STUDIE LOKALIT BROWNFIELDS PODPOŘENÝCH MORAVSKOSLEZSKÝM KRAJEM V LETECH 2005-2012

STUDIE LOKALIT BROWNFIELDS PODPOŘENÝCH MORAVSKOSLEZSKÝM KRAJEM V LETECH 2005-2012 Zpracovatel: Počet stran: 60 Agentura pro regionální rozvoj, a.s. ŘÍJEN 2013

Studie lokalit brownfields podpořených Moravskoslezským krajem v letech 2005-2012 1. ÚVOD... 4 2. PODPORA BRF V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI... 5 3. STATISTICKÉ ÚDAJE LOKALIT BROWNFIELDS... 7 3.1. Původní využití a zamýšlený záměr využití dle studie... 7 3.2. Vlastnictví dle sektorů... 8 3.3. Počet podpořených lokalit brownfields dle okresů Moravskoslezského kraje... 9 3.4. Úspěšnost dokončených projektů dle navrhované... 9 využitelnosti... 9 3.5. Počty Brownfields... 10 4. SEZNAM PODPOŘENÝCH PROJEKTŮ DLE ROKU SCHVÁLENÍ ZASTUPITELSTVEM MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE A VÝŠE POSKYTNUTÉ PODPORY V LETECH 2005 2012... 10 4.1. Lokality podpořené v roce 2005... 10 4.1.1. Důl František v Horní Suché... 10 4.1.2. Důl Žofie v Orlové... 13 4.1.3. Důl Pokrok v Petřvaldu... 14 4.1.4. Ostrava - Hrušov... 15 4.1.5. Kasárna Martinská čtvrť ve Frenštátu pod Radhoštěm... 16 4.1.6. Areál Karnola v Krnově... 17 4.2. Lokality podpořené v roce 2006... 18 4.2.1. Hrušov - rezidenční část města Ostrava... 18 4.2.2. Larischovy konírny v Karviné... 19 4.2.3. Tabačka v Novém Jičíně... 21 4.2.4. Kasárna Bruntál západní lokalita... 22 4.2.5. Věznice v Jakubčovicích nad Odrou... 23 4.2.6. Bývalý průmyslový areál společnosti Tonak, a.s. v Novém Jičíně... 24 4.2.7. Výrobní zóna Závada... 25 4.3. Lokality podpořené v roce 2007... 26 4.3.1. Monoblok ve Staré Vsi nad Ondřejnicí... 26 4.3.2. Eurosport park ve Frenštátu pod Radhoštěm... 28 4.3.3. Dukelská kasárna v Opavě... 29 4.4. Lokality podpořené v roce 2008... 30 4.4.1. Bumbalova továrna ve Frenštátu pod Radhoštěm... 30 2

4.4.2. Areál živočišné výroby v Osoblaze... 31 4.4.3. Krnovské muzeum... 32 4.5. Lokality podpořené v roce 2009... 33 4.5.1. Areál "VRSAN"ve Vrbně pod Pradědem... 33 4.5.2. Kasárna "Palkovická" ve Frýdku - Místku... 35 4.5.3. Zemědělský areál v Osoblaze... 36 4.5.4. Areál sadu Maxima Gorkého v Ostravě... 38 4.6. Lokality podpořené v roce 2010... 39 4.6.1. František - skipová věž F4 v Horní Suché... 39 4.6.2. Vagónka v Karviné... 41 4.6.3. Bývalý depozitář aut (Tatry, a.s.) v parku E. Beneše v Kopřivnici... 42 4.6.4. Areál školy v Heřmanicích u Polomi... 43 4.6.5. Hospodářský areál v Píšti... 44 4.7. Lokality podpořené v roce 2011... 46 4.7.1. Část areálu nemocnice v Bruntále... 46 4.7.2. Kasárna ve Frýdeckém lese... 47 4.7.3. Regenerace opuštěných lokalit Třanovice... 49 4.7.4. Hospodářský dvůr Štěpánkovice... 50 4.7.5. Bývalý objekt armádního zařízení v Osoblaze... 51 4.8. Lokality podpořené v roce 2012... 52 4.8.1. Areál zámku Chotěbuz... 52 4.8.2. Zámecký areál s parkem... 54 4.8.3. Území pod základní školou... 55 5. ABSORPČNÍ KAPACITA BROWNFIELDS V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI... 56 6. ZÁVĚR... 57 3

1. Úvod Jako každý kraj, má i ten Moravskoslezský své brownfieldy, které jsou historicky spojené zejména se změnou politické a hospodářské situace v České republice za poslední desítky let. Za brownfields lze považovat objekty resp. celá území, která již ztratila svou původní funkci využívání. Tyto areály bývají převážně opuštěné, chátrají a doprovází je také negativní sociální jevy. Občas jsou na některých z nich prováděny alespoň nutné stavební úkony, aby byla zachována jejich statika a nedošlo ke zhroucení a ohrožení zdraví lidí. V některých případech se v areálu brownfieldu objevují kontaminace, které byly způsobeny buď předchozím charakterem areálu, nebo je zapříčila nějaká ekologická havárie. A jak vlastně brownfieldy vznikají? Velké průmyslové podniky s tradiční výrobou pociťují ztráty, a to zejména z důvodu importu zahraničních firem, a tak následně zanikají. Útlum se projevil i v oblasti důlní těžby a také využívání vojenských areálů. Z toho se dá usoudit, že převážná většina výše popsaných lokalit měla své původní využití v oblasti průmyslu, zemědělství a obrany státu. V areálech tzv. brownfieldů se nachází ale i objekty kulturních památek. Tyto se objevují v oblastech ukončené důlní činnosti anebo přímo jako budovy zámků s parky. Pro znovuoživení těchto oblastí jsou zapotřebí velké finanční zdroje a tento proces může trvat mnoho let. Fakt, že jednotlivé brownfieldy v Moravskoslezském kraji by byly jeden po druhém revitalizovány, samozřejmě přispívá nejen ke snížení sociálních a environmentálních problémů v dané obci, ve které se brownfield nachází, ale i ke snížení nezaměstnanosti a celkové prosperity regionu. Moravskoslezský kraj se snaží najít vhodnou strategii k tomu, aby tyto lokality mohly být znovu využívány. V rámci toho, může zejména veřejný sektor čerpat finanční prostředky z rozpočtu Moravskoslezského kraje na regeneraci tzv. brownfieldů, a to v oblasti předprojektové a projektové přípravy. Cílem této studie je na konkrétních příkladech regenerace brownfieldů podpořených Moravskoslezským krajem v letech 2005-2012 zhodnotit jejich současný stav a podrobněji tak rozebrat problematiku dané oblasti. První část studie je zaměřena na statistická data, především na porovnání původního využití lokalit a využití současného či budoucího v rámci projektových studií. Zaměřuje se taktéž na vlastnické poměry v současnosti. Závěrem první části se studie zabývá četností území tzv. brownfields v kraji podle okresů a úspěšností jejich dokončené realizace. Druhá část se věnuje konkrétním podpořeným lokalitám, kde podrobněji popisuje průběh realizace projektů, jejich financování a současný stav. Možnosti financování projektů na přímou regeneraci brownfields s využitím zdrojů Evropské unie jsou však stále omezenější a výhled na další programové období prozatím také není pro řešení brownfieldů konkrétně znám. 4

2. Podpora BRF v Moravskoslezském kraji Moravskoslezský kraj od r. 2005 každoročně poskytuje dotace. Dotace jsou určeny na předprojektovou přípravu většinou jde o zpracování projektové dokumentace ve stupni studie. Vlastník lokality na základě vyhotovené studie má podklad pro rozhodování, jakým směrem se do budoucnosti můžou pohybovat jeho investice do nevyužívané lokality, která jej trápí nebo mu dokument slouží jako podklad pro žádost o dotaci. Název projektu Rok poskytnutí dotace Místo realizace Výše finanční podpory z rozpočtu MSK Příprava podnikatelské zóny Důl František Obec Horní Suchá 240 000 Příprava průmyslové a podnikatelské zóny Důl Žofie Město Orlová 780 000 Revitalizace území a jeho příprava pro podnikatelské a výrobní aktivity - Důl Pokrok Příprava území pro podnikatelské a výrobní aktivity - Ostrava Hrušov 2005 Město Petřvald Statutární město Ostrava 780 000 600 000 Příprava průmyslové a podnikatelské zóny - Kasárna Martinská čtvrť Město Frenštát p./r. 420 000 Příprava objektu pro nové využití - areál Karnola Město Krnov 890 000 Hrušov - rezidenční část města Larischovy konírny Statutární město Ostrava Statutární město Karviná 740 000 500 000 Tabačka Město Nový Jičín 700 000 Kasárna - západní lokalita 2006 Město Bruntál 450 000 Věznice Obec Jakubčovice nad Odrou 535 000 Bývalý průmyslový areál společnosti Tonak, a.s. Město Nový Jičín 588 000 Výrobní zóna Závada Obec Závada 550 000 Monoblok Obec Stará Ves nad Ondřejnicí 660 000 Eurosport park 2007 Město Frenštát p./r. 570 000 Dukelská kasárna Statutární město Opava 880 000 5

Eurosport park - ředitelství (Bumbalova továrna) Město Frenštát p./r. 850 000 Areál živočišné výroby 2008 Obec Osoblaha 690 200 Krnovské muzeum Město Krnov 550 000 Areál "VRSAN" Město Vrbno pod Pradědem 655 000 Kasárna "Palkovická" 2009 Statutární město Frýdek-Místek 750 000 Zemědělský areál Obec Osoblaha 357 000 Areál sadu Maxima Gorkého František - skipová věž F4 Vagónka Ostrava - MO Slezská Ostrava Obec Horní Suchá Statutární město Karviná 655 000 588 000 780 000 Bývalý depozitář aut (Tatry, a.s.) v parku E. Beneše 2010 Město Kopřivnice 480 000 Areál školy v Heřmanicích u Polomi Obec Starý Jičín 550 000 Revitalizace opuštěného území bývalého zemědělského hospodářského areálu v Píšti Část areálu nemocnice Kasárna ve Frýdeckém lese Obec Píšť Město Bruntál Statutární město Frýdek - Místek 366 000 550 000 550 000 Bývalý objekt armádního zařízení 2011 Obec Osoblaha 550 000 Regenerace opuštěných lokalit Třanovice Obec Třanovice 95 000 Revitalizace areálu bývalého hospodářského dvora Obec Štěpánkovice 276 000 Areál zámku Chotěbuz Obec Chotěbuz 444 000 Zámecký areál s parkem 2012 Obec Jindřichov 636 000 Území pod základní školou Obec Veřovice 420 000 Zdroj: Vlastní zpracování 6

Zdroj: Vlastní zpracování 3. Statistické údaje lokalit brownfields Tato kapitola je zaměřena na shrnutí a porovnání základních ukazatelů (např. druh využití lokality, vlastnictví, četnost dle okresů a úspěšnost dokončených projektů), které byly poskytnuty vlastníky brownfieldů, podpořených Moravskoslezským krajem. Posuzováno je celkem 36 lokalit. 3.1. Původní využití a zamýšlený záměr využití dle studie Původní využití lokality 28% 19% 17% 36% Průmysl a podnikání Zemědělství Vojenský prostor Občanská vybavenost Zdroj: Vlastní zpracování 7

Zamýšlený záměr studie na využití lokality 41% 14% 3% 28% 14% Průmysl a podnikání Sport a rekreace Občanská vybavenost Více variant využití Není konkretizováno Zdroj: Vlastní zpracování Z grafů vyplývá, že v rámci původního využití bývalých areálů byly nejvíce lokality využívány pro průmysl a podnikatelské aktivity. Tyto brownfieldy jsou pozůstatkem po důlní těžbě převážně na ostravsku a karvinsku. Areály bývají dnes opuštěné a nevyužité a tvoří 36% z celkového počtu podpořených lokalit. Nevyužívaná občanská vybavenost ve formě školských zařízení, bydlení a zámků apod. tvoří 28% z počtu posuzovaných. Na úrovni 19% se vyskytují brownfieldy po vojenské činnosti a na 17% po zemědělské činnosti. Posuzovaný byl i zamýšlený záměr využití lokalit navržený ve studiích využitelnosti. Vlastníci lokalit brownfields, se kterými mají zájem něco dělat, si proto nechali zpracovat výše zmíněné studie, ve kterých pociťovali největší potřebu pro budoucí využití jejich areálu v oblasti občanské vybavenosti. Tento záměr se objevil v 41% a jednalo se zejména o zřízení domovů pro seniory, domů pro bydlení (malometrážní byty), objektů pro kulturně společenské aktivity, školící a vzdělávací centra, centra umění a řemesel, ubytovací zařízení s restauracemi, muzea atd. V 28% byl navrhován záměr pro průmysl a podnikání, a to ve formě několika variant počtu podnikatelských subjektů v zóně. V menším počtu 14%, bylo navrhováno využití opuštěných lokalit se zaměřením na sport a rekreaci. Také v 14% vlastníci volili více druhů oblastí, na které by mohli své investice zamířit. Jedná se o oblasti, které byly popsány výše. Jelikož u pěti lokalit v současnosti tvorba studie teprve probíhá, nebylo možné přesně konkretizovat záměr. 3.2. Vlastnictví dle sektorů Vlastnictví k roku 2012 40 20 0 Veřejný sektor Soukromý sektor Více vlastníků Zdroj: Vlastní zpracování Z grafů je zjevné, že největší podíl vlastnictví tvoří veřejný sektor. Je třeba si uvědomit, že většinu brownfieldů vlastní přímo obce a soukromí investoři o tyto lokality nejeví příliš velký zájem. V souvislosti s brownfieldy jsou tedy častěji prezentovány aktivity spíše veřejného sektoru než soukromých investorů. 8

3.3. Počet podpořených lokalit brownfields dle okresů Moravskoslezského kraje Četnost dle okresů 10 8 6 4 2 0 Frýdek - Místek Opava Ostrava - Město Bruntál Nový Jičín Karviná Zdroj: Vlastní zpracování Území Moravskoslezského kraje je územně vymezeno okresy Bruntál, Opava, Nový Jičín, Frýdek- Místek, Karviná a Ostrava-město. Nejvíce podpořených projektů bylo právě v okresech Nový Jičín, Bruntál či v Karviné, což je dáno také počtem nevyužívaných území v daných okresech. Veřejný sektor chce často využít tyto lokality pro vytvoření lepších životních podmínek pro místní obyvatele, jelikož ve většině případů se z brownfieldů stávají objekty občanské vybavenosti. Nejméně lokalit brownfields bylo podpořeno v okresech Frýdek Místek. Obce se snaží přilákat investory na projekty, které chtějí v budoucnu zrealizovat k regeneraci daných území. 3.4. Úspěšnost dokončených projektů dle navrhované využitelnosti 8% 3% Úspěšnost realizace 6% Úspěšná realizace - dokončená Neúspěšná realizace 36% 47% Částečně úspěšná realizace Probíhá zpracování studie Zpracovaná studie čeká na realizaci Zdroj: Vlastní zpracování Z grafu úspěšnosti realizace jednotlivých projektů z hlediska navrhovaného řešení v rámci využitelnosti je patrné, že docela velká část (36%) projektů je již částečně zrealizovaná, tzn., že došlo např. alespoň k demolicím původních budov a další využití či rozsáhlé rekonstrukce jsou naplánované. Bohužel u 47% posuzovaných lokalit nedošlo vůbec žádnému posunu vůči navrhovanému řešení. To převážně zapříčinila příliš velká finanční náročnost jednotlivých variant řešení nebo prodej lokality z veřejného sektoru na soukromý. Zatím pouze 6% projektů je opravdu úspěšně dokončených. Jedná se hlavně o podnikatelskou zónu po bývalém dolu František v Horní Suché a také o přípravu průmyslové a podnikatelské zóny Martinská čtvrť ve Frenštátu p. Radhoštěm. 9

3.5. Počty Brownfields 24% Brownfields podpořené Moravskoslezským krajem 76% Celkový počet brownfields v Moravskoslezském kraji Zdroj: Vlastní zpracování Z celkového počtu brownfields, které se nacházejí na území Moravskoslezského kraje, je k dnešnímu datu 24% podpořených lokalit Moravskoslezským krajem. Cílem dotací je podpořit vlastníky brownfieldů ve snaze změnit chátrající lokality a zvýšit investiční aktivitu subjektů, dále vytvořit předpoklady pro využití stávajících ploch brownfields pro jiné účely či podpořit výstavbu nových podnikatelských zón a vznik nových pracovních míst v kraji. Pro kraj je také důležitým faktorem snaha o estetizaci svého území. 4. Seznam podpořených projektů dle roku schválení zastupitelstvem Moravskoslezského kraje a výše poskytnuté podpory v letech 2005 2012 4.1. Lokality podpořené v roce 2005 4.1.1. Důl František v Horní Suché Obec Horní Suchá se nachází ve východní části Moravskoslezského kraje v blízkosti měst Havířov, Karviná, Český Těšín a také hranic s Polskem. Rozkládá se na 9,79 km 2 a disponuje 4 576 obyvateli (stav k 1. 1. 2013). Horní Suchá spadá pod okres Karviná. Důl František se nachází v severní části obce Horní Suchá a má výbornou dopravní dostupnost. Historie a popis původního využití lokality V 19. století došlo v obci k rozkvětu zejména zemědělství a průmyslu. V roce 1911 byl založen důl František, který zajistil velký rozvoj obce. V první polovině devadesátých let bylo investováno do infrastruktury obce a byla zahájena realizace kanalizace a plynofikace. Jak již bylo řečeno, v roce 1911 byla v obci započata výstavba černouhelného dolu František. V roce 1999, po odtěžení milionu tun uhlí, byl důl uzavřen. Toto mělo za následek tíživou situaci nezaměstnanosti v obci a hrozbu vzniku zdevastovaného areálu. Tehdejším vlastníkem dolu byla společnost OKD, a.s. a následně DIAMO s.p.. Od roku 1999 byly v areálu prováděny nákladné demolice a sanace. V únoru roku 2005 byl areál dolu František převeden do vlastnictví obce Horní Suchá. 10

Fotodokumentace původního stavu lokality: Zdroj: http://www.hornisucha.cz, Obec Horní Suchá Návrh řešení využitelnosti lokality v rámci studie nebo projektové dokumentace Již od počátku byla zamýšlena regenerace zóny František a obsazení areálu malými a středními podnikateli. Možnost obsazení zóny jedním investorem nebyla uvažována, a to hlavně z důvodu existence důlních jam a jejich ochranných pásem a také prostorové členitosti areálu do několika logických celků, což by znemožňovalo využití celkové plochy. Studie byla zaměřena na tyto hlavní cíle: vybudování průmyslové zóny pro lehký průmysl snížení nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji zlepšení životního prostředí v obci Horní Suchá vyřešení otázky opětovného využití bývalého černouhelného dolu František Z hlediska návrhu stavebně technického byly řešeny demolice či rekonstrukce objektů, celková dopravní i technická infrastruktura zóny tzn. vytvoření páteřní obslužné komunikace v zóně včetně komunikace pro pěší, parkovacích ploch a napojení na silniční síť. Technická infrastruktura měla být částečně zrekonstruována či vybudována nová. Jednalo se o vodovod, kanalizaci, plynovod, degazační plynovod, horkovod, vedení el. energií, veřejného osvětlení a telekomunikační síť. Demolovány měly být i plochy zpevněné, které již nevyhovovaly svému účelu. V rámci studie bylo uvažováno odstranění případných ekologických zátěží. Celkový objem plánovaných investic: infrastruktura zóny 100 mil. rekonstrukce správní budovy.. 20 mil. průmyslová hala. 36 mil. Dle původního návrhu projektu byla vybudována celá infrastruktura zóny s potřebnými sítěmi a komunikacemi. Rekonstruovány byly některé stávající využitelné budovy, zejména administrativní budova, která přijala novou funkci podnikatelského inkubátoru. Postavena byla nová lehká průmyslová hala. Nastal rovněž pokrok v rozšiřování páteřního rozvodu teplovodu rozvádějícího odpadní teplo z kogeneračních jednotek vyrábějících spalováním důlního plynu (metan) el. energii, kdy odpadní teplo se stává vedlejším produktem tohoto procesu. Odpadní teplo je využíváno k vytápění již sedmi objektů a další se budou postupně připojovat. Tento způsob vytápění je o 40% levnější než vytápění teplem získaným spalováním zemního plynu. 11

Fotodokumentace současného stavu lokality: Zdroj: http://www.hornisucha.cz, Obec Horní Suchá Proces financování krajské dotace popř. jiných zdrojů Od roku 2002 byly státním podnikem Diamo,s.p. prováděny nákladné demoliční práce, v roce 2005 byl areál bezúplatně převeden na obec. Na výstavbě nové průmyslové haly a celkové rekonstrukci bývalé správní budovy obec využila možnosti čerpání ze strukturálních fondů EU. V roce 2005 Moravskoslezský kraj finančně podpořil projekt ve výši 240 000. V témže roce obec Horní Suchá podala žádost o dotaci z OPPP, a to ve třech stupních. V roce 2005 byl také projekt doporučen k financování z prostředků bývalého Fondu národního majetku. Správní budova byla dokončena v roce 2006 2007 za pomoci dotace z OPPP a stejným způsobem v roce 2007 2008 byla postavena nová průmyslová hala. V roce 2008 za podpory Ministerstva financí byla vybudována na průmyslové zóně František infrastruktura. Souhrn financování z jiných zdrojů: OP Průmysl a podnikání cca 40,7 mil. (3 schválené žádosti o dotace, r. 2006, 2007, 2008) Ministerstvo financí ČR 110 mil. (ing. sítě a infrastruktura, r. 2009) Moravskoslezský kraj cca 1,1 mil. (včetně PD skipu František, r. 2x 2005, 2011) Zhodnocení projektu Zóna se stále rozrůstá, což napovídá velkému úspěchu. V zóně se nachází nyní 22 průmyslových objektů se zastavěnou plochou 2,2 ha. Další 2 průmyslové objekty jsou rozestavěné, 4 subjekty zhotovují projekt pro svou podnikatelskou činnost. Převážná většina zóny je již zaplněna investory. Z celkové plochy 16 ha nabízí zóna k obsazení 4 ha, které se uvolnily ukončením smlouvy s nájemcem neplnícím smluvní podmínky. Ve firmách provozujících svou činnost na průmyslové zóně František je zaměstnáno 450 lidí. Vypočítaná návratnost obecních investic je 10 let. Tato hodnota se bude v budoucnu snižovat zvyšováním příjmu za teplo, ostrahu, prodej pozemků nájemcům a již nižšími investičními náklady. Převážná většina zóny je již zaplněna investory. Z celkové plochy 14,2 ha zóna nabízí k obsazení ještě 0,4 ha + 0,5 ha. Díky úsilí všech zúčastněných byla Průmyslová zóna František vyhlášena vítězem kategorie Brownfield roku. Tuto soutěž každoročně pořádá Ministerstvo průmyslu a obchodu a Agentura CzechInvest jako součást slavnostního oceňování Investora roku a Podnikatelské nemovitosti roku. 12

4.1.2. Důl Žofie v Orlové Orlová leží 10 km severovýchodně od Ostravy v členitém terénu v nadmořské výšce 267 m n.m.. Město Orlová je dnes třetím největším městem v okrese Karviná. Má charakter průmyslového (hornického) města. Celkový počet obyvatelstva trvale klesá. Na začátku letošního roku 2013 zde žilo 30 722 obyvatel. Zájmová lokalita se nachází v jižní části obce Orlová, na rozhraní katastru Poruba u Orlové a Orlová Město. Areál bývalého dolu Žofie má z pohledu širších vztahů dopravně dobrou polohu v území. Historie a popis původního využití lokality Důl Žofie byl založen kolem roku 1868 na katastrálním území obce Poruba. Těžba uhlí byla zahájena v letech 1873 až 1874. Těžba uhlí na lokalitě Žofie byla ukončena v únoru 1995 a závod se stal součástí Dolu Odra jako závod v likvidaci. Původní administrativní budova byla v roce 2007 zrekonstruována. Od roku 2008 je v části areálu umístěna provozovna skladu tuhých paliv. K tomuto účelu jsou užívány stávající železniční a pozemní komunikace, stavby skladů a manipulační plochy v areálu. Soukromá společnost provozuje v areálu od roku 2009 fotovoltaickou elektrárnu. V roce 2011 byla provedena přestavba části bývalé správní budovy na ubytovnu. V době před podáním žádosti o poskytnutí dotace převážná část areálu sloužila pro potřeby technické likvidace a část objektů a pozemků byly pronajímány k podnikatelské činnosti soukromým subjektům. Návrh řešení využitelnosti lokality v rámci studie nebo projektové dokumentace V rámci studie využitelnosti bylo navrženo zrekultivovat plochu bývalého dolu na průmyslovou a podnikatelskou zónu. Byl proveden průzkum kontaminace území a vyhodnocení důlních činností, aby se areál mohl následně začít rekultivovat. Jako využití přípustné v navržené průmyslové a podnikatelské zóně pak byly stanoveny např.: hromadné garáže podzemní a nadzemní, byty pro majitele, hlídače, správce, ubytování zaměstnanců, oddychové a relaxační zařízení pro zaměstnance, stavby a zařízení veřejné technické infrastruktury, obchodní prodejny s průmyslovým zbožím, či průmyslové služby pro občany. V areálu je v současné době soustředěno několik různých podnikatelských aktivit. Stavebním úřadem byly povoleny stavební úpravy komunikační sítě páteřní komunikace a odbočných větví. V areálu byla povolena nová areálová splašková a dešťová kanalizace a vodovod, byla provedena rekonstrukce stávajícího oplocení a v současné době je prováděno nové oplocení severozápadní strany areálu. Fotodokumentace současného stavu lokality: Zdroj: http://www.mesto-orlova.cz, Město Orlová 13

Proces financování krajské dotace popř. jiných zdrojů V roce 2005 byla podána žádost o poskytnutí dotace na studii využitelnosti bývalého dolu Žofie a ještě v témže roce byla poskytnuta tato dotace ve výši 780 000. Začátkem roku 2006 pak byla vypracována komplexní projektová dokumentace Regenerace a rozvoj areálu bývalého dolu Žofie. Ta byla následně předána městu. Zhodnocení projektu Areál je dnes využíván v souladu s možnostmi jeho využití podle územního plánu města Orlová. Projekt již můžeme považovat za téměř úspěšný, plocha byla zčásti zrekultivována, byly provedeny demolice na některých objektech, které byly v nevyhovujícím technickém stavu, rekonstrukce původních budov, které ještě byly vhodné pro další využití, také původního oplocení jedné části areálu a nyní je prováděno zcela nové oplocení severovýchodní strany areálu. 4.1.3. Důl Pokrok v Petřvaldu Hornické město Petřvald je součástí okresu Karviná. Specifický charakter dává městu i celému okresu Karviná již ukončená hlubinná těžba černého uhlí. Petřvald má 7 904 obyvatel (k 1.1.2013). Areál bývalého dolu Pokrok se nachází v jihozápadní části města Petřvald, v místní části kolonie Pokrok. Areál je severozápadně a západně ohraničen místní účelovou komunikací, na východě je zájmová lokalita omezena plochou bývalých odvalových a odkalovacích ploch, s nimiž sousedí obytná zástavba. Do jižní hranice areálu zasahuje severní výběžek Pežgovského lesa. Celková výměra území činí 26,4 ha. Areál má z pohledu širších vztahů velmi dobrou polohu v území. Historie a popis původního využití lokality Původně sloužil areál k těžbě černého uhlí. Od roku 1912 zde fungovala šachta Habsburg později přejmenovaná na Pokrok či Fučík I. S těžbou uhlí souvisely i další objekty nacházející se v areálu jako např. administrativní budovy, prádelny, těžní věže, strojovny, stolárny, sklady, garáže, sýpky uhlí, kotelny, rozvodny, čerpací stanice jeřábové dráhy, kolejiště apod. Postupné dostavení budov vedlo také k napojení dolu na železniční trať vedoucí z Kunčic do Českého Těšína. V roce 1953 byly sloučeny doly Pokrok a Hedvika a byl vytvořen národní podnik. Těžba uhlí byla v Petřvaldě ukončena v roce 1998. Fotodokumentace původního stavu lokality: 14

Zdroj: http://www.hornicky-klub.info, KPHMO Návrh řešení využitelnosti lokality v rámci studie nebo projektové dokumentace V rámci studie využitelnosti bylo navrženo, aby areál bývalého dolu Pokrok byl využit buď pro menší podnikání či výrobu, nebo jako atraktivní průmyslovou zónu pro investory. V areálu již dnes působí několik společností, které odkoupily jeho část v minulých letech od státního podniku Diamo, s. p.. Studie byla vypracována ve dvou variantních řešeních: Varianta i - členění zájmové plochy na malá funkční území (podnikání) Varianta II - velké funkční plochy (průmysl) Státní podnik, který zde vlastní většinu objektů, v průběhu několika let odstranil cca 15 staveb a zrušil i železniční trať. Provozní objekty, které zde stály, včetně jejich vybavení, jsou z velké části zdemolovány, uvolněné plochy jsou z menší části zastavěny novými objekty pro výrobu. Z původních objektů zůstaly dochovány pouze některé provozní stavby a dodnes nevyužívané administrativní budovy. Na ostatních plochách se nachází převážně zdevastované a roztroušené zbytky objektů. Byla zrekultivovaná část pozemků, na nichž se nacházela kontaminovaná zemina. Územním plánem města jsou plochy areálu určeny pro výrobu či skladování. V současnosti se na území areálu nacházejí objekty pronajímané či prodané, objekty určené k rekonstrukci, ale najdeme zde i zcela nevyužité plochy, které se vlastník rozhodl zatravnit. Proces financování krajské dotace popř. jiných zdrojů Pro obě varianty řešené ve studii využitelnosti byl sestaven kalkulační rozpočet. Pro variantu členění zájmové plochy na malá funkční území by zvolený postup regenerace dle předpokladů přišel na cca 266 mil.. Varianta velkých funkčních ploch by stála 293 mil.. Z hlediska případného převodu majetku na město je důležité připočtení provozních nákladů na údržbu areálu, které byly dle studie vyčísleny na cca 6,5 mil. ročně. Moravskoslezský kraj podpořil projekt v rámci předprojektové přípravy v roce 2005, finanční částka činila 780 000. Zhodnocení projektu Projekt je již částečně zrealizován. Díky státnímu podniku došlo v průběhu několika let k revitalizaci celého území, kdy byla většina objektů buď to zrekonstruována, nebo vzhledem k jejich špatnému technickému stavu zcela zdemolována. Nyní se na území areálu nacházejí objekty podniku Diamo, s.p. a objekty využívané několika dalšími malými firmami pro výrobu. Návrh dle studie využitelnosti byl realizován alespoň do fáze revitalizace území. 4.1.4. Ostrava - Hrušov Příjemce (Statutární město Ostrava) použil dotaci Moravskoslezského kraje na zpracování studie pro řešení lokality Ostrava Hrušov. S ohledem na delší období od poskytnutí dotace nedisponuje již příjemce dotace studií, která byla z dotace hrazena. Z tohoto důvodu nebyly zpracovateli poskytnuty o této lokalitě žádné informace. 15

4.1.5. Kasárna Martinská čtvrť ve Frenštátu pod Radhoštěm Město Frenštát pod Radhoštěm leží v kotlině Moravskoslezských Beskyd. Počet obyvatel je 10 958 (k 1. 1. 2013). Nejvýznamnějším ekonomickým potenciálem rozvoje je průmysl elektrotechnický a automobilový. Lokalita Martinská čtvrť se nachází na jižním okraji Frenštátu pod Radhoštěm. Zájmová lokalita na území bývalých kasáren je dopravně napojena na silnici I. třídy. Na východní straně je výrobní areál podružně napojen na silnici III. třídy. Obsluha výrobní zóny je prováděna po areálových komunikacích. Historie a popis původního využití lokality Území bylo do roku 1990 využíváno sovětskou armádou. Po odchodu sovětských vojsk byla většina objektů předána městu Frenštát pod Radhoštěm. Až do roku 2007 nebylo území nikterak využíváno. Areál by byl vhodný k rekonverzi na průmyslovou a podnikatelskou zónu, protože bezprostředně navazuje na již fungující podnikatelský areál a stále se rozšiřující komplex firem. Návrh řešení využitelnosti lokality v rámci studie nebo projektové dokumentace Projekt studie využitelnosti řešil základní přípravu území včetně inženýrských sítí pro budoucí investiční výstavbu v podnikatelské zóně. Navrhoval odstranit nevyužité stavby bývalých kasáren, provést napojení na inženýrské sítě a postavit na předmětném území novou komunikaci, která by napojila čtvrť na okolní dopravní síť ve Frenštátu pod Radhoštěm. Po celkové revitalizaci kasáren studie navrhovala vytvoření zóny určené především pro lehký průmysl či zástavbu podnikatelskými subjekty. V rámci projektu byly odstraněny některé nevyužité stavby, provedeno napojení na inženýrské sítě (vodovod, plynovod, dešťová a splašková kanalizace, kiosková trafostanice) a zřízena komunikace. Bylo zkultivováno území o rozloze cca 2,4 ha. Kvalita území byla zvýšena odstraněním betonových podloží a provedením souvisejících parkových úprav. Fotodokumentace: Zdroj: http://www.mufrenstat.cz/, Město Frenštát pod Radhoštěm Proces financování krajské dotace popř. jiných zdrojů Z rozpočtu Moravskoslezského kraje byla financována příprava projektové dokumentace stavby v roce 2005 ve výši 420 000, kdy Moravskoslezský kraj vybral tuto lokalitu jako vhodnou pro další přípravu průmyslové zóny menšího plošného rozsahu. Projektová příprava byla zahájena vypracováním přípravné a koncepční studie. Následně město Frenštát p. Radhoštěm podalo žádost o dotaci z OPPP na realizaci projektu Regenerace zóny Martinská čtvrť, město Frenštát pod Radhoštěm. Na základě vypracované studie se v r. 2005 projekt zaregistroval do programu Reality a v r. 2006 byl zařazen do druhého stupně programu. Poskytnutá dotace byla celkem cca 13,3 mil., z toho cca 10 mil. z prostředků EU a 3,3 mil. z prostředků ČR. Realizace projektu byla dokončena v srpnu 16

2007. Vlastník pozemku, město Frenštát pod Radhoštěm, nabízí pozemky k pronájmu následnému prodeji. Část je již prodána a soukromému subjektu. Zhodnocení projektu Území je realizačně a legislativně připraveno k přímé zástavbě podnikatelskými subjekty. Zóna je určena především pro lehký průmysl, logistiku apod. ve vazbě na své prostorové možnosti, nelze tedy přepokládat, že bude vyhledávána velkými investory pro rozsáhlou investiční výstavbu. Část zóny o rozloze 1 ha již byla prodána soukromé firmě, která disponuje výrobními kapacitami v přímém sousedství této průmyslové zóny a podniká v oboru dřevozpracujícího průmyslu. 4.1.6. Areál Karnola v Krnově Krnov je jako město s 24 518 obyvateli (k 1. 1. 2013) největším sídlem na Bruntálsku. Krnov je příhraničním městem, polovinu hranice města tvoří hranice s Polskem a je jednou ze vstupních bran do Jeseníků. Krnov býval nazýván městem stavů a varhan. Ve městě se po staletí rozvíjela tradice výroby sukna v závodě Karnola a výroba stuh a prýmků Pega Krnov. Objekty bývalého podniku Karnola se nacházejí v samém srdci města Krnov, po obou březích řeky Opavy. Jsou zde dva samostatné areály, dříve spojené tzv. Larischovou lávkou. Historie a popis původního využití lokality Objekty byly postaveny na obou březích řeky Opavy a v blízkosti vodního náhonu, postupně vznikaly a rozvíjely se velké textilní podniky. Původní objekty byly vybudovány v roce 1856, v průběhu času byly postupně rekonstruovány či přistavovány. Objekt byl v minulosti využíván jako výrobní závod pro zpracování vlny a příze. V letech 1997 a 2001 byl celý areál Karnoly zasažen povodněmi. Fotodokumentace původního stavu lokality: Zdroj: http://www.krnov.cz/, Město Krnov 17

Návrh řešení využitelnosti lokality v rámci studie nebo projektové dokumentace V rámci studie využitelnosti byly navrženy tři varianty využití objektu. Tyto varianty byly současně navrženy jako multifunkční, přičemž obsahovaly 4 způsoby využití: regionální muzeum, muzeum varhan, muzeum textilní výroby, Městské informační a kulturní středisko, volnočasové aktivity pro veřejnost (sportovní bowling, squash, posilovna, spinning), inkubátor pro začínající podnikatele, nebytové prostory pro účely zřízení kancelářských prostor a k podnikání nerušivého charakteru. V současné době je objekt beze změn. V rámci krajské dotace byla pouze zpracována studie využitelnosti objektu Karnoly a byly provedeny zkušební vrty pro zjištění kontaminace lokality. Odkoupením od správce konkurzní podstaty podniku Karnola získali areál soukromí vlastníci. Město Krnov má zájem s vlastníky spolupracovat. Proces financování krajské dotace popř. jiných zdrojů Celkové předpokládané náklady na rekonstrukci objektu na vybranou variantu, tedy nejsoběstačnější způsob využití, se vyšplhají na 116-136 mil.. Pro realizaci se zvažuje zapojení města, developera a některými z dotačních titulů. V roce 2005 Moravskoslezský kraj finančně podpořil projekt v rámci předprojektové přípravy brownfields, a to ve výši 890 000. Zhodnocení projektu Vybraná varianta, kterou upřednostnilo město Krnov, byla zvolena především pro svoji soběstačnost, kde převažuje ziskový provoz. V budoucnosti by tak nedošlo k zatížení rozpočtu města. Tato varianta obsahuje všechny navrhované způsoby využití kromě muzeí inkubátor pro začínající podnikatele, podnikatelské inovační centrum, kanceláře, komplexní sportovní a volnočasové centrum, polyfunkční sál, restaurace a Městské informační a kulturní středisko. Konkrétní realizace projektu avšak doposud nebyla realizována. 4.2. Lokality podpořené v roce 2006 4.2.1. Hrušov - rezidenční část města Ostrava Ostrava - Hrušov se rozkládá v severní části města na pravém břehu řeky Ostravice a spadá do městského obvodu Slezská Ostrava. Lokalita o rozloze cca 35 ha je dostupná z ulice Bohumínské, která je dále napojena na dálnici D1. Vzhledem k blízkosti železniční trati Ostrava-Bohumín lze v budoucnu vybudovat železniční vlečku. Počet obyvatel Ostravy dosáhl k 1. 1. 2013 počtu 305 998. Historie a popis původního využití lokality V průběhu 19. století měla lokalita díky těžbě uhlí, továrně na sodu, stanici Severní dráhy Ferdinandovy aj. svůj význam. V roce 1941 se lokalita stala součástí Moravské Ostravy. Ostravská čtvrť Hrušov s několika tisíci obyvateli začala upadat po útlumu průmyslové výroby po roce 1989. Zkázu zástavby a definitivní vylidnění Hrušova způsobila velká povodeň v roce 1997. Území je mimo jiné postiženo bývalou důlní činností, která způsobila jeho propad o cca 3-4 metry a bylo prohlášeno za tzv. sociální brownfield. Nebyla zde totiž soustředěna samotná výroba, ale budovy, které se zde vyskytují, sloužily jako ubytovny dělníků z okolních podniků. 18

Návrh řešení využitelnosti lokality v rámci studie nebo projektové dokumentace V rámci studie využitelnosti bylo navrženo využít území jako zónu pro malé a střední podnikání. Lokalita je dle ÚPD (územně plánovací dokumentace) funkčně začleněna jako oblast pro lehký průmysl, sklady a drobnou výrobu s vyloučením funkce bydlení. Předností hrušovské zóny je ideální dopravní napojení, bezprostřední blízkost dálnice D1 a železniční trati do vnitrozemí, ve směru na Polsko a Slovensko. V rámci území byl proveden hydrogeologický průzkum a území bylo vyhodnoceno jako ekologicky nezávadné. V současné době jsou upřesňovány konkrétní záměry o budoucím využití území. Vybudováním ochranných (protipovodňových) hrází v lokalitě Hrušov pominul důvod pro trvání stavební uzávěry, která byla zrušena v dubnu 2009. V současnosti je na daném území vymezeno platné asanační pásmo. Veškerá stavební činnost je nyní v lokalitě podmíněna dokončením asanace, jejímž smyslem je provedení nezbytných terénních a vodohospodářských úprav tak, aby nedocházelo k nežádoucímu zdržování dešťových vod v lokalitě, ale naopak došlo k jejímu gravitačnímu odtoku. Proces financování krajské dotace popř. jiných zdrojů V rámci dotace Moravskoslezského kraje v roce 2006 byla smlouva na zpracování Předběžného průzkumu ekologické zátěže v areálu bývalého podniku SEPO-EXIM, s.r.o. v likvidaci v Ostravě- Hrušově. Cílem projektu bylo ověření stavu geoprostředí v bývalém areálu firmy a ověření kontaminace území zejména po obvodu areálu a zjištění jejího možného dopadu na okolní pozemky, které jsou ve vlastnictví statutárního města Ostravy. Odhadované náklady akce se pohybovaly kolem 740 000, které pokryla dotace z Moravskoslezského kraje. Zhodnocení projektu Město Ostrava připravuje projekt Gravitační odvodnění Hrušova, který je součástí budování Rozvojové zóny Hrušov. Projekt řeší navýšení pokleslého terénu o 3,5 m a přípravu technické infrastruktury tohoto území. Jak již bylo výše zmíněno, nyní je lokalita vylidněná a v území je propad půdy cca o 3-4m. Po realizaci projektu bude následně připravena plocha o rozloze téměř 35ha. Vzniklá plocha bude tvořit velký potenciál, a to nejen pro danou oblast. 4.2.2. Larischovy konírny v Karviné Statutární město Karviná s počtem obyvatel 57 842 (stav k 1. 1. 2013) leží 18 km východně od Ostravy. Karviná vždy patřila mezi oblasti s vysokým soustředěním těžby uhlí a navazujícího průmyslu, v posledních letech byl posílen význam lehkého průmyslu, obchodní a turistický. Město Karviná se dlouhodobě řadí mezi města s vysokou nezaměstnaností. Lokalita bývalé konírny a mléčnice leží v centrální části zámeckého parku v Karviné. Celková plocha řešeného areálu je 0,6 ha. Historie a popis původního využití lokality Dva historické objekty z roku 1850, bývalá mléčnice konírny se nachází v areálu Larischových koníren. Mléčnice sloužila ke skladování a zpracování mléka pro zámeckou kuchyni a dodávala mléko ke krmení hříbat v konírně. Situovány zde byly také obytné místnosti personálu dvora. V konírně byli chováni kočároví a jezdečtí arabští koně a byla tam i malá kočárovna. V pravé části objektu byla samostatná bytová jednotka, v levé části pravděpodobně sklady, dílny a zázemí objektu. V poválečných letech oba objekty chátraly. Sloužily pouze ke skladovacím účelům, používal je okresní štáb CO. V 60. letech pak byly budovy dány k dispozici Sboru požární ochrany, byly přistavěny garáže a různé přístavky. Po roce 1994 si areál pronajala soukromá firma, avšak areál stále chátral. 19

Fotodokumentace původního stavu Larischových koníren: Zdroj: http://www.karvina.cz, Město Karviná Návrh řešení využitelnosti lokality v rámci studie nebo projektové dokumentace Na základě diskuse a výsledků analytické části studie se z námětů vykreslily dvě varianty funkčního využití, a to školící a vzdělávací centrum, anebo centrum umění a řemesel. Varianta i - Školící a vzdělávací centrum vycházelo z potřeby integrace výchovně vzdělávacích funkcí do lokality parku a zároveň uspokojovalo potřebu města vybudovat vhodný víceúčelový sál. Toto centrum by tak nabízelo nové možnosti trávení volného času pro všechny věkové kategorie. Jednalo by se o pořádání různých konferencí, školení a zasedání, ale také o vzdělávací a jazykovou oblast. Hipologické muzeum pak mělo přiblížit odkazy minulosti, jež se pojí s danou lokalitou. Toto muzeum uzavíralo okruh osvěty v okolí v návaznosti na expozici Fryštátského zámku. Konkrétně bylo navrženo vybudování jazykové školy, restaurace/kavárny, indoor dětského hřiště, hipologické muzeum a víceúčelový sál. Varianta II Centrum umění a řemesel zapadalo do celkové myšlenky rekonstrukce zámeckého parku. Varianta byla navržena jako hlavní prvek několika samostatných subjektů, které pojí zaměření jejich tvorby na řemeslnou a uměleckou činnost. V rámci této varianty se jednalo o vybudování restaurace s minipivovarem, víceúčelového sálu, galerie, řemeslných ateliérů, hipologického muzea a malé manufaktury. Oba objekty jsou ve velice špatném stavebně technickém stavu, který se rychle zhoršuje. Objekty mají poškozenou statiku, zdivo je vlhké a jsou v něm viditelné trhliny. Dřevěné části stropů a krovů jsou částečně napadeny dřevokaznými činiteli a jsou narušeny také staticky. Z okenních výplní a dveřních dvorů zbyla jen torza. Objekty jsou v současné době nevyužívány a veřejnosti nezpřístupněny, jsou zde prováděny pouze nutné opravy a údržba. Proces financování krajské dotace popř. jiných zdrojů Objekty a pozemky jsou ve vlastnictví statutárního města Karviná. S projektem Regenerace zámeckých koníren úzce souvisí projekt Komplexní studie regenerace a rozvoje areálu bývalých koníren v Karviné-Fryštátě. V rámci tohoto projektu získalo statutární město Karviná v roce 2006 investiční dotaci na předprojektovou přípravu regenerace brownfield z Moravskoslezského kraje ve výši 500 000. Výše uvedená studie byla výchozím podkladem pro zpracování projektových dokumentací. Projekt Regenerace zámeckých koníren byl zahrnut do projektů financovaných v rámci Integrovaného plánu rozvoje města. Z externích zdrojů projekt nebyl financován. Zhodnocení projektu Návrh využití objektu jako centrum umění a řemesel skýtalo potenciál pro vytvoření atraktivního veřejného prostoru s vlastním charakterem až nadregionálního charakteru. Ani jedna varianta navržena v rámci studie proveditelnosti projektu nebyla uskutečněna. Pro negativní postoj památkového ústavu v průběhu přípravy stavebního povolení a překročení plánovaného rozpočtu došlo k zastavení projektu. 20