Multidisciplinární spolupráce - různé pohledy na zotavení? Konference sociální psychiatrie Karlovy Vary, 4. 6. listopadu 2010 Petr Hejzlar, Martin Halíř občanské sdružení Péče o duševní zdraví www.pdz.cz
Obsah sdělení Různé přístupy k zotavení Proč jsme tématem zabývali Záleží na postojích? Metodika výzkumu Respondenti výzkumu Výsledky a interpretace Diskuse, závěr
Zotavení / úzdrava REHABILITAČNÍ KONCEPT ZOTAVENÍ Hluboce osobní, jedinečný proces změn postojů, hodnot, pocitů, cílů, dovedností a rolí (Anthony, 1993). Multidimenzionální model zotavení (Wilken, 2005) Vývojový proces přinášející sebezplnomocnění Klíčová role osobní motivace Rozvoj kompetencí a dovedností Posuny v sociálních rolích Potřeba podpůrných zdrojů v prostředí Σ DŮRAZ NA SUBJEKTIVNÍ ZKUŠENOST KLIENTA, PROCESUÁLNÍ DYNAMIKU A SOCIÁLNÍ INTERAKCE KLINICKÉ POJETÍ KRITERIÍ ÚZDRAVY Spolehlivá a reprodukovatelná charakteristika úzdravy je dána kombinací psychopatologických a funkčních kriterií(andreasenová, 2005). Klíčový pojem: symptomatická remise. Možnost posuzování pomoci validizovaných hodnotících škál. Σ DŮRAZ NA OBJEKTIVNÍ POSOUZENÍ PŘÍTOMNOSTI PŘÍZNAKŮ A KVALITY FUNGOVÁNÍ; STATICKÉ CHARAKTERISTIKY
Proč jsme se tématem zabývali Předpoklad: Postoj profesionála k možnosti zotavení z vážné duševní nemoci(schizofrenie) ovlivňuje jeho jednání(práce s klientem). Otázka je, zda záleží na osobních charakteristikách profesionála nebo nastavení systému péče(jeho jednotlivých složek). Pilotní průzkum: Neověřujeme hypotézy, ale šetříme vlastnosti systému. Nedokazujeme, ale popisujeme. Nepoužíváme validizovaný nástroj a neověřujeme statistickou významnost zjištění.
Co nás zajímalo Liší se postoje k možnostem zotavení ze schizofrenie podle vykonávané profese? Ovlivňuje postoje délka zkušenosti práce s duševně nemocnými? Ovlivňuje postoje zdravotníků zkušenost spolupráce s komunitními službami? Liší se postoje mezi sektorem zdravotnictví a sektorem sociálních služeb?
POSTOJE Postoje jsou stabilní, naučené a shrnující hodnocení určitého jevu (objektu). sklon ustáleným způsobem reagovat na předměty, osoby, situace a na sebe sama (Hartl, Hartlová, 2000)
Komponenty postoje podle Rosenberga a Hovlanda (1960) in Nakonečný M. Sociální psychologie. Praha: Academia, 1999. AFEKT (vegetativní tělesná reakce, verbální vyjádření emocí) PODNĚTY (osoby, situace, sociální problémy, sociální skupiny a další objekty) POSTOJE KOGNICE (hodnocení, verbální vyjádření mínění) CHOVÁNÍ (pozorovatelné jednání, verbální vyjádření ve vztahu k jednání)
Postoje: záleží na systému nebo osobnosti? POSTOJE OVLIVŇUJE SYSTÉM Mezilidský vztah je otevřený systém. Jeho vlastností je ekvifinalita = nezáleží na vstupních podmínkách (třeba osobní charakteristiky), ale na vlastnostech systému (péče). V jednom systému (např. psychiatrické zařízení) dojdeme různými prostředky ke stejnému výsledku. (komunikační psychoterapie, např. Watzlawick, 1967) POSTOJE OVLIVŇUJE OSOBNOSTNÍ CHARATERISTIKA A DISKURZ Vztah vyjádřených postojů a jednání není kauzální, záleží na kontextu. Může se lišit postoj k jevu (zotavení ze schizofrenie) a k situaci (kontakt se schizofrenním nemocným); (diskurzivní psychologie, např. Allport, 2004)
Metodika výzkumu Nejjednodušší způsob šetření: zeptali jsme se respondentů, jak souhlasí s tvrzeními ohledně problematiky zotavení ze schizofrenie. Osm dotazů jsme formulovali na ose objektivní / subjektivní přístup, nebo jinými slovy: přístup založený na důkazech vs. přístup zaměřený na klienta. Abychom více zapojili i afektivní složku postoje, doplnili jsme ještě druhou dimenzi (a dalších osm dotazů) na pomyslné ose pesimistický /optimistický postoj. Respondenti měli za úkol ke každému tvrzení vybrat jednu ze čtyř modalit: souhlasím / spíše souhlasím / spíše nesouhlasím / nesouhlasím. Modality jsme ohodnotili body +1 / +0,5 / -0,5 / -1. Celkový rozsah za každou dimenzi je tedy vrozpětí od +8 do -8 bodů. Sčítali jsme index za každého respondenta, a to odděleně za obě dimenze (odpovědi respondenta jsou reprezentovány dvěma indexy za dvě dimenze). Nakonec jsme zprůměrovali indexy (skóry) za jednotlivé definované skupiny respondentů.
2 dimenze a 4 póly
Tvrzení na ose subjektivní / objektivní SUBJEKTIVNÍ pól Zotavení ze schizofrenie je hluboce osobní a individuální proces. Nemocný sám určuje, kdy je zotavený ze schizofrenie. Hlavním cílem léčby schizofrenie je subjektivně spokojený život nemocného. Nemocný se musí sám rozhodnout jakou profesionální i neformální pomoc okolí využije. OBJEKTIVNÍ pól Míru zotavení ze schizofrenie může posoudit pouze zkušený psychiatr. Pokud přetrvávají aktivní příznaky schizofrenie, nelze pacienta považovat za zotaveného. Hlavním cílem léčby schizofrenie je farmakoterapeutická kontrola příznaků nemoci. Schizofrenní nemocný se nevyzná ve svých potřebách a proto je úkolem profesionálů být aktivní a navrhovat plán potřebné péče.
Tvrzení na ose optimismus / pesimismus OPTIMISTICKÝ pól Více než polovina schizofrenních nemocných se úplně nebo z podstatné části zotaví. Většina schizofrenních nemocných je svhodnou podpora schopna vykonávat instrumentální aktivity a role, které jsou konstruktivní a odpovídají věku a kulturnímu kontextu. Většina schizofrenních nemocných je svhodnou podporou schopna samostatného bydlení. Každému schizofrennímu nemocnému může jeho nemoc být přínosnou zkušeností. PESIMISTICKÝ pól Schizofrenie je nevyléčitelná choroba. Schizofrenní nemocný se i přes veškerou léčbu nikdy nedostane na úroveň fungování a společenského postavení, které měl před vznikem nemoci. Onemocnět schizofrenií znamená léčit se do konce života. Většina schizofrenních nemocných není schopna vytvořit si náhled a zpracovat zkušenost nemoci a využít to při svém dalším osobním rozvoji.
Respondenti výzkumu: profese Profese Počet Psychiatři 24 Psychologové 12 Zdravotní sestry 23 Sociální pracovníci 35 Celkem 94
Respondenti výzkumu: délka praxe Praxe Počet Do 1 roku 8 1 až 2 roky 9 2 až 5 let 24 Nad 5 let 53 Celkem 94
Respondenti výzkumu: zdravotníci / spolupráce s komunitními službami Spolupráce Počet Nikdy 10 Zřídka 14 Často 19 Samozřejmě 16 Celkem 59
Výsledky a interpretace
Průměrné skóry odpovědí podle profesí
Kvartilové dělení odpovědí podle profesí na ose objektivní / subjektivní postoj
Kvartilové dělení odpovědí podle profesí na ose pesimistický /optimistický postoj
Výsledky a interpretace 1 Všechny profese mají převážně optimistické (nejvíce sociální pracovníci) a na klienta zaměřené postoje (nejvíce psychologové). Výjimkou jsou zdravotní sestry, v průměru mají pesimistické a objektivizující postoje, nicméně široký rozptyl odpovědí. Vidí pacienty vdobě, kdy jsou na tom zdravotně nejhůř a mnozí mají problémy se zabezpečením základní péče o vlastní osobu. Proto mohou vnímat nemocného především vroli pacienta (ne-mocného), nikoliv v jeho obvyklých sociálních rolích. Mnohde vykonávají pouze dílčí, často manuální či administrativní, úkony, a proto jim může chybět nadhled nad celým procesem Bývají málo zapojené do klíčových rozhodování při plánování péče.
Průměrné skóry odpovědí podle délky praxe
Kvartilové dělení odpovědí podle délky praxe na ose objektivní / subjektivní postoj
Kvartilové dělení odpovědí podle délky praxe na ose pesimistický /optimistický postoj
Výsledky a interpretace 2 Po zhruba 2 letech praxe klesá vpostojích hladina optimismu, aby se později ustálila na mírně pozitivní úrovni. Obdobný kruh opisuje vývoj postojů na ose subjektivní / objektivní. Na začátku praxe je vyšší, do 2 let ještě stoupá, aby sdélkou praxe klesal kmírné pozitivitě. Na začátku je mladý profesionál poněkud nejistý, jeho motivaci pohání spíše víra než zkušenosti. Vůči léčebným možnostem má větší očekávání, aby se postupně poněkud unavil, stal se méně optimistickým realistou.
Průměrné skóry odpovědí podle spolupráce s komunitními službami
Kvartilové dělení odpovědí podle spolupráce skomunitními službami na ose objektivní / subjektivní postoj
Kvartilové dělení odpovědí podle spolupráce skomunitními službami na ose pesimistický /optimistický postoj
Výsledky a interpretace 3 Zdravotníci, kteří jsou zvyklí spolupracovat (často nebo samozřejmě) skomunitními službami, jsou oproti svým kolegům, již tuto zkušenost nemají, ve svých postojích o trochu více optimističtí a na klienta zaměření. Zdravotníci, kteří nejsou zapojeni do následné péče, vidí méně Zdravotníci, kteří nejsou zapojeni do následné péče, vidí méně pozitivních výsledků, více relapsůa sociálních selhání. Nebylo cílem zjišťování, zda zdravotníci, kteří nikdy nebo zřídka spolupracují, ktomu nemají příležitost nebo chuť.
Průměrné skóry odpovědí podle sektoru
Kvartilové dělení odpovědí podle sektoru na ose objektivní / subjektivní postoj
Kvartilové dělení odpovědí podle sektoru ose pesimistický /optimistický postoj
Výsledky a interpretace 4 Profesionálové působící v sociálních službách mají oproti zdravotníkům více optimistické a na klienta zaměřené postoje, a to jak v průměru, tak v rozptylu odpovědí. Rehabilitační náplň komunitních služeb vyžaduje schopnost povzbudit klienta, aby se ujal svých obvyklých sociálních rolí a funkcí, a taky dovednost pracovat při tom s jeho individuálními potřebami a zranitelností. Pracovní aliance profesionála a klienta má v komunitních službách jiný kontext a nároky než ve zdravotnictví. Pravidlem bývá vyšší participace klienta na rozhodování (rehabilitace implikuje vedení klienta k vyšší participaci a samostatnosti).
Diskuse 1 Zjistili jsme, jaké jednotlivé profese prezentují postoje, nikoliv nutně jaké postoje mají. Vztah mezi postojem a jednáním není přímý. Může se lišit postoj kobjektu (zde teoretická problematika zotavení ze schizofrenie) a postoj ksituaci (situace jednání se schizofrenním nemocným). Může fungovat i cirkulární kauzalita: nejen postoj ovlivňuje jednání, ale i jednání (a jeho výsledky) ovlivňují postoje.
Diskuse 2 Diskurzivní rozměr zvolené metody šetření: e-mailový sběr dotazníků, adresné zasílání, respondenti nebyli anonymizováni. Postojové odlišnosti mezi převážně SŠ vzdělanou profesí (zdravotní sestry) a převážně VŠ vzdělanými profesemi (ostatní): vzdělanější lidé nemají méně předsudků, ale dokáží je lépe skrývat.
Diskuse 3 Výzkum má pilotní charakter: nezabývali jsme se ověřováním reliability, tedy zda bychom při opakovaném měření zjistili stejné výsledky nezkoumali jsme náhodnost odpovědí a neanalyzovali jsme, zda na obdobnou otázku jednotliví respondenti neodpovídají výrazně odlišně nezabývali jsme se problémem, zda respondenti rozumí dotazům stejně jako tazatelé a neposkytli jim žádný vysvětlující rámec
Závěr Postoje se liší podle profese a délky praxe. Odlišnosti mnohdy nejsou výrazné. Výjimkou je profese zdravotní sestry. Profesionálové ze sektoru sociálních služeb mají více optimistické a na klienta zaměřené postoje než zdravotníci. Celý systém je v postojích mírně optimistický a na klienta zaměřený.
Děkujeme za pozornost! Bez ohledu na Vaše postoje k našemu příspěvku