Využitelnost P a požadavky prasat. Pig Nutr., 12/2 Využitelnost fosforu a požadavky prasat Fosfor je klíčovým prvkem v těle zvířete. Je druhým nejrozšířenějším prvkem v organizmu s podílem cca 1 %. Z tohoto podílu je 85-90 % fosforu uloženo v kostech jako fosforečnan vápenatý, sodný a draselný a 10-15 % je uloženo v měkkých tkáních, tělních tekutinách jako organická forma v podobě fosfatidy, nukleoproteinů a fosfoproteidů. Kromě své zásadní účasti na rozvoji a udržování kostních tkání, hraje důležitou roli v mnoha jiných metabolických procesech. Fosfor je nezbytný pro tvorbu kostí, metabolizmus bílkovin, tuků, cukrů, tvorbu vitamínů skupiny B, K, přenos energie. Nedostatek fosforu může být způsoben přebytkem Ca v krmné dávce, zvýšenou potřebou u prasnic v průběhu březosti a laktaci. Deficit fosforu vede k opožďování pohlavního dospívání, poruchám ovariálního cyklu, zvýšení embryonální mortality, snížení žravosti, hubnutí, zvýšenému vylučování Ca (moč), odvápňování kostí. V KD by měly být minerální prvky dostatečně zastoupeny, a to nejen v dostatečném množství, ale i v určitém poměru, neboť existují antagonostické a synergické vztahy mezi těmito prvky. Znamená to, že nedostatek, nebo přebytek některého prvku vyvolá deficit prvku jiného. V metabolismu fosfor úzce navazuje na vápník - Poměr Ca : P Oba prvky mají základní úlohu při vývinu a zachování skeletálního systému prasat a zúčastňují se řady fyziologických funkcí. Fosfor a vápník jsou nezbytné pro růst a mineralizaci kostí. Vhodný poměr Ca : P je důležitý pro optimální využití každého prvku. Při širokém poměru se snižuje absorpce fosforu, redukuje se růst a kalcifikace kostí, zvláště je-li fosfor na hranici minimální potřeby. Je uváděn poměr 1 : 1 a 1,5 : 1. Přirozenými zdroji fosforu jsou generativní části rostlin, zrniny, otruby, extrahované šroty nebo výlisky, krmiva živočišného původu, sladový květ, krmné kvasnice. Chudé na fosfor jsou okopaniny. V rostlinných krmivech je jedna část fosforu obsažena ve vegetativních částech rostlin v rozpustné formě a pro trávení prasaty v dostupné formě. Druhá část (30 85 %) fosforu, nejčastěji obsažená v semenech, tvoří tzv. fytátový fosfor.
Fytátový fosfor je v zažívacím traktu prasat tráven jen v omezené míře. Selata fytátový fosfor prakticky vůbec netráví a starší zvířata jej tráví jen velmi nepatrně. K rozštěpení je třeba aktivní enzym fytáza a ten prasata sama nesyntezují a v krmných dávkách je obsažen minimálně. Fytáza v trávicím traktu pochází buď: z komponentů (např. z pšeničných otrub) z mikroorganismů vyskytujících se v trávicím traktu z aditiv (vyráběných mikrobiální nebo chemickou cestou) Zastoupení stravitelného fosforu v krmivech: Obsah fytátového fosforu v krmivech: Zrniny 53 78 % Mlýnské odpady 42 87 % Odpady olejářského průmyslu 42 73 % Luskoviny 48 80 % Obsah fytátového Komponent fosforu (%) Kukuřice 66 Ječmen 56 Pšenice 67 Oves 56 Čirok 68 Sójový extr. šrot 61 Sezamový extr. šrot 81 Pšeničné otruby 70 U krmiv živočišného původu byly prováděny studie, kdy jako základní strava byla použita kukuřice. Ta byla doplňována různými živočišnými produkty (při konstantním obsahu Ca 6,0 g / kg krmiva). Pozorovaný poměr Ca : P byl 2:1 pro masovou moučku a kostní moučku. Pro rybí moučky a sušené odstředěné mléko se hodnoty pohybovaly v rozmezí 1,2 : 1 až 1,3 : 1. Stravitelnost fosforu v rozmezí od 68 do 91%. Stravitelnost fosforu v krmivech živočišného původu, je vysoká a pohybuje se od 70 do 90%. Zastoupení stravitelného fosforu v krmivech:
Komponent Stravitelný fosfor (%) Masové moučky 80 Kostní moučky 68 Rybí moučky 86 Sušené odstředěné mléko 91 Asi 90 % požadavků prasat na přívod ML je kryto obsahem těchto živin v KD (obiloviny, živočišné moučky, šrot, luskoviny ), zbývající část musí být doplněna z jiných zdrojů minerální krmné přísady. Stravitelný fosfor je jednou z relativně nejdražších živin, které se do krmných dávek pro prasata musí doplňovat. Obecně je pro prasata možné doplňovat P ve formě sodných nebo popřípadě vápenatých fosfátů. Sodné fosfáty jsou obvykle lépe využitelné (avšak dražší) než fosfáty vápenaté. Z vápenatých fosfátů jsou nejlépe využitelnými zdroji fosforu: Dihydrogenfosforečnan vápenatý Ca (H2PO4)2. H2O Hydrogen fosforečnan vápenatý CaHPO4. 2 H2O Jako hlavní kritérium potřeby byl zvolen stravitelný fosfor. Vycházelo se z předpokladu, že kvalitu P v krmivech lze objektivně stanovit v bilančních pokusech a současně lze i objektivně stanovit účinnost fytáz. V krmivech a krmných dávkách pro prasata je třeba uvádět stravitelný fosfor. Obsah celkového fosforu v KD je nutné považovat pouze za ORIENTAČNÍ s tím, že hladina celkového fosforu bude v budoucnu určovat maximální hladinu P v dávce. Obvyklé zastoupení makroprvků v KKS prasat: Prvek Rozpětí v g/kg směsi Vápník 6,0-9,0 Celkový fosfor 4,5-7,0 Stravitelný fosfor 2,9-5,0 Sodík 1,5-2,2 Chlór 1,0-1,7 Hořčík 0,4-0,6
Využitelnost fosforu se zjišťuje srovnávací metodou, tj. porovnáváním účinnosti standardního zdroje (dihydrogenfosforečnan sodný monohydrát = 100 % využitelnost) a zkoumaného zdroje. Výsledky výzkumu potřeby P u prasat v posledních letech ukázaly, že hladiny fosforu, které byly dostatečné před dvaceti lety, v dnešní době již nestačí. Příčinou je selekce na rychlejší růst, snížená spotřeba krmiva, zvýšený podíl libové tkáně (hlavních masitých částí). Také bílá plemena prasat (BU, L), především vysoce mléčné prasnice, mají vyšší požadavky na přívod fosforu v KD než plemena barevná (Du, Ha, Pc). Požadavky fosforu pro prasata: Požadavek fosforu pro růst: Požadavek fosforu na růst lze nejlépe odhadnout na základě údajů získaných pomocí porážkovou techniky. Pokusy se došlo k závěru, a to formou alometrické funkce, že požadavek na růst je v průměru 5,1 g P / kg živé váhy. Požadavky fosforu pro růst prasat: živá hmotnost (%) 10 30 50 60 70 90 110 Normální 5,1 4,94 4,87 4,8 4,7 4,6 Velmi hubené 5,45 5,35 5,19 5,12 5,05 4,95 4,85 Požadavek na fosfor pro růst plodu a gravidní prasnici: V prvních 2 měsíců gravidity je požadavek fosforu nízký. V tomto období se fosfor používá hlavně pro obnovení tělesných rezerv ztracených během posledního kojení. Požadavek na fosfor pro kojící prasnice: Produkce mléka je hlavním faktorem potřeby fosforu pro kojící prasnice. Požadavky fosforu byly odvozeny z množství mléka vyprodukovaného. Koncentrace fosforu v mléce v rozmezí od 1,2 do 1,7 g / kg
Odhadované požadavky P pro gravidní a kojící prasnice: Obsah fosforu (g/d) Den 0 2,6 Den 90 4,6 Den 120 7 Den 115 7,8 Kojící p. 19,1 Nestrávený fosfor je z těla vylučován ve výkalech, odtud se dostává do půdy a tam je velmi rychle štěpen a uvolněný fosfor se dostává do svrchní vrstvy půdy. Odtud je P při deštích splaven do povrchových vod a později se stává jednou z důležitých živin pro řasy a sinice, které způsobují nepříjemné zarůstání vodních nádrží. Z těchto důvodů se některé státy ve světě rozhodly omezit v KD obsah fosforu na nezbytnou hladinu. Např. v Holandsku je zákonem přímo určeno, kolik P může obsahovat kejda prasat. Jeho obsah vlastně určuje jakou koncentraci P a tím i prasat smí farmář mít na 1 ha půdy. Jsou tři cesty jak zabezpečit potřebu fosforu a přitom současně snížit jeho vylučování ve výkalech a moči: 1. Zpřesnit potřebu P pro danou kategorii prasat, jejich hmotnost a užitkovost 2. Použitím enzymů štěpících fytátový fosfor a tím potřebu zvířat krýt z přirozeného zdroje a teprve zbytek krýt z minerálního zdroje 3. Použití lépe stravitelných či biovyužitelných forem do krmných dávek doplňovaných fosforečných sloučenin