je v dokumentu oznaován jakýkoliv výstupní objekt (tabulka, graf, infomapa, ), dokument (publikace, analýza, rychlá informace), nebo souborový datový extrakt, jehož prostednictvím jsou poskytována statistická data a jejich popisy mimo prostedí SÚ Data Mart (datové tržišt) zde používáno specificky pro výstupní oblasti statistického datového skladu Document Management Systém systém ízení obhu dokument Data Warehouse (datový sklad) zde používáno specificky pro centrální úložišt dat statistického datového skladu Datová schránka Elementární promnná Elektronické poizování výkaz aplikaní komponenta ve stávajícím stavu SIS sloužící k elektronickému sbru dat Podnikový informaní systém Extract, transform, load v tomto dokumentu používáno jako souhrnné oznaení pro nástroje sloužící k naítání vstupních dat prostednictvím technologických rozhraní V rámci tohoto dokumentu je tento pojem používán pro logicky oddlenou ást funkcionality subsystému SIS Globální architektura Statistického informaního systému Hardwarová infrastruktura Identity Management správa uživatelských identit Informaní systém datových schránek Informaní systémy veejné správy Informaní systém základních registr Stávající ást subsystému SMS, který obsahuje nástroje pro správu Projekt IOP. 148 Redesign SIS Studie proveditelnosti 5 z 101

7 Studie proveditelnosti Redesign statistického informaního systému v návaznosti na zavádní egovernmentu v R Komponenta LTO MIS PVS RES ROB ROS RPP RSO RÚIAN ZR RF SDMX SIS SMS SÚ Subsystém SW UKAZ ULOHY VDB VIS VPN VPO XML ZSW íselník a klasifikací. Jako komponenta (nebo také aplikaní komponenta) je v dokumentu oznaována konkrétní aplikace (nebo aplikaní prostedí) používaná v rámci funkcionality jednotlivých subsystém SIS. Linear Tape Open specifická technologie zálohování dat pomocí magnetických pásek Manažerský informaní systém Portál veejné správy Registr ekonomických subjekt (souást systému statistických registr SÚ) Registr obyvatel Registr osob (souást Informaního systému základních registr) Registr práv a povinností Registr sítacích obvod Registr územních identifikací, adres a nemovitostí Zemdlský registr Registr farmá Statistical Data and Metadata Exchange technologický standard pro výmnu statistických dat Statistický informaní systém Statistický metainformaní systém Statistická úloha Jako subsystém jsou oznaovány jednotlivé ásti logické architektury SIS na nejvyšší úrovni (nap. subsystém PRIPRAVA, subsystém DISEMINACE). Zpracovatelský nebo také aplikaní software Stávající ást subsystému SMS, který obsahuje nástroje pro správu statistických promnných. Stávající ást subsystému SMS, který obsahuje nástroje pro popis zadání statistických úloh. Veejná databáze, databáze obsahující data a metadata pro poskytování externím uživatelm Vertikální informaní systém Virtual Private Network Vcn píslušný odbor Extensible Markup Language univerzální formát pedávání dat s možností popisu významu jednotlivých datových prvk Zpracovatelský software Projekt IOP. 148 Redesign SIS Studie proveditelnosti 6 z 101

8 Studie proveditelnosti Redesign statistického informaního systému v návaznosti na zavádní egovernmentu v R 1 Úvodní informace 1.1 Identifikace dokumentu Tato studie proveditelnosti byla zpracována pro projekt Redesign statistického informaního systému v návaznosti na zavádní egovernmentu v R (dále jako Redesign SIS nebo jako Projekt). Projekt je pedkládán v rámci výzvy Integrovaného operaního programu (IOP), do prioritní osy Modernizace veejné správy a oblasti podpory 1.1a a 1.1b Rozvoj informaní spolenosti ve veejné správ. Studie byla vypracována na základ obecn dostupných informací a informací pedaných žadatelem dle závazné osnovy a metodiky stanovené zprostedkujícím subjektem. Tato studie, pípadn její ásti, mohou být proto použity pouze v pímé souvislosti a v kontextu se žádostí žadatele o píspvek z IOP. Studie je zpracována ve struktue dle závazné osnovy MV R pro Studii proveditelnosti, podle Píruky pro žadatele a píjemce, v souladu s Metodikou ízení projekt MV R a na základ informací pedaných žadatelem žádosti o dotaci. Studie proveditelnosti byla v prbhu zpracování rozpracována v úzké souinnosti s relevantními zástupci žadatele a meziprojektov synchronizována se zpracovateli obdobných studií u projekt majících spolenou vazbu. 1.2 Název projektu Redesign Statistického informaního systému v návaznosti na zavádní egovernmentu v R (projekt. 148 ze seznamu IOP/Smart Administration) Projekt byl zaazen do seznamu páteních projekt Smart Administration Usnesením vlády R ze dne 14. kvtna o strategických projektových zámrech pro erpání prostedk ze Strukturálních fond EU v rámci Smart Administration. 1.3 Informace o zadavateli Tabulka 2 - Zadavatel studie proveditelnosti Úplný úední název eská republika eský statistický úad Zkrácený název (pokud existuje) SÚ Právní forma organizaní složka státu I/DI Oficiální adresa Praha 10, Na padesátém 81, PS: NUTS 2 Hlavní msto Praha Vedení úadu Ing. Jií Kovák, CSc. 1. místopedseda SÚ Kontaktní osoba Ivo Makalouš Telefon (ústedna), (pímá linka) Fax ivo.makalous@czso.cz Internet Zadavatelem studie proveditelnosti a pedkladatelem projektu, píjemcem pomoci a vedoucím projektového týmu z institucionálního pohledu je eský statistický úad, který je ústedním orgánem státní správy vykonávajícím státní statistickou službu. Byl zízen dne 8. ledna 1969 zákonem. 2/1969 Sb., o zízení ministerstev a jiných ústedních orgán státní správy R, ve znní pozdjších pedpis. Postavení Projekt IOP. 148 Redesign SIS Studie proveditelnosti 7 z 101

9 Studie proveditelnosti Redesign statistického informaního systému v návaznosti na zavádní egovernmentu v R eského statistického úadu, jeho hlavní úkoly, organizaci, hospodaení a vztah k veejnosti upravuje zákon. 89/1995 Sb., o státní statistické služb ve znní pozdjších pedpis. Sídlem SÚ je Praha. Základní poslání SÚ pln odpovídá zamení Projektu. Úkolem SÚ je vytváet objektivní a ucelený obraz sociálního, ekonomického, demografického a ekologického vývoje R. K tomuto úelu SÚ vyvíjí metody a nástroje pro zachycení stávajících i nových jev ve spolenosti, vetn jejich vzájemných vztah a podmínnosti. Statistický informaní systém je hlavním nástrojem pro zajištní tchto úkol. SÚ poskytuje komplexní podklady pro státní a veejnou správu a pro poteby zaleování R do evropských struktur. Koordinuje státní statistickou službu v rámci státu. Zajišuje srovnatelnost (vcnou, metodickou a asovou) statistických dat ve vnitrostátním i mezinárodním mítku. Pímá a jednoznaná gesce SÚ za oblast ešenou v rámci projektu vytváí optimální legislativní prostedí pro jeho realizaci a následné zajištní provozu. SÚ vede statistické registry (Registr osob - ROS, Registr ekonomických subjekt - RES, Registr sítacích obvod a budov - RSO, Zemdlský registr - ZR) sloužící statistickým úelm celé státní statistické služby eské republiky. SÚ také pipravuje a aktualizuje na základ soustavného studia mezinárodních odborných poznatk soustavy jednotlivých dílích metodických nástroj (zejména statistické klasifikace a íselníky, metodické popisy statistických ukazatel, systém metadat, matematicko-statistické metody pro statistické úely) a zajišuje jejich mezinárodní srovnatelnost. Zajišuje rovnž zpravodajskou povinnost za eskou republiku vi mezinárodním vládním organizacím na úseku oficiální statistiky. Pi výkonu svých inností se SÚ ídí právními pedpisy, mezinárodními smlouvami, kterými je eská republika vázána, a které byly uveejnny ve Sbírce zákon nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, tímto statutem a usneseními vlády. SÚ je odborným gestorem veškeré metodiky státní statistické služby na území eské republiky. V ele SÚ stojí pedseda, kterého jmenuje na návrh vlády prezident republiky. Poradním orgánem SÚ je podle ustanovení 6 zákona. 89/1995 Sb., o státní statistické služb, ve znní pozdjších pedpis, eská statistická rada, v jejímž ele stojí pedseda SÚ. Další partnerské úady/spolupracující resorty podílející se na projektu a už jako poskytovatelé zdrojových administrativních dat, nebo jako uživatelé výstup ze Statistického informaního systému jsou: Ministerstvo vnitra Ministerstvo financí Ministerstvo spravedlnosti Ministerstvo prmyslu a obchodu eský úad zemmiský a katastrální 1.4 Informace o zpracovateli Tabulka 3 - Zpracovatel studie proveditelnosti Úplný úední název DELOITTE ADVISORY s r.o. Zkrácený název (pokud existuje) DELOITTE Právní forma Spolenost s ruením omezeným I/DI /CZ Oficiální adresa Karolinská 654/2, Praha 8 Kontaktní osoba Petr Zápotocký Telefon Fax pzapotocky@deloittece.com Internet Projekt IOP. 148 Redesign SIS Studie proveditelnosti 8 z 101

10 Studie proveditelnosti Redesign statistického informaního systému v návaznosti na zavádní egovernmentu v R 1.5 Pílohy dokumentu Studie proveditelnosti Píloha.1 Analýza náklad a pínos (CBA) Píloha.2 Technické a technologické ešení Projektu Píloha.3 Pehled vazeb mezi hodnotícími kritérii a jednotlivými kapitolami Studie proveditelnosti Tabulka 3a Vazby hodnotících kritérií a jednotlivých kapitol Studie proveditelnosti Hodnotícíkriterium Max. bod. stránkystudie. kapitoly Zdvodnníprojektu 5 str.11 Kap.2.2 Vazbana SmartAdministration 5 str.18 Kap.2.4 Vlivnapoetvrchol Hexagonu 13 str.22 Kap.2.9 VlivklíovýchaktivitnacíleSmartAdministration 7 str.19 Kap.2.5 ProvázanostsOPLZZ 5 str.20 Kap.2.6 Volbaindikátoradosažitelnosthodnot 8 str.25 Kap.2.11 Pínoskezvýšeníkvalityslužebpisouasnémsníženínáklad 7 str.13 Kap Úelnostnavrženétechnologieešeníkompatibilitasostatními str.55 Kap.5 projekty technickéešení 7 Územnípokrytíprojektem 6 str.39 Kap.3.5 Odbornostlenproj.týmuajejichzapojenínastranžadatele 6 str.46 Kap Pimenostrozpotuobvykléceny 8 str.66 Kap.9.3 ProjektmápartnerskéúadyvrámciSAspozitivnímpínosem 5 str.7 Kap.1.3 Rizikajsouznámáajenavržensystémjejicheliminace 5 str.79 Kap.11 Udržitelnostjedlouhodobá510let 8 str.77 Kap.10.2 Pozitivnídopadnarovnépíležitosti 2.5 str.24 Kap Pozitivnídopadnaudržitelnýrozvoj 2.5 str.24 Kap Pozn.: Tabulka.3a je totožná s tabulkou.44. Ob slouží k lepší orientaci a pohybu ve Studii proveditelnosti. Píloha.4 Ankety respondent za roky 2004, 2006 a 2009 Píloha.5 Položkový rozpoet Projektu po fázích Píloha.6 Program statistických zjišování na r.2010 Píloha.7 Evropská legislativa Píloha.8 Celkový rámec metodiky PRINCE2 Projekt IOP. 148 Redesign SIS Studie proveditelnosti 9 z 101

11 Studie proveditelnosti Redesign statistického informaního systému v návaznosti na zavádní egovernmentu v R 2 Výchozí stav, zdvodnní realizace projektu a analýza jeho potebnosti 2.1 Struný popis stávající situace eský statistický úad shromažuje na základ zákona. 89/1995 Sb., o státní statistické služb, ve znní pozdjších pedpis, informace o právnických osobách a na základ tohoto zákona, pípadn dalších zákon (nap. zákon o sítání lidu, dom a byt) i informace o fyzických osobách. Je tedy organizací, jejímž základním a zákonným posláním je vytváet objektivní a ucelený obraz ekonomického, sociálního, demografického a ekologického vývoje eské republiky a jejích ástí. K tomu úelu úad vyvíjí na základ osvojených vdeckých poznatk a vlastní výzkumné a vývojové innosti metody a nástroje pro zachycení stávajících a nových jev a proces ve spolenosti, vetn jejich vzájemných vztah a podmínností. Získaná statistická data analyzuje a údaje o smrech vývoje porovnává s mezinárodním vývojem. Zajišuje srovnatelnost (vcnou, metodickou a asovou) statistických dat ve vnitrostátním i mezinárodním mítku. Poskytuje komplexní statistické podklady a zajišuje úplnou harmonizaci metodických nástroj, zásad a pedpis s platností pro celou státní statistickou službu eské republiky s pedpisy Evropské unie. Jde tudíž o organizaci, která úmrn své innosti spravuje extrémní objemy statistických dat a provádí jejich zpracování. Z toho vyplývá i výjimenost informaních systém SÚ, pro které lze jen obtížn najít srovnání s jinými IS veejné správy jak co do rozsahu dat, tak i co do objemu výkon. Souasný systém sledování produkních statistik byl navržen v polovin 90. let minulého století za využití francouzského know-how a ástenou úpravou prošel v roce Dílí úpravy byly též provedeny v souvislosti s harmonizací s evropskou statistikou. Po deseti letech se ukazuje, že je poteba provést výraznou zmnu celého statistického systému ve smyslu vyšší provázanosti jednotlivých zjišování, zvýšení efektivnosti systému, zvýšení kvality poskytovaných údaj a snížení zátže respondent vytvoením uživatelsky jednoduchých nástroj, které zvýší podíl elektronicky pedávaných informací. Identifikace proces a subproces tvorby statistických informací naznaila potebu zmny organizace práce SÚ posilující ízení organizace dle proces. Realizace zmnného pojetí ízení organizace se dotkla též regionálních pracoviš, jejichž jednotlivé útvary dle zajišovaných proces byly sloueny do jednoho útvaru nebo zalenny do útvaru zajišujícího daný proces centralizovan. Zárove byla zmnna i funkce regionálních pracoviš posilující jejich zamení na uživatele statistických informací. Snahou SÚ je provádt postupnou reformu a modernizaci celého systému statistických zjišování a technicky a technologicky zajistit realizaci jeho ideových zámr. S ohledem na kontinuální rozvoj jednotlivých národních statistik a specifické národní prostedí každé lenské zem, nelze komplexn pevzít nkterý ze zahraniních model nebo informaních systém. Zkušenosti národních statistických úad jsou využívány metodou benchmarkingu a best practices jako vstupní informace pro národní koncepci. SÚ disponuje negativními i pozitivními zkušenostmi získanými v prbhu nkolika desítek let provádní elektronického sbru formulá, vetn poznatk z opakovaných anket u respondent a s vytváením dílích databází a zpracovatelského software (dále ZSW). V souasné dob není Statistický informaní systém (dále také SIS) v rámci SÚ ešen komplexn. ásten jsou nkteré oblasti upraveny interními normami: Spisový a skartaní ád eského statistického úadu Knihovní ád Ústední statistické knihovny eského statistického úadu Smrnice. 3/2007 kterou se upravuje postup pi používání elektronické pošty v SÚ Smrnice. 16/2003 o standardizaci programového vybavení v SÚ Standard programového vybavení 2006 vyhláška standardního programového vybavení SÚ pro rok 2006 (verze 14) Smrnice. 15/2003 o kontrole používání programového vybavení na výpoetních systémech SÚ Smrnice. 10/2003 kterou se upravuje používání a správa Intranetu v SÚ Projekt IOP. 148 Redesign SIS Studie proveditelnosti 10 z 101

12 Studie proveditelnosti Redesign statistického informaního systému v návaznosti na zavádní egovernmentu v R Smrnice. 4/2003 k postupu pi zálohování datových fond SÚ s ukládáním mimo lokalitu zpracování Smrnice. 14/2002 k bezpenosti individuálních údaj na elektronických nosiích Smrnice. 19/1996 k zajištní ochrany individuálních údaj v SÚ Smrnice.1/2009 o veejné databázi Stávající statistický informaní systém je souhrnem partikulárních ešení, které v mnoha pípadech nejsou vzájemn propojené. Základem souasného systému je skupina systém METIS, ProjektMan a DataMan jako propojené prostedí, které vzájemn sdílí a pebírá spolené parametry. Dále je to systém Blaise, který je vyvíjen nezávisle a je využíván pedevším pro sbr dat v terénu. Ze stávajících systém je nutné zmínit i VDB (Veejná databáze), sloužící pro prezentaci výstup.tato databáze obsahuje data a metadata pro poskytování externím uživatelm, a má vazbu na systémy METIS a SMS. Do VDB je je nutné vtšinu statistických informací, která jsou následn zpístupnná široké veejnosti, pevádt manuáln. Tato diseminace probíhá podle interních smrnic SÚ (viz. výše) respektujících anonymitu dat a ochranu soukromí. V systému METIS jsou uloženy klasifikace a íselníky. V systému ProjektMan je uložena pevážná ást technických projekt a formulá výkaz. Univerzální poizovací program statistických dat DataMan eší velkou ást zpracování vstup statistických úloh, u kterých je respondentem subjekt zapsaný v Registru ekonomických subjekt. Výrazným integrujícím prvkem je metodika tzv. tranzitního výkaznictví, která eší systém tvorby spolených kmen výkaz a k nim píslušejících odvtvových vložek a prezových píloh. V rámci centrálního zpracování je ešen generátor výstupních sestav a vzhledem k existenci univerzálního popisu datového souboru (tzv. OTF formát) je pro ešení ETL proces použit univerzální importní program. Z hlediska integraních nástroj je vyvinutý aplikaní nástroj pro správu a vedení registru ekonomických subjekt (RES), interní informaní systém Intranet a internetové stránky SÚ. Mnoho dalších intern i extern vyvíjených aplikací je ešeno bez pímých vazeb na ostatní systémy. V souasné dob je ve znaném stavu rozpracovanosti statistický metainformaní systém (SMS) a jeho dílí bloky. 2.2 Popis poptávky po realizaci projektu Technologie využívané pi centrálním zpracování statistických datových fond jsou nejednotné a v ad pípad zastaralé a málo efektivní. Ke zjištní názor respondent statistických výkaz, relevantních podnt pro rozvoj systém elektronického sbru dat (EPV) a zefektivnní zpsobu komunikace s respondenty byla v roce 2007 a 2009 zorganizována dv anketní šetení. Osloveno v nich bylo tém tisíc náhodn vybraných respondent. Výstupem tchto šetení byla též identifikace komunikaních bariér (vetn elektronické) a rovnž získání znalostního profilu respondenta jako podklad pro úpravu designu program EPV. Detailní výsledky anket jsou uvedeny v Píloze.4. Závry tchto šetení byly využity pi definici základních princip reformy (redesignu) systému statistických zjišování, které byly následn dotváeny v projektov orientovaných týmech mladých zkušených odborník statistického úadu s mottem vytváíme statistiku pro sebe. Vzhledem k prezové povaze tým se výrazn posílila poteba komunikovat mezi sebou i mezi jednotlivými týmy. Zmnil se i zpsob vzájemného informování a informování vedení SÚ formou progress report. Do práce tchto tým bylo zapojeno tém 30 zamstnanc úadu. Výsledkem práce interních tým pracovník SÚ byl následn návrh modelu statistického informaního systému (SIS), který v sob zahrnuje všechny procesy tvorby a poskytování statistických informací poínaje posuzováním požadavk uživatel a kone jejich uspokojením, tedy pedáváním a šíením (diseminací) statistických informací (SI) a pln respektuje schválený základní koncept architektury statistických úloh Model 2008 a který je definován jako spolený univerzální model pro všechny typy statistických zjišování s tendencí jejich zjednodušení. SIS poítá s vysokým podílem využití administrativních dat získávaných jinými orgány státní správy. Poítá s výraznou orientací na datové modely a se sdílením již získaných údaj za úelem snížení potu pímo sledovaných ukazatel (statistických promnných). Sílící poteba obsahové pestavby a integrace všech souasných a nov budovaných informaních systém v SÚ i mimo SÚ, jakožto i poteba integrace matematicko-statistických metodik a postup vyústila v definici globální architektury Statistického informaního systému, která by sjednotila všechny nástroje zpracovatelské systémy a další integraní systémy jako jsou registry, metainformaní systém, Projekt IOP. 148 Redesign SIS Studie proveditelnosti 11 z 101

13 Studie proveditelnosti Redesign statistického informaního systému v návaznosti na zavádní egovernmentu v R datová úložišt, ICT apod. Úetní a personální systémy SÚ pak musí být se statistickým informaním systémem kompatibilní a poskytovat potebné informace pro efektivní ízení statistických úloh. Poptávku na realizaci SIS lze tedy charakterizovat následn: snížení administrativního zatížení respondent a zvýšení jejich motivace poskytovat informace zvýšení využívání administrativní zdroj dat využití informací v podnikových informaních systémech optimalizace tvorby statistických informací v SÚ vytvoení koncepního modelu statistického informaního systému definice architektury statistických úloh integrace matematicko-statistických metodik a postup zvýšení kvality a dostupnosti statistických informací pro uživatele Na základ Modelu 2008 bylo také zavedeno systémové posuzování všech požadavk uživatel s dslednou koordinací sledovaných statistických ukazatel. V budoucnu se pedpokládá jednoznané urení kompetence mezi zadavatelem požadavku, odborným gestorem a vlastníkem procesu. Základním prvkem systému jsou statistické ukazatele (data), informace o nich (metadata) a vypoítané kvalitativní charakteristiky (mení a urování kvality). Bude provedena analýza další využitelnosti administrativních zdroj pedevším pro prezové statistiky. Systém poítá s výraznjší stabilizací statistických zjišování s cílem zavedení víceletého programu statistických zjišování, které povede k výraznjšímu využívání podnikových informaních systém pro vytžování statistických vstupních informací, pedevším u krátkodobých statistik. V systému jsou dále pedpokládány pravidelné revize všech statistických zjišování, nových požadavk a schválených rozhodnutí o nich. Navržená optimalizace posuzování požadavk a tvorby statistických informací povede k efektivnímu zpsobu jejich zjišování a využívání a ke snižování zátže respondent. Statistické informace by mly být pro jejich uživatele dostupnjší, jejich kvalita by mla být vyšší. Z hlediska respondent se množina ukazatel sestavených pro respondenta pizpsobuje významnosti sledovaného statistického jevu, teprve pak jeho velikosti (poet zamstnanc, tržby). Dležitým aspektem systémové architektury technologické ásti SIS je vazba na zpracování statistické úlohy (dále také SÚ). Základním principem návrhu je zavedení webových služeb pro respondenty, využití Informaního systému datových schránek,centrální uložení statistických informací v jednotném datovém skladu a jejich uvolování a prezentace prostednictvím veejné databáze a závislých datových tržiš. Cílovým stavem po realizaci Projektu je maximální možná jednotnost matematicko-statistických metodik, postup a nástroj použitých pi všech fázích zpracování statistických úloh. Nástroje SIS budou schopné pružn reagovat na poteby uživatel statistických dat a na mnící se ekonomické, legislativní a organizaní podmínky. V návaznosti na požadavky uživatel musí tedy Statistický informaní systém splovat následující funkce: být nástrojem pro ízení statistických proces, poskytovat informace o kvalit v prbhu celého procesu, zajistit poskytování statistických informací uživatelm, integrovat statistické systémy s ostatními informaními systémy veejné správy, poskytovat potebné prostedky a nástroje pro integraci statistického systému s informaními systémy mezinárodních organizací, poskytovat potebné nástroje pro procesy sbru, zpracování a diseminace statistických informací, unifikovat a standardizovat pracovní postupy a použité nástroje s cílem zvýšení efektivity statistických proces, poskytovat nástroje pro podporu a ízení zpracování statistických úloh, pro plánování, návrh, implementaci a vyhodnocení statistického zpracování a dále nástroje pro sledování výkonnosti statistického systému a míry uspokojování uživatelských poteb. Projekt IOP. 148 Redesign SIS Studie proveditelnosti 12 z 101

14 Studie proveditelnosti Redesign statistického informaního systému v návaznosti na zavádní egovernmentu v R 2.3 Pínosy Projektu, zdvodnní jeho potebnosti, definice cílových skupin a výstupy Projektu Rozdlení beneficient a k nim vztažených pínos je také souástí Cost-Benefit Analýzy (CBA) viz. Píloha. 1. Proto je v této kapitole uveden jen základní pehled pínos Pínosy Projektu Pínosy Projektu jsou popsány na úrovni celého Statistického informaního systému. Vtšiny pínos lze totiž dosáhnout pouze v pípad realizace SIS jako nedlitelného celku. Následující tabulka nabízí pehled všech identifikovaných pínos s popisem jejich efektu. Tabulka 4 - Pehled pínos Projektu ID pínosu Efekt B1 B2 B3 B4 B5 B6 B7 B8 B9 B10 Snížení asové náronosti oban v domácnosti pi dotazování Snížení asové náronosti tazatel pi dotazování Snížení asové náronosti pi zpracování výkaz u ekonomických subjekt Zefektivnní procesu zpracování statistických úloh použitím DMS Snížení asové náronosti na metodickou podporu uživatel Snížení náklad na šíení (diseminaci) statistických informací Úspora náklad veejnosti na získání informací ze SIS Zvýšení dosažitelnosti a úplnosti informací používaných prostednictvím SIS Zvýšení prestiže SÚ Zvýšení kvality a bezpenosti informací Z pehledu je patrné, že pevažující množství pínos bude na stran uživatel Statistického informaního systému. Pozitivní efekt se pitom projeví prakticky u všech skupin uživatel oban, ekonomických subjekt, subjekt státní statistické služby, tazatel a i interních zamstnanc SÚ, kteí se systémem každodenn pracují. V pípad interních uživatel se mže jednat i agregaci požadavk plynoucích z rzných anket nebo poptávek monitorovaných diseminaními útvary. Mezi obecn definované pínosy projektu tedy patí zejména snížení administrativního zatížení respondent pi zpracování formulá a výkaz, zvýšení kvality poskytovaných statistických informací, zjednodušení administrativních úkon pro širokou veejnost, zpístupnní referenních údaj ze základních zdroj prostednictvím portálu SÚ (napojení SIS na základní a statistické registry), ímž se zvýší kvalita používaných dat ve veejné správ, dále pak snížení rizika používání chybných údaj, které je zajištno centrální aktualizací údaj a také pirozenými mechanismy pro kontrolu referenních údaj, snížení administrativních náklad pro podnikatele, snížení administrativních a dalších náklad pro veejnou správu, zvýšení kvality služeb a jejich rozšíení, zvýšení spokojenosti uživatel služeb veejné správy, zvýšení informovanosti osob, spotebitel, podnikatel i orgán veejné moci a v neposlední ad i zrychlení administrativních proces. Všechny tyto pínosy, a už ekonomicky vyíslitelné i nevyíslitelné, podporují pomrn zásadn celkovou strategii Efektivní veejná správa a pátelské veejné služby. Tato vazba je podrobnji popsána v dalších kapitolách. Významným pínosem Projektu je rovnž integrace matematicko-statistických metodik a postup pi zpracování statistických úloh. Zlepšená metodika umožní efektivnjší využití statistických dat s následným efektem snížení zátže respondent a zvýšení kvality dat. Pouze kvalitní metodika omezí poet zjišovaných údaj a umožní optovné využití statistických dat. Integrovaný SIS podpoí také další rozvoj matematicko-statistických metod a umožní jejich snadnjší aplikaci do praxe. Na pínosy je možné se podívat i z pohledu SÚ jakožto provozovatele SIS resp. z pohledu pínos jednotlivých subsystém, ze kterých se SIS skládá. Oekávané pínosy a náklady jednotlivých subsystém SIS jsou naznaeny v následující tabulce. Projekt IOP. 148 Redesign SIS Studie proveditelnosti 13 z 101

15 Studie proveditelnosti Redesign statistického informaního systému v návaznosti na zavádní egovernmentu v R Tabulka 5 Pehled pínos a náklad z hlediska jednotlivých subsystém SIS Název subsystému SIS Oekávaný pínos Oekávané náklady I. POŽADAVKY pracovní a kapacitní úspory se nepedpokládají subsystém umožní pímou evidenci požadavk autorizovaných externích i interních uživatel a následné sledování stavu jejich vypoádání zadavatelem požadavku subsystém umožní integrovat dokumentaci a zavést bilancování požadavk uživatel na statistická zjišování a šetení vi disponibilním zdrojm SÚ pi zachování minimáln standardní kvality pináší nové možnosti pro innost SÚ ve smyslu snižování zátže respondent statistických zjišování vyšší využití administrativních zdroj dat II. PÍPRAVA III. PROGRAM IV. VSTUP pináší úspory pi následných procesech zpracování SÚ v podob snadnjší dostupnosti informací zvýší se informovanost uživatel o SÚ potenciální rst objemu práce s vkládáním informací v pípad nov zavádných statistických úloh bude kompenzován snížením pracnosti pi modifikaci statistické úlohy z roku na rok a automatizovaným pipojováním metainformací k výstupním objektm (VDB) obsahová stabilita nejetnji získávaných informací od podnik pro umožnní využívání podnikových informaních systém pedpokládají se významné asové a pracovní úspory v dsledku vytvoení jednotného prostedí realizace statistických úloh a prostedí pro vzájemné pebírání informací mezi jednotlivými SÚ dojde k odstranní nadbytených ad hoc úprav pedávaných dat díky integraci programového vybavení dostupnost informací o aktuálním stavu zpracování jednotlivých SÚ umožní zvyšovat produktivitu práce u zpracovatelských inností možnost operativn perozdlovat SÚ (jak mezi zpracovateli, tak mezi jednotlivými odbory a oddleními statistických zpracování) umožní uspokojovat vtší množství požadavk uživatel na statistická data, píp. snížit celkový objem zpracovatelské kapacity zavedení elektronického dotazníku pro domácnosti, zavedení Call centra, webového rozhraní a využití GIS umožní snížit jednotkové náklady na dotazník resp. respondenta a zvýšit tak produktivitu práce a snížit asovou náronost na stran zadávání informací zavedení webových služeb pro píjem statistických informací od respondent, ímž se zvýší možnosti respondent využívat elektronické služby veejné správy využití ERP u nejetnji získávaných informací V. CENTRAL formalizace struktury metadatového popisu dat zjednoduší pedávání informací mezi jednotlivými aplikaními komponentami subsystému, což povede ke snížení kapacitních nárok na jeho údržbu vzroste objem práce s vkládáním informací Projekt IOP. 148 Redesign SIS Studie proveditelnosti 14 z 101

16 Studie proveditelnosti Redesign statistického informaního systému v návaznosti na zavádní egovernmentu v R VI. DISEMINACE VII. SMS jednotné uložení stabilních datových snímk v datovém skladu povede ke zjednodušení datových tok a struktury datových rozhraní použití standardních prezentaních a analytických nástroj povede ke snížení kapacit potebných pro provozní vývojové práce v prostedí subsystému sjednocení matematicko-statistických metodik a proces zjednodušení pípravy dat k diseminaci pevedením výstup na el. formu se sníží náklady na tisk a distribuci vytvoením závislých datových tržiš se zvýší uživatelsky orientovaná dostupnost statistických informací vetn asových ad 100% naplnni VDB a zvýšení dostupnosti informaci, zvýšení potu uživatel integrované ukládání metainformací podstatn zvýší informaní hodnotu statistických ukazatel, indikátor umožní ízení proces tvorby statistických informací Zdvodnní potebnosti Respondenti statistických zjišování jsou ron obesíláni cca statistickými formulái v oblasti produkních statistik a je osloveno cca respondent v domácnostech. Není propojený a technologicky podporovaný jednotný a ucelený metodický popis sbíraných statistických ukazatel, což ztžuje využití informaních systém respondent pro snazší naplnní statistických požadavk. S ohledem na vývoj informaní spolenosti je poteba dále rozvíjet vstupní kanály pro pebírání statistických informací vetn postup pro elektronický sbr dat prostednictvím statistických formulá a výkaz, podle typu statistického výkazu je respondenty preferována webová služba pro jednoduché výkazy nebo of-line poízení a kontrolu dat u rozsáhlých výkaz. Projekt tak svým charakterem v této oblasti navazuje pedevším na II. Strategický cíl NSRR: Otevená, flexibilní a soudržná spolenost, zejména na prioritu Zvýšení efektivity veejné správy, nebo tyto vstupní kanály pro komunikaci s VS vytváí a rozvíjí. Zamení Projektu vyhovuje také z hlediska strategických cíl EU, kde patí veejná správa v pojetí Smart Administration k novým prezovým prioritám. Strategické obecné zásady Spoleenství vyzývají lenské státy Evropské unie v rámci cíle Konvergence k budování Smart Administration a veejných služeb na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, s cílem zvýšit efektivitu a transparentnost ve veejné správ a modernizovat veejné služby. lánek 3 Naízení Evropského parlamentu a Rady (ES). 1081/2006 ze dne 5. ervence 2006 o Evropském sociálním fondu umožuje podporu aktivit, které vedou k posilování institucionální kapacity a výkonnosti veejné správy. Je zejmé, že neinvestiní aktivity musí být komplementárn podpoeny souvisejícími hmotnými investicemi z Evropského fondu pro regionální rozvoj (dále ERDF), jež vytváejí nezbytný standard technické infrastruktury. Na podporu veejné správy v R je tak nutné využít prostednictvím ERDF zejména aktivity zamené na rozvoj informaní spolenosti (l. 4, odst. 2 naízení.1086/2006). Z metodického hlediska Projekt odráží potebnost integrace matematicko-statistických metod a postup, nástroj a technologií použitých pi posuzování požadavk uživatel, píprav a zpracování statistických úloh, analýze a diseminaci statistických informací z pohledu celkové efektivity tvorby nástroj a komponent statistického informaního systému (SIS) a jejich využívání v parametrizovaném prostedí sdílených digitálních informací e-governmentu R. SIS nelze vnímat jako klasický produkt a tudíž by nebylo na míst jej analyzovat pomocí marketingového mixu. Ml by být vnímán jako unikátní nástroj v rámci celé statistické služby. V souvislosti se zavádním e-governmentu a standardizace komunikaní infrastruktury veejné správy v R je poteba optimalizovat SIS ve vztahu k technologické infrastruktue centrálních orgán státní správy a orgán územní samosprávy. Ze statistik dále vyplývá, že poptávka subjekt soukromého ziskového Projekt IOP. 148 Redesign SIS Studie proveditelnosti 15 z 101

17 Studie proveditelnosti Redesign statistického informaního systému v návaznosti na zavádní egovernmentu v R sektoru po službách e-governmentu je v souasné dob podstatn vyšší než v pípad oban obecn. V eské republice využívají elektronických služeb (alespo ásten) již více než dv tetiny podnikatelských subjekt (76 % v roce 2006). Dá se tedy íci, že požadavek zefektivnní poskytování referenních dat (nejen pro státní sektor) se stává nutností, nemá-li se souasný pozitivní trend v privátním sektoru zastavit. Jedná se pedevším o výmnu a sdílení informací v oblasti základních a statistických registr veejné správy a v oblasti autorizace pístupu respondent a uživatel do SIS na vstupním i výstupním rozhraní, autorizace pedávání statistických informací, využití plánovaných datových schránek pro hromadnou komunikaci s respondenty (vetn využití registru práv a povinností ke sdlování zpravodajské povinnosti respondentm). Prostednictvím SIS dojde i k vytvoení metodického zázemí pro státní statistickou službu a k integrace využití administrativních zdroj dat jako náhrady statistických zjišování. Nezanedbatelnou je i možnost pímé vazby na podnikové informaní systémy, kterou lze chápat jako uritou konsolidaci elektronických statistických vstup od respondent. Budování této schopnosti má pímou vazbu na II. strategický cíl NSRR Otevená, flexibilní a soudržná spolenost konkrétn na Zvýšení využití ICT technologií v populaci Definice cílových skupin Cílovými skupinami v Projektu jsou všichni uživatelé SIS, kteí picházejí se systémem do kontaktu bu jako poskytovatelé dat nebo jako erpající data. Jsou to tyto skupiny: Poskytovatelé dat do SIS Do této skupiny patí respondenti (obané v domácnostech, fyzické a právnické osoby v soukromém sektoru a zpravodajské jednotky státní správy i veejné samosprávy), kteí poskytují statistická data do SIS. Krom zpravodajských jednotek patí mezi poskytovatele dat vlastníci administrativních zdroj dat a pracovišt státní statistické služby (mimo SÚ). Tato skupina hraje zárove roli uživatel finálních statistických informací. Externí uživatelé statistických informací a dat Jedná se o široké spektrum rzných druh uživatel, kteí využívají statistické výstupy, a v podob hotových publikaních výstup, tak v podob mikrodat, anonymizovaných dat, agregovaných dat aj. K významným uživatelm v této skupin patí: obané, kteí využívají pedevším základní statistické informace o mzdách, inflaci, obyvatelstvu, volbách a jiné orgány státní správy a veejné samosprávy orgány mezinárodních organizací, zvlášt Eurostat, OECD, ECB aj. média, instituce akademické sféry a výzkumu, studenti stedních a vysokých škol a analytití pracovníci rzných institucí a organizací informace v tomto systému využívají též respondenti SÚ (zajištní zptné vazby) Subjekty státní statistické služby Specifickou cílovou skupinou jsou na základ zákona. 89/1995 Sb., o státní statistické služb, ve znní pozdjších pedpis, pracovišt státní statistické služby, tedy eský statistický úad, Ministerstvo prmyslu a obchodu, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo práce a sociálních vcí, Ministerstvo zemdlství, Ministerstvo životního prostedí, Ministerstvo školství, mládeže a tlovýchovy, Ministerstvo kultury, Ministerstvo zdravotnictví a eský telekomunikaní úad. Tyto subjekty se podílejí na píprav a realizaci statistických zjišování zveejnných ve Vyhlášce o Programu statistických zjišování. Uživatelé uvnit SÚ Tato skupina uživatel zahrnuje všechny profese zamstnanc SÚ, které se úastní jednotlivých fází procesu pípravy, sbru, uchování, aktualizace, vyhodnocování a diseminace statistických dat a informací. Patí sem: management SÚ, rozhodující o obsahu i form SIS, navrhovatelé statistických úloh a statistických zjišování (metodici a vcn píslušní statistici), pracovníci diseminace a statistických analýz, pracovníci zpracování statistických informací a metainformací (útvary zpracování vstupních dat, metodici, obsahová správa metadat), Projekt IOP. 148 Redesign SIS Studie proveditelnosti 16 z 101

18 Studie proveditelnosti Redesign statistického informaního systému v návaznosti na zavádní egovernmentu v R pracovníci ICT (projektanti, programátoi, technická administrace metadat) Výstupy Projektu Finálním výstupem Projektu je nový Statistický informaní systém, který bude svému okolí poskytovat elektronické služby. Poet tchto služeb a jejich charakter resp. ekonomicky vyíslený pínos jsou mitelnými výstupy Projektu. Projekt prostednictvím SIS inovuje nebo vytváí 15 kvalitativn nových elektronických služeb (viz. tab.12), které bude poskytovat cílovým skupinám uživatel. Následným mitelným výstupem Projektu jsou parametry výše uvedených služeb. Protože se jedná o služby, které byly ve starém systému zajišovány run nebo poloautomaticky a v novém systému budou tyto služby již automatické, dají se oznait jako nositelé zvýšení efektivnosti používání systému. Jedná se napíklad o náhradu papírových off-line formulá a výkaz jejich on-line digitalizovanou podobou na internetu, náhradu telefonické podpory respondent kontextovou on-line nápovdou pi zpracování formulá, nebo digitalizací a obhem dokumentace technických projekt. Obecn se dá tedy íci, že Projekt svými novými vlastnostmi a poskytovanými službami zvýší podíl digitalizovaných dokument (formulá, výkaz) se kterými periodicky pracují respondenti a uživatelé SIS a zpístupní je prostednictvím internetu. Jako mitelnou hodnotu výstupu si proto Projekt klade za cíl zvýšit podíl digitalizovaných a dokument o 20% proti souasnému stavu. Tato transformace poskytovaných služeb, nesoucí v sob vyíslitelné pínosy, bude tedy mitelným výstupem projektu redesignu stávajícího SIS a pispje k efektivnjšímu uspokojování požadavk uživatel. Sekundárním výstupem Projektu je mimo jiné i dostupnost matematicko-statistických metod pro státní statistickou službu prostednictvím SIS, která je však obtížn mitelná. Projekt svým celkovým charakterem dále podpoí tyto mitelné výstupy: podíl registr napojených na centrální registry podíl úad využívajících KIVS podíl úad s elektronicky ízeným obhem dokument Dílími výstupy Projektu jsou jednotlivé subsystémy SIS, které zajišují níže uvedenou hlavní funkcionalitu, která je rozvedena v piložené Globální architektue Redesign SIS: POŽADAVEK subsystém umožující zadávání požadavk na statistické informace a bilancování požadavk uživatel s dostupnými zdroji státní statistické služby. Tento subsystém má nejvtší podíl na snižování administrativního zatížení respondent. Jedná se de-facto o uživatelské rozhraní SIS zajišující elektronickou komunikaci se zadavateli požadavk. Podporou pínosu tohoto subsystému je analýza dalšího využití administrativních zdroj dat ve vazb na základní i agendové registry. PÍPRAVA systém pro pípravu realizace statistických úloh a jejich technické dokumentace ve vazb na Statistický metainformaní systém a ostatní subsystémy. PROGRAM aplikaní vývojové prostedí pro vstupní a centrální zpracování statistických údaj VSTUP subsystém pro zefektivnní proces získání statistických informací od respondent a vedoucích k uložení vstupních dat do datového skladu. Podporou pínosu tohoto subsystému je analýza možnosti využívání podnikových informaních systém pro pímé získávání statistických informací u krátkodobých statistik. CENTRAL subsystém pro centrální zpracování statistických informací a jejich naplnní do sdíleného datového skladu DISEMINACE subsystém pro vytžení statistických informací uložených v datovém skladu a jejich poskytnutí vetn informací o kvalit uživatelm cestou intuitivní navigace v metainformacích a statistických údajích na bázi veejného webového rozhraní a interních uživatelsky orientovaných datových tržiš Projekt IOP. 148 Redesign SIS Studie proveditelnosti 17 z 101

19 Studie proveditelnosti Redesign statistického informaního systému v návaznosti na zavádní egovernmentu v R SMS Statistický metainformaní systém (subsystém zajišující informace o statistických údajích a procesech k jejich získání) REGISTRY subsystém pro vytžení statistických informací z dostupných registr ICT subsystém integrující zdroje informaních a komunikaních technologií a potebných rozhraní v rámci e-governmentu. Z uvedeného pehledu dílích subsystém lze odvodit jejich úzkou provázanost. Tato vzájemná závislost do urité míry podmiuje výsledný efekt celého SIS, který se naplno projeví až v závrené fázi Projektu, kdy budou všechny subsystémy propojeny a budou schopny pokrýt službami celý proces zpracování statistické úlohy. 2.4 Soulad Projektu s dokumentem Efektivní veejná správa a pátelské veejné služby Strategie realizace Smart Administration v období Pedkládaný Projekt navazuje na dokument Efektivní veejná správa a pátelské veejné služby Strategie realizace Smart Administration v období (dále jen strategie EVS). Základním cílem strategie EVS je zajistit koordinovaný a efektivní zpsob zlepšování veejné správy a veejných služeb s využitím prostedk ze strukturálních fond v programovém období Strategie realizace Smart Administration, která byla vládou pijata v polovin roku 2007, má za úkol pipravit podmínky pro fungování veejné správy tak, aby na konci programového období byla efektivní a její vnímání ze strany oban bylo podstatn pozitivnjší. Vize roku 2015, v podob jak ji pedložila vláda R, pedpokládá situaci, v níž: Veejná správa v R je primárn pojata jako služba obanovi, napluje principy dobrého vládnutí, funguje efektivn a výkonn. Veejné služby jsou klientsky orientovány, naplují oekávání oban, flexibiln reagují na jejich poteby a fungují hospodárn. Veejná správa a veejné služby pispívají ke zvyšování konkurenceschopnosti eské ekonomiky a zvyšování kvality života obyvatel R. V následující tabulce jsou uvedeny strategické a specifické cíle, které Projekt podporuje a je s nimi pln v souladu: Tabulka 6 - Soulad Projektu s dokumentem Efektivní veejná správa a pátelské veejné služby Název dokumentu Efektivní veejná správa a pátelské veejné služby Strategie realizace Smart Administration v období Strategický cíl C Specifický cíl C1 Pínos pro žadatele Specifický cíl C2 Pínos pro žadatele Zefektivnit innost úad veejné správy, snížit finanní nároky na chod administrativy a zajistit transparentní výkon veejné správy Zavést systémy ízení kvality a sledování výkonnosti na úadech veejné správy Zavedení metod kvality, které napomohou zlepšit vnitní kulturu úadu, jeho procesy, innosti a výstupy a souasn vztah k obanovi jako uživateli produkt i služeb veejné správy Zajistit adekvátní využívání ICT, vytvoit centrální registry veejné správy tak, aby bylo možné bezpené sdílení dat orgány veejné moci a zárove byl obanm umožnn oprávnný pístup k údajm vedeným v tchto registrech. aplikace ICT pro zefektivnní vnitního chodu úad (back office) nastavení komunikaních a koordinaních mechanism, které zajistí efektivní fungování žadatele snížení potu úkon nezbytných pro vyízení urité agendy Projekt IOP. 148 Redesign SIS Studie proveditelnosti 18 z 101

20 Studie proveditelnosti Redesign statistického informaního systému v návaznosti na zavádní egovernmentu v R Strategický cíl D Specifický cíl D1 Pínos pro žadatele Piblížit veejné služby obanovi, zajistit jejich maximální dostupnost a kvalitu Prosazovat e-government s drazem na bezpený a jednoduchý pístup k veejným službám prostednictvím sít internetu, pipravit právní úpravu, která zajistí elektronizaci procesních úkon ve veejné správ, zrovnoprávní formu listinnou s formou elektronickou, umožní bezpenou komunikaci mezi úady a veejností a optimalizuje interní procesy veejné správy s využitím informaních komunikaních technologií. zefektivnní a zjednodušení proces probíhajících ve veejné správ vytvoení efektivního a rychle pracujícího systému zlepšení komunikace žadatele s ostatními uživateli datových schránek (fyzické i právnické osoby) zvýšení podílu veejnosti využívající služby egovernmentu Shrnutí: Projekt svým charakterem výrazn zvyšuje kvalitu služeb poskytovaných úadem, pispívá ke zvýšení efektivity jejich poskytování a pibližuje je tak obanovi. Služby jsou pístupné pes internet a jejich používání je tak jednodušší. Konkrétn má Projekt vazbu na strategické cíle C a D a jejich specifické cíle C1, C2 a D1 2.5 Soulad Projektu s cíli Integrovaného operaního programu (dále jen IOP) a podmínkami výzvy Globálním cílem IOP je Prostednictvím zefektivnní fungování veejné správy a veejných služeb podpoit socioekonomický rst R a zvýšit kvalitu života oban. Specifickými cíly IOP jsou pak: Zvýšení efektivity a zkvalitnní proces a služeb veejné správy na národní a regionální úrovni aplikací moderních ICT Modernizace a systémová pemna vybraných veejných služeb s cílem nastartování procesu celkové transformace veejných služeb Lepší využití potenciálu území prostednictvím národních, systémových intervencí v oblasti R, kultury, bydlení a rozvoje systém územních politik. Podporované aktivity pro prioritní osu 1a a 1b Modernizace veejné správy, oblast podpory Rozvoj informaní spolenosti ve veejné správ 1.1 A, 1.1 B a cíl podpory Konvergence, Regionální konkurenceschopnost a zamstnanost dle programového dokumentu IOP jsou: a) Vytváení, rozvoj a údržba celostátních základních a dalších relevantních registr veejné správy vetn systému bezpeného a chránného pístupu: vytvoení ty základních registr veejné správy (registr územní identifikace adres a nemovitostí (RÚIAN), registr osob, registr obyvatel, registr práv a povinností) jako platformy pro sdílení dat ve veejné správ, úprava agendových registr v návaznosti na systém základních registr, úprava a rozvoj informaních systém majetku státu v návaznosti na registr územní identifikace, adres a nemovitostí, projekty podporující komunikaci základních a dalších registr veejné správy navzájem s dalšími relevantními informaními systémy veejné správy, projekty se zamením na zajištní vysoké míry bezpenosti a ochrany datových registr, vytváení dalších registr veejné správy dle spoleenské poteby v návaznosti na funkcionality základních registr, projekty se zamením na vytvoení jednotného systému identifikace, autentifikace a autorizace pro systém registr veejné správy a dalších informaních systém veejné správy d) Elektronizace služeb veejné správy, a to zejména formou elektronizace procesních postup u jednotlivých agend v oblasti justice, bezpenosti, daové a celní správy, kultury, vzdlávání, zdravotnictví, dopravy, zamstnanosti, sociální pée, hospodáství a archivnictví: Projekt IOP. 148 Redesign SIS Studie proveditelnosti 19 z 101