BUDOUCNOST MODELU STAVEBNÍCH SPOŘITELEN V ČR Petr Teplý Roman Horváth Institut ekonomických studií, Fakulta sociálních věd Univerzita Karlova v Praze Seminář Fontes Rerum Praha 18. října 2011
Agenda 1. 2. 3. 4. 5. Úvod Teoretická část Empirická část Budoucnost modelu stav. spořitelen Závěr 18. října 2011 Budoucnost modelu stavebních spořitelen v ČR 2
1. Úvod Motivace a cíl výzkumu Stavební spoření (SS) = aktuální téma Cíl studie: komplexní pohled na SS (výhody a nevýhody, stabilita vs. rizika) Ekonometrická analýza stability úrokových sazeb stavebních spořitelen Budoucí model stavebního spoření v ČR: SS = účelová spořitelna pro specifické životní události 3
Agenda 1. 2. Úvod Teoretická část 3. Empirická část 4. 5. Budoucnost modelu stav. spořitelen Závěr 18. října 2011 Budoucnost modelu stavebních spořitelen v ČR 4
2. Teoretická část Co je stavební spoření? Stavební spoření je účelový druh spoření, při kterém vkladatel dlouhodobě ukládá prostředky u specializované banky, v průběhu spoření může čerpat státní podporu, a po jehož skončení získává při splnění dalších podmínek nárok na úvěr ze stavebního spoření (AČSS, 2011). Primárním cílem stavebního spoření vždy bylo umožnění čerpat půjčky na bydlení určitému okruhu střadatelů (Mládek et al, 2011). 5
2. Teoretická část 4,9 miliónu smluv SS v ČR 48% penetrace SS = 2. místo v Evropě Země Počet smluv ve fázi spoření Ukazatel úvěry/vklady Počet obyvatel Penetrace stavebního spoření Německo 30 109 800 79,6% 82 268 000 36,6% ČR 4 926 183 64,4% 10 334 000 47,7% Rakousko 5 096 658 94,4% 8 315 000 61,3% Slovensko 1 011 753 100,8% 5 397 000 18,7% Chorvatsko 330 165 70,5% 4 436 000 7,4% Maďarsko 590 820 11,6% 10 056 000 5,9% Rumunsko 254 639 11,5% 21 547 000 1,2% Belgie 7 060 1151,2% 10 626 000 0,1% Celkem 42 327 078 79,9% 152 979 000 36,6% Pozn.: Údaje k 31.12.2009 Zdroj: Evropské sdružení stavebních spořitelen 6
2. Teoretická část implikuje významnost SS 18% podíl na finančních aktivech v ČR Hotovost 5,0% Podílové fondy 8,9% Penzijní připojištění 9,1% Devizové vklady 2,5% Cenné papíry 1,1% Vklady u bank 32,0% Životní pojištění 10,6% Termínované vklady 12,6% Stavební spoření 18,2% Struktura finančních aktiv domácností podle jednotlivých instrumentů k 31. 12. 2010 (celkem = 2 359 mld. Kč) Zdroj: AČSS 7
2. Teoretická část ale ne jeho nejvyšší podporu v Evropě Země Státní podpora (%) Maximum státní podpory (EUR) Vázací lhůta (roky) Česká rep. 10 80 (2000 Kč) 6 Německo 8,8 46,06 7 Rakousko 3 (variabilní) 30 6 Slovensko 10 (variabilní) 54 6 Chorvatsko 15 102 5 Rumunsko 15 250 5 Maďarsko 30 262 8 Pozn.* Parametrické změny navrhované MFČR pro rok 2011 Zdroj: Autoři podle Mládek et al. (2011) 8
2. Teoretická část Vývoj parametrů státní podpory SS Období < 31.12.2003 1.1.2004-31.12.2010 >1.1.2011* Výměra státní podpory 25% 15% 10% Max. základ pro státní podporu 18 000 Kč 20 000 Kč 20 000 Kč Mac. výše státní podpory 4 500 Kč 3 000 Kč 2 000 Kč Délka vázací doby 5 let 6 let 6 let Zdanění úrokových výnosů 0% 0% 15% Pozn.: * Návrh MF ČR (zdanění státní podpory ve výši 50 % za rok 2010 bylo zrušeno Ústavním soudem dne 27.4.2011) Zdroj: Autoři podle ČMSS 9
2. Teoretická část Postupné snižování státní podpory Reforma v 2003 a její vliv na výši státní podpory Současná reforma 10
2. Teoretická část Dlouhodobý vztah klienta a spořitelny implikuje nižší podíl úvěrů v selhání 6,0 5,0 5,03 % 4,0 3,0 2,0 2,33 3,89 3,41 3,25 2,15 2,13 2,88 2,74 2,72 1,91 1,68 1,57 3,79 2,67 3,34 1,0 0,0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Domácnosti - úvěry v selhání (%) Domácnosti - úvěry ze stavebního spoření v selhání (%) Úvěry v selhání českých domácností v období 2003-2010 Zdroj: ČNB 11
2. Teoretická část Očekávaný pokles podílu přespořujících klientů
2. Teoretická část Benefity stavebního spoření 1) Benefity pro střadatele 2) Benefity pro stát 3) Benefity pro ekonomiku 13
2. Teoretická část Benefity pro střadatele 1) Možnost nižších úrokových sazeb na úvěry 2) Dlouhodobá fixace úrokových sazeb 3) Relativní dostupnost pro všechny skupiny obyvatelstva 4) Relativně vysoké zhodnocení vložených prostředků 5) Kapitálová rezerva 14
2. Teoretická část Dlouhodobá nízká sazba (vs. hypotéky) 16% 16% 14% 14% 12% 12% Úroková sa azba p. a. 10% 8% 6% 10% 8% 6% Úroková sa azba p. a. 4% 2% 0% Úvěry ze stavebního spoření (úvěrový tarif) Překlenovací úvěry (včetně následného úvěru) Hypotéky 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 4% 2% 0% Vývoj průměrných úrokových sazeb hypoték a úvěrů ze stavebního spoření v období 1996-2010 Zdroj: AČSS 15
2. Teoretická část Benefity pro stát 1) Podpora bytového fondu 2) Vyšší motivace střadatelů spořit resp. zvyšování jejich finanční gramotnosti 3) Nepřímý pozitivní efekt na zaměstnanost 16
2. Teoretická část Benefity pro ekonomiku 1) Tvorba zdrojů pro dlouhodobé investice do bydlení 2) Nezadlužování v cizích měnách 3) Relativní stabilita úvěrové dynamiky během krize 4) Úspěšný management úvěrového rizika stavebních spořitelen. 17
2. Teoretická část Nevýhody a rizika SS 1) Deformace trhu (jako každá dotace) 2) Otázka účelu podpory SS na bytovou výstavbu 3) Zvyšování příjímových nerovností (?) 4) Náklad pro státní rozpočet Likviditní riziko Úrokové riziko Rozlišení kreditního rizika úvěrů ze SS (řízení kolektivu vs. meziúvěry) Teoretická rizika, stavební spořitelny si je v praxi úspěšně řídí jako standardní banky (přes mezibankovní trh, zajištění, robustní výpočetní modely atd.) 18
Agenda 1. 2. Úvod Teoretická část 3. Empirická část 4. 5. Budoucnost modelu stav. spořitelen Závěr 18. října 2011 Budoucnost modelu stavebních spořitelen v ČR 19
3. Empirická část Stabilita úrokových sazeb SS Sazby stavebních spořitelen jsou více stabilní než u bank (a nižší během krize) 6,0 5,5 5,0 % 4,5 4,0 3,5 2004/01 2005/01 2006/01 2007/01 2008/01 2009/01 2010/01 2011/01 Stavební spořitelny (úvěry celkem) Banky (hypotéční úvěry) ČMSS (úvěry ze stavebního spoření) Úrokové sazby bank, stavebních spořitelen a ČMSS (1/2004-1/2011, nové obchody) Zdroj: Autoři podle ČNB a ČMSS 20
3. Empirická část implikuje nižší volatilitu sazeb než u bank což odpovídá principu tvoření úrokové sazby u stavebních spořitelen (fixní spread) Zdroj: Autoři 21
Agenda 1. 2. Úvod Teoretická část 3. Empirická část 4. 5. Budoucnost modelu stav. spořitelen Závěr 18. října 2011 Budoucnost modelu stavebních spořitelen v ČR 22
4. Budoucnost modelu stavebních spořitelen Jak využít převis vkladů nad úvěry? Místo meziúvěrů poskytovat jiné produkty a využít potenciálu stavebních spořitelen
4. Budoucnost modelu stavebních spořitelen SS = účelové spořitelny pro specifické životní události 1) Spoření na stáří 2) Spoření na nadstandardní zdravotní služby 3) Spoření na studium 4) Spoření na období nezaměstnanosti 24
4. Budoucnost modelu stavebních spořitelen Spoření na stáří u SS již dnes! Lidé již v současnosti používají stavební spoření jako spoření na stáří! Riesterova reforma v Německu = best practice penzijní připojištění stavební spoření koupě nemovitosti na bydlení Jak se hodláte zajistit na stáří? vklad na spořícím účtu spoleh na starobní důchod peníze doma 5/2010 4/2009 4/2006 koupě nemovitosti jako investice životní pojištění kolektivní investování individuální investování nákup uměleckých děl 0 20 40 60 80 Zdroj: Agentura pro výzkum veřejného mínění 25
4. Budoucnost modelu stavebních spořitelen Spoření na stáří - příklad Schematický příklad: Cash-flow stavebního spoření při spoření na stáří z pohledu klienta + Klient spoří 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 Klient čerpá úspory - Naspořená částka v daném roce (včetně st.podpory a úroku) Roční důchod (anuita) Pozn.: Jedná se zjednodušený příklad 6-ti leté spořící fáze a 10-ti letého ročního důchodu (anuity) Zdroj: Autoři 26
4. Budoucnost modelu stavebních spořitelen Spoření na nadstandardní zdravotní služby Očekávaný nárůst nákladu na zdravotnictví (stárnutí populace atd.)! 25,0% 23,3% 20,0% 17,0% 15,0% % HDP 10,0% 7,1% 11,1% 6,4% 8,4% 5,0% 3,3% 3,3% 0,0% 0,2% 0,6% Penze Zdravotnictví Dlouhodobá péče Zaměstnanost Celkem 2010 2060 Náklady na sociální služby v ČR v letech 2010 a 2060 Zdroj: Autoři podle Evropské komise (2009) 27
4. Budoucnost modelu stavebních spořitelen Stárnutí populace jako globální problém a vysoké očekávané náklady ve srovnání s fiskálními náklady globální krize 2008-2009 28
4. Budoucnost modelu stavebních spořitelen Spoření na nadstandardní zdravotní služby - příklad Schematický příklad: Cash-flow SS v případě užití na nadstandardní zdravotní služby + 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 - Rok Naspořená částka v daném roce (včetně st.podpory a úroku) Roční čerpání úspor na zdravotní výdaje Pozn.: Jedná se zjednodušený příklad 6-ti leté spořící fáze a 10-ti letého rostoucího čerpání úspor (s růstem věku se očekávají vyšší zdravotní náklady) 29 Zdroj: Autoři
4. Budoucnost modelu stavebních spořitelen Spoření na studium - příklad Schematický příklad: Cash-flow stavebního spoření v případě užití na úvěru na vzdělání + 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 - Rok Naspořená částka v daném roce (včetně st.podpory a úroku) Roční čerpání úvěru na vzdělání Pozn.: Jedná se zjednodušený příklad 6-ti leté spořící fáze a 5-ti letého čerpání úvěru na vzdělání Zdroj: Autoři 30
4. Budoucnost modelu stavebních spořitelen Spoření na období nezaměstnanosti - příklad Schematický příklad: Cash-flow SS spoření v případě užití naspořených prostředků na období nezaměstnanosti + 1 2 3 4 5 6 7 8 9 - Rok Naspořená částka v daném roce (včetně st.podpory a úroku) Roční čerpání úspor v období nezaměstnanosti Pozn.: Jedná se zjednodušený příklad 3-ti leté spořící fáze, 3 roky čerpání prostředků v období nezaměstnanosti a následné 3 roky dospoření Zdroj: Autoři 31
4. Budoucnost modelu stavebních spořitelen Navrhované změny ve SS od MFČR Parametrické změny 1) od 1.1.2011 snížení státní podpory u všech smluv na max. 10 % nebo částku 2 000 Kč 2) zrušena daňová výjimka (zavedena 15% srážková daň) 3) mimořádná 50% daň na státní podporu za 2010 (zrušeno nálezem Ústavním soudem 27. dubna 2011) Koncepční změny 1) účelovost stavebního spoření (pouze pro bydlení) nepřímá účelovost (pouze na státní podporu) 2) možnost nabízet SS i pro další licencované subjekty (banky a záložny) produktové pojetí 32
4. Budoucnost modelu stavebních spořitelen Pozor na navrhované změny! Český finanční sektor (včetně stavebních spořitelen) je stabilní, nicméně operuje v prostředí zvýšené nejistoty světových finančních trhů (pozor na neuvážené zásahy do fungujícího systému!) Nutnost postupovat obezřetně důležitost zpracování Hodnocení dopadů regulace (RIA), což MFČR dělá precizně Poučení z okolních zemí Německo: Riesterova reforma Rakousko: úvěry na vzdělání Slovensko: zavedení účelovosti vyvolalo téměř kolaps místních spořitelen a bylo později zrušeno 33
4. Budoucnost modelu stavebních spořitelen Současný trend v bankovnictví = back to basics (návrat k základům) Sbírat vklady a poskytovat úvěry to přesně dělají stavební spořitelny! Lze toto narušit? Ano, novou regulací či reformou. 34
4. Budoucnost modelu stavebních spořitelen Neoddělené účetnictví bank? A co riziko? Stavební spoření bez odděleného účetnictví bank -> teoreticky by pak mohly z vkladů účastníků stavebního spoření financovat rizikové aktivity (spotřebitelské úvěry i deriváty) -> vyšší riziko produktu stavebního spoření Problém švýcarských bank = financování rizikových aktivit (např. derivátů) levnými depozity Miliardové ztráty v Barings, SoGe, UBS = selhání kontrolních mechanismů při monitoringu obchodování s deriváty přes pákový efekt (= rizikový business) 35
Agenda 1. 2. Úvod Teoretická část 3. Empirická část 4. 5. Budoucnost modelu stav.spořitelen Závěr 18. října 2011 Budoucnost modelu stavebních spořitelen v ČR 36
5. Závěr Co říci závěrem? Stavební spořitelny dnes = důležitá stabilní součást českého finančního trhu Stavební spořitelny zítra = účelové spořitelny pro specifické životní události 37
Diskuse Děkuji za pozornost. Nějaké otázky? 38
Další informace a kontakty Podkladem pro tuto prezentaci byla studie, která vznikla v rámci partnerství FSV UK s ČSOB, seznam dalších studií je k dispozici na http://ies.fsv.cuni.cz/cs/node/167 PhDr. Petr Teplý, Ph.D. Odborný asistent Institute ekonomických studií Fakulta sociálních věd UK Opletalova 26 110 00 Praha Česká republika Tel:+420 222 112 328 E-mail: teply@fsv.cuni.cz http://ies.fsv.cuni.cz/cs/staff/teply Roman Horváth, Ph.D. Zástupce ředitele Institute ekonomických studií Fakulta sociálních věd UK Opletalova 26 110 00 Praha Česká republika Tel:+420 222 112 305 E-mail: horvath@fsv.cuni.cz http://ies.fsv.cuni.cz/cs/staff/horvath 39
Užitečné zdroje 40